Vyhláška předsedy státní komise důchodového zabezpečení, kterou se stanoví podrobnosti národního důchodového pojištění členů jednotných zemědělských družstev, osob samostatně výdělečně činných a spolupracujících členů rodin.

308.

VYHLÁŠKA

předsedy státní komise důchodového zabezpečení

ze dne 23. října 1952,

kterou se stanoví podrobnosti národního důchodového pojištění členů jednotných zemědělských družstev, osob samostatně výdělečně činných a spolupracujících členů rodin.

Předseda státní komise důchodového zabezpečení stanoví podle § 3 odst. 2 písm. a), § 5, § 9 odst. 3, § 11 odst. 4, § 15 a § 20 odst. 4 vládního nařízení č. 46/1952 Sb., o úpravě národního důchodového pojištění členů jednotných zemědělských družstev, osob samostatně výdělečně činných a spolupracujících členů rodin:

§ 1.

Vznik a zánik důchodového pojištění.

(1) Povinné důchodové pojištěni (dále jen „pojištění“) členů jednotných zemědělských družstev III. nebo IV. typu, kteří převzali před 1. říjnem 1952 závazek odpracovat minimum pracovních jednotek určené stanovami (provozním řádem) družstva, počíná dnem 1. října 1952.

(2) Povinné pojištění osob, které jsou 1. října 1952 členy družstva nebo se jimi po tomto dni stanou a převezmou závazek odpracovat minimům pracovních jednotek určené stanovami (provozním řádem) družstva po 30. září 1952, počíná dnem, kdy převzaly tento závazek.

(3) Pojištění družstevníka zaniká:

a) zanikne-li jeho členství v družstvu podle usnesení členské schůze družstva, a to dnem, kterým přestane pro družstvo pracovat, nejdříve však dnem tohoto usnesení.

b) nesplní-li družstevník bez závažných důvodů závazek odpracovat minimum pracovních jednotek určené stanovami (provozním řádem) družstva, a to koncem kalendářního roku předcházejícího roku, v němž závazek nebyl splněn,

c) dnem, kterým byl družstevníku přiznán starobní, invalidní nebo částečný invalidní důchod nebo odpočivný plat z veřejného pensijního zaopatření příslušníků ozbrojených sborů.

(4) O povinnosti družstevníka podat přihlášku k pojištění a odhlášku z pojištění při jeho zániku platí obdobně ustanovení §§ 15 a násl. zákona o národním pojištění.

§ 2.

Smlouva o výši důchodu a její změny.

(1) Smlouva o výši důchodu se uzavírá podáním přihlášky družstevníka k pojištění okresní národní pojišťovně příslušné podle sídla družstva a přijetím této přihlášky pojišťovnou. Přihláška k pojištění musí obsahovat zvolenou výši důchodu; podává se na vzorci, který vydá Státní úřad důchodového zabezpečení. Pojišťovna je povinna smlouvu jménem Státního úřadu důchodového zabezpečení uzavřít, jsou-li splněny podmínky pro pojištění družstevníků stanovené vládním nařízením č. 46/1952 Sb. a touto vyhláškou.

(2) Pojištění podle smlouvy o výši důchodu vzniká prvním dnem měsíce následujícího po podání přihlášky k pojištění (odstavec 1). Družstevník si však může do tří měsíců po vzniku svého pojištění zvolit pojištění na vyšší důchod též zpětně, nejvýše však ke dni vzniku tohoto pojištění, jestliže mu v této době již nevznikl nárok na důchod.

(3) Smlouvy o pojištění na důchod uzavřené podle dřívějších předpisů o pojištění družstevníků a nároky z těchto smluv se posuzují podle vládního nařízení č. 46/1952 Sb.

(4) Družstevník si může jednou v kalendářním roce změnit své pojištění na jinou výši důchodu, a to s účinností od prvního dne měsíce následujícího poté, kdy došla pojišťovně přihláška k pojištění na jinou výši důchodu.

(5) Změní-li družstevník své pojištění na vyšší nebo na nižší důchod, pojištěný důchod se při jeho přiznání úměrně sníží nebo zvýší, a to na částku průměrného důchodu vypočteného za posledních deset celých roků trvání pojištění, nebo je-li to pro družstevníka příznivější, za celou dobu trvání tohoto pojištění; trvala-li celková doba pojištění méně než deset let, vypočte se průměrný důchod za tuto kratší dobu.

§ 3.

Zhodnocení předchozího pojištění.

(1) Doba zaměstnaneckého důchodového pojištění a jiná doba důchodového pojištění získaná podle zákona o národním pojištění, za kterou bylo zaplaceno pojistné, se započítávají pro vznik nároku na důchod z pojištění družstevníků.

(2) Splňuje-li družstevník, který byl před vstupem do družstva zaměstnancem, základní podmínku v zaměstnaneckém pojištění ke dni vzniku svého družstevního pojištění, náleží mu důchod jen ze zaměstnaneckého pojištění, pokud nezískal v družstevním pojištění alespoň 4 roky; získal-li v družstevním pojištění alespoň 4 roky, zvýší se jeho starobní (invalidní) důchod, na nějž má nárok z družstevního pojištění, o částku, o kterou by jeho důchod ze zaměstnaneckého pojištění ke dni zániku tohoto pojištění převyšoval částku 700 Kčs měsíčně, zvýšenou o 1 / 120 průměrného ročního výdělku.

(3) Nesplňuje-li družstevník základní podmínku v zaměstnaneckém pojištění, zvýší se mu za každý celý rok zaměstnaneckého pojištění jeho důchod z družstevního pojištění o 1%.

(4) Byl-li družstevník dosud pojištěn podle zákona o národním pojištění jako osoba samostatně výdělečně činná nebo spolupracující člen rodiny, posuzuje se toto jeho pojištění tak, jako by byl od počátku svého pojištění pojištěn jako družstevník podle vládního nařízení č. 46/1952 Sb.; přitom se má za to, že byl dříve pojištěn na důchod odpovídající pojistnému vypočtenému dělením úhrnu předepsaného pojistného ze samostatné výdělečné činnosti (z činnosti spolupracujícího člena rodiny) počtem měsíců, po který pojištění této činnosti trvalo, nejvýše však na důchod 1250 Kčs měsíčně. Nerovná-li se přepočtené pojistné některé sazbě pojistného uvedené v § 4 vládního nařízení č. 46/1952 Sb., započte se na sazbu pojistného nejblíže nižší, nejméně však na sazbu odpovídající měsíčnímu důchodu 800 Kčs a nejvýše na sazbu pojistného odpovídající měsíčnímu důchodu 1250 Kčs; ke zbytku pojistného se nehledí.

(5) Zaniklo-li u družstevníka jeho dřívější pojištění jako osoby samostatně výdělečně činné nebo spolupracujícího člena rodiny proto, že mu byl před tím, než se stal družstevníkem, přiznán starobní (invalidní) důchod z národního pojištění nebo odpočivný plat z veřejného pensijního zaopatření příslušníků ozbrojených sborů, zvýší se jeho důchod (odpočivný plat) ode dne zániku pojištění ze samostatné výdělečné činnosti (z činnosti spolupracujícího člena rodiny) o zvyšovací částky za podmínek a ve výši stanovených v § 72 zákona o národním pojištění.

§ 4.

Pojištění důchodců.

(1) Družstevník, který pobírá starobní, invalidní nebo částečný invalidní důchod z národního pojištění nebo odpočivný plat z veřejného pensijního zaopatření příslušníků ozbrojených sborů a pracuje dále v družstvu, se může pojistit zvláštní smlouvou na příplatek k důchodu. Smlouvu uzavírá okresní národní pojišťovna jménem Státního úřadu důchodového zabezpečení.

(2) Příplatek k důchodu činí měsíčně 1% ze zaplaceného pojistného, pojistné však nesmí činit méně než 600 Kčs ročně a více než 6000 Kčs ročně.

(3) Příplatek k důchodu se poskytuje:

a) družstevníku, který se stane pro svůj trvale nepříznivý zdravotní stav neschopen jakékoliv výdělečné práce,

b) družstevníku staršímu 65 let, požádá-li o přiznání příplatku k důchodu, nejdříve však po dvou letech trvání pojištění na příplatek k důchodu.

(4) Příplatek k důchodu pozůstalých po družstevníku, který se pojistil na příplatek k důchodu, se vyměřuje z příplatku k důchodu, který družstevník pobíral nebo na který by měl nárok ke dni úmrtí.

§ 5.

Dávky úrazového odškodnění.

Pohřebné při úmrtí následkem pracovního úrazu.

(1) Družstevníkům a jejich rodinným příslušníkům se může poskytnout při pracovním úrazu od 43. dne po úrazu, po případě od pozdějšího dne, kterým skončil nárok na nemocenské:

a) úrazový důchod, byla-li úrazem způsobena ztráta výdělečné schopnosti ve výši alespoň 30%,

b) zvýšení invalidního (starobního) důchodu (§ 86 zákona o národním pojištění).

(2) Zemře-li družstevník nebo jeho rodinný příslušník následkem pracovního úrazu, mohou se poskytnout pozůstalým dávky pozůstalých (§ 87 zákona o národním pojištění) a těm, kdo vypravili pohřeb, pohřebné ve výši a za podmínek stanovených v § 49 zákona o národním pojištění.

(3) Za pracovní úraz se považuje úraz, který se přihodí:

a) družstevníku nebo jeho rodinnému příslušníku při práci konané pro družstvo,

b) družstevníku nebo jeho rodinnému příslušníku při přibližování, vyvážení nebo odvozu dříví, koná-li se tato činnost na příkaz družstva nebo v dohodě se správou státních lesů po splnění závazků družstevníka v družstvu,

c) družstevníku nebo jeho rodinnému příslušníku při živelních pohromách nebo při hromadné pomoci v zájmu celku,

d) družstevníku při činnosti souvisící s hospodařením na záhumenku.

(4) Nemoc z povolání se posuzuje jako pracovní úraz.

(5) Za rodinné příslušníky družstevníka se považují osoby uvedené v § 54 zákona o národním pojištění, pokud samy nejsou družstevníky pojištěnými na důchod podle vládního nařízení č. 46/1952 Sb.

(6) Při posuzování, zda ztráta výdělečné schopnosti z pracovního úrazu činí alespoň 30%, se hledí též ke ztrátě výdělečné schopnosti z úrazů, za něž se poskytuje nebo bylo poskytnuto odškodnění podle zákona o národním pojištění nebo podle dřívějších předpisů.

(7) Za vyměřovací základ pro výměru dávek úrazového odškodnění se považuje u družstevníků a jejich rodinných příslušníků desetinásobek pojistného, které družstevník platí za pojištění na důchod podle vládního nařízení č. 46/1952 Sb., nejméně však částka 14.400 Kčs ročně.

§ 6.

Výchovné.

(1) Výchovné se poskytuje na dítě do 16 let věku, o něž důchodce pečuje. Jsou-li oba manželé důchodci, poskytuje se výchovné jen jednou.

(2) Na dítě ve věku od dokonaného 16. roku do dokonaného 25. roku se může poskytnout výchovné:

a) nemůže-li si pro nemoc nebo tělesnou či duševní vadu opatřit výživu vlastní prací,

b) připravuje-li se soustavně na budoucí životní povolání studiem na řádném učilišti nebo jiným školením (výcvikem) a jeho vlastní příjem nepřevyšuje 1800 Kčs za kalendářní čtvrtletí. Nemůže-li dítě skončit studium (školení, výcvik) do 25. roku věku pro výkon branné povinnosti, zvyšuje se tato věková hranice o dobu, po kterou byla tato povinnost plněna; po dobu plnění branné povinnosti se výchovné neposkytuje.

(3) Pokud vládní nařízení č. 46/1952 Sb. a tato vyhláška nestanoví jinak, platí o výchovném ustanovení zákona o národním pojištění.

§ 7.

Přepočet pojistného z dřívějšího pojištěni.

(1) Družstevník, který byl pojištěn před vstupem do družstva jako osoba samostatně výdělečně činná nebo spolupracující člen rodiny, může navrhnout, aby jeho pojištění za dobu před vstupem do družstva, nejdéle však za dobu 5 let, bylo změněno na družstevní pojištění na nižší měsíční důchod, než jak vyplývá z přepočtu podle § 3 odst. 4; důchod zvolený družstevníkem nesmí však být nižší, než je družstevní důchod, na nějž je družstevník pojištěn od vstupu do družstva, ani vyšší než 250 Kčs měsíčně (§ 3 odst. 4, první věta). Návrh je třeba podat ve lhůtě stanovené odborem sociálního zabezpečení rady okresního národního výboru; lhůta počíná dnem vzniku členství družstevníka v družstvu (§ 1 odst. 2).

(2) Podá-li družstevník návrh na změnu pojištění podle ustanovení předchozího odstavce, bude pojistné připadající na dobu před vstupem do družstva, nejdéle však za 5 let, přepočteno na pojistné za zvolený družstevní důchod. Případný zbytek zaplaceného pojistného se zúčtuje na další pojistné.

§ 8.

Účinnost.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1952.

Předseda státní komise důchodového zabezpečení:

Erban v. r.