Vyhláška ministra vnitra, kterou se vydávají směrnice k provedení zákona o stíhání černého obchodu a podobných pletich.

345.

Vyhláška

ministra vnitra

ze dne 27. února 1947

kterou se vydávají směrnice k provedení zákona o stíhání černého obchodu a podobných pletich.

K provedení zákona ze dne 13. února 1947, č. 15 Sb., o stíhání černého obchodu a podobných pletich, vydávám tyto směrnice, které schválila vláda republiky Československé dne 25. března 1947:

A. Vysvětlivky k ustanovením zákona č. 15/1947 Sb.

Při provádění zákona buď přihlíženo k těmto vysvětlivkám:

K § 1, odst. 1:

Předměty potřeby jsou movité věci, které slouží přímo nebo nepřímo k ukojení lidských potřeb, tedy nejen předměty výživy, ošacení a j., ale i stroje a nástroje, jejich součástky, píce, pohonné látky, jablonecké zboží, broušené sklo, léčiva atd.

Přemrštěná cena je nepřiměřeně vyšší než je cena obecná nebo úředně stanovená.

Nepřiměřený hospodářský zisk je hospodářský zisk, který vykazuje nápadný rozdíl proti normálnímu, přípustnému zisku (je také vyšší než neoprávněný zisk, trestný podle dosavadních předpisů).

K písm. b:

Zda odebrání předmětů potřeby jde nad obvyklou míru, bude nutno posoudit: podle místních poměrů a zároveň bude třeba přihlížeti k okolnostem jiným, zejména ke zvláštním poměrům osoby, o kterou jde. Jinak bude se posuzovati na př. hromadění zásob určitého zboží u obchodníka, který jím obchoduje, nežli u jiné osoby, a pod. Při tom nutno uvážiti, že k trestnosti je třeba, aby úmysl směřoval k opatření nepřiměřeného hospodářského prospěchu.

Pod pojem „odebrání předmětů potřeby normální, zvláště pak řízené výrobě, oběhu nebo spotřebě“ nutno vztahovati každé jednání nebo opominutí, jímž se zabraňuje, aby se předmětů potřeby použilo k účelům, pro něž jsou určeny svou přirozenou podstatou, a zvláště k účelům, stanoveným předpisy řízeného hospodářství. Je-li tedy předmětů použito k jiným účelům než právě uvedeno, nebo je-li zabráněno — ať jednáním nebo opominutím — jejich použití k týmž účelům, je dána tato část zákonné skutkové podstaty. Termín „nad obvyklou míru“ nutno chápati jako kritérium relativní, t. j. obvyklost odebrání předmětů potřeby a tuto míru samu jest třeba hodnotiti se zřetelem na hospodářskou situaci v době spáchaného činu, a to ještě nikoliv se zřetelem na celkovou hospodářskou situaci, nýbrž na její úsek (na př. druh potravin), jehož se spáchaný čin týká.

S téhož hlediska nutno vykládati pojem „nepřiměřený hospodářský prospěch“. Nepřiměřenost prospěchu nutno rovněž posuzovati toliko ve vztahu k okamžité hospodářské situaci. Výraz „hospodářský prospěch“ sám pak jest třeba vykládat: jako prospěch, jehož pomocí pachatel zjednává pro sebe nebo jiné osoby výhodnější osobní posici proti ostatním spoluobčanům, ať již jde o posici na př. finanční nebo zásobovací, vyživovací a pod. Nepřiměřenost takového prospěchu pak vyplývá z míry neoprávněného zlepšení jeho posice.

K písm. c):

Nekalými důvody jsou důvody, které pramení v zaujetí pachatelově proti hospodářskému systému, v přemrštěna ziskuchtivosti a pod.

K písm. d) a e):

Ustanovení směřuje proti podloudným vývozcům a dovozcům. Slovem „opětovně“ v písm. d) a e) se míní podle okolností případu třebas i činnost následující jen dvakrát po sobě.

Slovy „ve větším množství či hodnotě“ v písm. d) a e) mají býti vyloučeny z trestání podle zákona drobnější případy, tedy zejména má býti vyloučeno menší překročení mezí, stanovených pojmově pro věci, jež s sebou vezou cestující v cestovním styku (viz § 87, odst. 1, č. 9 celního zákona č. 114/1927 Sb. a § 154 prováděcího nařízení k němu č. 168/1927 Sb.) a podobné další případy uvedené v přílohách k vyhláškám ministerstva zahraničního obchodu, č. 2 o kontrole vývozu zboží v bodu 6 (vyhláška ze 6. prosince 1945, Ú. l. I, běž. č. 586/1945) a č. 1 o kontrole dovozu zboží v bodu 8 (vyhláška z téhož dne, Ú. l. I, běž. č. 585/1945). Při hodnocení této meze nutno přihlížeti k tomu, zda množství věcí s sebou vezených lze usuzovati v poměru k době zamýšleného pobytu v cizině nebo naopak na půdě republiky a k účelu tohoto pobytu na to, že nejde o věci určené k dalšímu obchodování nikoliv drobného rozsahu. Věci tyto mají býti přiměřené osobním poměrům cestující osoby, účelu a trvání cesty, délce pobytu a pod. Půjde tedy na př. o případy, které nemají býti zahrnuty pod přísné skutkové podstaty nového zákona, ježto u nich dostačí potrestání pro přestoupení předpisů ve smyslu § 9 dekretu č. 113/1945 Sb. Všeobecně platí toto mírnější posuzování ve smyslu předcházejících hledisk pro případy málo informovaných cizinců a vůbec pro předměty, které mají povahu obchodních vzorků.

„Platným vývozním nebo dovozním povolením“ podle písm. d) a e) je vždy toliko povolení ministerstva zahraničního obchodu buď na předepsaných formulářích nebo ve zvláštním výměru. Veškeré zboží musí býti kryto takovýmto povolením, kromě výjimek uvedených v nahoře citovaných přílohách k vyhláškám ministerstva zahraničního obchodu č. 1 a 2, jakož i s výjimkou zboží uvedeného v § 10 dekr. č. 113/1945 Sb. (nezpracované drahé kovy atd). Zvláštními jinými předpisy stanovená povinnost opatřiti si pro vývoz či dovoz zboží osvědčení jiných úřadů trvá sice dále, podobná osvědčení však nenahrazují podle nového zákona vývozní či dovozní povolení ministerstva zahraničního obchodu.

Při tom se upozorňuje, že podle speciálního předpisu instrukce ministerstva financí ze 23. ledna 1946, č. j. 96.395/45-VIII/1, není třeba prozatím předkládati dovozní povolení již pohraničnímu celnímu úřadu, poukazuje-li tento úřad zboží k celnímu projednání vnitrozemskému celnímu úřadu. Při bezúplatnému dovozu zboží, jehož hodnota nepřevyšuje 500 Kčs, není třeba dovozního povolení vůbec.

Zvláštním ustanovením ve slovech „určení pro vývoz“ V písm. d) na konci se myslí také zboží, které

1. svou povahou není určeno pro normální domácí výrobu nebo spotřebu, tedy obyčejně zboží přepychové (broušené sklo, ozdobnické zboží atd.) nebo zboží na domácím trhu vůbec nežádané (sklářské zboží pro Orient, speciální zdobení porcelánu, zvláštní výrobky textilní),

2. bylo dovezeno jako polotovar nebo i jako hotový výrobek, avšak s výslovnou podmínkou opětného vývozu do určité země.

Pro účely tohoto zákona rozumějí se zbožím toliko předměty potřeby (viz odst. 1 těchto směrnic).

K vysvětlení slov „na úkor řízeného hospodářství“ při dovozu v písm. e) na konci se uvádí; ohrozilo by po příp. plán domácí výroby, kdyby podloudně (třebas bezúplatně) byly dovezeny na př. předměty, jejichž výroba je na domácím území plánována. Takové jednání by mohlo míti vliv na cenovou hladinu (podbízení) i na zaměstnanost. Také obtíže s event. přebytky u sezonních druhů zemědělských výrobků (zelenina) by se zhoršily při jejich podloudném dovážení.

Předpisy o trestním stíhání podle předpisů finančně trestních a devisových zůstávají tímto zákonem nedotčeny.

K písm. f):

Patří sem i jiná nekalá jednání, pokud je nelze trestati podle písm. a) až e) a pokud jsou způsobilá vyvolati nedostatek nebo zdražení předmětů potřeby na trhu a podle povahy spáchaného činu vyžadují přísnějšího trestu než podle platných předpisů.

K písm. a) až f):

Při řešení otázky, je-li v tom kterém případě dána skutková podstata podle jednotlivých ustanovení § 1, nutno vždy pečlivě uvážiti, jsou-li dány a prokázány všechny pojmové znaky [na př. v případě písm. a) musí býti prokázáno, že jde o předměty potřeby, že byla požadována nebo za účelem dalšího zcizení nabídnuta přemrštěná cena a že jednání směřovalo k opatření nepřiměřeného hospodářského zisku].

Při výměře trestu nutno vždy vysloviti trest vězení (nejvýše do 1 roku) i trest peněžitý (nejvýše do 3 milionů Kčs). Náhradní trest vězení, který bude stanoven pro případ nedobytnosti peněžitého trestu, nesmí spolu s trestem na svobodě činiti více než 1 rok.

K § 1, odst. 2:

Vysloví-li správní úřad (orgán), že odsouzený si odpyká trest v donucovací pracovně, oznámí to opisem trestního nálezu zemskému národnímu výboru (na Slovensku pověřenectvu vnitra), který pak po pravoplatnosti nálezu učiní příslušné opatření.

K § 2:

Pokus je trestný jako dokonaný čin. To týká se i toho, kdo rozkazem, utvrzováním nebo poskytnutím pomoci úmyslně způsobí nebo usnadní spáchání přestupku. Taková osoba je trestná, i když pachatel nemůže býti stíhán proto, že uprchl nebo zemřel.

K § 3:

V oboru vyživovacím, zásobovacím a cenovém zůstávají zejména nedotčeny tyto předpisy:

A. V zemích České a Moravskoslezské

a) v oboru vyživovacím vl. nař. č. 206/1939 Sb., kterým se zmocňuje ministerstvo zemědělství k úpravě hospodaření s některými potravinami a krmivy, vl. nař. č. 10/1945 Sb., kterým se zmocňuje ministr výživy k úpravě výroby, oběhu a spotřeby potravin a poživatin, a dekret presidenta republiky č. 118/1945 Sb., o opatřeních ve věcech vyživovacího hospodářství;

b) v oboru zásobovacím vl. nař. č. 265/1939 Sb., kterým se ministerstvo zemědělství zmocňuje k úpravě lesního a dřevařského hospodářství, vl. nař. č. 29/1940 Sb. o hospodaření odpadky, vl. nař. č. 270/1940 Sb. o příslušnosti ministerstva zemědělství, ve znění vl. nař. č. 105/1942 Sb., vl. nař. č. 175/1943 Sb. o oběhu zboží, dekret č. 109/1945 Sb. o řízení výroby a dekret č. 113/1945 Sb. o úpravě, řízení a kontrole zahraničního obchodu;

c) v oboru cenovém vl. nař. č. 121/1939 Sb., o zřízení nejvyššího úřadu cenového, ve znění vl. nař. č. 189/1940 Sb. a č. 87/1945 Sb.;

d) předpisy vydané na podkladě norem uvedených pod a) až c).

B. Na Slovensku jde kromě starších předpisů zvláště o zákon č. 63/1940 Sl. z., zákon č. 100/1942 Sl. z., zákon č. 51/1942 Sl. z. o stíhání a trestáni přestupků podle některých právních předpisů o cenách a zásobování obyvatelstva ve znění zákona č. 21/1943 Sl. z. a nařízení č. 41/1946 Sb. n. SNR.

Byl-li trestný čin potrestán podle zákona o stíhání černého obchodu a podobných pletich, nelze jej již stíhati podle shora uvedených dosavadních předpisů.

Dojde-li správnímu úřadu (orgánu) trestní oznámení na osobu, která je podrobena vojenské kázeňské pravomoci, předloží správní úřad (orgán) takové oznámení ministerstvu národní obrany k dalšímu opatření.

K §§ 4 až 8:

Ustanovení §§ 4 až 8 se týkají výlučně soudně trestných činů. Má-li správní úřad z trestního oznámení nebo ze spisu za to, že je tu podezření z takového trestného činu, odstoupí spisy místně příslušnému soudu, po případě, jde-li o osobu podléhající vojenské soudní pravomoci, vojenskému soudu.

K § 9:

Podle zákona o stíhání černého obchodu a podobných pletich lze stíhati jen trestné činy, které byly spáchány po účinnosti tohoto zákona, t. j. od 24. února 1947.

K § 10:

Jsou-li dány zvláštní přitěžující okolnosti, přihlédne k nim správní úřad (orgán) při výměře trestu tím, že uloží vyšší trest v rámci trestní sazby.

K § 11:

Majetkový prospěch, který vinník trestným činem získal, nebo to, co si za něj opatřil, prohlásí správní úřad (orgán) v nálezu za propadlé ve prospěch státu.

K § 12:

Vysloví-li správní úřad (orgán) ztrátu živnostenského oprávnění, sdělí to po pravoplatnosti nálezu vždy místně příslušnému živnostenskému úřadu (pokud sám není takovým úřadem) a příslušnému živnostenskému společenstvu (hospodářské skupině).

K § 13:

Pokud bude nařízeno uveřejnění pravoplatného nálezu, budiž uveřejňován jen nejpodstatnější obsah nálezu, a to v nejstručnější formě.

K § 14:

Bude-li pro případ nedobytnosti peněžitého trestu pojat do nálezu výrok o ručení majitele podniku, nutno zvláště dbáti ustanovení § 14, odst. 2 o obeslání majitele podniku a ustanovení § 14, odst. 3 o odvolacím právu majitele podniku.

K § 15:

Pro řízení před správními úřady se používá v zemích České a Moravskoslezské vl. nař. č. 393/1941 Sb., ve znění vl. nař. č. 163/1943 Sb., na Slovensku pak nařízení č. 65.000/1909 BM (pol. tr. pořádek), zákona č. 51/1942 Sl. z., ve znění zákona č. 21/1943 Sl. z. a nařízení č. 41/1946 Sb. n. SNR., jehož účinnost byla obnovena ustanovením § 3, odst. 1 zák. č. 15/1947 Sb.

Pokud některé otázky byly řešeny novým zákonem, platí tato nová úprava.

Odvolací lhůta je osmidenní (k tomu viz oddíl C, odst. 8 těchto směrnic).

Pořádkové lhůty uvedené v § 15, odst. 2 buďtež přesně dodržovány.

K § 16:

Skutečnosti hospodářského života, o nichž při řízení bude nutno uvažovati, budou moci správní úřady (orgány) z valné části posouditi samy. Pokud k tomu bude třeba slyšeti znalce, buďtež vybráni ze zvláštního seznamu, uvedeného v § 16. O tom, že seznam byl vyhlášen v Úředním listě, budou správní úřady (orgány) zvláště vyrozuměny.

K § 17:

Ustanovení § 18, odst. 2 až 6 zákona č. 568/1919 Sb., o trestání válečné lichvy, která zůstávají v platnosti, týkají se konfiskace jmění, kterou provádějí soudy.

B. Poměr dosavadních předpisů k zákonu č. 15/1917 Sb.

Podle dosavadních předpisů v oboru vyživovacím bude trestána černá porážka dobytka do 20 kg mrtvé váhy, kdežto podle zákona č. 15/1947 Sb. bude trestána černá porážka, a to i jednoho kusu od mrtvé váhy 20 kg výše. Poražením obhospodařovaného dobytka na černo se odebírá řízené výrobě, oběhu a spotřebě maso, po případě i sádlo nad obvyklou míru a pachatel dosáhne vlastní spotřebou nebo prodejem vytěžených výrobků nepřiměřeného hospodářského prospěchu.

Pokud jde o ostatní vyživovací produkty, lze podle současné situace souditi na odnětí zboží řízenému oběhu nebo řízené spotřebě nad obvyklou míru zejména, byly-li takto odňaty:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Způsobem odnětí je zejména prodej bez odběrních dokladů, úmyslné zpracování surovin v uvedené množství výrobků bez zapsání do předepsaných záznamů a bez příslušného povolení.

Jde-li o odnětí vpředu uvedeného množství předmětů potřeby na úkor řízeného hospodářství činností trestnou podle § 1, odst. 1, písm. d) nebo e), je nutno před vydáním nálezu vyžádati si pokyn ministerstva zahraničního obchodu.

V oboru zásobovacím nutno za odnětí zboží oběhu nebo spotřebě nad obvyklou míru (ve větším množství) pokládati čin, jímž se odnímají:

boty (obhospodařované) při spotřebitelské ceně nad 5000 Kčs,

hodinky nad 10 kusů obhospodařovaného zboží,

mýdlo obyčejné nad 25 kg,

mýdlo toaletní nad 10 kg,

oleje, benzin, petrolej a jiné obhospodařované pohonné látky při celkové spotřebitelské ceně nad 5000 Kčs,

pláště a duše na jízdní kola při celkovém počtu nad 20 kusů,

pláště a duše na motocykly nad 10 kusů,

pláště a duše na osobní auta nad 5 kusů,

pláště a duše na nákladní auta, autobusy, traktory a letadla nad 3 kusy,

textil: 1. zboží vlněné v bodové hodnotě nad 300 bodů nebo ve spotřebitelské ceně nad 7000 Kčs,

2. hedvábné, lněné, stávkové a pletené zboží ve spotřebitelské ceně nad 5000 Kčs,

3. bavlněné zboží a zboží z umělého hedvábí v bodové hodnotě 150 bodů nebo ve spotřebitelské ceně 3000 Kčs,

uhlí černé, koks nad 30q,

uhlí hnědé nad 45 q.

Podle dosavadních cenových předpisů (vl. nař. č. 121/1939 Sb. ve znění vl. nař. č. 189/1940 Sb.) budou nadále stíhány zejména přestupky:

1. § 6 cit. nař. (nevyznačování cen);

2. a) § 9, odst. 1: pod toto ustanovení spadají případy všech prodejů bez účtu, pokud je tu povinnost účet vystaviti, a jiné různé cenové přestupky, jež nelze subsumovati pod ustanovení níže uvedená. Na př. podle § 6, odst. 6 vl. nař. č. 121/1939 Sb., je-li prodavač povinen, požádá-li o to kupec, vydati mu potvrzení (lístek o prodeji), na němž jsou vyznačeny druh a množství prodaného zboží a jeho cena. Když prodávající odmítl takové potvrzení vydati, je trestný podle § 9, odst. 1, kde se stanoví, že pro správní přestupek bude potrestán, kdo poruší některá z ustanovení tohoto nařízení nebo nařízení podle něho vydaných;

b) § 9, odst. 2: Kritériem pro otázku, bude-li cenový přestupek stíhán podle nového zákona nebo podle dosavadních cenových předpisů, je, zda v konkrétním případě byla požadována nebo za účelem dalšího zcizení nabídnuta za předměty potřeby cena přemrštěná a směřovala-li činnost k dosažení nepřiměřeného hospodářského zisku;

aa) § 9, odst. 2, bod 1: Podle tohoto předpisu budou nadále stíhány osoby, které sice požadují, dávají si poskytnouti nebo slíbiti cenu jinou, než je úředně stanovena nebo připuštěna, nebo cenu národohospodářsky neoprávněnou, aniž jde současně o cenu přemrštěnou a nepřiměřený hospodářský zisk — nebo sice jde v daném případě o cenu přemrštěnou, ale pachatel nedosáhl nebo nezamýšlel dosáhnouti nepřiměřeného hospodářského zisku. Na př. firma A prodávala 1 q uhlí za 180 Kčs, ačkoli maximální cena činí 90 Kčs. Firma však prokázala během řízení, že zvýšení vzniklo tím, že skutečně platila drahý dovoz uhlí auty přímo ze šachty, t. j. že byla nucena konati prázdné jízdy a pro nesjízdnost silnice konati též jízdy oklikou;

bb) § 9, odst. 2, bod 2 (zboží horší jakosti prodává se za lepší);

cc) § 9, odst. 2, bod 3 — pro ty případy přeplácení, kde nejde o získání předmětů potřeby za cenu přemrštěnou za účelem dalšího zcizení, s úmyslem opatřiti si takto nepřiměřený hospodářský zisk;

dd) § 9, odst. 2, bod 4 (smlouvání se ke zvyšování cen, jež v praxi se zřídka vyskytuje);

ee) § 9, odst. 2, bod 6 — kromě případů, že by ten který článek řetězového obchodu požadoval cenu přemrštěnou a současně jeho činnost směřovala k opatření mimořádného hospodářského prospěchu);

ff) § 9, odst. 2, bod 7 (kompensační obchody);

gg) § 9, odst. 2, body 8, 9 a 10 — leč by šlo o činnost trestnou podle § 1, odst. 1, písm. f).

Pokud jde o Slovensko, nutno přiměřeně použiti ustanovení §§ 6, 8 a 9 zákona č. 63/1940 Sl. z.

C. Předpisy o řízení.

(1) K provedení trestního řízení v zemích České a Moravskoslezské je příslušným zpravidla okresní (ústřední) národní výbor podle místa spáchaného činu, a nezavede-li řízení, je příslušným okresní (ústřední) národní výbor, který nejprve nabyl vědomosti o spáchaném činu. Na Slovensku je příslušným okresní národní výbor jako policejní trestní soud, po případě zvláštní policejní trestní soud (osobitný policajní trestný súd).

(1a) Veškerá trestní oznámení (udání) v oboru vyživovacím, zásobovacím a cenovém, která se podle § 2 vyhlášky ministra vnitra ze dne 12. listopadu 1947, č. 1143 Ú. l. I, o mimořádných vyživovacích komisích národních výborů, mají soustřediti v mimořádné vyživovací komisi okresního národního výboru, jakož i trestní oznámení veřejných orgánů, zejména též hospodářských kontrolních orgánů, se soustředí u bezpečnostního referátu (bezpečnostní komise) okresního národního výboru, který bez průtahu věc podle potřeby vyšetří, pachatele jako obviněného vyslechne a podle povahy věci spisy postoupí buď zvláštní trestní nalézací komisi okresního národního výboru nebo příslušnému soudu.

(2) Trestní pravomoc příslušející okresnímu (ústřednímu) národnímu výboru podle tohoto zákona vykonává v zemích České a Moravskoslezské jeho jménem jedna nebo několik zvláštních trestních komisí (dále jen komisí), které volí ve své plenární schůzi okresní (ústřední) národní výbor podle platných předpisů, t. j. podle § 10 vl. nař. č. 46/1945 Sb., § 29 prozatímního organisačního řádu zemských a okresních národních výborů ze dne 18. ledna 1946, Ú. l. I, běž. č. 299/1946, § 15 prozatímního organisačního řádu statutárních měst ze dne 10. října 1946, Ú. l. I, běž. č. 1903/1946, vl. nař. č. 120/1946 Sb., směrnic ministra vnitra ze dne 13. června 1946, Ú. l. I, běž. č. 1422/1946 a pod.

(2a) Zvláštní trestní komise, nalézací jsou pětičlenné a jsou složeny podle zásady poměrného zastoupení ve smyslu vládního nařízení č. 120/1946 Sb., a to vždy na podkladě výsledků posledních voleb.

a) Za každého člena komise zvolí okresní národní výbor náhradníka podle týchž zásad, podle nichž se volí členové. Náhradník nastupuje na uprázdněné místo člena komise. Je-li člen komise zaneprázdněn, zastupuje ho při projednávání celého případu náhradník.

b) Komise je způsobilá se usnášeti za přítomnosti všech členů (náhradníků); nedostaví-li se všichni členové komise (náhradníci), pozve předseda komise ihned náhradníka nedostavivšího se člena komise, aby se k jednání bez průtahu dostavil v přiměřené době, již předseda zároveň určí. Nedostaví-li se tento náhradník v určené době, může komise jednati, je-li přítomna nadpoloviční většina členů. Nebylo-li možno náhradníka pozvati, nutno jednání odročiti.

c) Komise rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů přítomných; předseda komise hlasuje.

d) Jednání komise je veřejné kromě porady (hlasování) komise, jež je tajná.

e) Jednání komise se zúčastní úředník (práva znalý) s hlasem poradním.

(3) Jednání komise se účastní úředník okresního národního výboru, znalý práva, jako referent s funkcí poradní.

(4) O jednání komise se pořídí zápis, který vedle data jednání a jmen přítomných bude v každém případě obsahovati:

a) jméno obviněného a číslo spisu.

b) stručný obsah referentova přednesu,

c) poukaz na protokoly, které byly čteny, nebo podstatné body výpovědí, učiněných při řízení,

d) záznam o rozhodnutích, která byla učiněna během řízení komise,

e) výsledek hlasování.

Obsah zápisu zaznamenávající výsledek hlasování je tajný.

(5) Jest dbáti toho, aby dodržením formálních náležitostí řízení bylo obviněnému znemožněno napadati nález po této Brance.

(6) Pro řízení platí (používá se):

a) v zemích České a Moravskoslezské vládní nařízení ze dne 23. října 1941, č. 393 Sb., o správním trestním právu a řízení v oboru vyživovacím, zásobovacím a cenovém, ve znění vládního nařízení ze dne 12. května 1943, č. 163 Sb.;

b) na Slovensku nařízení č. 65.000/1909 BM (pol. tr. pořádek), zákon ze dne 27. března 1942, č. 51 Sl. z., o stíhání a trestání přestupků podle některých právních předpisů o cenách a zásobování obyvatelstva, ve znění zákona ze dne 25. února 1943, č. 21 Sl. z. a nařízení ze dne 26. února 1946, č. 41 Sb. n. SNR, jejichž účinnost byla § 3, odst. 1 zákona čís. 15/1947 Sb. obnovena.

(7) Při trestání osob mladších 18 let budiž při výměře trestu brán zřetel na věk pachatelův. Nedosáhl-li tedy pachatel v době spáchání správního přestupku 18. rok věku, budiž k této okolnosti při výměře trestu přihlédnuto jako k okolnosti polehčující.

(8) Odvolací lhůta je osmidenní a platí i na Slovensku, pokud řízení provádí zvláštní policejní trestní soud (osobitný policajný trestný súd); jinak platí na Slovensku patnáctidenní odvolací lhůta. Podle § 19, odst. 7, věty druhé vl. nař. č. 393/1941 Sb., může úřad provádějící trestní řízení v trestním nálezu vysloviti, že odvolání, bude-li podáno, nemá odkladného účinku. Ježto podle zákona č. 15/1947 Sb. musí býti uložen vždy trest vězení (vedle pokuty), který, byl-li vykonán, nemůže býti odčiněn, nebudiž ustanovení o vyloučení odkladného účinku odvolání používáno co do výroku o trestu vězení.

(9) Stížnost k nejvyššímu správnímu soudu nemá sama o sobě odkladného účinku. Chce-li strana dosáhnouti odkladu výkonu trestu, musí o to požádati u úřadu, který rozhodl v poslední stolici. Tento úřad povolí odklad jedině tehdy, nevyžadují-li veřejné zájmy okamžitého výkonu trestu a vzešla-li by straně z tohoto výkonu nenahraditelná újma. Vzhledem k tomu, že veřejný zájem na brzkém výkonu trestu je v daném případě zřejmý, mohl by býti odklad povolen jen v případech zvláštního zřetele hodných. Nerozhodne-li úřad o podané žádosti do 60 dnů a nedotýká-li se naříkaný nález práv nikoho jiného než stěžovatele, má se za to, že odkladný účinek byl povolen, na což jest třeba dáti pozor včasným vyřízením.

(10) Pro evidenci trestních nálezů vydaných podle zákona č. 15/1947 Sb. platí obecné předpisy.

Pokud jde o Slovensko, platí ustanovení § 119 pol. trestního pořádku.