Vyhláška ministerstva zemědělství o ochranném očkování proti nakažlivé obrně vepřů a o opatřeních k zdolávání této nákazy.

381.

VYHLÁŠKA

ministerstva zemědělství

ze dne 13. června 1950

o ochranném očkování proti nakažlivé obrně vepřů a o opatřeních k zdolávání této nákazy.

Ministerstvo zemědělství vyhlašuje v dohodě s ministerstvy financí, výživy a zdravotnictví podle § 1 zákona č. 80/1948 Sb., kterým se ministr zemědělství zmocňuje k opatřením v zemědělské výrobě, a podle § 2 odst. 2, § 5 odst. 1 a § 7 vládního nařízení č. 235/1949 Sb., o plánování a jiné tvorbě cen:

Část I.

Ochranné očkování proti nakažlivé ohrne vepřů.

§ 1.

(1) Očkování adsorbátovou vakcinou proti nakažlivé obrně vepřů bude provedeno u vlastníků (držitelů) vepřového bravu na jejich náklad, přihlásí-li dobrovolně své vepře k tomuto očkování.

(2) Krajský národní výbor, po případě s jeho zmocněním okresní národní výbor, může nařídit provádění povinného ochranného očkování proti nakažlivé obrně vepřů adsorbátovou vakcinou, a to na náklad vlastníků (držitelů) vepřů, jestliže bez nařízení povinného očkování nelze účinně čeliti této nákaze.

(3) Očkování podle odstavce 2 provede v jednotlivých obcích hromadně okresní národní výbor veterináři usedlými v okrese, po případě veterináři, kteří mu budou dáni pro tento úkol k disposici nadřízenými úřady (očkující veterináři).

§ 2.

(1) Za očkování se stanoví tyto sazby:

⟪TABLE:tbl_001⟫

(2) Výlohy za ochranné očkování hradí vlastník (držitel).

(3) Při hromadném očkováni (t. j. nejméně 20 kusů v obci-osadě), za vepře ve velkovýkrmnách (odchovnách) a za vepře patřící zemědělským výrobním družstvům nebo jednotným zemědělským družstvům, pokud jejich členové mají společné chovy prasat nebo společně obdělávají (družstva II. typu — společný osev s rozoranými mezemi, při čemž se sklizeň rozděluje mezi členy poměrně podle výměry půdy) nebo společně hospodaří na půdě (družstva III. a IV. typu — sdružili ke společnému hospodaření svou půdu a hlavní část svého živého a mrtvého inventáře a výtěžek se rozděluje, převážně nebo zcela podle vykonané práce), se vybírají částky podle sazby B, jinak platí sazby podle písmene A.

(4) V sazbách podle písmene A a B jsou zahrnuty: odměna za výkon, cena očkovací látky, cestovné při očkování podle odstavce 3 a náhrada za ostatní výlohy veterinářů i s daněmi.

(5) Při očkování menšího počtu než 20 kusů v jedné obci může očkující veterinář účtovat mimo sazby uvedené v odstavci 1 též náhradu za použití vlastního vozidla podle vyhlášky č. 504/1949 Ú. l. I, o náhradách za používání motorových vozidel při výkonu zaměstnání, služby, povolání nebo funkce, ve znění vyhlášky č; 146/1950 Ú. l. I. Náhrada za ztrátu času očkujícímu veterináři nepřísluší.

(6) Sazby uvedené v odstavci 1 platí též při očkování, k němuž se vlastníci (držitelé) dobrovolně přihlásí.

§ 3.

Vlastníci (držitelé) vepřů ochranně očkovaných proti nakažlivé obrně jsou povinni hlásit každé onemocnění očkovanců, k němuž dojde do 5 měsíců po očkování, místnímu národnímu výboru, který o tom zpraví okresní národní výbory.

Část II.

Opatření k zdolávání nakažlivé obrny vepřového bravu.

§ 4.

(1) Případy vzniku nakažlivé obrny vepřového bravu nebo podezření z této nákazy v obci, která byla bezprostředně předtím prosta nákazy, vyšetří úřední veterinář na místě (zpravidla do 24 hodin po ohlášení).

(2) V případech ohlášení vzniku nakažlivé obrny vepřového bravu nebo podezření z této nákazy v zamořené obci (t. j. v obci, v níž nakažlivá obrna byla již úředně zjištěna a uzávěra ještě trvá), může úřední veterinář zařídit potřebná veterinárně ochranná opatření, aniž provede vyšetření na místě.

(3) Vzorky k laboratornímu vyšetření na nakažlivou obrnu k doplnění diagnosy úředního veterináře se zasílají příslušnému veterinárnímu ústavu:

a) zásadně ve všech případech vzniku nakažlivé obrny nebo podezření z této nákazy v obci, která byla bezprostředně předtím prosta nákazy;

b) při vzniku nákazy nebo podezření z nákazy ve veřejných výkrmnách, počítající v to odchovny;

c) v jiných případech, kdy úřední veterinář shledá účelným, aby klinická diagnosa byla ověřena histologickým vyšetřením;

d) v případech, kdy je dodáno maso z vepře nutně poraženého mimo jatky, jenž nebyl vyšetřen za živa veterinářem.

§ 5.

Při nakažlivé obrně vepřů se nepoužije zákonného zmocnění k usmrcení vepřů nemocných a podezřelých na úřední příkaz podle §§ 22 a 43 zákona č. 177/1909 ř. z., o zamezení a potlačení nákaz zvířat, a příslušného prováděcího ustanovení k nim. Proto se také neposkytuje odškodné ze státní pokladny podle § 1 č. 1 vládního nařízení č. 262/1943 Sb., o odškodném a podporách při nákazách a hromadných onemocněních zvířat. Též za prasata uhynulá za příznaků nakažlivé obrny se neposkytuje odškodné podle ustanovení § 8 odst. 1 písm. e) stanov Nákazové pokladny (přílohy A k § 1 odst. 3 nařízení č. 263/1943 Sb., o Nákazové pokladně).

§ 6.

(1) Vlastníci (držitelé) jsou povinni dát svá prasata, onemocní-li za příznaků nakažlivé obrny, urychleně přepravit k poražení na veřejné jatky, po případě i na jiné místo k tomu určené okresním národním výborem, a maso z nich, pokud nebylo prohlášeno za nepoživatelné, dát upravit podle platných předpisů o prohlídce jatečných zvířat a masa a ostatních veterinárně zdravotních předpisů.

(2) Výkup a zpeněžení, po případě ponechání masa pro vlastni chovatelovu potřebu se provádí podle vyživovacích předpisů. Ústředí pro hospodaření se zemědělskými výrobky vydá se souhlasem ministerstev výživy, financí, zemědělství a zdravotnictví podrobné směrnice o výkupu prasat stižených nakažlivou obrnou nebo podezřelých z této nákazy a zpeněžování masa, po případě ostatních částí z nich.

(3) Místní národní výbor (orgán pověřený vystavováním průvodních listů dobytčích) vydá vlastníku (držiteli) pro přepravu zvířete na místo porážení průvodní list dobytčí, který označí v záhlaví červeným písmenem „O“. Na rubu průvodního listu zaznamená, zda jde o první nebo o další případ onemocnění v dotyčném hospodářství a kolik prasat ještě v něm zbývá. Pro více prasat přepravovaných z jednoho hospodářství se vystaví jeden hromadný list dobytčí. V místě porážení odevzdá vlastník (držitel) průvodní list dobytčí veterináři pověřenému prohlídkou jatečných zvířat a masa (dále „veterinář“).

(4) Byla-li prasata přepravena k poražení výjimečně bez průvodního listu dobytčího, vystaví veterinář náhradní hlášenku.

(5) Veterinář zaznamená na rubu průvodního listu dobytčího, po případě hlášenky:

a) číslo z deníku prohlížitele, po případě z protokolu o příhonu,

b) klinickou diagnosu,

a připojí k nim záznam o zjištěné živé váze prasete (prasat). Tyto údaje sdělí veterinář způsobem stanoveným ve směrnicích (odstavec 2) orgánu Ústředí pro hospodaření se zemědělskými výrobky a odešle potom průvodní dobytčí list se záznamem o zjištěné živé váze prasete (prasat), po případě masa do 3 dnů okresnímu národnímu výboru.

§ 7.

(1) Vlastníci (držitelé) prasat, kteří ohlásí u místního národního výboru vznik nakažlivé obrny nebo podezření z této nákazy u svých prasat do 48 hodin po té, kdy se u těchto zvířat vyskytly příznaky této nákazy, a postarají se o jejich včasné poražení a zpeněžení podle §§ 3 a 6, mají nárok na podporu ke zmírnění škody způsobené nákazou ve výši stanovené v odstavci 3, jestliže veterinář zjistil podle klinického nálezu, že jde o nakažlivou obrnu nebo o odůvodněné podezření z této nákazy.

(2) Vzorky orgánů k histologickému vyšetření na nakažlivou obrnu se neodebírají, kromě případů uvedených v § 4 odst. 3, poněvadž rozhodným pro diagnosu je klinický nález veterináře.

(3) Podpora ke zmírnění škody způsobené nákazou — mimo zpeněžení nebo ponechání masa majiteli (držiteli) pro vlastní potřebu (§ 6 odst. 2) — se stanoví v této výši:

⟪TABLE:tbl_001⟫

(4) Podporu ke zmírnění škody způsobené nákazou přiznává okresní národní výbor. Vyplatí ji vlastníkům (držitelům) a uhradí z rozpočtových prostředků kap. 16, část 4, oddíl 3, pododdíl 2, účet 433. Podpora se vyplácí jen ke zmírnění škod vzešlých před 1. lednem 1951.

§ 8.

Okresní národní výbor může povoliti použití prasat zbylých v hospodářství, v němž nakažlivá obrna vepřů byla prohlášena za zaniklou, k plemenitbě, jestliže u těchto zvířat se provede ochranné očkování proti nakažlivé obrně vepřů.

§ 9.

(1) Ostatní veterinárně ochranné předpisy k zdolávání nakažlivé obrny vepřů zůstávají v platnosti. Zejména je nutno se vystříhat porážení prasat nemocných nakažlivou obrnou nebo z ní podezřelých v hospodářství a svědomitě provádět desinfekci zamořeného prostředí. Musí-li být zvíře ve zcela výjimečných případech nutně poraženo v hospodářství, smí se tak stát jen v místnostech s nepropustnou podlahou.

(2) Úprava masa z prasat poražených pro nakažlivou obrnu se provádí podle směrnic ministerstva zdravotnictví ze dne 2. března 1948, č. Vet-2052-1948-V/2, část II, písm. A konservaci (sterilisací) masa nebo výjimečně zpracováním na masné výrobky, které se vaří nebo důkladně provařují.

§ 10.

Jednání a opomenutí příčící se ustanovením § 2 této vyhlášky se trestají podle § 11 vl. nař. č. 235/1949 Sb., jde-li o ostatní ustanovení, podle § 2 zák. č. 80/1948 Sb.

§ 11.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení a platí jen v českých zemích. Tímto dnem pozbývá platnosti vyhláška č. 127/1950 Ú. l. I, o opatřeních k potlačování nakažlivé obrny vepřového bravu, a vyhláška č. 1330/1947 Ú. l. I, o přechodných opatřeních k tlumení nakažlivé obrny.

Ministr:

Ďuriš v. r.