Vyhláška ministerstva techniky, kterou se stanoví podrobnosti o výpočtu náhrady za vyvlastnění nemovitostí potřebných pro stavby prováděné podle pětiletého plánu.

208.

VYHLÁŠKA

ministerstva techniky

ze dne 8. března 1950,

kterou se stanoví podrobnosti o výpočtu náhrady za vyvlastnění nemovitosti potřebných pro stavby prováděné podle pětiletého plánu.

Ministerstvo techniky stanoví podle § 11 odst. 1 vládního nařízení č. 296/1948 Sb., o opatřeních ve stavebnictví v pětiletém plánu, a podle § 5 odst. 1 vládního nařízení č. 235/1949 Sb., o plánování a jiné tvorbě cen, v dohodě s ministerstvy zemědělství a ochrany práce a sociální péče:

§ 1.

(1) Při výpočtu náhrady za vyvlastnění podle vládního nařízení č. 296/1948 Sb. smějí býti vzaty za základ nejvýše tyto ceny za 1 m 2 pozemku:

⟪TABLE:tbl_001⟫

(2) Ceny uvedené v odstavci 1 jsou nejvyšší a smějí býti přiznány za nejhodnotnější pozemky pro stavby v pětiletce. Pro pozemky méně hodnotné buďtež přiznány ceny poměrně nižší, nejméně však 2.— Kčs za 1 m 2 . Hodnotu pozemku je třeba posuzovati podle jeho polohy v obci, možnosti jeho využití zastavěním, delšího nebo kratšího průčelí, kvality základové půdy, vhodnosti pozemku pro stavbu, sluneční polohy atd.

§ 2.

Investice.

(1) Investice (na př. stavby, stroje, skleníky, zařízení odvodňovací a zavodňovací, oplocení, vodovody, kabely, chodníky a pod.) vynaložené na vyvlastněný pozemek do 15. listopadu 1945, po případě do 31. prosince 1945 lze ohodnotiti nejvýše částkou, kterou uvedl vlastník v přihlášce (přiznání) podle zákona č. 134/1946 Sb., o dávce z majetkového přírůstku a o dávce z majetku. Převyšuje-li tato částka hodnoty zjištěné podle zásad uvedených v odstavci 2, je třeba ocenění investic provésti podle těchto zásad. Podle týchž zásad se ohodnotí investice a znehodnocení neuvedené v přihlášce (přiznání) podle zákona č. 134/1946 Sb.

(2) Oceňovací zásady:

a) Stavby — pokud jsou příslušenstvím pozemku — se ocení podle zásad odhadního řádu, č. 100/1933 Sb., avšak podle cen z 20. června 1939. Stavby pořízené po 20. červnu 1939 se ocení podle cen stanovených pro stavební podnikání a platných v době pořízení; totéž platí o investicích na stavbách pořízených po zmíněném dnu.

b) Stromy a keře se ocení se zřetelem na jejich přítomnou cenu; osetí, hnojivo a podobné zemědělské investice se ohodnotí podle cen osiva, hnojivá a podobných investic, jakož i pracovních nákladů platných v době pořízení investic. Ostatní investice vynaložené na vyvlastněný pozemek — pokud na pozemku zůstanou nebo pokud vyvlastněný nemá možnost jich použití jinak — se ocení podle vyhlášky nejvyššího úřadu cenového č. 140/1947 Ú. l. I, o nejvyšich cenách za upotřebené zboží; nezbytné vedlejší náklady, t. j. výlohy dopravy, montáže, clo a pod. se připočtou k nejvýše přípustné ceně. Odstraní-li se tyto investice, aby jich vyvlastněný použil jinak, připočítají se k ceně pozemku nezbytné výlohy demontáže a dopravy a v případě poškození a pod. i příslušná kvota znehodnocení. Příslušnou částku znehodnocení je třeba přiznati i v případech, kde oddělením části pozemků se znehodnotily stavby nebo jiná zařízení, zůstavší na nevyvlastněné části pozemku.

c) Při stanovení nejvyšší ceny pozemku se stavbou určenou ke zbourání je třeba k ceně podle § 1 připočísti časovou cenu stavby určené ke zbourání, resp. použitelného materiálu z ní získaného. Od tohoto součtu je třeba odečísti nezbytně nutné náklady na odklizení, resp. přivedení pozemku do stavu, v jakém jsou srovnatelné pozemky bez stavby určené ke zbourání. V žádném případě nebudiž konečná cena pozemku nižší než 2 Kčs za 1 m 2 .

§ 3.

Výjimky.

Aby bylo zabráněno zvláštním tvrdostem, může okresní národní výbor v mimořádných případech povoliti výjimku z ustanovení této vyhlášky, u pozemků však nejvýše do cen z 20. června 1939.

§ 4.

Účinnost.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1949.

Ministr:

Prof. Dr. Ing. Šlechta v. r.