Vyhláška ministra ochrany práce a sociální péče o úpravě pracovních a mzdových podmínek dělnictva zaměstnaného v mlékárnách.

262.

Vyhláška

ministra ochrany práce a sociální péče

ze dne 20. září 1945

o úpravě pracovních a mzdových podmínek dělnictva zaměstnaného v mlékárnách.

Podle platných předpisů o řízení mzdové politiky stanovím v dohodě s ministerstvem výživy tuto úpravu pracovních a mzdových podmínek dělnictva zaměstnaného v mlékárnách.

§ 1.

Dosah.

Vyhláška platí:

1. pro celé území zemí české a Moravskoslezské,

2. a) pro všechny mlékárny a sýrárny, čítajíc v to sýrárny, vyrábějící sýry z kyselého mléka a sýry tavené, jakož i pro sběrny vajec k mlékárnám přičleněné,

b) pro vedlejší závody a samostatná závodní oddělení závodů, na něž se tato vyhláška jako celek nevztahuje, jakož i na kontrolní laboratoře pro zjišťování jakosti a tučnosti mléka dodávaného do mlékáren,

3. pro všechny dělníky shora uvedených závodů, pokud podléhají zákonu č. 221/1924 Sb., o nemocenském, invalidním a starobním pojištění ve znění předpisů jej měnících a doplňujících.

§ 2.

Pracovní doba.

1. Výměra a rozdělení pracovní doby se řídí zákonnými ustanoveními.

2. Začátek a konec pracovní doby, jakož i přestávky stanoví správa závodu v dohodě se závodní radou, po př. důvěrníkem.

§ 3.

Svátky.

1. Za sváteční dny se počítají podle této vyhlášky neděle, svátky a památné dny státem uznané.

2. Svátek se počítá od 0. hodin do 24. hodin.

§ 4.

Příplatky.

Za práci v časové mzdě se platí tyto příplatky:

⟪TABLE:tbl_001⟫

§ 5.

Výpočet příplatků.

Základem pro výpočet příplatků jest u příjemců týdenních mezd s pravidelnou 48 hodinovou pracovní dobou 1 / 48 , s 54, po př. 60 hodinovou pracovní dobou 1/54, po př. 1 / 60 týdenní mzdy.

§ 6.

Dovolená

Poskytováni dovolené se řídí podle zákona. Rozdělení a nástup dovolené stanoví správa závodu se závodní radou anebo důvěrníkem.

§ 7.

Rozvázání pracovního poměru.

Rozvázání pracovního poměru se řídí zákonnými předpisy.

§ 8.

Zameškání práce.

Při zameškání práce platí ustanovení §§ 1154 b a následujících všeobecného občanského zákoníka.

§ 9.

Mzdy.

1. Dělníci (dělnice) se zařadí do mzdových skupin.

2. Zařaďování dělníků a dělnic provádí správa závodu v dohodě se závodní radou nebo důvěrníkem.

3. Pro zařádění do jednotlivých mzdových skupin jest rozhodující převážná činnost dělníkova.

4. Mzda se vyplácí podle ustanovení vyhlášky č. 503/1944 (Ú. l. č. 199/44), jíž se zjednodušuje účtování mezd a platů, není však námitek, aby se vyplácela týdně nebo 14denně.

5. Zpozdí-li se výplata mzdy dělníka o více než půl hodiny po skončení práce, musí mu býti každá započatá hodina zaplacena plnou hodinovou mzdou.

6. Za pracovní dobu, která odpadla pro svátky do týdne připadnuvší, nesmí býti ničeho sráženo z týdenní mzdy.

7. Zúčtování a výplatu příplatků podle § 4 třeba prováděti se zúčtováním a výplatou mzdového období, za něž příplatky příslušely.

8. Zastupuje-li dělník nižší mzdové skupiny alespoň týden dělníka vyšší mzdové skupiny, náleží mu po dobu zastupování mzda oné vyšší mzdové skupiny.

9. Každému dělníkovi se vydá písemné vyúčtování mzdy, ze kterého jsou patrny hrubá mzda a všechny srážky (daně, příspěvky na nemocenské, invalidní a starobní pojištění a pod.).

§ 10.

Výkonnostní přídavek.

1. Výkonnostní přídavky smějí býti poskytovány správou závodu v dohodě se závodní radou nebo důvěrníkem jen za zvláštní výkony neb mimořádnou spolehlivost, přesahující podstatně průměr, a to nejvýše 30% dělnictva zaměstnaného v závodě v časové mzdě.

2. Přiznání výkonnostního přídavku se oznamuje vývěskou v závodě, z níž je patrno jméno dělníka, konkrétní odůvodnění a výše poskytovaného výkonnostního přídavku (procenta sazby).

3. Výkonnostní přídavek jednotlivého dělníka smí dosáhnouti nejvýše 25% sazby časové mzdy, jež mu přísluší podle vyhlášky se zřením na jeho stáří a mzdovou skupinu, do níž jest zařazen.

4. Zdůrazňuje se, že poskytování výkonnostního přídavku nesmí vésti k lineárnímu zvýšení mezd.

5. Odpadne-li důvod vyplácený přiznaného výkonnostního příplatku, může býti výkonnostní příplatek odňat anebo snížen správou závodu v dohodě se závodní radou nebo důvěrníkem.

§ 11.

Mzdové oblasti.

Veškeré závody uvedené v § 1 se zařaďují podle svého sídla do dvou mzdových oblastí, a to:

Mzdová oblast I.

Obce: Brno, České Budějovice, Hradec Králové, Cheb, Kroměříž, Karlovy Vary, Liberec, Mariánské Lázně, Moravská Ostrava, Opava, Pardubice, Plzeň, Praha, Prostějov, Teplice-Šanov, Těšín, Velké Březno, Zlín.

Politické okresy: Praha-venkov-sever, Praha-venkov-jih.

Mzdová oblast II.

Ostatní obce a politické okresy.

§ 12.

Mzdové skupiny.

Dělnictvo se rozděluje podle činnosti do těchto mzdových skupin:

Mzdová skupina A.

Řemeslníci s ukončenou učební dobou a tovaryšským listem:

1. Zkoušení strojnicí, vyučení přední dělníci řemeslní a vyučení přední dělníci mlékárenští a sýrařští.

2. Zkoušení topiči, vyučení kovodělnému řemeslu,

3. ostatní řemeslníci.

Mzdová skupina B.

Odborní dělníci a dělnice mlékárenského a sýrařského provozu, jakož i odborní laboranti a laborantky.

Odbornými dělníky (dělnicemi) mlékárenského a sýrařského provozu a odbornými laboranty (laborantkami) jsou dělníci (dělnice), kteří (které) samostatně a odpovědně připravují, dozírají a řídí obtížnější provozně důležité pracovní pochody. Musí dokázati, že 5 let vykonávali tuto praktickou činnost nebo byli řádně odborně vyškolení nebo vyučení v oboru mlékárenském neb sýrařském.

Mzdová skupina C.

⟪TABLE:tbl_001⟫

Mzdová skupina D.

Zaučení dělníci a dělnice mlékárenského a sýrařského provozu, laboranti a laborantky.

Dělníky (dělnicemi) mlékárenského a sýrařského provozu a laboranty (laborantkami) jsou dělníci (dělnice), kteří (které) jsou činni (y) dva roky ve výrobě nebo v laboratoři mlékáren a sýráren a mají praktické vědomosti a schopnosti v mlékárenských a sýrařských pochodech, nedosahují však kvalifikace odborných dělníků (dělnic) mlékárenského a sýrařského provozu a odborných laborantů (laborantek).

Mzdová skupina E.

Pomocní dělníci (ce).

Pomocnými dělníky (dělnicemi) jsou dělníci (dělnice), kteří (které) bez rozdílu, kde jsou zaměstnáni (y), vykonávají pomocné práce, pro něž se nevyžaduje zvláštního zaškolení, takže mohou býti nahrazeni (y) kdykoliv jinými nezapracovanými dělníky.

Mzdová skupina F.

Pomocní dělníci (e) pro lehčí práce.

Mzdová skupina G.

Řidiči motorových vozidel, vyučení kovodělnému řemeslu, vykonávající obvyklé udržovací práce.

Mzdová skupina H.

Ostatní řidiči motorových vozidel.

Mzdová skupina Ch.

Závozníci (závoznice).

Mzdová skupina I.

Kočí.

Mzdová skupina J.

Krmiči.

Mzdová skupina K.

Vrátní.

Mzdová skupina L.

Hlídači.

Mzdová skupina M.

Učňové.

§ 13.

Mzdový sazebník.

I. Dělníci s týdenní mzdou.

a) Za 48 hodin.

⟪TABLE:tbl_001⟫

b) Za 60 hodin.

⟪TABLE:tbl_001⟫

c) Zvláštní příplatky.

1. Topiči a dělníci zaměstnaní vyklepáváním vychladlých kotlů dostanou za tuto práci příplatek 5 Kčs za hodinu, zaměstnaní vyklepáváním nevychladlých kotlů příplatek 7.— Kčs za hodinu.

Řidiči, kočí a závozníci, kteří přijímají peníze, dostanou týdenní příplatek 30,— Kčs.

II. Učňové.

Učňové obdrží týdně tento vychovávací příspěvek:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Poskytuje-li se učni strava a byt, obdrží týdně toto kapesné:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Čas potřebný pro učně k návštěvě živnostenské školy v době obvyklé pracovní doby se považuje za pracovní dobu a jako takový se platí.

§ 14.

Stravné.

1. Při jízdách a jiných pracích mimo sídlo závodu dostane každý při tom zaměstnaný dělník vedle příslušejících mu příplatků za práci přes čas, práci noční; nedělní a sváteční stravné za každý den, a to, trvala-li nepřítomnost v sídle závodu nebo ve stanovišti vozidle.

⟪TABLE:tbl_001⟫

2. Vrátí-li se dělník v době výše uvedené do sídla závodu a nemá možnost přerušiti pracovní dobu přiměřenou přestávkou k obědu, má rovněž nárok na stravné.

§ 15.

Ochranný oděv.

Ochranný oděv a ochrannou obuv opatří v případě potřeby bezplatně závod; ochranný oděv i obuv zůstávají majetkem závodu. O nutnosti používati ochranného oděvu a obuvi rozhoduje v pochybných případech živnostenská inspekce.

§ 16.

Věcné požitky.

1. Poskytují-li se dělnictvu věcné požitky (byt, světlo, otop a pod.), nebo jejich peněžní náhrada, započítávají se do mezd, stanovených v § 13 a) a b).

2. Hodnota věcných požitků se oceňuje podle směrnic platných pro nemocenské pojištění.

§ 17.

Zmenšená výkonnost.

Dělníkům s menší tělesnou vadou nebo s nižší duševní zdatností mohou býti placeny snížené mzdy, stanovené podle stupně zmenšené výkonnosti.

Toto stanovení nižší mzdy musí býti písemně oznámeno příslušnému okresnímu úřadu ochrany práce, jakož i dotčenému dělníkovi.

Takto stanovená nižší mzda jest právně neúčinnou, projeví-li okresní úřad ochrany práce nesouhlas do 30 dnů ode dne doručení podání.

§ 18.

Závěrečná ustanovení.

Vyhláška nabývá účinnosti prvým mzdovým obdobím následujícím po jejím vyhlášení.

Zároveň pozbývají účinnosti veškeré vyhlášky, mzdové řády a jednotlivé úpravy pracovních a mzdových podmínek dělnictva, zaměstnaného v mlékárnách a sýrárnách.

Podnik je povinen tuto vyhlášku veřejně vyvěsili v závodě.

Ministr:

Dr. Šoltés v. r.