Vyhláška ministerstva vnitřního obchodu a ministerstva průmyslu o odběru a dodávce textilního zboží.

1664.

VYHLÁŠKA

ministerstva vnitřního obchodu

a ministerstva průmyslu

ze dne 27. července 1948

o odběru a dodávce textilního zboží.

Podle §§ 1 až 3 vládního nařízení ze dne 26. června 1943, č. 175 Sb., o oběhu zboží, a podle §§ 1 až 4 dekretu presidenta republiky ze dne 27. října 1945, č. 109 Sb., o řízení výroby, ustanovujeme:

Část I.

§ 1.

Všeobecná ustanovení.

(1) Textilním zbožím podle této vyhlášky jest zboží z přediv a z přízí, jako tkaniny, pletené a stávkové látky, stávkové a pletené zboží, dále zboží vyrobené, z tkanin, stávkových látek, plsti atd., šitím nebo jinými způsoby spojování (dále jen „textilní zboží“).

(2) Obhospodařovaným textilním zbožím podle této vyhlášky jest textilní zboží, uvedené v bodovém seznamu, jenž tvoří přílohu č. 1 této vyhlášky, pokud jde o výrobky, určené pro tuzemskou civilní spotřebu (dále jen „zboží“).

(3) Textilním zbožím, jež rozděluje evidenční kancelář textilního zboží (§ 11), jest textilní zboží, uvedené v seznamu, jenž tvoří přílohu č. 2 této vyhlášky, pokud jde o výrobky, určené pro tuzemskou civilní spotřebu (dále jen „evidenční zboží“).

§ 2.

Ustanovení části I. až III. se nevztahují na příze, určené k dalšímu živnostenskému zpracování s výjimkou přízí pro ruční pletení na drátech.

§ 3.

(1) Podle této vyhlášky se řídí odběr a dodávka zboží (§ 1, odst. 2) mezi výrobci, zpracovateli, dodavateli a malododavateli a jeho výdej podle ustanovení § 38 (dále jen „oběh zboží“).

(2) Ve smyslu této vyhlášky jest:

a) výrobcem, kdo zhotovuje zboží z přediv nebo přízí, nebo je zušlechťuje, nebo je dává zhotovovati nebo zušlechťovati ve mzdě, aby je uvedl do oběhu (na př. tkalcovny, pletárny, stávkárny, tiskárny);

b) zpracovatelem, kdo zpracovává metrové zboží nebo je dává zpracovávati ve mzdě, aby z něho zhotovené oděvní součástky uvedl do oběhu (na př. oděvní průmysl, řemeslný sériový zpracovatel);

c) dodavatelem, kdo zboží doveze nebo od výrobce nebo zpracovatele odebere, aby je uvedl do oběhu (na př. oblastní rozdělovny textilního zboží);

d) malododavatelem, kdo zboží doveze, od výrobce, zpracovatele nebo dodavatele odebere, aby je dodal spotřebiteli (na př. maloobchod), i když je před tím zpracuje (zakázkový řemeslný zpracovatel).

§ 4.

Metrové zboží, uvedené v příloze č. 4 této vyhlášky jsou výrobci povinni nabízeti a dodávati v množství, druhu a jakosti zpracovatelům a dodavatelům, v poměru uvedeném v této příloze.

§ 5.

(1) Zpracovatelé smějí metrového zboží, uvedeného v příloze č. 4, použiti jen k sériovému zpracování, dodavatelé jen k dodávkám malododavatelům, kteří jsou povinni vydati je v nezměněném stavu spotřebiteli, nebo je použiti k zakázkovému zpracování.

(2) Sériovým zpracováním metrového zboží podle této vyhlášky se rozumí zhotovování výrobků podle určitých schematických vzorů a velikostí, zakázkovým zpracováním zhotovování výrobků podle míry a přání jednotlivých spotřebitelů.

(3) Zpracovatelé nesmějí metrového zboží, určeného k sériovému, zpracování, použíti k zakázkovému zpracování ani k výdeji spotřebitelům v nezměněném stavu. Malododavatelé nesmějí metrového zboží, určeného k výdeji spotřebitelům v nezměněném stavu nebo k zakázkovému zpracování, použíti k sériovému zpracování.

§ 6.

Pokud není stanoveno dále jinak, nesmějí výrobci, zpracovatelé a dodavatelé vydávali zboží spotřebiteli,

§ 7.

(1) Výrobci a zpracovatelé nesmějí zboží, které je způsobilé prodeje, zadržovati na skladě a jsou povinni, pokud nejde o zboží uvedené v § 9, pečovati, aby je dodali do 30 dnů.

(2) Malododavatelé nesmějí zboží jim dodané zadržovati na skladě a jsou povinni dáti je postupně v jednom týdnu do prodeje.

§ 8.

(1) Nejde-li o zakázkové řemeslné zpracovatele, smějí malododavatelé vydávati zboží výhradně ve svých prodejních místnostech.

(2) Živnostenskoprávní ustanovení o provozování prodeje zboží na trzích, jakož i o provozování ambulantního prodeje zůstávají nedotčena.

Část II.

Některá opatření v distribuci textilního zboží.

§ 9.

(1) Výrobci a zpracovatelé nesmějí evidenční zboží (§ 1 odst. 3) dodati nikomu jinému, leč oblastním rozdělovnám textilního zboží podle směrnic evidenční kanceláře textilního zboží (§ 11). Totéž platí o dovozcích, jakož i o těch, kteří podle svého oprávnění mají v úmyslu prodati dovezené evidenční zboží, k jehož převzetí příjemcem nedošlo z jakýchkoliv důvodů.

(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí pro textilní zboží pro vývoz, pro veřejnou potřebu, pro zaměstnance výrobcova podniku, pro průmyslové a řemeslné sériové zpracování, jakož i pro technickou nebo specieIní potřebu s výjimkou specielních tkanin, uvedených v příloze č. 2, pokud jsou určeny pro dodavatele.

§ 10.

(1) Oblastní rozdělovny textilního zboží (§ 9) jsou povinny podle směrnic evidenční kanceláře textilního zboží zásobovati evidenčním zbožím v množství a druhu malododavatele svého obvodu.

(2) Malododavatelé smějí odebírati evidenční zboží toliko od oblastní rozdělovny svého obvodu.

§ 11.

(1) Rovnoměrné zásobování evidenčním zbožím obstarává evidenční kancelář textilního zboží (dále jen „kancelář“) se sídlem v Praze. Kancelář podléhá ministru vnitřního obchodu.

(2) Ministr vnitřního obchodu může v dohodě s ministrem průmyslu pověřiti výkonem působnosti kanceláře korporaci, organisací nebo právnickou osobu. Opatření o obstarávání správy kanceláře činí ministr vnitřního obchodu v dohodě s ministrem průmyslu.

(3) V jednotlivých oblastech obstarávají rovnoměrné zásobování evidenčním zbožím oblastní rozdělovny textilního zboží (dále jen „rozdělovny“). Působností rozdělovny pověří a její sídlo a obvod stanoví ministr vnitřního obchodu.

(4) Náklady kanceláře se uhradí z příspěvků, které rozdělovnám předepíše ministr vnitřního obchodu.

§ 12.

Úkolem kanceláře jest zejména:

a) vésti v patrnosti evidenční zboží od výrobců a zpracovatelů evidenčního zboží, a to i když jde o evidenční zboží pro zaměstnance výrobcova podniku; totéž platí, pokud jde o evidenční zboží vyrobené na Slovensku, je-li určeno pro spotřebu v zemích České a Moravskoslezské. Rovněž tak vede kancelář v patrnosti evidenční zboží, dovezené z ciziny;

b) říditi oběh evidenčního zboží přes rozdělovny tak, aby bylo zajištěno rovnoměrné zásobování; opatření o evidenčním zboží pro zakázkové řemeslné zpracovatele činí kancelář po slyšení Ústředního svazu československého řemesla;

c) dozírati na rozdělovny;

d) konati soustavná Šetření o potřebě, přání a vkusu spotřebitelů;

e) vydávati pokyny rozdělovnám k odstranění zjištěných závad;

f) činiti opatření o podnětech poradního a kontrolního sboru (§§ 13 a 14).

§ 13.

(1) Pří kanceláři působí poradní a kontrolní sbor (dále jen „sbor“) o 20 členech. Členy sboru, jeho předsedu a jeho náměstky jmenuje ze zástupců zájmových organisací výroby, maloobchodu, jednotné odborové organisace a Jednotného svazu českých zemědělců a odvolává ministr vnitřního obchodu V dohodě s ministrem průmyslu. Funkce členů sboru jest čestná.

(2) Sbor odpovídá ministru vnitřního obchodu.

(3) Kancelář hradí náklady vzešlé z činnosti sboru.

(4) Kancelář a rozdělovny jsou povinny poskytovati sboru potřebné údaje.

§ 14.

Sboru přísluší:

a) spolupůsobili při stanoveni poměru, ve kterém se podílí rozdělovny o evidenční zboží podle jeho množství a druhu; a dohlížeti na jeho plnění;

b) sledovati též pohyb evidenčního zboží ke spotřebiteli, zvláště v zájmu plynulosti a rovnoměrného zásobování;

c) dávali podněty a navrhovati kanceláři opatření k odstranění závad;

d) navrhovati ministru vnitřního obchodu opatření ke zlepšení distribuce nebo odstranění zjištěných závad, pokud náprava nebyla nebo nemohla býti zařízena kanceláří;

e) dohlížeti na kancelář, zda plní řádně své povinnosti, uložené jí touto vyhláškou;

f) svolávati podle potřeby konference zástupců rozděloven ke zjištění a pojednání o nabytých zkušenostech, přáních a námětech.

§ 15.

Úkolem rozděloven jest zejména:

a) vésti v patrnosti malododavatele svého obvodu;

b) rozdělovati evidenční zboží malododavatelům svého obvodu tak, aby bylo zajištěno rovnoměrné zásobování. Při rozdělování evidenčního zboží zakázkovým řemeslným zpracovatelům jest předem slyšeti Ústřední svaz československého řemesla;

c) zpraviti příslušný okresní národní výbor opisy účtů o evidenčním zboží, dodávaném do jejich obvodu malododavatelům s výjimkou zakázkových řemeslných zpracovatelů:

d) podati příslušnému okresnímu národnímu výboru měsíční zprávy o evidenčním zboží, dodaném zakázkovým řemeslným zpracovatelům;

e) podávali pravidelná hlášení Ústřednímu svazu československého řemesla o dodávkách evidenčního zboží zakázkovým řemeslným zpracovatelům.

§ 16.

(1) Při rozdělovně působí oblastní poradní a kontrolní sbor (dále jen „oblastní sbor“). Členy oblastního sboru, jeho předsedu a jeho náměstky jmenuje ze zástupců okresních národních výborů, jednotné odborové organisace, Jednotného svazu českých zemědělců, spotřebitelských družstev a zájmových organisací maloobchodu nebo řemesla, jde-li o oblastní sbor při rozdělovně, zásobující zakázkové řemeslné zpracovatele, a odvolává ministr vnitřního obchodu. Při jmenováni Členů ze zástupců jednotné odborové organisace a Jednotného svazu českých zemědělců budiž dbáno zastoupení žen. Funkce členů oblastního sboru jest čestná.

(2) Oblastní sbor odpovídá ministru vnitřního obchodu.

(3) Rozdělovna hradí náklady vzešlé z činnosti oblastního sboru.

(4) Rozdělovna, jakož i malododavatelé jsou povinni poskytovati oblastnímu sboru potřebné údaje.

§ 17.

Úkolem oblastního sboru jest:

a) sledovati pohyb evidenčního zboží od rozdělovny ke spotřebiteli, zvláště v zájmu plynulosti a rovnoměrného zásobování:

b) dávati podněty a navrhovati rozdělovně opatření k odstranění závad;

c) navrhovati kanceláři opatření pro zlepšení distribuce nebo odstranění zjištěných závad, pokud náprava nebyla nebo nemohla býti zařízena rozdělovnou;

d) dohlížeti na rozdělovnu, zda plní řádně své povinnosti, uložené jí touto vyhláškou.

§ 18.

(1) Výrobci a zpracovatelé jsou povinni hlásiti kanceláři 15. a posledního dne každého měsíce stav skladu evidenčního zboží, dohotoveného a způsobilého prodeje; pokud jde o řemeslné seriové zpracovatele, učiní této povinnosti zadost toliko posledního dne každého měsíce. Není dovoleno dodati nehlášené evidenční zboží.

(2) Dovozce textilního zboží (§ 1, odst. 1) jest povinen ihned po jeho převzetí či uplatnění práva s ním nakládati hlásiti evidenční 'kanceláři druh, množství (při metrovém textilním zboží též šíři), skupinové číslo bodového seznamu a bodovou hodnotu textilního zboží, zároveň předložiti prvopis účtu, celní doklad a dovozní povolení neb oznámiti alespoň číslo dovozního povolení. Ustanovení předchozí věty se nevztahuje na výrobce a majitele oděvních účtů, jde-li o textilní zboží, které sami zpracují. Není dovoleno dodati nehlášené evidenční zboží.

(3) V hlášení podle odstavce 1 musí výrobce uvésti zmínku o evidenčním zboží, vydaném podle ustanovení § 38.

(4) Výrobci, zpracovatelé a ostatní osoby uvedené v § 9, odst. 1 jsou povinny sděliti kanceláři údaje o dodaném evidenčním zboží.

§ 19.

Projednání sboru vydává ministr vnitřního obchodu v dohodě s ministrem průmyslu jednací řád.

§ 20.

(1) Zpracovatelé, mající oděvní účet (§ 24), jsou povinni do 15. dne každého měsíce podati evidenční kanceláři za uplynulý měsíc výkaz o dodávkách zboží, uvedeného v příloze č. 3 této vyhlášky, z něhož musí býti patrno, kolik zboží, jakého druhu a v jaké ceně dodali do jednotlivých správních okresů. Druh zboží jest ve výkazech uvésti podle skupinových čísel bodového seznamu.

(2) Zpracovatelé, mající bodový účet (§ 23), jsou povinni do 15. dne po skončení kalendářního čtvrtletí podati obdobně podle odstavce 1 výkaz za uplynulé kalendářní čtvrtletí.

(3) Evidenční kancelář zpracuje došlé výkazy a oznámí výsledky ministerstvu vnitřního obchodu a ministerstvu průmyslu.

(4) Zpracovatelé, dodávající zboží uvedené v příloze 3 této vyhlášky malododavatelům, jsou povinni podle směrnic evidenční kanceláře dodávkami do jednotlivých správních okresů vyrovnávati rozdíly, vzniklé v těchto okresích nerovnoměrným zásobováním.

Část III.

Bodové zúčtovací řízení.

§ 21.

Zboží (§ 1, odst. 2) lze odebírati a dodávati na bodový šek, potvrzený Úřadovnou pro zúčtování bodů, není-li stanoveno jinak.

§ 22.

Bodové účty (§ 23) a oděvní účty (§ 24) vede Úřadovna pro zúčtování bodů v Praze (dále jen „úřadovna“).

§ 23.

(1) Zpracovatelé, dodavatelé a malododavatelé [§ 3, odst. 2, písm. b), c) a d)] jsou povinni míti bodový účet, a to i pro každý odštěpný závod, výrobci však jen, mají-li závod, který dlužno pokládati za zpracovatele, dodavatele nebo malododavatele (dále jen „majitelé bodových účtů“). O tom, zda a za kterých podmínek jsou někteří zpracovatelé vyňati z této povinnosti, jest stanoveno v § 24.

(2) Jde-li o podniky činné ve více odbytových stupních (§ 3, odst. 2), platí pro každý odbytový stupeň předpisy vyhlášky stupně se týkající. Ustanovení této věty neplatí pro řemeslné seriové zpracovatele [§ 3, odst. 2, písm. b)], pokud dodávají zboží spotřebitelům.

§ 24.

(1) Zpracovatelé organisovaní v Hospodářské skupině textilního a oděvního průmyslu [§ 3, odst. 2, písm. b)], jsou povinni míti oděvní účet (dále jen „majitelé oděvních účtů“).

(2) Majitelé oděvních účtů jsou povinni míti také bodový účet jen, jestliže kromě zpracovatelské činnosti vyvíjejí ještě jinou činnost, zakládající povinnost míti bodový účet podle § 23.

§ 25.

Okresní národní výbor může malododavatele osvoboditi od povinnosti míti bodový účet podle § 23, nepřesahoval-li jejich obrat v textilním zboží v uplynulém roce 300.000 Kčs.

§ 26.

V bodovém seznamu, který tvoří přílohu č. 1 této vyhlášky, se stanoví bodové hodnoty pro dodávky zboží dodavatelům, malododavatelům a spotřebitelům, jakož i zpracovatelům.

§ 27.

(1) Malododavatelé, kteří mají bodový účet, jsou povinni do 10. dne každého měsíce odevzdati odběrní průkazy (§ 4, odst. 1 vyhlášky ministra vnitřního obchodu ze dne 27. července 1948, č. 1665 U. l. I, o spotřebě textilního zboží) a oprávnění k odběru (§ 48), přijaté v předchozím měsíci, okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodu mají své stanoviště, který na ně vydá stvrzenku, na jejímž podkladě připíše úřadovna bodovou hodnotu odevzdaných odběrních průkazů a oprávnění k odběru k dobru na jejich bodovém účtě.

(2) Bodové šeky, přijaté za dodané zboží, odvádějí majitelé bodových účtů přímo úřadovně, která připíše jejich bodovou hodnotu k dobru na jejich bodovém účtě.

(3) Není-li bodová hodnota patrna z obsahu odběrních průkazů, vypočítá se podle bodového seznamu.

§ 28.

(1) Není-li dále stanoveno jinak (§ 29, odst. 2), vystaví majitel bodového účtu po přijetí nabídky nebo potvrzení objednávky bodový šek na vrub svého bodového účtu a předloží jej úřadovně, která jej potvrdí otiskem razítka a připojením data. Před potvrzením zatíží úřadovna bodový účet majitele hodnotou bodového šeku. Úřadovna potvrdí bodový šek jen, stačí-li bodová pohledávka ke krytí.

(2) Potvrzený bodový šek zašle úřadovna dodávajícímu podnikateli, pokud majitel bodového účtu jí neoznámí, že tak učiní sám.

§ 29.

(1) Dodávající podnikatel smí zpracovatelům [§ 3, odst. 2, písm. b)], dodati zboží teprve, až obdrží potvrzený bodový šek. Jestliže do 6 týdnů po přijetí nabídky nebo potvrzení objednávky, je-li smluvena dodací lhůta delší než 3 měsíce, do 6 týdnů před uplynutím dodací lhůty, nedojde potvrzený bodový šek, nemusí dodávající podnikatel k objednávce přihlížeti.

(2) Dodávající podnikatel smí dodavatelům [§ 3, odst. 2, písm. c)] a malododavatelům [§ 3, odst. 2, písm. d)] dodati zboží před potvrzením bodového šeku. Učiní-li tak, jest povinen tuto okolnost poznamenati na účtě za dodané zboží a vyzvati odběratele, aby mu do 15 dnů ode dne, kdy zboží došlo, zaslal potvrzený bodový šek.

(3) Odběratel jest povinen do 15 dnů ode dne, kdy zboží došlo, zaslati dodávajícímu podnikateli potvrzený bodový šek.

(4) Neobdrží-li dodávající podnikatel do 6 týdnů ode dne, kdy zboží odeslal, potvrzený bodový šek od odběratele, jest povinen hlásiti to ministerstvu vnitřního obchodu.

§ 30.

(1) Při dovozu zatíží z příkazu evidenční kanceláře (§ 11) úřadovna bodový účet dovozce bodovou hodnotou dovezeného zboží.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na výrobce a majitele oděvních účtů, jde-li o zboží, které sami zpracují.

§ 31.

(1) Bodové šeky se vystavují buď s vyznačením zboží nebo jako zjednodušení bodové šeky.

(2) Bodové šeky s vyznačením zboží musí obsahovati:

a) jméno objednatele a dodávajícího podnikatele,

b) údaj místa a data vystavení a číslo bodového nebo oděvního účtu,

c) skupinové číslo objednaného zboží podle bodového seznamu,

d) množství objednaného zboží,

e) bodovou hodnotu objednaného zboží za jednotku podle bodového seznamu,

f) úhrnný počet bodů, rovnající se součinu jednotek a bodové hodnoty za jednotku, stanovené pro dotyčný druh zboží,

g) úhrnný počet bodů slovy a číslicemi, který má dodávající podnikatel obdržeti za zboží a

h) datum a číslo písemného přijetí nabídky nebo potvrzení objednávky nebo účtu.

(3) V jednom bodovém šeku nesmí býti uvedeno více než 10 druhů zboží.

(4) Zjednodušené bodové šeky musí obsahovati náležitosti, uvedené v odstavci 2, písm. a), b), g) a h).

(5) Na vrub oděvního účtu se vystavují jen bodové šeky a vyznačením zboží.

(6) Na vrub bodového účtu se vystavují zjednodušené bodové šeky anebo též bodové šeky s vyznačením zboží.

(7) Zjednodušené bodové šeky mohou malododavatelé vystavovati pouze na zboží, odebírané od rozděloven (§ 11, odst. 3).

(8) Dodávající podnikatelé a odběratelé jsou odpovědni za to, že obsah bodového šeku souhlasí v množství a druhu se skutečně dodaným zbožím.

§ 32.

Příslušné ministerstvo může otevříti nebo uzavřití bodový nebo oděvní účet, poskytnouti nebo zvýšiti bodový úvěr, jakož i zkrátiti bodovou pohledávku u úřadovny. Příslušným ministerstvem jest, jde-li o oděvní účty a bodové účty řemeslných sériových zpracovatelů, ministerstvo průmyslu, jde-li o ostatní bodové účty, ministerstvo vnitřního obchodu.

§ 33.

Malododavatelé, osvobození podle § 25 od povinnosti míti bodový účet, jsou povinni přijaté odběrní průkazy (§ 4, odst. 1 vyhlášky č. 1665/1948 Ú. l. I), drobné bodové šeky a, oprávnění k odběru (§ 48) odevzdali nejméně jednou za čtvrt roku okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodu mají své stanoviště.

§ 34.

(1) Malododavatel, osvobozený podle § 25 od povinnosti míti bodový účet, může současně s odevzdáním odběrních průkazů, drobných bodových šeků a oprávnění k odběru podle ustanovení § 33 předložiti okresnímu národnímu výboru jeden nebo více bodových šeků, které obsahují jeho jméno a adresu, údaj místa a datum vystavení, jakož i celkový počet bodů přijatých odběrních průkazů, drobných bodových šeků a oprávnění k odběru, které odevzdal. Není třeba je vyplňovati označením zboží, skupinového čísla, množství a počtu bodů za jednotku, ani označením dodávajícího podnikatele. Okresní národní výbor potvrdí tyto šeky až do výše bodové hodnoty odevzdaných odběrních průkazů, přijatých drobných bodových šeků a oprávnění k odběru tak, že na nich připojí datum, otisk úředního razítka a opatří je doložkou „drobný bodový šek“.

(2) Není-li stanoveno jinak, platí o drobných bodových šecích obdobně ustanovení jako o bodových šecích.

§ 35.

Podnikatelům, kteří provozují pod toutéž firmou několik prodejen, může ministerstvo vnitřního obchodu zříditi hromadný bodový účet. Na jeho vrub konají společné nákupy a k jeho dobru se připisuje na podkladě stvrzenky podle § 27, odst. 1 bodová hodnota odevzdaných odběrních průkazů a oprávnění k odběru jednotlivých prodejen.

§ 36.

(1) Vadné, zašpiněné a vybledlé zboží, které je jako takové označeno a prodává se se slevou alespoň 15%, se dodává a odebírá za poloviční bodovou hodnotu,

(2) Předváděcí obleky a punčochy, pokud byly nošeny, jakož i vzorky z kolekcí, dekorační vzorky, které se prodávají se slevou nejméně 20%, se dodávají a odebírají za poloviční bodovou hodnotu.

(3) Metrové zbytky z výroby nejsou bodově vázány. Za metrové zbytky se pokládají zbytky, výstřižky a odstřižky látek, které při šíři až do 100 cm nejsou delší než 100 cm a při šíři přes 100 cm nejsou delší než 60 cm.

(4) Punčochy a ponožky III. volby se odebírají a dodávají za poloviční bodovou hodnotu.

(5) Zboží uvedené v odstavcích 1, 2 a 4 smějí výrobci vydati svým zaměstnancům (§ 38) za poloviční bodovou hodnotu jen se souhlasem ministerstva vnitřního obchodu.

§ 37.

Výrobci, kteří odebírají tkaniny od jiných výrobců, aby je prodali buď po opracování (zušlechtění, vyšívání atd.) anebo zároveň s tkaninami jimi vyrobenými, smějí, pokud tak již dříve činili, odebírati tkaniny bez bodových šeků. Jsou však povinni vésti záznamy o druhu a množství tkanin, odebraných k těmto účelům od jiných výrobců. Dodávající podnikatel jest povinen vésti obdobné záznamy.

§ 38.

(1) Provozovatelé přádelen a tíren lnu a výrobci smějí jednou v kalendářním roce v údobí stanoveném v době od 3. ledna do 31. srpna Evidenční kanceláří (§ 11) prodati pro vlastní potřebu svým zaměstnancům, kteří jsou nepřetržitě zaměstnáni v témže podniku po dobu jednoho roku, zboží určené pro tuzemskou civilní spotřebu v množství podle ustanovení dále uvedených (odstavec 3 a 4). Přešel-li zaměstnanec z jednoho textilního podniku do druhého se souhlasem dosavadního zaměstnavatele, nebo příslušného úřadu ochrany práce, jest naň hleděti, pokud jde o příděl zboží podle této vyhlášky, jako by byl zaměstnán v jednom podniku nepřetržitě.

(2) Zaměstnancům tkalcoven bavlny, vlny, lnu a hedvábí, pletáren, stávkáren a tiskáren smějí zaměstnavatelé vydávati jen zboží vlastní výroby, zaměstnancům přádelen bavlny, vlny, lnu a hedvábí zboží, vyrobené z druhu příze, kterou přádelny vyrábějí zaměstnancům ostatních výrobních podniků zboží v druzích, které určí ministerstvo vnitřního obchodu za součinnosti ministerstva průmyslu a Ústřední rady odborů.

(3) Každému zaměstnanci lze vydati zboží v celkové hodnotě 48 bodů, při čemž nesmí celkové množství u tkanin jiných než vlněných přesahovati 6 m, u tkanin vlněných 3 m.

(4) Zaměstnanci, kteří mají nárok na slevu daně ze mzdy podle § 7, odst. 1 zákona ze dne 26. června 1947, č. 109 Sb., o dani ze mzdy, obdrží dvojnásobné množství zboží, než je uvedeno v odstavci 3.

(5) Z výdeje zboží podle předchozích odstavců se vylučuje zboží, které lze podle vyhlášky č. 1665/1948 Ú. l. I odebírati jen na odběrní poukazy.

(6) Výdej zboží pro zaměstnance smí býti proveden jen za dozoru orgánů okresního národního výboru; před výdejem zboží vyrozumí zaměstnavatel okresní národní výbor, který stanoví dobu jeho výdeje a vyšle do podniku svého zástupce.

(7) Zaměstnancům se smí vydati zboží jen na platné odběrní ústřižky (body) šatenek. Zástupce okresního národního výboru převezme přijaté odběrní ústřižky (body) šatenek ke zničení a předloží ministerstvu vnitřního obchodu a ministerstvu průmyslu po jednom hlášení, v němž uvede jméno výrobního podniku, druh a množství vydaného zboží, počet zaměstnanců, jakož i celkový počet odevzdaných odběrních ústřižků (bodů) šatenek.

(8) Ne jde-li o výdej zboží podle předchozích odstavců, nesmí býti zaměstnancům (odstavec 1) a jejich rodinným příslušníkům vydáváno zaměstnavatelem žádné zboží.

§ 39.

O výdeji zboží velkospotřebitelům platí ustanovení vyhlášky č. 1665/1948 Ú. l. I.

§ 40.

Maloobchodníci smějí dodávati zboží též na drobné bodové šeky zakázkových řemeslných zpracovatelů. Jinak dodávky mezi malododavateli jsou přípustný jen výjimečně po předchozím souhlasu ministerstva vnitřního obchodu.

§ 41.

Výrobci, zpracovatelé a dodavatelé jsou povinni dodati zboží nejpozději do tří měsíců od dojití bodového šeku. Tímto ustanovením není dotčeno ustanovení § 7, odst. 1.

§ 42.

(1) Majitelé bodových a oděvních účtů jsou povinni tiskopisy bodových šeků pečlivě chrániti před zneužitím a kdykoliv na požádání podati zprávy o jejich použití.

(2) Bodové šeky jest nutno vyplniti inkoustem nebo psacím strojem. Jinak vyplněné bodové šeky se nesmějí potvrditi.

(3) Dodávající podnikatelé jsou povinni na všech bodových šecích poznamenati, kdy došly.

(4) Dodávající podnikatelé jsou dále povinní:

a) uvésti v účtě u každého zboží skupinové číslo podle bodového seznamu zboží, počet bodů za jednotku, jakož i úhrnný počet bodů,

b) účty běžně číslovati.

§ 43.

Bodové šeky s výjimkou drobných bodových šeků a vrácených bodových šeků se nepřipíší k dobru, uplynula-li od jejich potvrzení doba delší než tři měsíce.

§ 44.

Odběratel má nárok na náhradu za ztracený bodový šek, zašle-li mu dodávající podnikatel, na nějž byl bodový šek vystaven, potvrzení, že bodový šek neobdržel a zboží na něj nedodá. Na toto potvrzení, zjistí-li úřadovna podle průpisu bodového šeku, že ztracený bodový šek potvrdila, potvrdí nový bodový šek bez zatížení bodového účtu.

§ 45.

Nedojde-li k dodávce zboží, za něž bodový šek je již připsán k dobru bodového účtu dodávajícího podnikatele, jest tento podnikatel povinen vystaviti objednavateli na bodovou hodnotu nedodaného zboží bodový šek, který musí označiti jako zpětný šek. Podnikatel, který nemá bodový účet, jest povinen vrátiti bodový šek vystavovateli.

§ 46.

(1) Při větších ztrátách může úřadovna bodovou hodnotu ztraceného nebo zničeného zboží připsali ve prospěch bodového účtu podnikatele, který ztrátu utrpěl. Takové ztráty nutno hlásiti příslušné hospodářské organisaci, která přezkouší předložené doklady, zjisti, zda je ztráta řádně prokázána a hlásí úřadovně jméno a sídlo osoby postižené ztrátou, druh a množství ztraceného zboží, jakož i jeho bodovou hodnotu.

(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí pro malododavatele, osvobozené od povinnosti míti bodový účet (§ 25).

§ 47.

Výrobci a majitelé oděvních účtů jsou povinni při odeslání zboží nebo, bylo-li odesláno před obdržením bodového šeku, při jeho přijetí znehodnotili bodový šek inkoustem nebo inkoustovou tužkou. Dále jsou povinni do roku po dodávce uschovávati znehodnocený bodový šek, který připojí k opisu přijetí nabídky nebo potvrzení objednávky nebo účtu.

§ 48.

(1) Podniku, který používá zboží k výrobě jiného zboží než textilního, vydává oprávnění k odběru ministerstvo průmyslu nebo jím pověřené hospodářské organisace, bylo-li předloženo písemné přijetí nabídky nebo potvrzení objednávky dodávajícího podnikatele a doporučení příslušné hospodářské organisace.

(2) K úhradě nákladů vzešlých za udělení oprávnění k odběru podle odstavce 1 vybírá ministerstvo průmyslu nebo jím pověřené hospodářské organisace dávku ve výši 3‰ (slovy tři promile) z účtované hodnoty zboží, nejméně však 5 Kčs. Pro výpočet této dávky zaokrouhluje se účtovaná hodnota zboží na nejblíže vyšší korunovou částku, dělitelnou stem.

§ 49.

Výrobcům, zpracovatelům a dodavatelům může býti uložena povinnost, aby dodali zboží způsobilé k prodeji, jež není určeno k sériovému zpracování, odběratelům nebo do míst, které určí ministerstvo vnitřního obchodu.

§ 50.

(1) Zboží ze Slovenska do zemí České a Moravskoslezské se odebírá na bodový šek, potvrzený Úřadovnou pro zúčtování bodů v Praze.

(2) Zboží ze zemí České a Moravskoslezské na Slovensko se odebírá na bodový šek, potvrzený Úřadovnou pro zúčtování bodů v Bratislavě.

§ 51.

(1) Dodavatelé a malododavatelé, mající bodový účet, nakupují metrové zboží určené pro obchod na bodové šeky, vystavené na vrub jejich bodového účtu.

(2) Majitelé oděvních účtů odebírají metrové zboží od výrobců na bodové šeky, vystavené na vrub jejich oděvního účtu.

(3) Řemeslní sérioví zpracovatelé odebírají metrové zboží určené k sériovému zpracování od výrobců na bodové šeky, vystavené na vrub jejich bodového účtu, ve spojení s nákupním povolením; zboží, které pro dodávky řemeslným sériovým zpracovatelům není bodově vázáno, odebírají jen na nákupní povolení.

(4) Výrobci smějí dodávati textilní zboží, uvedené v příloze č. 5, pokud jest určeno k seriovému zpracování, jen na nákupní povolení.

(5) Nákupní povolení podle odstavců 3 a 4 vydává ministerstvo průmyslu nebo hospodářské organisace jím pověřené.

Část IV.

Záznamní a ohlašovací povinnost.

§ 52.

(1) Provozovatelé přádelen a tíren lnu, výrobci, zpracovatelé, dodavatelé a malododavatelé jsou povinni vésti o předivech, přízích a textilním zboží (§ 1, odst. 1) skladní knihy nebo skladní kartotéky nebo skladní rejstříky (dále jen „skladní knihy“), pokud je nevedou podle vyhlášky generálního sekretariátu Hospodářské rady ze dne 9. července 1947, č. 722 Ú. l. I, kterou se vydávají závazné směrnice pro skladní účetnictví, a to tak, aby bylo lze snadno zjistiti množství zásob jednotlivých druhů přediv, přízí a textilního zboží.

(2) Povinnost podle odstavce 1 se vztahuje u sériových zpracovatelů textilního zboží a zakázkových řemeslných zpracovatelů jen na vedení skladních knih o metrovém textilním zboží a o výrobcích z něho zhotovených.

(3) Vzor skladní knihy vydají hospodářské organisace se schválením příslušného ministerstva. Příslušným ministerstvem jest, pokud jde o výrobce a zpracovatele, ministerstvo průmyslu, pokud jde o dodavatele a malododavatele, ministerstvo vnitřního obchodu.

§ 53.

(1) Ve skladní knize buďtež údaje o textilním zboží uváděny odděleně podle skupinových čísel zboží. Záznamy v ní buďtež činěny denně; přitom budiž poukázáno na doklad, podle něhož byl záznam proveden.

(2) Výrobci a zpracovatelé jsou povinni vésti odděleně údaje o textilním zboží došlém, o textilním zbožím hotovém k odeslání a o textilním zboží zpracovaném nebo opracovaném.

§ 54.

Skladní kniha musí obsahovali tyto údaje o předivech, přízích a textilním zboží:

při přijetí zboží:

a) den příjmu,

b) datum a číslo účtu,

c) jméno a adresu dodavatele,

d) druh a množství zboží;

při výdeji zboží:

a) den výdeje,

b) datum a číslo účtu nebo, pokud jde o malododavatele, číslo účetního dokladu,

c) druh a množství zboží a u výrobců, zpracovatelů a dodavatelů

d) jméno a adresu příjemce.

§ 55.

Přediva, příze a textilní zboží, které jsou v cizích skladech nebo byly dány do cizích závodů ke zpracování nebo opracování, jest povinen vésti odděleně ve skladní knize jak vlastník, tak i majitel skladu, po případě zpracovatel nebo opracovatel, při čemž vlastník musí uvésti ve skladní knize jméno majitele skladu a místo uskladnění, majitel skladu, po případě zpracovatel nebo opracovatel, jméno vlastníka přediv, přízí a textilního zboží.

§ 56.

(1) Provozovatelé tkalcoven jsou povinni vésti pro každý stav stavový lístek a stavovou knížku.

(2) Stavový lístek musí vyhovovati vzoru uvedenému v příloze č. 6 této vyhlášky a musí obsahovati údaje v tomto vzoru uvedené.

(3) Stavová knížka musí obsahovati kromě údajů, uvedených ve stavovém lístku, datum, kdy byl kus (dílec, kupon) tkaniny odveden.

§ 57.

Výrobci a zpracovatelé jsou povinni hlásiti do 10. dne každého měsíce příslušným hospodářským organisacím údaje o výrobě, dodávkách a celkovém skladu textilního zboží za uplynulý měsíc na předepsaných tiskopisech, schválených ministerstvem průmyslu v dohodě s ministerstvem vnitřního obchodu, které jim dodají tyto organisace. Výrobci a zpracovatelé, organisovaní v Ústředním svazu československého řemesla, podávají však hlášení podle předchozí věty vždy za uplynulé kaledářní čtvrtletí do 10 dnů po jeho skončení. Hospodářské organisace zpracují došlá hlášení a oznámí výsledky zpracovaných hlášení ministerstvu průmyslu a ministerstvu vnitřního obchodu.

Část V.

Ustanovení trestní, prováděcí a závěrečná.

§ 58.

K provedení této vyhlášky vydává ministerstvo vnitřního obchodu v dohodě s ministerstvem průmyslu směrnice.

§ 59.

Přestupky této vyhlášky, jakož i opatření na jejím základě vydaných, potrestá okresní národní výbor podle § 9 vl. nař. č. 175/1943 Sb. pokud se týče podle § 8 dekretu č. 109/1945 Sb.

§ 60.

(1) Ministerstvo vnitřního obchodu v dohodě s ministerstvem průmyslu nebo hospodářské organisace jimi zmocněné mohou v odůvodněných případech povoliti výjimky z ustanovení části I až III této vyhlášky.

(2) Ministerstvo průmyslu, pokud jde o výrobce a zpracovatele, ministerstvo vnitřního obchodu, pokud jde o dodavatele a malododavatele, mohou k návrhu a po slyšení příslušných hospodářských organisací povoliti výjimky z ustanovení části IV této vyhlášky.

§ 61.

(1) Dnem vyhlášení této vyhlášky se zrušuje platnost (použivatelnost):

a) vyhlášky č. 208 ministra průmyslu, obchodu a živností ze dne 15. září 1941 č. 747 Ú. l., o stanovení poplatků za udělení oprávnění k odběru podle vyhlášky č. 97 ministra průmyslu, obchodů a živností ze dne 24. září 1940, o zavedení bodového súčtovacího řízení pro opaření textilního zboží,

b) vyhlášky ministra průmyslu a ministra vnitřního obchodu ze dne 31. března 1947, č. 373 Ú. l. I, o čtvrtletních hlášeních výrobců textilního zboží,

c) vyhlášky ministra vnitřního obchodu a ministra průmyslu ze dne 12. června 1947, č. 626 Ú. l. I, o výdeji tkanin dělnictvu zaměstnanému v textilním průmyslu a jejich odběru,

d) vyhlášky ministra vnitřního obchodu a ministra průmyslu ze dne 26. června 1947, č. 666 Ú. l. I, o odběru a dodávce textilního zboží,

e) vyhlášky ministra průmyslu a ministra vnitřního obchodu ze dne 10. července 1947, č. 789 Ú. l. I, o dodávkách metrového textilního zboží,

f) vyhlášky ministra průmyslu a ministra vnitřního obchodu ze dne 30. října 1947 č. 1107 Ú. l. I, o urychlení oběhu textilního zboží pro vnitřní trh,

g) vyhlášky ministra průmyslu a ministra vnitřního obchodu ze dne 31. října 1947, č. 1108 Ú. l. I, jíž se mění vyhláška ministra průmyslu a ministra vnitřního obchodu ze dne 10. července 1947, č. 789 Ú. l. I, o dodávkách metrového textilního zboží,

h) vyhlášky ministra průmyslu a ministra vnitřního obchodu ze dne 31. října 1947, č. 1109 Ú. l. I, o odběru a dodávkách textilního zboží na Slovensko,

ch) vyhlášky ministra vnitřního obchodu a ministryně průmyslu ze dne 7. ledna 1948, č. 21 Ú. l. I, jíž se mění vyhláška ministra vnitřního obchodu a ministra průmyslu ze dne 26. června 1947, č. 666 Ú. l. I, o odběru a dodávce textilního zboží,

i) vyhlášky ministra vnitřního obchodu a ministryně průmyslu ze dne 7. ledna 1948, č. 22 Ú. l. I, o přechodných opatřeních v distribuci textilního zboží,

j) vyhlášky ministra vnitřního obchodu a ministra průmyslu ze dne 1. dubna 1948, č. 516 Ú. l. I, jíž se mění vyhláška ministra vnitřního obchodu a ministryně průmyslu ze dne 7. ledna 1948, č. 21 Ú. l. I, o odběru a dodávce textilního zboží,

k) vyhlášky ministra vnitřního obchodu a ministra průmyslu ze dne 1. dubna 1948, č. 517 Ú. l. I, jíž se mění vyhláška ministra vnitřního obchodu a ministryně průmyslu ze dne 7. ledna 1948, č. 22 Ú. l. I, o přechodných opatřeních v distribuci textilního zboží.

(2) Dnem 1. října 1948 se zrušuje platnost (použivatelnost):

a) vyhlášky č. 187 ministra průmyslu, obchodu a živností ze dne 7. července 1941, č. 576 Ú. l., týkající se vedení skladní knihy o předivech a textilním zboží, podléhajících řízenému hospodaření,

b) vyhlášky ministra průmyslu a ministra vnitřního obchodu ze dne 16. července 1946, č. 1663 Ú. l. I, o vedení skladní knihy o předivech, přízích a textilním zboží,

c) vyhlášky ministryně průmyslu a ministra vnitřního obchodu ze dne 3. ledna 1948, č. 65 Ú. l. I, kterou se mění a doplňují ustanovení o vedení skladní knihy o předivech, přízích a textilním zboží.

§ 62.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1948 s výjimkou ustanovení §§ 52 až 55, které nabývají účinnosti dnem 1. října 1948, a platí v zemích České a Moravskoslezské.

Ministr vnitřního obchodu:

Krajčír v. r.

Ministr průmyslu:

Kliment v. r.

Příloha č. 1. (K § 1, odst. 2.)

BODOVÝ SEZNAM PRO OPATŘOVÁNÍ TEXTILNÍHO ZBOŽÍ.

Předpisy, platné pro vlněné zboží, jsou směrodatné i pro zboží vlnu obsahující, pro zboží z umělé stříže vlněného typu, pro zboží z přírodního hedvábí a pro zboží obsahující přírodní hedvábí.

Za zboží vlnu obsahující nutno považovati textilní zboží, které obsahuje více než 3% vlny. Za zboží obsahující přírodní hedvábí nutno považovati tkaniny, u kterých osnova nebo útek jsou zcela z přírodního hedvábí. Za zboží bavlněné pokládá se též zboží z umělé stříže bavlněného typu a zboží ze směsi bavlny a umělé stříže. Lněné zboží hodnotí se bodově jako zboží bavlněné.

Tkaniny obsahující umělé hedvábí platí za zboží obsahující umělé hedvábí, je-li osnova nebo útek zcela z umělého hedvábí. Tkaniny umělohedvábné a tkaniny obsahující umělé hedvábí hodnotí se bodově, stejně jako zboží bavlněné.

⟪TABLE:tbl_001⟫

CH. Prádlo pro domácnost, stolní prádlo a ložní potřeby.

Dobropis odběrních poukazů, přijatých malododavateli, provádí se u položek označených * podle množství látek v metrech, potřebných pro vydané hotové zboží, pokud je lze z odběrních poukazů zjistit. Použije se při tom oddílu I. Střižní zboží. Totéž platí pro body, vydané při opatřování zboží.

Bodů odběrního poukazu, uvedených v oddílu CH. z normálních velikostí vyplývajících, použije se však ve všech případech, kdy se z úředního textu odběrních poukazů nedá zjistit množství spotřebovaných látek v metrech.

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 2.

SEZNAM TEXTILNÍHO ZBOŽÍ

podle § 1, odst. 3.

Oddíl I.

Evidenční kancelář rozděluje:

textilní zboží skupinových čísel bodového seznamu, který tvoří přílohu č. 1 této vyhlášky, s výjimkou textilního zboží, uvedeného v příloze č. 3 této vyhlášky, a dalšího textilního zboží těchto skupinových čísel bodového seznamu:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Oddíl II.

Evidenční kancelář dále rozděluje:

nitě a ostatní příze všeho druhu

lehátková plátna

chrániče koberců

ubrusové látky

prapory hotové

krejčovské přípravy (vložkové látky)

konfekční stuhy a prýmky

prádlové stuhy a prýmky

kloboukové stuhy

žakárové stuhy

sametky

adjustační stuhy tkané

nábytkové prýmky

pružné tkaniny široké, pružné stuhy a prýmky, opředená guma

koberce, můstky a běhouny

krajky všeho druhu mimo ručně pracované, sedla do prádla

třásně všeho druhu

leonské zboží (na př. blaš, šňůry, třásně, nitě a pod.)

náramky, gumové díly k podvazkovým pasům

věncové stuhy, trikolory, domovenky, smuteční pásky, bluzové šňůry, třapce, očka k cíchám

šněrovadla do bot (metrová i kusová) a šněrovadla do cích a šněrovaček

věšáky metrové, epolety

prachovky a hadry na podlahu

kilogramové i metrové zbytky textilních tkanin všeho druhu.

Příloha č. 3.

SEZNAM TEXTILNÍHO ZBOŽÍ

podle § 20.

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 4. (K § 4.)

Distribuční klíč pro dodávky metrového textilního zboží pro tuzemskou civilní potřebu,

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 5. (K § 51, odst. 4).

SEZNAM

textilního zboží,

které smějí výrobci dodávati jen na nákupní povolení, pokud jest

určeno k sériovému zpracování:

široká gumoelastická tkanina,

dámská podvazková guma,

pánská podvazková guma,

šlová guma,

matracové tkaniny,

nábytkové látky.

Příloha č. 6 (k § 56, odst. 2)

Vzor stavového lístku.

⟪MEDIA:img_001⟫

*) viz oddíl CH.