Vyhláška ministerstva financí o pojistných podmínkách pro pojištění osob

49

VYHLÁŠKA

ministerstva financí

ze dne 9. března 1964

o pojistných podmínkách pro pojištění osob

Ministerstvo financí stanoví k provedení občanského zákoníku č. 40/1964 Sb.:

Oddíl první

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 1

(1) Státní pojišťovna (dále jen „pojišťovna“) sjednává

1. pojištění pro případ smrti,

2. pojištění pro případ dožití,

3. pojištění pro případ smrti nebo dožití,

4. pojištění pro případ úrazu (dále jen „pojištění úrazové“).

(2) Pojišťovna může sjednávat i jiné druhy pojištění osob. Pokud takové pojištění není upraveno zvláštními předpisy nebo pojistnou smlouvou, platí pro ně ta ustanovení této vyhlášky, která jsou mu povahou a účelem nejbližší.

§ 2

Z pojištění je pojišťovna povinna buď poskytnout jednorázové plnění, nebo vyplácet důchod, a to podle toho, co bylo sjednáno.

§ 3

Pojištění se týká pojistných událostí, které během trvání pojištění nastanou na území Československé socialistické republiky a při povoleném pobytu mimo její území.

Uzavření pojistné smlouvy

§ 4

Návrh na uzavření pojistné smlouvy nemusí být písemný jen tehdy, sjednává-li se pojištění na dobu nejvýše jednoho roku.

§ 5

(1) Písemnými dotazy pojišťovny vztahujícími se k uzavření smlouvy (§ 350 obč. zákoníku) jsou i dotazy týkající se zdravotního stavu občana, na jehož život nebo zdraví se má pojištění vztahovat.

(2) Pojišťovna je oprávněna zdravotní stav občana (odstavec 1) přezkoumávat, a to na základě zpráv vyžádaných s jeho souhlasem od zdravotnických zařízení, ve kterých se léčil, jakož i prohlídkou lékařem, kterého mu sama určí.

(3) Skutečnosti, o kterých se pojišťovna při zjišťování zdravotního stavu občanů doví, smí použít pouze pro svou potřebu.

§ 6

Ztratí-li se nebo zničí-li se potvrzení o uzavření pojistné smlouvy (pojistka), vydá pojišťovna tomu, kdo s ní smlouvu uzavřel, na jeho žádost druhopis tohoto potvrzení.

Změna pojištění

§ 7

Dohodnou-li se účastníci o změně pojištění již sjednaného, je pojišťovna povinna ze změněného pojištění plnit až z pojistných událostí, které nastanou po této dohodě, a to i když bylo dohodnuto, že změna má zpětnou účinnost.

Pojistné

§ 8

(1) Výše pojistného určuje se podle sazeb pro jednotlivé druhy pojištění.

(2) Je-li výše pojistného závislá též na věku pojištěného, považuje se za jeho věk rozdíl mezi kalendářním rokem, v němž má pojištění počít, a kalendářním rokem, v němž se pojištěný narodil.

§ 9

(1) Zanikne-li pojištění podle § 360 obč. zákoníku, vrátí pojišťovna tomu, kdo s ní pojistnou smlouvu uzavřel, zaplacené pojistné, a není-li na živu, pak tomu, kdo má právo na její plnění pro případ, že pojistnou událostí je smrt pojištěného. Od pojistného, které pojišťovna vrací, odečte to, co již z pojištění plnila.

(2) Zanikne-li pojištění z jiných důvodů, než je uvedeno v odstavci 1, nikoliv však proto, že pojistnou událostí odpadl důvod dalšího pojištění (§ 361 odst. 3 obč. zákoníku), je pojišťovna povinna vrátit zbývající část pojistného jen tehdy (§ 361 odst. 3 obč. zákoníku), je pojišťovna povinna vrátit zbývající část pojistného jen tehdy (§ 362 obč. zákoníku), jde-li o pojištění s běžným pojistným.

§ 10

(1) V pojištění pro případ smrti, v pojištění pro případ dožití nebo v pojištění pro případ smrti nebo dožití je ten, kdo pojistnou smlouvu s pojišťovnou uzavřel, zproštěn povinnosti platit běžné pojistné, jestliže během trvání pojištění, nejdříve však po dvou letech od uzavření pojistné smlouvy, mu byl přiznán podle předpisů o sociálním zabezpečení plný invalidní důchod.

(2) Bylo-li ve smlouvě o pojištění uvedeném v odstavci 1 sjednáno i pojištění úrazové, vztahuje se zproštění i na běžné pojistné za toto úrazové pojištění.

(3) Zproštění od placení pojistného počíná ode dne nejbližší splatnosti pojistného po přiznání invalidního důchodu a týká se pojistného za jeden rok trvání pojištění. Zproštění se prodlužuje vždy na další rok, prokáže-li ten, jehož se zproštění týká, že plný invalidní důchod mu je dále vyplácen. Zproštění od placení pojistného končí nejpozději uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, a bylo-li sjednáno na dobu neurčitou, končí zproštění nejpozději uplynutím pojistného období, ve kterém dosáhl ten, kdo je zproštěn od placení pojistného, věku 65 let.

§ 11

Lhůty stanovené § 359 obč. zákoníku, do nichž lze zaplatit splatné pojistné,*) mohou být před tím, než uplynou, dohodou prodlouženy až o tři měsíce.

Důsledky neplacení pojistného

§ 12

(1) Bylo-li u pojištění s běžným pojistným pojistné zaplaceno alespoň za první rok pojištění a u pojištění pohřbu alespoň za první pojistné období a nebylo-li pojistné za další dobu zaplaceno ve lhůtě stanovené § 359 obč. zákoníku ani ve lhůtě prodloužené podle § 11, přeměňuje se pojištění na pojištění se sníženou pojistnou částkou, se sníženým důchodem (redukce pojistné částky nebo důchodu) nebo se zkrácenou pojistnou dobou (redukce pojistné doby), a to bez povinnosti platit další pojistné. Pojištění pro případ smrti, které bylo sjednáno na přesně stanovený počet let, jakož i pojištění úrazové pro neplacení pojistného však zanikají (§ 359 obč. zákoníku).

(2) Není-li dohodnuto jinak, zkracuje se u pojištění pohřbu pojistná doba a u ostatních pojištění snižuje se pojistná částka (důchod).

(3) K redukci dojde prvního dne po lhůtě, jejímž uplynutím pojištění jinak zaniká pro neplacení pojistného.

§ 13

(1) Bylo-li u pojištění s běžným pojistným zaplaceno pojistné alespoň za první rok pojištění nebo jde-li o pojištění za jednorázové pojistné sjednané na dobu delší než jeden rok anebo jde-li o pojištění již přeměněné podle § 12, má ten, kdo pojistnou smlouvu s pojišťovnou uzavřel, právo, aby na jeho požádání bylo pojištění zrušeno s výplatou odbytného. Toto právo se nevztahuje na pojištění pro případ smrti, které bylo sjednáno na přesně stanovený počet let, na pojištění úrazové s běžným pojistným, na pojištění pohřbu a na pojištění s výplatou důchodu, ze kterého se už důchod vyplácí.

(2) Pojišťovna může do šesti měsíců po dni, kdy došlo k redukci (§ 12), zrušit s výplatou odbytného takové pojištění, u něhož snížená pojistná částka je menší než 2500 Kčs nebo snížený roční důchod menší než 250 Kčs.

(3) Pojištění je zrušeno dnem, kdy pojišťovna odbytné zaplatila (§ 82 a 83 obč. zákoníku).

§ 14

Sníženou pojistnou částku, snížený důchod nebo zkrácenou pojistnou dobu (§ 12) a výši odbytného (§ 13) vypočte pojišťovna podle pojistně technických zásad stanovených ministerstvem financí.

Omezení plnění pojišťovny

§ 15

(1) Pojišťovna je oprávněna podle okolností případu snížit své plnění, nejvýše však o jednu polovinu,

a) došlo-li k úrazu pojištěného v souvislosti s jeho jednáním, pro které byl uznán soudem vinným trestným činem, nebo

b) zemřel-li pojištěný v souvislosti s jednáním, jímž jinému způsobil těžkou újmu na zdraví nebo smrt anebo jímž jinak hrubě porušil důležitý zájem společnosti.

(2) Byl-li trestný čin [odst. 1 písm. a)] spáchán pojištěným úmyslně a okolnosti takového případu to odůvodňují, může pojišťovna snížit své plnění o více než polovinu; byl-li však takový čin pro společnost zvlášť nebezpečný, není pojišťovna povinna plnit.

§ 16

(1) Došlo-li k úrazu pojištěného následkem jeho opilosti a okolnosti takového případu to odůvodňují, je pojišťovna oprávněna snížit své plnění, nejvýše však o jednu polovinu; měl-li takový úraz za následek smrt pojištěného, sníží pojišťovna své plnění jen tehdy, jestliže k tomuto úrazu pojištěného došlo v souvislosti s jeho jednáním uvedeným v § 15 odst. 1 písm. b).

(2) Ustanovení odstavce 1 nelze použít na případy, na které se zároveň vztahuje ustanovení § 15.

§ 17

Občan, jemuž má smrtí pojištěného vzniknout právo na plnění pojišťovny, tohoto práva nenabude, způsobil-li pojištěnému smrt úmyslným trestným činem, pro který byl soudem uznán vinným.

Oddíl druhý

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ

Pojištění pro případ smrti

§ 18

(1) Z pojištění pro případ smrti je pojišťovna povinna vyplatit pojistnou částku, zemře-li pojištěný v době, na kterou bylo pojištění sjednáno.

(2) Bylo-li toto pojištění sjednáno jako pojištění pohřbu, je pojišťovna povinna zaplatit v rozsahu uvedeném ve smlouvě náklady za vypravení pohřbu pojištěného. Zaplatí je přímo organizaci obstarávající pohřby, popřípadě občanu, který této organizaci náklady pohřbu zaplatil; jestliže však náklady pohřbu byly zaplaceny ze společenských prostředků nebo pohřeb nebyl vůbec vypraven, vyplatí pojišťovna odpovídající částku tomu, komu vzniklo právo na plnění podle § 372 obč. zákoníku.

§ 19

Bylo-li pojištění pro případ smrti sjednáno jen na dobu povoleného pobytu mimo území Československé socialistické republiky, je pojišťovna povinna vyplatit pojistnou částku také tehdy, zemře-li pojištěný do tří měsíců po návratu do republiky na následky úrazu nebo nemoci, došlo-li k úrazu nebo vznikla-li nemoc při pobytu v cizině.

Pojištění pro případ dožití

§ 20

(1) Z pojištění pro případ dožití je pojišťovna povinna vyplatit pojistnou částku, jestliže se pojištěný dožije konce doby, na kterou bylo pojištění sjednáno.

(2) Nedožije-li se pojištěný konce této doby, je pojišťovna povinna vyplatit tomu, komu smrtí pojištěného vzniká právo na plnění, částku ve výši zaplaceného pojistného, jen bylo-li tak ve smlouvě dohodnuto.

Pojištění pro případ smrti nebo dožití

§ 21

(1) Z pojištění pro případ smrti nebo dožití je pojišťovna povinna vyplatit pojistnou částku, jestliže pojištěný zemře v době, na kterou bylo pojištění sjednáno, nebo dožije-li se konce této doby.

(2) Bylo-li toto pojištění sjednáno pro dvojici pojištěných, je pojišťovna povinna vyplatit pojistnou částku, jestliže alespoň jeden z pojištěných zemře v době, na kterou bylo pojištění sjednáno, nebo dožijí-li se oba pojištění konce této doby.

Pojištění úrazové

§ 22

(1) Z pojištění úrazového je pojišťovna povinna plnit, jestliže během trvání pojištění neočekávaným a náhlým působením zevních sil nebo vlastní tělesné síly anebo neočekávaným a nepřerušeným působením vysokých nebo nízkých vnějších teplot, plynů, par, záření a jedů (s výjimkou jedů mikrobiálních a látek imunotoxických) bylo pojištěnému způsobeno tělesné poškození, popřípadě mu byla způsobena smrt; jestliže se tělesné poškození projevilo nebo smrt nastala po skončení pojištění, je pojišťovna povinna plnit tehdy, došlo-li k úrazu během trvání pojištění.

(2) Pojišťovna je povinna plnit i za újmy na zdraví, které byly pojištěnému způsobeny

a) nemocí vzniklou výlučně následkem úrazu,

b) zhoršením následků úrazu nemocí, jíž pojištěný trpěl před úrazem,

c) místním hnisáním po vniknutí choroboplodných zárodků do otevřené rány způsobené úrazem a nákazou tetanem při úrazu,

d) diagnostickými, léčebnými a preventivními zákroky provedenými za účelem léčení následků úrazu.

§ 23

Pojišťovna není povinna plnit

a) za vznik a zhoršení kýl (hernií), nádorů všeho druhu a původu, za vznik a zhoršení aseptických zánětů pochev šlachových, úponů svalových, tíhových váčků a epikondylitid,

b) za infekční nemoci, i když byly přeneseny zraněním, a za pracovní úrazy a nemoci z povolání, pokud nemají povahu úrazu podle této vyhlášky,

c) za následky diagnostických, léčebných a preventivních zákroků, které nebyly provedeny za účelem léčení následků úrazu,

d) za zhoršení nemoci v důsledku úrazu; při náhlých ploténkových páteřních syndromech, při náhlých příhodách cévních a při amocích sítnice je však pojišťovna povinna plnit, byl-li úraz jejich výlučnou nebo zřejmě převažující příčinou.

§ 24

Nebylo-li dohodnuto v pojistné smlouvě jinak, vztahuje se pojištění na úrazy pojištěného, ke kterým dojde při jakékoliv činnosti.

§ 25

Povinností pojištěného podle § 357 obč. zákoníku je též bez zbytečného odkladu vyhledat po úrazu lékařské ošetření, léčit se podle pokynů lékaře, a vyžaduje-li to pojišťovna, dát se na její náklad vyšetřit lékařem, kterého pojišťovna určí.

§ 26

(1) Pojistnou událostí v úrazovém pojištění je působení skutečností uvedených v § 22 (úraz), které vyvolalo tělesné poškození pojištěného nebo jeho smrt. Z téže pojistné události je pojišťovna povinna poskytnout podle podmínek uvedených v § 27 až 29 této vyhlášky plnění za dobu nezbytného léčení tělesného poškození způsobeného úrazem, za trvalé následky úrazu a za smrt způsobenou úrazem. Zda se pojištění vztahuje na všechny druhy plnění nebo jen na některé z nich, je rozhodující obsah smlouvy.

(2) Výši plnění za dobu nezbytného léčení tělesných poškození způsobených úrazem a za trvalé následky úrazu určuje pojišťovna podle přílohy, která obsahuje zásady a tabulky pro hodnocení tělesných poškození v úrazovém pojištění (dále jen „oceňovací tabulky“).

Plnění za dobu nezbytného léčení

§ 27

(1) Dojde-li k úrazu pojištěného a doba, které je podle poznatků vědy obvykle třeba ke zhojení nebo k ustálení tělesného poškození způsobeného úrazem (dále jen „průměrná doba nezbytného léčení“) je delší než dva týdny; je pojišťovna povinna vyplatit z pojistné částky tolik procent, kolika procentům podle oceňovacích tabulek odpovídá průměrná doba nezbytného léčení tohoto tělesného poškození.

(2) Není-li tělesné poškození, které bylo pojištěnému úrazem způsobeno, uvedeno v oceňovacích tabulkách, určí se výše plnění podle doby nezbytného léčení, která je přiměřená povaze a rozsahu tohoto tělesného poškození (dále jen „přiměřená doba nezbytného léčení“); v těchto případech je pojišťovna povinna plnit tehdy, je-li přiměřená doba nezbytného léčení delší než dva týdny.

(3) Podle přiměřené doby nezbytného léčení je pojišťovna povinna plnit také tehdy, jestliže tato doba přesáhne dobu nezbytného léčení vlastního tělesného poškození způsobeného úrazem, a to

a) v případě uvedeném v § 22 odst. 2 písm. a), b), d) o více než čtyři týdny,

b) pro celkový zdravotní stav pojištěného, který nemá povahu nemoci, o více než čtyři týdny.

(4) Pojišťovna je povinna plnit za průměrnou dobu nezbytného léčení, popřípadě za přiměřenou dobu nezbytného léčení, nejvýše za dobu jednoho roku.

(5) Za dobu nezbytného léčení (odstavec 1 až 3) není pojišťovna povinna plnit, zemře-li pojištěný do jednoho měsíce od úrazu.

Plnění za trvalé následky úrazu

§ 28

(1) Zanechá-li úraz pojištěnému trvalé následky, je pojišťovna povinna vyplatit z pojistné částky tolik procent, kolika procentům odpovídá podle oceňovacích tabulek rozsah trvalých následků po jejich ustálení a v případě, že se neustálily do tří let ode dne úrazu, kolika procentům odpovídá jejich stav ke konci této lhůty.

(2) Nemůže-li pojišťovna plnit podle předchozího odstavce proto, že trvalé následky úrazu nejsou po uplynutí šesti měsíců ode dne úrazu ještě ustáleny, je povinna poskytnout pojištěnému na jeho požádání přiměřenou zálohu.

(3) Týkají-li se trvalé následky úrazu části těla nebo orgánu, jejichž funkce byly sníženy již před úrazem, je pojišťovna oprávněna své plnění přiměřeně snížit.

(4) Jestliže před výplatou plnění za trvalé následky úrazu pojištěný zemře, nikoliv však na následky tohoto úrazu, vyplatí pojišťovna jeho dědicům částku, která odpovídá rozsahu trvalých následků úrazu pojištěného v době jeho smrti, nejvýše však částku, odpovídající pojistné částce dohodnuté pro případ smrti následkem úrazu.

Plnění za smrt následkem úrazu

§ 29

(1) Byla-li úrazem způsobena pojištěnému smrt, která nastala nejpozději do tří let ode dne úrazu, je pojišťovna povinna vyplatit pojistnou částku pro případ smrti následkem úrazu tomu, komu smrtí pojištěného vzniklo právo na plnění.

(2) Zemře-li však pojištěný na následky úrazu a pojišťovna již plnila za trvalé následky tohoto úrazu, je povinna vyplatit jen případný rozdíl mezi pojistnou částkou pro případ smrti následkem úrazu a částkou již vyplacenou.

Pojištění s výplatou důchodu

§ 30

(1) Z pojištění s výplatou důchodu (§ 2) je pojišťovna povinna vyplácet pojištěnému podle obsahu smlouvy důchod, a to

a) dožije-li se pojištěný dne uvedeného ve smlouvě (životní důchod),

b) přežije-li pojištěného ten, v jehož prospěch bylo pojištění sjednáno (důchod na přežití),

c) stane-li se pojištěný invalidním ve smyslu předpisů o sociálním zabezpečení nebo nastane-li u něho jiná podobná skutečnost (invalidní důchod).

(2) Důchod se vyplácí po dobu života pojištěného, popřípadě toho, v jehož prospěch bylo pojištění sjednáno, nejdéle však po dohodnutou dobu.

§ 31

(1) Důchod se vyplácí v dohodnutých obdobích, která se počítají od prvního dne v měsíci, ve kterém právo na výplatu důchodu vzniklo.

(2) Důchod je splatný vždy prvého dne dohodnutého období.

(3) Po vzniku práva na výplatu důchodu má ten, jemuž má být důchod vyplácen, právo, aby na jeho požádání bylo vyplácení důchodu odloženo na pozdější dobu; v takovém případě je pojišťovna povinna důchod přiměřeně zvýšit.

§ 32

Povinností podle § 357 obč. zákoníku je také povinnost předložit doklady potřebné pro výplatu důchodu, které pojišťovna požaduje, podrobit se lékařské prohlídce na vyzvání pojišťovny a oznámit změny, které mají vliv na výplatu důchodu. Dokud tyto povinnosti nejsou splněny, pojišťovna s výplatou důchodu nezačne, popřípadě jeho vyplácení až do splnění uvedených povinností zastaví.

Oddíl třetí

USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

§ 33

V pojistné smlouvě mezi socialistickou organizací a pojišťovnou, ze které má být oprávněn občan, lze se odchýlit od ustanovení § 349 - 362 a § 371 - 376 obč. zákoníku, jestliže to povaha a účel pojištění vyžadují.

§ 35

(1) Ustanoveními této vyhlášky řídí se i pojištění osob vzniklá před 1. dubnem 1964; vznik těchto pojištění, jakož i nároky z nich vzniklé před 1. dubnem 1964, se však řídí dosavadními předpisy.

(2) Pojištění, která vznikla před 1. dubnem 1964 a za něž nebylo zaplaceno pojistné splatné před 1. dubnem 1964, zanikají uplynutím lhůt pro zánik pojištění, které při nezaplacení pojistného začaly běžet podle dosavadních předpisů, nejpozději však dnem 30. června 1964, jedná-li se o nezaplacené pojistné za první pojistné období, nebo dnem 30. září 1964, jedná-li se o nezaplacené pojistné za další pojistné období; pojišťovna je však od 1. dubna 1964 do zániku pojištění povinna plnit, dojde-li v této době k pojistné události.

(3) Ustanovení odstavce 2 neplatí pro ta pojištění osob, která se přeměňují v pojištění bez dalšího placení pojistného, jestliže splatné pojistné není zaplaceno ani do šesti měsíců ode dne splatnosti.

§ 36

(1) Ze vzniklých již pojištění pro případ dočasné invalidity následkem úrazu, dojde-li k úrazu pojištěného po 31. březnu 1964, vyplatí pojišťovna částku, která se rovná pětinásobku (v úrazovém pojištění mládeže dvaapůlnásobku) součinu pojištěného denního odškodného a počtu procent odpovídajících podle oceňovacích tabulek době nezbytného léčení tělesného poškození způsobeného tímto úrazem.

(2) Přechodnou invaliditou u pojištění již vzniklých, pokud se řídí touto vyhláškou (§ 35 odst. 1), rozumí se doba nezbytného léčení, trvalou invaliditou u týchž pojištění trvalé následky úrazu.

(3) Pokud se pojištění již vzniklá řídí touto vyhláškou (§ 35 odst. 1), rozumí se pojistnou částkou, ze které se vypočte plnění za dobu nezbytného léčení tělesného poškození způsobeného úrazem, 25 % pojistné částky, ze které se podle dřívějších předpisů popřípadě podle obsahu smlouvy, určovala výše plnění za přechodnou invaliditu.

(4) Z pojištění vzniklých před účinností této vyhlášky, v nichž bylo dohodnuto, že se vztahují jen na úrazy při výkonu povolání uvedeného ve smlouvě, plní pojišťovna za úrazy, jež pojištěný utrpí po 31. březnu 1964 při výkonu jiného povolání, v poměru pojistného pro povolání uvedené ve smlouvě k pojistnému pro povolání, v němž pojištěný utrpěl úraz.

(5) Poskytování záloh na plnění před pojistnou událostí (zápůjček) je od 1. dubna 1964 nepřípustné a z těch, které byly před tímto datem poskytnuty, je ten, komu byla záloha poskytnuta, povinen platit stanovené úroky. Není-li úrok zaplacen do šesti měsíců od své splatnosti, je pojišťovna oprávněna pojištění zrušit a z odbytného si odečíst zůstatek zálohy i dlužné úroky.

§ 37

(1) Z rodinného důchodového pojištění vzniklého před účinností této vyhlášky je pojišťovna povinna vyplácet dohodnutý starobní nebo invalidní důchod anebo vdovský a sirotčí důchod.

(2) Starobní důchod je pojišťovna povinna vyplácet od prvního dne v měsíci, v němž pojištěný muž dosáhl věku 60 let nebo pojištěná žena 55 let, a to po dobu jejich života.

(3) Invalidní důchod je pojišťovna povinna vyplácet po dobu, po kterou je pojištěnému, který uzavřel pojistnou smlouvu, vyplácen plný invalidní důchod ze sociálního zabezpečení, nebo nemá-li nárok na plný invalidní důchod, po dobu, po kterou je déle než jeden rok pro nemoc neschopný vykonávat jakékoliv povolání, a tento stav je trvalý. Důchod je pojišťovna povinna vyplácet nejdéle do konce měsíce přede dnem, kdy je poprvé splatný důchod podle odstavce 2.

(4) Vdovský důchod je pojišťovna povinna vyplácet od prvního dne v měsíci, v němž pojištěný zemřel, po dobu života vdovy; jestliže se však vdova znovu provdá, má právo na důchod jen do konce měsíce, ve kterém sňatek uzavřela.

(5) Sirotčí důchod ve výši 25 % starobního důchodu podle odstavce 2 je pojišťovna povinna vyplácet každému dítěti nebo osvojenci pojištěného od prvního dne v měsíci, v němž pojištěný zemřel, do konce měsíce, ve kterém sirotek dosáhne věku 18 let. Jestliže však sirotek studuje a není současně v pracovním nebo obdobném poměru, je pojišťovna povinna vyplácet sirotčí důchod do konce studií, nejdéle však do konce měsíce, v němž dosáhne věku 25 let. Je-li sirotek pro nemoc nebo tělesnou vadu trvale neschopný vykonávat jakékoliv povolání, je pojišťovna povinna vyplácet mu sirotčí důchod i po 18. roce jeho věku.

(6) Bylo-li s výplatou důchodu z rodinného důchodového pojištění započato před účinností této vyhlášky, platí i pro další výplaty tohoto důchodu po její účinnosti dosavadní předpisy.

§ 38

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1964.

Ministr:

Dvořák v. r.

Příloha 1

ZÁSADY A TABULKY

pro hodnocení tělesných poškození v úrazovém pojištění sjednávaném s Českou státní pojišťovnou

Zásady pro hodnocení

1. Výši plnění určuje pojišťovna na základě zprávy lékaře, který pojištěného ošetřoval. Opírá se přitom o stanovisko lékaře, který pro ni vykonává odbornou poradní činnost. Zprávu ošetřujícího lékaře může si pojišťovna doplňovat výpisem ze zdravotních záznamů o pojištěném, který si s jeho souhlasem vyžádá od zdravotnického zařízení, nebo kontrolní zdravotní prohlídkou pojištěného u posudkového lékaře pojišťovny.

2. Plnění za průměrnou dobu nezbytného léčení tělesného poškození způsobeného úrazem (§ 27 odst. 1 vyhlášky) určuje se podle tabulky A, a to ve výši tolika procent z pojistné částky, kolik procent tato tabulka uvádí pro jednotlivá tělesná poškození. Plnění uvedené v tabulce A ve výši 2,5 % je jen za tělesné poškození takového rozsahu, pro něž lékař stanovil průměrnou dobu nezbytného léčení delší než dva týdny.

3. Stanoví-li tabulka A procentní rozpětí, určí se výše plnění podle přepočtové tabulky uvedené v bodě 5 tak, aby v rámci daného rozpětí odpovídalo plnění povaze a rozsahu tělesného poškození, které bylo pojištěnému úrazem způsobeno. Do doby nezbytného léčení se přitom nezapočítává doba, ve které se pojištěný podroboval občasným zdravotním kontrolám.

4. Plnění za přiměřenou dobu nezbytného léčení tělesného poškození způsobeného úrazem (§ 27 odst. 2 a 3 vyhlášky) určí se ve výši tolika procent z pojistné částky, kolika procentům odpovídá přiměřená doba nezbytného léčení podle přepočtové tabulky uvedené v bodě 5.

5. Době nezbytného léčení odpovídají procenta plnění takto:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Doba nezbytného léčení se zaokrouhluje na plné týdny, a to tak, že poslední započatý týden se počítá jako plný týden.

6. Bylo-li pojištěnému způsobeno jediným úrazem několik tělesných poškození různých druhů, plní pojišťovna jen za dobu nezbytného léčení toho poškození, které je hodnoceno nejvyšším procentem.

7. Dojde-li v době nezbytného léčení k dalšímu úrazu pojištěného, plní pojišťovna za následky nového úrazu nezávisle na plnění za následky dřívějšího úrazu.

8. Za infrakce, fisury, odlomení hran kostí a malých úlomků s úponem vazu nebo svalu, za subperiostální zlomeniny a odloučení epifys (epifyseolysy) pojišťovna plní v rozsahu uvedeném v oceňovací tabulce A pro neúplné zlomeniny; pokud neúplná zlomenina není v této tabulce uvedena, hodnotí se jednou polovinou plnění za zlomeninu. Fisury kostí lebních se však považují za úplné zlomeniny.

9. U mnohočetných zlomenin téže končetiny hodnotí se doba nezbytného léčení tak, že se plnění za zlomeninu nejvýše hodnocenou podle tabulky A zvýší o polovinu.

10. Pojišťovna plní za dobu nezbytného léčení vymknutí kloubu končetin jen tehdy, bylo-li vymknutí lékařem léčeno repozicí (napravením).

11. Plnění za trvalé následky úrazu (§ 28 vyhlášky) určuje se podle tabulky B, a to ve výši tolika procent pojistné částky, kolik procent tato tabulka uvádí pro jednotlivá tělesná poškození. Stanoví-li tabulka B procentní rozpětí, určí se výše plnění tak, aby v rámci daného rozpětí odpovídalo plnění povaze a rozsahu tělesného poškození, které bylo pojištěnému úrazem způsobeno.

12. Způsobil-li jediný úraz poškozenému několik trvalých následků různého druhu, hodnotí se celkové trvalé následky součtem procent pro jednotlivé následky. Týkají-li se však jednotlivé následky téhož údu, orgánu nebo jejich částí, hodnotí se jako celek, a to nejvýše procentem stanoveným v oceňovací tabulce pro anatomickou nebo funkční ztrátu příslušného údu, orgánu nebo jejich částí.

13. Týkají-li se trvalé následky úrazu části těla nebo orgánu, které byly poškozeny již před úrazem, sníží pojišťovna své plnění za trvalé následky úrazu o částku odpovídající procentu plnění za předchozí poškození, určenému rovněž podle oceňovací tabulky B.

Tabulka A

Plnění za průměrnou dobu nezbytného léčení

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka B

Plnění za trvalé následky úrazu

⟪TABLE:tbl_001⟫

POMOCNÉ TABULKY

pro hodnocení trvalého poškození zraku

Tabulka č. 1

Plnění za trvalé tělesné poškození při snížení zrakové ostrosti s optimální brýlovou korekcí

⟪TABLE:tbl_001⟫

Byla-li před úrazem zraková ostrost snížena natolik, že odpovídá invaliditě větší než 75 %, a nastala-li úrazem slepota lepšího oka, anebo bylo-li před úrazem jedno oko slepé a druhé mělo zrakovou ostrost horší než odpovídá 75 % invalidity a nastalo-li oslepnutí na toto oko, odškodňuje se ve výši 25 %.

Tabulka č. 2

Plnění za trvalé tělesné poškození při koncentrickém zúžení zorného pole

⟪TABLE:tbl_001⟫

Bylo-li před úrazem jedno oko slepé a na druhém bylo koncentrické zúžení na 25° nebo více a na tomto oku nastala úplná nebo praktická slepota neb zúžení zorného pole k 5°, odškodňuje se ve výši 25 %.

Tabulka č. 3

Plnění za trvalé tělesné poškození při nekoncentrickém zúžení zorného pole

⟪TABLE:tbl_001⟫

Centrální scotom jednostranný i oboustranný hodnotí se podle hodnoty zrakové ostrosti.

*) Tři měsíce u prvního a jednorázového pojistného a šest měsíců u pojistného za další pojistné období.