Vyhláška ministerstva výživy o cenách jedlých mlýnských výrobků, chleba, pečiva, těstovin a dětské krupičky.

421.

VYHLÁŠKA

ministerstva výživy

ze dne 30. června 1950

o cenách jedlých mlýnských výrobků, chleba, pečiva, těstovin a dětské krupičky.

Ministerstvo výživy stanoví podle § 2 odst. 2, § 5 odst. 1 a § 7 vládního nařízení č. 235/1949 Sb., o plánování a jiné tvorbě cen, v dohodě se státním úřadem plánovacím a s ministerstvem vnitřního obchodu:

I.

Jedlé mlýnské výrobky.

§ 1.

(1) Základní ceny jedlých mlýnských výrobků činí za 100 kg:

⟪TABLE:tbl_001⟫

(2) Ceny stanovené v odstavci 1 platí pro dodávky ze mlýna Velkodistribučnímu podniku (v dalším VDP) a jím pověřeným spotřebním družstvům, jinému mlýnu a podnikům socialistického sektoru zpracujícím jedlé mlýnské výrobky (na př. pekárně, cukrárně, výrobci těstovin, trvanlivého pečiva a pod.) a to bez ohledu na dodané nebo odebrané množství s výjimkou dodávek jedlých mlýnských výrobků z pšenice a ze žita, jichž musí být najednou objednáno k dodávce nebo k odběru vcelku do jednoho odběrního místa (t. j. na př. do jedné provozovny), nejméně 100 q dohromady. Při nesplnění této podmínky u jedlých mlýnských výrobků z pšenice a ze žita zvyšují se ceny uvedené v odstavci 1 o obchodní rozpětí podle § 2, pokud nesplnění uvedených podmínek nezavinil prokazatelně výhradně dodavatel.

(3) Při prodeji žitné mouky (typ 1300) ze mlýna je prodávající povinen účtovati přirážku Kčs 32,48 za 100 kg k ceně stanovené v odstavci 1 pod písm. f). Jestliže je tato mouka určena k jiné výrobě než k výrobě žitného chleba nebo žitného pečiva nebo k výrobě pečících přípravků, jichž se používá k výrobě žitného chleba (Risofarin, Diakvas a pod.) činí tato přirážka Kčs 245,48 Kčs za 100 kg (místo Kčs 32,48). Tyto částky uvede prodávající na faktuře odděleně od základních cen podle odstavce 1 a odvede je podle směrnic schválených ministerstvem potravinářského průmyslu.

(4) K ceně žitné mouky (typ 800) prodávané k výrobě chleba je prodávající povinen účtovat přirážku Kčs 375,38 za 100 kg. Účtování a odvádění této přirážky je obdobné jako v odstavci předchozím.

(5) Ceny stanovené v odstavci 1 se rozumějí za 100 kg netto bez všeobecné nákupní daně, bez pytlů, při dodávce drahou franko vagon přijímací stanice, při dodávce povozem (autem a pod.) franko sklad kupujícího.

(6) Jestliže mlýn dodá jedlé mlýnské výrobky na přání odběratele franko jeho sklad, který je mimo sídlo mlýna nebo mimo sídlo skladu mlýna, je mlýn oprávněn účtovat k cenám stanoveným v odstavci 1 sjednanou přirážku za dovoz nejvýše Kčs 4,— za 100 kg jedlých mlýnských výrobků.

Odběratel, pokud si přeje dodávku franko sklad, je povinen vyznačiti tuto okolnost ve své objednávce.

(7) Bylo-li mezi prodávajícím a kupujícím dohodnuto, že si kupující obstará sám dovoz zboží ze skladu prodávajícího, musí mu prodávající poskytnouti ze stanovených cen za každých 100 kg:

⟪TABLE:tbl_001⟫

(8) Ceny stanovené v odstavci 1 jsou pevné.

§ 2.

(1) Při dodávkách jedlých mlýnských výrobků maloobchodu a podnikům zpracujícím jedlé mlýnské výrobky, pokud se na tyto zpracující podniky nevztahuje ustanovení § 1 odst. 2, jakož i při dodávkách hostincům, restauracím, kavárnám, uznaným závodním kuchyním, nemocnicím a léčebným ústavům, zaopatřovacím ústavům a pod. podnikům a ústavům (v dalším velkospotřebitelé), zvyšují se ceny uvedené v § 1 o obchodní rozpětí, které činí za 100 kg:

⟪TABLE:tbl_001⟫

(2) Obchodní rozpětí uvedená v odstavci 1 jsou nejvyšší.

(3) Ceny jedlých mlýnských výrobků osobám a podnikům uvedeným v odstavci 1 se rozumějí franko sklad kupujícího. Ustanovení § 1 odst. 3 a 6 platí obdobně.

§ 3.

(1) Prodejní ceny pro spotřebitele činí za 1 kg:

⟪TABLE:tbl_001⟫

(2) Ceny pro spotřebitele se rozumějí brutto za netto, s papírovým sáčkem a se všeobecnou nákupní daní.

(3) Ceny pro spotřebitele jsou nejvyšší.

II.

§ 4.

(1) Spotřebitelské ceny chleba, pečiva, houskových kostek do knedlíků a pšeničné strouhanky činí se všeobecnou nákupní daní:

⟪TABLE:tbl_001⟫

(2) Velké slané tyčinky a velké slané preclíky mohou být prodávány nebalené též jako jednotlivé kusy v ceně Kčs 1,30 za 1 kus o váze 25 g a v ceně Kčs 2,50 za 1 kus o váze 50 g.

(4) Ceny stanovené v odstavci 1 písm. a) až g) jsou pevné, ceny stanovené v odstavci 1 písm. h) až k) a v odstavci 2 jsou nejvyšší.

§ 5.

(1) Překupníci smějí prodávati chléb, pečivo, houskové kostky do knedlíků a pšeničnou strouhanku pouze za spotřebitelské ceny stanovené v § 4.

(2) Hostinské a výčepnické podniky všeho druhu, automaty, buffety a veřejné jídelny (uzenářské, mlékárenské, vegetářské a pod.) smějí prodávati chléb a pečivo k jídlu uvnitř podniku za tyto nejvyšší ceny:

⟪TABLE:tbl_001⟫

(3) Při prodeji chleba a pečiva přes ulici platí v podnicích uvedených v odst. 2 spotřebitelské ceny stanovené v § 4.

§ 6.

(1) Výrobci chleba, pečiva, houskových kostek do knedlíků a pšeničné strouhanky jsou povinni poskytovati překupníkům, kteří odebírají toto zboží proto, aby je ve svých obchodech prodali spotřebitelům, slevu ze spotřebitelských cen uvedenou v § 4 odst. 1.

(2) Hostinským a výčepnickým podnikům všeho druhu, automatům, bufetům a veřejným jídelnám (uzenářským, mlékárenským, vegetářským a pod.) poskytují výrobci u výrobků uvedených v § 5 odst. 2 a u slaných tyčinek a preclíků slevy podle § 4.

(3) výrobci chleba a pečiva jsou povinni poskytovati slevy ze spotřebitelských cen podle § 4 odst. 1 též při dodávkách vojenským nebo jim na roveň postaveným útvarům, závodním kuchyním, nemocnicím a léčebným ústavům, zaopatřovacím ústavům, školským internátům, věznicím a jiným velkospotřebitelům, kteří odebírají chléb a pečivo pro společné stravování osob. Při dodávkách vojenským nebo jim na roven postaveným útvarům, nemocnicím a léčebným ústavům, zaopatřovacím a pod. mohou býti slevy stanovené v § 4 odst. 1 se souhlasem ministerstva výživy zvýšeny.

§ 7.

(1) Při dodávce houskových kostek do knedlíků pro VDP jsou výrobci povinni poskytovati slevu ze spotřebitelské ceny podle § 4, odst. 1 ve výši Kčs 262,— za 100 kg. VDP jest povinen při dodávce houskových kostek do knedlíků dalším překupníkům nebo podnikům a ústavům uvedeným v § 6 odst. 3 poskytnouti z této slevy částku Kčs 200,— za 100 kg.

§ 8.

(1) Při dodávce pšeničné strouhanky pro VDP jsou výrobci povinni poskytnouti ze spotřebitelské ceny stanovené v § 4 odst. 1 slevu ve výši Kčs 272,— za 100 kg. VDP jest povinen při dodávce pšeničné strouhanky dalším překupníkům nebo podnikům a ústavům uvedeným v § 6 odst. 3 poskytnouti z této slevy částku Kčs 202,— za 100 kg.

(2) Ceny pšeničné strouhanky dodané VDP nebo překupníkům se rozumějí při dodávce drahou franko přijímací stanice, při dodávce povozenm (autem a pod.) franko sklad kupujícího.

III.

Těstoviny.

§ 9.

(1) Základní ceny volně sypaných těstovin bez obsahu vajec a vyrobených z pšeničné mouky hrubé (typ 600) (v dalším těstoviny) činí za 100 kg:

⟪TABLE:tbl_001⟫

(2) Ceny stanovené v odstavci 1 platí u dodávek těstovin pro VDP a rozumějí se za čistou váhu zboží, bez všeobecné nákupní daně, s obalem, při dodávce drahou franko přijímací stanice, při dodávce povozem (autem a pod.) franko sklad kupujícího. Bylo-li mezi prodávajícím a kupujícím dohodnuto, že si kupující sám obstará odvoz zboží ze skladu prodávajícího, musí mu prodávající poskytnouti ze stanovených cen za každých 100 kg,

a) jde-li o odvoz v téže obci, srážku. v částce Kčs 6,—.

b) jde-li o odvoz do jiné obce, srážku rovnající se 100% železničního dopravného pro kryté vozy za 10 tunové zásilky, vypočítané podle nejkratší vzdálenosti po silnici od prodávajícího ke kupujícímu, nejméně však Kčs 6,—.

(3) Ceny stanovené v odstavci 1 jsou pevné.

§ 10.

(1) Při dodávkách těstovin maloobchodu, výrobním podnikům zpracujícím těstoviny a velkospotřebitelům zvyšují se ceny uvedené v § 9 odst. 1 o obchodní rozpětí Kčs 50,— za 100 kg.

(2) Obchodní rozpětí podle odstavce 1 jest nejvyšší. Ustanovení § 9 odst. 2 platí obdobně.

§ 11.

(1) Spotřebitelské ceny těstovin činí za 1 kg:

⟪TABLE:tbl_001⟫

(2) Ceny pro spotřebitele se rozumějí brutto za netto, s papírovým sáčkem a se všeobecnou nákupní daní,

(3) Ceny pro spotřebitele jsou nejvyšší.

§ 12.

Při dodávkách těstovin balených výrobcem do celofánových nebo papírových sáčků po ¼ kg, ½ kg a 1 kg se zvyšují prodejní ceny stanovené v § 9 o 80,— Kčs a spotřebitelské ceny stanovené v § 11 o 40,— Kčs za 100 kg čisté váhy těstovin.

IV.

Dětská krupička.

§ 13.

(1) Základní cena sterilisované a diastasované krupičky, vyrobené z pšeničné krupice typ 450 (v dalším dětská krupička), balené dvojnásobně v krabicích o váze ½ kg, činí Kčs 1219,05 za 100 kg.

(2) Na krabicích, v nichž se dětská krupička prodává, musejí být označeny: netto váha, cena, firma a sídlo výrobce. V krabici, která musí být těsně uzavřena, musí být alespoň 460 g dětské krupičky netto.

(3) Cena stanovená v odstavci 1 platí u dodávek dětské krupičky pro VDP a rozumí se bez všeobecné nákupní daně, s obalem (to jest dvojnásobně v krabici) brutto za netto, při dodávce drahou franko přijímací stanice, při dodávce povozem (autem a pod.) franko sklad kupujícího. Cena stanovená v odstavci 1 jest pevná.

§ 14.

(1) Při prodeji dětské krupičky maloobchodu nebo velkospotřebitelům zvyšuje se cena uvedená v § 13 odst. 1 o obchodní rozpětí v částce Kčs 70,— za 100 kg.

(2) Rozpětí maloobchodu činí Kčs 150,— za 100 kg.

(3) Obchodní rozpětí uvedená v odst. 1 a 2 jsou nejvyšší. Ustanovení § 13 odst. 1 platí obdobně.

§ 15.

(1) Spotřebitelská cena dětské krupičky balené dvojnásobně v krabici o váze ½ kg a prodávané ve vázaném prodeji činí Kčs 7,50.

(2) Spotřebitelská cena dětské krupičky balené dvojnásobně v krabici o váze ½ kg a prodávané ve volném prodeji činí Kčs 12,—.

(3) Spotřebitelské ceny uvedené v odst. 1 a 2 jsou nejvyšší a rozumějí se i se všeobecnou nákupní daní.

V.

Výrobní rozpětí a dopravní náklady.

§ 16.

(1) Výrobní rozpětí mlýnů činí u 100 kg obilí nebo luštěnin zpracovaných nebo opracovaných na mlýnské výrobky k obchodním účelům:

⟪TABLE:tbl_001⟫

(2) Ve výrobním rozpětí jest zahrnuta náhrada za výkony a výlohy spojené s převzetím suroviny od Ústředí nebo jeho vykupovače, se skladováním a opatrováním suroviny za celou dobu od převzetí suroviny až do doby, kdy mlýnům vznikl nárok na zvláštní skladovací náhrady, se zpracováním a opracováním suroviny, se skladováním a opatrováním výrobků až do jejich vyklizení z výrobny nebo skladu výrobny a s prodejem těchto výrobků, po případě zprostředkováním jejich prodeje za základní ceny. Sem patří zejména výlohy na pohon, mzdy, služné, sociální náklady, technické potřeby, udržování zemních staveb, budov, strojů a jiného nařízení, udržování a provoz pytlů kromě výloh, za které mlýn dostává zvláštní náhrady podle této vyhlášky, dále úroky z kapitálu, věcná pojištění, daně, dávky a poplatky, správní výlohy spojené s dopravou kromě výloh, které se hradí mlýnům podle ustanovení § 20, dále ztráty na pohledávkách a na zboží.

§ 17.

(1) Odměna za zpracování nebo opracování obilí ve mzdě pro samozásobitele činí za 100 kg, mimo všeobecnou nákupní daň:

⟪TABLE:tbl_001⟫

§ 18.

(1) Výrobci chleba a pečiva smějí počítati zákazníkovi, který si dává pouze mouku, mimo všeobecnou nákupní daň:

⟪TABLE:tbl_001⟫

(2) Výrobci chleba a pečiva smějí počítati zákazníkovi, který si dodá již hotové těsto, mimo všeobecnou nákupní daň:

⟪TABLE:tbl_001⟫

(3) Dováží-li výrobce chleba a pečiva zákazníkům, vojenským nebo jim na roveň postaveným útvarům chléb a pečivo vlastním dopravním prostředkem, nesmí býti odměna stanovená v odstavci 1 a 2 překročena.

§ 19.

(1) Výrobní rozpětí činí za výrobu 100 kg těstovin k obchodním účelům

⟪TABLE:tbl_001⟫

(2) Ve výrobním rozpětí podle odstavce 1 jest zahrnuta zejména náhrada za veškeré výkony a výlohy spojené s převzetím suroviny, s jejím skladováním a opatrováním za celou dobu od převzetí až do zpracování, s jejím zpracováním a opracováním, opatřením obalů, se skladováním a opatrováním výrobků až do jejich vyklizení z výrobny a s jejich prodejem a dodávkou. Ve výrobním rozpětí výrobců těstovin jest zahrnuta též paušální náhrada za dopravní výlohy ve výši Kčs 12,—.

§ 20.

(1) Dopravní výlohy vzniklé mlýnům při dodávkách jedlých mlýnských výrobků, které se dodávají franko vagon přijímací stanice nebo franko sklad kupujícího, se uhrazují mlýnům z účtu vyšších a nižších výtěžků.

(2) Při dodávkách provedených drahou nebo člunem se mlýnu hradí povinně zaplacené dovozné, u jedlých mlýnských výrobků z pšenice a ze žita však jen nejvýše drážní dovozné pro kryté vozy za 10tunové zásilky; při dodávkách provedených povozem (autem a pod.) se hradí mlýnu částka, rovnající se drážnímu dovoznému pro. kryté vozy za 10tunové zásilky, vypočtenému podle nejkratší silniční vzdálenosti mezi mlýnem a skladem, do něhož mlýn výrobky dodává. Vyšší dovozné způsobené dodávkou menšího množství než jaké bylo objednáno, případně k dodávce přikázáno, jde k tíži toho, kdo dodávku menšího množství zavinil.

(3) Mlýnům, kterým krajská prodejna čs. mlýnů, národního podniku, určila odbytovou oblast, ve které mohou dodávati jedlé mlýnské výrobky na převzaté objednací listy bez jejího předchozího souhlasu nebo zvláštního příkazu stanoví krajská prodejna pro všechny dodávky v odbytové oblasti přiměřenou paušální náhradu za dopravní výlohy.

§ 21.

(1) Dopravní výlohy výrobců těstovin, převyšující Kčs 15,— za 100 kg dodaných těstovin, uhrazují se výrobcům těstovin rovněž z účtu vyšších a nižších výtěžků.

(2) Při výpočtu náhrady se bere za základ při dodávkách drahou povinně zaplacené drážní dovozné, při dodávkách povozem (autem a pod.) drážní dovozné pro kryté vozy odpovídající množství těstovin přikázanému k dodávce nebo skutečně přepravovanému, nejméně však drážní dovozné za dodávky 25 q, vypočtené podle nejkratší vzdálenosti po silnici mezí výrobnou a skladem odběratele, nejvýše však podle vzdálenosti mezi nakládací stanicí výrobny a nakládací stanicí odběratele. Jinak platí obdobně ustanovení § 20 odst. 2.

§ 22.

(1) Dopravní výlohy podle §§ 20 a 21 se súčtují s čs. mlýny, národním podnikem. Bližší směrnice pro jejich vyúčtování, které musí předem schváliti ministerstvo výživy v dohodě se státním úřadem plánovacím a ministerstvem financí, vydá Ústředí po dohodě s čs. mlýny, národním podnikem.

(2) Částky súčtované s mlýny a výrobci těstovin podle předcházejících ustanovení jsou splatné posledního dne měsíce následujícího po měsíci, za který se vyúčtování provádí. Jestli-že se vyúčtování provádí za delší dobu než za 1 měsíc, jsou účtované částky splatné posledního dne měsíce následujícího po súčtovacím období, za které se vyúčtování provádí.

(3) Jestliže vyúčtování nebyla doručena ve lhůtě k tomu stanovené nebo nebyla doložena v této lhůtě předepsanými doklady, jsou částky příslušející z vyúčtování splatné posledního dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém bylo vyúčtování nebo předepsané doklady předloženy.

IV.

Ustanovení společná a závěrečná.

§ 23.

(1) Pro fakturování a placení shora uvedeného zboží platí Směrnice pro placení a fakturování za zboží a výkony, jakož i Směrnice pro placení faktur inkasními příkazy, vydané ministerstvem financí.

(2) Zaplacení shora uvedeného zboží dodaného jiným odběratelům, než na které se vztahuji Směrnice uvedené v odstavci 1, má se stát zásadně v hotovosti ihned při převzetí zboží a faktury. Platí-li se peněžním ústavem nebo Poštovní spořitelnou, musí být celá částka složena u peněžního ústavu nebo u poštovního úřadu nejpozději 5. všedního dne po převzetí zboží a faktury. V ostatním platí ustanovení směrnic citovaných v odstavci 1.

§ 24.

(1) Pokud se ceny zboží rozumějí bez pytle a zboží se dodává v tkaninových pytlích opatřených prodávajícím, je kupující povinen vrátit bez zaviněného prodlení prodávajícímu tytéž tkaninové pytle nebo stejný počet tkaninových pytlů téhož druhu a jakosti. Jestliže bylo zboží dodáno v nových označených tkaninových pytlích prodávajícího, musí být vždy vráceny tytéž pytle.

(2) Nevrátí-li kupující tkaninové pytle opatřené prodávajícím do 15 dnů po převzetí zboží, je kupující povinen zaplatiti prodávajícímu za každý tkaninový pytel paušální půjčovné v částce Kčs 2,—. Jestli-že kupující nevrátí pytle do 35 dnů po převzetí zboží, je kupující povinen zaplatiti prodávajícímu od prvého dne po uplynutí této lhůty do vrácení pytlů, nejdéle však do 30. dne po jejím uplynutí další půjčovné podle sazeb schválených příslušným úřadem za předpokladu, že vrácení pytlů řádně požadoval. Totéž platí obdobně, dodá-li pytle kupující.

(3) Jestliže kupující nevrátí tkaninové pytle do 35 dnů po převzetí zboží, je prodávající povinen účtovati kupujícímu a kupující je povinen zaplatiti kromě půjčovného uvedeného v odstavci 2 za každý tkaninový pytel pokutu (penále), a to:

⟪TABLE:tbl_001⟫

(4) Nevrátí-li kupující pytle ani do dalších 7 dnů, je prodávající povinen účtovati kupujícímu a kupující je povinen zaplatiti za každý tkaninový pytel další pokutu (penále), a to:

⟪TABLE:tbl_001⟫

(5) Lhůta 35 dnů uvedená v odstavci 2 a 3 se prodlužuje na 60 dnů pro pobočky VDP, ústřední sklady družstev nebo znárodněného maloobchodu nebo pro pekárny socialistického sektoru, jestliže tito jmenovaní odběratelé dodávají zboží ze svých skladů v původních pytlích dalším odběratelům. Odstavec 4 platí obdobně.

(6) Pokud odběratel skladuje na předběžný příkaz okresního národního výboru nebo vyššího orgánu z důvodů hospodářské nutnosti více než 14 dnů u VDP a více než 3 týdny u malodistribuce, odpadá pokuta (odstavec 3 a 4) za dobu a množství úředně nařízeného delšího skladování.

(7) Prodávající je povinen zaplacení pokut účtovaných podle odstavce 3 a 4 řádně vymáhati. Povinnost kupujícího vrátiti pytle trvá, i když zaplatil pro nedodržení lhůty uvedené pokuty.

(8) Půjčovné podle odstavce 2 připadá prodávajícímu; prodávající odvede pokuty, které inkasuje podle odstavce 3, 4 a 5 na účet vyšších a nižších výtěžků, pokud je neodvedl svému dodavateli.

(9) Děravé, znečištěné nebo kupujícím neodborně spravované pytle není prodávající povinen zpět přijímati.

§ 25.

Jestliže se ceny zboží rozumějí bez obalu a zboží je dodáno v papírových pytlích lepených, smí prodávající za jeden pytel fakturovati jeho nákupní cenu odpovídající příslušným cenovým předpisům zvýšenou nejvýše o 5%. Papírový pytel se stane zaplacením vlastnictvím kupujícího.

§ 26.

(1) Pokud výrobci dodávají zboží podle jeho povahy v bednách, je kupující povinen, požádá-li o to výrobce při dodávce, vrátit výrobci nepoškozené bedny, v nichž zboží obdržel. Výrobci jsou povinni přijmout zpět bedny od svých odběratelů i když sami o jejich vrácení odběratelé nepožádali.

(2) V ostatním platí ustanovení vyhlášky nejvyššího úřadu cenového č. 2657/1948 Ú. l. I, o náhradách při vrácení některých obalů a jiných zařízení používaných pro dopravu zboží.

§ 27.

Osoby a podniky, které prodávají mlýnské výrobky, chléb a pečivo, těstoviny a dětskou krupičku spotřebitelům, jsou povinny vyvěsiti v prodejních místnostech na místě spotřebiteli dobře viditelném cenovou tabulku, na které musejí býti uvedeny ceny pro spotřebitele platné pro všechny druhy uvedeného zboží, které tyto osoby nebo podniky prodávají.

§ 28.

(1) Pokud tato vyhláška nestanoví jinak, platí pro dodávky zboží podle této vyhlášky zvyklosti té plodinové bursy, v jejímž obvodě bylo zboží dodáno, pokud se smluvní strany nepodrobily zvyklostem jiné plodinové bursy.

(2) Ministerstvo výživy může stanoviti nebo povoliti výjimky z ustanovení této vyhlášky.

(3) Přestupky ustanovení této vyhlášky se trestají podle § 11 vl. nař. č. 235/1949 Sb.

§ 29.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 3. července 1950 a platí jen v českých zemích.

Současně pozbývají platnosti ustanovení vyhlášky nejvyššího úřadu cenového č. 986/1949 Ú. l. I, o cenách jedlých mlýnských výrobků, chleba, pečiva, těstovin a dětské krupičky a vyhlášek ministerstva výživy č. 1213/1949 Ú. l. I, č. 69/1950 Ú. l. I, č. 80/1950 Ú. l. I a č. 165/1950 Ú. l. I, kterými se mění a doplňuje vyhláška o cenách jedlých mlýnských výrobků, chleba, pečiva, těstovin a dětské krupičky.

Za ministryni:

Ing. Šimůnek v. r.