Vyhláška Ministerstva financí o oceňování staveb, pozemků a trvalých porostů

178

VYHLÁŠKA

Ministerstva financí

ze dne 25. srpna 1994

o oceňování staveb, pozemků a trvalých porostů

Ministerstvo financí stanoví podle § 2 odst. 2 písm. b) zákona České národní rady č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění zákona č. 135/1994 Sb.:

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška stanoví ceny a způsoby vytvoření a zjištění cen pro oceňování staveb, pozemků a trvalých porostů.

§ 2

Vymezení pojmů pro oceňování podle vyhlášky

(1) Budova je stavba prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešními konstrukcemi. Má jeden nebo více ohraničených užitkových prostorů.

(2) Hala je stavba o jednom nebo více podlažích, ve kterých souhrn jednotlivých volných vnitřních prostorů vymezených svislými konstrukcemi, podlahou a spodním lícem stropních nebo nosných střešních konstrukcí, o velikosti každého prostoru minimálně 400 m 3 , činí více než dvě třetiny obestavěného prostoru stavby; za svislé konstrukce vymezující vnitřní volné prostory se nepovažují vnitřní samostatné podpěrné tyčové prvky (sloupy, pilíře) a svislé konstrukce nedosahující výšky 1,7 m; zastavěná plocha haly činí nejméně 150 m 2 . Způsob měření a výpočtu výměr je uveden v příloze č. 1.

(3) Vedlejší stavba je stavba, která tvoří příslušenství 1 ) stavby hlavní nebo doplňuje užívání pozemku a jejíž zastavěná plocha nepřesahuje 100 m 2 . Vedlejší stavbou není garáž.

(4) Byt je místnost nebo soubor místností určených k bydlení včetně součástí a příslušenství 1 ) bytu. Pro účely ocenění zahrnuje byt i podíl na společných částech domu, a to i v případě, jsou-li umístěny mimo dům, jakož i podíl na příslušenství domu a stavbách vedlejších včetně jejich příslušenství určených pro společné užívání. 2 )

(5) Nebytový prostor 3 ) je místnost nebo soubor místností včetně příslušenství 1 ) určených k jiným účelům než k bydlení. Nebytovými prostory nejsou příslušenství bytu ani společné části domu. Pro účely ocenění zahrnuje nebytový prostor i podíl na společných částech domu, a to i v případě, jsou-li umístěny mimo dům, jakož i podíl na příslušenství domu a stavbách vedlejších včetně jejich příslušenství určených pro společné užívání. 2 )

(6) Podlahová plocha bytu nebo nebytového prostoru je součet všech plošných výměr podlah jednotlivých místností a prostor tvořících příslušenství bytu nebo nebytového prostoru. Způsob měření je uveden v příloze č. 1.

(7) Stáří stavby je počet let, který uplynul od roku, v němž nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí, do roku, ke kterému se ocenění provádí. V případech, kdy došlo k užívání stavby dříve, počítá se její stáří od roku, v němž se prokazatelně započalo s užíváním stavby. Nelze-li stáří stavby takto zjistit, počítá se od roku odvozeného podle jiného dokladu a není-li k dispozici ani ten, určí se odhadem.

(8) Stavební pozemky jsou

a) nezastavěné pozemky evidované v katastru nemovitostí v jednotlivých druzích pozemků, které byly určeny k zastavění; 4 ) je-li zvláštním předpisem stanovena nejvyšší přípustná zastavěnost pozemku, je stavebním pozemkem pouze část odpovídající přípustnému limitu určenému k zastavění, 4a )

b) pozemky evidované v katastru nemovitostí v druhu pozemku jako zastavěné plochy a nádvoří a v druhu pozemku ostatní plochy, které jsou již zastavěny,

c) pozemky skutečně zastavěné stavbou bez ohledu na evidovaný stav v katastru nemovitostí.

Stavebním pozemkem pro účely oceňování není pozemek, který je zastavěn jen podzemním nebo nadzemním vedením včetně jejich příslušenství, podzemními stavbami, které nedosahují úrovně terénu, podzemními částmi a příslušenstvím staveb pro dopravu a vodní hospodářství netvořícími součást pozemních staveb. Stavebním pozemkem pro účely oceňování není též pozemek zastavěný studnami, ploty, opěrnými zdmi, pomníky, sochami apod. 4b )

(9) Rybník je vodní nádrž se zemní hrází a s přirozeným nebo zahloubeným dnem s hloubkou vody u výpustního zařízení při normální hladině ve vegetačním období 0,5 m a výše.

(10) Malá vodní nádrž je nádrž s objemem do 2 milionů m 3 po hladinu ovladatelného prostoru, s největší hloubkou 9 m, měřeno na pevné dno. Stoletý průtok v profilu hráze do 60 m 3 /s nebo u nádrží s umělým přívodem vody nesmí přesáhnout součet stoletého průtoku z vlastní vodní nádrže a kapacity přivaděče.

(11) Velká vodní nádrž je nádrž s objemem nad 2 miliony m 3 po hladinu ovladatelného prostoru nebo s větší hloubkou než 9 m, měřeno na pevné dno a se stoletým průtokem v profilu hráze nad 60 m 3 /s.

(12) Ostatní vodní nádrže jsou zejména jezera, zatopené lomy, pískovny, tůně, důlní propadliny a dále i vodní nádrže s hloubkou vody u výpustního zařízení při normální hladině ve vegetačním období menší než 0,5 m.

ČÁST DRUHÁ

OCEŇOVÁNÍ STAVEB

ODDÍL PRVNÍ

§ 3

Určení stavby podle účelu jejího užití

Pro oceňování podle této vyhlášky je stavba určena účelem užití vyplývajícím z kolaudačního rozhodnutí, popřípadě ze stavebního povolení. Nejsou-li zachovány doklady o účelu, pro který byla stavba povolena, nebo je-li užívána v rozporu s právním stavem, platí, že stavba je určena k účelu, pro který je svým stavebně technickým uspořádáním vybavena. Jestliže vybavení stavby nasvědčuje několika účelům, má se za to, že stavba je určena k účelu, ke kterému se užívá bez závad. 5 )

ODDÍL DRUHÝ

OCEŇOVÁNÍ NÁKLADOVÝM ZPŮSOBEM

§ 4

Budovy a haly

(1) Jako budovy a haly se oceňují stavby, které nelze zařadit podle účelu jejich užití mezi stavby oceňované podle § 5 až 12.

(2) Cena budovy a haly se zjistí vynásobením počtu m 3 obestavěného prostoru určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1 základní cenou za m 3 stanovenou v závislosti na účelu užití a upravenou podle odstavce 3.

(3) Základní cena budovy uvedená v příloze č. 2 a haly uvedená v příloze č. 3 se násobí koeficienty K1 až K5 podle vzorce

ZCU=ZC×K1×K2×K3×K4×K5,

kde

ZCU . . . . základní cena upravená,

ZC . . . . základní cena podle přílohy č. 2 nebo č. 3,

K 1 . . . . koeficient přepočtu základní ceny podle druhu konstrukce uvedený v příloze č. 4,

K 2 . . . . koeficient přepočtu základní ceny podle velikosti průměrné zastavěné plochy podlaží v objektu, popřípadě samostatně oceňované části se vypočte podle vzorce ———,

kde 0,92 a 6,60 jsou konstanty,

K 3 . . . . koeficient přepočtu základní ceny podle průměrné výšky podlaží v objektu, popřípadě samostatně oceňované části podle vzorce —

K3= 2,10v+0,30 pro budovy

K3= 2,80v+0,30 ≧0,60 pro haly,

kde v je průměrná výška podlaží v metrech,

2,10,2,80, 0,30 a 0,60 jsou konstanty,

K 4 . . . . koeficient vybavení stavby se vypočte podle vzorce

1+0,54×n,

kde

0,54 je konstanta,

n je součet objemových podílů konstrukcí a vybavení s nadstandardním vybavením uvedených v příloze č. 14 v tabulce č. 1 pro budovy a v tabulce č. 2 pro haly snížený o součet objemových podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením zjištěných z uvedených tabulek. Dále platí, že

1. není-li ve výčtu konstrukcí a vybavení v příslušné tabulce přílohy č. 14 uvedena konstrukce, která se ve stavbě vyskytuje, zjistí se její objemový podíl z výše nákladů na její pořízení v době a místě ocenění, vynásobí se koeficientem 1,852 a připočte se k součtu objemových podílů; přitom se výše ostatních objemových podílů nemění,

2. chybí-li ve stavbě konstrukce uvedená v příslušné tabulce přílohy č. 14, vynásobí se její stanovený objemový podíl koeficientem 1,852 a odečte se od součtu objemových podílů.

Výše koeficientu K 4 je omezena rozpětím od 0,80 do 1,20. Lze je překročit jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění.

K 5 . . . . koeficient polohový podle přílohy č. 13.

(4) Podzemní budovy a podzemní haly se oceňují podle § 5.

§ 5

Stavby inženýrské a speciální pozemní

Cena inženýrské a speciální pozemní stavby se zjistí vynásobením počtu příslušné měrné jednotky m 3 , m 2 , m, kus nebo hektar základní cenou uvedenou v příloze č. 5 a násobí se koeficientem K 5 uvedeným v příloze č. 13.

§ 6

Rodinné domy, rekreační chalupy a rekreační domky

(1) Cena rodinného domu, rekreační chalupy a rekreačního domku 6 ) se zjistí vynásobením počtu m 3 obestavěného prostoru určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1 základní cenou uvedenou v příloze č. 6 stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.

(2) Základní cena rodinného domu, rekreační chalupy a rekreačního domku uvedená v příloze č. 6 se násobí koeficienty K 4 a K 5 podle vzorce

ZCU=ZC×K4×K5,

kde

ZCU . . . . základní cena upravená,

ZC . . . . základní cena podle přílohy č. 6,

K 4 . . . . koeficient vybavení stavby se vypočte podle vzorce

1+0,54×n,

kde

0,54 je konstanta,

n je součet objemových podílů konstrukcí a vybavení uvedených v příloze č. 14 v tabulce č. 3 s nadstandardním vybavením snížený o součet podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením.

Dále platí postup podle bodů 1 a 2 uvedených u definice n v § 4 odst. 3.

Výše koeficientu K 4 je omezena rozpětím od 0,80 do 1,20. Lze je překročit jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění.

K 5 . . . . koeficient polohový podle přílohy č. 13.

(3) Je-li rodinný dům užíván i k jiným účelům než k bydlení v rozsahu, který nemění charakter jeho užívání, ocení se celá stavba jako rodinný dům. Jestliže dojde ke změně charakteru užívání, stavba se ocení podle § 4.

(4) Hospodářské části, bez ohledu na to, zda jsou provozně nebo stavebně propojeny s obytnou částí, se ocení na základě skutečného účelu užití podle příslušných ustanovení této vyhlášky, přičemž obytná část, pokud splňuje kritéria rodinného domu, se ocení podle § 6. Koeficienty K 1 až K 4 se stanoví zvlášť pro hospodářskou část nezávisle na obytné části.

(5) Obdobně se postupuje při ocenění rekreační chalupy a rekreačního domku, pokud jejich část slouží k jiným účelům.

§ 7

Rekreační chaty a zahrádkářské chaty

(1) Cena rekreační chaty a zahrádkářské chaty 7 ) se zjistí vynásobením počtu m 3 obestavěného prostoru určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1 základní cenou uvedenou v příloze č. 7 stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.

(2) Základní cena rekreační chaty a zahrádkářské chaty uvedená v příloze č. 7 se násobí koeficienty K 4 a K 5 podle vzorce

ZCU=ZC×K4×K5,

kde

ZCU . . . . základní cena upravená,

ZC . . . . základní cena podle přílohy č. 7,

K 4 . . . . koeficient vybavení stavby se vypočte podle vzorce

1+0,54×n,

kde

0,54 je konstanta,

n je součet objemových podílů konstrukcí a vybavení uvedených v příloze č. 14 v tabulce č. 4 s nadstandardním vybavením snížený o součet podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením.

Dále platí postup podle bodů 1 a 2 uvedených v definici n v § 4 odst. 3.

Výše koeficientu K 4 je omezena rozpětím od 0,80 do 1,20. Lze je překročit jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění.

K 5 . . . . koeficient polohový podle přílohy č. 13.

§ 8

Vedlejší stavby

(1) Cena vedlejší stavby se zjistí vynásobením počtu m 3 obestavěného prostoru určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1 základní cenou uvedenou v příloze č. 8 stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.

(2) V základní ceně je zahrnuto standardní vybavení uvedené v příloze č. 8. Při nižším než standardním vybavení se základní cena vynásobí koeficientem od 0,90 do 0,99 a při vyšším než standardním vybavení se základní cena vynásobí koeficientem od 1,01 do 1,10 podle skutečného vybavení. Použitý koeficient musí být zdůvodněn. Mezní koeficienty 0,90 a 1,10 mohou být překročeny jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění.

(3) Základní cena podle odstavců 1 a 2 se dále násobí koeficientem K 5 uvedeným v příloze č. 13.

§ 9

Garáže

(1) Cena samostatné nebo řadové, jednopodlažní nebo dvoupodlažní garáže se zjistí vynásobením počtu m 3 obestavěného prostoru určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1 základní cenou uvedenou v příloze č. 9 stanovenou v závislosti na druhu konstrukce a upravenou podle odstavce 2.

(2) V základní ceně je zahrnuto standardní vybavení uvedené v příloze č. 9. Při nižším než standardním vybavení se základní cena vynásobí koeficientem od 0,90 do 0,99 a při vyšším než standardním vybavení se základní cena vynásobí koeficientem od 1,01 do 1,10. Mezní koeficienty 0,90 a 1,10 mohou být překročeny jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění.

(3) Základní cena podle odstavců 1 a 2 se dále násobí koeficientem K 5 uvedeným v příloze č. 13.

(4) Pokud zastavěná plocha stavby nerozdělená příčkami přesáhne 100 m 2 nebo stavba má více než dvě podlaží, cena garáže se zjistí podle § 4.

§ 10

Studny

(1) Cena studny se zjistí vynásobením počtu m hloubky studny cenou uvedenou v příloze č. 10 a připočte se cena příslušenství. Takto vypočtená cena studny se vynásobí koeficientem K 5 uvedeným v příloze č. 13.

(2) Narážené studny se ocení jako vrtané studny s průměrem do 150 mm.

(3) Vrtané studny s průměrem od 500 mm výše se ocení jako studny kopané.

(4) Cena studny, která trvale neslouží svému účelu pro ztrátu vody nebo jinou podstatnou vadu, činí u kopané studny 20 % z ceny zjištěné podle odstavce 1, u vrtané nebo narážené studny je cena nulová.

§ 11

Venkovní úpravy

(1) Cena venkovních úprav se zjistí vynásobením počtu měrných jednotek základní cenou uvedenou v příloze č. 11, popřípadě v příloze č. 5. Pokud skutečná konstrukce venkovní úpravy neodpovídá způsobu provedení uvedenému v příloze č. 11, popřípadě v příloze č. 5 upraví se základní cena přiměřeně k odchylce.

(2) Cena venkovních úprav neuvedených v příloze č. 5 nebo č. 11 se zjistí podle nákladů na pořízení v době oceňování.

(3) Cena podle odstavce 1 nebo 2 se násobí koeficientem K 5 uvedeným v příloze č. 13.

§ 12

Hřbitovní stavby a hřbitovní zařízení

Cena jednotlivých částí hřbitovní stavby se zjistí vynásobením počtu měrných jednotek základní cenou uvedenou v příloze č. 12. Cena celé stavby se zjistí jako součet cen jednotlivých částí s připočtením ceny za montáž a ceny hřbitovního zařízení vynásobený koeficientem K 5 uvedeným v příloze č. 13.

§ 13

Kulturní památky

(1) Kulturní památka je stavba zapsaná v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky 8 ) bez ohledu na účel, jemuž ke dni oceňování slouží.

(2) Cena stavby, která je kulturní památkou, se zjistí podle příslušného § 4 až 12, § 17 a 19. K této ceně se připočte cena uměleckých a uměleckořemeslných děl, která jsou součástí stavby, zjištěná podle znaleckého posudku.

§ 14

Byty a nebytové prostory

(1) Cena bytu nebo nebytového prostoru se vypočte jako podíl z ceny stavby zjištěné pro její druh podle ustanovení tohoto oddílu. Velikost tohoto podílu se rovná poměru podlahové plochy oceňovaného bytu nebo nebytového prostoru k součtu podlahových ploch všech bytů a nebytových prostor, do něhož se nezapočítají plochy společného příslušenství stavby.

(2) Cena příslušenství stavby, které není stavebně její součástí, jako jsou zejména venkovní úpravy, studny, vedlejší stavby, které výhradně slouží společnému užívání, a cena pozemku, se zjistí podle ustanovení tohoto oddílu a pro účely ocenění bytu nebo nebytového prostoru se započte do ceny stavby.

§ 15

Nedokončené stavby

Cena nedokončené stavby se zjistí podle ustanovení tohoto oddílu vyhlášky na základě projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem, a není-li projektová dokumentace, podle předpokládaného stavu stavby po jejím dokončení a sníží se podle stupně rozestavěnosti o podíly chybějících a nedokončených konstrukcí uvedených v příloze č. 14. Pro stavby neuvedené v příloze č. 14 se výše podílů nedokončených konstrukcí zjistí odborným odhadem.

§ 16

Stavby určené k odstranění

(1) Cena stavby, která byla stavebním úřadem určena k odstranění, se zjistí jako obvyklá cena použitelného materiálu z jejího odstranění a sníží se o nezbytné náklady na zbourání a odklizení materiálu, popřípadě o náklady na úpravu terénu.

(2) Převýší-li náklady na zbourání a odklizení materiálu a popřípadě náklady na úpravu terénu obvyklou cenu použitelného materiálu, je cena stavby nulová.

§ 17

Jiné stavby

Ceny staveb, které v této vyhlášce nejsou výslovně uvedeny, se zjistí podle výše nákladů, které by byly nutné na její pořízení v místě stavby a v době jejího oceňování, nebo porovnáním s cenou srovnatelné stavby podle příslušných kritérií, zjištěnou podle této vyhlášky.

§ 18

Stavby bez základů

Stavby, které nejsou spojeny se zemí pevným základem, 11 ) se ocení podle příslušných ustanovení této vyhlášky s tím, že zjištěná cena se násobí koeficientem 0,90.

§ 19

Opotřebení

(1) Cena zjištěná podle § 4 až 14 se sníží o opotřebení způsobem stanoveným v příloze č. 14.

(2) U nedokončené stavby narušené povětrnostními nebo jinými vlivy a u jiné stavby podle § 17 se cena sníží o opotřebení přiměřeně.

(3) Při výpočtu opotřebení stavby bez základů se přihlédne k její kratší životnosti oproti nemovité stavbě obdobného charakteru a životnost uvedená v příloze č. 14 se zpravidla sníží o 20 až 40 %.

ODDÍL TŘETÍ

OCEŇOVÁNÍ VÝNOSOVÝM ZPŮSOBEM

Domy s nájemními byty

§ 20

Cena domu, ve kterém ze součtu podlahových ploch bytů a nebytových prostorů nejméně 80 % připadá na byty, přičemž z více než poloviny počtu bytů se k datu oceňování platí nájemné (dále jen „nájemní dům“), je aritmetickým průměrem ceny zjištěné nákladovým způsobem a ceny zjištěné výnosovým způsobem. Do počtu bytů s nájemným se zahrnují i bezúplatně užívané byty kromě bytů vlastníků nájemního domu, které nebyly v době ocenění pronajaty.

§ 21

(1) Při oceňování nájemních domů výnosovým způsobem se cena zjistí podle vzorce

—

kde

CV . . . . cena nájemního domu zjištěná výnosovým způsobem,

N . . . . roční nájemné z bytů a nebytových prostorů (dále jen „roční nájemné“),

p . . . . míra kapitalizace v procentech stanovená Ministerstvem financí.

(2) Roční nájemné je souhrn měsíčního nájemného z pronajatých i nepronajatých bytů a nebytových prostorů přepočteného na kalendářní rok. Do ročního nájemného se zahrne i propočtené nájemné za byty a nebytové prostory užívané vlastníkem oceňovaného nájemního domu a dále i za byty i nebytové prostory bezúplatně užívané. Do ročního nájemného se nezahrnují ceny služeb poskytovaných s užíváním bytu a nebytových prostorů. 12 )

(3) Roční nájemné se zjistí podle nájemních smluv. V případech, kdy nájemní smlouvy nejsou k dispozici, nebo kdy byt nebo nebytový prostor užívá vlastník oceňovaného nájemního domu, nebo kdy jsou užívány bezúplatně, se roční nájemné zjistí ve výši nájemného podle cenových předpisů. 13 )

(4) Roční nájemné zjištěné podle odstavců 2 a 3 se sníží o

a) roční částku daně z nemovitosti, nevztahuje-li se na nájemní dům osvobození od této daně,

b) roční částku zaplaceného pojistného z nájemního domu,

c) průměrné roční odpisy, náklady na běžnou údržbu, opravy a správu nájemního domu v maximální celkové výši 4 % z ceny oceňovaného nájemního domu zjištěné nákladovým způsobem,

d) roční nájemné zaplacené z pozemku vedeného v katastru nemovitostí 14 ) jako zastavěná plocha a nádvoří náležející k oceňovanému nájemnímu domu.

(5) Má-li roční nájemné snížené podle odstavce 4 nulovou nebo zápornou hodnotu, je cena zjištěná výnosovou metodou nulová.

ČÁST TŘETÍ

OCEŇOVÁNÍ POZEMKŮ

§ 22

Druhy pozemků

Druh pozemku se posuzuje podle stavu uvedeného v katastru nemovitostí. 15 ) Je-li skutečný stav v rozporu s právním stavem uvedeným v katastru nemovitostí, vychází se při oceňování ze skutečného stavu.

§ 23

Stavební pozemky

(1) Základní cena za m 2 stavebního pozemku činí:

a) 1700 Kč v hlavním městě Praze,

b) 800 Kč ve statutárních městech, 16 ) Františkových Lázních, Mariánských Lázních,

c) 500 Kč v Českém Krumlově, Jáchymově, Karviné, Luhačovicích, Poděbradech a Teplicích,

d) 250 Kč v obcích s počtem obyvatel podle posledního sčítání lidu nad 25 tisíc,

e) 150 Kč v obcích nad 15 tisíc obyvatel do 25 tisíc obyvatel a v Jeseníku,

f) 100 Kč v obcích nad 5 tisíc obyvatel do 15 tisíc obyvatel,

g) 70 Kč v obcích nad 2 tisíce obyvatel do 5 tisíc obyvatel,

h) 40 Kč v obcích nad 1 tisíc obyvatel do 2 tisíc obyvatel,

i) 25 Kč v obcích do 1 tisíce obyvatel.

Tato cena se upraví podle přílohy č. 15 tabulky č. 1.

(2) Základní cenou za m 2 stavebního pozemku pro rekreační a zahrádkářské chaty je cena uvedená v odstavci 1 písm. a) až i) násobená koeficientem 0,75, nejvýše však 100 Kč za m 2 . Tato cena se upraví podle přílohy č. 15 tabulky č. 2.

(3) Cenou za m 2 zahrady nebo ostatní plochy, které tvoří jednotný funkční celek se stavbou a stavebními pozemky oceňovanými podle odstavců 1 a 2, je cena vypočtená podle odstavců 1 a 2 násobená koeficientem 0,40. Cena za 1 m 2 zahrady a cena za 1 m 2 ostatní plochy nesmí být nižší než cena podle § 27 odst. 2. Za jednotný funkční celek se považuje soubor reálně existujících pozemků tvořený zastavěnou plochou a zahradou, pokud se nejedná o zemědělskou půdu, nebo ostatní plochou evidovanou v katastru nemovitostí, popřípadě nezastavěnou částí původního stavebního pozemku, který vznikl za účelem využití stavby a který je ve vlastnictví stejného subjektu.

(4) Pokud jsou v katastru nemovitostí pod označením „ostatní plochy“ uvedeny dráhy a jejich provozní plochy, dálnice včetně nájezdu a dalších ploch sloužících k provozu dálnice, silnice I. až III. třídy, místní a účelové komunikace včetně parkovacích ploch, veřejná prostranství, plochy letišť a přístavů, nejsou-li užívány k podnikání za úplatu, chodníky a parkové cesty, popřípadě pozemky k takovým účelům určené 4 ), ocení se podle odstavce 1 písm. a) až i) a násobí se koeficientem 0,70. Tyto ceny se dále neupravují.

(5) Stanoví-li obec 17 ) ceny stavebních pozemků vydáním cenové mapy, použijí se pro oceňování stavebních pozemků v obci ceny v ní uvedené. Oceňování podle odstavců 1 až 4 a podle § 27 se neuplatní. Cenová mapa se zpracuje a vyhlašuje způsobem stanoveným v § 24.

§ 24

Cenové mapy stavebních pozemků

(1) Cenová mapa stavebních pozemků je grafické znázornění stavebních pozemků na území obce nebo její části v měřítku 1 : 5000, popřípadě v měřítku podrobnějším, s vyznačenými cenami. Stavební pozemky v cenové mapě se ocení skutečně sjednanými cenami obsaženými v kupních smlouvách.

(2) Nejsou-li sjednané ceny stavebních pozemků v dané obci podle odstavce 1 k dispozici nebo nelze-li je použít, protože již neodpovídají úrovni sjednaných cen porovnatelných pozemků ke dni vypracování cenové mapy, zjistí se porovnávacím způsobem na základě porovnání se sjednanými cenami obdobných pozemků v dané obci nebo v jiných obcích spadajících do stejné skupiny podle počtu obyvatel uvedené v § 23 odst. 1. Při porovnání se vychází ze shodného účelu užití, z obdobné polohy v obci a ze shodné stavební vybavenosti pozemku. Tyto údaje o postupu porovnání jsou uvedeny v textové části cenové mapy, která popřípadě obsahuje další vysvětlivky.

(3) Jestliže nelze cenu stavebního pozemku zjistit podle odstavce 1 nebo 2, do cenové mapy se cena takového pozemku neuvede a pozemek se ocení podle § 23.

(4) Návrh cenové mapy stavebních pozemků nebo její změny předkládá obec před jejím vydáním obecně závaznou vyhláškou 17 ) Ministerstvu financí k vyjádření. Neobdrží-li obec vyjádření ministerstva do 30 dnů od doručení návrhu, má se za to, že s ním souhlasí. Obec zašle vyhlášku současně s jejím vyhlášením Ministerstvu financí k uveřejnění v Cenovém věstníku.

(5) Koncem každého kalendářního roku se obecně závaznou vyhláškou obce doplňují cenové mapy o ceny stavebních pozemků zjištěné způsobem podle odstavců 1 a 2. Přitom platí postup podle odstavce 4.

(6) Změní-li se druh, charakter nebo určení pozemků, zjistí se nová cena pozemku způsobem podle odstavce 1 nebo 2.

(7) Do cenové mapy pozemků uložené v obci smí na požádání nahlížet kdokoliv bezplatně.

§ 25

Zemědělské pozemky

(1) Základní cena pozemku zapsaného v katastru nemovitostí jako orná půda, ovocný sad, zahrada, vinice, chmelnice, louka a pastvina se zjistí podle bonitovaných půdně ekologických jednotek uvedených v příloze č. 16.

(2) Cena podle odstavce 1 se upraví o další vlivy podle přílohy č. 17.

(3) Nezpevněné polní cesty, které jsou v katastru nemovitostí součástí druhu pozemku ostatní plochy, se ocení cenou přilehlých zemědělských pozemků podle odstavců 1 a 2. Jsou-li ceny těchto pozemků rozdílné, použije se cena nejvyšší.

(4) Pro ocenění zemědělských pozemků, které nebyly bonitovány, se použijí průměrné ceny pro jednotlivá katastrální území podle zvláštních předpisů. 18 )

§ 26

Lesní pozemky a zalesněné nelesní pozemky

(1) Základní cena lesního pozemku a zalesněného nelesního pozemku (dále jen „lesní pozemek“) se zjišťuje za lesní pozemek podle cen plošně převládajících souborů lesních typů. Ceny za m 2 pro jednotlivé soubory lesních typů jsou uvedeny v příloze č. 18.

(2) Pokud soubor lesních typů na oceňovaném pozemku není v příloze č. 18 uveden, použije se cena souboru nejblíže srovnatelného.

(3) Při nesouladu mezi údaji o způsobu využití lesního pozemku v katastru nemovitostí 19 ) a skutečným stavem se cena zjišťuje podle skutečného stavu.

(4) Základní cena podle odstavce 1 se upraví podle přílohy č. 19 se zdůvodněním.

§ 27

Jiné pozemky

(1) Hospodářsky nevyužitelné pozemky a neplodná půda, například roklina, vysoká mez s kamením, ochranná hráz a skály se oceňují cenou 0,50 Kč za m 2 .

(2) Pozemky neuvedené v odstavci 1 a pozemky, které nejsou stavebními, zemědělskými a lesními pozemky a vodními plochami, se oceňují cenou 5 Kč za m 2 .

ČÁST ČTVRTÁ

OCEŇOVÁNÍ VODNÍCH PLOCH

§ 28

(1) Cena rybníka určeného pro chov ryb a vodní drůbeže (CR I ) se zjistí jako součet ceny pozemku (CP I ) a ceny stavby (CS I ) podle vzorce

CRI=CPI+CSI.

(2) Ceny rybníků neuvedených v odstavci 1 a malých vodních nádrží (CR II ) se zjistí jako součet ceny pozemku (CP II ) a ceny stavby (CS II ) podle vzorce

CRII=CPII+CSII.

(3) Cena velkých vodních nádrží se zjistí jako součet ceny inženýrské stavby podle § 5 a ceny pozemku podle § 27 odst. 1. Stejně se ocení i pozemky ostatních vodních nádrží.

(4) Cena za m 2 pozemku rybníků uvedených v odstavcích 1 a 2 (CP I , CP II ) činí 2 Kč.

(5) Cena stavby rybníků uvedených v odstavcích 1 a 2 se zjistí podle výše nákladů, které by byly nutné na její pořízení v místě stavby v době jejího ocenění a násobí se koeficienty K R1 až K R9 podle vzorce

a) pro rybníky s chovem ryb a vodní drůbeže

CSI=CSRI×KR1×KR2×KR3×KR4×KR5×KR6×KR7×KR8×KR9,

b) pro ostatní rybníky a malé vodní nádrže

CSII=CSRII×KR1×KR2×KR3.

Výpočet ceny stavby, charakteristika a hodnoty koeficientů K R1 až K R9 jsou uvedeny v příloze č. 20.

(6) Cena rybničních objektů neuvedených v příloze č. 20 se zjistí podle oddílu druhého části druhé vyhlášky.

(7) Vodní plochy, na nichž nejsou stavby, se oceňují cenou 0,50 Kč za m 2 .

ČÁST PÁTÁ

OCEŇOVÁNÍ TRVALÝCH POROSTŮ

ODDÍL PRVNÍ

LESNÍ POROSTY

Oceňování lesního porostu

§ 29

(1) Cena lesního porostu je součtem cen jednotlivých skupin dřevin uvedených v příloze č. 21 vážených jejich plošným zastoupením v porostu.

(2) Základní cena za m 2 jednotlivých skupin dřevin se vytvoří podle vzorce

Ha=[(Au-c)×fa+c]×Ba,

kde

H a = cena skupiny dřevin ve věku ke dni ocenění,

A u = cena mýtní výtěže skupiny dřevin ve věku obmýtí u pro příslušný bonitní stupeň, 20 )

c = náklady na zajištěnou kulturu,

f a = věkový hodnotový faktor pro obmýtí u, věk ke dni ocenění a příslušný bonitní stupeň,

B a = zakmenění ve věku ke dni ocenění.

(3) Údaje o zastoupení dřevin v lesním porostu, o jejich věku, bonitním stupni a zakmenění se zjistí z lesního hospodářského plánu 21 ) a ověří se, popřípadě upraví podle skutečného stavu.

(4) Cena mýtní výtěže A u ve věku u podle jednotlivých skupin dřevin, obmýtí a bonitních stupňů je uvedena v příloze č. 22. Pro neuvedené obmýtí se cena mýtní výtěže A u , zjistí jako přiměřená hodnota interpolací po posouzení skutečného stavu lesního porostu.

(5) Obmýtí u se přebírá z lesního hospodářského plánu. Je-li v něm uvedené obmýtí nižší než nejnižší obmýtí pro danou skupinu dřevin stanovené v příloze č. 22, použije se pro ocenění toto nejnižší obmýtí. Je-li v lesním hospodářském plánu uvedeno obmýtí vyšší než v příloze č. 22 stanovené nejvyšší obmýtí pro danou skupinu dřevin, použije se pro ocenění toto nejvyšší obmýtí.

(6) Náklady na m 2 zajištěné kultury c podle skupin dřevin jsou uvedeny v příloze č. 23. Náklady na zajištěnou kulturu zahrnují výdaje na založení lesního porostu, na potřebnou ochranu kultury, na odvrácení případných rizik a na ošetřování kultury až do doby zajištění kultury 22 ) a nezahrnují náklady vynakládané po uplynutí doby zajištění kultury, jako jsou zejména náklady na péči o mlaziny a náklady na pročistky a prořezávky.

(7) Věkový hodnotový faktor fa pro příslušné obmýtí je uveden v příloze č. 24.

(8) Pro obmýtí neuvedené v příloze č. 24 se cena za m 2 skupiny dřevin vypočte podle vzorce

—,

kde

f a se převezme z přílohy č. 24 pro nejblíže vyšší tabulkové obmýtí,

— je opravný faktor pro obmýtí, kde číselná hodnota f uv se převezme z přílohy č. 24 pro věk odpovídající hledanému obmýtí ze stejného sloupce, jako hodnota f a .

(9) Je-li skutečný věk dřevin vyšší než obmýtí pro danou skupinu dřevin uvedené v příloze č. 24, má věkový hodnotový faktor f a hodnotu jedna.

§ 30

(1) Není-li lesní hospodářský plán vyhotoven, zjistí se údaje o zastoupení dřevin v lesním porostu, o jejich věku, bonitním stupni a zakmenění podle skutečnosti. Ocenění se provede podle § 29 s použitím nejnižšího obmýtí uvedeného v příloze č. 24.

(2) Je-li cena mýtní výtěže A u nižší než náklady na zajištěnou kulturu c, například u lesů s nízkou produkcí, jsou základní cenou lesního porostu náklady na zajištěnou kulturu c uvedené v příloze č. 23.

(3) Základní cenou nezajištěné kultury je součet nákladů vynakládaných v jednotlivých letech podle stáří kultury uvedený v příloze č. 23 upravené podle podílu skutečného a stanoveného minimálního počtu jedinců. 23 )

§ 31

Cenové srážky a přirážka

(1) Základní ceny skupin dřevin zjištěné podle § 29 a 30 se upraví podle přílohy č. 25 tabulek č. 1 a 2 se zdůvodněním.

(2) Jsou-li splněny podmínky pro uplatnění více druhů srážek, lze základní cenu snížit výjimečně až o 90 %.

§ 32

Lesní porosty na nelesních pozemcích

(1) Lesní porosty na nelesních pozemcích se oceňují podle § 29 až 31, popřípadě podle § 33.

(2) Skupiny stromů a jejich řady na nelesních pozemcích s výměrou do 1000 m 2 nebo ve skupinách s počtem menším než 50 stromů, se oceňují podle § 34.

(3) Sousedí-li skupina stromů na nelesních pozemcích s lesními porosty na lesních pozemcích, oceňuje se podle § 29 až 31 nebo § 33 i v případech, jde-li o skupinu menší než 50 stromů nebo je-li na výměře menší než 1000 m 2 .

§ 33

(1) Lesní porost na lesních i nelesních pozemcích, který má výměru do jednoho hektaru včetně lze pro účely daní a poplatků ocenit i způsobem podle přílohy č. 26.

(2) Cena lesního porostu je součtem cen zjištěných pro jednotlivé skupiny dřevin uvedené v příloze č. 21.

(3) Cena jednotlivých skupin dřevin se zjistí podle vzorce

CSD=VLP×PSD×ZLP×CLP×SSBSD,

kde

C SD = cena skupiny dřevin,

V LP = výměra lesního porostu v m 2 ,

P SD = podíl skupiny dřevin v lesním porostu,

Z LP = zakmenění lesního porostu,

C LP = cena lesního porostu v Kč za m 2 pro jehličnaté porosty uvedená v tabulce č. 2 a pro listnaté porosty uvedená v tabulce č. 3 přílohy č. 26,

SSB SD = součinitel srovnávací bonity skupiny dřevin uvedený v tabulce č. 1 přílohy č. 26.

ODDÍL DRUHÝ

OSTATNÍ POROSTY

§ 34

Ovocné dřeviny, vinná a chmelová réva a okrasné rostliny

(1) Ceny ovocných dřevin, vinné a chmelové révy se zjistí výnosovým způsobem. Základní ceny a způsob jejich úpravy jsou uvedeny

a) pro ovocné dřeviny v přílohy č. 27,

b) pro vinnou révu včetně zařízení vinic v příloze č. 28,

c) pro chmelovou révu včetně zařízení chmelnic v příloze č. 29.

(2) Ceny okrasných rostlin jsou uvedeny v příloze č. 30.

ČÁST ŠESTÁ

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 35

(1) Je-li stavba provedena ze dvou nebo více podstatně odlišných konstrukčních systémů, ocení se odlišné části samostatně podle příslušných ustanovení této vyhlášky.

(2) Je-li stavba určena nebo užívána k různým účelům, ocení se podle převažujícího účelu užití, lze-li tento jednoznačně určit, přičemž se nepřihlíží k půdním a podkrovním prostorům zemědělských staveb užívaným ke skladování zemědělských produktů. Není-li to možné, ocení se počet měrných jednotek stavby užívaný ke stejnému účelu cenou za příslušnou měrnou jednotku stanovenou ve vyhlášce. Půdní a sklepní prostory, pokud nejsou užívány nebo upraveny k užívání pro určitý účel, se rozdělí poměrem objemů obestavěných prostorů užívaných k různým účelům a ocení se cenou stanovenou v této vyhlášce, kromě § 6, pro daný účel užívání.

(3) Zjištěná cena oceňovaných nemovitostí včetně staveb bez základů se zaokrouhlí na desetikoruny.

(4) Při prodeji stavby, pozemku a trvalého porostu právnické osobě, jejímž společníkem anebo v případě akciové společnosti nebo zájmového sdružení právnických osob 24 ) zakladatelem je zahraniční osoba, předloží prodávající 25 ) Ministerstvu financí do 30 dnů od pravomocného rozhodnutí o povolení vkladu do katastru nemovitostí informaci o ceně zjištěné podle této vyhlášky, včetně dokladu o způsobu ocenění, a o ceně sjednané.

§ 36

(1) Nejsou-li ceny v cenové mapě vydané před účinností této vyhlášky stanoveny v souladu s touto vyhláškou, oceňují se stavební pozemky od 1. července 1995 podle této vyhlášky.

(2) Pro zjišťování ceny výnosovým způsobem podle § 21 platí míra kapitalizace 14 %.

§ 37

Zrušuje se vyhláška Ministerstva financí České republiky č. 393/1991 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 110/1992 Sb., vyhlášky č. 611/1992 Sb. a zákona České národní rady č. 38/1993 Sb.

§ 38

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 1994.

Ministr:

Ing. Kočárník CSc. v. r.

Seznam příloh

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 178/1994 Sb.

Měření a výpočet výměr staveb 1 ) a jejich částí

Pro účely měření a výpočtu výměr staveb se vymezují jednotlivé měřené prostory a plochy. Měření a výpočet se provádějí v metrech, v metrech čtverečních nebo v metrech krychlových, vždy se zaokrouhlením na dvě desetinná místa.

1. Délky

(1) Délky se uvádějí v metrech. Při kontrolním měření se původní délka považuje za správnou, pokud se kontrolní měření neodlišuje o více než 1 % z původně naměřené délky, u staveb oceňovaných podle § 4, § 6 až 9 a § 12.

(2) Délky pro zjištění zastavěné plochy staveb se měří v ortogonálním průmětu do vodorovné roviny.

(3) Měření staveb oceňovaných za jednotku délky se provádí u:

a) podzemních potrubí, kabelových tras, přípojek a podezdívek plotů po povrchu terénu,

b) nadzemních silnoproudých a slaboproudých vedení jako součet nejkratších vzdušných vzdáleností mezi podporami, přičemž k průhybu se nepřihlíží,

c) nadzemních vedení ostatních ve skutečných délkách.

(4) Pro zjištění plošných výměr zpevněných ploch a komunikací se měří skutečné rozměry.

2. Zastavěná plocha stavby (ZP)

(1) Zastavěnou plochou stavby se rozumí plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech nadzemních a podzemních podlaží do vodorovné roviny. Izolační přizdívky se nezapočítávají.

(2) Zastavěnou plochou nadzemní části stavby se rozumí plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech nadzemních podlaží do vodorovné roviny.

(3) Zastavěnou plochou podzemní části stavby se rozumí plocha, ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech podzemních podlaží do vodorovné roviny. Izolační přizdívky se nezapočítávají.

3. Měření podlaží

(1) Podlažím se pro výpočet výměr rozumí část stavby o světlé výšce nejméně 1,70 m oddělená

a) dole dolním lícem podlahy tohoto podlaží,

b) nahoře dolním lícem podlahy následujícího podlaží,

c) u nejvyššího podlaží horním lícem stropní konstrukce, případně podlahy půdy u střech, resp. částí bez půdního prostoru průměrnou rovinou horního líce zastřešení,

d) u staveb a nejvyšších podlaží, tedy i podkroví, která nemají strop, vnějším lícem hřebene střechy.

(2) Podlažím je i podkroví nebo podzemí, jímž se rozumí přístupný prostor o světlé výšce nejméně 1,70 m alespoň v jednom místě, stavebně upravený k účelům využití.

(3) Podlaží se rozdělují na podzemní a nadzemní. Za podzemní podlaží se považuje každé podlaží, které má úroveň horního líce podlahy v průměru níže než 0,80 m pod úrovní okolního terénu ve styku s lícem budovy. Pro výpočet průměru se uvažují místa ve čtyřech reprezentativních rozích posuzovaného podlaží.

(4) Nadzemní podlaží (NP) se číslují směrem nahoru jako první nadzemní podlaží (1.NP), druhé nadzemní podlaží (2.NP) a tak dále. Je-li podlaha části podlaží výše nejméně o jednu a nejvýše o dvě třetiny výšky podlaží, je možno je označit jako mezipatro (MeP), s pořadovým číslem odvozeným od podlaží nejblíže nižšího (tedy mezi 1. NP a 2. NPje 1. MeP).

(5) Podzemní podlaží (PP) se číslují směrem dolů jako první podzemní podlaží (1. PP), druhé podzemní podlaží (2.PP) a tak dále. Je-li podlaha části podlaží níže nejméně o jednu a nejvýše o dvě třetiny výšky podlaží, je možno je označit jako mezipatro (MePP) s pořadovým číslem odvozeným od podlaží nejblíže vyššího (tedy mezi 1.NP a 1.PP je 1.MePP).

(6) Při popisu budovy se uvádí počet nadzemních podlaží včetně podlaží o menší ploše a obdobně počet podzemních podlaží, například budova se čtyřmi nadzemními a jedním podzemním podlažím.

3.1. Výšky podlaží

(1) Světlou výškou podlaží se rozumí svislá vzdálenost mezi horním lícem podlahy a rovinou spodního líce stropu nebo zavěšeného stropního podhledu tohoto podlaží. U trámových stropů s viditelnými trámy se měří po spodní líc podhledu stropu mezi trámy, u stropů klenbových do spodního líce vrcholu klenby. U stropů šikmých se zjišťuje k nejvyššímu bodu zešikmení.

(2) Výškou podlaží se rozumí vzdálenost mezi lícem nášlapných vrstev podlah nižšího a vyššího podlaží. U jednopodlažních objektů bez půdního prostoru a u nejvyššího podlaží u staveb s plochou střechou se výškou podlaží rozumí světlá výška podlaží zvětšená o 0,20 m. V případě různých výšek v posuzovaném podlaží se uvažuje výška té části podlaží, která má největší zastavěnou plochu. Není-li k dispozici výkresová dokumentace řezů budovy v dostačujícím měřítku a současně není možno provést měření výšky podlaží bez nepřiměřených obtíží, je možno výšku uvažovat z výšky světlé, zvětšené o 0,30 m. Na tento způsob zjištění výšky je nutno v ocenění upozornit. Výškou podlaží, které je podkrovím a nemá strop, je vzdálenost mezi lícem nášlapné vrstvy podlahy podkroví a horním lícem hřebene u sedlových střech a nejvyšším vnějším lícem sešikmení či zaoblení části zastřešení netvořící přesah u střech ostatních.

(3) Průměrnou výškou podlaží se rozumí vážený průměr všech výšek podlaží oceňované stavby nebo její části. Jako váha se použijí velikosti zastavěné plochy příslušného podlaží.

3.2. Zastavěná plocha podlaží

(1) Zastavěnou plochou podlaží se rozumí plocha půdorysného řezu v úrovni horního líce podlahy tohoto podlaží, vymezená vnějším lícem obvodových konstrukcí tohoto podlaží včetně omítky. U objektů poloodkrytých (bez některých obvodových stěn) je vnějším obvodem obalová čára vedená vnějším lícem svislých konstrukcí. Plochy lodžií a arkýřů se započítávají. U zastřešených staveb nebo jejich částí bez obvodových svislých konstrukcí je zastavěná plocha podlaží vymezena ortogonálním průmětem střešní konstrukce do vodorovné roviny.

(2) Do zastavěné plochy podlaží se započte i plocha, v níž není strop nižšího podlaží, například schodiště, haly a dvorany probíhající přes více podlaží. Započítává se plocha prostor podloubí, průjezdů a podobně, které jsou součástí nosných konstrukcí staveb. Pokud nejsou součástí nosných konstrukcí staveb, oceňují se samostatně.

(3) Průměrná zastavěná plocha podlaží se zjistí jako součet zastavěných ploch všech podlaží dělený počtem podlaží.

4. Podlahová plocha bytu a nebytových prostor se měří v m 2 a nezapočítává se plocha okenních a dveřních ústupků.

5. Obestavěný prostor stavby (OP)

(1) Obestavěný prostor stavby se vypočte jako součet obestavěného prostoru spodní stavby, vrchní stavby a zastřešení. Obestavěný prostor základů se neuvažuje.

(2) Obestavěný prostor spodní stavby je ohraničen

a) po stranách vnějším pláštěm bez izolačních přizdívek. Zdi a větrací a osvětlovací prostory o šířce větší než 0,15 m se uvažují celým rozměrem,

b) dole spodním lícem podlahy nejnižšího podzemního podlaží nebo prostoru, který není podlažím, není-li měřitelné nebo podlahová konstrukce chybí, připočte se 0,10 m;

c) nahoře spodním lícem podlahy 1.NP.

(3) Obestavěný prostor vrchní stavby je ohraničen

a) po stranách vnějšími plochami staveb,

b) dole spodním lícem podlahy 1.NP; pokud je u nepodsklepených staveb nebo jejich částí podlaha prvního nadzemního podlaží výše než přiléhající terén, připočte se i prostor obestavěný podezdívkou ohraničený dole průměrnou rovinou terénu u nepodsklepené části, nahoře spodním lícem podlahy 1.NP; v případě, že je podsklepená jen část stavby, připočte se 0,10 m na konstrukci podlahy vždy, není-li tato měřitelná nebo jestliže podlahová konstrukce neexistuje a již se nepřipočítává na podlahovou konstrukci částečného podzemního podlaží,

c) nahoře

- v části, nad níž je půda, horním lícem podlahy půdy,

- v části, nad níž je plochá střecha nebo sklonitá střecha bez půdního prostoru, vnějším lícem střešní krytiny, u teras horním lícem dlažby.

(4) Obestavěný prostor zastřešení u střech sklonitých s půdním prostorem, popřípadě s podkrovím se vypočte jako objem geometrického tělesa.

(5) Neodečítají se

a) otvory a výklenky v obvodových zdech,

b) lodžie, vsunuté (zapuštěné) balkony, verandy a podobně,

c) nezastřešené průduchy a světlíky do 6 m 2 půdorysné plochy.

(6) Neuvažují se

a) balkony a přístřešky vyčnívající průměrně nejvýše 0,50 m přes líc zdi,

b) římsy, pilastry, půlsloupy,

c) vikýře s pohledovou plochou do 1,5 m 2 včetně, nadstřešní zdivo, jako jsou atiky, komíny, ventilace, přesahující požární a štítové zdi.

(7) Připočítají se

balkony a nezakryté pavlače vyčnívající před líc zdi více než 0,50 m, a to objemem zjištěným vynásobením půdorysné plochy výškou 1 m.

6. Obestavěný prostor dalších stavebních objektů

(1) Žumpy, septiky, podzemní nádrže a bazény, podzemní kanály pro vedení (kolektory) a podobně, jejichž obestavěný prostor je ohraničen

a) po stranách vnějším lícem obvodových konstrukcí včetně izolací a přizdívek; nejsou-li měřitelné, uvažuje se tloušťka stěn 0,30 m,

b) dole spodním lícem konstrukce dna včetně izolací a ochranných vrstev; není-li měřitelné, uvažuje se tloušťka dna 0,35 m,

c) nahoře vrchním lícem stropní konstrukce; není-li měřitelné, uvažuje se tloušťka stropní konstrukce 0,30 m

- u objektů zčásti nadzemních horním lícem konstrukce vrchní části,

- u nezakrytých bazénů rovinou horního okraje obvodových stěn.

(2) Ploty se měří za m 2 pohledové plochy ohraničené vnějším obrysem. Podezdívky se měří za běžný metr z nižší úrovně terénu.

(3) U ohradní a opěrné zdi je obestavěný prostor dán skutečným objemem nadzemní části měřené z nižší úrovně terénu.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 178/1994 Sb.

Základní ceny za m 3 obestavěného prostoru budovy a její standardní vybavení

⟪TABLE:tbl_001⟫

Poznámka:

V položce domy bytové typové jsou zahrnuty zejména domy bytové realizované ze stavebních soustav VVÚ ETA, L + N, HK, TO6B, TO8B, OP 1.11, OP 1.21, B 70, PS 69 apod.

STANDARDNÍ VYBAVENÍ BUDOV

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 178/1994 Sb.

Základní ceny za m 3 obestavěného prostoru haly a její standardní vybavení

⟪TABLE:tbl_001⟫

STANDARDNÍ VYBAVENÍ HAL

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 178/1994 Sb.

Koeficienty přepočtu základní ceny podle druhu konstrukce - K 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 178/1994 Sb.

ZÁKLADNÍ CENY STAVEB INŽENÝRSKÝCH A SPECIÁLNÍCH POZEMNÍCH

1. Věže, stožáry, komíny, odplynovače

Cena Kč za 1m 3 obestavěného prostoru

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (podle druhu svislé nosné konstrukce)

⟪TABLE:tbl_001⟫

2. Nádrže, jímky čistíren, zásobníky, jámy

Cena Kč za 1 m 3 obestavěného prostoru

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (podle druhu vodorovné nosné konstrukce)

⟪TABLE:tbl_001⟫

3. Mosty

Cena Kč za 1 m 2 plochy mostovky

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (podle druhu vodorovné nosné konstrukce)

⟪TABLE:tbl_001⟫

4. Komunikace pozemní

Cena Kč za 1 m 2 plochy komunikace

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (materiálová konstrukce krytu)

⟪TABLE:tbl_001⟫

5. Letiště

Cena Kč za 1 m 2 plochy letiště

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika

⟪TABLE:tbl_001⟫

6. Plochy a úpravy území

Cena Kč za 1m 2 plochy upravené, zastavěné

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (materiálová konstrukce krytu)

⟪TABLE:tbl_001⟫

7. Dráhy kolejové

Cena Kč za 1 m délky trasy

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (pražce nebo jiné podpěry)

⟪TABLE:tbl_001⟫

8. Výhybky

Cena Kč za 1 kus

⟪TABLE:tbl_001⟫

9. Vedení elektrická pro dráhy a dráhy visuté

Cena Kč za 1 m délky

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (umístění vedení)

⟪TABLE:tbl_001⟫

10. Objekty podzemní mimo důlní

Cena Kč za 1 m 3 obestavěného prostoru

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (způsob rozpojování)

⟪TABLE:tbl_001⟫

11. Vodovody trubní

Cena Kč za 1 m do hloubky 2 m

⟪TABLE:tbl_001⟫

Pokud hloubka uložení potrubí přesahuje 2 m, zvyšuje se cena za každých i započatých 0,5 m o 10 %

Konstrukční charakteristika (materiál potrubí)

⟪TABLE:tbl_001⟫

12. Kanalizace trubní

Cena Kč za 1 m do hloubky 2 m

⟪TABLE:tbl_001⟫

Pokud hloubka uložení potrubí přesahuje 2 m, zvyšuje se cena za každých i započatých 0,5 m o 10%

Konstrukční charakteristika (materiál potrubí)

⟪TABLE:tbl_001⟫

13. Parovody trubní, ocelové potrubí (vč. stavební části)

Cena Kč za 1 m délky

⟪TABLE:tbl_001⟫

Cena Kč za 1 m délky

⟪TABLE:tbl_001⟫

Způsob vedení:

⟪TABLE:tbl_001⟫

14. Teplovody trubní, ocelové potrubí (včetně stavební části)

Cena Kč za 1 m délky

⟪TABLE:tbl_001⟫

Cena Kč za 1 m délky

⟪TABLE:tbl_001⟫

Způsob vedení:

⟪TABLE:tbl_001⟫

15. Vedení elektrická

a) Rozvody kabelové silnoproudé vysokého napětí (VV)

Cena Kč za 1 m délky

⟪TABLE:tbl_001⟫

b) Sítě kabelové osvětlovací nízkého napětí vč.sloupů a svítidel

Cena Kč:

⟪TABLE:tbl_001⟫

16. Hydromeliorace

Cena Kč za 1 m délky

⟪TABLE:tbl_001⟫

Cena Kč za 1 ha

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (potrubí)

⟪TABLE:tbl_001⟫

17. Hráze a objekty na tocích

Cena Kč za 1 m 3 objemu hráze

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (hlavní svislá konstrukce)

⟪TABLE:tbl_001⟫

18. Nádrže na tocích, úpravy toku a kanály

Cena Kč za 1 m 2 upravené plochy (+)

Cena Kč za 1 m délky (++)

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (opevnění břehů a dna)

⟪TABLE:tbl_001⟫

19. Plynovody nízkotlaké - volný terén a středotlaké

Cena Kč za 1 m

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (materiál potrubí)

1 z trub ocelových

2 z trub plastových

20. Plynovody nízkotlaké a středotlaké

uložené v chodnících, komunikacích a plochách charakteru pozemních komunikací, kromě komunikací a ploch bez krytu

cena Kč za 1 m

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (materiál potrubí)

1 z trub ocelových

2 z trub plastových

21. Plynovody vysokotlaké - volný terén

cena Kč za 1 m

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (materiál potrubí)

1 z trub ocelových

2 z trub plastových

22. Plynovody vysokotlaké

uložené v chodnících, komunikacích a plochách charakteru pozemních komunikací, kromě komunikací a ploch bez krytu

cena Kč za 1 m

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (materiál potrubí)

1 z trub ocelových

2 z trub plastových

23. Regulační stanice plynu (označení RS)

STL - NTL

cena Kč za 1 ks

⟪TABLE:tbl_001⟫

Poznámka

NTL – nízkotlak do 5 kPa

STL – středotlak přes 5 kPa do 300 kPa

VTL – vysokotlak přes 300 kPa (0,3 MPa) do 4,0 MPa

VVTL – velmi vysoký tlak – přes 4,0 MPa, potrubí i plynovod včetně regulačních stanic nutno ohodnotit cenami obvyklými

Výkon regulační stanice je udáván výrobcem.

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 178/1994 Sb.

Základní ceny za m 3 obestavěného prostoru rodinných domů, rekreačních chalup a rekreačních domků a jejich standardní vybavení

I. Základní cena v Kč za 1 m 3 obestavěného prostoru:

⟪TABLE:tbl_001⟫

x/ do uvedeného počtu podlaží není započteno podkroví

ŽB = železobetonová

Základní ceny se vynásobí koeficienty vyjadřujícími

náklady na účelové využití podkroví:

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Základní ceny se vynásobí koeficienty u řadových domů

⟪TABLE:tbl_001⟫

II. Standardní vybavení rodinných domů, rekreačních chalup a rekreačních domků

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 178/1994 Sb.

Základní ceny za m 3 obestavěného prostoru rekreačních chat a zahrádkářských chat a jejich standardní vybavení

I. Základní cena v Kč za m 3 obestavěného prostoru.

⟪TABLE:tbl_001⟫

Základní ceny se vynásobí koeficientem vyjadřujícím náklady na účelové využití podkroví:

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Vysvětlivky:

Typ A: Svislé konstrukce zděné, se střechou - krovem umožňujícím zřízení podkroví

B: Svislé konstrukce zděné s plochou střechou,resp. krovem neumožňujícím zřízení podkroví

C: Svislé konstrukce dřevěné srubové, se střechou - krovem umožňujícím zřízení podkroví

D: Svislé konstrukce dřevěné srubové, s plochou střechou, resp. krovem, neumožňujícím zřízení podkroví

E: Svislé konstrukce dřevěné - oboustranně obíjené, popř. zdivo tl. do 15 cm, se střechou - krovem umožňujícím zřízení podkroví

F: Svislé konstrukce dřevěné - oboustranně obíjené, s plochou střechou - krovem neumožňujícím zřízení podkroví

G: Svislé konstrukce montované na bázi dřevní hmoty, se střechou - krovem umožňujícím zřízení podkroví

H: Svislé konstrukce montované na bázi dřevní hmoty, s plochou střechou - krovem neumožňujícím zřízení podkroví

CH: Svislé konstrukce dřevěné - jednostranně obíjené s plochou střechou - krovem neumožňujícím zřízení podkroví

II. Standardní vybavení rekreačních chat a zahrádkářských chat

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 178/1994 Sb.

Základní ceny za m 3 obestavěného prostoru vedlejších staveb a jejich standardní vybavení

I. Základní cena v Kč za m 3 obestavěného prostoru

⟪TABLE:tbl_001⟫

Základní ceny se vynásobí koeficientem vyjadřujícím náklady na účelové využití podkroví:

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Vysvětlivky:

Typ A: svislé konstrukce zděné, se střechou-krovem umožňujícím zřízení podkroví

B: svislé konstrukce zděné, s plochou střechou-krovem neumožňujícím zřízení podkroví

C: svislé konstrukce dřevěné - oboustranně obíjené, popř. zdivo tl. do 15 cm se střechou-krovem umožňujícím zřízení podkroví

D: svislé konstrukce dřevěné - oboustranně obíjené, popř. zdivo tl. do 15 cm s plochou střechou - krovem, neumožňujícím zřízení podkroví

E: svislé konstrukce dřevěné nebo kovové, jednostranně obíjené, se střechou-krovem umožňujícím zřízení podkroví

F: svislé konstrukce dřevěné nebo kovové, jednostranně obíjené, s plochou střechou-krovem, neumožňujícím zřízení podkroví

G: přístřešky - jakákoliv svislá pilířková konstrukce s plochou střechou-krovem, neumožňujícím zřízení podkroví

II. Standardní vybavení vedlejších staveb

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 178/1994 Sb.

Základní ceny za m 3 obestavěného prostoru garáží a jejich standardní vybavení

1. Základní cena v Kč za m 3 obestavěného prostoru

⟪TABLE:tbl_001⟫

Základní ceny se vynásobí koeficientem vyjadřujícím náklady na účelové využití podkroví:

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Vysvětlivky:

Typ A: svislé konstrukce zděné nebo železobetonové se střechou-krovem umožňujícím zřízení podkroví

B: svislé konstrukce zděné nebo železobetonové s plochou střechou-krovem, neumožňujícím zřízení podkroví

C: svislé konstrukce kovové - plechové, s plochou střechou-krovem neumožňujícím zřízení podkroví

II. Standardní vybavení garáží

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 178/1994 Sb.

Ceny studní

I. Ceny kopaných studní

⟪TABLE:tbl_001⟫

II. Ceny vrtaných studní

⟪TABLE:tbl_001⟫

Hloubka studny se měří od úrovně upraveného terénu.

Příloha č. 11 k vyhlášce č. 178/1994 Sb.

ZÁKLADNÍ CENY VENKOVNÍCH ÚPRAV A ZPŮSOB JEJICH PROVEDENÍ

⟪TABLE:tbl_001⟫

Poznámka:

Cena venkovních úprav zde neuvedených se zjistí podle § 11 odst. 2 vyhlášky, popřípadě podle přílohy č. 5 vyhlášky.

Vysvětlivky:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 178/1994 Sb.

Základní ceny hřbitovních staveb a hřbitovních zařízení

⟪TABLE:tbl_001⟫

Za montáž památníků a náhrobků se připočítává 25 % z ceny materiálu, u umělých materiálů 10 %.

Příloha č. 13 k vyhlášce č. 178/1994 Sb.

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 14 k vyhlášce č. 178/1994 Sb.

Opotřebení staveb

1. Cena stavby se přiměřeně sníží o opotřebení vzhledem k jejímu stáří, stavu a předpokládané další životnosti stavby nebo její části. Výpočet opotřebení se provede metodou lineární nebo analytickou.

2. Při použití lineární metody se opotřebení rovnoměrně rozdělí na celou dobu předpokládané životnosti. Roční opotřebení se vypočte dělením 100 % celkovou předpokládanou životností.

3. Opotřebení u inženýrských a speciálních pozemních staveb, vedlejších staveb, garáží, studní, venkovních úprav a hřbitovních staveb se stanoví lineární metodou. Opotřebení může činit nejvýše 80 %, kromě venkovních úprav, inženýrských a speciálních pozemních staveb, kde může činit nejvýše 85 % a u hřbitovních staveb nesmí klesnout pod hodnotu materiálu.

Předpokládaná životnost při běžné údržbě činí zpravidla u

a) budov, hal, rodinných domů, rekreačních chalup a domků se zděnými, monolitickými nebo železobetonovými a ocelovými svislými nosnými konstrukcemi 100 let; u ostatních druhů konstrukcí 80 let a méně

b) rekreačních a zahrádkářských chat

- zděných 80 let

- dřevěných oboustranně opláštěných a montovaných 60 let

- ostatních 50 let

c) inženýrských a speciálních pozemních staveb 50 až 100 let podle druhu konstrukce,

d) vedlejších staveb a garáží

- zděných 80 let

- dřevěných oboustranně opláštěných a montovaných 60 let

- ostatních 30 - 40 let

e) studní

- kopaných a vrtaných s průměrem nad 150 mm 100 let

- ostatních 50 let

f) venkovních úprav je uvedena v příloze č. 11

g) hřbitovních staveb 100 až 150 let

Použije-li se pro výpočet opotřebení lineární metoda i u budov, hal, rodinných domů, rekreačních chalup a domků, rekreačních a zahrádkářských chat, opotřebení může činit maximálně 80 %.

4. Analytická metoda výpočtu opotřebení pomocí objemových podílů konstrukcí a vybavení na ceně stavby se použije v případech, kdy je

a) stavba ve stádiu před nebo po opravě, mimo běžnou údržbu,

b) stavba v mimořádně dobrém nebo mimořádně špatném technickém stavu,

c) podle znalce výpočet opotřebení stavby lineární metodou nevýstižný nebo opotřebení je objektivně větší než 80 %,

d) oceňována kulturní památka.

5. Výpočet opotřebení analytickou metodou vychází ze stanovení objemových podílů konstrukcí a vybavení uvedených v tabulkách č. 1 až 4. Předpokládaná životnost těchto konstrukcí a vybavení je uvedená v tabulce č. 5.

Výše opotřebení jednotlivých konstrukcí a vybavení v procentech se zjistí podle vzorce

BC ×100 A,

kde A = objemové podíly konstrukcí a vybavení uvedené v tabulkách č. 1 až 4 upravené podle skutečně zjištěného stavu v návaznosti na výpočet koeficientu vybavení K 4 ; součet objemových podílů se i po těchto úpravách rovná 1,00

B = skutečné stáří jednotlivých konstrukcí a vybavení

C = předpokládaná celková životnost příslušné konstrukce a vybavení uvedená v tabulce č. 5, případně stanovená s ohledem na skutečný stavebně technický stav konstrukce (v případě ukončení technické životnosti některé konstrukce a vybavení se předpokládaná životnost rovná jejímu skutečnému stáří), přičemž platí vztah B = C

Celkové opotřebení stavby v procentech se vypočte podle vzorce

∑i=1n BC ×100 Ai,

kde n je počet položek konstrukcí a vybavení ve stavbě se vyskytujících.

Pokud nelze zjistit stáří jednotlivých konstrukcí a vybavení, odborně se odhadne. Lze odhadnout i poměr BC,

6. Má-li stavba přístavby funkčně neoddělitelné nebo nástavby, zjistí se opotřebení celé stavby stejným způsobem jako u původní části stavby podle poměru objemů obestavěného prostoru původní části a přístaveb nebo nástaveb.

7. Je-li stavba užívaná k různým účelům, opotřebení se vypočte pro každou část samostatně podle způsobu užívání.

8. Použití jiných metod pro výpočet opotřebení se nepřipouští.

Tabulka č. 1

OBJEMOVÉ PODÍLY KONSTRUKCÍ A VYBAVENÍ PODLE TYPŮ BUDOV

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 2

OBJEMOVÉ PODÍLY KONSTRUKCE A VYBAVENÍ PODLE TYPŮ HAL

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 3

OBJEMOVÉ PODÍLY KONSTRUKCÍ A VYBAVENÍ RODINNÝCH DOMŮ, REKREAČNÍCH CHALUP A REKREAČNÍCH DOMKŮ

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 4

OBJEMOVÉ PODÍLY KONSTRUKCÍ A VYBAVENÍ REKREAČNÍCH A ZAHRÁDKÁŘSKÝCH CHAT

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 5

Předpokládaná životnost konstrukcí a vybavení

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 15 k vyhlášce č. 178/1994 Sb.

Úprava základních cen stavebních pozemků

I. Úpravy cen pozemků oceňovaných podle § 23 odst. 1

Tabulka č. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Pokud se cena pozemku snižuje podle položky č. 1, počítají se další položky z již takto upravené ceny a nikoliv ze základní ceny uvedené v § 23 odst. 1.

II. Úpravy cen pozemků oceňovaných podle § 23 odst. 2

Tabulka č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Vysvětlivky:

1) Samostatným sídlem nebo částí obce, která není s obcí stavebně srostlá, se rozumí obytné objekty ležící ve větší vzdálenosti než 300 m. Měří se nejkratší vzdálenost („vzdušnou čarou“) mezi nejbližšími hranicemi oceňovaného pozemku a souvisle zastavěnou částí obce, kterou nejsou samoty a rekreační nebo zahrádkové osady ani jiné v krajině ojedinělé stavby v rámci téhož katastrálního území.

2) Samostatná sídla nebo části stavebně nesrostlé s hl.městem Prahou, ačkoliv se nacházejí na jejím správním území:

Praha 4: Hrnčíře, Cholupice, Písnice, Šeberov, Točná, Újezd

Praha 5: Chabry, Klukovice v k.ú. Hlubočepy, Lahovice, Lipence, Lochkov, Malá Chuchle, Radotín, Řeporyje, Sobín, Třebonice, Velká Chuchle, Zadní Kopanina, Zbraslav, U jezírka - k.ú. Slivenec

Praha 6: Dolní Šárka, Horní Šárka - k.ú. Dejvice, Lysolaje, Nebušice, Podbaba - k.ú. Dejvice, Přední Kopanina, Sedlec, Suchdol

Praha 8: Březiněves, Zámky - k.ú. Bohnice

Praha 9: Běchovice, Dolní Počernice, Hostavice, Kbely, Klánovice, Miškovice, Satalice, Třeboradice, Újezd nad Lesy, Vinoř, Koloděje

Praha 10: Benice, Dubeč, Hájek, Kolovraty, Královice, Křeslice, Pitkovice, Nedvězí, Uhříněves, Lipany

Pro samostatná sídla nevyjmenovaná výše platí ustanovení pod bodem 1 vysvětlivek.

3) Ochrannými pásmy pro účely pol. č. 10.1. se rozumí např.:

a) ochranná pásma chráněných území, chráněných přírodních výtvorů nebo památek

b) ochranná pásma vodních zdrojů

c) ochranná pásma el. nadzemních i podzemních vedení

d) ochranná pásma nadzemních i podzemních produktovodů

e) ochranná pásma drážní a silniční

f) ochranná pásma vojenských újezdů, rybářských ploch, telekomunikací, civilněleteckých ploch a nerostných zdrojů.

4) Chráněné krajinné oblasti jsou:

Beskydy, Bílé Karpaty, Blaník, Blanský les, Broumovsko, České středohoří, Český kras, Český ráj, Jeseníky, Jizerské hory, Kokořínsko, Křivoklátsko, Labské pískovce, Litovelské Pomoraví, Lužické hory, Moravský kras, Orlické hory, Pálava, Poodří, Slavkovský les, Šumava, Třeboňsko, Žďárské vrchy, Železné hory.

5) Národními parky jsou:

KRNAP, Šumava, Podyjí

6) § 48 až 58 vyhlášky č. 83/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Příloha č. 16 k vyhlášce č. 178/1994 Sb.

ZÁKLADNÍ CENY ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 17 k vyhlášce č. 178/1994 Sb.

ÚPRAVA ZÁKLADNÍCH CEN ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ

⟪TABLE:tbl_001⟫

Srážky podle položky č. 3 lze přiměřeně použít pouze v případech, kdy při místním šetření bylo znalcem shledáno prokazatelné snížení využitelnosti zemědělských pozemků pro rostlinnou výrobu. Uvedené srážky jsou maximální a jejich použití musí být diferencováno v rozmezí od nuly do vymezeného maxima.

Vysvětlivky:

1) Jde o pevné překážky, jejichž plocha není vyjmuta z výměry pozemku v katastru nemovitostí, případně o výskyt balvanů nad rámec kamenitosti v charakteristice příslušných bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ).

2) V důsledku zhoršení vodního režimu půdy nad rámec charakteristiky příslušných BPEJ (podrobnosti např. v uživatelských příručkách Bonitace čs. zemědělských půd, díl 1. a 5.).

3) Nachází-li se pozemek ve zvláště chráněných územích podle § 14 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, popř. podle § 18 a § 19 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách, ovšem vždy za předpokladu zásadního omezení původní hospodářské využitelnosti pozemku.

4) V případě, kdy oceňovaný zemědělský pozemek je v okolí současně dvou nebo více měst a obcí nebo s nimi sousedí, uplatňuje se ta přirážka podle položky 1, jejíž hodnota v % je nejvyšší.

5) Pro srážky ze základních cen zemědělských pozemků podle položky 2 se posuzuje nejkratší vzdálenost („vzdušnou čarou“) mezi nejbližšími hranicemi oceňovaného pozemku a souvisle zastavěnou částí obce (neuvažují se samoty a rekreační nebo zahrádkové osady ani jiné v krajině ojedinělé stavby v rámci téhož katastrálního území).

6) Při uplatňování srážek ze základních cen zemědělských pozemků podle položky 2 se přihlíží i k objektivnímu působení dalších vlivů, zejména k úrovni komunikační dostupnosti oceňovaných zemědělských pozemků; kratší z uváděných vzdáleností vyjadřuje např. dostupnost pozemku po členitých, nezpevněných, příp. i neudržovaných polních cestách, delší vzdálenost vyjadřuje např. dostupnost pozemku po převážně zpevněných komunikacích.

7) Při úpravě základních cen zemědělských pozemků se přirážky podle položky 1 a srážky podle položek 2 i 3 mohou používat současně s konkrétním odůvodněním a s odvolávkou na úřední podklady orgánů státní správy (např. okresních, katastrálních, pozemkových úřadů).

Příloha č. 18 k vyhlášce č. 178/1994 Sb.

Základní ceny za m 2 lesních pozemků

⟪TABLE:tbl_001⟫

Vysvětlivky:

Soubory lesních typů (SLT) jsou jednotky typologického systému, které sdružují lesní typy podle ekologické příbuznosti vyjádřené hospodářsky významnými vlastnostmi stanoviště. Lesní typy jsou zakresleny v lesnických typologických mapách.

SLT jsou vymezeny vegetačními lesními stupni a edafickými kategoriemi s tím, že příbuzné kategorie tvoří řady. Konkrétní vlastnosti SLT jsou vyjádřeny dvoumístným kódem; číslice na prvním místě kódu (0-9) značí příslušnost k vegetačnímu lesnímu stupni, zatímco písmeno na druhém místě kódu charakterizuje vlastnosti lesní půdy, vč. obsahu a vlivu vody a edafickou druhovou kombinaci. Jednotlivá písmena (celkem 24) označují základní, vedlejší a přechodné kategorie, které jsou základem třídění uvnitř řad (celkem 8).

Údaje o SLT jsou součástí lesního hospodářského plánu vlastníků lesa.

Příloha č. 19 k vyhlášce č. 178/1994 Sb.

ÚPRAVA ZÁKLADNÍCH CEN LESNÍCH POZEMKŮ

Srážky z cen lesních pozemků podle kategorizace lesů a vlivu vnějších faktorů

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 20 k vyhlášce č. 178/1994 Sb.

Určení ceny stavby rybníka a koeficienty pro její úpravu

(1) Cena stavby rybníka (CSR) se zjistí na základě skutečných nákladů na pořízení hráze (C H ), rybničních objektů (C o ) a stok (C s ) podle vztahu

CSR= CH+ CO+CS.

(2) Cena hráze (C H ) se zjistí na základě určení jejího objemu (S) v m 3 a ceny 1 m 3 sypané hráze včetně zpevnění proti erozi (c) podle vztahu

CH=S ×c.

Při výpočtu se vychází z předpokladu ideálního tvaru hráze se sklonem svahů 1:2. Objem hráze se stanoví podle následujících vztahů:

a) pro hráze údolního typu (přehražující údolí potoka)

S=0.6×L×V׊+2×V,

b) pro hráze boční

S=0.75×L×V׊+2×V,

c) pro hráze zahloubených rybníků

S=0.4×L×V׊+2×V,

V uvedených vztazích je

L - délka hráze v koruně v m

Š - šířka koruny hráze v m (maximálně x) Š = 6 m; u rybníků zahloubených, kde šířku koruny hráze nelze zjistit, se použije Š = 3 m)

V - výška hráze maximální v m se vypočte jako součet hloubky vody u výpustného zařízení při normální hladině (h) a převýšení koruny hráze nad normální hladinou (h 1 ). Všechny rozměry v m jsou zaokrouhleny na dvě desetinná místa:

V=h+h1.

Předěl mezi h a h 1 je normální výška hladiny vyznačená na hrázi (cejch nebo vodočet). Pokud na hrázi taková značka není, uvažuje se jako výška normální hladiny hrana přelivu. Převýšení hráze nad normální hladinou (h 1 ) se použije nejvýše do hodnoty x) h 1 = 2 m.

Cena (c) 1 m 3 hráze v Kč se stanoví v závislosti na výšce hráze maximální (V) podle vztahu

C=300+100×V,

přičemž minimální hodnota c činí 500 Kč/m 3 a maximální hodnota c činí 1200 Kč/m 3 .

(3) Cena rybničních objektů (C o ) se uvažuje samostatně pouze v dále uvedených případech, jinak jsou součástí ceny hráze.

Kbel - samostatně se ohodnocuje pouze výpustní zařízení betonové a železobetonové (za předpokladu, že bylo rovněž zřízeno výpustní potrubí v souladu s normou - obetonováno). Cena se stanoví podle hloubky vody u výpustního zařízení při normální hladině h (viz odstavec 2):

⟪TABLE:tbl_001⟫

Bezpečnostní přeliv - samostatně se ohodnocují bezpečnostní přelivy betonové, železobetonové, opevněné kamennou dlažbou do betonu. Neoceňují se přelivy do šířky 0,6 m. Cena se stanoví podle světlé šířky propustku (přelivu):

⟪TABLE:tbl_001⟫

(4) Cena rybničních stok (C S ) se stanoví včetně objektů a dílčího opevnění. Uvažují se pouze stoky mimo vlastní katastr rybníka (nikoli stoky v rybničním dně), pokud nejsou součástí trvalého toku. Cena se stanoví na 1 m délky stoky.

Zemní stoky (včetně zatrubnění do 20 % délky stoky) - za každý započatý metr šířky v úrovni terénu se uvažuje cena 200 Kč/m.

Zatrubněné stoky - cena 1 m délky stoky se stanoví z průměru potrubí (D) v mm podle vztahu C S = 5 x D.

Vysvětlivky:

x ) - větší hodnoty Š a h 1 se vyskytují v případech, že těleso hráze je součástí komunikace a nejsou zdůvodněny potřebou vlastní stavby nádrže

Koeficienty pro úpravu ceny stavby rybníka

⟪TABLE:tbl_001⟫

Na základě roční odpisové sazby 2 % a stáří rybníka (A) v rocích se vypočítá K R1 podle vztahu

KR1=1-0.02×A.

Minimální hodnota K R1 podle tohoto vztahu je však 0.12. Dále se koeficient K R1 upraví podle stavu rybničních objektů následovně:

Pro rybníky starší než 25 let se K R1 v případě velmi dobrého stavu konstrukce dále uvedených objektů, jejich dobré údržbě a dílčích rekonstrukcí zvýší o

⟪TABLE:tbl_001⟫

V případě znehodnocení objektů (bez omezení stáří) se hodnota K R1 sníží o

⟪TABLE:tbl_001⟫

Pokud po úpravách vyjde K R1 = 0, tzn. všechny rybniční objekty jsou v havarijním stavu, nepovažuje se už rybník za stavbu a hodnotí se jako ostatní vodní nádrže, které nejsou stavbami.

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Podle poměru objemu (kubatury) vody (Ov) k objemu hráze (S) se použijí následující hodnoty:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Objem vody v rybníku (Ov) v tis. m 3 se vypočítá podle vztahu

OV=0.4.h.10.KP.Kz

kde

h - hloubka vody u výpustního zařízení při normální hladině [m]

KP - katastrální plocha rybníka [ha]

K Z - koeficient zazemnění (zmenšení vodní plochy) s následujícími hodnotami

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Podle poměru ročního průtoku (Z1) nebo maximálního ročního odběru vody (Z2) a objemu vody (Ov) v rybníku (u soustav pro celou část soustavy plněné z jednoho zdroje) se použijí následující hodnoty:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Maximální roční odběr vody (Z2) je u rybníků bočních určen v povolení k nakládání s vodami. V jiných případech se roční průtok (Z2) určí z plochy povodí k hrázi rybníka (W) [km 2 ] (lze odečíst z vodohospodářské mapy v měřítku 1:50 000 s přesností na 10 % plochy) a z průměrného specifického odtoku (O o ) v tis. m 3 /km 2 /rok podle vztahu

Z1=W×OO

⟪TABLE:tbl_001⟫

Roční průtok (Z2) je možno zjistit rovněž v pobočkách Českého hydrometeorologického ústavu (Praha, Plzeň, Ústí n. L., Hradec Králové, Brno a Ostrava).

⟪TABLE:tbl_001⟫

Stanoví se výpočtem z hloubky vody u výpustního zařízení při normální hladině h [m], která se však uvažuje jen v rozmezí 0.5 až 5 m, a z koeficientu zazemnění (K Z , viz K 4 ) podle vztahu

KR5=0.4×h×KZ

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Vrstva bahna se měří ve čtvrtině osy kolmé na hráz rybníka, nejvýše však 200 m od hráze, jako průměr ze 3 měření (mimo stoku) alespoň 2 m od sebe vzdálených. Koeficient nižší než 1.0 se použije podle měření jen pokud o to na základě výrazného znehodnocení rybníka některý z účastníků požádá nebo pokud je znehodnocení zjevné.

⟪TABLE:tbl_001⟫

Úroveň případné kontaminace rybníka je možno doložit výsledky analýzy rybího masa nebo zjistit dotazem na VÚR Vodňany.

Poznámka:

Pokud jsou z dokumentace rybníka (normace, manipulační řád) k dispozici přesné údaje, lze je vždy použít přednostně před hodnotami zjištěnými zjednodušeným postupem podle textu vyhlášky.

Příloha č. 21 k vyhlášce č. 178/1994 Sb.

Přiřazení jednotlivých dřevin do skupin lesních dřevin

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 21a k vyhlášce č. 178/1994 Sb.

PŘEVODNÍ TABULKY BONITNÍCH STUPŇŮ LESNÍCH DŘEVIN

(z relativní výškové bonity - RVB, uplatňované v lesních hospodářských plánech vypracovaných do roku 1990 včetně, do absolutní výškové bonity - AVB, používané v LHP pořízených od roku 1991)

Lesní dřevina: SMRK

Tabulka č. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Lesní dřevina: BOROVICE

Tabulka č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Lesní dřevina: OSTATNÍ JEHLIČNATÉ

Tabulka č. 3

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) Myšleno RVB ve věku do a nad 50 let, resp. v celém věkovém rozsahu.

Lesní dřevina: BUK

Tabulka č. 4

⟪TABLE:tbl_001⟫

Lesní dřevina: DUB

Tabulka č. 5

⟪TABLE:tbl_001⟫

Lesní dřevina: OSTATNÍ LISTNATÉ

Tabulka č. 6

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) Myšleno RVB v celém věkovém rozsahu nebo ve vymezeném věkovém období.

Příloha č. 22 k vyhlášce č. 178/1994 Sb.

Ceny za m 2 mýtní výtěže A u v obmýtí u při zakmenění 1,0 podle skupin lesních dřevin

SKUPINA DŘEVIN: SMRK - v Kč -

⟪TABLE:tbl_001⟫

SKUPINA DŘEVIN: JEDLE

⟪TABLE:tbl_001⟫

SKUPINA DŘEVIN: BOROVICE

⟪TABLE:tbl_001⟫

SKUPINA DŘEVIN: MODŘÍN

⟪TABLE:tbl_001⟫

SKUPINA DŘEVIN: DOUGLASKA

⟪TABLE:tbl_001⟫

Zakmenění = poměr kruhových ploch nebo hektarových zásob skutečných a uvedených v růstových tabulkách, vyjádřený v desetinách

SKUPINA DŘEVIN: BUK

⟪TABLE:tbl_001⟫

SKUPINA DŘEVIN: DUB

⟪TABLE:tbl_001⟫

SKUPINA DŘEVIN: JASAN

⟪TABLE:tbl_001⟫

SKUPINA DŘEVIN: OLŠE

⟪TABLE:tbl_001⟫

SKUPINA DŘEVIN: OSIKA

⟪TABLE:tbl_001⟫

SKUPINA DŘEVIN: AKÁT

⟪TABLE:tbl_001⟫

SKUPINA DŘEVIN: TOPOL

⟪TABLE:tbl_001⟫

SKUPINA DŘEVIN: BŘÍZA

⟪TABLE:tbl_001⟫

Mýtní výtěž = smýcená porostní zásoba přiblížená na odvozní místo.

Obmýtí = doba obmýtní = období od založení do smýcení porostu ve věku jeho mýtní zralosti.

Příloha č. 23 k vyhlášce č. 178/1994 Sb.

Náklady na m 2 zajištěné kultury c podle skupin lesních dřevin

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 24 k vyhlášce č. 178/1994 Sb.

Věkové hodnotové faktory fa pro skupiny lesních dřevin při různém obmýtí

SKUPINA DŘEVIN: SMRK OBMÝTÍ: 80

⟪TABLE:tbl_001⟫

SKUPINA DŘEVIN: SMRK OBMÝTÍ: 100

⟪TABLE:tbl_001⟫

SKUPINA DŘEVIN: SMRK OBMÝTÍ: 120

⟪TABLE:tbl_001⟫

SKUPINA DŘEVIN: BUK OBMÝTÍ: 100

⟪TABLE:tbl_001⟫

SKUPINA DŘEVIN: BUK OBMÝTÍ: 120

⟪TABLE:tbl_001⟫

SKUPINA DŘEVIN: BUK OBMÝTÍ: 140

⟪TABLE:tbl_001⟫

SKUPINA DŘEVIN: JEDLE OBMÝTÍ: 80

⟪TABLE:tbl_001⟫

SKUPINA DŘEVIN: JEDLE OBMÝTÍ: 100

⟪TABLE:tbl_001⟫

SKUPINA DŘEVIN: JEDLE OBMÝTÍ: 120

⟪TABLE:tbl_001⟫

SKUPINA DŘEVIN: BOROVICE OBMÝTÍ: 80

⟪TABLE:tbl_001⟫

SKUPINA DŘEVIN: BOROVICE OBMÝTÍ: 100

⟪TABLE:tbl_001⟫

SKUPINA DŘEVIN: BOROVICE OBMÝTÍ: 120

⟪TABLE:tbl_001⟫

SKUPINA DŘEVIN: MODŘÍN OBMÝTÍ: 80

⟪TABLE:tbl_001⟫

SKUPINA DŘEVIN: MODŘÍN OBMÝTÍ: 100

⟪TABLE:tbl_001⟫

SKUPINA DŘEVIN: MODŘÍN OBMÝTÍ: 120

⟪TABLE:tbl_001⟫

SKUPINA DŘEVIN: DOUGLASKA OBMÝTÍ: 80

⟪TABLE:tbl_001⟫

SKUPINA DŘEVIN: DOUGLASKA OBMÝTÍ: 100

⟪TABLE:tbl_001⟫

SKUPINA DŘEVIN: DOUGLASKA OBMÝTÍ: 120

⟪TABLE:tbl_001⟫

SKUPINA DŘEVIN: DUB OBMÝTÍ: 120

⟪TABLE:tbl_001⟫

SKUPINA DŘEVIN: DUB OBMÝTÍ: 140

⟪TABLE:tbl_001⟫

SKUPINA DŘEVIN: DUB OBMÝTÍ: 160

⟪TABLE:tbl_001⟫

SKUPINA DŘEVIN:JASAN OBMÝTÍ:80

⟪TABLE:tbl_001⟫

SKUPINA DŘEVIN:JASAN OBMÝTÍ:100

⟪TABLE:tbl_001⟫

SKUPINA DŘEVIN:JASAN OBMÝTÍ:120

⟪TABLE:tbl_001⟫

SKUPINA DŘEVIN:OSIKA OBMÝTÍ:60

⟪TABLE:tbl_001⟫

SKUPINA DŘEVIN:OSIKA OBMÝTÍ:80

⟪TABLE:tbl_001⟫

SKUPINA DŘEVIN:BŘÍZA OBMÝTÍ:60

⟪TABLE:tbl_001⟫

SKUPINA DŘEVIN:BŘÍZA OBMÝTÍ:80

⟪TABLE:tbl_001⟫

SKUPINA DŘEVIN: OLŠE OBMÝTÍ: 60

⟪TABLE:tbl_001⟫

SKUPINA DŘEVIN: OLŠE OBMÝTÍ: 80

⟪TABLE:tbl_001⟫

SKUPINA DŘEVIN: AKÁT OBMÝTÍ: 60

⟪TABLE:tbl_001⟫

SKUPINA DŘEVIN: AKÁT OBMÝTÍ: 80

⟪TABLE:tbl_001⟫

SKUPINA DŘEVIN: TOPOL OBMÝTÍ: 40

⟪TABLE:tbl_001⟫

SKUPINA DŘEVIN: TOPOL OBMÝTÍ: 50

⟪TABLE:tbl_001⟫

Poznámky:

Věkový hodnotový faktor pro jednotlivé skupiny dřevin daného věku a bonitního stupně je podíl ceny lesního porostu a ceny mýtní výtěže lesního porostu v době obmýtní, stanovených podle příslušných hodnot věkových křivek.

Růstové tabulky jsou číselné nebo grafické přehledy, které udávají nejdůležitější klasifikační (taxační) a růstové veličiny stejnověkých nesmíšených porostů na 1 ha plochy při jejich plném zakmenění. Jsou sestaveny podle dřevin, bonitních stupňů, věku, popřípadě dalších veličin. Podle růstových tabulek se stanovuje objem produkce jednotlivých dřevin.

V případě, kdy je cena mýtní výtěže A u nižší než náklady na zajištěnou kulturu c a nelze použít věkové hodnotové faktory, je věkový hodnotový faktor f a nahražen znakem „-“.

Příloha č. 25 k vyhlášce č. 178/1994 Sb.

ÚPRAVA ZAKLADNÍCH CEN LESNÍCH POROSTŮ

Tabulka č. 1

Srážky z cen lesních porostů podle kategorizace lesů a vlivu vnějších faktorů

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 2

Srážky a přirážka cen lesních porostů podle kvalitativních znaků porostů

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 26 k vyhlášce č. 178/1994 Sb.

OCENĚNÍ LESNÍCH POROSTŮ PODLE § 33

Tabulka č. 1

Zařazení bonitních stupňů jednotlivých skupin dřevin lesních porostů (1 až 9) do skupin srovnávací bonity (01 - 09) v tabulkách přílohy č. 26 a hodnoty součinitele srovnávací bonity pro skupiny dřevin lesních porostů JEHLIČNATÝCH a LISTNATÝCH

⟪TABLE:tbl_001⟫

Poznámka:

Součinitel srovnávací bonity skupiny dřevin je koeficient, který vyjadřuje vztah rozdílné produkční schopnosti jednotlivých skupin jehličnatých a listnatých lesních porostů.

Ceny lesních porostů JEHLIČNATÝCH

Tabulka č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Ceny lesních porostů LISTNATÝCH

Tabulka č. 3

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 27 k vyhlášce č. 178/1994 Sb.

CENY OVOCNÝCH DŘEVIN

⟪TABLE:tbl_001⟫

1. Do stáří 20 let se cena vlašského ořešáku zvyšuje o 122 Kč ročně;

od 21. do 35. roku stáří se oceňuje stejně jako ve 20. roku stáří.

2. Nejnižší cena ovocných dřevin po snížení vzhledem ke stáří je u vysokokmenů a polokmenů 120,- Kč/ks, u čtvrtkmenů 60,- Kč/ks, u zákrsků 30,- Kč/ks, u keřů a stromků bobulovin 20,- Kč/ks.

3. V tabulce uvedené ceny lze snížit až o 80% u ovocných dřevin neošetřovaných, neúměrně slabého vzrůstu mechanicky poškozených a nemocných.

4. Ceny jsou stanoveny za 1 kus, není-li uvedeno jinak (maliník, ostružiník).

Příloha č. 28 k vyhlášce č. 178/1994 Sb.

CENY VINNÉ RÉVY VČETNĚ ZAŘÍZENÍ VINIC

⟪TABLE:tbl_001⟫

1. Vedení nízké se rozumí včetně vedení révy na hlavu.

2. Vinice s vedením vysokým nebo středním musí mít od 3. roku po výsadbě kompletní opěrnou konstrukci; v opačném případě se ceny jednotlivých keřů vinné révy snižují o 20 %.

3. V tabulce uvedené ceny lze snížit až o 60 % u keřů révy vinné neošetřované, neúměrně slabého vzrůstu, mechanicky poškozených, případně nemocných.

4. Nejnižší cena vinné révy včetně zařízení vinic po snížení vzhledem k stáří je 20 Kč/ks.

Příloha č. 29 k vyhlášce č. 178/1994 Sb.

CENY CHMELOVÉ RÉVY VČETNĚ ZAŘÍZENÍ CHMELNIC

⟪TABLE:tbl_001⟫

Nově založená chmelnice je nově vysázený porost včetně zcela nové opěrné konstrukce.

Příloha č. 30 k vyhlášce č. 178/1994 Sb.

CENY OKRASNÝCH ROSTLIN

⟪TABLE:tbl_001⟫

1. Ceny platí pro dřeviny soliterní, dobře udržované, s typickým habitem, bez zjevného mechanického zdravotního nebo jiného poškození.

2. Ceny dřevin bez výrazného odvětvení nebo habituálních deformací, neošetřovaných, případně s mírným mechanickým, zdravotním a jiným poškozením lze snížit až o 40 %.

3. Ceny dřevin s výrazným odvětvením či deformacemi habitu, přestárlých, zanedbaných, případně s výrazným mechanickým, zdravotním a jiným poškozením lze snížit až o 80 %.

4. Uvedená snížení cen se nevztahují na skupiny výpěstků pod č. 9, 12 a 13.

5. Ceny trvalkových záhonů a skalek (výpěstky pod č. 14 a 15) se vztahují na plochy udržované a bez výskytu trvalých plevelů. U neudržovaných ploch lze ceny snížit až o 80 %.

6. Nejvýše dosažené ceny platí i pro další léta trvání.

7. Ceny porostů založených přirozeným způsobem (vzniklých náletem semen nebo přenosem semen a plodů živočichy, zejména ptactvem) lze snížit až o 90 %.

8. Cena lesních a okrasných dřevin celoplošně se vyskytujících na jiných než lesních pozemcích větších než 1000 m 2 , nebo je-li v souvislé skupině zastoupeno více než 50 těchto stromů, se zjistí podle § 29 nebo § 33 této vyhlášky.

1 ) § 121 občanského zákoníku.

2 ) § 2 písm. e) a § 8 odst. 2 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů).

3 ) § 1 písm. a) zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor.

4 ) § 6 vyhlášky Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění vyhlášky č. 378/1992 Sb.

4a ) Např. vyhláška Národního výboru hlavního města Prahy č. 5/1979 Sb. NVP o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, ve znění vyhlášky hlavního města Prahy č. 1/1994 Sb. hl. m. Prahy.

4b ) § 5 odst. 2 vyhlášky Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 126/1993 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb, o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem. Zákon České národní rady č. 344/1992 Sb, o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon).

5 ) § 85 a 104 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

6 ) § 44 odst. 1, § 49 a 50 vyhlášky Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 83/1976 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění vyhlášky č. 376/1992 Sb.

7 ) § 47, 48, 51 a 53 vyhlášky č. 83/1976 Sb., ve znění vyhlášky č. 45/1979 Sb.

8 ) § 7 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.

9 ) § 14 zákona č. 20/1987 Sb., ve znění zákona č. 242/1992 Sb.

10 ) § 8 zákona č. 72/1994 Sb.

11 ) § 119 odst. 2 občanského zákoníku.

12 ) § 11 vyhlášky Ministerstva financí č. 176/1993 Sb., o nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná za užívání bytu. § 1 odst. 3 vyhlášky Federálního ministerstva financí, Ministerstva financí České republiky a Ministerstva financí Slovenské republiky č. 585/1990 Sb., o cenové regulaci nájemného z nebytových prostor, ve znění vyhlášky č. 168/1994 Sb.

13 ) Vyhláška č. 585/1990 Sb., ve znění vyhlášky č. 168/1994 Sb. a vyhláška č. 176/1993 Sb.

14 ) Zákon ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon).

15 ) § 3 odst. 3 vyhlášky Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 126/1993 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon).

16 ) § 3 odst. 1 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona ČNR č. 302/1992 Sb.

17 ) § 4a odst. 1 písm. d) zákona ČNR č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění zákona č. 135/1994 Sb.

18 ) Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 215/1995 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami zemědělských pozemků.

19 ) Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb.

20 ) Vyhláška Ministerstva lesního a vodního hospodářství ČSR č. 13/1978 Sb., o kategorizaci lesů, způsobech hospodaření a lesním hospodářském plánování.

21 ) § 22 odst. 2 zákona č. 61/1977 Sb., o lesích. § 2 a 3 zákona ČNR č. 96/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství.

22 ) § 1 odst. 5 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 248/1993 Sb., o zakládání a obnovování lesních porostů.

23 ) § 1 odst. 2 vyhlášky č. 248/1993 Sb.

24 ) § 20f občanského zákoníku.

25 ) § 12 zákona č. 526/1990 Sb.

1 ) § 1 vyhlášky Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů.