Vyhláška, kterou se stanoví podrobnosti o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin

Identifier:: 175/2004
Status:: Repealed
Text language:: cs

175

VYHLÁŠKA

ze dne 8. dubna 2004,

kterou se stanoví podrobnosti o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 3 odst. 3, 7 až 10, § 4 odst. 7 písm. a), § 5 odst. 1 písm. g) a i), § 6 odst. 9, § 7 odst. 6, § 8 odst. 3, § 9 odst. 1 a odst. 4 písm. b) bodu 2, § 10 odst. 2, 5, 6 a 10, § 11 odst. 3, § 12 odst. 4, § 14 odst. 5, § 15 odst. 4, § 16 odst. 1 písm. a), odst. 4 a 8, § 17 odst. 7, § 18 odst. 10 a § 19 odst. 7 písm. i), odst. 9 a 13 zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), (dále jen „zákon“) a v souladu s právem Evropských společenství: 1 )

§ 1

Uvádění rozmnožovacího materiálu pěstovaných rostlin do oběhu

[K § 3 odst. 3 a 7 a § 7 odst. 6 písm. d), e) a f) zákona]

(1) Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu pěstovaných rostlin uváděného do oběhu (dále jen „rozmnožovací materiál“) podle § 3 odst. 3 zákona jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v příloze č. 1 v částech I až X v oddílech 5.

(2) Základní rozmnožovací materiál nebo rozmnožovací materiál předstupňů druhů pšenice, žita, tritikale, ječmene, kukuřice a lnu smí být uváděn do oběhu jen mořený; jako nemořený smí být uváděn do oběhu, jen nejsou-li v něm překročeny mezní hodnoty výskytu škodlivých organizmů uvedené v příloze č. 2.

(3) Certifikovaný rozmnožovací materiál druhů uvedených v odstavci 2 nemusí být mořen, nepřesahuje-li v něm výskyt škodlivých organizmů hodnoty uvedené v příloze č. 2.

(4) Počty generací, po které může být

a) rozmnožovací materiál předstupňů vyráběn i z rozmnožovacího materiálu předstupňů,

b) certifikovaný rozmnožovací materiál vyráběn i z certifikovaného rozmnožovacího materiálu,

jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v příloze č. 3.

Uznávací řízení

§ 2

[K § 4, § 6 odst. 9, § 7 odst. 6 písm. h) zákona]

(1) Žádost o uznání množitelského porostu se podává Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému (dále jen „Ústav“) každoročně

a) do 31. března pro

1. ozimé formy zemědělských druhů rodu Brassica (kromě řepky),

2. obilniny ozimé (ječmen, pšenice, žito, tritikale),

3. vikev ozimou,

4. jeteloviny a trávy z první seče,

5. salát a špenát setý na podzim,

b) do 30. dubna pro

1. hrách polní a zahradní,

2. olejniny jarní (kromě lnu),

3. pažitku, ředkvičku, ředkev, salát, špenát setý na jaře, semenice dvouletých zelenin, sazečku kapusty ozimé, pekingské zelí,

4. zeleniny rychlené – semenice,

c) do 10. května pro

1. obilniny jarní, svazenku,

2. luskoviny polní (kromě fazolu a hrachu),

3. semenice semenných okopanin,

4. len,

5. anýz, fenykl, kmín, koriandr,

6. brokolici, cibuli sazečku, česnek, kopr, květák, okurky pařeništní a skleníkové, kozlíček polníček, řeřichu setou,

d) do 20. května pro

1. brambory,

2. jílek jednoletý,

3. kukuřici, proso, pohanku,

e) do 10. června pro

1. fazol polní i zahradní, lupinu, sóju, slunečnici,

2. jetel nachový setý na jaře, trávy z druhé seče, jednoleté pícniny,

3. lilek, majoránku, okurky polní, papriku, patizony, rajčata, štěrbák, tykev, meloun,

f) do 30. června pro jeteloviny z druhé seče,

g) do 20. srpna pro cibuli, sazečky ostatních zelenin a semenných okopanin,

h) do 30. září pro řepku ozimou,

i) do 30. listopadu pro porosty cukrovky z předpěstované sazečky.

Pokud technologie pěstování nebo klimatické podmínky stanoviště vyžadují provedení přehlídky v jiném termínu, než je obvyklé, je dodavatel povinen podat žádost o uznání množitelského porostu minimálně jeden měsíc před předpokládaným termínem této přehlídky.

(2) Ústavu se podává též žádost o uznání rozmnožovacího materiálu.

(3) Způsoby podávání žádostí o uznání množitelského porostu a rozmnožovacího materiálu jsou podání

a) v písemné formě na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze č. 4, nebo

b) v elektronické podobě podle pokynů zveřejněných Ústavem ve Věstníku Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (dále jen „Věstník“).

(4) Výčet a rozsah úředních zkoušek rozmnožovacího materiálu a zkoušky potřebné ke zjištění vlastností množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu u jednotlivých druhů jsou uvedeny v příloze č. 5.

§ 3

[K § 5 odst. 1 písm. g) a i) a § 7 odst. 6 písm. a) až c), i), o) a p) zákona]

(1) Požadavky na sled předplodin na pozemku v předcházejících letech jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v příloze č. 1 v částech I až X v oddílech 2.

(2) K ověření původu rozmnožovacího materiálu při podání žádosti o uznání množitelského porostu dodavatel předloží

a) doklad o uznání rozmnožovacího materiálu, který byl použit pro založení porostu, nebo

b) u víceletých druhů

1. doklad o uznání množitelského porostu z předchozího vegetačního období, nebo

2. doklad o neuznání množitelského porostu z předchozího vegetačního období za předpokladu, že důvodem neuznání množitelského porostu nebyla nevyhovující pravost nebo čistota odrůdy,

c) mezinárodně platný doklad, popřípadě posudek Ústavu vystavený na základě kontroly provedené Ústavem u rozmnožovacího materiálu, který byl dovezen, nebo

d) prohlášení šlechtitele nebo udržovatele odrůdy v případě, že je porost zakládán ze šlechtitelského materiálu.

Doklady podle písmen a) a b) nebo posudek podle písmene c) mohou být nahrazeny uvedením čísla těchto dokladů na žádosti.

(3) Hodnocení množitelských porostů se provádí v termínech uvedených v příloze č. 1 v částech I až X v oddílech 2. Vzor formuláře pro záznamy o přehlídce množitelského porostu je uveden v příloze č. 4.

(4) Minimální vzdálenost množitelského porostu od porostů stejného nebo příbuzného druhu, které by mohly cizosprášením, přenosem chorob nebo jiným způsobem ohrozit množitelský porost, a požadavky na vlastnosti množitelského porostu podle § 7 odst. 6 písm. a) zákona jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v příloze č. 1 v částech I až X v oddílech 3 a 4.

(5) Požadavky na přípustné limity zjišťované u množitelského porostu úředními zkouškami jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v příloze č. 1 v částech I až X v oddílech 4.

(6) Požadavky na vlastnosti pozemku a na vlastnosti půdy, na kterém je množitelský porost a rozmnožovací materiál pěstován, jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v příloze č. 1 v částech I až X v oddílech 2.

(7) Množitelský porost, který nevyhovuje požadavkům kategorie a generace rozmnožovacího materiálu, které dodavatel uvede v žádosti o uznání množitelského porostu, může být uznán v kategorii nebo generaci, které odpovídá svými vlastnostmi, jen na základě nové žádosti s uvedením odpovídající kategorie nebo generace.

§ 4

[K § 7 odst. 6 písm. j), l), m) a r) zákona]

(1) Evidence při výrobě rozmnožovacího materiálu je vedena

a) v písemné formě na formulářích, jejichž vzor je uveden v příloze č. 4, nebo

b) v elektronické podobě za předpokladu, že vytištěné sestavy budou obsahovat minimálně údaje, které jsou součástí vzoru v příloze č. 4, a budou archivovány pro účely kontroly prováděné Ústavem.

(2) Náležitosti čísla množitelského porostu, čísla partie rozmnožovacího materiálu a používané měrné jednotky hmotnosti a plochy pro jednotlivé druhy rostlin jsou uvedeny v příloze č. 6.

(3) Vzory dokladů vydávané Ústavem nebo pověřenou osobou jsou uvedeny v příloze č. 7.

§ 5

Uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti

(K § 8 odst. 3 zákona)

(1) Zkoušky pro uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti nebo zkoušky klíčivosti provedené pověřenou osobou a způsob vedení evidence pro jednotlivé druhy jsou uvedeny v příloze č. 8.

(2) Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti nebo zkoušky klíčivosti provedené pověřenou osobou jsou uvedeny v příloze č. 8.

§ 6

Standardní rozmnožovací materiál

(K § 9 zákona)

(1) Požadavky na vlastnosti standardního rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu jsou uvedeny v příloze č. 1 v částech I až X v oddílu 5.

(2) Záznamy podle § 9 odst. 4 písm. b) a odst. 5 zákona se vedou

a) v písemné formě na formulářích, jejichž vzor je uveden v příloze č. 4, nebo

§ 7

Obchodní rozmnožovací materiál

(K § 11 zákona)

Jako obchodní rozmnožovací materiál lze uvádět do oběhu rozmnožovací materiál druhů uvedených v druhovém seznamu jako zemědělské druhy s výjimkou obilnin, brambor a jiných okopanin, pokud bylo vydáno povolení podle § 40 odst. 1 zákona.

§ 8

Směs osiv

[K § 12 odst. 4 a § 19 odst. 13 písm. e) zákona]

(1) Směsi osiv odrůd jednoho nebo více druhů (dále jen „směs“), jejíž výrobu nebo uvádění do oběhu dodavatel Ústavu ohlásí, přidělí Ústav registrační číslo způsobem uvedeným v příloze č. 6.

(2) Způsob míchání musí zaručit rovnoměrnost složení směsi v partii i v jednotlivých obalech podle hmotnostního procentického podílu oznámeného dodavatelem při registraci směsi.

(3) Dodavatel, který vyrábí směs pro zemědělskou výrobu nebo směs k využití mimo zemědělskou výrobu, vede o každé vyrobené směsi evidenci na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze č. 4.

(4) Směs smí být uváděna do oběhu pouze v uzavřených a označených obalech nebo v malém balení. Směs nesmí být při prodeji konečnému spotřebiteli 2 ) dále rozvažována.

§ 9

Sazenice zeleniny

[K § 15 a § 19 odst. 7 písm. i) zákona]

(1) Požadované vlastnosti sazenic zeleninových druhů jsou uvedeny v příloze č. 9.

(2) Sazenice zeleniny určené k uvádění do oběhu se ukládají do obalů zabraňujících jejich poškození a záměnu nebo smíchání jednotlivých partií. Dojde-li během balení, skladování, přepravy nebo při dodání ke smíchání partií sazenic zeleniny různého původu, provede dodavatel záznam o složení nové partie a o původu jejích jednotlivých složek.

(3) Obaly se sazenicemi zeleniny určené k uvádění do oběhu se opatřují návěskou, štítkem nebo jiným obdobným dokladem; tyto doklady musí být vyrobeny z vhodného materiálu a nesmí být použity opakovaně.

Doklad obsahuje

a) text „ES kvalita“,

b) název členského státu nebo jeho kód,

c) označení příslušného úřadu nebo jeho kód,

d) registrační číslo dodavatele,

e) název dodavatele,

f) číslo partie sazenic zeleniny uváděné do oběhu,

g) datum vystavení dokladu,

h) číslo partie osiva u sazenic zeleniny pěstovaných z osiva,

i) název druhu a odrůdy zeleniny,

j) latinský název rodu a druhu zeleniny, je-li zároveň rostlinolékařským pasem podle zvláštního zákona, 3 )

k) množství,

l) při dovozu ze třetích zemí údaj o zemi původu; tento údaj musí být zřetelně vyznačen.

(4) Je-li rozmnožovací materiál sazenic zeleniny opatřen rostlinolékařským pasem podle zvláštního zákona, 3 ) nahrazuje tento pas údaje uvedené v odstavci 3 s výjimkou údajů uvedených pod písmeny a), c), i) a l). Tyto údaje musí být zřetelně odděleny.

(5) Kritické body sledované ve výrobním procesu sazenic zeleniny jsou uvedeny v příloze č. 9.

(6) Kontrola kritických bodů výrobního procesu se provádí u dodavatele nejméně jednou ročně; podléhají jí všechny sazenice zeleniny uváděné do oběhu s výjimkou prodeje konečnému spotřebiteli. 2 )

(7) Ústav nebo jím pověřená osoba kontroluje dodržování kritických bodů podle postupů uvedených v příloze č. 9.

(8) Evidence pro sazenice zeleniny musí být vedena řádně, jednotlivé údaje na sebe musí navazovat tak, aby byly kontrolovatelné Ústavem nebo pověřenou osobou. Záznamy se uchovávají po dobu nejméně jednoho roku. Evidence může být vedena

a) v písemné formě na formulářích, jejichž vzor je uveden v příloze č. 4, nebo

(9) Ustanovení odstavců 5, 7 a 8 se nevztahují na sazenice zeleniny určené pro konečného spotřebitele. 2 )

(10) Sadba česneku, cibule a šalotky musí splňovat kromě ustanovení odstavců 2, 3, 4, 8 a 9 rovněž následující požadavky:

a) rozmnožovací materiál musí pocházet z množitelského porostu, který byl kontrolován,

b) množitelský porost byl prost škodlivých organizmů uvedených v příloze č. 9 nebo byl proti těmto organizmům vhodným způsobem ošetřen,

c) vlastnosti rozmnožovacího materiálu odpovídají požadavkům stanoveným v příloze č. 9.

§ 10

Odborná způsobilost žadatele o registraci

[K § 16 odst. 1 písm. a) zákona]

(1) Žadatel o registraci podle § 16 odst. 1 zákona prokazuje odbornou způsobilost u Ústavu

a) předložením originálu nebo úředně ověřené kopie

1. výučního listu v případě středního odborného vzdělání v oboru zahradník nebo v příbuzném zemědělském oboru,

2. maturitního vysvědčení v případě středního odborného vzdělání v oboru zahradník nebo v příbuzném zemědělském oboru,

3. vysokoškolského diplomu o absolvování studijního programu v oblasti zemědělství, nebo

b) předložením písemného prohlášení o zastupující osobě, která prokáže svoji odbornou způsobilost způsobem uvedeným v písmenu a).

(2) Pokud žadatel o registraci nesplňuje požadavky na vzdělání podle odstavce 1 písm. a), je možné udělit registraci za předpokladu předložení originálu nebo úředně ověřené kopie dokladu o dosažení minimálně středoškolského vzdělání i jiného zaměření a absolvování teoretického a praktického proškolení u Ústavu. Postup proškolování zveřejní Ústav ve Věstníku.

(3) Při uznávání odborné kvalifikace nebo jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie se postupuje podle zvláštního zákona. 4 )

§ 11

Oznámení o zahájení činnosti

(K § 16 odst. 4 zákona)

Vzor formuláře k oznámení o zahájení činnosti dodavatele, který nepodléhá registraci podle § 16 odst. 1 zákona, je uveden v příloze č. 4.

§ 12

Kvalifikační a technické předpoklady způsobilosti pověřených osob a způsob jejich prokazování

(K § 17 odst. 7 zákona)

(1) Kvalifikační předpoklady způsobilosti fyzických osob podle § 17 odst. 2 zákona jsou

a) vysokoškolské vzdělání v akreditovaném bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu v oblasti zemědělství nebo se zaměřením na biologii, s minimální dvouletou praxí v oboru, nebo

b) úplné střední odborné, popřípadě vyšší odborné vzdělání v oborech zemědělství s minimálně dvouletou praxí v oboru, nebo

c) minimálně středoškolské vzdělání i jiného zaměření, pokud žadatel prokáže alespoň tříletou praxi v oboru. Pro účely prokázání znalostí podle odstavce 2 organizuje Ústav školení teoretické v délce minimálně tří měsíců a praktické podle povahy činnosti, kterou bude vykonávat. Postup školení zveřejní Ústav ve Věstníku. Absolvování školení však není podmínkou pro připuštění ke zkoušce podle odstavce 2.

(2) Osoby uvedené v § 17 odst. 1 a 2 zákona prokáží rozsah potřebných znalostí formou zkušebního testu nebo ústní zkoušky a složením též praktické zkoušky před komisí jmenovanou Ústavem. Okruhy otázek zveřejňuje Ústav ve Věstníku. Pro účely průběžného vzdělávání osob organizuje Ústav odborné semináře a školení.

(3) Osoby uvedené v § 17 odst. 1 a 2 zákona prokazují technické předpoklady

a) předáním seznamu laboratorního vybavení používaného k provádění dílčích úkonů při uznávacím řízení na základě smlouvy podle § 17 odst. 1 zákona. U metrologického vybavení, uvedeného na předaném seznamu, se předkládají ověřovací protokoly Českého metrologického institutu nebo Akreditovanou kalibrační laboratoří,

b) prostřednictvím internetového připojení. Počítačové vybavení s připojením k internetu je základním technickým předpokladem osob uvedených v § 17 odst. 2 zákona.

(4) Ústav vede evidenci o pověřených osobách, kvalifikačních zkouškách, školeních a systému průběžného vzdělávání pověřených osob.

(5) Při uznávání odborné kvalifikace nebo jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie se postupuje podle zvláštního zákona. 4 )

§ 13

Dovoz rozmnožovacího materiálu

(K § 18 zákona)

Množství rozmnožovacího materiálu dováženého podle § 18 odst. 5 písm. b) zákona nesmí přesáhnout množství potřebné na založení množitelského porostu o výměře do 5 hektarů (předstihové množení), v případě sadby brambor do 10 hektarů.

§ 14

Označování a balení rozmnožovacího materiálu

(K § 19 zákona)

(1) Každý obal rozmnožovacího materiálu musí být viditelně, zřetelně a nezaměnitelně označen způsobem, který vylučuje záměnu nebo pochybnost o obsahu.

(2) K označování rozmnožovacího materiálu jsou používány v závislosti na kategorii a generaci nebo stupni rozmnožovacího materiálu

a) úřední návěsky minimálního rozměru a barvy podle odstavce 3, nebo

b) návěsky využívané pro mezinárodní obchod podle pravidel Mezinárodní asociace pro zkoušení semen a Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, nebo

c) návěsky dodavatele minimálního rozměru a barvy podle odstavce 3

1. pro rozmnožovací materiál povolený Ministerstvem zemědělství podle § 40 zákona, nebo

2. pro kategorii standardní rozmnožovací materiál, nebo

d) návěsky dodavatele vylučující záměnu s podmínkami uvedenými v písmenech a) až c) v ostatních případech.

(3) Minimální rozměr návěsek pro zemědělské druhy a zeleniny je 110 mm x 67 mm; barvy návěsek pro kategorie a generace nebo stupně rozmnožovacího materiálu, způsob použití a vzory úředních návěsek jsou uvedeny v příloze č. 10.

(4) Za úřední návěsku se považuje

a) návěska, nebo

b) nalepovací etiketa, nebo

c) potisk obalů minimálně stejných rozměrů a barvy stanovených v odstavci 3, nebo

d) všitý pruh neroztržitelné fólie minimálně stejných rozměrů a barvy, jaké jsou stanoveny v odstavci 3.

(5) Úřední návěska musí být zhotovena z neroztržitelného nebo špatně odstranitelného materiálu a nesmí být použita opakovaně. Potisk obalů může být proveden jen formou tisku předepsaných údajů nesmazatelnou barvou a pod úředním dohledem.

(6) Každý obal opatřený úřední návěskou nebo návěskou pro mezinárodní obchod podle odstavce 2 písm. b) musí být zajištěn úřední pojistkou tak, aby nebylo možné obal otevřít bez toho, že by bylo zřetelně patrné jeho otevření; návěsky, které jsou na obal přivazovány, musí být upevněny pod úřední pojistkou.

(7) Za úřední pojistku se považuje

a) plomba z nebarveného plechu,

b) nálepka nebo samolepící páska neodstranitelná bez porušení,

c) prošitá návěska u strojově zašívaných obalů,

d) ventilový uzávěr obalu uzavíraný tlakem osiva,

e) samolepící nebo svařovací uzávěr papírových nebo plastikových obalů, které nemají jiný otvor a nemohou být otevřeny bez porušení,

f) strojově prošitý obal zamezující záměně,

g) plechový obal, který nelze otevřít bez poškození,

h) vázací materiál, který nemůže být otevřen bez porušení.

(8) U neuzavřených obalů se opatření podle odstavců 7 a 8 nahrazuje viditelně umístěnou a na obal připevněnou návěskou a doprovodným dokladem příslušné partie nebo její části. Je-li přepravována sadba brambor volně ložená, je návěska součástí doprovodných dokladů.

(9) Další požadavky, které musí úřední návěska splňovat, kromě požadavků uvedených v § 19 odst. 7 zákona, jsou

a) údaje o úpravě osiva obrušováním, inkrustací, obalováním, umístěním do výsevových pásů a další způsoby, pokud byly použity,

b) údaje o kalibraci,

c) údaje o třídění,

d) u obalovaného osiva počet semen na jednotku hmotnosti,

e) údaje o počtu semen při použití údaje „výsevní jednotka“ a počet výsevních jednotek v obalu,

f) údaje o způsobu chemického ošetření,

g) u směsi osiv označení účelu použití „směs osiva pro...“ a název směsi,

h) u krmných plodin uvedení účelu použití s určením pro další množení nebo pro výrobu pícnin nebo pro technické účely,

i) u hybridních odrůd a linií označení „hybrid“ nebo „komponent“ podle účelu použití,

j) u sdružených odrůd název odrůdy s doplňkem „sdružená odrůda“,

k) u rozmnožovacího materiálu pro ekologické zemědělství označení „určeno pro ekologické zemědělství“,

l) u rozmnožovacího materiálu pocházejícího z geneticky modifikovaného organizmu musí být při uvádění do oběhu na návěsce a na viditelném místě obalu uvedeno označení „geneticky modifikovaný organizmus“,

m) u rozmnožovacího materiálu odrůd x Festulolium 5 ) (hybrid z křížení druhů rodu kostřava s druhy rodu jílek [Festuca spp. x Lolium spp.]) uvedení názvů druhů v rámci rodů Festuca a Lolium, z jejichž křížení daná odrůda pochází.

(10) U odrůd zeleniny obecně známých před 1. červnem 1970 může být na návěsce uveden odkaz na určité udržovací šlechtění, pokud to udržovatel odrůdy předem oznámí Ústavu nebo příslušnému úřadu jiného členského státu. Tento odkaz se uvede za názvem odrůdy, od něhož musí být zřetelně oddělen pomlčkou, a nesmí být uveden výrazněji než samotný název odrůdy. V souvislosti s uvedeným udržovacím šlechtěním nesmí být poukazováno na žádné zvláštní vlastnosti odrůdy.

(11) Návěsky pro mezinárodní obchod podle odstavce 2 písm. b) musí obsahovat údaje předepsané pravidly schémat Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj uvedené v příloze č. 10.

(12) Rozmnožovací materiál vegetativně množených druhů musí být balen tak, aby při skladování a přepravě nemohlo dojít ke znehodnocení v důsledku biologického poškození a k smíchání nebo záměně nebo k mechanickému poškození. Jako obaly se používají pytle umožňující prodyšnost, ohradové palety, kontejnery, sadbovače nebo palety pro sazenice nebo jiné obaly zajišťující uchování deklarovaných vlastností rozmnožovacího materiálu.

(13) Rozmnožovací materiál, u kterého nebylo ukončeno uznávací řízení (osivo s neukončenou certifikací), se značí návěskami šedé barvy; hmotnost partie není přitom omezena.

(14) Dojde-li z důvodů poškození nebo nutnosti použití jiných obalů k potřebě nového balení rozmnožovacího materiálu, musí být pod úředním dohledem provedeno

a) odstranění původních plomb a návěsek,

b) přebalení původního rozmnožovacího materiálu do nových obalů,

c) opětovné uzavření s novou návěskou a plombou.

(15) Nová návěska na rozmnožovacím materiálu znovu přebaleném podle odstavce 14 musí obsahovat všechny původní informace a údaje včetně textu „znovu baleno a označeno“.

(16) Jestliže došlo k novému balení podle odstavců 14 a 15 u rozmnožovacího materiálu zahraničního původu, Ústav si vyžádá předchozí souhlas příslušného úřadu ze země původu. U členských států se souhlas nevyžaduje, uvede-li dodavatel na žádosti stanovisko osoby, která rozmnožovací materiál dodala.

§ 15

Malé balení

[K § 19 odst. 13 písm. f) zákona]

(1) Nejvyšší hmotnost nebo počet kusů, které se považují za malé balení, a způsob jejich označování jsou uvedeny pro jednotlivé druhy v příloze č. 11.

(2) Za malé balení je považováno i balení vzniklé rozvažováním z větších obalů.

§ 16

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se vyhláška č. 191/1996 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin.

§ 17

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení s výjimkou ustanovení § 7, které nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

Ministr:

Ing. Palas v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 175/2004 Sb.

Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu, na sled předplodin na pozemku v předcházejících letech, na počet a termíny přehlídek množitelských porostů, na minimální vzdálenost množitelského porostu od porostů stejného nebo příbuzného druhu, na vlastnosti množitelských porostů, na přípustné limity zjišťované u množitelského porostu úředními zkouškami, na vlastnosti pozemku a na vlastnost půdy, na které je množitelský porost a rozmnožovací materiál pěstován

Členění přílohy č. 1

Část I Požadavky na množitelské porosty a osivo obilnin

Část II Požadavky na množitelské porosty a osivo kukuřic a čiroků

Část III Požadavky na množitelské porosty a osivo trav

Část IV Požadavky na množitelské porosty a osivo luskovin

Část V Požadavky na množitelské porosty a osivo jetelovin

Část VI Požadavky na množitelské porosty a osivo jiných krmných plodin

Část VII Požadavky na množitelské porosty a osivo olejnin a přadných rostlin

Část VIII Požadavky na množitelské porosty a sadbu brambor

Část IX Požadavky na množitelské porosty a osivo řep

Část X Požadavky na množitelské porosty a osivo zelenin

Členění jednotlivých částí přílohy č. 1

Oddíl 1 Přehled druhů

Oddíl 2 Počet a termíny přehlídek, předplodiny

Oddíl 3 Požadavky na minimální vzdálenost množitelských porostů

Oddíl 4 Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Oddíl 5 Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu

Poznámka:

Označení kategorií a generací (stupňů) je uváděno v souladu s přílohou č. 10.

Část I

Požadavky na množitelské porosty a osivo obilnin

Oddíl 1

Přehled druhů

Tab. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) Druhy neuvedené v druhovém seznamu, uznávací řízení se může provést pouze u registrovaných odrůd.

**) Druhy neuvedené v druhovém seznamu, ale zařazené v předpisech EU.

Oddíl 2

Počet a termíny přehlídek, předplodiny

Tab.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

1) Množení je možné jen na pozemcích, na kterých v předchozím roce nebyla pěstována obilnina a dva roky tentýž druh.

2) Množení je možné jen na pozemcích, na kterých v předchozím roce nebyla pěstována obilnina.

Požadavky pro hodnocení množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

– minimální časový interval mezi množením porostů obilnin stejného druhu je dva roky. V případě stejného druhu, odrůdy a kategorie smí být množeno osivo na stejném pozemku bez časového omezení, ale musí být dodržena odrůdová čistota.

– hybridní odrůdy nesmí být vysévány na stejném pozemku v následujícím roce.

– množitelské porosty obilnin musí být přehlídnuty alespoň jednou a to ve fázi po vymetání.

– počet přehlídek hybridních odrůd – je shodný s Tab.2.

Oddíl 3

Požadavky na minimální vzdálenost množitelských porostů

Tab.3

⟪TABLE:tbl_001⟫

1) Mezi odrůdami stejné formy (ozimá, jarní) s rozdílným počtem řad v klasu.

Požadavky pro hodnocení množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

– množitelské porosty určené k výrobě certifikovaného rozmnožovacího materiálu hybridních odrůd pšenice, ječmene, ovsa musí být izolované od nežádoucích zdrojů pylu. Opylovaný rodičovský komponent musí být vzdálený více než 25 m od jakýchkoliv odrůd stejného druhu, mimo porostů opylujícího rodičovského komponentu.

– v případě produkce hybridních odrůd žita odpovídají minimální izolační vzdálenosti tabulce č.3.

Oddíl 4

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Tab. 4.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

1) Vzájemných druhových příměsí tritikale - žito, tritikale - pšenice a jiných forem v rámci druhu u tritikale v SE, E 2 rostliny, v C 4 rostliny na 100 m 2

2) Včetně jarních a ozimých forem (kromě tritikale), u ječmenů též rostlin s rozdílným počtem řad.

3) Platí též pro hybridní odrůdy, hodnocení porostů bude pak prováděno na základě metodiky dodané šlechtitelem.

Další požadavky:

– zjištěný výskyt jiných druhů obilovin a ovsa hluchého včetně ostatních plevelných ovsů a jejich hybridů a fatuoidů v kusech na 100 m 2 se uvede v záznamu o výsledku přehlídky množitelského porostu,

– množitelský porost nesmí být zaplevelen (včetně kulturních druhů) natolik, aby bylo možné u něho hodnotit pravost a čistotu odrůdy.

Tab. 4.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

1) Maximální počet rostlin na nichž se vyskytují sklerocia paličkovice nachové (Claviceps purpurea) je u základního rozmnožovacího materiálu 10 rostlin na 100 m 2 a u certifikovaného rozmnožovacího materiálu 20 rostlin na 100 m 2 - nesleduje se na souvratích a okrajích pozemku.

Požadavky pro hodnocení množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

– certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou.

Minimální čistota odrůdy v %, nejvyšší povolený počet rostlin jiných odrůd a zřetelně odchylných typů v ks/100m 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

u cizosprašných druhů

⟪TABLE:tbl_001⟫

u hybridních odrůd

⟪TABLE:tbl_001⟫

Další požadavky:

– pokud je při výrobě hybridní odrůdy použita otcovská sterilita, úroveň sterility otcovského komponentu je nejméně 98%,

– odrůdová čistota hybridních odrůd se stanoví posklizňovou kontrolou provedenou před certifikací osiva s použitím mezinárodně odsouhlasených testů na hybridnost osiva s výjimkou žita,

– porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům.

Oddíl 5

Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu

Tab. 5

⟪TABLE:tbl_001⟫

1) Osivo ozimých obilnin určené k výsevu v roce sklizně max 17,0%, osivo jarních obilnin určené k výsevu v nejbližším vegetačním období po roce sklizně max. 16%.

2) Pro pšenici jarní a ječmen ozimý platí údaje uvedené v závorkách.

3) V 1000 g pšenice ozimé nejvýše 100 zrn v pluchách.

4) U ječmene nejvýše 1% obilek s osinou delší než délka zrna.

5) Obsah jiných odrůd s odlišnou barvou zrna v kat. SE, E 10 ks, v kat. C 30 ks.

6) V osivu ovsa nahého nejvýše 5% obilek v pluchách.

7) Obsah jiných odrůd s odlišnou barvou zrna v 1000 g v kat. SE, E 10 ks, v kat. C 50 ks.

Další požadavky:

– osivo SE, E určené k založení množitelského porostu může být na žádost dodavatele uznáno s klíčivostí až o 10% nižší. Skutečná klíčivost pak musí být uvedena na průvodních dokladech,

– osivo svým vzhledem musí odpovídat čištěnému osivu a nesmí obsahovat živé skladištní škůdce s výjimkou roztočů za předpokladu, že je v osivu zjištěn rovněž roztoč dravý (např. Cheyletus eruditus), a to v poměru ne větším než 100 škodlivých roztočů na jednoho roztoče dravého.

Část II

Požadavky na množitelské porosty a osivo kukuřic a čiroků

Oddíl 1

Přehled druhů

Tab.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Přehled základních typů linií a hybridů

Tab.1.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Oddíl 2

Počet a termíny přehlídek, předplodiny

Tab.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

1) Období, kdy se objeví první blizny rostlin mateřského komponentu schopné přijímat pyl.

2) Období, kdy ještě jsou blizny schopny přijímat pyl.

3) K zamítnutí porostu může dojít, jsou-li vysunuty blizny u více jak 5% rostlin mateřského komponentu

4) V případě stejné předplodiny bude provedena minimálně jedna polní přehlídka na dodatečné odstranění divoce rostoucích rostlin.

Čiroky - kontrola odstranění laty - za prášící laty se považují laty o délce 50 mm a více, postranní větvičky a kombinace obou pokud prašníky přesahují pluchy a obsahují pyl.

Požadavky pro hodnocení množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

– požadavky jsou shodné s hodnotami uvedenými v Tab. 2

Oddíl 3

Požadavky na minimální vzdálenost množitelských porostů

Tab. 3

⟪TABLE:tbl_001⟫

1) U čiroků též od čiroku halepského (Sorghum halepense)

Požadavky pro hodnocení množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

Požadavky na prostorovou izolaci

⟪TABLE:tbl_001⟫

Oddíl 4

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Tab. 4.1 a)

⟪TABLE:tbl_001⟫

1) Při množení sterilní formy není povolena kastrace již prášících rostlin

2) Při výrobě šlechtitelského materiálu linií – 0,2%.

3) Za prášící rostlinu se považuje ta rostlina, u které se alespoň na 50 mm kteréhokoliv stébla vynořily prašníky a práší, nebo prášily.

Další požadavky:

– otcovský komponent se odstraňuje po odkvětu, nejpozději však do zahájení sklizně.

Nejvyšší povolený počet rostlin neodpovídající odrůdě

Tab. 4.1 b)

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tam, kde rostliny mateřského rodičovského komponentu mají blizny schopné opylení, nesmí výskyt pylově fertilních rostlin přesáhnout 0,1 % rostlin.

U množitelských porostů volně se opylujících a syntetických odrůd čiroků nesmí počet rostlin neodpovídajících odrůdě přesáhnout u:

E 3 ks na 100 m 2

C 10 ks na 100 m 2

Tam, kde byl k výrobě certifikovaného osiva hybridních odrůd kukuřice a čiroků použit mateřský pylově sterilní komponent, který neobnovuje pylovou fertilitu bude osivo vyráběno:

- buď smícháním partií osiva v poměrech, které odpovídají odrůdě, kde na jedné straně byl použit mateřský pylově sterilní komponent a na druhé straně otcovský pylově fertilní komponent.

- nebo pěstováním metřského pylově sterilního komponentu a otcovského pylově fertilního komponentu v poměrech, které odpovídají odrůdě. Vzájemné poměry jednotlivých komponentů se zjistí během polní přehlídky.

Tab. 4.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Požadavky pro hodnocení množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

– certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou.

Minimální čistota odrůdy v %

⟪TABLE:tbl_001⟫

– v případě rozmnožovacího materiálu hybridních odrůd neodpovídají požadavkům ty porosty, které při přehlídce mají 5 % a více rostlin opylovaného rodičovského komponentu schopné opylení, jestliže počet rostlin, který již nemá pyl nebo ještě má pyl překročí 0,5 % u základního a 1 % u certifikovaného rozmnožovacího materiálu, při kterékoliv přehlídce nebo jestliže překročí 1 % u základního a 2 % u certifikovaného rozmnožovacího materiálu při součtu pozorování ze 3. přehlídek.

– odrůdová čistota opylujícího rodičovského komponentu musí být nejméně 99,0%.

– porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům.

Oddíl 5.

Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu

Tab. 5

⟪TABLE:tbl_001⟫

Další požadavky:

– osivo SE, E určené k založení množitelského porostu může být na žádost dodavatele uznáno s klíčivostí až o 10% nižší, v případě linií až o 20%. Skutečná klíčivost pak musí být uvedena na průvodních dokladech,

Část III

Požadavky na množitelské porosty a osivo trav

Oddíl 1

Přehled druhů

Tab. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) Druhy neuvedené v druhovém seznamu, uznávací řízení se může provést pouze u registrovaných odrůd.

Oddíl 2

Počet a termíny přehlídek, předplodiny

Tab. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

1) Jetelotrávy za předpokladu, že v porostu byl obsažen druh, jehož množitelský porost bude na tomto pozemku založen.

Požadavky pro hodnocení množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

– minimální časový interval mezi množením porostů stejného druhu jsou 2 roky. V případě stejného druhu, odrůdy a kategorie smí být množeno osivo na stejném pozemku bez časového omezení, ale musí být dodržena odrůdová čistota.

– množitelské porosty musí být přehlídnuty alespoň jednou a to ve fázi kvetení.

Oddíl 3

Požadavky na minimální vzdálenost množitelských porostů

Tab. 3.

⟪TABLE:tbl_001⟫

1) Od sousedních porostů trav včetně fertilních volně rostoucích travních společenstev.

2) Mezi odrůdami u druhů:

bojínků, jílků, kostřav, ovsíku vyvýšeného, lipnic (vyjma luční) psinečků, srh, sveřepů, trojštětu žlutavého, psárky luční a mezirodových kříženců loloidního a festucoidního typu.

3) Navzájem mezi druhy:

jílků a kříženců s jílky loloidního typu a kříženců s jílky festucoidního typu a kostřavy rákosovité.

4) Žadatel uvede na žádosti o uznání množitelského porostu „určeno pro výrobu pícnin nebo technické účely“. Na návěskách vyprodukovaného osiva bude uvedeno: osivo není určeno do dalšího množení.

Požadavky pro hodnocení množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

– požadavky na izolační vzdálenosti jsou shodné s Tab.3.

Oddíl 4

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Tab. 4.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tab. 4.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Další požadavky:

– množitelský porost nesmí být zaplevelen natolik, aby bylo možné u něho hodnotit pravost a čistotu odrůdy.

Požadavky pro hodnocení množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

– certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou.

Požadavky na druhovou a odrůdovou čistotu jsou:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Další požadavky:

– porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům,

– zdravotní stav musí být takový, aby zaručil přesné stanovení druhové a odrůdové čistoty.

Oddíl 5

Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu

Tab. 5

⟪TABLE:tbl_001⟫

1) V osivu trav (mimo metlice, lipnice, trojštětu, psinečků, bojínků) se nepovažuje za příměs 80 ks lipnic sp. v kat. SE, E.

2) U osiva trojštětu se nepovažuje za příměs 20 ks lipnic v kat.SE, E.

3) V osivu lipnic v kat.C v základním vzorku se výskyt semen jiných druhů lipnic do 0,8% hmotnosti nepovažuje za příměs.

4) V osivu lipnic v kat. SE, E se uvedený počet semen nevztahuje na semena jiných druhů lipnic, nejvyšší výskyt jiných druhů lipnic v dílčím vzorku (sl. 16) může být v kat. SE, E 1 ks v 500 ks semen.

5) Platí pro kostřavu luční.

6) Platí pro křížence s jílky kostřavovitého typu.

7) Stanovené procento příměsi semen jednoho druhu se nevztahuje na příměs lipnice.

Další požadavky:

Část IV

Požadavky na množitelské porosty a osivo luskovin

Oddíl 1

Přehled druhů

Tab. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) Druhy neuvedené v druhovém seznamu, uznávací řízení se může provést pouze u registrovaných odrůd.

Požadavky pro hodnocení množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

– v rámci schémat je Sója - Glycine max (L.) Merr. zařazena do skupiny luskovin.

Oddíl 2

Počet a termíny přehlídek, předplodiny

Tab. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

1) Platí i pro luskovinoobilné směsky, za směsku je považován porost se 100 a více rostlinami příslušného druhu na 100m 2 .

2) Týká se i zeleninových variet luskovin.

Požadavky pro hodnocení množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

– minimální časový interval mezi množením porostů luskovin stejného druhu jsou tři roky. V případě stejného druhu, odrůdy a kategorie smí být množeno osivo na stejném pozemku bez časového omezení, ale musí být dodržena odrůdová čistota.

– množitelské porosty luskovin musí být přehlídnuty alespoň jednou a to ve fázi kvetení.

Oddíl 3

Požadavky na minimální vzdálenost množitelských porostů

Tab. 3.

⟪TABLE:tbl_001⟫

1) U hrachu se izolační vzdálenost vztahuje na vzdálenost mezi hrachem a peluškou a mezi odrůdami hrachu listového a úponkového.

2) Žadatel uvede na žádosti o uznání množitelského porostu „určeno pro výrobu pícnin nebo technické účely“. Na návěskách vyprodukovaného osiva bude uvedeno: osivo není určeno do dalšího množení.

Požadavky pro hodnocení množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

– požadavky na izolační vzdálenosti jsou shodné s Tab.3.

Oddíl 4

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Tab. 4.

⟪TABLE:tbl_001⟫

1) Jarní a ozimé formy, listový a úponkový hrách, bob s ukončeným a neukončeným kvetením.

2) U typů s ukončeným kvetením v kat. SE, E 4 rostliny a kat. C 30 rostlin na 100 m 2 .

Další požadavky:

– množitelský porost nesmí být zaplevelen natolik, aby u něho bylo možné hodnotit pravost a čistotu odrůdy.

Požadavky pro hodnocení množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

– certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou.

Minimální čistota odrůdy v %, nejvyšší povolený počet rostlin jiných odrůd a zřetelně odchylných typů v ks/100m 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Povolený počet jiných odrůd a zřetelně odchylných typů u všech ostatních druhů kromě hrachu, pelušky,bobu a sóji:

SE, E 3 rostliny na 100 m 2

C 10 rostlin na 100 m 2

Porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům.

Oddíl 5

Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu

⟪TABLE:tbl_001⟫ 1) Tvrdá semena se připočítávají ke klíčivým v max. množství dle sloupce 5. 2) Osivo nesmí obsahovat více než 1 % (hořké) lupiny. 3) U hořkých odrůd max 2% semen jiné barvy ( u „sladkých“ odrůd 1%).

Další požadavky:

Část V

Požadavky na množitelské porosty a osivo jetelovin

Oddíl 1

Přehled druhů

Tab.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) Druhy neuvedené v druhovém seznamu, uznávací řízení se provádí pouze u registrovaných odrůd.

**) Druhy neuvedené v druhovém seznamu, ale zařazené v předpisech EU.

Oddíl 2

Počet a termíny přehlídek, předplodiny

Tab. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

1) Jetelotrávy za předpokladu, že v porostu byl obsažen druh, jehož množitelský porost bude na tomto pozemku založen.

Požadavky pro hodnocení množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

– minimální časový interval mezi množením porostů stejného druhu jsou tři roky. V případě stejného druhu, odrůdy a kategorie smí být množeno osivo na stejném pozemku bez časového omezení, ale musí být dodržena odrůdová čistota.

– množitelské porosty musí být přehlídnuty alespoň jednou a to ve fázi kvetení.

Oddíl 3

Požadavky na minimální vzdálenost množitelských porostů

Tab. 3.

⟪TABLE:tbl_001⟫

1) Žadatel uvede na žádosti o uznání množitelského porostu „určeno pro výrobu pícnin nebo technické účely“. Na návěskách vyprodukovaného osiva bude uvedeno: osivo není určeno do dalšího množení.

Požadavky pro hodnocení množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

– požadavky na izolační vzdálenosti jsou shodné s Tab. 3.

Oddíl 4

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Tab. 4.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tab. 4.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Další požadavky:

– množitelský porost nesmí být zaplevelen natolik, aby bylo možné u něho hodnotit pravost a čistotu odrůdy.

Požadavky pro hodnocení množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

– certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou.

Požadavky na druhovou a odrůdovou čistotu porostu jsou:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Další požadavky:

– porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům,

– zdravotní stav musí být takový, aby zaručil přesné stanovení druhové a odrůdové čistoty.

Oddíl 5

Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu

Tab. 5

⟪TABLE:tbl_001⟫

1) Tvrdá semena se připočítávají ke klíčivým v max. množství dle sloupce 5.

2) Osivo vyluštěné.

Další požadavky:

– čistota osiva jetelovin může klesnout až o 5% pod hodnotu uvedenou v normě, jsou-li příčinou čištěním neodstranitelné minerální příměsi.

– v osivu se nesmí vyskytovat háďátko zhoubné (Ditylenchus dipsaci)

Část VI

Požadavky na množitelské porosty a osivo jiných krmných plodin

Oddíl 1

Přehled druhů

Tab.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) Druhy neuvedené v druhovém seznamu, uznávací řízení se může provést pouze u registrovaných odrůd.

Požadavky pro hodnocení množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

– skupina jiných krmných plodin není vytvořena. Vyjma béru a slézu, které nejsou zařazeny v žádné skupině, spadají ostatní druhy do schématu brukvovitých, dalších olejných a přadných rostlin.

Oddíl 2

Počet a termíny přehlídek, předplodiny

Tab.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Krmnou kapustu a tuřín lze množit i přímou metodou – ze sazeček ponechaných na stanovišti bez přesázení. Při přehlídce porostu sazeček s nedorostlými sazečkami (přímá metoda) se pravost a čistota odrůdy neposuzuje. Pro posouzení pravosti a čistoty odrůdy může být provedena vegetační nebo jiná zkouška. Osivo z takto množených porostů je určeno pouze na plochy běžného pěstování.

Oddíl 3

Požadavky na minimální vzdálenost množitelských porostů

Tab.3

⟪TABLE:tbl_001⟫

1) Týká se porostů semenic.

Požadavky pro hodnocení množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

– požaduje časový odstup pro množitelské porosty - u druhů čeledi Brassicaceae 5 let, u ostatních druhů 2 roky, v případě stejné odrůdy a kategorie není dáno časové omezení, podmínka je dodržení odrůdové čistoty.

– přehlídka musí být provedena alespoň jedna, u hybridních odrůd nejméně 3 v každé rodičovské linii.

Oddíl 4

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Tab. 4.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Další požadavky:

– množitelský porost nesmí být zaplevelen natolik, aby bylo možné u něho hodnotit pravost a čistotu odrůdy.

Tab.4.1.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

1) Linie sloužící při hybridizaci pouze jako opylovač se po opylení z porostu odstraní.

V hybridizačních porostech se výskyt rostlin jiných příbuzných druhů, jiných odrůd a zřetelně odchylných typů posuzuje v obou komponentech samostatně, avšak pro uznání porostu je rozhodující celkový výskyt těchto rostlin v obou komponentech.

Odrůdová čistota, % hybridnosti u hybridních odrůd se stanoví posklizňovou kontrolou provedenou před certifikací osiva ve vegetační zkoušce nebo s použitím jiných mezinárodně odsouhlasených testů na hybridnost osiva.

Tab. 4.2.

⟪TABLE:tbl_001⟫

Požadavky pro hodnocení množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

– certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou

– pro druhy, jejichž semena jsou obtížně odlišitelná a druhy, které se snadno opylují s množenou odrůdou platí, že se může vyskytovat maximálně:

SE, E – 1 odlišná rostlina na 30 m 2

C - 1 odlišná rostlina na 10 m 2 ,

– porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům,

– zdravotní stav musí být takový, aby zaručil přesné stanovení druhové a odrůdové čistoty.

Oddíl 5

Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu

Tab.5

⟪TABLE:tbl_001⟫

Další požadavky:

Část VII

Požadavky na množitelské porosty a osivo olejnin a přadných rostlin

Oddíl 1

Přehled druhů

Tab.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) Druhy neuvedené v druhovém seznamu, uznávací řízení se může provést pouze u registrovaných odrůd.

Oddíl 2

Počet a termíny přehlídek, předplodiny

Tab.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Požadavky pro hodnocení množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

– přehlídka musí být provedena alespoň jedna, u hybridních odrůdy nejméně 3 v každé rodičovské linii.

– u hybridní slunečnice nejméně 2 přehlídky.

Oddíl 3

Požadavky na minimální vzdálenost množitelských porostů

Tab.3

⟪TABLE:tbl_001⟫

Izolační vzdálenost platí i pro planě rostoucí společenstva daných druhů nebo z půdní zásoby, kde počet rostlin sledovaného druhu je 100 a více rostlin na 100 m 2

Požadavky pro hodnocení množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

– požadavky na minimální izolační vzdálenosti odpovídají Tab.3, nemusí být dodrženy, pokud je zaručena ochrana před nežádoucím opylením.

– množitelské porosty samosprašných a apomiktických odrůd musí být odděleny uličkou.

– u hybridních odrůd se stejným opylovačem musí být mechanická izolace 3 m a známý původ osiva.

Oddíl 4

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Tab.4.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

1) Jarní a ozimá forma v rámci druhu.

2) Ostatní Apiaceae (okoličnaté).

3) Blín.

4) Pokud se bude u řepice vyrábět osivo hybridních odrůd, bude postupováno stejným způsobem jako u hybridních odrůd řepky, s přihlédnutím k typu hybridnosti a metodice šlechtitele.

Další požadavky:

– množitelský porost nesmí být zaplevelen (včetně kulturních druhů) natolik, aby bylo možné u něho hodnotit pravost a čistotu odrůdy.

Další požadavky na porosty hybridních odrůd řepky

Tab. 4.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

1) Platí, pokud hustota porostu bude minimálně 30 rostlin / m 2 , při hustotě porostu 20 rostlin / m 2 se smí vyskytovat max. 2 odlišné rostliny / 100 m 2 .

2) Selekce fertilních rostlin v mateřském komponentu bude provedena na začátku fáze kvetení, fertilní rostliny v porostu mateřského komponentu se počítají jako odchylné typy v tom případě, že se od porostu liší minimálně v jednom dalším odrůdovém znaku.

Opylovač musí být z porostu důsledně odstraněn, kontrola odstranění se provádí při třetí přehlídce, nesmí být nalezeny ani remontující rostliny.

Další požadavky na porosty hybridních odrůd slunečnice

⟪TABLE:tbl_001⟫

– ve fázi kvetení mateřského komponentu musí mít otcovský komponent dostatek pylu k jeho opylení,

– kontrola fertility se provádí ve fázi, kdy rostliny mateřského komponentu mají blizny schopné opylení.

Tam kde při tvorbě hybridu nebyl použit otcovský komponent obnovující pylovou fetrilitu by měl být při množení dodržen poměr osiva mezi pylově sterilním a pylově fertilním komponentem 2:1.

Odrůdová čistota hybridních odrůd - % hybridnosti osiva, se stanoví posklizňovou kontrolou provedenou před certifikací osiva ve vegetačních zkouškách nebo s použitím jiných, mezinárodně odsouhlasených testů na hybridnost osiva.

Požadavky pro hodnocení množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

– Certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou.

– Druhová čistota - pro druhy jejichž semena jsou obtížně odlišitelná a druhy, které se snadno opylují s množenou odrůdou platí, že se může v množitelském porostu vyskytovat maximálně:

SE, E - 1 odlišná rostlina na 30 m 2

C - 1 odlišná rostlina na 10 m 2

– Minimální odrůdová čistota

a) nehybridní odrůdy

⟪TABLE:tbl_001⟫

ostatní druhy: SE, E -1 odlišná rostlina na 30 m 2

C - 1 odlišná rostlina na 10 m 2

b) hybridní odrůdy

⟪TABLE:tbl_001⟫

Základní osivo

- v množitelském porostu se nesmí vyskytovat více než 0,2 % odchylných rostlin s pylem v opylovači a to v době, kdy 2 % a více rostlin kvete,

- v množitelském porostu - v mateřském komponentu se nesmí vyskytovat více než 0,5 % odchylných rostlin včetně fertilních.

Certifikované osivo

- v množitelském porostu se nesmí vyskytovat více než 0,5 % odchylných rostlin s pylem v opylovači a to v době, kdy 5 % a více rostlin kvete,

- v množitelském porostu se nesmí vyskytovat více než 1,0 % rostlin odchylných nebo více než 0,5 % fertilních rostlin v mateřském komponentu.

hybridní odrůdy s pylově sterilním rodičovským komponentem

1) pro výrobu certifikovaného osiva se smíchá v poměru 2 : 1 (2 díly sterilní a 1 díl fertilní komponent),

2) pro výrobu certifikovaného osiva se použije opylovač (obnovitel) tak, že výsledný hybrid bude mít nejméně 1/3 rostlin fertilních.

⟪TABLE:tbl_001⟫

- odrůdová čistota mateřského komponentu se hodnotí včetně fertilních rostlin

- hodnocení se provádí v době kdy je schopno opylení mateřského komponentu

2 a více % u základního osiva

5 a více % u certifikovaného osivo

Další požadavky:

– porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům.

Požadavky na zdravotní stav porostů

Tab. 4.3

⟪TABLE:tbl_001⟫

Oddíl 5

Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu

Tab.5

⟪TABLE:tbl_001⟫

1) Max výskyt hnědých semen v kat. SE, E – 0, 1%, v kat. C - 0, 3%.

2) Max výskyt oloupaných semen v kat. SE, E – 1, 0%, v kat. C – 2, 0%.

3) Výskyt jednoho semene kokotice ve vzorku předepsané hmotnosti se nepovažuje za nečistotu, neobsahuje-li druhý vzorek téže hmotnosti žádná semena kokotice.

4) Osivo máku se neuzná, pokud obsahuje blín.

5) Tvrdá semena se započítávají ke klíčivým.

6) Max podíl semen napadených Botrytis spp. – 5 %.

7) Max výskyt semen lničky drobnoplodé v kat. SE, E – 2 ks, v kat. C – 5 ks.

8) Podíl semen napadených Alternaria spp. + Phoma exiqua var. linicola + Colletotrichum lini + Fusarium spp. – max 5%, z toho Phoma exiqua var. linicola max 1 %.

9) Osivo nesmí obsahovat zárazu, avšak výskyt jednoho semene zárazy ve vzorku o hmotnosti 100 g se nepovažuje za nečistotu, neobsahuje-li druhý vzorek o hmotnosti 200 g žádné semeno zárazy.

10) U hybridních odrůd se hybridnost stanoví další zkouškou (řepka min 90%, slunečnice min. 95%).

Další požadavky:

Požadavky na obsah kyseliny erukové a glukosinolátů:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část VIII

Požadavky na množitelské porosty a sadbu brambor

Oddíl 1

Přehled druhů

Tab. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Oddíl 2

Počet a termíny přehlídek, předplodiny

Tab. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Další požadavky:

- před výsadbou musí být na pozemku proveden průzkum na výskyt Globodera rostochiensis a Globodera pallida s negativním výsledkem,

- pozemek nesmí být dotčen mimořádnými rostlinolékařskými opatřeními nařízenými v důsledku výskytu Clavibacter michiganensis ssp. sepedonicus a Ralstonia solanacearum, které se týkají zákazu množení sadby.

Oddíl 3

Požadavky na minimální vzdálenost množitelských porostů

Tab.3

⟪TABLE:tbl_001⟫

Další požadavky:

- každý množitelský porost je od sousedního porostu zřetelně oddělen nejméně jedním, bramborami neosázeným řádkem, nebo nejméně 10 m dlouhým neosázeným pruhem v šíři sazeče na počátku i na konci sázené partie,

- za nedodržení minimální vzdálenosti množitelských porostů od jiných porostů brambor se považují vyselektované rostliny neodstraněné v den následující po selekci.

Oddíl 4

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Tab. 4.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Vysvětlivky k tabulce:

1) Při výpočtu procenta chybějících rostlin se vychází z počtu 50 000 jedinců na 1 ha.

2) Za jeden obrost se považuje každý trs, na kterém jsou po předčasném ukončení vegetace vyrostlé nové výhony delší než 5 cm.

3) O termínu předčasného ukončení vegetace rozhoduje na základě místních podmínek dodavatel a informuje nejpozději do 5 dnů od jeho stanovení příslušného semenářského inspektora.

Další požadavky:

- souvratě nesmí být osázeny bramborami,

- k založení porostu nesmí být použita krájená sadba,

Tab. 4.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Další požadavky:

- při přehlídce se neodstraněná matečná hlíza i neodstraněné nové hlízy sadbové velikosti hodnotí jako rostlina s příznaky napadení viry,

- v případě selekce odkládáním natě a při výskytu živých neokřídlených mšic se každý trs ponechaný v porostu hodnotí jako rostlina s příznaky napadení viry.

Posklizňové zkoušky

Tab. 4.3

⟪TABLE:tbl_001⟫

Posklizňové zkoušky sadby brambor jsou součástí uznávacího řízení v porostu a provádí se v rozsahu stanoveném každoročně ústavem. Procento hlíz napadených viry se zjišťuje metodou ELISA. Přepočtem se stanoví:

• každá hlíza napadená viry způsobujících těžkou virovou chorobou se započítává jako 1%,

• každá hlíza napadená viry způsobujících lehkou virovou chorobou se násobí koeficientem 0,33,

• každá hlíza napadená „S“ virem se násobí koeficientem 0,05 s platností od r. 2006.

Výskyt „S“ viru se nehodnotí u certifikovaného rozmnožovacího materiálu.

Odběr vzorků sadby brambor pro posklizňové zkoušky se řídí pokynem, který vydává Ústav. Vzorky sadby z množitelských porostů jsou odebírány jen z porostů, u kterých již byla ukončena vegetace.

Původci těžkých virových chorob: virus svinutky brambor, A virus a Y virus brambor.

Původci lehkých virových chorob: M virus, X virus a S virus brambor.

Započítávání případných dalších původců virových chorob stanoví ministerstvo ve věstníku Mze.

Oddíl 5

Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu

a) Sadbové brambory nesmějí být uváděny do oběhu, pokud byly ošetřeny prostředky, které zabraňují klíčení.

b) Velikost sadby se stanovuje tříděním na čtvercových sítech o minimálním rozměru 25 x 25 mm a maximálním rozměru 60 x 60 mm.

Další požadavky:

- v případě použití sít větších než 35 mm je rozdíl mezi síty dělitelný číslem 5,

- maximální rozdíl velikosti sít v rámci jedné partie je 20 mm.

c) V jedné partii sadby musí být zastoupeny hlízy všech velikostí v přirozeném poměru.

d) Požadavky sledované při mechanickém rozboru.

Tab. 5.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Vysvětlivky k tabulce:

1) Mokré hniloby způsobené bakteriemi Erwinia carotovora, houbou Pythium ultimum, popř. dalšími původci mokré hniloby.

2) Za mechanicky poškozené hlízy se považují poškození do hloubky větší než 5 mm (včetně požerků škůdců) a hlízy v korunkové části čerstvě rozpraskané, tj. nezajizvené. Za poškození drátovci se považuje hlíza nejméně se 3 otvory do hloubky větší než 5 mm.

3) Za napadené se považují hlízy, u kterých je postižená více než 1/3 povrchu hlízy – počítáno součtem plochy postižených míst.

4) Je způsobeno houbou Rhizoctonia solani, která pokrývá více než 1/10 povrchu hlízy – počítáno součtem plochy postižených míst.

5) Vady č. 2 až 5 v souhrnu do 2%. Vady č. 6 až 13 v souhrnu do 20%.

6) U rozmnožovacího materiálu předstupňů a u základní sadby je povolené procento hlíz jiných odrůd – 0.

7) Vady č.3 a 4 mohou mít společně maximálně 1%.

Část IX

Požadavky na množitelské porosty a osivo řepy

Oddíl 1

Přehled druhů

Tab. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Oddíl 2

Počet a termíny přehlídek, předplodiny

Tab. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Požadavky pro hodnocení množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

– musí být provedena alespoň jedna přehlídka pro kontrolu izolačních vzdálenosti v době květu a doporučuje se přehlídka v technické zralosti pro určení pravosti a čistoty odrůdy,

– na poli, kde bude umístěn množitelský porost, se nesmí vyskytovat žádná planě rostoucí rostlina druhu Beta.

Oddíl 3

Požadavky na minimální vzdálenost množitelských porostů

Tab.3

⟪TABLE:tbl_001⟫

Požadavky pro hodnocení množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

– požadavky na izolační vzdálenosti jsou shodné s Tab. 3. Vzdálenosti nemusí být dodrženy při dostatečně účinné ochraně před nežádoucím cizosprášením.

Oddíl 4

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Tab. 4

⟪TABLE:tbl_001⟫

1) V porostech sazeček se mohou vyskytovat rostliny jiného příbuzného druhu nebo jiné odrůdy, popř. rostliny odchylného typu v maximálním rozsahu, který stanoví tab. č. 4., podmínkou uznání je však jejich úplné odstranění do druhé přehlídky.

Krmnou řepu lze množit i přímou metodou - ze sazeček ponechaných na stanovišti bez přesázení.

Při přehlídce těchto porostů se pravost a čistota odrůdy neposuzuje. Pro posouzení pravosti a čistoty odrůdy může být provedena vegetační nebo jiná zkouška. Osivo z takto množených porostů je určeno pouze na plochy běžného pěstování.

Požadavky pro hodnocení množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

– certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou,

– porost musí dostatečně splňovat podmínky pravosti a čistoty odrůdy,

– porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům.

Oddíl 5

Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu

Tab. 5

⟪TABLE:tbl_001⟫

1) Případně kromě granulovacích látek, pesticidů a jiných tuhých aditiv.

2) Podíl inertních látek nesmí přesáhnout v případě kategorie základní osivo 1 %, v kategorii certifikované osivo pak 0, 5 % hmotnosti.

3) Příměs diploidních semen se stanoví u polyploidních odrůd

Další požadavky:

Část X

Požadavky na množitelské porosty a osivo zelenin

Oddíl 1

Přehled druhů

Tab.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) Druhy neuvedené v druhovém seznamu, uznávací řízení se může provést pouze u registrovaných odrůd.

Oddíl 2

Počet a termíny přehlídek, předplodiny

Tab. 2.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Počet a termíny přehlídek

Tab.2.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Požadavky pro hodnocení množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

- pozemek pro množitelský porost musí být prost všech volně rostoucích rostlin které by mohly zapříčinit cizosprášení nebo kontaminovat množené osivo:

a) chorobami, přenosnými osivem,

b) svými semeny, těžko odstranitelnými z množeného osiva,

- musí být zamezeno přenosu půdních patogenů na sklizené osivo,

- množitelský porost musí být přehlédnut ve vhodné fázi nebo fázích vývoje nejméně jednou.

Oddíl 3

Požadavky na minimální vzdálenost množitelských porostů

Tab. 3

⟪TABLE:tbl_001⟫

1) C – ve vzdálenosti od 250 m se mohou takové rostliny ojediněle vyskytovat.

2) Od zdrojů pylu, které by zvláště nebezpečně mohly ovlivnit uniformitu odrůdy SE, E 1000 m, C 600 m.

3) Do 50 m ojediněle nad 50 m 10 rostlin na 10 m 2 .

Další požadavky:

- každý množitelský porost zelenin a kořeninových rostlin je po celou dobu vegetace oddělen od sousedních porostů mezerou nejméně 1 m širokou,

- od polovičních vzdáleností, jež jsou uvedeny v tab. č. 3 se mohou ojediněle vyskytovat rostliny, od nichž je stanovena izolace,

- v porostech zelenin a kořeninových rostlin se nesmí vyskytovat plevelné rostliny, od nichž Tab.3 stanoví izolační vzdálenost k zamezení nežádoucího opylení,

- izolační vzdálenosti mohou být nahrazeny technickou izolací dostatečně zabraňující přenosu pylu.

Požadavky pro hodnocení množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

- požadavky na izolační vzdálenosti jsou ve shodě.

Oddíl 4

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

1) Porost musí mít dostatečnou odrůdovou čistotu a pravost

2) Výskyt škodlivých organizmů snižujících následně osivovou hodnotu musí být v co nejnižší míře.

Požadavky pro hodnocení množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

- certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou,

- porost musí mít požadovanou odrůdovou pravost a čistotu,

- osivo používané k množení musí být v rámci možností bez škůdců a chorob. Zdravotní stav osiva bude kontrolován před setím a v případě potřeby namořen,

- v porostu musí být výskyt chorob přenosných osivem na co nejnižší úrovni.

Oddíl 5

Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu

Tab. 5

⟪TABLE:tbl_001⟫

1) U druhů s výskytem hybridních odrůd se hybridnost (min 95 %) stanoví posklizňovou kontrolou provedenou před certifikací osiva s použitím mezinárodně odsouhlasených testů na hybridnost osiva.

2) Vlhkost zelenin se stanovuje pouze na vyžádání.

Další požadavky:

– odrůdová čistota a pravost u kategorií certifikované a standardní osivo je následně kontrolována ve vegetačních zkouškách.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 175/2004 Sb.

Mezní hodnoty výskytu škodlivých organizmů

Obilniny:

⟪TABLE:tbl_001⟫

1 ) Při pěstování žita pro farmaceutické účely se výskyt Claviceps purpurea nestanovuje.

Kukuřice a čiroky:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Luskoviny:

⟪TABLE:tbl_001⟫

1) Normovaná hodnota: je-li výskyt škodlivých organizmů vyšší než normovaná hodnota, lze osivo uznat pouze pod podmínkou účinného namoření.

2) Hraniční hodnota: jestliže výskyt škodlivých organizmů přesáhne hraniční hodnotu, nesmí být zkoušená partie použita jako osivo.

Jiné krmné plodiny:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Olejniny a přadné rostliny:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Zeleniny a řepy:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Luskoviny nesmějí být napadeny následujícími škůdci:

Acanthoscelides obtectus

Bruchus affinis

Bruchus atomarius

Bruchus pisorum

Bruchus rufimanus

U druhů a škodlivých organismů vytištěných tučně se jedná o limitní výskyt vztahující se k povinnému moření.

* ) Označování kategorií symboly je vysvětleno v příloze č. 10.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 175/2004 Sb.

Počty generací pro výrobu rozmnožovacího materiálu předstupňů a certifikovaného rozmnožovacího materiálu

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) u hybridních odrůd je povolena jedna generace u certifikovaného osiva.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 175/2004 Sb.

Vzory formulářů

Vzor formuláře

- žádosti o uznání množitelského porostu

- žádosti o uznání osiva/sadby

- pro záznam o výsledku přehlídky množitelského porostu

- pro záznam o výsledku přehlídky množitelského porostu brambor

- pro záznam o výsledku přehlídky množitelského porostu kukuřice

- pro vedení evidence při výrobě rozmnožovacího materiálu – Výrobní evidence osiva (nebo sadby) – (dvojlist)

- pro vedení evidence při výrobě rozmnožovacího materiálu - Skladová karta (oboustranná)

- pro vedení evidence při výrobě rozmnožovacího materiálu - Partiový štítek

- pro vedení evidence o výrobě standardního rozmnožovacího materiálu

- pro vedení evidence o vyrobené směsi - Míchací protokol směsi

- pro vedení evidence pro sazenice zeleniny

- oznámení o zahájení činnosti

Žádost o uznání množitelského porostu

⟪MEDIA:img_001⟫

Žádost o uznání osiva / sadby

⟪MEDIA:img_001⟫

Záznam o výsledku přehlídky množitelského porostu

⟪MEDIA:img_001⟫

Záznam o výsledku přehlídky množitelského porostu brambor

⟪MEDIA:img_001⟫

Záznam o výsledku přehlídky množitelského porostu kukuřice seté

⟪MEDIA:img_001⟫

VÝROBNÍ

⟪MEDIA:img_001⟫

EVIDENCE OSIV

⟪MEDIA:img_001⟫

SKLADOVÁ KARTA

⟪MEDIA:img_001⟫

Skladová karta

⟪MEDIA:img_001⟫

Partiový štítek

⟪MEDIA:img_001⟫

Evidence standardního rozmnožovacího materiálu

⟪MEDIA:img_001⟫

Míchací protokol směsi

⟪MEDIA:img_001⟫

Evidence sazenic zeleniny

⟪MEDIA:img_001⟫

OZNÁMENÍ O ZAHÁJENÍ ČINNOSTI DODAVATELE

⟪MEDIA:img_001⟫

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 175/2004 Sb.

Výčet a rozsah úředních zkoušek rozmnožovacího materiálu a zkoušky potřebné ke zjištění vlastností množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu u jednotlivých druhů

1. Výčet vlastností množitelských porostů hodnocených při přehlídce množitelského porostu. (Přípustné limity těchto vlastností jsou uvedeny pro jednotlivé druhy v příloze č. 1 v částech I až X, oddílech 1 – 4)

a) sled předplodin na pozemku v předcházejících letech,

b) dodržení prostorové izolace, tj. minimální vzdálenosti od porostu stejného nebo příbuzného druhu, který by mohl cizosprášením, přenosem chorob nebo jiným způsobem ohrozit množitelský porost,

c) dodržení izolace k zamezení mechanické příměsi jiných druhů a odrůd,

d) celkový stav množitelského porostu, tj. posouzení vyrovnanosti, zapojenosti, celkového vzhledu rostlin, popřípadě stupně polehnutí; současně je uveden celkový odhad výnosu v měrných jednotkách podle přílohy č.6 z dané množitelské plochy,

e) nejvyšší povolený počet rostlin jiných druhů, jiných odrůd nebo zřetelně odchylných typů, rostlin plevelných druhů a jiných příměsí,

f) nejvyšší povolený výskyt počtu rostlin napadených škodlivými organismy.

2. Další zkoušky potřebné ke zjištění vlastností množitelských porostů

a) u množitelských porostů brambor stanovení limitu virových chorob zkoušených metodou ELISA v posklizňových zkouškách,

b) vlastnosti nebo jiné limitní hodnoty podle požadavku udržovatele v případech, kdy nejsou uvedeny v příloze č. 1,

c) vlastnosti nebo jiné limitní hodnoty zjišťované u množitelských porostů, hodnocených podle certifikačních schémat OECD a způsob jejich ověřování a zjišťování formou vegetačních zkoušek.

3. Zkoušky potřebné ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu u jednotlivých druhů.

⟪TABLE:tbl_001⟫

Vysvětlivky:

✔ zkoušky, které jsou povinnou součástí uznávacího řízení

x zkoušky prováděné jako součást uznávacího řízení u nemořených osiv

□ zkouška se neprovádí

● zkoušku lze provést na žádost žadatele

1) jen u polyploidních odrůd

2) zkouška zdravotního stavu se provádí u fazolu a salátu

Zkoušky u sadby brambor: - kontrola velikostního třídění

- mechanický rozbor

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 175/2004 Sb.

Náležitosti čísla množitelského porostu, čísla partie rozmnožovacího materiálu a používané měrné jednotky hmotnosti a plochy pro jednotlivé druhy

1. Náležitosti čísla množitelského porostu

Číslo množitelského porostu se tvoří následujícím způsobem:

a) ze čtyřmístného registračního nebo evidenčního čísla dodavatele,

b) z pětimístného pořadového čísla porostu, jehož první číslo je označení regionálního oddělení Ústavu, ve kterém bude podána žádost.

⟪TABLE:tbl_001⟫

RRRR – čtyřmístné registrační nebo evidenční číslo dodavatele.

X – číslo regionálního oddělení Ústav, kde bude porost přihlášen. Seznam je každoročně zveřejňován ve věstníku Ústavu.

♦ Použití číselných řad v daném rozmezí je pro žadatele libovolné, popřípadě může být odvislé od dohody s regionálním oddělením Ústavu, kde je žádost podávána. Je nepřípustné použít v kalendářním roce jedno číslo vícekrát.

♦ Množitelské porosty se označují tabulkou s číslem množitelského porostu umístěnou na viditelném místě okraje pozemku po celou dobu vegetace.

2. Náležitosti čísla partie rozmnožovacího materiálu

Číslo partie má pevnou strukturu. Základem je rok sklizně a číslo množitelského porostu (tj. registrační nebo evidenční číslo dodavatele a pořadové číslo porostu). Za lomítkem je pak pořadové číslo vyrobené partie z daného porostu.

⟪TABLE:tbl_001⟫

Číslování partií směsí osiv, osiva z dovozu, osiva povoleného podle § 40 zákona, egalizovaných osiv, standardního osiva a sazenic zeleniny.

⟪TABLE:tbl_001⟫

X – číslo regionálního oddělení Ústavu, kde bylo osivo vzorkováno nebo kde je sídlo dovozce, v případě směsí – číslo regionálního oddělení Ústavu, kde je směs registrována. Seznam je každoročně zveřejňován ve věstníku Ústavu.

♦ Uskladněné partie a jejich části se označují partiovými štítky podle vzoru uvedeného v příloze č. 4; obdobným způsobem musí být označené i jiné obaly umístěné v prostorách, kde je skladován rozmnožovací materiál.

3. Používané měrné jednotky hmotnosti a plochy pro jednotlivé druhy

⟪TABLE:tbl_001⟫

* počet bude používán k odhadu výnosu

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 175/2004 Sb.

Vzory dokladů vydávané Ústavem nebo pověřenou osobou

- Uznávací list na množitelský porost (pro Ústav)

- Uznávací list na množitelský porost (pro pověřenou osobu)

- Uznávací list na osivo (pro Ústav)

- Uznávací list na osivo (pro pověřenou osobu)

- Uznávací list na sadbu

- Rozhodnutí o neuznání množitelského porostu

- Rozhodnutí o neuznání osiva

- Rozhodnutí o neuznání sadby

⟪MEDIA:img_001⟫

UZNÁVACÍ LIST č. na MNOŽITELSKÝ POROST č.

⟪MEDIA:img_001⟫

UZNÁVACÍ LIST č. na MNOŽITELSKÝ POROST č.

⟪MEDIA:img_001⟫

UZNÁVACÍ LIST č. na OSIVO

⟪MEDIA:img_001⟫

UZNÁVACÍ LIST č. na OSIVO

⟪MEDIA:img_001⟫

UZNÁVACÍ LIST č. na SADBU

⟪MEDIA:img_001⟫

Rozhodnutí č. o neuznání množitelského porostu

⟪MEDIA:img_001⟫

ROZHODNUTÍ č.

⟪MEDIA:img_001⟫

ROZHODNUTÍ č.

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 175/2004 Sb.

Zkoušky pro uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu a požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti nebo zkoušky klíčivosti provedené pověřenou osobou a způsob vedení evidence pro jednotlivé druhy

1. Druhy, které je možné uvádět do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti a výčet zkoušek, které musí být před uvedením do oběhu provedeny jsou uvedeny v tabulce 1

V případě použití nemořeného osiva, musí být provedeny i zkoušky zdravotního stavu rozmnožovacího materiálu.

2. Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu

Rozmnožovací materiál druhů uvedených v tabulce 1 musí splňovat požadavky na vlastnosti uvedené pro tyto druhy v příloze č.1 s výjimkou klíčivosti.

3. Způsob vedení evidence

Evidence osiva druhů uvedených v tabulce 1 je vedena na formuláři pro vedení evidence při výrobě rozmnožovacího materiálu - Výrobní evidence osiv, který je uveden v příloze č. 4.

Tabulka 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

✔ zkoušky, které jsou povinnou součástí uznávacího řízení

X zkoušky prováděné jako součást uznávacího řízení u nemořených osiv

□ zkouška se neprovádí

● zkoušku lze provést na žádost žadatele

❶ zkouška se provádí, ale při uvedení do oběhu není dokončena

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 175/2004 Sb.

POŽADOVANÉ VLASTNOSTI SAZENIC ZELENINY

Část 1.

Přehled druhů

Tab. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 2.

Požadované vlastnosti sazenic

Sazenice zelenin musí svými vlastnostmi splňovat požadavky odběratele a být dostatečně narostlé, zdravé a prosté škůdců, vyrovnané, svěží, řádně zakořeněné a s vyváženým poměrem mezi kořeny, stonky a listy.

Část 3.

Kritické body sledované ve výrobním procesu

a) použité osivo, původ a kvalita vegetativních částí rostlin,

b) výsev, přepichování, řízkování, sázení, a použitý substrát,

c) metody pěstování,

d) péče o pěstované rostliny, způsob hnojení a chemické ochrany,

e) manipulace s rostlinami,

f) hygiena,

g) balení,

h) skladování,

i) doprava, administrativní zajištění.

Část 4.

Kontrola dodržování kritických bodů

Kontrola se provádí u dodavatele nejméně jednou ročně; kontrole podléhají všechny sazenice uváděné do oběhu s výjimkou sazenic zeleniny s určením pro konečného spotřebitele.

Ústav nebo pověřená osoba kontroluje:

a) dodržování postupů u všech kritických bodů uvedených v části 3,

b) spolehlivost metod použitých při výrobě a distribuci,

c) vhodnost těchto metod k věcnému ocenění způsobu výroby a obchodu včetně evidence dokladů,

d) úroveň práce prováděné personálem dodavatele.

Část 5.

Způsob vedení záznamů

Záznamy obsahují informace o

a) vypracování a uplatnění metod dohledu a kontroly,

b) odběru vzorků Ústavem pro laboratorní rozbory a na vegetační zkoušky,

c) prodeji a expedici sadby zeleniny,

d) výskytu všech škodlivých organizmů v areálu pěstírny a o všech opatřeních, která s jejich likvidací byla učiněna.

Část 6.1

Požadavky na vlastnosti sadby cibule

Tab. 2.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Další požadavky:

- cibulová sadba (matky) a cibulová sazečka musí být suchá, vyzrálá a v krčku zatažená, zbavená přebytečných slupek a kořínků, délka naťe max. 3 cm.

- příměs jiných odrůd a zřetelně odchylných typů v sadbě určené pro výrobu základního osiva může být max. 0%, v sadbě pro výrobu certifikovaného osiva max. 1%.

Tab. 2.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 6.2

Požadavky na vlastnosti sadby česneku

Tab. 2.3

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tab. 2.4

⟪TABLE:tbl_001⟫

Požadavky na třídění:

v sadbě česneku můžou být maximálně 3% cibulí podsadbových. Za podsadbové se považují cibule, které mají příčný průměr menší než 3,5 cm u paličáku a 3 cm u nepaličáku.

Část 7.

Požadavky na zdravotní stav sazenic

- sazenice musí být vizuálně prosté škodlivých organismů a příznaků chorob uvedených v tab. 3

Tab. 3

⟪TABLE:tbl_001⟫

- ostatní karanténní škodlivé organismy se nesmí vyskytovat,

- sazenice, které při sklizni vykazují viditelné příznaky napadení, musí být vhodným způsobem ošetřeny nebo zlikvidovány, chemický přípravek, kterým byly sazenice ošetřeny, se uvede na návěsce nebo na průvodním dokladu.

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 175/2004 Sb.

Barevné odlišení návěsek podle kategorií a generací rozmnožovacího materiálu a vzory návěsek

1. Barevné odlišení návěsek podle kategorií a generací

⟪TABLE:tbl_001⟫

Pozn.: Pro osivo v kategorii šlechtitelský rozmnožovací materiál lze při obchodování použít návěsku barvy fialové, pro osivo sdružených odrůd modrou návěsku se zeleným příčným pruhem.

Vysvětlivky k indexům:

* ) Pro sadbu brambor stupně C 2 jsou používány modré návěsky jako pro C 1.

2. Vzory návěsek pro

a) osivo,

b) sadbu brambor,

c) směsi,

d) ISTA certifikaci,

e) OECD certifikaci,

a) vzor návěsky pro osivo

⟪MEDIA:img_001⟫

b) vzor návěsky pro sadbu brambor

⟪MEDIA:img_001⟫

c) tuzemské návěsky pro směsi

⟪MEDIA:img_001⟫

d) vzor návěsky pro ISTA certifikaci

⟪MEDIA:img_001⟫

e) vzor návěsky pro OECD certifikaci

⟪MEDIA:img_001⟫

Příloha č. 11 k vyhlášce č. 175/2004 Sb.

Nejvyšší hmotnost nebo počet kusů a způsob označování malého balení

1. Nejvyšší hmotnost nebo počet kusů v jednom malém balení

⟪TABLE:tbl_001⟫

2. Vzor označení malého balení a uvedení povinných údajů:

- název a adresa dodavatele a registrační nebo evidenční číslo

- druh (latinsky, česky nebo obojí označení)

- odrůda

- hmotnost (bez aditiv) nebo počet semen

- číslo partie

- doba použitelnosti

- údaje o dodatečné úpravě (moření, inkrustace, obalování a p.)

1 ) Směrnice Rady 2002/57/EC z 13. června 2002 o obchodování s osivem olejnin a přadných plodin. Směrnice Rady 2002/56/EC z 13. června 2002 o obchodování se sadbou brambor. Směrnice Rady 2002/55/EC z 13. června 2002 o obchodování s osivem zeleniny. Směrnice Rady 2002/54/EC z 13. června 2002 o obchodování s osivem řepy. Směrnice Rady 92/33/EEC z 28. dubna 1992 o obchodování se sadbou zeleniny a s rozmnožovacím materiálem jiným než osivo. Směrnice Komise 93/61/EEC z 2. července 1993, kterou se stanoví požadavky na sadbu zeleniny a rozmnožovací materiál jiný než osivo. Směrnice Komise 93/62/EEC z 5. července 1993 o prováděcích opatřeních týkajících se sledování a kontroly dodavatelů a zařízení v rámci Směrnice Rady 92/33/EEC o obchodování se sadbou zeleniny a s rozmnožovacím materiálem jiným než osivo. Směrnice Komise 86/109/EEC z 27. února 1986 o omezení obchodování osivy určitých druhů pícnin, olejnin a přadných plodin na osiva úředně uznaná jako „základní osivo“ nebo „certifikované osivo“. Směrnice Komise 75/502/EEC z 25. července 1975 omezující obchodování osivem lipnice luční (Poa pratensis L.) na osivo, které bylo úředně uznáno jako základní osivo nebo certifikované osivo. Směrnice Komise 74/268/EEC z 2. května 1974, kterou se stanoví zvláštní podmínky týkající se přítomnosti ovsa hluchého v osivu pícnin a obilovin. Směrnice Rady 66/401/EC z 14. června 1966 o obchodování s osivem krmných plodin. Směrnice Rady 66/402/EC z 14. června 1966 o obchodování s osivem obilnin. Směrnice komise 2004/55/ES ze dne 20. dubna 2004, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh.

2 ) § 1 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 89/2002 Sb., o ochraně proti zavlékání škodlivých organismů při dovozu, průvozu a vývozu rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů a proti jejich rozšiřování na území České republiky a o soustavné rostlinolékařské kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

3 ) Zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči, ve znění pozdějších předpisů.

4 ) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace).

5 ) Příloha č. 1 zákona.