Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů

Identifier:
48/2014
Status:
Repealed
Text language:
cs

48

VYHLÁŠKA

ze dne 20. března 2014,

kterou se mění vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 40 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění zákona č. 76/2006 Sb. a zákona č. 275/2013 Sb.:

Čl. I

Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění vyhlášky č. 146/2004 Sb., vyhlášky č. 515/2006 Sb. a vyhlášky č. 120/2011 Sb., se mění takto:

1. V § 1 písm. a) se za slovo „stavební“ vkládají slova „a technologické“.

2. V § 1 písm. f) se za slovo „přiváděcí“ vkládá slovo „kanalizační“.

3. V § 1 se za písmeno h) vkládají nová písmena i) až l), která znějí:

„i) vodou převzatou u vodovodů pitná voda odebraná provozovatelem jednoho vodovodu od jiného provozovatele vodovodu,

j) vodou převzatou u kanalizací odpadní voda odebraná provozovatelem jedné kanalizace od jiného provozovatele kanalizace,

k) vodou předanou u vodovodů pitná voda dodaná provozovatelem jednoho vodovodu jinému provozovateli vodovodu, s výjimkou vody před úpravou nebo před hygienickým zabezpečením,

l) vodou předanou u kanalizací odpadní voda dodaná provozovatelem jedné kanalizace jinému provozovateli kanalizace,“.

Dosavadní písmena i) a j) se označují jako písmena m) a n).

4. V nadpisu části druhé se za slovo „ZPRACOVÁNÍ“ vkládají slova „A PRŮBĚŽNÉ AKTUALIZACE“ a slova v závorce „odst. 8“ se nahrazují slovy „odst. 9“.

5. § 2 se zrušuje.

6. § 3 a 4 včetně poznámky pod čarou č. 1 znějí:

„§ 3

(1) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje (dále jen „plán rozvoje“) se zpracovává v tomto rozsahu:

a) zhodnocení současného stavu systému zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod obcí nebo částí obcí 1 ) na území kraje nebo jeho části, která se určuje ve vztahu k systémům zásobování vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod,

b) bilance potřeby pitné vody, odkanalizování a čištění odpadních vod v členění na všechny obce nebo jejich části na území kraje,

c) vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod plánovaných pro účely úpravy na pitnou vodu,

d) plán technicky i ekonomicky optimálního rozšíření a obnovy systémů zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod obcí nebo jejich částí v řešeném územním celku,

e) plán zásobování pitnou vodou při vyhlášení krizové situace podle § 21 zákona,

f) ekonomickou část s výpočtem nákladů na realizaci plánů uvedených pod písmeny d) a e),

g) časový rozvrh realizace plánů uvedených pod písmeny d) a e) vyjadřující naléhavost řešení.

(2) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje se aktualizuje v části věnované stávajícímu stavu a v části návrhu na změnu řešení rozvoje v tomto rozsahu:

a) u návrhu obce se aktualizuje ta část plánu rozvoje, která se jí a jejích administrativních částí dotýká v rozsahu podle odstavce 1,

b) u návrhů zahrnujících systémy vodovodů a kanalizací společné pro více obcí na území kraje se aktualizuje ta část plánu rozvoje, která se jich dotýká v rozsahu podle odstavce 1.

§ 4

(1) Plán rozvoje a jeho průběžná aktualizace se zpracovává v elektronické podobě v návaznosti na geografický informační systém.

(2) Krajský úřad předává Ministerstvu zemědělství (dále jen „ministerstvo“) podle § 4 odst. 8 zákona aktualizace plánu rozvoje v tomto rozsahu:

a) seznam zastupitelstvem kraje schválených aktualizací plánu rozvoje včetně čísla a data příslušných usnesení zastupitelstva kraje,

b) aktualizované popisy systémů vodovodů a kanalizací jednotlivých obcí nebo jejich částí zařazené do schválených aktualizací v úplném rozsahu původních, popřípadě předchozích popisů; úpravy a formáty aktualizovaných popisů jsou uvedeny v příloze č. 21,

c) jednotlivé aktualizované popisy systémů vodovodů a kanalizací obcí nebo jejich částí, ve kterých byl doplněn aktuální stav zásobování pitnou vodou, odvádění odpadních vod a jejich čištění bez nutnosti jejich projednání podle § 4 odst. 5 zákona, v úplném rozsahu původních, popřípadě předchozích popisů; úpravy a formáty aktualizovaných popisů jsou uvedeny v příloze č. 21,

d) tabulkovou část k aktualizovaným popisům uvedeným v písmenech b) a c) obsahující demografické, bilanční, technické a ekonomické údaje; soubor ve formátu MDB lze vytvořit v elektronické aplikaci poskytnuté ministerstvem pro zpracování plánu rozvoje; struktura souboru je uvedena v příloze č. 21,

e) mapovou část plánu rozvoje obsahující aktualizované zákresy systémů vodovodů a kanalizací v návaznosti na geografický informační systém včetně všech podkladových map ve formátech, ve kterých již byla tato část plánu rozvoje zpracována při jeho pořízení; aktualizovaná mapová část plánu rozvoje území kraje bude předána ministerstvu podle § 4 odst. 8 zákona nebo bude zasláno ministerstvu sdělení, kde je krajským úřadem tato část plánu rozvoje publikována a zpřístupněna.

(3) Obce předávají krajskému úřadu podle § 4 odst. 4 zákona v elektronické podobě návrh aktualizace plánu rozvoje ve stejných formátech a s obsahem, jak jsou uvedeny v ustanoveních odstavce 2 písm. b), c), d) a e).

1 ) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.“.

7. V § 5 se slova „odst. 3“ nahrazují slovy „odst. 4“.

8. V § 6 odstavec 1 zní:

„(1) Obsah předávaných vybraných údajů majetkové evidence je uveden v přílohách č. 1 až 4 a struktura databázového souboru je uvedena v příloze č. 22.“.

9. V § 6 odst. 2 písmeno c) zní:

„c) přiváděcí stoku a stokovou síť užívanou minimálně v části obce 1 ),“.

10. V § 6 se odstavec 4 zrušuje.

Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.

11. V § 6 odst. 4 se za slovo „předává“ vkládají slova „ministerstvo v elektronické podobě“ a slova „Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“)“ se zrušují.

12. V § 7 odstavec 1 zní:

„(1) Obsah předávaných vybraných údajů provozní evidence je uveden v přílohách č. 5 až 8 a struktura databázového souboru je uvedena v příloze č. 22.“.

13. V § 7 odst. 4 se věta druhá nahrazuje větou „Vybrané údaje z provozní evidence předává vlastník funkčního celku nebo jeho části s nejvyšší roční spotřebou pitné vody nebo s nejvyšším množstvím odváděných odpadních vod.“.

14. V § 7 se odstavec 7 zrušuje.

Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 7.

15. V § 7 odst. 7 se za slovo „předává“ vkládá slovo „elektronicky“ a slovo „června“ se nahrazuje slovem „července“.

16. V nadpisu části čtvrté se slovo „NÁLEŽITOSTI“ nahrazuje slovy „STANOVENÝ FORMÁT“ a slova v závorce „odst. 11“ se nahrazují slovy „odst. 12 a 13“.

17. § 12 zní:

„§ 12

(1) Obsah formuláře žádosti je uveden v příloze č. 11.

(2) Informace krajského úřadu podle § 6 odst. 10 se předává ministerstvu v jedné z těchto elektronických podob:

a) formou výstupu z aplikace pro evidenci, jejíž formát a struktura jsou uvedeny v příloze č. 23, nebo výstupu z aplikace zveřejněné na internetových stránkách ministerstva, nebo

b) předáním formuláře žádosti doplněné o náležitosti rozhodnutí krajského úřadu ve formátu podle odstavce 1.“.

18. Nadpis § 12a se zrušuje.

19. V § 12a odst. 1 se za slovo „zkouškou“ vkládají slova „nebo obor vysokoškolského vzdělání“.

20. V § 12a písm. d) a h) se slova „vodného a stočného“ nahrazují slovy „pro vodné a ceny pro stočné“.

21. Nadpis části páté zní:

„OBSAH PLÁNU FINANCOVÁNÍ OBNOVY VODOVODŮ A KANALIZACÍ, PRAVIDLA PRO JEHO ZPRACOVÁNÍ

(K § 8 odst. 1 a 11 zákona)“.

22. § 13 zní:

„§ 13

Obsahem Plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací je vymezení infrastrukturního majetku ve členění podle vybraných údajů majetkové evidence s reprodukční pořizovací cenou, vyhodnocení stavu majetku vyjádřené v % opotřebení, výpočet teoretické doby akumulace finančních prostředků, roční potřeba finančních prostředků a její krytí a doklady o čerpání vytvořených finančních prostředků včetně faktur nebo jejich kopií. Zpracování se provádí podle přílohy č. 18. Každá provedená aktualizace je součástí původního plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací.“.

23. § 13a se zrušuje.

24. V § 16 písm. d) se slovo „kanalizačních“ zrušuje.

25. V § 21 odst. 4 se za slovo „úřadu“ vkládají slova „a příslušnému správci povodí“.

26. V § 22 odst. 4 se slova „č. 13; směrné a mezné“ nahrazují slovy „č. 13 v tabulkách 1a a 1b. Mezní“.

27. V § 22 se doplňuje odstavec 8, který zní:

„(8) Způsob vyhodnocení limitních hodnot a zařazení surové vody do základních kategorií jsou uvedeny v příloze č. 13 části 3.“.

28. V nadpise části desáté slova v závorce „odst. 5“ se nahrazují slovy „odst. 6“.

29. V § 24 písmeno a) zní:

„a) základní údaje, a to

1. název, nebo jméno a příjmení, identifikační číslo osoby vlastníka nebo vlastníků kanalizací, bylo-li přiděleno, na které se vztahuje kanalizační řád, název a identifikační číslo osoby provozovatele nebo provozovatelů kanalizace provozující, bylo-li přiděleno, popřípadě jméno a příjmení osoby provozovatele, identifikační čísla majetkové evidence kanalizace i čistírny odpadních vod podle příloh č. 3 a 4,

2. charakteristiku a popis území obce nebo její části s kanalizací, na kterou se kanalizační řád vztahuje, z hlediska geografického a urbanistického, způsob zásobení pitnou vodou, způsob odkanalizování, základní bilanční parametry dodávané pitné a odváděné odpadní vody, odtokové poměry v obci, stručný popis vodního recipientu, přibližný počet osob čistící odpadní vody v septicích a domovních čistírnách odpadních vod, přibližný počet osob shromažďující odpadní vody v žumpách a cíle kanalizačního řádu pro danou lokalitu, přehled hlavních producentů odpadních vod, typ a objemy vypouštěných odpadních vod do kanalizace v jednotlivých hodinách dne a dní v roce včetně specifik znečištění,“.

30. V § 24 písm. b) bod 8 zní:

„8. údaje o počtu kanalizačních přípojek;“.

31. V § 24 písm. b) se bod 9 zrušuje.

32. V § 24 písm. c) se za slovo „vyznačením“ vkládají slova „stokové sítě a polohy“.

33. V § 24 písmeno d) zní:

„d) údaje o příslušné čistírně odpadních vod, do které jsou odvedeny odpadní vody, a to

1. projektovanou kapacitu čistírny odpadních vod,

2. rok uvedení čistírny odpadních vod do provozu, rok rekonstrukce a úprav, popis stávajícího technického stavu, údaje o množství odpadních vod celkem, splaškových odpadních vod, odpadních vod jiných, srážkových, popřípadě balastních, koncentrace znečisťujících látek na přítoku a odtoku včetně projektovaných hodnot,

3. počet připojených osob a počet připojených ekvivalentních osob,

4. způsob nebo způsoby řešení oddělení dešťových vod u jednotných kanalizací;“.

34. V § 24 písm. h) se za slova „vod u“ vkládá slovo „vybraných“ a na konci textu písmene h) se doplňují slova „a jejich seznam“.

35. V § 24 písm. j) se slovo „kontrolu“ nahrazuje slovy „způsob kontroly“ a za slova „místa odběru vzorků“ se vkládají slova „typ vzorků pro odběr,“.

36. § 25 se zrušuje.

37. V nadpise části jedenácté se v závorce slova „odst. 5“ nahrazují slovy „odst. 6“.

38. V § 28 se odstavec 3 zrušuje.

39. V § 31 odst. 1 se slova „úhrnu srážek“ nahrazují slovy „srážkového normálu“.

40. Nadpis části čtrnácté zní:

„ZPŮSOB VÝPOČTU PEVNÉ SLOŽKY VODNÉHO A STOČNÉHO PŘI PLACENÍ VE DVOUSLOŽKOVÉ FORMĚ, VÝPOČET CENY PRO VODNÉ A STOČNÉ NA KALENDÁŘNÍ ROK PODLE CENOVÝCH PŘEDPISŮ A POROVNÁNÍ VŠECH POLOŽEK VÝPOČTU CENY PRO VODNÉ A STOČNÉ S DOSAŽENOU SKUTEČNOSTÍ

(K § 20 odst. 3 a 9 a § 36 odst. 7 zákona)“.

41. V § 32 odst. 2 písm. a) se slova „§ 8 odst. 5“ nahrazují slovy „§ 8 odst. 6“.

42. V § 32 odst. 2 písm. b) se slovo „q p “ nahrazuje slovy „trvalém průtoku 31 )“.

Poznámka pod čarou č. 31 zní:

„ 31 ) Nařízení vlády č. 464/2005 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na měřidla, ve znění nařízení vlády č. 246/2010 Sb.“.

43. V § 35 odst. 1 se slova „Pro nejmenší vodoměry q p = 1,5 m 3 .h -1 “ nahrazují slovy „Pro vodoměry s přetěžovacím průtokem 31 ) menším než 3,125 m 3 .h -1 “.

44. § 35a zní:

„§ 35a

(1) Výpočet ceny pro vodné a ceny pro stočné na kalendářní rok podle cenových předpisů se provádí podle příloh č. 19 a 19a.

(2) Výpočet ceny pro vodné a ceny pro stočné podle odstavce 1 se provádí pro odběratele, pro vlastníky vodovodů provozně související a pro vlastníky kanalizací provozně související pro pitnou vodu předanou a odpadní vodu převzatou.

(3) V případech výpočtu ceny pro pitnou vodu předanou se provádí i výpočet jednotkových nákladů zdroje pitné vody, popřípadě i její přepravy.

(4) V případech výpočtu ceny pro odpadní vodu převzatou se provádí i výpočet jednotkových nákladů čištění odpadních vod, popřípadě i její přepravy.

(5) Porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a pro stočné na kalendářní rok podle cenových předpisů s dosaženou skutečností v daném kalendářním roce se provádí ve členění nákladových položek s jejich obsahem a v rozsahu údajů stanovených v příloze č. 20 a ve struktuře databázového souboru, která je uvedena v příloze č. 24.

(6) Porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a pro stočné s dosaženou skutečností se provádí pro odběratele, pro vlastníky vodovodů provozně související a pro vlastníky kanalizací provozně související pro pitnou vodu předanou a odpadní vodu převzatou.

(7) V rámci nákladů pro výpočet ceny pro vodné a stočné uvádí zpracovatel v jednotlivých nákladových položkách veškeré skutečné náklady spojené s provozováním vodovodů nebo kanalizace pro veřejnou potřebu a nepřenáší tyto náklady na jiné činnosti vykonávané vlastníkem nebo provozovatelem vodovodů nebo kanalizace pro veřejnou potřebu.“.

45. V § 36 se odstavec 3 zrušuje.

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.

46. Přílohy č. 1 až 19 znějí:

„Příloha č. 1 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

VYBRANÉ ÚDAJE Z MAJETKOVÉ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ – VODOVODNÍ ŘADY

⟪MEDIA:img_001⟫

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

VYBRANÉ ÚDAJE Z MAJETKOVÉ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ – STAVBA PRO ÚPRAVU VODY

⟪MEDIA:img_001⟫

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

VYBRANÉ ÚDAJE Z MAJETKOVÉ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ – KANALIZAČNÍ STOKY

⟪MEDIA:img_001⟫

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

VYBRANÉ ÚDAJE Z MAJETKOVÉ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ – ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD

⟪MEDIA:img_001⟫

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

VYBRANÉ ÚDAJE Z PROVOZNÍ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ – VODOVODNÍ ŘADY

⟪MEDIA:img_001⟫

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

VYBRANÉ ÚDAJE Z PROVOZNÍ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ – STAVBA PRO ÚPRAVU VODY

⟪MEDIA:img_001⟫

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

VYBRANÉ ÚDAJE Z PROVOZNÍ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ – KANALIZAČNÍ STOKY

⟪MEDIA:img_001⟫

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

VYBRANÉ ÚDAJE Z PROVOZNÍ EVIDENCE VODOVODŮ A KANALIZACÍ – ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD

⟪MEDIA:img_001⟫

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

TECHNICKÉ UKAZATELE PRO PLÁN KONTROL JAKOSTI VOD V PRŮBĚHU VÝROBY PITNÉ VODY

ČÁST 1

MÍSTA ODBĚRŮ VZORKŮ V KONTROLNÍCH PROFILECH

VODA S TECHNOLOGIÍ ÚPRAVY (ÚPRAVNA VODY):

a) přítok surové vody používané k úpravě na vodu pitnou,

b) voda v průběhu úpravy technologickou linkou (provozní rozbory),

c) výstup vyrobené vody z úpravny vody,

d) vodojemy

VODA BEZ TECHNOLOGIE ÚPRAVY (POUZE DEZINFIKOVANÁ):

a) přítok surové vody před zdravotním zabezpečením,

b) výstup vyrobené vody zdravotně zabezpečené,

c) vodojemy

ČÁST 2

MINIMÁLNÍ ROZSAHY POŽADOVANÝCH ROZBORŮ

Tabulka č. 1

ÚPLNÝ ROZBOR ODEBÍRANÉ SUROVÉ VODY

⟪TABLE:tbl_001⟫

Poznámky k tabulce č. 1:

1 ) Stanoví se pouze v souvislosti s možným nebo prokázaným výskytem ve zdroji a vždy při prvním zařazení surové vody do kategorie podle § 22. Prokázaným výskytem se rozumí hodnota koncentrace překračující mezní hodnotu uvedenou v příloze č. 13 v tabulce č. 1 pro kategorii A1.

Pořadové číslo ukazatele:

Ukazatel č. 33 je vyjádřen jako součet koncentrací: (benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(ghi) perylen, indeno (1,2,3-cd)pyren, benzo(a)pyren. Ukazatel č. 34 je vyjádřen jako součet jednotlivých pesticidů. Jedná se o pesticidy, u kterých je pravděpodobné, že se budou vyskytovat v surové vodě, a to podle používaných pesticidů v daném území. Ukazatel č. 50: sledují se všechny jednotlivé pesticidy s pravděpodobným výskytem v surové vodě.

Tabulka č. 2

ÚPLNÝ ROZBOR VYROBENÉ PITNÉ VODY (VÝSTUP ZE STAVBY PRO ÚPRAVU VODY NEBO ZDROJE BEZ TECHNOLOGIE ÚPRAVY VODY)

A. Mikrobiologické a biologické ukazatele

⟪TABLE:tbl_001⟫

B. Fyzikální, chemické a organoleptické ukazatele

⟪TABLE:tbl_001⟫

C. Další ukazatele

⟪TABLE:tbl_001⟫

Poznámky k tabulce č. 2:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 3

MONITOROVACÍ ROZBOR SUROVÉ A VYROBENÉ VODY

⟪TABLE:tbl_001⟫

Poznámky k ukazatelům tabulky č. 3:

1 ) Stanoví se pouze u surové vody. U vyrobené vody pouze podle potřeby v závislosti na jakosti surové vody.

2 ) Chlór volný nebo jiné použité dezinfekční činidlo- stanoví se pouze u vody vyrobené.

3 ) Stanoví se jako indikační hodnota pro rozhodnutí o analýze dalších ukazatelů, a to od dosažení hodnoty A 1 254 = 0,08.

Rozšíření rozsahu monitorovacího a provozního rozboru:

Zjistí-li se při úplném rozboru vyrobené vody podle tabulky č. 2 nebo ve vodovodní síti výskyt některého ukazatele s hodnotou vyšší než 75 % limitní hodnoty pro pitnou vodu dodávanou spotřebiteli, musí být o tento ukazatel rozšířen monitorovací rozbor surové a vyrobené vody (tabulka č. 3), případně provozní rozbor (tabulka č. 4).

Četnost sledování tohoto ukazatele je shodná s předepsanou četností monitorovacího rozboru podle této vyhlášky.

Tabulka č. 4

PROVOZNÍ ROZBORY SUROVÉ A VYROBENÉ VODY

Rozsah k technologickému řízení provozu

V tabulce jsou uvedeny typické ukazatele pro provozní rozbory. Výběr ukazatelů a rozšíření o další ukazatele určuje provozovatel v závislosti na způsobu a složitosti technologie úpravy vody.

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Poznámky k tabulce č. 4:

1 ) Stanoví se podle použitého koagulantu nebo výskytu v surové vodě.

2 ) Pravidelné sledování mikroskopického obrazu při zvýšeném biologickém oživení surové povrchové vody bude probíhat v závislosti na délce tohoto období a na charakteru tohoto biologického oživení vody.

PROVOZNÍ ROZBORY MEZI TECHNOLOGICKÝMI STUPNI

1. Četnost a rozsah provozních rozborů mezi jednotlivými technologickými stupni určuje provozovatel podle velikostních kategorií a složitosti úpravy. Tyto rozbory musí zabezpečit řádné provozování úpravny vody a zdrojů bez úpravy.

2. Metody stanovení ukazatelů, jejich přesnosti a citlivosti určí provozovatel. Místa odběru vzorků se určují podle způsobu technologie úpravy vody a složení technologické linky úpravny vody.

3. Technologické zkoušky (zvláště určení dávky chemikálií) pro řádné provozování určuje provozovatel podle potřeby a podle složitosti technologie.

4. Pro analýzy je možné používat mobilní analytické soupravy, které zajišťují požadované správnosti a přesnosti analýz.

ČÁST 3

MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ

A) SUROVÁ VODA

1. Vzorky surové vody se odebírají před prvním technologickým zásahem.

2. V případě, že surová voda je přiváděna z několika vodních zdrojů, odebírají se vzorky jak z jednotlivých zdrojů, tak z jejich směsi. Kontrola jednotlivých zdrojů se provede, pokud dojde k abnormální změně kvality směsné surové vody. V tomto případě se uvedené minimální rozsahy a četnosti rozborů týkají výsledné směsi surové vody.

Tabulka č. 5

PRO VODU UPRAVOVANOU

MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ SUROVÉ VODY

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 6

PRO VODU BEZ ÚPRAVY

MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ SUROVÉ VODY

⟪TABLE:tbl_001⟫

Poznámka k tabulce č. 6:

Tabulka č. 6 platí pro povrchovou vodu a pro vodu z podzemních zdrojů, u nichž je podezření na kontaminaci vodou povrchovou

Úplný rozbor surové vody se provádí pouze v případě, že se zjistí při úplném rozboru vyrobené vody podle tabulky č. 2 nebo ve vodovodní síti, výskyt některého ukazatele s hodnotou vyšší než 75 % limitní hodnoty pro pitnou vodu dodávanou spotřebiteli. To neplatí, pokud je ukazatel součástí monitorovacího rozboru.

V případě, že se neprokáže žádná změna jakosti vody dopravou, lze vykázat jako rozbor surové vody, vzorek odebraný v rozvodné vodovodní síti co nejblíže ke zdroji (platí pro kategorii do 500 zásobených obyvatel).

B) VYROBENÁ VODA

PRO VODU UPRAVOVANOU

1. Vzorky vyrobené vody se odebírají na odtoku z konečného stupně úpravny vody během ustáleného provozu.

2. V případě prokázané stálé jakosti surové vody využívané z podzemních zdrojů lze snížit četnost provozních rozborů na polovinu.

Tabulka č. 7

MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ VYROBENÉ VODY

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 8

MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ NA OBSAH VOLNÉHO CHLORU (NEBO JINÉHO POUŽITÉHO DEZINFEKČNÍHO ČINIDLA) U VYROBENÉ VODY

⟪TABLE:tbl_001⟫

PRO VODU BEZ ÚPRAVY

1. Vzorky vyrobené vody se odebírají na odtoku po dezinfekci během ustáleného provozu.

2. V případě přerušovaného provozu nebo přímé dezinfekce do zdroje nebo vodojemu lze nahradit místo na odtoku odběrem z nejbližší akumulační nádrže nebo sítě.

3. Kontrolu obsahu dezinfekčního činidla určí individuálně provozovatel podle použitého způsobu dezinfekce a počtu zásobených obyvatel.

Tabulka č. 9

MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ VYROBENÉ VODY

⟪TABLE:tbl_001⟫

C) PITNÁ VODA DODÁVANÁ VODOVODNÍM POTRUBÍM ODBĚRATELI

ROZVODNÁ VODOVODNÍ SÍŤ

Určení rozsahu rozborů, četnosti sledování, místa odběrů vzorku, způsob odběru vzorků, metody stanovení včetně požadavků na laboratoře provádějící analýzy a další podrobnosti se řídí vyhláškou č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody.

D) VODOJEMY

1. Četnost odběrů a rozsah rozborů vody z vodojemů určuje provozovatel podle potřeby tak, aby bylo zajištěno řádné provozování vodojemů a vodovodních řadů.

2. Sledování jakosti vyrobené vody v průběhu její dopravy ke spotřebiteli zajišťuje provozovatel podle potřeby, a to zvláště s ohledem na korozivní účinky vody a změny biologického oživení.

ČÁST 4

ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ A HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ, ARCHIVACE

1. Výsledky rozborů se zaznamenávají do protokolů, ve kterých musí být uvedeny zvláště údaje o místu odběru vzorků, datu odběru, časovém rozpětí odběru vzorku (typ vzorku), jméno osoby, která vzorky odebrala, datum analýzy a použitá metoda. Výsledky analýz se zpracovávají zpravidla v digitální formě s ohledem na přenos dat.

2. Laboratoř, která provádí monitorovací a úplné rozbory surové a vyrobené pitné vody se prokazuje platným osvědčením o akreditaci nebo osvědčením o správné činnosti laboratoře.

3. Hodnocení výsledků jakosti vyrobené vody provádí provozovatel podle:

- překročení hodnot jednotlivých ukazatelů podle jednotlivých typů limitů pro pitnou vodu 30 ) (mezní hodnota, nejvyšší mezní hodnota); pro vodu vyrobenou se neprovádí hodnocení v ukazateli volný chlor na výstupu z úpravny vody,

- počtu nevyhovujících vzorků, (tj. překročení hodnoty pro jednotlivé typy limitu v analyzovaném vzorku),

- množství dodávané vody v roce nevyhovující daným limitům,

- počtu dnů v roce, kdy byl u vyrobené nebo dodané vody překročen limit alespoň v jednom ukazateli.

4. Ukazatele, které nemají určen limit, jsou hodnoceny provozovatelem podle konkrétních potřeb technologie provozu a rozvodu vody vodovodním řadem (např. korozivní vlastnosti).

5. Protokoly podle bodu 1 se uchovávají trvale.

30 ) § 2 písm. b) a c) vyhlášky č. 252/2004 Sb.

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

TECHNICKÉ UKAZATELE PRO PLÁN KONTROL MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD

ČÁST 1

MÍSTA ODBĚRŮ V KONTROLNÍCH PROFILECH TECHNOLOGICKÉ LINKY ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD

PRO ODPADNÍ VODU ČIŠTĚNOU:

a) přítok odpadní vody do čistírny odpadních vod,

b) mezi jednotlivými stupni čištění odpadní vody (provozní rozbory),

c) odtok odpadní vody z čistírny odpadních vod.

PRO ODPADNÍ VODU NEČIŠTĚNOU:

Volné výusti odpadních vod do vodního recipientu.

ČÁST 2

MINIMÁLNÍ ROZSAHY ROZBORŮ

A) ZÁKLADNÍ ROZBOR

⟪TABLE:tbl_001⟫

B) ROZBOR NA URČENÍ FOREM DUSÍKU A FOSFORU (DÁLE DUSÍK, FOSFOR)

⟪TABLE:tbl_001⟫

C) PROVOZNÍ ROZBOR

Zahrnuje ukazatele základního rozboru a ukazatele pro formy dusíku a fosforu, z nichž provozovatel vybere rozsah rozborů v závislosti na způsobu a složitosti čištění odpadních vod.

D) ROZŠÍŘENÝ ROZBOR

Rozšířený rozbor obsahuje další ukazatele, které jsou uvedeny zvláště v povolení vodoprávního úřadu k vypouštění odpadních vod, a ukazatele, které je nutné sledovat podle kanalizačního řádu, a které mohou mít vliv na čistící efekt ČOV. Týká se to zvláště ukazatelů: rozpuštěné anorganické soli (RAS), adsorbovatelné organické halogeny (AOX), rtuti (Hg), kadmia (Cd) a dalších ukazatelů uvedených v příloze č. 15 této vyhlášky.

ČÁST 3

MINIMÁLNÍ ČETNOST ROZBORŮ ODPADNÍCH VOD

A) MÍRA ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍ VODY NA PŘÍTOKU A ODTOKU

Tabulka č. 1

MÍSTA ODBĚRŮ:

a) přítok odpadní vody do čistírny odpadních vod,

b) odtok z čistírny odpadních vod,

c) odpadní voda nečištěná (vypouštěná) z volné výustě.

⟪TABLE:tbl_001⟫

Další ukazatele:

Rozpuštěné anorganické soli (RAS), adsorbovatelné organické halogeny (AOX), rtuť (Hg), kadmium (Cd):

V případě, že tyto ukazatele nejsou uvedeny v povolení k vypouštění odpadních vod, určí provozovatel ukazatele a četnost jejich sledování podle konkrétního stavu v lokalitě.

Typ vzorku:

Typ A – 2 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 min. Čas odběru se určí tak, aby co nejlépe charakterizoval činnost sledovaného zařízení.

Typ B – 24 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 12 objemově stejných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hod.

Typ C – 24 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 12 dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hod o objemu úměrném aktuální hodnotě průtoku v době odběru vzorku.

B) PROVOZNÍ ROZBORY NA PŘÍTOKU A ODTOKU

Tabulka č. 2

MÍSTA ODBĚRU:

a) přítok odpadní vody do čistírny odpadních vod,

b) odtok z čistírny odpadních vod

ROZSAH ROZBORU:

Vybraný ukazatel provozovatelem podle složitosti provozu (obvykle CHSK, BSK, pH, NL)

TYP VZORKU:

Typ A - 2 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 min.

⟪TABLE:tbl_001⟫

x Četnost určí provozovatel podle potřeby provozu

C) PROVOZNÍ ROZBORY MEZI JEDNOTLIVÝMI STUPNI

1. Četnost a rozsah provozních rozborů, technologické zkoušky mezi jednotlivými technologickými stupni určuje provozovatel podle velikostních kategorií čistírny odpadních vod a složitosti technologie. Provozní rozbory a technologické zkoušky musí zabezpečit řádné provozování čistírny odpadních vod. Pro hlavní ukazatele je možno využít sledování v rámci automatického systému řízení.

2. Odběrná místa pro provozní rozbory mezi jednotlivými stupni:

a) přítok odpadní vody do čistírny odpadních vod,

b) mezi jednotlivými stupni čištění odpadní vody,

c) odtok odpadní vody z čistírny odpadních vod,

d) místa pro sledování vlivu srážkových vod.

3. Odběr vzorku se provádí minimálně jako dvouhodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 min (tj. Typ A) a to v čase, který nejlépe charakterizuje činnost sledovaného zařízení.

D) PROVOZNÍ ROZBORY – KALOVÉ A PLYNOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ

Četnost a rozsah provozních rozborů určuje provozovatel podle velikostních kategorií čistírny odpadních vod, technologického vybavení a složitosti technologie.

ČÁST 4

KALY Z PROVOZU ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD

1) Při rozboru kalu jako konečného produktu z provozu čistírny odpadních vod pro přímou aplikaci na zemědělské pozemky se stanoví:

a) rizikové prvky: olovo, kadmium, rtuť,

měď, zinek, arsen, chrom, nikl,

b) polychlorované bifenyly (PCB): suma šesti kongenerů - 28+52+101+138+153+180,

adsorbovatelné organické halogeny (AOX),

c) mikrobiologické ukazatele: termotolerantní koliformní bakterie,

enterokoky, salmonella spp.

V případě potřeby agrotechnické parametry:

pH, sušina, organické látky (ztráta žíháním), celkový dusík, amoniakální dusík, dusičnanový dusík, fosfor, draslík, vápník, hořčík.

Postup odběrů a analýz vzorků kalů jsou uvedeny ve vyhlášce č. 382/2001 Sb., o používání kalů v zemědělství.

2) Při rozboru kalu jako konečného produktu z provozu čistírny odpadních vod pro pravidelnou kontrolu se zjišťují:

a) rizikové prvky (olovo, kadmium, rtuť, měď, zinek),

b) pH, sušina, organické látky.

3) Pro ostatní využití nebo likvidaci kalu se provádějí analýzy podle daného účelu ve smyslu vyhlášek č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu nebo vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.

Tabulka č. 3

MINIMÁLNÍ ČETNOST ANALÝZ KALU

⟪TABLE:tbl_001⟫

x) četnost určí provozovatel podle produkce kalu (příloha č. 5 vyhlášky č. 382/2001 Sb.).

ČÁST 5

ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ A HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ, ARCHIVACE

1. Výsledky rozborů podle tabulky č. 1 a 2 této přílohy se zaznamenávají do protokolů, ve kterých musí být uvedeny zvláště údaje o místu odběru vzorku, datu, hodině odběru vzorku a typu odběru. Dále jméno osoby, která vzorky odebrala, datum analýzy a použitá metoda. Výsledky analýz se zpracovávají zpravidla v digitální formě s ohledem na přenos dat.

2. Odběry a rozbory ke zjištění míry znečištění odpadních vod pro účely této vyhlášky a kontroly plnění povolení k vypouštění odpadních vod (viz § 38 odst. 4 vodního zákona) mohou provádět jen odborně způsobilé osoby oprávněné k podnikání (oprávněné laboratoře) podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 123/2012 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových.

3. Hodnocení výsledků míry znečištění odpadní vody provádí provozovatel podle:

- dodržení limitních koncentrací určených v povolení k vypouštění odpadních vod,

- dodržení přípustné minimální účinnosti vypouštěných odpadních vod (minimální procento úbytku) určených v povolení k vypouštění odpadních vod,

- počtu nevyhovujících rozborů (tj. překročení limitních koncentrací) na odtoku z čistírny odpadních vod nebo při vypouštění znečištěných odpadních vod (volná výusť),

- bilančních hodnot na přítoku a odtoku z čistírny odpadních vod,

- bilančních hodnot při vypouštění nečištěných odpadních vod.

4. Protokoly podle bodu 1 se uchovávají trvale.

Příloha č. 11 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

ŽÁDOST O POVOLENÍ K PROVOZOVÁNÍ VODOVODU NEBO KANALIZACE PODLE § 6 ZÁKONA

⟪MEDIA:img_001⟫

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

SMĚRNÁ ČÍSLA ROČNÍ POTŘEBY VODY

I. BYTOVÝ FOND

Byty.

⟪TABLE:tbl_001⟫

Hodnota uvedená v položce č. 3 je součtem spotřeby studené a teplé vody.

Teplou vodou na kohoutku je teplá voda vytékající z výtoku ovládaného uzávěrem přímo do dřezu, umyvadla, vany, sprchy apod. Není rozhodující, zda je voda ohřívána elektrickým zásobníkem, průtokovým ohřevem, plynovým kotlem pro byt nebo dům, nebo je připravována centrálně pro celou obec nebo město; tedy ze zdroje mimo fakturační vodoměr studené vody v domě.

V případech dodávky teplé vody ze zdroje mimo fakturační vodoměr studené vody se při výpočtu použijí hodnoty podle bytu bez tekoucí teplé vody.

Rodinné domy.

Na jednu osobu bytu v rodinném domu (max. 3 byty - 3 rodiny) se připočítává 1 m 3 na spotřebu spojenou s očistou okolí rodinného domu i s očistou osob při aktivitách v zahradě apod. Kropení zahrady a provoz bazénů je samostatnou položkou a nespadá pod bytový fond.

Rekreační chaty (chalupy).

Na jednu osobu rekreační chaty (chalupy) se spotřeba vypočte jako u položek č. 1, 2, 3 i s připočtením 1 m 3 jako u rodinného domu, vše s přihlédnutím k době, po kterou je chata během roku využívána. Tento výpočet se v případě, že odběr pitné vody není měřen vodoměrem, uvede do smlouvy podle § 8 odst. 6 zákona.

Způsob výpočtu množství vypouštěných odpadních vod v případech, kdy odběratel vodu dodanou vodovodem zčásti spotřebuje bez vypouštění do kanalizace podle § 19 odst. 7 zákona:

V případech kdy rozdíl množství vodoměrem změřené pitné vody a množstvím stanoveným podle položek č. 1, 2 a 3 v odběru pro bytový fond, je-li důvodem kropení zahrady, je větší než 30m 3 se množství nevypouštěných vod stanoví podle položek 63 až 66 směrných čísel. V případech kdy rozdíl množství vodoměrem změřené pitné vody a množstvím stanoveným podle směrných čísel, je li důvodem výroba balených nápojů nebo jídel apod., je větší než 30m 3 , se množství nevypouštěných vod stanoví odborným výpočtem ve vazbě na produkci.

V případech vlastního zdroje pitné vody (studna apod.) se množství odpadních vod stanovuje podle směrných čísel.

II. VEŘEJNÉ BUDOVY, ŠKOLY

a) je uvedena základní potřeba vody - ostatní potřeba vody (zahrada, mytí aut apod.) se připočítá podle dalšího vybavení budov, které je uvedené samostatně se směrnými čísly;

b) v případě stravování pro konkrétní situaci se připočítají směrná čísla uvedená podle položek č. 18, 19 a 20;

c) ve veřejných budovách, kde jsou byty, se připočte roční směrné číslo podle vybavení bytu.

kancelářské budovy

(bez stravování)

⟪TABLE:tbl_001⟫

školy

(bez stravování)

⟪TABLE:tbl_001⟫

mateřské školy a jesle s celodenním provozem

(bez stravování)

⟪TABLE:tbl_001⟫

III. HOTELY, UBYTOVNY, INTERNÁTY

(směrná čísla pouze pro ubytování)

⟪TABLE:tbl_001⟫

IV. ZDRAVOTNICKÁ A SOCIÁLNÍ ZAŘÍZENÍ

Vybavení: WC, umyvadla a tekoucí teplá voda

⟪TABLE:tbl_001⟫

V. KULTURNÍ A OSVĚTOVÉ PODNIKY, SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ

⟪TABLE:tbl_001⟫

VI. RESTAURACE, VINÁRNY

(vybavení WC, umyvadla, tekoucí teplá voda)

⟪TABLE:tbl_001⟫

VII. PROVOZOVNY

⟪TABLE:tbl_001⟫

VIII. PRODEJNY

⟪TABLE:tbl_001⟫

IX. HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA A DRŮBEŽ

⟪TABLE:tbl_001⟫

X. ZAHRADY

⟪TABLE:tbl_001⟫

XI. MYTÍ AUTOMOBILŮ

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 13 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

POŽADAVKY NA JAKOST SUROVÉ VODY

ČÁST 1

UKAZATELÉ JAKOSTI SUROVÉ POVRCHOVÉ VODY A JEJICH MEZNÍ HODNOTY PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE STANDARDNÍCH METOD ÚPRAVY SUROVÉ VODY NA PITNOU VODU

Uvedené mezní hodnoty ukazatelů v tabulce limitují zařazení do příslušné kategorie jakosti (A1, A2, A3).

Kromě ukazatelů uvedených v tabulce č. 1a nesmí surová voda obsahovat další mikroorganizmy, parazity a látky jakéhokoliv druhu (tj. včetně všech ukazatelů uvedených ve vyhlášce č. 252/2004 Sb.) v počtu nebo koncentraci, které by mohly po její úpravě na vodu pitnou ohrozit veřejné zdraví.

POVRCHOVÁ VODA

Tabulka č. 1a

⟪TABLE:tbl_001⟫

1 ) Obtížně odstranitelné organismy jednostupňovou či vícestupňovou úpravou.

2 ) Limitní hodnota platí pro každý jednotlivý pesticid s výjimkou aldrinu, dieldrinu, heptachlor a heptachlorepoxidu, kde platí limitní hodnota 0,03 µg/l.

* ) U ukazatelů pořadové číslo 5, 24 a 25 by voda neměla působit agresivně vůči materiálům rozvodného systému včetně domovních instalací.

Vysvětlivky k tabulce č. 1a:

1) M - mezní, povinné hodnoty.

2) Ukazatel pořadové číslo 6 (pach): v případě zvýšeného pachu, který bude charakterizován jako pach po chlorfenolech, případně dalších obdobných, je nutné provést detailní analýzu na podezřelé organické sloučeniny (zvláště fenoly) a posoudit jejich závadnost a koncentrace. V případě pochybností se za nepřijatelný pach považuje stupeň >5 při stanovení podle ČSN EN 1622 Stanovení pachu (jednotka TON).

3) Ukazatel pořadové číslo 9 (AOX): není nutné stanovit a kategorizovat v případech, když jsou stanoveny specifické chlorované organické látky v rozsahu úplného rozsahu pitné vody a vyhovují předepsaným limitním hodnotám podle vyhlášky č. 252/2004 Sb.

4) Ukazatel pořadové číslo 12 (měď): limit je dán možností organoleptických závad při koncentracích nad 100 µg/l. V případě, že nejsou žádné organoleptické závady, platí pro kategorii A3 limit 1,0 mg/l (jako pitná voda).

5) Ukazatel pořadové číslo 27: změna metodiky stanovení a původního názvu z nepolární extrahovatelné látky „(NEL)“ na „uhlovodíky C10-C40“. Změna mezní hodnoty byla upravena z 0,05 mg/l na 0,01 mg/l s ohledem na mez stanovitelnosti příslušné normové metody.

6) Ukazatel pořadové číslo 28 (PAU): je vyjádřen jako součet koncentrací: benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(ghi) perylen, indeno (1, 2, 3 - cd) pyren, benzo(a)pyren.

7) Ukazatel pořadové číslo 29: je vyjádřen jako součet (hodnot nad mezí stanovitelnosti) všech stanovených pesticidů. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula. Stanovují se ty pesticidy, u kterých je pravděpodobné, že se budou v daném zdroji vyskytovat.

8) Podmínky měření hodnot ukazatelů jsou uvedeny v příloze č. 14 této vyhlášky. Laboratoře, které používají jiné metody, musí zaručit, že obdržené výsledky jsou rovnocenné nebo srovnatelné v porovnání s metodami uvedenými v příloze č. 14 k této vyhlášce.

PODZEMNÍ VODA

Tabulka č. 1b

UKAZATELÉ JAKOSTI SUROVÉ PODZEMNÍ VODY A JEJICH MEZNÍ HODNOTY PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE STANDARDNÍCH METOD ÚPRAVY SUROVÉ VODY NA PITNOU VODU

Pro podzemní vodu platí ukazatele uvedené v tabulce č. 1a pro povrchovou vodu kromě dále uvedených ukazatelů, pro které platí následující limity:

⟪TABLE:tbl_001⟫

ČÁST 2

STANDARDNÍ METODY ÚPRAVY VODY

TYPY ÚPRAV PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE SUROVÉ VODY

Tabulka č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Poznámka: Vyjmenované typy úpravy pro danou kategorii surové vody je možné využívat i pro jakost surové vody zařazené do horší jakostní kategorie (např. typ úpravy A1 pro kategorii A2).

ČÁST 3

ZPŮSOB VYHODNOCENÍ A ZAŘAZENÍ SUROVÉ VODY DO KATEGORIÍ

1) Základní zařazení nového zdroje surové vody

a) Základní zařazení nového zdroje surové vody do kategorie se provádí vyhodnocením ukazatelů jakosti surové vody uvedených v tabulkách č.1a a 1b, a to s četností minimálně 12 vzorků v průběhu dvou let (§ 22 odst. 4 a 5).

b) Surová voda je považována za vyhovující příslušným ukazatelům v dané kategorii, pokud vzorky této vody odebírané v pravidelných intervalech a v tomtéž bodě vzorkování budou vyhovovat hodnotám ukazatelů pro odpovídající kvalitu vody, a to u 95% odebraných vzorků.

c) Každý ukazatel je svými výsledky zařazen do vlastní kategorie. Výsledná kategorie je určena podle nejhorší kategorie jednotlivého ukazatele.

d) Je-li u některého ukazatele uvedena stejná limitní hodnota pro kategorii A1, A2 i A3, potom v případě překročení mezní hodnoty kategorie A1 bude ukazatel zařazen mimo kategorie A1, A2, A3 (tj. nevyhovuje předepsaným kategoriím svojí vyšší koncentrací) tj. > A3.

e) Je-li u některého ukazatele uvedena stejná limitní hodnota pro kategorii A1 a A2 a vyšší pro kategorii A3, potom v případě překročení mezní hodnoty kategorie A1 je ukazatel zařazen do kategorie A3.

2) Upřesnění kategorie

a) Stávající kategorie surové vody se upřesňuje každý rok (§ 22 odst. 6) podle výsledků prováděných rozborů v rámci plánu kontroly jakosti rozborů surové vody podle přílohy č. 9 k této vyhlášce. K hodnocení budou použity výsledky všech monitorovacích a úplných rozborů za hodnocené období včetně zařazení dalších ukazatelů podle poznámky uvedené u tabulky č. 3 přílohy č. 9 k této vyhlášce. V každém případě je nutné sledování ukazatelů, které v posledních dvou letech určovaly zařazení do kategorie A3 a horší než A3.

b) Ukazatel, jehož zjištěná hodnota je vyšší než mezní hodnota určená pro kategorii A3 a je potvrzena opakovaným nálezem, pak je i při nižším počtu odebraných vzorků než 12 zařazen zdroj mimo kategorie A1, A2, A3 (tj. nevyhovuje předepsaným kategoriím svojí vyšší koncentrací).

c) Pro upřesnění kategorie platí uvedené zásady v bodě 1b) a c) Základní zařazení nového zdroje surové vody.

d) Pro povrchovou vodu se pro upřesnění kategorie vychází z hodnot ukazatelů a četnosti odběrů za hodnocené období.

3) Od požadavků uvedených v odstavci 1 a 2 je možné se odchýlit:

a) v případech povodní nebo jiných přírodních katastrof nebo abnormálních povětrnostních podmínek (při výpočtu procent podle odstavce 1b) nebudou brány v úvahu hodnoty vyšší, pokud budou důsledkem těchto podmínek;

b) v případech, kdy povrchová voda podléhá přírodnímu obohacování určitými látkami, které může mít za důsledek překročení limitů stanovených v tabulce č. 1a této přílohy pro kategorie A1, A2 a A3. Přirozeným obohacováním se rozumí proces, při kterém bez lidského zásahu do povrchové vody přecházejí z půdy látky v nich obsažené. Zařazení se provede do nejbližší nižší kategorie;

c) u stojatých povrchových vod nebo u povrchových vod v mělkých nádržích u ukazatelů železo, mangan, chemická spotřeba kyslíku (CHSK Mn ), nasycení kyslíkem, BSK 5;

odchylka platí pouze pro nádrže s hloubkou do 20 m, s výměnou vody v nádrži kratší než jeden rok a bez přítoku odpadních vod, dále při odběrech z různých horizontů;

d) pokud u maximálně dvou ukazatelů stanovená hodnota přesahuje mezní hodnoty kategorie A3 a ostatní ukazatele odpovídají kategorii A1 popř. A2, pak je třeba stanovenou hodnotu ověřit dalšími rozbory. Pokud výsledek technologické zkoušky prokáže, že lze tuto vodu upravit jednodušším postupem, než by odpovídalo kategorii A3, pak se zařazuje surová voda do kategorie odpovídající výsledku technologické zkoušky.

4) Vyloučení vzorků podle odstavce 3 posoudí provozovatel s ohledem na četnost jejich výskytu.

5) V případě značného kolísání jakosti surové vody v průběhu roku, kdy zdroj nelze jednoznačně zařadit do kategorie, určí se výsledná kategorie dále uvedeným výpočtem průměrného indexu upravitelnosti podle vybraného ukazatele se zvláště proměnlivými výsledky. Index upravitelnosti zaokrouhlený výše se rovná kategorii surové vody pro daný ukazatel.

6) Zařazení podzemní surové vody do kategorie se provádí podle odstavce 1 a 2 s využitím tabulky 1b) této přílohy.

ZPŮSOB URČENÍ PRŮMĚRNÉHO INDEXU UPRAVITELNOSTI PRO STANDARDNÍ METODY ÚPRAVY VODY

1. Pro potřebu určení typu úpravy a technologického zařízení úpraven vod, kdy vzhledem k většímu kolísání jakosti surové vody nelze v průběhu roku zdroj zařadit jednoznačně do jedné kategorie, může provozovatel určit průměrný index upravitelnosti (I u , p ) vybraných ukazatelů podle vztahu:

Iu,p =Iu1 a100 +Iu2 b100 +Iu3 c100 +Iu4 d100 ,

kde a, b, c je četnost výskytu ukazatele v procentech v kategorii A1, A2, A3 a kde je četnost výskytu ukazatele v kategorii větší než A3.

2. Index upravitelnosti (Iu) je číslo odpovídající kategoriím A1 až A3 (I u1 = 1, u2 = 2, I u3 = 3). Pro hodnoty větší než přísluší kategorii A3 je I u4 = 4. Rostoucí index upravitelnosti je úměrný zhoršující se kvalitě zdroje a tím surová voda vyžaduje náročnější typ úpravy podle tabulky č. 2 v části 2.

3. V případě, že hodnota vypočteného indexu upravitelnosti (Iu) vychází mezi celými čísly, tak rozhodnutí o odpovídajícím typu úpravy musí akceptovat vzrůstající náročnost úpravy pro ukazatel s nejvyšší a nejvíce proměnlivou hodnotou.

Příloha č. 14 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

PODMÍNKY MĚŘENÍ HODNOT UKAZATELŮ JAKOSTI SUROVÉ VODY

Dále uvedené ukazatele se vztahují k ukazatelům v tabulce č. 1 a přílohy č. 13.

MEZE STANOVITELNOSTI, PŘESNOST A SPRÁVNOST

⟪TABLE:tbl_001⟫

Pro účely této tabulky se rozumí:

a) mezí stanovitelnosti minimální hodnota ukazatele, kterou je možno stanovit s přijatelnou přesností a správností;

b) správností rozsah, v němž se nachází 95 % výsledků měření dosažených u jednotlivého vzorku při použití stejného postupu;

c) přesností rozdíl mezi skutečnou hodnotou šetřeného ukazatele a průměrnou hodnotou získanou měřením.

Příloha č. 15 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

ZPŮSOB STANOVENÍ PŘÍPUSTNÉ MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VYPOUŠTĚNÝCH DO KANALIZACE

1. Stanovení nejvyšší přípustné míry znečištění průmyslových odpadních vod vypouštěných do kanalizace vychází zvláště z celkové bilance znečištění odpadních vod (obyvatelstvo, průmysl, služby), které je možné do čistírny městských odpadních vod přivést, aniž by došlo ke zhoršení jejího čistícího efektu nebo ke znečištění či poškození přívodní kanalizační stoky. Při vypouštění odpadních vod (z čistírny odpadních vod nebo z kanalizace přímo do vodního toku) nesmí dojít k překročení limitů předepsaných vodoprávním úřadem.

2. Pro vypracování kanalizačního řádu jsou v níže uvedené tabulce uvedeny orientační koncentrační limity vybraných ukazatelů pro vypouštěné průmyslové odpadní vody do kanalizace, které mohou být čištěny společně se splaškovými odpadními vodami v obvyklých provozech čistíren městských odpadních vod. Pro určení výše limitů je nutné vzít v úvahu také množství těchto vypouštěných průmyslových odpadních vod.

3. Podle konkrétního stavu znečištění průmyslových odpadních vod v lokalitě v místě vypouštění do kanalizace a možností čištění a následného vypouštění do recipientu může vlastník kanalizace navrhnout další ukazatele a jejich limity v kanalizačním řádu (např. tuky a oleje).

4. V případě vypouštění odpadních vod, u nichž lze mít důvodně za to, že mohou obsahovat jednu nebo více zvlášť nebezpečných látek (viz § 39 odst. 3 vodního zákona) je nutné tento ukazatel zařadit do kanalizačního řádu.

5. Uvedené koncentrační limity v následující tabulce mohou být vlastníkem kanalizace zvýšeny, případně sníženy na omezenou dobu stanovenou v kanalizačním řádu, a to zvláště s ohledem na stávající zatížení vybudované čistírny odpadních vod a její čistící efekt.

6. Pro společné čištění městských odpadních vod s výrazným podílem průmyslových odpadních vod je nutné se řídit projektovými parametry pro příslušné míry znečištění všech napojených vod do kanalizace a do čistírny odpadních vod.

7. Ukazatele a koncentrační limity uvedené v následující tabulce se používají při výpočtu zvýšených nákladů na čištění odpadních vod smlouvou povoleného znečištění nad orientační přípustné míry znečistění.

VYBRANÉ UKAZATELE PRO STANOVENÍ ORIENTAČNÍ PŘÍPUSTNÉ MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ PRO VYPOUŠTĚNÉ PRŮMYSLOVÉ ODPADNÍ VODY DO KANALIZACE A JEJICH KONCENTRAČNÍ LIMITY

⟪TABLE:tbl_001⟫

1 ) Dvouhodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 min. V případě přerušovaného (nepravidelného) provozu jako maximum okamžitého prostého vzorku.

2 ) Platí pro vody z infekčních zdravotnických a obdobných zařízení.

Příloha č. 16 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

VZOREC PRO VÝPOČET MNOŽSTVÍ SRÁŽKOVÝCH VOD ODVÁDĚNÝCH DO KANALIZACE

⟪TABLE:tbl_001⟫

* Dlouhodobý srážkový normál je průměrem určité hodnoty (např. roční srážky) v daném místě nebo oblasti za 30ti letí, v současné době za 30ti letí – 1961 až 1990. Tato hodnota se pak používá 30 let, tedy do roku 2020. Jedná se o normu Světové meteorologické organizace.

Odtokové součinitele podle druhu plochy

a) Plocha A - těžce propustné zpevněné plochy, zastavěné plochy např. střechy s nepropustnou horní vrstvou, asfaltové a betonové plochy, dlažby se zálivkou spár, zámkové dlažby:

v případě možnosti odtoku do kanalizace ............odtokový součinitel: 0,9.

b) Plocha B - propustné zpevněné plochy, např. upravené zpevněné štěrkové plochy, dlažby se širšími spárami vyplněnými materiálem umožňujícím zasakování:

v případě možnosti odtoku do kanalizace......... odtokový součinitel: 0,4.

c) Plocha C - plochy kryté vegetací, zatravněné plochy, např. sady, hřiště, zahrady, komunikace ze zatravňovaných a vsakovacích tvárnic:

v případě možnosti odtoku do kanalizace ............odtokový součinitel: 0,05.

Příloha č. 17 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

POSTUP VÝPOČTU PEVNÉ SLOŽKY VODNÉHO A STOČNÉHO

A. Pevná složka vodného, resp. stočného, vypouští-li odběratel do kanalizace odpadní vody v množství vody dodané:

1. Podle druhu stanovené pevné složky (§ 20 odst. 4 zákona) se technickým parametrem specifikují pro výpočet jednotlivé kategorie (U 1 až U n ), kde n je celkový počet kategorií.

U 1 je nejmenší zvolený technický parametr: u vodoměrů velikost v [m 3 /h], u přípojek průměr v [mm] a u odebraného množství vody v [m 3 /rok].

2. Stanoví se pevná složka vodného, resp. stočného v Kč za rok pro kategorii s nejmenším odběrem S 1 podle § 35 této vyhlášky.

3. Stanoví se funkční závislost mezi technickými parametry, reprezentující jednotlivé kategorie, ze vzorce mocninné křivky:

S i = k + a × U i b ,

kde i = 1, ... n.

4. Podle místních podmínek se zvolí konstanta k < S i .

Poznámka:

Konstanta k je daná Kč na jeden odběr za rok a může vyjadřovat náklad spojený se správou odběru bez ohledu na velikost technického parametru charakterizující odběr. Čím vyšší hodnota k, tím více roste měrný náklad na odebraný m 3 malým odběratelům.

5. Podle místních podmínek se zvolí exponent b, který je zpravidla v rozsahu 0,5 < b < 2.

Poznámka:

Zvolí-li se exponent b = 1 a k = 0, bude mezi pevnými složkami pro jednotlivé kategorie stejná závislost jako mezi technickými parametry charakterizující jednotlivé kategorie. Čím více bude b menší než 1, tím více poroste měrný náklad na odebraný m 3 malým odběratelům. Čím bude b větší než 1, tím více poroste měrný náklad na odebraný m 3 velkým odběratelům.

6. Vypočte se koeficient a ze vzorce:

a=S1-kUb1

7. Pevné složky (S i + 1 ) v Kč za rok pro další kategorie odběru se vypočtou:

S i + 1 = k + a × U i +1 b

B. Pevná složka stočného, vypouští-li odběratel do kanalizace odpadní vody z jiných zdrojů (tj. srážkové, podzemní atd.)

s S = Q s × (JSS – DSS)

s S ... celková pevná složka za odpadní vody vypouštěné do kanalizace z jiných zdrojů v

Kč/rok

Q s ... celkové množství odpadních vod vypouštěných z jiných zdrojů v m 3 /rok

JSS ... jednosložkové stočné v Kč/m 3

DSS ... dvousložkové stočné v Kč/m 3 .

C. Kontrola splnění podmínky cenového výměru

Provede se kontrola součtu všech pevných složek tak, že má platit:

∑i=1n≤im×N+Z

p i ..... počet odběrů v jednotlivých kategoriích

m ..... % stanovené MF ČR, vyjádřené procentovým podílem (%/100)

N ..... ekonomicky oprávněné náklady na vodu dodanou, resp. odkanalizovanou v Kč/ rok

Z ...... přiměřený zisk z vody dodané, resp. odkanalizované v Kč/rok.

Poznámka: Pokud výnos z pevných složek, vyjádřený v % z celkových ekonomicky oprávněných nákladů a přiměřeného zisku pro dané období, bude vyšší než stanoví rozhodnutí Ministerstva financí o regulaci cen, pak je nutné při výpočtu snížit k, resp. b. Pokud bude podmínka splněna, ale bude žádoucí výnosy zvýšit, je nutno zvýšit úměrně k a b.

Příloha č. 18 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

PLÁN FINANCOVÁNÍ OBNOVY VODOVODŮ NEBO KANALIZACÍ

1. Vlastník vodovodu nebo kanalizace:

A. Právnická osoba:

Název firmy:

Adresa sídla:

Identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno:

Statutární orgán:

B. Fyzická osoba:

Jméno, jména a příjmení, popřípadě obchodní firma,

Identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno:

Datum narození:

Adresa sídla nebo místa trvalého pobytu:

2. Provozovatel (uvede se v rozsahu údajů podle bodu 1 písm. A nebo B, není-li shodný s vlastníkem):

3. Míra odpovědnosti za obnovu majetku vodovodů a kanalizací vyplývající ze smlouvy podle § 8 odst. 2 zákona:

4. Tabulka plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací:

⟪MEDIA:img_001⟫

Sloupce

1. Pořadové číslo řádku - pro orientaci v tabulce.

2. Skupiny majetku podle § 5 zákona, popřípadě i ve členění po identifikačních číslech majetkové evidence (IČME).

3. Hodnota jako součet hodnot uvedených u jednotlivých položek vybraných údajů majetkové evidence. Zadává se celková hodnota majetku k 1. lednu roku, ve kterém je plán zpracován a schválen. Tímto rokem je rok předcházející prvnímu roku plánovacího desetiletého období. Hodnota majetku se zadává sumárně pro skupiny: vodovody, kanalizace, úpravny vody, čistírny odpadních vod nebo po IČME. Uvádí se hodnota infrastrukturního majetku vodovodů a kanalizací reprodukční pořizovací ceně. Zahrnuje se pouze majetek v kapacitách odpovídajících možnému reálnému využití v oboru vodovodů a kanalizací. Zařazení majetku do sumárních skupin a ocenění dílčích položek majetku se řídí podle pravidel a metodiky majetkové evidence. Pro všechny čtyři skupiny majetku se zadává hodnota v mil. Kč na dvě desetinná místa.

4. Vlastník si podle vlastního uvážení, popřípadě metodiky stanoví hodnotu procenta opotřebení pro jednotlivé skupiny vybraných údajů majetkové evidence, popřípadě položky. Určení % za větší celky se provede váženým (podle ceny) průměrem. Způsob stanovení procent opotřebení se popíše v komentáři plánu. Procento je vyjádřením stavu, lze jej odvodit i z délky životnosti. Vyhodnocení je možné i jako výsledek odborného šetření míry opotřebení (zhoršení stavu).

5. Teoretická doba akumulace prostředků v počtu roků = životnost/100 * (100 – opotřebení v %); zaokrouhluje se na celé roky. Doporučuje se uvažovat následující životnost: vodovodní řady přiváděcí a vodovodní síť 80 let, úpravny vody, popřípadě zdroje 45 let, kanalizační síť 90 let, čistírny odpadních vod 40 let.

6. Pro vodovody - přiváděcí řady + rozvodnou vodovodní síť a kanalizaci přiváděcí stoky + stokovou síť se uvádí délka v km na dvě desetinná místa. Délka se uvádí podle vybraných údajů majetkové evidence.

7. až 11. Potřebné finanční prostředky se uvádí ve členění na získané z vodného a stočného a ostatní, podle poznámky pod tabulkou, samostatně na kalendářní rok.

12. Potřebné finanční prostředky se uvádí ve členění na získané z vodného a stočného a ostatní, podle poznámky pod tabulkou, jako souhrn na 5 kalendářních roků.

5. Pravidla k vyplnění tabulky podle bodu 4 (pravidla pro zpracování tabulky plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací):

A. Majetek vodovodů nebo kanalizací se uvádí v členění na skupiny podle § 5 zákona a podle § 6 odst. 2. Jednotlivé položky podle vybraných údajů majetkové evidence je možné uvádět samostatně, popřípadě členit na části podle technického hlediska, provozního hlediska nebo ve vazbě na realizaci obnovy, vždy se však uvádí součet pro skupinu položek podle vybraných údajů majetkové evidence. V případě členění plánu financování obnovy pouze na skupiny, je třeba uvést pod tabulkou k jednotlivým skupinám všechna identifikační čísla majetků do skupiny náležejících. V případě, že vlastník rozčlení skupinu pro vybrané údaje majetkové evidence přímo podle identifikačních čísel majetku, použije pro označení řádku číslování s lomítkem (např. při členění vodovodních sítí 2/1, 3/1, 2/2, 3/2, 2/3, 3/3 úpraven vod 4/1, 5/1, 4/2, 5/2, kanalizačních sítí 6/1, 7/1, 6/2, 7/2, a u čistíren odpadních vod 8/1, 9/1, 8/2, 9/2 atd.), součty za celou skupinu se uvedou do řádků 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9.

B. K jednotlivým položkám plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací nebo jejich součtům se přiřazují vypočtené reprodukční pořizovací ceny, uvedené v přílohách č. 1 až 4 k této vyhlášce, to je ve vybraných údajích majetkové evidence. Hodnota majetku se zadává souhrnně pro skupiny: vodovodní řady; kanalizační stoky; stavba pro úpravu vody a čistírna odpadních vod nebo po jednotlivých IČME. Pro výpočet hodnoty v aktuální pořizovací ceně se použije vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování (oceňovací vyhláška) nebo Metodický pokyn Ministerstva zemědělství „pro orientační ukazatele výpočtu reprodukční ceny objektů do Vybraných údajů majetkové evidence vodovodů a kanalizací a pro Plány financování obnovy vodovodů a kanalizací“, který z uvedené vyhlášky vychází a doplňuje ji.

Zařazení majetku do skupin a ocenění dílčích položek majetku se řídí pravidly a metodikou majetkové evidence. Pro všechny čtyři skupiny majetku se zadává „hodnota“ v mil. Kč na dvě desetinná místa (jedná se o sloupec 3 tabulky).

C. Vlastník si podle vlastního uvážení (metodiky) stanoví hodnotu procenta opotřebení pro jednotlivé skupiny vybraných údajů majetkové evidence popřípadě položky. Určení procent za větší celky se provede váženým průměrem podle hodnoty v reprodukční pořizovací ceně. Způsob stanovení procent opotřebení se popíše v komentáři podle bodu 8. Procento je vyjádřením stavu, lze jej odvodit i z délky životnosti podle § 30 a 31 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, s přihlédnutím k dalším aspektům – například zatížení provozem, povrchy nebo použité materiály. Vyhodnocení je možné vyjádřit i jako výsledek „Impairmentu“ (zkoumání zhoršení stavu).

D. Potřeba finančních prostředků se uvede na základě údajů uvedených v bodech B a C do časového harmonogramu na 5 let samostatně, jedná se o sloupce 7, 8, 9, 10, 11 a dalších 5 let v souhrnu do sloupce 12, ve členění na prostředky získané z vodného a stočného a prostředky ostatní, jako jsou úvěry, dotace a další zdroje z jiných příjmů.

6. Komentář k plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací s popisem postupu při zpracování, včetně použitého způsobu vyhodnocení stavu tohoto majetku, odůvodnění výše položek finančních prostředků získaných z vodného a stočného a ostatních ve vazbě na sociální, environmentální a ekonomické důsledky.

7. Doklad o schválení plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací statutárním orgánem vlastníka.

8. Doklady k realizaci plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací v jednotlivých letech po jeho zpracování tvoří porovnání podle § 36 odst. 5 zákona a seznam realizovaných akcí obnovy včetně vynaložených nákladů.

9. Číslo jednací a datum schválení:

10. Podpis vlastníka:

Příloha č. 19 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

VÝPOČET (KALKULACE) CEN PRO VODNÉ A STOČNÉ PRO KALENDÁŘNÍ ROK XXXX

Tabulka č. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Poznámka: Náklady se uvádějí v mil. Kč na 3 desetinná místa.

Řádky A a B se uvádějí v mil. Kč na 2 desetinná místa.

VÚME = vybrané údaje majetkové evidence.

Tabulka č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Poznámky:

1. Jednotkové náklady pro zdroj pitné vody jsou úplné vlastní náklady zdroje s technologií na úpravu vody (úpravna vody) nebo bez technologie na úpravu vody (vrt nebo vrty jednoho jímacího území) dělené měřeným množstvím vody předávané k dopravě nebo přímo do sítě. Každý zdroj má vlastní jednotkové náklady.

2. Jednotkové náklady na dopravu pitné vody jsou náklady spojené s dopravou dělené měřeným množstvím pitné vody dodávané do sítě, není-li měření a do dopravy se zahrnuje celá síť je dělitelem množství vody fakturované odběratelům.

3. Jednotkové náklady dopravy odpadní vody pokud se týká sítě a krátkého přivaděče (bez měření mezi sítí a přivaděčem) jsou náklady na dopravu dělené u oddílné splaškové kanalizace množstvím fakturované odpadní vody odběratelům a u jednotné kanalizační sítě dělené množstvím fakturované odpadní vody doplněném o množství fakturovaných srážkových vod.

Kalkulace (výpočet) cen pro vodné a stočné pro rok XXXX+1 při použití dvousložkové formy vodného a stočného.

Tabulka č. 3

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫ “.

47. Za přílohu č. 19 se doplňují přílohy č. 19a až 24, které znějí:

„Příloha č. 19a k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

ČLENĚNÍ NÁKLADOVÝCH POLOŽEK, JEJICH OBSAH, OBJEMOVÉ A MNOŽSTEVNÍ POLOŽKY PŘI VÝPOČTU CENY PRO VODNÉ A STOČNÉ

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 20 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

POROVNÁNÍ VŠECH POLOŽEK VÝPOČTU(KALKULACE) CEN PRO VODNÉ A STOČNÉ ZA KALENDÁŘNÍ ROK xxxx A DOSAŽENÉ SKUTEČNOSTI V TÉMŽE ROCE

Tabulka č. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Poznámka: Náklady se uvádějí v mil. Kč na 3 desetinná místa.

Řádky A a B se uvádějí v mil. Kč na 2 desetinná místa.

VÚME = vybrané údaje majetkové evidence.

Tabulka č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Poznámky:

V řádce 20 a sloupci 2b se uvádí v horním poli stav na účelovém účtu od roku 2009 a v dolním poli čerpání od roku 2009. Ve sloupci 3a tvorba finančních prostředků na vodovodech v roce xxxx. Ve sloupci 4a čerpání prostředků na obnovu vodovodů v roce xxxx. Ve sloupci 6a tvorba finančních prostředků na kanalizacích v roce xxxx. Ve sloupci 7a čerpání prostředků na obnovu kanalizací v roce xxxx. Všechny uváděné hodnoty se komentují. Řádek č. 20 vyplňuje vlastník vodovodu nebo kanalizace.

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 3

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 3 je totožná s výpočtem (kalkulací) cen pro vodné a cen pro stočné. Není tedy porovnáním kalkulace a skutečnosti.

Obsah nákladových položek, objemové a množstevní položky při výpočtu ceny pro vodné a stočné je uveden v příloze č. 19a.

Povinnost podle § 36 odst. 5 zákona plní (uvede se v rozsahu údajů podle bodu 1 písm. A nebo B, popřípadě bodu 2).

Pravidla pro zpracování porovnání:

A. Pro splnění povinnosti podle § 36 odst. 5 zákona se porovnává sloupec 3 a sloupec 4, sloupec 6 a sloupec 7 tabulky č. 1. Rozdíl kalkulovaných a skutečných nákladů v jednotlivých položkách a rozdíl hodnot v řádcích označených velkými písmeny, pokud je větší než 5% je nutné zdůvodnit, a to jak u záporných tak kladných hodnot.

B. Pro splnění povinnosti podle § 36 odst. 5 zákona se porovnávají i údaje uvedené o kalkulovaném zisku a skutečně dosaženém zisku, užití zisku na rozvoj a obnovu infrastrukturního majetku včetně tvorby a čerpání prostředků na obnovu. Rozdíly větší než 5% je nutné zdůvodnit, a to jak u záporných tak kladných hodnot.

C. Pro splnění povinnosti podle § 36 odst. 5 zákona se zpracuje informace o celkovém porovnání všech položek výpočtu všech cen pro vodné a pro stočné a pro vodu předanou a odpadní vodu převzatou. Současně se předává i celkový součet samostatných cen, umožňující kontrolu jednotlivých položek s účetnictvím vlastníka, popřípadě provozovatele.

Příloha č. 21 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

PLÁN ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ A JEHO PRŮBĚŽNÉ AKTUALIZACE

TEXTOVÁ ČÁST

Na základě zmocnění v § 4 odst. 9 zákona jsou úpravy a formáty textové části stanoveny takto:

- popis změny bude vytvořen ve formátech PDF/A, DOCX nebo DOC a jeho název se vytvoří tak, že se ke stávajícímu názvu souboru přidá 5 následujících pozic, tj. „_20XX (podtržítko a daný rok)“. Aktualizované skutečnosti a údaje budou odlišeny od původních barvou nebo typem písma a popis bude v záhlaví označen textem „ZMĚNA 20XX (daný rok)“,

- popis doplnění stávajícího stavu bude vytvořen ve formátech PDF/A, DOCX nebo DOC a jeho název se vytvoří tak, že se ke stávajícímu názvu souboru přidá 5 následujících pozic, tj. „_20XX (podtržítko a daný rok)“. Aktualizované skutečnosti a údaje budou odlišeny od původních barvou nebo typem písma a popis bude v záhlaví označen textem „DOPLNĚNÍ 20XX (daný rok)“,

TABULKOVÁ ČÁST

Na základě zmocnění v § 4 odst. 9 zákona je stanovena struktura souboru tabulkové části ve formátu MDB. Aplikace Plán rozvoje vodovodů a kanalizací obsahuje následující strukturu souboru:

(N – celé číslo, T – text, D – reálné číslo ve dvojnásobné přesnosti)

Tabulka KRAJE - obsahuje číselník krajů

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka OBCEROZ - obsahuje číselník obcí s rozšířenou působností

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka OBCE - obsahuje číselník obcí

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka VODOVOD - obsahuje číselník vodovodů

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka SKUPVODOVOD - obsahuje číselník oblastních vodovodů

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka MISTA - obsahuje bilanční údaje a investiční náklady všech částí obcí

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka TECUDAJ - obsahuje technické údaje investic

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 22 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

VYBRANÉ ÚDAJE Z MAJETKOVÉ A PROVOZNÍ EVIDENCE

STRUKTURA DATABÁZOVÉHO SOUBORU

Na základě zmocnění v § 5 odst. 6 zákona je stanovena struktura databázového souboru ve formátu MDB. Aplikace Majetková a provozní evidence vodovodů a kanalizací obsahuje následující strukturu databázového souboru:

(N – celé číslo, T – text, A/N – ano/ne, M – memo položka, D – reálné číslo ve dvojnásobné přesnosti)

Tabulka PROVOZOVATEL - obsahuje číselník provozovatelů

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka VLASTNIK - obsahuje číselník vlastníků

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka ORP – číselník vodoprávních úřadů

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka VUME_VOD - obsahuje vybrané údaje majetkové evidence vod. řadů

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka VUME_UPRAV - obsahuje vybrané údaje majetkové evidence úpraven

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka VUME_KANAL - obsahuje vybrané údaje majetkové evidence kan. řadů

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka VUME_COV - obsahuje vybrané údaje majetkové evidence ČOV

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka VUPE_VOD - obsahuje vybrané údaje provozní evidence vod. řadů

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka VUPE_UPRAV - obsahuje vybrané údaje provozní evidence úpraven

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka VUPE_KANAL - obsahuje vybrané údaje provozní evidence stok

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka VUPE_COV - obsahuje vybrané údaje provozní evidence ČOV

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 23 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

FORMÁT ŽÁDOSTI POVOLENÍ K PROVOZOVÁNÍ VODOVODU NEBO KANALIZACE PODLE § 6 ODST. 10

STRUKTURA SOUBORU EVIDENCE

Na základě zmocnění v § 6 odst. 10 zákona je stanovena struktura souboru evidence ve formátu MDB. Aplikace Povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace obsahuje následující strukturu souboru evidence:

(N – celé číslo, T – text, D – reálné číslo ve dvojnásobné přesnosti)

Tabulka KRAJE - obsahuje číselník krajů

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka VODOURADY - obsahuje číselník vodoprávních úřadů ČR

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka KATCISLO - obsahuje číselník kódů katastrálních území

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka CISMAJETEK - obsahuje číselník IČME

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka PROVOZOVATEL - obsahuje číselník provozovatelů

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka VLASTNIK - obsahuje číselník vlastníků

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka ZASTUPCE - obsahuje číselník odborných zástupců

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka VYRIZUJE - obsahuje číselník osob vyřizujících povolení

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka POVOLENI - obsahuje základní údaje o povolení k provozování

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka MAJETEK – přiřazuje majetek k povolením

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka VLASTMAJETKU - přiřazuje vlastníky k povolení

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 24 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.

POROVNÁNÍ VŠECH POLOŽEK VÝPOČTU CENY PRO VODNÉ A PRO STOČNÉ NA KALENDÁŘNÍ ROK PODLE CENOVÝCH PŘEDPISŮ S DOSAŽENOU SKUTEČNOSTÍ V DANÉM KALENDÁŘNÍM ROCE

STRUKTURA DATABÁZOVÉHO SOUBORU

Na základě zmocnění v § 36 odst. 7 zákona je stanovena struktura databázového souboru ve formátu MDB. Aplikace Porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a pro stočné a dosažené skutečnosti pro kalendářní rok XXXX obsahuje následující strukturu databázového souboru:

(N – celé číslo, T – text, D – reálné číslo ve dvojnásobné přesnosti)

Tabulka PROVOZOVATEL – obsahuje číselník příjemců V+S

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka VLASTNIK – obsahuje číselník vlastníků

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka KALKULACE – obsahuje základní údaje o porovnání

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka ROZPISD – obsahuje hodnoty porovnání

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka KALK_VLAST – obsahuje vlastníky uvedené v porovnání

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka VYSVETLIVKY – obsahuje komentáře k jednotlivým řádkům porovnání

⟪TABLE:tbl_001⟫

Čl. II

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2014, s výjimkou

a) čl. I bodu 46, pokud jde o přílohy č. 1 až 8, přílohu č. 19, a bodu 47, pokud jde o přílohu č. 19a, které nabývají účinnosti dnem 1. září 2014,

b) čl. I bodu 47, pokud jde o přílohu č. 19a formulářů C až F v řádku IV, který nabývá účinnosti dnem 1. září 2015, a

c) čl. I bodu 47, pokud jde o přílohu č. 20, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016.

Ministr:

Ing. Jurečka v. r.