Vyhláška ministerstva místního hospodářství, kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu o hospodaření s byty.

57.

VYHLÁŠKA

ministerstva místního hospodářství

ze dne 8. března 1957,

kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu o hospodaření s byty.

Ministerstvo místního hospodářství stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady (orgány) podle § 68 odst. 3, § 80 a § 90 zákona č. 67/1956 Sb., o hospodaření s byty (dále jen „zákon”):

ČÁST PRVNÍ.

PLATNOST PŘEDPISŮ O HOSPODAŘENÍ S BYTY.

§ 1.

Územní platnost.

Zákon a prováděcí předpisy k němu vydané (dále jen „předpisy o hospodaření s byty”) platí ve všech obcích.

§ 2.

Časová platnost.

Předpisy o hospodaření s byty platí od 1. ledna 1957, ustanovení o příkazech k vyklizení nadměrných bytů (§§ 154 až 156) však teprve od 1. července 1957. Výkonné orgány místních národních výborů mohou proto vydávat příkazy k vyklizení nadměrných bytů až od tohoto dne.

Věcná platnost.

§ 3.

(1) Předpisy o hospodaření s byty se vztahují na byty, v nichž lze vzhledem k jejich stavební povaze bydlet bez újmy na zdraví i v zimním období.

(2) V pochybnostech, zdali jde o takový byt, rozhodne stavební úřad.

§ 4.

Na povaze budovy, v níž jsou byty, ani na jejím účelu nezáleží. Předpisy o hospodaření s byty se proto týkají bytů jak v obytných domech, tak v jiných budovách.

§ 5.

Na byty, jichž se užívá k jiným účelům než k bydlení, se předpisy o hospodaření s byty — s výjimkou ustanovení o místním poplatku z takových bytů (§ 69 odst. 2 a § 70 odst. 2 zákona) — nevztahují. S těmito byty hospodaří výkonné orgány národních výborů podle zákona č. 111/1950 Sb., o hospodaření s některými místnostmi, ve znění vládního nařízení č. 52/1955 Sb.

Výjimky z platnosti předpisů o hospodaření s byty.

(§§ 85 a 87 zákona)

§ 6.

(1) Předpisy o hospodaření s byty se nevztahuji

1. na budovy, jichž užívá cizí stát pro účely svého zastupitelského úřadu nebo pro ubytování jeho představitelů a zaměstnanců:

2. na byty představitelů a zaměstnanců zastupitelského úřadu cizího státu v jiných domech než v budovách uvedených pod č. 1, pokud tyto osoby nejsou československými občany;

3. na budovy, jichž užívají orgány mezinárodních organisací a institucí pro své účely nebo pro ubytování svých členů a zaměstnanců, pokud těmto orgánům, jejich členům a zaměstnancům příslušejí podle mezinárodního práva, mezinárodních smluv sjednaných s Československou republikou nebo podle zvláštních předpisů diplomatické výhody a imunity;

4. na byty členů a zaměstnanců orgánů mezinárodních organisací a institucí v jiných domech než v budovách uvedených pod č. 3, pokud těmto osobám příslušejí podle mezinárodního práva, mezinárodních smluv sjednaných s Československou republikou nebo podle zvláštních předpisů diplomatické výhody a imunity;

5. na budovy určené k přechodnému ubytování, jako hotely, ubytovací hostince, pensiony, noclehárny a ubytovny;

6. na budovy určené k ubytování mládeže připravující se k povolání a na jiné internáty;

7. na budovy ústavů sociální péče;

8. na vojenské objekty a vojenská sídliště se zvláštním určením a na objekty ozbrojených součástí ministerstva vnitra;

9. na zaměstnanecké byty (§ 28).

(2) Za ubytovny (odstavec 1 č. 5) se považují budovy určené k přechodnému ubytování jednotlivých zaměstnanců organisace.

(3) Ústavy sociální péče (odstavec 1 č. 7) se rozumějí zejména

1. ústavy pro staré osoby;

2. ústavy pro osoby s trvalými tělesnými nebo smyslovými vadami, jichž ošetřování ve zdravotnickém zařízení není nutné;

3. ústavy pro osoby; jež pro trvale upravené chorobné stavy nepotřebují léčebné péče ve zdravotnickém zařízeni, avšak potřebují ústavního zaopatření (§ 61 odst. 1 a 2 zákona č. 55/1956 Sb., o sociálním zabezpečení).

§ 7.

O bytech v budovách církví a náboženských společností a jejich složek, jakož i o bytech určených v jiných budovách pro ubytování duchovních církví a náboženských společností může výkonný orgán místního národního výboru činit opatření podle předpisů o hospodaření s byty jen se souhlasem příslušného výkonného orgánu krajského národního výboru.

Provádění předpisů o hospodaření s byty.

(§§ 1 a 71 zákona)

§ 8.

(1) Předpisy o hospodaření s byty provádí v prvé stolici u místních národních výborů, kde jsou zřízeny odbory, příslušný odbor; u ostatních místních národních výborů jejich rady.

(2) Kde se v předpisech o hospodaření s byty mluví o výkonném orgánu místního národního výboru, rozumí se tím v hlavním městě Praze, v městě Bratislavě, jakož i v krajských městech, v nichž působí obvodní národní výbory, výkonné orgány těchto národních výborů.

§ 9.

(1) Rada ústředního národního výboru hlavního města Prahy a rada ústředního národního výboru města Bratislavy určí, které úkoly podle předpisů o hospodaření s byty obstarávají z důvodu účelnosti bytové odbory rad ústředních národních výborů. To platí přiměřeně též pro městský národní výbor ve Vysokých Tatrách.

(2) Rady městských národních výborů krajských měst, v nichž působí obvodní národní výbory, určí se souhlasem rady krajského národního výboru, které úkoly podle předpisů o hospodaření s byty obstarávají z důvodu účelnosti výkonné orgány městských národních výborů.

(3) Úkoly, o nichž je třeba rozhodnout, zdali je mají z důvodu účelnosti obstarávat výkonné orgány ústředních nebo městských národních výborů nebo výkonné orgány obvodních národních výborů, jsou zejména

1. schvalování pořadníků zaměstnanců organisací a pořadníků družstevníků (§ 75 odst. 1);

2. přidělování

a) bytů vystavěných ústředním národním výborem nebo městským národním výborem jako přímým investorem;

b) bytů vyhrazených pro ubytování osob, jejichž pobyt v obci nezbytně vyžaduje zajištění služeb veřejnosti (§ 33);

c) bytů osobám, jimž nutno přidělit byt ve státním zájmu (§ 81 odst. 1 č. 2 a odst. 2);

d) pokojů ve svobodárnách (§ 12).

§ 10.

(1) Kde se v předpisech o hospodaření s byty mluví o odboru pro místní hospodářství rady okresního národního výboru, rozumí se tím u národních výborů, kde provádění těchto předpisů přísluší jinému odboru rady národního výboru, tento odbor.

(2) Působnost, která podle předpisů o hospodaření s byty přísluší krajským správám ministerstva vnitra nebo jiným orgánům tohoto ministerstva na roveň jim postaveným nebo ministerstvem určeným (dále jen „krajské správy”), vykonává v hlavním městě Praze ministerstvo vnitra.

ČÁST DRUHÁ.

VÝKLAD NĚKTERÝCH POJMŮ.

§ 11.

Obytný dům.

(1) Dům se ve smyslu předpisů o hospodaření s byty považuje za obytný, připadají-li z úhrnu podlahové plochy všech místností v domě aspoň dvě třetiny na byty, počítajíc v to i byty a části bytů, jichž se užívá k jiným účelům než k bydlení, jakož i vedlejší místnosti (příslušenství) náležející k bytům.

(2) Při zjišťování tohoto poměru podlahových ploch se nepřihlíží k prostorám přístupným všem obyvatelům domu i jiným osobám (na př. schodiště a chodby), ke společným vedlejším místnostem a vedlejším prostorám (na př. společné prádelny a sušárny, jakož i půdní a sklepní prostory), k místnostem určeným pro zemědělskou výrobu, ani k vedlejším stavbám zřízeným na stavebním pozemku (na př. garáže, zemědělské budovy, malé provozovny, dřevníky a kolny).

§ 12.

Svobodárna.

Svobodárnou se rozumí budova určená k trvalému ubytování jednotlivých osob v oddělených pokojích a obsahující po případě též místnosti sloužící společné potřebě ubytovaných osob (na př. jídelny, čítárny, klubovny a místnosti pro nemocné).

Rodinný domek.

(§ 73 zákona)

§ 13.

Rodinným domkem se rozumí obytný dům (§ 11),

1. který obsahuje nejvýše pět obytných místností, nečítajíc v to kuchyně, nebo

2. u něhož při větším počtu těchto místností nepřesahuje úhrn podlahové plochy obytných místností (§§ 19 a 22) 120 m 2 .

§ 14.

Při zjišťování počtu obytných místnosti nebo úhrnu podlahové plochy obytných místností počítá se též s obytnými místnostmi, jichž se užívá k jiným účelům než k bydlení.

§ 15.

(1) Posuzuje-li se povaha obytného domu jako rodinného domku podle počtu obytných místností, nepřihlíží se k neobytným ani obytným (§ 19 odst. 3) kuchyním.

(2) Závisí-li povaha obytného domu jako rodinného domku na úhrnu podlahové plochy obytných místností, přihlíží se ke kuchyním, jsou-li obytné (§ 19 odst. 3 a § 22 odst. 3).

Vlastník domu.

(§ 74 zákona)

§ 16.

(1) Kde se v předpisech o hospodaření s byty mluví o vlastníku domu, rozumí se jím u národního majetku organisace, jíž je dům svěřen do správy nebo do trvalého užívání.

(2) Jinak se vlastníkem domu, pokud z povahy věci nevyplývá něco jiného, rozumí též poživatel domu a národní správce.

§ 17.

(1) Výhody, přiznané předpisy o hospodaření s byty vlastníkům rodinných domků, příslušejí též

1. poživatelům rodinných domků, jakož i osobám, jimž přísluší věcné právo užívání bytu v rodinném domku, bylo-li věcné břímě, odpovídající právu požívání nebo právu užívání k vlastní potřebě, zřízeno před 1. lednem 1957;

2. dlouhodobým nájemcům rodinných domků, které jsou národním majetkem, a čekatelům družstevních rodinných domků.

(2) Dlouhodobým nájemcem rodinného domku, který je národním majetkem, se rozumí osoba, s níž sjednal výkonný orgán místního národního výboru nebo domovní správa dlouhodobý nájem domku podle zvláštních předpisů. * )

(3) Čekatelem družstevního rodinného domku je člen lidového bytového družstva, s nímž družstvo sjednalo o domku podmíněnou kupní smlouvu.

§ 18.

Byt.

(§ 75 zákona)

(1) Bytem se rozumí jednotlivá místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení a mohou trvale sloužit tomuto účelu jako samostatné bytové jednotky.

(2) Místnost nebo jejich soubor se považují za samostatné byty, i když u nich chybí vedlejší místnosti nebo kuchyně; jsou proto bytem i garsoniéry, jakož i pokoje ve svobodárnách.

(3) V pochybnostech, zdali jednotlivá místnost nebo soubor místností je samostatným bytem, rozhodne stavební úřad.

Obytné místnosti.

(§ 76 zákona)

§ 19.

(1) Za obytnou se považuje přímo osvětlená a přímo větratelná místnost o podlahové ploše aspoň 8 m 2 , kterou lze přímo nebo dostatečně nepřímo vytápět a jež je vzhledem ke svému vnitřnímu uspořádání a vybavení určena k bydlení.

(2) Místnost je přímo osvětlená a přímo větratelná, vedou-li její okna nebo zasklené dveře přímo do volného prostranství; tato podmínka je splněna, i když okna nebo zasklené dveře vedou do volného prostranství přes pavlač.

(3) Za podmínek stanovených v předchozích odstavcích považují se za obytné místnosti i kuchyně o podlahové ploše přes 12 m 2 , jakož i haly; za kuchyni se však nepovažuje jednotlivá obytná místnost, tvoří-li samostatný byt.

§ 20.

Obytnými místnostmi nejsou místnosti vedlejší (na př. předsíně a koupelny), třebas jinak vyhovovaly podmínkám § 19.

§ 21.

V pochybnostech, zda určitá místnost má povahu místnosti obytné, rozhodne stavební úřad.

§ 22.

Podlahová plocha obytných místností.

(§ 76 odst. 2 zákona)

(1) Při zjišťování podlahové plochy jednotlivých obytných místností se čítá celá plocha jejich podlahy. Do této plochy se počítá i plocha zabraná kamny nebo jinými topnými tělesy, jakož i plocha arkýřů; plocha výklenků a okenních nebo dveřních ústupků se čítá jen tehdy, jsou-li zároveň nejméně 1.20 m široké, 2.00 m vysoké a 0.30 m hluboké. K ploše zabrané nábytkem vestavěným do zdi se nepřihlíží.

(2) Má-li obytná místnost skosený strop, čítá se její podlahová plocha pouze čtyřmi pětinami.

(3) U obytných kuchyní (§ 19 odst. 3) se z jejich podlahové plochy, vypočtené podle předchozích odstavců, čítá toliko část, o kterou je tato plocha větší než 12 m 2 .

§ 23.

Byt zdravotně závadný.

Bytem zdravotně závadným je byt, jejž stavební úřad po projednání s okresním hygienikem uznal za nezpůsobilý k bydlení pro jeho technické závady, které škodlivě působí na zdraví.

Byt zdravotně nevhodný.

§ 24.

Bytem zdravotně nevhodným se rozumí byt, který vzhledem ke zdravotnímu stavu nebo těžkým tělesným nebo smyslovým vadám uživatele nebo jiného příslušníka jeho domácnosti působí podle posudku okresního hygienika škodlivě na jejich zdraví (na př. byt ve vysokém podlaží v domě bez výtahu pro nemocného srdeční chorobou a pod.).

§ 25.

(1) Pod pojem bytů zdravotně nevhodných náleží též byty přeplněné.

(2) Byt se považuje za přeplněný, připadá-li z úhrnu podlahových ploch obytných místností (§§ 19 a 22) na uživatele bytu a na každého dalšího příslušníka jeho domácnosti méně než 8 m 2 nebo nelze-li v bytě poskytnout jeho uživateli nebo jinému příslušníku jeho domácnosti oddělenou místnost, ač ji podle posudku okresního hygienika vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nebo těžkým tělesným nebo smyslovým vadám nezbytně potřebují.

§ 26.

Organisace.

(1) Kde se v předpisech o hospodaření s byty mluví o rozpočtových, hospodářských a jiných organisacích socialistického sektoru (dále jen „organisace”), rozumějí se tím zejména ministerstva a ostatní Ústřední úřady a orgány, národní výbory, prokuratury, státní vědecké a výzkumné ústavy, státní ústavy pro projektování, vysoké školy, státní dráhy, spoje (pošty), strojní a traktorové stanice, národní podniky, podniky státního obchodu, podniky místního průmyslu, podniky komunálního hospodářství, domovní správy, státní peněžní ústavy, Státní pojišťovna a její orgány, lidová družstva a družstevní organisace, dobrovolné organisace (na př. Jednotná odborová organisace (ROH) a Československý Červený kříž] a politické strany.

(2) Organisacemi ve smyslu předpisů o hospodaření s byty nejsou vojenská správa, ozbrojené součásti ministerstva vnitra a lidová bytová družstva (dále jen „družstva”); pro ně platí zvláštní ustanovení.

§ 27.

Podnikové byty.

(§ 77 zákona)

Za podnikové byty se považují

1. byty v obytných domech (§ 11), které dne 31. prosince 1956 byly organisace oprávněny pronajímat svým zaměstnancům, t. j.

a) byty v obytných domech bývalého státního podniku, které byly 31. prosince 1956 ve správě organisace, jež je přímým právním nástupcem tohoto podniku [§ 33 odst. 1 č. 1 písm. a) zákona č. 138/1948 Sb.];

b) byty v obytných domech, pro něž bylo dáno povoleni k obývání (povolení k uvedení do trvalého užívání) v době od 10. srpna 1946 do 31. prosince 1956 a které organisace nebo její právní předchůdci vystavěli pro ubytování svých zaměstnanců [§ 33 odst. 1 č. 1 písm. b) zákona č. 138/1948 Sb.];

c) byty v obytných domech, pro něž bylo dáno obývací povolení před 10. srpnem 1946 a které organisace nebo její právní předchůdci vystavěli pro ubytování zaměstnanců svých výrobních závodů, jakož i byty v jiných obytných domech, které organisace nebo její právní předchůdci získali jiným způsobem před 1. lednem 1957 pro tento účel, avšak v obou případech jen jde-li o organisaci, kterou určil výkonný orgán okresního národního výboru [§ 33 odst. 1 č. 1 písm. f) zákona č. 138/1948 Sb.];

d) byty v obytných domech, které vyňal výkonný orgán okresního národního výboru, po případě bývalý zemský národní výbor z přikazovacího práva výkonného orgánu místního národního výboru (§ 33 odst. 2 zákona č. 138/1948 Sb.);

2. byty v obytných domech (§ 11), které organisace získají po 31. prosinci 1956 novou výstavbou nebo jiným způsobem pro účely ubytování vlastních zaměstnanců.

§ 28.

Zaměstnanecké byty.

(§ 86 zákona)

(1) Zaměstnaneckými byty se rozumějí byty zřízené při veřejných nebo provozních budovách, jakož i byty vystavěné při provozních objektech (na př. v drážním prostoru, při elektrárnách, vodohospodářských dílech a zařízeních a vysílacích stanicích), při zdravotnických zařízeních nebo při ústavech sociální péče a určené ve všech případech pro ubytování zaměstnanců, kteří jsou pověřeni dozorem na tyto budovy (objekty a ústavy a zařízení) nebo jsou z jiných služebních důvodů povinni v nich bydlet.

(2) Za byty při budovách (objektech, ústavech a zařízeních) se považují takové byty, které jsou bud’ zřízeny přímo v budově (objektu, ústavu nebo zařízení) nebo jsou vystavěny v přímé místní souvislosti s těmito budovami (objekty, ústavy nebo zařízeními), takže s nimi tvoří jeden účelový celek.

(3) V pochybnostech, zda jde o zaměstnanecký byt, rozhodne odbor pro místní hospodářství rady okresního národního výboru.

Vojenské byty.

(§ 78 zákona)

§ 29.

(1) Vojenskými byty se rozumějí

1. všechny byty v obytných domech (§ 11) určených výhradně pro ubytování vojáků z povolání;

2. v jiných domech byty, jejichž uživateli byli dne 1. ledna 1957 vojáci z povolání, vyjímajíc však byty,

a) jež mají povahu podnikových bytů nebo bytů zaměstnaneckých, nebo

b) které jsou v domech družstev nebo v rodinných domcích.

(2) U bytů uvedených v odstavci 1 č. 1 závisí jejich povaha jako bytů vojenských jedině na tom, že obytný dům je určen výhradně k ubytování vojáků z povolání. Nerozhoduje, jestliže v takovém domě skutečně nebydlí ve všech bytech výhradně jen vojáci z povolání, zejména také proto, že v domě jsou vyhrazené byty (§ 33).

(3) Vojenské byty uvedené v odstavci 1 č. 2 pozbývají této své povahy, jestliže po 1. lednu 1957 přestal být uživatel bytu vojákem z povolání nebo uživatelem bytu se směnou bytu stala osoba, jež není vojákem z povolání, anebo byt byl přidělen jiné osobě než vojáku z povolání.

§ 30.

Byty v jiných domech než v obytných domech uvedených v § 29 v odst. 1 č. 1, které měly podle zákona č. 94/1950 Sb., o ubytování branné moci a Sboru národní bezpečnosti, povahu vojenských bytů a jejichž uživateli nebyli 1. ledna 1957 vojáci z povolání, pozbyly tímto dnem této své povahy.

Byty ministerstva vnitra.

(§ 79 zákona).

§ 31.

(1) Za byty ministerstva vnitra se považují byty v obytných domech (§ 11) určených výhradně pro ubytování příslušníků ozbrojených součástí ministerstva vnitra v činné službě (dále jen „příslušníci ministerstva vnitra“).

(2) Povaha bytů jako bytů ministerstva vnitra závisí jedině na tom, že obytný dům je určen výhradně k ubytování příslušníků ministerstva vnitra. Nerozhoduje, jestliže v takovém domě skutečně nebydlí ve všech bytech výhradně jen příslušníci ministerstva vnitra, zejména také proto, že v domě jsou vyhrazené byty (§ 33).

§ 32.

Byty v jiných domech než v obytných domech uvedených v § 31 odst. 1, které měly podle zákona č. 94/1950 Sb. povahu bytů Sboru národní bezpečnosti, pozbyly dnem 1. ledna 1957 této své povahy.

§ 33.

Vyhrazené byty.

(§ 82 zákona)

(1) Část nově vystavěných podnikových bytů, vojenských bytů a bytů ministerstva vnitra, pro něž bude po 31. prosinci 1956 vydáno povolení k uvedení do trvalého užívání, musí být vyhrazena pro ubytování osob, jejichž pobyt v obci (sídlišti) nezbytně vyžaduje zajištění služeb veřejnosti.

(2) Úhrn podlahové plochy obytných místností takto vyhrazených bytů smí činit nejvýše 20 % úhrnu podlahové plochy obytných místností všech zároveň dokončených bytů. V těchto mezích určí rozsah výhrady bytů rada okresního národního výboru podle místních poměrů. O druzích vyhrazených bytů a jejich počtu se dohodne výkonný orgán místního národního výboru s organisací, náčelníkem posádky (dále jen „náčelník“) nebo krajskou správou; nedojde-li k dohodě, rozhodne odbor pro místní hospodářství rady okresního národního výboru.

(3) Vyhrazené byty nemají povahu podnikových bytů, vojenských bytů ani bytů ministerstva vnitra.

Nadměrný byt.

(§ 52 odst. 2 zákona)

§ 34.

Byt se považuje za nadměrný,

1. činí-li úhrn podlahové plochy obytných místností (§§ 35 a 36) nejméně dvojnásobek výměry, vypočtené podle § 37, nebo

2. přesahuje-li úhrn podlahové plochy obytných místností (§§ 35 a 36) výměru, vypočtenou podle § 37, o plochu, která se rovná aspoň podlahové ploše dvou obytných místností (vyjímajíc obytnou kuchyni) tohoto bytu.

§ 35.

Úhrnem podlahové plochy obytných místností bytu se rozumí podlahová plocha (§ 22)

1. všech obytných místností (§ 19), skládá-li se byt z více obytných místností;

2. obytné místnosti a po případě přímo osvětlené a přímo větratelné neobytné kuchyně (§ 19 odst. 3), tvoří-li byt toliko jediná obytná místnost a bydlí-li v něm pouze jeho uživatel bez příslušníků domácnosti.

§ 36.

Při výpočtu úhrnu podlahové plochy obytných místností bytu podle § 35 se nepřihlíží k obytným místnostem, jichž se užívá k jiným účelům než k bydlení.

§ 37.

(1) Výměrou se rozumí

1. plocha 12 m 2 , počítaná na uživatele bytu a na každého dalšího příslušníka jeho domácnosti, skládá-li se byt z více obytných místností nebo tvoří-li byt sice jediná obytná místnost, avšak bydlí-li v něm jeho uživatel s jedním nebo s více příslušníky své domácnosti; bydlí-li v bytě s jeho uživatelem aspoň jeden příslušník jeho rodiny, připočte se k součtu této plochy ještě 6 m 2 ;

2. plocha 20 m 2 , tvoří-li byt toliko jediná obytná místnost a bydlí-li v něm pouze jeho uživatel bez příslušníků domácnosti.

(2) Bydlí-li v bytě více rodin a je-li z každé této rodiny aspoň jeden její příslušník spoluuživatelem bytu, posuzují se příslušníci domácnosti podle každého spoluuživatele. Zároveň se v takovém případě při zjišťování výměry podle odstavce 1 č. 1 počítá 6 m 2 na každého spoluuživatele, s nímž bydlí v bytě aspoň jeden příslušník jeho rodiny; při tom však tutéž osobu lze čítat za příslušníka jen jedné rodiny. Ve všech ostatních případech se čítá 6 m 2 toliko jednou.

§ 38.

Uživatel bytu.

Uživatelem bytu je osoba, která je oprávněna užívat bytu na základě smlouvy s vlastníkem domu (zejména nájemník) nebo z důvodu věcného práva (zejména vlastník domu, pokud bydlí ve vlastním domě).

§ 39.

Příslušníci rodiny.

(§ 83 zákona)

(1) Příslušníkem rodiny uživatele bytu se rozumí jeho manželka (manžel), jeho příbuzní v přímém pokolení (prarodiče, staří rodiče, děti, vnuci a pravnuci) a jeho sourozenci (bratři a sestry). Příbuzenskému poměru se rovná poměr založený osvojením.

(2) Při zjišťování počtu příslušníků rodiny se počítá i s dítětem, které se má narodit, je-li lékařsky prokázáno těhotenství.

(3) Příslušníky rodiny uživatele bytu nejsou osoby s ním sešvagřené (zejména tchán — tchýně, švagr — švagrová a zeť — snacha).

Příslušnici domácnosti.

(§ 84 zákona)

§ 40.

(1) Za příslušníky domácnosti uživatele bytu se považuji

1. příslušníci uživatelovy rodiny a jeho zeť (snacha), kteří nemajíce vlastního bytu žijí s uživatelem v jeho bytě, jakož i

2. jiné osoby s uživatelem příbuzné (strýc — teta, synovec — neteř, bratranec — sestřenice) nebo s nim sešvagřené (tchán — tchýně, švagr — švagrová), které nemajíce vlastního bytu žijí s uživatelem v jeho bytě a

a) buď pečují o společnou domácnost (poměrná úhrada nákladů na domácnost nebo bezplatný výkon domácích prací),

b) nebo jsou na uživatele odkázány svou výživou nebo vzhledem ke svému zdravotnímu stavu na jeho péči nebo opačně uživatel bytu je takto odkázán na ně.

(2) Za příslušníky domácnosti se považují též osoby, jež nemajíce vlastního bytu bydlí v uživatelově bytě a za plat obstarávají domácí nebo jiné práce (hospodyně a ošetřovatelka), jakož i družka (druh) uživatele bytu, je-li matkou (otcem) jeho dítěte nebo žije-li s ním ve společné domácnosti aspoň 3 roky.

(3) Uživatel bytu ani jiný příslušník jeho domácnosti nepřestávají být příslušníky domácnosti, dlí-li Z vážných důvodů, zejména pro výkon branné povinnosti, pro účast na pracovní brigádě, pro studium na škole nebo z léčebných důvodů delší dobu, avšak dočasně, mimo své bydliště.

§ 41.

(1) Pouhé ohlášení trvalého pobytu (bydliště) podle předpisů o hlášení obyvatelstva nezakládá samo o sobě příslušnost k domácnosti.

(2) Příslušníky domácnosti uživatele bytu nejsou jeho podnájemníci (§ 129 odst. 1), třebas se u něho též stravovali.

ČÁST TŘETÍ.

PŘEHLED O BYTOVÉM PROSTORU.

(§ 2 zákona)

§ 42.

Ohlašovací povinnost.

(1) Vlastníci domů a uživatelé bytů jsou povinni hlásit výkonnému orgánu místního národního výboru skutečnosti, jichž potřebuje k tomu, aby mohl hospodařit s byty; jsou také povinni podat výkonným orgánům národních výborů potřebná vysvětlení.

(2) Tato povinnost vlastníků domů a uživatelů bytů se týká též podnikových bytů, vojenských bytů, bytů ministerstva vnitra a družstevních bytů.

§ 43.

Ohlašovací povinnost vlastníků domů.

(1) Vlastník domu je povinen hlásit

1. byt, pro který bylo po 31. prosinci 1956 vydáno povolení k uvedení do trvalého užívání;

2. byt, jehož vůbec nikdo neužívá nebo v němž jeho uživatel nebydlí nebo bydlí v něm toliko občas;

3. byt, u něhož došlo k pravomocnému zrušení smlouvy o jeho užívání (na př. výpovědí nájemní smlouvy) nebo který se jinak uvolnil (na př. vlastník domu vyklidil svůj byt ve vlastním domě) nebo jejž jeho uživatel opustil;

4. byt, jehož uživatel zemřel;

5. byt, do něhož se nájemník, jemuž byt byl přidělen, do 15 dnů po vzniku nájemního poměru nenastěhoval, ani do téže lhůty nezačal s jeho úpravou;

6. byt, jejž jeho uživatel, kterému dal výkonný orgán místního národního výboru přivolení ke směně, nevyměnil do stanovené lhůty;

7. byt, do něhož se osoba nastěhovala svémocně.

(2) Vlastník domu hlásí byty výkonnému orgánu místního národního výboru, vojenské byty však též náčelníku.

Ohlašovací povinnost uživatelů bytů.

§ 44.

(1) Uživatel, který má dva byty, je povinen to ohlásit. Ohlašovací povinnost nastává i tehdy, má-li druhý byt uživatelova manželka (manžel) nebo jeho družka (druh).

(2) Za druhý byt v tomto smyslu se nepovažuje jednotlivá obytná místnost (část bytu) v rodinném domku, který je na venkově, užívá-li jí pro své zotavení nebo za účelem ošetření zahrady vlastník domku nebo příslušník jeho rodiny; to platí však jen tehdy, bydlí-li tyto osoby ve větší obci (§ 50 odst. 2) a jde-li o jinou obec, než ve které je domek.

(3) Uživatel hlásí byty výkonnému orgánu místního národního výboru; jsou-li byty v různých obcích, ohlásí je výkonným orgánům místních národních výborů obou obcí. Je-li jeden z bytů vojenským bytem, ohlásí jej uživatel též náčelníku.

§ 45.

(1) Má-li uživatel nadměrný byt, je povinen to ohlásit.

(2) Nadměrné byty se hlásí výkonnému orgánu místního národního výboru; je-li nadměrný byt vojenským bytem, ohlásí jej uživatel též náčelníku.

Splněni ohlašovací povinnosti.

§ 46.

(1) Byty musí být ohlášeny do 8 dnů poté, kdy nastaly skutečnosti, jež zakládají ohlašovací povinnost, nebo kdy vlastník domu o těchto skutečnostech zvěděl, jestliže v době jejich vzniku nemohly mu být při péči řádného hospodáře známy.

(2) Při zrušení nájemní smlouvy výpovědí nebo soudním smírem počítá se osmidenní ohlašovací lhůta, jestliže nájemní smlouva byla zrušena

1. výpovědí, kterou dal pronajimatel, ode dne, kdy nabyl právní moci rozsudek, kterým soud dal pronajimateli přivolení k výpovědi;

2. výpovědí, kterou dal nájemník, od uplynutí patnáctidenní lhůty k podání odporu proti výpovědi, jestliže jej pronajimatel včas nepodal; jestliže pronajimatel podal proti výpovědi včas odpor, počíná běžet osmidenní ohlašovací lhůta ode dne, kdy nabyl právní moci rozsudek, kterým soud ponechal výpověď v platnosti;

3. smírem sjednaným v řízení o pronajimatelově návrhu na přivolení k výpovědi nebo za zrušení nájemního poměru bez výpovědi, ode dne, kdy soud smír schválil.

§ 47.

(1) Byty, u nichž nastaly skutečnosti zakládající ohlašovací povinnost před uveřejněním této vyhlášky a které nebyly před tímto dnem řádně ohlášeny výkonnému orgánu místního národního výboru, musí vlastníci domů a uživatelé bytů ohlásit výkonnému orgánu místního národního výboru (náčelníku) do 15 dnů po uveřejnění této vyhlášky. Nadměrné byty musí jejich uživatelé ohlásit do 31. května 1957.

(2) Nastanou-li skutečnosti zakládající ohlašovací povinnost po uveřejnění této vyhlášky nebo u nadměrných bytů po 31. květnu 1957, platí pro hlášení osmidenní lhůta podle § 46 odst. 1.

§ 48.

Místní ohledání.

(1) Nesplnil-li vlastník domu nebo uživatel bytu ohlašovací povinnost nebo nestačí-li jejich údaje anebo jsou-li o nich vážné pochybnosti, může výkonný orgán národního výboru zjistit v nezbytných případech potřebné skutečnosti místním ohledáním.

(2) Při místním ohledání jsou vlastník domu i uživatel bytu povinni dovolit výkonnému orgánu národního výboru nezbytný přístup do domu a do bytu.

(3) Místní ohledání lze provádět jen od 7 do 19 hodin a toliko v přítomnosti uživatele bytu nebo zletilého příslušníka jeho rodiny, kteří bydlí v jeho bytě. Možno při něm zjišťovat pouze skutečnosti potřebné pro opatření podle předpisů o hospodaření s byty.

ČÁST ČTVRTÁ.

ROZDĚLENÍ BYTOVÉHO PROSTORU.

ODDÍL 1.

SEZNAMY A POŘADNÍKY.

Článek 1.

Seznamy uchazečů.

§ 49.

(1) Základem pro přidělování bytů jsou seznamy uchazečů, jež jsou povinny vést

1. výkonné orgány místních národních výborů (místní seznamy);

2. organisace, pokud jde o uchazeče, kteří jsou jejich zaměstnanci (seznamy zaměstnanců organisací);

3. náčelníci, pokud jde o uchazeče, kteří jsou vojáky z povolání nebo občanskými zaměstnanci vojenské správy (seznamy vojáků z povolání);

4. krajské správy, pokud jde o uchazeče, kteří jsou příslušníky ministerstva vnitra (seznamy příslušníků ministerstva vnitra);

5. družstva, pokud jde o uchazeče, kteří jsou jejich členy (seznamy družstevníků).

(2) V hlavním městě Praze, v městě Bratislavě, jakož i v krajských městech, v nichž působí obvodní národní výbory, vedou organisace, náčelníci, krajské správy i družstva jednotné seznamy uchazečů pro celý obvod obce.

§ 50.

Místní seznamy.

(§ 3 zákona)

(1) Výkonný orgán místního národního výboru vede v každé obci seznam osob,

1. které nemají v obci vlastního bytu, nebo

2. jež bydlí v obci ve vlastním bytě,

a) který je zdravotně závadný nebo zdravotně nevhodný, nebo

b) jejž musí vyklidit, poněvadž vlastník domu má, proti nim exekuční titul k vyklizení bytu,

a ucházejí se v obci o byt (dále jen „uchazeči“).

(2) V obcích, jež mají více než 5000 obyvatelů nebo jsou sídlem okresního národního výboru anebo které určí rada okresního národního výboru (dále jen „větší obce“), zapíše výkonný orgán místního národního výboru do seznamu uchazeče, kteří nemají v obci vlastního bytu (odstavec 1 č. 1), jen tehdy, jestliže v obci trvale pracuji.

§ 51.

Seznamy zaměstnanců organisací.

(§ 4 zákona)

(1) Organisace, která má podnikové byty, vede pro každou obec, v níž jsou tyto byty, seznam osob, které jsou jejími zaměstnanci, v obci trvale pracují a vyhovují podmínkám § 50 odst. 1.

(2) Má-li organisace podnikové byty ve více obcích, které spolu územně souvisí a tvoří tak jednotnou hospodářskou oblast nebo které jsou vzájemně spojeny vhodnými dopravními prostředky, takže bez obtíží lze z jedné do druhé denně dojíždět, a má-li zároveň své sídlo nebo závod (provozovnu nebo středisko) jen v jedné z těchto obcí, vede organisace jednotný seznam uchazečů pro všechny tyto obce. V takovém případě se podmínka, že uchazeč v obci trvale pracuje, považuje za splněnou ve všech těchto obcích.

§ 52.

Seznamy vojáků z povolání.

(§ 5 odst. 1 zákona)

(1) Náčelníci vedou pro každou obec, v níž jsou vojenské byty, seznam vojáků z povolání a občanských zaměstnanců vojenské správy, kteří vykonávají v obci službu nebo v ní trvale pracují anebo jejichž pobytu v obci vyžaduje jiný služební zájem a vyhovují podmínkám § 50 odst. 1.

(2) Jsou-li vojenské byty ve více obcích, které spolu územně souvisí a tvoří tak jednotnou hospodářskou oblast nebo které jsou vzájemně spojeny vhodnými dopravními prostředky, takže bez obtíží lze z jedné do druhé denně dojíždět, a jsou-li tyto byty určeny pro ubytování vojáků z povolání nebo občanských zaměstnanců vojenské správy, kteří vykonávají službu nebo trvale pracují v jedné z těchto obcí nebo jejichž pobytu v jedné z těchto obcí vyžaduje jiný služební zájem, vede náčelník jednotný seznam uchazečů pro všechny tyto obce. V takovém případě se podmínka, že voják z povolání nebo občanský zaměstnanec vojenské správy vykonává v obci službu nebo v ní trvale pracuje nebo že jeho pobytu v obci vyžaduje jiný služební zájem, považuje za splněnou ve všech těchto obcích.

§ 53.

Seznamy příslušníků ministerstva vnitra.

(§ 5 odst. 2 zákona)

(1) Krajské správy vedou pro každou obec, v níž jsou byty ministerstva vnitra, seznam příslušníků ministerstva vnitra, kteří vykonávají v obci službu a vyhovují podmínkám § 50 odst. 1.

(2) Jsou-li byty ministerstva vnitra ve více obcích, které spolu územně souvisí a tvoří tak jednotnou hospodářskou oblast nebo které jsou vzájemně spojeny vhodnými dopravními prostředky, takže bez obtíží lze z jedné do druhé denně dojíždět, a jsou-li tyto byty určeny pro ubytování příslušníků ministerstva vnitra, kteří vykonávají službu v jedné z těchto obcí, vede krajská správa jednotný seznam uchazečů pro všechny tyto obce. V takovém případě se podmínka, že uchazeč vykonává v obci službu, považuje za splněnou ve všech těchto obcích.

§ 54.

Seznamy družstevníků.

(§ 6 zákona)

(1) Družstva, jež mají družstevní byty, vedou pro každou obec, v níž jsou tyto byty, seznam osob, které jsou členy družstva a vyhovují podmínkám § 50 odst. 1.

(2) Ve větších obcích (§ 50 odst. 2) zapíše družstvo do seznamu družstevníků členy, kteří nemají vlastního bytu (§ 50 odst. 1 č. 1) jen tehdy, jestliže v obci trvale pracují.

Společná ustanovení o seznamech uchazečů.

(§§ 7 a 8 zákona)

§ 55.

(1) Uchazeče, kteří trvale pracují (vykonávají službu) ve větší obci (§ 50 odst. 2), lze zapsat do seznamu (§ 49) buď v této obci nebo v menší obci, jež s touto větší obcí územně souvisí a tvoří s ní jednotnou hospodářskou oblast nebo která je s ní spojena vhodnými dopravními prostředky, takže bez obtíží lze z jedné do druhé denně dojíždět.

(2) V pochybnostech, zdali jde o takovou obec, rozhodne odbor pro místní hospodářství rady okresního národního výboru.

§ 56.

(1) Uchazeč může být v obci zapsán toliko do jediného seznamu uchazečů; zapíše se zpravidla do seznamu, který je pro něho příslušný podle povahy jeho zaměstnání nebo podle členství ve družstvu.

(2) Jsou-li uchazeči manželé, zapíše se do seznamu toliko jeden z nich nebo jako jediný uchazeč oba manželé.

§ 57.

(1) Uchazeč se zapíše do seznamu na svou žádost; uchazeči, proti nimž má vlastník domu exekuční titul k vyklizení bytu, zapíší se do seznamu (§ 49) i na žádost vymáhajícího vlastníka domu.

(2) Zápis do seznamu nelze odepřít, vyhovuje-li uchazeč stanoveným podmínkám (§§ 50 až 54).

§ 58.

Osobami, které nemají v obci vlastního bytu, se rozumějí nejen osoby, jež v obci vůbec nebydlí, nýbrž i osoby,

1. které v obci bydlí v ubytovacím podniku nebo s příslušníky své rodiny v bytě jiné osoby jako příslušníci její domácnosti nebo jako podnájemníci;

2. jež v obci bydlí v budově, která má být podle vykonatelného rozhodnutí stavebního úřadu nebo s jeho svolením zbořena;

3. jejichž manželství bylo rozvodem zrušeno a které jsou podle soudní dohody povinny ze společného bytu se vystěhovat nebo jsou ochotny tak učinit i bez takové dohody.

§ 59.

(1) K osobám, které v obci trvale pracují, počítají se též osoby, jejichž pracovní poměr je podle zvláštních předpisů časově omezen. Tak tomu je zejména u osob získaných organisovaným náborem pracovních sil (vládní nařízení č. 128/1951 Sb.), u absolventů vysokých škol a absolventů některých výběrových odborných škol, kteří jsou povinni pracovat po dobu 3 let v určených podnicích, úřadech, soudech, ústavech a jiných zařízeních (vládní nařízení č. 20/1952 Sb. ve znění vládního nařízení č. 56/1953 Sb.), nebo u odborných pracovníků, kteří musí pracovat po stanovenou dobu v podniku, jenž jim byl určen (vládní nařízení č. 43/1952 Sb.).

(2) U osob, které vzhledem k povaze své práce mění své pracoviště, zejména proto, že je zaměstnavatel vysílá na stavební, montážní, instalační, opravné, udržovací a jiné práce, považuje se za obec, v níž trvale pracují, obec jejich dosavadního bydliště nebo obec, ve které je závod (provozovna nebo středisko), v němž jsou zaměstnány.

Článek 2.

Pořadníky uchazečů.

Základní ustanovení o pořadnících.

(§ 9 odst. 1 a § 11 zákona)

§ 60.

(1) Ve větších obcích (§ 50 odst. 2), jakož i v jiných obcích, kde je v místním seznamu zapsáno více než 50 uchazečů, vede výkonný orgán místního národního výboru vedle tohoto seznamu zvláštní místní pořadník.

(2) Je-li v seznamu zaměstnanců organisace, v seznamu vojáků z povolání, v seznamu příslušníků ministerstva vnitra nebo v seznamu družstevníků zapsáno více než 50 uchazečů, vede organisace, náčelník, krajská správa nebo družstvo vedle seznamu zvláštní pořadník zaměstnanců organisace, pořadník vojáků z povolání, pořadník příslušníků ministerstva vnitra nebo pořadník družstevníků. Jestliže organisace, náčelník nebo krajská správa vedou jednotné seznamy uchazečů pro více obcí (§ 51 odst. 2, § 52 odst. 2 a § 53 odst. 2), vedou pro tyto obce i jednotné pořadníky.

(3) V hlavním městě Praze, v městě Bratislavě, jakož i v krajských městech, v nichž působí obvodní národní výbory, vedou organisace, náčelníci, krajské správy i družstva jednotné pořadníky pro celý obvod obce.

§ 61.

(1) Pořadníky se sestavují na krátké, časově omezené údobí, a to zpravidla na čtvrt nebo půl roku.

(2) Počet uchazečů zapsaných do pořadníku musí být úměrný počtu bytů, jež bude podle odhadu možno v časovém údobí, na něž se sestavuje pořadník, přidělit těmto uchazečům.

§ 62.

(1) Jestliže v časovém údobí, na něž byl sestaven pořadník, nebylo možno mimo očekávání přidělit byty všem uchazečům zapsaným do pořadníku, zapíší se zbývající uchazeči do pořadníku na další časové údobí, nedošlo-li ovšem u nich mezitím ke změně skutečností, na nichž závisí zápis do pořadníku.

(2) Je-li v pořadníku zapsáno méně uchazečů, než kolik bytů je možno přidělit v časovém údobí, na něž byl pořadník sestaven, sestaví se pořadník na celé další časové údobí.

§ 63.

Místní pořadníky.

(§ 9 odst. 2 a 3 zákona)

(1) Výkonný orgán místního národního výboru zapíše do místního pořadníku uchazeče zapsané do místního seznamu, kteří podle naléhavosti bytové potřeby a se zřetelem na význam své práce přicházejí v nejbližším časovém údobí v úvahu pro přidělení bytu.

(2) Mají-li se v časovém údobí, na něž se sestavuje pořadník, přidělovat též vyhrazené byty (§ 33), zapíše výkonný orgán místního národního výboru do zvláštní skupiny v pořadníku uchazeče zapsané do místního seznamu, kteří podle povahy své práce a se zřetelem na naléhavost bytové potřeby přicházejí v úvahu pro přidělení těchto bytů.

Podmínky zápisu do místního pořadníku.

§ 64.

(1) Výkonný orgán místního národního výboru zapíše do místního pořadníku uchazeče zapsané do místního seznamu podle naléhavosti bytové potřeby každého jednotlivého uchazeče tak, aby se bytů skutečně dostalo nejpotřebnějším uchazečům.

(2) Při posuzování naléhavosti bytové potřeby vychází výkonný orgán místního národního výboru ze způsobu uchazečova bydlení. Zapíše proto do místního pořadníku především uchazeče, kteří bydlí v bytě zdravotně závadném (§ 23) a zároveň též zdravotně nevhodném (§§ 24 a 25), po nich pak uchazeče, kteří bydlí buď v bytě zdravotně závadném nebo v bytě zdravotně nevhodném: v obou případech mají přednost uchazeči s nezletilými dětmi. Při výběru dalších uchazečů přicházejí v úvahu ti, kdož žijí odloučeně od své rodiny nebo denně dojíždějí ze vzdálených míst do zaměstnání. Ve spojitosti s tímto ohodnocením způsobu uchazečova bydlení přihlíží se u každého uchazeče též k jeho zdravotnímu stavu a ke zdravotnímu stavu příslušníků jeho domácnosti. Uchazečovi bytová potřeba je naléhavější, jestliže způsob jeho dosavadního bydlení je podle posudku okresního hygienika příčinou zhoršení jeho nemoci nebo nemoci příslušníků jeho domácnosti nebo ohrožuje jejich zdravotní stav, zejména zdraví nezletilých dětí.

(3) Při posuzováni naléhavosti bytové potřeby uchazeče, který je povinen vyklidit byt v rodinném domku, poněvadž soud dal vlastníku domku přivolení k výpovědi proto, že se chce do domku nastěhovat nebo že v něm potřebuje bytu pro své ženaté (vdané) dítě, přihlíží výkonný orgán místního národního výboru především k naléhavosti bytové potřeby vlastníka domku nebo jeho ženatého (vdaného) dítěte. To platí i tehdy, je-li uchazeč povinen vyklidit byt v rodinném domku podle soudního smíru, sjednaného v řízení o návrhu vlastníka domku na přivolení k výpovědi. Lze-li však uchazeči jako náhradní byt (§ 188 odst. 2 a 3) přidělit byt vlastníka domku, zapíše se uchazeč do pořadníku bez ohledu na naléhavost bytové potřeby.

§ 65.

(1) Je-li u více uchazečů jejich bytová potřeba stejně naléhavá, rozhodne mezi nimi o zápisu do místního pořadníku význam jejich práce.

(2) Význam uchazečovy práce se posuzuje podle důležitosti jeho zaměstnání a úkolů, jež v tomto zaměstnání plní; přitom se přihlíží též k tomu, byl-li uchazeči propůjčen řád nebo uděleno vyznamenání za zásluhy o stát a jeho socialistickou výstavbu.

§ 66.

(1) Má-li se v místním pořadníku vytvořit zvláštní skupina uchazečů, kteří přicházejí v úvahu pro přidělení vyhrazených bytů (§ 63 odst. 2), zařadí do ní výkonný orgán místního národního výboru uchazeče zapsané do místního seznamu podle významu jejich práce tak, aby bylo v obci (sídlišti) zajištěno řádné plnění služeb veřejnosti. Výkonný orgán místního národního výboru zapíše proto do této skupiny uchazeče z oboru zásobování, péče o zdraví, školství, komunálních služeb, dopravy a spojů; jiné uchazeče do této skupiny pořadníku zařadit nelze.

(2) Je-li v místním seznamu zapsáno více uchazečů z téhož oboru, zařadí se do zvláštní skupiny místního pořadníku ti, jejichž bytová potřeba je nejnaléhavější.

§ 67.

Odvolání.

(§ 10 zákona)

(1) Uchazeči, zapsaní do místního seznamu, kteří nebyli zapsáni do místního pořadníku, mohou proti tomu podat výkonnému orgánu místního národního výboru rozklad.

(2) O rozkladu rozhodne výkonný orgán místního národního výboru do 30 dnů. Z rozhodnutí může se uchazeč odvolat k odboru pro místní hospodářství rady okresního národního výboru, proti jehož rozhodnutí není další odvolání přípustné.

(3) Ustanovení předchozích odstavců se nevztahuje na pořadníky zaměstnanců organisací, pořadníky vojáků z povolání, pořadníky příslušníků ministerstva vnitra, ani na pořadníky družstevníků.

Pořadí uchazečů.

(§ 9 odst. 2 a 3 a § 10 zákona)

§ 68.

(1) Pro každého uchazeče zapsaného do místního pořadníku, jakož i pro každého uchazeče zapsaného do zvláštní skupiny uchazečů, kteří přicházejí v úvahu pro přidělení vyhrazených bytů, určí výkonný orgán místního národního výboru jeho pořadí.

(2) Pořadí uchazečů se určuje podle týchž skutečností, podle nichž se uchazeči zapsaní do místního seznamu hodnotí pro zápis do místního pořadníku nebo do jeho zvláštní skupiny (§ 64 až 66)

§ 69.

Z rozhodnutí, kterým výkonný orgán místního národního výboru určil pořadí uchazečů zapsaných do pořadníku nebo do jeho zvláštní skupiny, nelze se odvolat.

Pořadník zaměstnanců organisace.

(§ 12 odst. 1 zákona)

§ 70.

Organisace zapíše v dohodě se závodním výborem odborového svazu do pořadníku zaměstnanců organisace uchazeče zapsané do seznamu zaměstnanců organisace, kteří podle významu své práce a se zřetelem na naléhavost bytové potřeby přicházejí v nejbližším časovém údobí v úvahu pro přidělení bytu.

§ 71.

(1) Význam uchazečovy práce hodnotí organisace v dohodě se závodním výborem odborového svazu podle zásad platných pro zařazení uchazečů do místního pořadníku (§ 65 odst. 2) a zároveň podle důležitosti uchazečovy práce pro provoz organisace; při tom se přihlíží též k obtížnosti práce a k pracovnímu výkonu uchazeče.

(2) Je-li u více uchazečů význam jejich práce stejně důležitý, rozhodne mezi nimi o zápisu do pořadníku naléhavost jejich bytové potřeby.

(3) Naléhavost uchazečovy bytové potřeby se posuzuje podle zásad platných pro zařazení uchazečů do místního pořadníku (§ 64 odst. 2).

§ 72.

(1) Pro každého uchazeče zapsaného do pořadníku určí organisace v dohodě se závodním výborem odborového svazu jeho pořadí.

(2) Pořadí uchazečů se určuje podle týchž skutečností, podle nichž se uchazeči zapsaní do seznamu zaměstnanců organisace hodnotí pro zápis do pořadníku zaměstnanců organisace.

§ 73.

Pořadníky vojáků z povolání a příslušníků ministerstva vnitra.

(§ 12 odst. 2 zákona)

(1) Do pořadníku vojáků z povolání a do pořadníku příslušníků ministerstva vnitra zapíše náčelník nebo krajská správa uchazeče zapsané do seznamu vojáků z povolání nebo do seznamu příslušníků ministerstva vnitra, kteří podle významu své služby (práce) a se zřetelem na naléhavost bytové potřeby přicházejí v nejbližším časovém údobí v úvahu pro přidělení bytu a zároveň podle týchž skutečností určí pro každého uchazeče zapsaného do pořadníku jeho pořadí.

(2) Při zápisu uchazečů do pořadníku vojáků z povolání nebo do pořadníku příslušníků ministerstva vnitra a při určení jejich pořadí postupuje náčelník nebo krajská správa podle zásad platných pro zařazení uchazečů do pořadníku zaměstnanců organisace (§§ 70 až 72).

§ 74.

Pořadníky družstevníků.

(§ 12 odst. 3 zákona)

(1) Družstvo zapíše do pořadníku družstevníků uchazeče zapsaného do seznamu družstevníků, kteří podle naléhavosti bytové potřeby a se zřetelem na význam své práce přicházejí v nejbližším časovém údobí v úvahu pro přidělení bytu, a zároveň podle týchž skutečností určí pro každého uchazeče zapsaného do pořadníku jeho pořadí.

(2) Při zápisu uchazečů do pořadníku družstevníků a při určení jejich pořadí postupuje družstvo podle zásad platných pro zařazení uchazečů do místního pořadníku (§ 64 a 65).

§ 75.

Schvalování pořadníků.

(§ 13 zákona)

(1) Uchazečům zapsaným do pořadníku zaměstnanců organisace nebo do pořadníku družstevníků lze přidělit podnikový nebo družstevní byt jen tehdy, jestliže výkonný orgán místního národního výboru schválil pořadník. Vede-li organisace jednotný pořadník pro více obcí (§ 60 odst. 2), schvalují jej výkonné orgány všech těchto obcí.

(2) Ze žádosti organisace za schválení pořadníku musí být zřejmo, že organisace sestavila pořadník a určila pořadí uchazečů v dohodě se závodním výborem odborového svazu. O žádosti organisace nebo družstva za schválení pořadníku rozhodne výkonný orgán místního národního výboru do 30 dnů poté, kdy mu pořadník byl předložen; nerozhodne-li v této lhůtě, má se za to, že pořadník schválil. Výkonný orgán místního národního výboru pořadník schválí, vyhovuje-li předpisům o hospodaření s byty.

(3) Z rozhodnutí výkonného orgánu místního národního výboru o žádosti za schválení pořadníku může se odvolat jen organisace nebo družstvo.

§ 76.

Obecné ustanovení o pořadnících.

(§ 15 zákona)

(1) Kde se v předpisech o hospodaření s byty mluví o pořadnících, rozumí se tím v případech, kde výkonný orgán místního národního výboru, organisace, náčelník, krajská správa nebo družstvo nejsou povinny vést pořadník, seznam uchazečů.

(2) V takových případech vyznačí výkonný orgán místního národního výboru, organisace, náčelník, krajská správa nebo družstvo v seznamu (§ 49) ty uchazeče, kteří přicházejí podle zásad stanovených v §§ 63 až 66, 68 a 70 až 74 v nejbližším časovém údobí v úvahu pro přidělení bytu, a podle týchž zásad určí každému takto vyznačenému uchazeči jeho pořadí.

(3) Ustanovení §§ 61, 62, 67, 69 a 75 platí přiměřeně i v těchto případech.

Článek 3.

Společná ustanovení o seznamech a pořadnících.

(§ 15 zákona)

§ 77.

(1) Místní seznamy a místní pořadníky jsou veřejné. Opis pořadníku musí být vyložen u místních národních výborů a každému musí být dovoleno, aby si jej prohlédl a učinil si z něho výpisy.

(2) Organisace i družstvo musí každému svému zaměstnanci nebo členu dovolit, aby si prohlédl seznam a pořadník zaměstnanců organisace nebo seznam a pořadník družstevníků.

(3) Rovněž každý voják z povolání i občanský zaměstnanec vojenské správy může si prohlédnout seznam a pořadník vojáků z povolání. To platí též o příslušnících ministerstva vnitra v činné službě, pokud jde o seznam a pořadník příslušníků ministerstva vnitra.

ODDÍL 2.

PŘIDĚLOVÁNÍ BYTŮ.

Příslušnost.

(§§ 16 a 17 zákona)

§ 78.

Výkonné orgány místních národních výborů přidělují byty uchazečům zapsaným do pořadníků a osobám, jimž nutno přidělit byt ve státním zájmu, jakož i náhradní byty osobám, které jsou povinny vyklidit byt na příkaz k vyklizení nebo na příkaz stavebního úřadu nebo jejichž byt byl zničen živelní pohromou.

§ 79.

(1) Výkonný orgán místního národního výboru přiděluje byty ve svém obvodu.

(2) Náhradní byty přiděluje výkonný orgán místního národního výboru, v jehož obvodu je byt, který má být vyklizen. Je-li náhradní byt v jiné obci, přiděluje jej výkonný orgán místního národního výboru, v jehož obvodu je byt, který má být vyklizen, v dohodě s výkonným orgánem místního národního výboru, v jehož obvodu je byt náhradní.

Způsob přidělování bytů.

(§§ 18 a 19 zákona)

§ 80.

(1) Výkonný orgán místního národního výboru přiděluje byty uchazečům zapsaným do pořadníku, a to podle jejich pořadí, přihlížeje však zároveň k tomu, aby byt byl počtem i rozměry obytných místností vzhledem k počtu příslušníků uchazečovy domácnosti i vzhledem k místním poměrům přiměřený uchazečově bytové potřebě (§§ 25 a 37), aby vyhovoval zdravotnímu stavu uchazeče a příslušníků jeho domácnosti a aby výše nájemného a vedlejších platů byla úměrná hospodářským poměrům těchto osob. Je-li uchazečem významný vědecký nebo umělecký pracovník nebo odpovědný veřejný činitel, přihlíží výkonný orgán místního národního výboru k tomu, aby počet i výměra obytných místností přiděleného bytu odpovídaly povaze a společenskému významu jejich práce.

(2) Ustanoveni předchozího odstavce platí též pro přidělování vyhrazených bytů (§ 33).

§ 81.

(1) Osobám, jež nejsou zapsány do pořadníku, lze přidělit byt jen tehdy,

1. jde-li o náhradní byt

a) pro osobu, která musí svůj dosavadní byt vyklidit na příkaz k vyklizení (§ 135), nebo

b) pro osobu, která musí svůj dosavadní byt vyklidit na příkaz stavebního úřadu, ježto budovu (byt) je potřebí vyklidit z bezpečnostních důvodů, nebo

c) pro osobu, jejíž dosavadní byt byl zničen živelní pohromou, nebo

2. jde-li o osobu, jíž nutno přidělit byt ve státním zájmu.

(2) Osobami, jimž nutno přidělit byt ve státním zájmu, se rozumějí představitelé a zaměstnanci zastupitelských úřadů cizích států, osoby uvedené v § 6 odst. 1 č. 4, členové vlády a sboru pověřenců, členové předsednictev Národního shromáždění a Slovenské národní rady, předsedové ústředních orgánů a předsedové krajských národních výborů, jakož i osoby postavené těmto osobám na roveň.

§ 82.

Osobám, proti nimž má vlastník domu exekuční titul k vyklizení bytu, lze přidělit náhradní byt pouze tenkráte, jsou-li zapsány do pořadníku.

§ 83.

(1) Jestliže v časovém údobí, na které byl sestaven pořadník, výkonný orgán místního národního výboru přidělil uchazeči zapsanému do tohoto pořadníku tři různé byty a uchazeč žádný z nich nepřijal, ač vyhovovaly podmínkám pro jejich přidělení (§ 80 odst. 1), nemusí mu výkonný orgán místního národního výboru do konce tohoto údobí jiný byt přidělit.

(2) Do pořadníku na další časové údobí zapíše výkonný orgán místního národního výboru takového uchazeče jen tehdy, budou-li u něho splněny podmínky pro takové zařazeni (§§ 64 až 66).

§ 84.

Jestliže uchazeči zapsaní do pořaníku odmítnou přijmout byt, který má být přidělen, ač jsou tu splněny podmínky pro jeho přidělení (§ 80 odst. 1), může jej výkonný orgán místního národního výboru přidělit osobě, která má o něj zájem, především však uchazeči zapsanému do místního seznamu.

§ 85.

Podnikové byty, byty ministerstva vnitra a družstevní byty přiděluje výkonný orgán místního národního výboru na návrh organisace, krajské správy nebo družstva.

§ 86.

(1) Organisace, krajská správa nebo družstvo musí návrh na přidělení podnikového bytu, bytu ministerstva vnitra nebo bytu družstevního podat výkonnému orgánu místního národního výboru do 30 dnů poté, kdy nastaly skutečnosti, jež zakládají ohlašovací povinnost, nebo kdy organisace, krajská správa nebo družstvo o těchto skutečnostech zvěděly, jestliže v době jejich vzniku nemohly jim být při péči řádného hospodáře známy (§ 46 odst. 1). Organisace, krajská správa a družstvo podají proto výkonnému orgánu místního národního výboru návrh na přidělení bytu zpravidla spolu s jeho hlášením.

(2) Výkonný orgán místního národního výboru přidělí podnikový byt, byt ministerstva vnitra nebo družstevní byt navržené osobě, jestliže mu organisace, krajská správa nebo družstvo

1. podá návrh na přidělení bytu ve stanovené 30 - denní lhůtě (odstavec 1) a

2. navrhne

a) uchazeče zapsaného do pořadníku, a to podle jeho pořadí, nebo

b) osobu, která musí vyklidit byt na příkaz k vyklizení (§ 135) nebo na příkaz stavebního úřadu nebo která byla připravena o byt živelní pohromou, anebo osobu, jíž nutno přidělit byt ve státním zájmu, a to i když tyto osoby nejsou zapsány do pořadníku (§ 81 odst. 1),

a bude-li zároveň byt počtem i rozměry obytných místností vzhledem k počtu příslušníků domácnosti příštího uživatele i vzhledem k poměrům přiměřený jeho bytové potřebě (§§ 25 a 37).

§ 87.

Výkonný orgán místního národního výboru musí rozhodnout o návrhu na přidělení bytu do 15 dnů poté, kdy mu byl návrh podán. Nevyhovuje-li navržený uchazeč stanoveným podmínkám, vyzve výkonný orgán místního národního výboru v této lhůtě organisaci, krajskou správu nebo družstvo, aby mu do konce třicetidenní lhůty, jestliže dosud neprošla, navrhly jiného uchazeče.

§ 88.

(1) Jestliže žádný z uchazečů navržených ve třicetidenní lhůtě nevyhovuje stanoveným podmínkám (§ 86 odst. 2 č. 2) nebo jestliže organisace, krajská správa nebo družstvo nenavrhne do konce této lhůty výkonnému orgánu místního národního výboru vůbec uchazeče, může výkonný orgán místního národního výboru přidělit byt zaměstnanci organisace, příslušníku ministerstva vnitra nebo členu družstva, kteří jsou zapsáni do místního pořadníku. Není-li takových osob, může byt přidělit jinému uchazeči zapsanému do pořadníku, a to podle jeho pořadí (§ 80 odst. 1).

(2) Výkonný orgán místního národního výboru může použít tohoto práva, jestliže nevyhověl návrhu organisace, krajské správy nebo družstva, teprve tehdy, až se jeho rozhodnutí stane vykonatelným, nikdy však před uplynutím třicetidenní lhůty, ve které může organisace, krajská správa nebo družstvo navrhnout uchazeče.

Právní důsledky přidělení bytu.

(§§ 20 až 22 zákona)

89.

Rozhodnutí o přidělení bytu vydá výkonný orgán místního národního výboru písemně a doručí je osobě, jíž se byt přiděluje, a vlastníku domu; je-li podnikový byt nebo byt ministerstva vnitra v domě domovní správy, musí být rozhodnutí doručeno nejen domovní správě, nýbrž i organisaci nebo krajské správě.

§ 90.

(1) Vlastník domu může se odvolat z rozhodnutí výkonného orgánu místního národního výboru o přidělení bytu jen tehdy, týká-li se rozhodnutí podnikového bytu, bytu ministerstva vnitra nebo družstevního bytu. Je-li však podnikový byt nebo byt ministerstva vnitra v domě domovní správy, přísluší právo odvolání organisaci nebo krajské správě místo domovní správě.

(2) Osoba, jíž byl byt přidělen, může se z takového rozhodnutí odvolat jen tehdy, jde-li o přidělení náhradního bytu. Takovým bytem se rozumí byt přidělený osobě, která je povinna vyklidit byt na příkaz k vyklizení nebo na příkaz stavebního úřadu nebo jejíž byt byl zničen živelní pohromou (§ 81 odst. 1 č. 1), nebo osobě, proti níž má vlastník domu exekuční titul k vyklizení bytu (§ 82). Tomuto odvolání lze odejmout odkladný účinek jen tehdy, jde-li o přidělení bytu osobě, která musí svůj dosavadní byt vyklidit na příkaz stavebního úřadu, ježto budovu (byt) je potřebí vyklidit z bezpečnostních důvodů [§ 81 odst. 1 č. 1 písm. b)].

§ 91.

(1) Rozhodnutím výkonného orgánu místního národního výboru o přidělení bytu vzniká mezi osobou, jíž byl byt přidělen, a vlastníkem domu nájemní poměr.

(2) Nájemní poměr vzniká dnem, kdy se rozhodnutí výkonného orgánu místního národního výboru o přidělení bytu stalo vykonatelným, je-li byt v té době již vyklizen, jinak dnem jeho vyklizení.

(3) Jde-li o jiný byt než náhradní (§ 90 odst. 2), nájemní poměr nevznikne, jestliže uchazeč, jemuž byl byt přidělen, ohlásí výkonnému orgánu místního národního výboru do 3 dnů poté, kdy mu bylo doručeno rozhodnutí o přidělení bytu, že byt nepřijímá.

§ 92.

(1) Pro nájemní poměry takto vzniklé platí předpisy občanského práva.

(2) Nedohodnou-li se strany o právech a povinnostech z nájemní smlouvy, mohou se svých práv domáhat u soudu. Nedojde-li však mezi nájemníkem, jemuž byl byt přidělen, a vlastníkem domu k dohodě o nájemném a vedlejších platech spojených s užíváním bytu, rozhodne o nich odbor pro místní hospodářství rady okresního národního výboru; jeho rozhodnutí nahrazuje dohodu stran.

Zrušení nájemního poměru.

(§ 23 zákona)

§ 93.

(1) Jestliže se nájemník do 15 dnů po vzniku nájemního poměru (§ 91) bez vážných důvodů nenastěhuje do přiděleného bytu, ani do téže lhůty nezačne s jeho úpravou, prohlásí výkonný orgán místního národního výboru nájemní poměr za zrušený.

(2) Toto ustanovení se vztahuje i na podnikové byty, byty ministerstva vnitra a byty družstevní.

§ 94.

Rozhodnutí o zrušení nájemního poměru vydá výkonný orgán místního národního výboru písemně a doručí je nájemníku a vlastníku domu; je-li podnikový byt nebo byt ministerstva vnitra v domě domovní správy, musí být rozhodnutí doručeno nejen domovní správě, nýbrž i organisaci nebo krajské správě.

§ 95.

(1) Byt, u něhož byl nájemní poměr takto zrušen, přidělí výkonný orgán místního národního výboru uchazeči zapsanému do místního pořadníku (§ 80) nebo za podmínek § 81 odst. 1 osobě, která není zapsána do pořadníku. Jde-li o podnikový byt, byt ministerstva vnitra nebo družstevní byt, přidělí jej výkonný orgán místního národního výboru na návrh organisace, krajské správy nebo družstva (§§ 85 až 88).

(2) Byt lze přidělit jiné osobě teprve tehdy, když se rozhodnutí výkonného orgánu místního národního výboru o zrušení nájemního poměru stalo vykonatelným.

Seznamy přidělených bytů.

(§ 24 zákona)

§ 96.

(1) Výkonné orgány místních národních výborů vedou seznam bytů, které přidělily

1. uchazečům zapsaným do místního pořadníku, a to i když jde o podnikové byty, byty ministerstva vnitra a družstevní byty, jež byly takovýmto uchazečům přiděleny podle § 88; v seznamech musí být odděleně vyznačeny vyhrazené byty;

2. osobám, jež nebyly zapsány do místního pořadníku (§ 81 odst. 1).

(2) Organisace, krajské správy a družstva vedou seznamy podnikových bytů, bytů ministerstva vnitra a družstevních bytů, které výkonný orgán místního národního výboru přidělil na jejich návrh.

§ 97.

V seznamu přidělených bytů nutno zejména uvést

1. přidělený byt s vyznačením městské čtvrti, ulice (náměstí) a čísla domu, jakož i počtu obytných místností;

2. uchazeče, jemuž byl byt přidělen, s údaji o jeho zaměstnání a počtu příslušníků jeho domácnosti;

3. pořadí uchazeče, jemuž byl byt přidělen, po případě, byl-li byt přidělen osobě, která nebyla zapsána do pořadníku, důvod takového přidělení.

§ 98.

O seznamech přidělených bytů platí obdobně ustanovení § 77.

Odpovědnost za včasné přidělení bytů.

(§§ 25 a 26 zákona)

§ 99.

(1) Výkonný orgán místního národního výboru je povinen přidělit byt, u něhož mu přísluší přidělovací právo, do 15 dnů.

(2) Tato lhůta se počítá

1. u bytu, který je jeho uživatel povinen vyklidit na příkaz k vyklizení (§ 135) nebo u něhož byl prohlášen nájemní poměr za zrušený (§ 93), ode dne, kdy se příkaz k vyklizení nebo rozhodnutí o zrušení nájemního poměru staly vykonatelnými;

2. u bytu, u něhož výkonný orgán místního národního výboru provádí stavební změny a práce podle § 183 odst. 1 nebo jejž podle vykonatelného rozhodnutí stavebního úřadu je vlastník domu povinen uvést do stavu způsobilého k obvyklému užívání, od dokončení těchto prací:

3. u podnikových bytů, bytů ministerstva vnitra a družstevních bytů ode dne, kdy organisace, krajská správa nebo družstvo navrhly výkonnému orgánu místního národního výboru uchazeče, jemuž lze za podmínek § 80 odst. 1 přidělit byt, nebo jde-li o přidělení bytu uchazeči podle § 88 odst. 1, od uplynutí třicetidenní lhůty stanovené v § 86 odst. 1, po případě ode dne, kdy se stalo vykonatelným rozhodnutí výkonného orgánu místního národního výboru, jestliže tento orgán nevyhověl návrhu organisace, krajské správy nebo družstva (§ 88 odst. 2);

4. u ostatních bytů od jejich ohlášení.

(3) Přidělil-li výkonný orgán místního národního výboru byt ve stanovené lhůtě a ohlásil-li mu včas uchazeč, jemuž byl byt přidělen, že byt nepřijímá, běží pro přidělení bytu nová patnáctidenní lhůta od tohoto ohlášení.

§ 100.

(1) Nesplní-li výkonný orgán místního národního výboru tuto povinnost, odpovídá stát (místní národní výbor) vlastníku domu za škodu, jež mu vzešla z toho, že byt zůstal po vyklizení nepronajat.

(2) Vlastník domu se může domáhat náhrady škody u soudu.

§ 101.

Byty vyňaté z přidělovacího práva.

(§ 27 odst. 1 zákona)

Přidělovací právo výkonných orgánů místních národních výborů se nevztahuje

1. na byt v rodinném domku, chce-li se do něho nastěhovat vlastník domku nebo chce-li v něm ubytovat své ženaté (vdané) dítě, nebo nejde-li o větší obec (§ 50 odst. 2), své rodiče;

2. na vojenské byty;

3. na domovnické byty;

4. při prvním pronájmu na byty v domech družstva, vystavěných po 1. lednu 1957.

Byt v rodinném domku.

(§ 27 odst. 1 č. 1 zákona)

§ 102.

(1) Chce-li se vlastník rodinného domku nastěhovat do bytu v domku nebo chce-li v něm ubytovat své ženaté (vdané) dítě nebo rodiče (§ 101 č. 1), musí to ohlásit výkonnému orgánu místního národního výboru zároveň s ohlášením bytu nebo do 8 dnů poté, kdy se příkaz k vyklizení bytu v domku stal vykonatelným.

(2) Jestliže se vlastník rodinného domku nebo jeho ženaté (vdané) dítě nebo jeho rodiče (§ 101 č. 1) do 15 dnů bez vážných důvodů nenastěhují do bytu v domku, ani do téže lhůty nezačnou s jeho úpravou, výkonný orgán místního národního výboru byt přidělí. Lhůta 15 dnů se počítá ode dne, kdy vlastník domku ohlásil podle předchozího odstavce výkonnému orgánu místního národního výboru své rozhodnutí, byl-li byt v té době již vyklizen, jinak od jeho vyklizení.

(3) Z rozhodnutí, kterým takto výkonný orgán místního národního výboru přidělil byt v rodinném domku, může se vlastník domku odvolat.

§ 103.

(1) Je-li rodinný domek ve spoluvlastnictví více osob, může práva nastěhovat se do domku nebo ubytovat v něm své ženaté (vdané) dítě nebo své rodiče použít každý ze spoluvlastníků.

(2) Spory mezi spoluvlastníky rodinného domku, který z nich může tohoto práva použít, přísluší řešit soudům.

§ 104.

(1) U rodinného domku, který je na venkově, nevztahuje se přidělovací právo výkonného orgánu místního národního výboru na jednotlivou obytnou místnost (část bytu), ohlásí-li vlastník domku výkonnému orgánu místního národního výboru ve lhůtě stanovené v § 102 odst. 1, že bude sám nebo příslušník jeho rodiny užívat této místnosti pro své zotavení nebo za účelem ošetření zahrady; to však platí jen tehdy, bydlí-li tyto osoby ve větší obci (§ 50 odst. 2) a jde-li o jinou obec, než ve které je domek.

(2) Jednotlivá obytná místnost (část bytu) v rodinném domku je vyňata z přidělovacího práva výkonného orgánu místního národního výboru pouze tenkráte, je-li od bytu, který má být přidělen; tak oddělena, že jejím užíváním nebude nájemník bytu rušen v jeho obvyklém užívání (na př. místnost je v podkroví nebo má vchod přímo ze společné chodby), nebo lze-li ji takto upravit.

(3) Je-li rodinný domek ve spoluvlastnictví více osob, přísluší všem spoluvlastníkům právo na užívání toliko jediné místnosti.

Přidělování vojenských bytů.

(§§ 28 až 30 zákona)

§ 105.

(1) Vojenské byty přiděluje náčelník za podmínek stanovených v § 80 odst. 1 a § 81 se souhlasem výkonného orgánu místního národního výboru.

(2) Chce-li náčelník přidělit vojenský byt, požádá výkonný orgán místního národního výboru o souhlas; v návrhu uvede počet i rozměry obytných místností bytu, který má být přidělen, jakož i počet příslušníků uchazečovy domácnosti. K návrhu připojí náčelník k nahlédnutí též pořadník vojáků z povolání; pořadník se nepřipojuje, jde-li o přidělení vojenského bytu osobám, jimž lze přidělit byt, i když nejsou zapsány; do pořadníku (§ 81 odst. 1).

(3) Výkonný orgán místního národního výboru neodepře souhlas k přidělení vojenského bytu, má-li se byt přidělit uchazeči zapsanému do pořadníku vojáků z povolání podle pořadí nebo za podmínek § 81 odst. 1 osobě, která není zapsána do pořadníku, a je-li zároveň byt počtem i rozměry obytných místností vzhledem k počtu příslušníků domácnosti příštího uživatele přiměřený jeho bytové potřebě (§§ 25 a 37).

§ 106.

Dal-li výkonný orgán místního národního výboru souhlas, vydá náčelník rozhodnutí o přidělení vojenského bytu, a to písemně, a doručí je osobě, jíž se byt přiděluje, a vlastníku domu.

§ 107.

(1) Vlastník domu nemůže se z rozhodnutí náčelníka o přidělení vojenského bytu odvolat.

(2) Osoba, jíž byl vojenský byt přidělen, může se z takového rozhodnutí odvolat jen tehdy, jde-li o přidělení náhradního bytu (§ 90 odst. 2).

(3) O právních důsledcích přidělení vojenského bytu platí přiměřeně ustanovení §§ 91 a 92.

§ 108.

(1) Jestliže se nájemník do 15 dnů po vzniku nájemního poměru (§ 91) bez vážných důvodů nenastěhuje do přiděleného vojenského bytu, ani do téže lhůty nezačne s jeho úpravou, prohlásí výkonný orgán místního národního výboru na návrh náčelníka nájemní poměr za zrušený.

(2) Byl-li nájemníkem tohoto bytu voják z povolání, přidělí náčelník za podmínky § 95 odst. 2 byt jinému uchazeči (§ 105). Jde-li však o byt v jiném domě než v domě určeném výhradně pro ubytování vojáků z povolání (§ 29 odst. 1 č. 2) a byla-li nájemníkem jiná osoba než voják z povolání, přidělí byt výkonný orgán místního národního výboru podle § 95.

§ 109.

Ustanovení §§ 99 a 100 o odpovědnosti za včasné přidělení bytu vztahují se přiměřeně též na vojenské byty.

§ 110.

Náčelníci vedou seznamy vojenských bytů, jež přidělili. O těchto seznamech platí obdobně ustanovení § 77 odst. 3 a §§ 96 a 97.

§ 111.

Domovnické byty.

(§ 31 zákona)

(1) Domovnickým bytem se rozumí byt, jehož užívání je vlastník domu povinen poskytnout domovníkovi vedle peněžité odměny za výkon domovnických prací.

(2) Jestliže domovnické práce neobstarává v domě dosud domovník, může vlastník domu pověřit výkonem těchto prací domovníka jen tehdy, uzná-li to za nutné výkonný orgán místního národního výboru, jemuž podle zvláštních předpisů přísluší dozor na hospodaření s bytovým majetkem.

(3) Odbor pracovních sil rady okresního národního výboru může dát souhlas ke sjednání pracovního poměru domovnického (§ 13 dekretu č. 88/1945 Sb.) toliko po vyjádření výkonného orgánu místního národního výboru.

ODDÍL 3.

SMĚNY BYTŮ.

Pojem směny bytů.

(§ 32 odst. 2 zákona)

§ 112.

(1) Směnou bytů se rozumí smlouva, kterou se uživatelé bytů dohodli o jejich vzájemné výměně.

(2) Směnou bytů není, chce-li si uživatel vyměnit svůj byt za jiný, který podléhá ohlašovací povinnosti vlastníka domu.

(3) Při více směnách, jež na sebe vzájemně navazují (t. zv. dvojsměny, trojsměny atd.), posuzuje se každá vzájemná výměna bytů jako samostatná směna.

§ 113.

Předmětem směny může být též část bytu vlastníka rodinného domku daná do nájmu, zejména nadpočetné místnosti nadměrného bytu, pro něž výkonný orgán místního národního výboru přikázal podle dříve platných předpisů (§ 18 odst. 2 zákona č. 138/1948 Sb.) vlastníku domku nájemníka

Přivolení výkonného orgánu místního národního výboru ke směně.

(§ 32 odst. 1 a 3 a § 33 zákona)

§ 114.

(1) Směnit byty je dovoleno toliko s přivolením výkonného orgánu místního národního výboru. Jsou-li byty, jež mají být vzájemně vyměněny, v různých obcích, je ke směně potřebí přivolení výkonných orgánů místních, národních výborů obou obcí.

(2) Výkonný orgán místního národního výboru dá přivolení ke směně, dosáhne-li se jí účelnějšího nebo vhodnějšího využití bytového prostoru, zejména je-li směna odůvodněna zdravotním stavem uživatele bytu nebo je-li jejím důvodem nadměrnost bytu nebo placení místního poplatku z bytu nebo zkrácení vzdálenosti od pracoviště.

(3) Výkonný orgán místního národního výboru nedá přivolení ke směně domovnického bytu, jestliže uživatel tohoto bytu neprokáže, že osoba, s níž se dohodl na směně, platně sjednala s vlastníkem domu pracovní poměr domovnický nebo že vlastník domu za jiných podmínek souhlasí se směnou. Výkonný orgán místního národního výboru rovněž odepře přivolení ke směně, neprokáží-li uživatelé bytů, že se dohodli též o ubytování osob, které bydli v bytech, jež mají být vyměněny, vedle uživatele bytu a příslušníků jeho domácnosti.

§ 115.

Přivolení výkonného orgánu místního národního výboru se nevyžaduje ke směnám vojenských bytů a bytů ministerstva vnitra. Je ho však potřebí, je-li takovým bytem toliko jeden z bytů, jež mají být vyměněny.

§ 116.

Souhlas vlastníka domu.

(§ 34 zákona)

(1) Souhlasu vlastníka domu je potřebí ke směnám podnikových bytů, bytů ministerstva vnitra, družstevních bytů, jakož i ke směně části bytu vlastníka rodinného domku dané do nájmu (§ 113). Je-li však podnikový byt nebo byt ministerstva vnitra v domě domovní správy, dává souhlas ke směně bytu organisace nebo krajská správa místo domovní správy,

(2) Při rozhodování o žádostech za přivolení ke směně musí výkonný orgán místního národního výboru ve všech případech, tedy i tam, kde ke směně není potřebí souhlasu vlastníka domu, dát vlastníku domu příležitost, aby mohl v řízení uplatnit své stanovisko a účinně obhájit svá práva a oprávněné zájmy (§ 7 odst. 2 správního řádu č. 20/1955 Sb.).

Právní důsledky přivolení ke směně.

(§§ 35 a 36 zákona)

§ 117.

Rozhodnutí o žádosti za přivolení ke směně vydá výkonný orgán místního národního výboru písemně a doručí je uživatelům bytů, kteří se dohodli na směně, a vlastníkům domů, v nichž jsou byty, jež mají být vyměněny; v rozhodnutí stanoví výkonný orgán též lhůtu, ve které uživatelé bytů musí si je skutečně vyměnit (§ 121). Týká-li se směna podnikového bytu nebo bytu ministerstva vnitra a je-li takový byt v domě domovní správy, musí být rozhodnutí doručeno nejen domovní správě, nýbrž i organisaci nebo krajské správě.

§ 118.

Vlastník domu může se odvolat z rozhodnutí výkonného orgánu místního národního výboru o žádosti za přivolení ke směně jen tehdy, týká-li se rozhodnutí podnikového bytu, bytu ministerstva vnitra nebo družstevního bytu nebo části bytu vlastníka rodinného domku dané do nájmu. Je-li však podnikový byt nebo byt ministerstva vnitra v domě domovní správy, přísluší právo odvolání organisaci nebo krajské správě místo domovní správě.

§ 119.

(1) Rozhodnutím výkonného orgánu místního národního výboru, jímž bylo dáno přivolení ke směně, vznikají u vyměněných bytů nájemní poměry mezi uživateli bytů, kteří se dohodli na směně, a vlastníky domů, v nichž jsou tyto byty. Týmž dnem končí dosavadní právní poměry co do užívání těchto bytů.

(2) Nájemní poměry vznikají a dosavadní právní poměry končí dnem, kdy se rozhodnutí výkonného orgánu místního národního výboru o přivolení ke směně stalo vykonatelným.

(3) Ustanovení § 92 platí i pro nájemní poměry takto vzniklé.

§ 120.

Tím, že přivolením ke směně bytů končí dosavadní právní poměry co do užívání vyměněných bytů, zanikají též dosavadní podnájemní poměry (§ 129 odst. 1) o částech těchto bytů. O sporech, jež z toho vzniknou, rozhodují soudy.

Neplatnost přivolení ke směně.

§ 121.

(§ 37 zákona)

(1) Jestliže si uživatelé bytů, kteří se dohodli na směně, skutečně nevymění byty do lhůty, kterou stanoví výkonný orgán místního národního výboru v rozhodnutí o přivolení ke směně, má se za to, že přivolení nebylo dáno.

(2) Tato lhůta musí být úměrná času, jehož uživatelé bytů nezbytně potřebují, aby mohli připravit nábytek a jiné svršky ke stěhování. Nesmí být proto kratší než 15 dnů. Lhůta se počítá ode dne, kdy se přivolení ke směně stalo vykonatelným.

(3) Jestliže uživatelé bytů, kteří se dohodli na směně, nemohli ji ve stanovené lhůtě uskutečnit z vážných důvodů, výkonný orgán místního národního výboru na jejich žádost stanovenou lhůtu přiměřeně prodlouží.

§ 122.

Rozhodnutí, jímž bylo dáno přivolení ke směně bytů, nelze provést exekučně.

§ 123.

Zrušení nájemních smluv.

(§ 38 zákona)

(1) Výkonný orgán místního národního výboru může prohlásit do 6 měsíců po vzniku nových nájemních poměrů (§ 119) nájemní smlouvy o vyměněných bytech za zrušené, zjistí-li dodatečně, že směna bytů byla sjednána

1. ze zištných důvodů, zejména tím, že uživatel bytu dal sobě nebo jinému poskytnout nebo slíbit majetkový prospěch za to, že vymění byt, nebo

2. jen na oko, aby se zastřelo obejití předpisů o hospodaření s byty, zejména tím, že v žádosti za přivolení ke směně uživatelé bytů zatajili nebo uvedli nepravdivě nebo neúplně skutečnosti, důležité pro rozhodnutí výkonného orgánu místního národního výboru.

(2) Lhůta 6 měsíců je zachována, vyrozuměl-li v ní výkonný orgán místního národního výboru uživatele bytů a vlastníky domů, že hodlá prohlásit nájemní smlouvy o vyměněných bytech za zrušené, a vyzval je, aby se k tomu vyjádřili.

Směny vojenských bytů.

(§ 39 zákona)

§ 124.

(1) Ke směně vojenských bytů je potřebí přivolení náčelníka. Takového přivolení je potřebí, i když z bytů, jež mají být vzájemně vyměněny, je vojenským bytem toliko jeden.

(2) Náčelník dá přivolení ke směně, je-li směna v zájmu výkonu služebních povinností.

§ 125.

(1) Souhlas vlastníka domu ke směně vojenských bytů se nevyžaduje.

(2) Při rozhodování o žádostech za přivolení ke směně musí náčelník ve všech případech dát vlastníku domu příležitost, aby mohl v řízení uplatnit své stanovisko a účinně obhájit svá práva a oprávněné zájmy (§ 7 odst. 2 správního řádu).

§ 126.

(1) Rozhodnutí o žádosti za přivolení ke směně vydá náčelník písemně a doručí je uživatelům bytů, kteří se na směně dohodli, a vlastníkům domů, v nichž jsou byty, jež mají být vyměněny.

(2) Vlastník domu nemůže se z rozhodnutí náčelníka o žádosti za přivolení ke směně odvolat.

§ 127.

(1) O právních důsledcích přivolení náčelníka ke směně bytů platí přiměřeně ustanovení §§ 119 a 120.

(2) Ustanovení §§ 121 až 123 vztahují se přiměřeně též na směny vojenských bytů.

ODDÍL 4.

PODNÁJMY BYTŮ.

Pojem podnájmu.

§ 128.

(1) Podnájmem bytu nebo jeho části se rozumí smlouva, kterou nájemník přenechává jiné osobě za úplatu (podnájemné) svůj byt nebo jeho část, aby jich dočasně užívala.

(2) Někdy se dává byt nebo jeho část v užívání obdobné podnájmu. Tak je tomu zejména tehdy, přenechá-li vlastník domu jiné osobě za úplatu (nájemné) část svého bytu, aby jí dočasně užívala (nájem), nebo přenechá-li byt nebo jeho část jiné osobě k bezplatnému dočasnému užívání (výpůjčka).

(3) Pro právní formu přenechaného úplatného užívání bytu (podnájem nebo nájem) nemá významu, zdali byt nebo jeho část jsou opatřeny nábytkem či nikoliv.

Přivolení výkonného orgánu místního národního výboru.

(§ 40 zákona)

§ 129.

(1) Uživatel bytu může dát svůj byt zcela nebo zčásti do podnájmu nebo v obdobné užívání (dále jen „podnájem“) toliko s přivolením výkonného orgánu místního národního výboru.

(2) Podnájmem v tomto smyslu není, přijme-li uživatel do svého bytu příslušníka své rodiny nebo svého zetě (snachu).

§ 130.

(1) Výkonný orgán místního národního výboru nedá přivolení k podnájmu podnikového bytu, bytu ministerstva vnitra a družstevního bytu nebo jejich části, odepře-li souhlas k podnájmu organisace, krajská správa nebo družstvo.

(2) Výkonný orgán místního národního výboru nemůže odepřít přivolení k podnájmu

1. dává-li zaměstnanec organisace, který byl služebně vyslán do ciziny, do podnájmu celý byt jinému zaměstnanci téže organisace a zaváže-li se organisace podnájemníkovi, že ho po zrušení podnájemní smlouvy zapíše do pořadníku zaměstnanců organisace, nebo

2. dává-li osoba, která odešla na brigádu nebo sjednala v jiné obci pracovní smlouvu s časově omezeným závazkem, do podnájmu celý byt osobě zapsané do místního seznamu uchazečů v obci, kde je byt, nebo

3. dává-li uživatel část svého bytu do podnájmu uchazeči zapsanému v téže obci do pořadníku (§ 60).

§ 131.

Rozhodnutí o žádosti za přivolení k podnájmu vydá výkonný orgán místního národního výboru písemně a doručí je uživateli bytu a podnájemníkovi; týká-li se podnájem podnikového bytu, bytu ministerstva vnitra nebo družstevního bytu, doručí výkonný orgán místního národního výboru rozhodnutí též organisaci, krajské správě nebo družstvu.

§ 132.

Rozhodnutím výkonného orgánu místního národního výboru, jímž bylo dáno přivolení k podnájmu, nevzniká podnájemní poměr.

Podnájmy vojenských bytů.

(§ 41 zákona)

§ 133.

K podnájmu vojenských bytů nebo jejich částí je potřebí přivolení náčelníka.

§ 134.

(1) Rozhodnutí o přivolení k podnájmu vydá náčelník písemně a doručí je uživateli bytu a podnájemníkovi.

(2) Ustanovení § 132 platí též pro vojenské byty; nevztahují se však na ně ustanovení § 129 odst. 1 a § 130.

ODDÍL 5.

UVOLŇOVÁNÍ BYTŮ.

Obecná ustanoveni o příkazech k vyklizení bytů.

Článek 1.

Příkazy k vyklizení.

(§ 42, § 43 odst. 1 a 2 a § 45 zákona)

§ 135.

Výkonný orgán místního národního výboru může vydat za podmínek stanovených v §§ 148 až 172 uživateli bytu příkaz, aby jej do stanovené lhůty vyklidil (dále jen „příkaz k vyklizení“). Příkaz k vyklizení vydá však teprve tehdy, jestliže se mu nepodařilo přesvědčit uživatele bytu, aby byt vyklidil dobrovolně,

§ 136.

(1) Užívá-li se bytu na podkladě smlouvy s vlastníkem domu, prohlásí výkonný orgán místního národního výboru v příkazu k vyklizení též nájemní nebo jinou smlouvu o užívání bytu za zrušenou.

(2) Užívá-li se bytu z důvodu věcného práva (zejména bydlí-li vlastník domu ve vlastním domě), vydá výkonný orgán místního národního výboru uživateli bytu toliko příkaz k vyklizení, nemůže však prohlásit za zrušené uživatelovo právo k užívání bytu.

§ 137.

Příkaz k vyklizení vojenského bytu projedná výkonný orgán místního národního výboru předem s náčelníkem.

§ 138.

Příkaz k vyklizení vydá výkonný orgán místního národního výboru písemně a doručí jej uživateli bytu, proti němuž příkaz směřuje, a vlastníku domu. Je-li podnikový byt, vojenský byt nebo byt ministerstva vnitra v domě domovní správy, musí být příkaz doručen nejen domovní správě, nýbrž i organisaci, náčelníku nebo krajské správě; stejně musí být příkaz doručen nejen vlastníku domu, nýbrž i náčelníku, jde-li o vojenský byt uvedený v § 29 odst. 1 č. 2.

§ 139.

(1) Z rozhodnutí výkonného orgánu místního národního výboru, kterým se vydává příkaz k vyklizení, může se odvolat uživatel bytu i vlastník domu. Vlastník domu může se však odvolat jen tehdy, týká-li se příkaz podnikového bytu, vojenského bytu, bytu ministerstva vnitra nebo družstevního bytu. Je-li podnikový byt, vojenský byt nebo byt ministerstva vnitra v domě domovní správy, přísluší právo odvolání organisaci, náčelníku nebo krajské správě místo domovní správě; stejně místo vlastníku domu přísluší právo odvolání náčelníku, jde-li o vojenský byt uvedený v § 29 odst. 1 č. 2.

(2) Při vydávání příkazů k vyklizení musí výkonný orgán místního národního výboru ve všech případech, tedy i tam, kde nepřísluší vlastníku domu právo odvolání, dát vlastníku domu příležitost, aby mohl v řízení uplatnit své stanovisko a účinně obhájit svá práva a oprávněné zájmy (§ 7 odst. 2 správního řádu).

(3) Odvolání z příkazu k vyklizení lze odejmout odkladný účinek jen tehdy, jestliže se příkaz týká bytu, do něhož se osoba nastěhovala svémocně.

Vykonatelnost příkazů k vyklizení.

(§ 43 odst. 3 a §§ 44 a 45 zákona)

§ 140.

(1) Příkaz k vyklizení je vykonatelný jen tehdy, potvrdil-li jej lidový soud.

(2) Soud potvrdí příkaz, je-li vydán v souhlase se zákonem; jinak jej zruší.

(3) Jestliže se v rozhodnutí, jímž se vydává příkaz k vyklizení bytu, zároveň přidělují náhradní byty uživateli bytu a po případě též osobám, které bydlí v jeho bytě vedle uživatele bytu a příslušníků jeho domácnosti, a jestliže soud příkaz k vyklizení zruší, ruší se tím i toto přiděleni náhradních bytů. Stejně se ruší rozhodnutí, kterým výkonný orgán místního národního výboru přidělil byt, jehož se týká zrušený příkaz k vyklizení.

§ 141.

(1) O návrzích na potvrzení příkazů k vyklizení rozhoduje soud, v jehož obvodu je sídlo místního národního výboru, jehož výkonný orgán vydal příkaz.

(2) Návrh na projednání příkazu k vyklizení podá soudu zpravidla výkonný orgán místního národního výboru, může jej však podat i osoba, proti níž příkaz směřuje, jakož i vlastník domu. Výkonný orgán místního národního výboru podá soudu návrh teprve po uplynutí odvolací lhůty, jestliže v ní nebylo proti příkazu ani proti přidělení náhradního bytu podáno odvolání, nebo když o odvolání, podaném v této lhůtě, rozhodl odvolací orgán.

§ 142.

(1) Soud rozhodne o návrhu po ústním jednání usnesením do 3 týdnů poté, kdy mu došly spisy výkonného orgánu místního národního výboru, který vydal příkaz. Je-li však ke spolehlivému rozhodnutí soudu potřebí, aby řízení, provedené výkonným orgánem místního národního výboru, bylo doplněno, počítá se lhůta ode dne, kdy soudu došly spisy o doplněném řízeni.

(2) Účastníkem řízení je uživatel bytu, proti němuž směřuje příkaz k vyklizení, a vlastník domu. Je-li podnikový byt, vojenský byt nebo byt ministerstva vnitra v domě domovní správy, je účastníkem řízení organisace, náčelník nebo krajská správa místo domovní správy; stejně místo vlastníka domu je účastníkem řízení náčelník, jde-li o vojenský byt uvedený v § 29 odst. 1 č. 2. O řízení vyrozumí soud též výkonný orgán místního národního výboru, který vydal příkaz k vyklizení.

(3) Pokud není stanoveno jinak, platí pro řízení před soudy ustanovení první části občanského soudního řádu; neplatí však ustanovení §§ 129 až 131 občanského soudního řádu. Proti usnesení soudu není přípustný řádný opravný prostředek.

§ 143.

Ustanovení §§ 140 až 142 se nevztahují na příkazy k vyklizení bytu, do něhož se osoba nastěhovala svémocně.

Právní důsledky příkazu k vyklizení.

(§§ 46 až 48 zákona)

§ 144.

(1) Uživatel bytu je povinen na vykonatelný příkaz k vyklizení byt vyklidit do stanovené lhůty.

(2) Tato lhůta musí být úměrná času, jehož uživatel bytu nezbytně potřebuje, aby mohl připravit nábytek a jiné svršky ke stěhování. Nesmí být proto kratší než 15 dnů; u bytů získaných protiprávně nesmí být kratší než 3 dny. Lhůta k vyklizení se počítá ode dne, kdy se příkaz k vyklizení, jakož i přidělení náhradního bytu staly vykonatelnými, byl-li přidělený náhradní byt v té době již vyklizen, jinak ode dne jeho vyklizení. Má-li se přidělený náhradní byt vyklidit tím, že se jeho uživatel přestěhuje do bytu, jehož se týká příkaz k vyklizení, počítá se lhůta ode dne, kdy se staly vykonatelnými příkaz k vyklizení (§ 140 odst. 1), jakož i přidělení náhradního bytu i přidělení bytu, jehož se týká příkaz (§ 45 odst. 1 správního řádu). Nemusí-li být uživateli bytu přidělen náhradní byt, počíná lhůta k vyklizení běžet ode dne, kdy se příkaz k vyklizení stal vykonatelným.

(3) Lhůta k vyklizení bytu se prodlužuje o dobu nutnou k úpravě náhradního bytu, bylo-li s ní včas začato a řádně se v ní pokračuje; neprodlužuje se však, má-li se náhradní byt vyklidit tím, že se jeho uživatel přestěhuje do bytu, jehož se týká příkaz k vyklizení.

§ 145.

S uživatelem bytu jsou na příkaz k vyklizení povinni se vystěhovat i příslušníci jeho domácnosti, jakož i jiné osoby, které bydlí v bytě vedle uživatele bytu a příslušníků jeho domácnosti.

§ 146.

Uživatel bytu, pokud jím není vlastník domu, je povinen odevzdat vyklizený byt vlastníku domu. Výkonný orgán místního národního výboru nemá práva vyklizený byt od jeho uživatele převzít.

Provedení vykonatelných rozhodnutí.

§ 147.

(1) Jestliže uživatel bytu nevyklidí do stanovené lhůty byt, který je povinen vyklidit na vykonatelný příkaz, lze vyklizení provést správní nebo soudní exekucí

(2) Výkonný orgán místního národního výboru požádá o provedení správní exekuce vyklizením bytu odbor pro místní hospodářství rady okresního národního výboru, jestliže tento odbor nepověřil odbor rady místního národního výboru prováděním takových exekucí.

(3) Nelze-li provedení vykonatelného příkazu k vyklizení zajistit správní exekucí, může výkonný orgán místního národního výboru podat lidovému soudu návrh na povolení soudní exekuce vyklizením bytu.

(4) Výkonný orgán místního národního výboru nemá práva převzít od exekučního orgánu vyklizený byt.

Článek 2.

Důvody pro vydání příkazu k vyklizení bytu.

Byt, jehož se neužívá nebo užívá jen občas.

(§ 49, § 60 č. 2, § 61 č. 2 a § 62 odst. 2 zákona)

§ 148.

(1) Výkonný orgán místního národního výboru může vydat příkaz k vyklizení bytu, v němž jeho uživatel, který nemá jiného bytu, bez vážných důvodů nebydlí nebo bydlí toliko občas.

(2) Za vážný důvod, pro který uživatel, jenž nemá jiného bytu, v bytě nebydlí nebo v něm bydlí jen občas, se považuje zejména, dlí-li uživatel dočasně mimo své bydliště pro výkon branné povinnosti, pro účast na brigádě nebo z léčebných důvodů.

(3) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na byty osob, které se ze služebních důvodů dočasně, byť i delší dobu, zdržují v zahraničí.

§ 149.

(1) Uživateli bytu, který je povinen jej vyklidit na příkaz k vyklizení proto, že v bytě bez vážných důvodů nebydlí, nemusí být přidělen náhradní byt ani poskytnuto náhradní ubytování.

(2) Uživateli, který v bytě bez vážných důvodů bydlí toliko občas, lze místo náhradního bytu poskytnout náhradní ubytování. Náhradní byt i náhradní ubytováni mohou být i v jiné obci.

Byt, jehož uživatel zemřel.

(§ 50 zákona)

§ 150.

(1) Výkonný orgán místního národního výboru může vydat příkaz k vyklizení bytu, jehož uživatel zemřel, nebyl-li byt vyklizen do měsíce po jeho smrti.

(2) Příkaz k vyklizení z tohoto důvodu nemůže být vydán, bydlí-li v bytě

1. příslušníci uživatelovy rodiny, kteří s ním žili v den jeho smrti ve společné domácnosti a nemají vlastního bytu, nebo

2. jiné osoby, které žily s uživatelem bytu ve společné domácnosti již nejméně rok před jeho smrtí, staraly se z toho důvodu o společnou domácnost nebo byly na něho odkázány svou výživou a nemají vlastního bytu.

§ 151.

Vydal-li výkonný orgán místního národního výboru příkaz k vyklizení bytu, jehož uživatel zemřel, přidělí náhradní byt nebo poskytne náhradní ubytování jiným osobám, než které jsou uvedeny v § 150 odst. 2, jen tehdy, bydlí-li v bytě s jeho přivolením.

Dvojí byt.

(§ 51 a § 61 č. 3 zákona)

§ 152.

(1) Uživateli, který má dva byty, může výkonný orgán místního národního výboru vydat příkaz, aby jeden z nich vyklidil. To platí i tehdy, mají-li dva byty manželé (druh a družka).

(2) Za druhý byt v tomto smyslu se nepovažuje jednotlivá obytná místnost (část bytu) v rodinném domku, který je na venkově, užívá-li jí pro své zotavení nebo za účelem ošetření zahrady vlastník domku nebo příslušník jeho rodiny; to platí však jen tehdy, bydlí-li tyto osoby ve větší obci (§ 50 odst. 2) a jde-li o jinou obec, než ve které je domek.

(3) Výkonný orgán místního národního výboru nevydá příkaz k vyklizení podle odstavce 1.

1. jde-li o byt, o němž jeho uživatel prohlásí, že si jej ponechá jako jediný byt;

2. v případech hodných zvláštního zřetele, zejména

a) má-li dva byty v různých obcích významný vědecký nebo umělecký pracovník, který druhého bytu nezbytně potřebuje ke své práci, nebo odpovědný veřejný činitel;

b) mají-li manželé dva byty v různých obcích, značně od sebe vzdálených, a pracuje-li každý z nich trvale v obci, v níž má byt.

§ 153.

Osobám, které jsou povinny na příkaz vyklidit druhý byt, nemusí být přidělen náhradní byt ani poskytnuto náhradní ubytování.

Vyklizení nadměrného bytu.

(§ 52 odst 1, 3 a 4 zákona)

§ 154.

(1) Výkonný orgán místního národního výboru může vydat uživateli nadměrného bytu (§§ 34 až 37) příkaz k jeho vyklizení.

(2) Rozdělí-li výkonný orgán místního národního výboru vyklizený nadměrný byt (§ 183 odst. 1 č. 2), musí jeden z takto vytvořených bytů přidělit původnímu uživateli nadměrného bytu, jestliže o to požádá do 15 dnů poté, kdy se příkaz stal vykonatelným (§ 140 odst. 1) a je-li tento byt počtem i rozměry; svých obytných místností vzhledem k počtu příslušníků uživatelovy domácnosti i vzhledem k místním poměrům přiměřený jeho bytové potřebě (§§ 25 a 37),

§ 155.

(1) Příkaz k vyklizení nadměrného bytu nelze vydat, bydlí-li jeho uživatel ve vlastním rodinném domku nebo v rodinném domku příslušníka své rodiny.

(2) Výkonný orgán místního národního výboru nevydá příkaz k vyklizení nadměrného bytu, uzná-li, že tohoto bytu nezbytně potřebuje jeho uživatel jako významný vědecký nebo umělecký pracovník ke své práci nebo jako odpovědný veřejný činitel.

§ 156.

Uživateli nadměrného bytu, který je povinen na příkaz jej vyklidit, přidělí výkonný orgán místního národního výboru náhradní byt.

Vyklizení bytu pro neplacení nájemného.

(§ 53 zákona)

§ 157.

(1) Výkonný orgán místního národního výboru může vydat příkaz k vyklizení bytu, jestliže nájemník dluhuje nájemné (vedlejší platy spojené s užíváním bytu), pokud jeho výše není sporná, aspoň za 3 měsíce, vlastník domu ho doporučeným dopisem upomenul a povolil mu aspoň patnáctidenní lhůtu k zaplacení a jestliže nájemník nezaplatil dlužnou částku ani do této lhůty.

(2) Příkaz podle odstavce 1 nelze vydat, zahájil-li soud řízení o návrhu vlastníka domu na přivolení k výpovědi pro nezaplacení splatného nájemného nebo byl-li takový návrh pravomocně zamítnut.

§ 158.

(1) Nájemným se rozumí nájemné ve výši stanovené cenovými předpisy nebo ve výši smluvené nebo určené v mezích těchto předpisů, jakož i zvýšení nájemného, jež připustil příslušný cenový orgán obecným opatřením nebo v jednotlivých případech vykonatelným rozhodnutím.

(2) Za týchž podmínek se jako nájemné posuzuji i vedlejší platy spojené s užíváním bytu, pokud nejsou zahrnuty do nájemného, jakož i zálohy na tyto platy, pokud je vlastník domu může podle smlouvy nebo zvláštních předpisů od nájemníků požadovat. Takovými vedlejšími platy jsou zejména úplata za ústřední (dálkové) vytápění a dodávku teplé vody, vodné a stočné, místní poplatek (úplata) za odvoz popela, odměna pro domovníka za domovnické práce, úplata za používání výtahu a pod.

(3) Za nájemné ani za vedlejší platy se nepovažují úroky z prodlení ani penále z dlužného nájemného a dlužných vedlejších platů nebo záloh na tyto platy.

§ 159.

Výkonný orgán místního národního výboru může vydat za podmínek § 157 příkaz k vyklizení bytu i tehdy, jestliže nájemník nezaplatil místní poplatek z bytu (§ 69 odst. 1 a § 70 odst. 1 zákona) za 6 měsíců nebo jestliže dlužná částka poplatku přesahuje nájemné a vedlejší platy spojené s užíváním bytu nebo zálohy na tyto platy za 3 měsíce.

§ 160.

(1) Uživateli bytu, který je povinen na příkaz podle § 157 odst. 1 nebo podle § 159 byt vyklidit, musí výkonný orgán místního národního výboru přidělit náhradní byt.

(2) Výkonný orgán místního národního výboru má přihlížet k tomu, aby nájemné z náhradního bytu i vedlejší platy spojené s jeho užíváním byly nižší než z bytu, který má být vyklizen. Náhradní byt nemusí být proto co do jakosti, ani co do vybavení vedlejšími místnostmi stejných vlastností jako dosavadní byt uživatelův; přitom ovšem musí vyhovovat podmínkám § 174.

Vyklizení bytu pro chování jeho uživatele.

(§ 54 a § 60 č. 3 zákona)

§ 161.

(1) Výkonný orgán místního národního výboru může vydat příkaz k vyklizení, byl-li nájemník nebo příslušník jeho domácnosti

1. odsouzen soudem pro úmyslné ublížení na zdraví, pro krádež, pro úmyslné zničení nebo poškození cizí věci nebo pro jiný trestný čin nebo přestupek, spáchané v souvislosti se soužitím v domě na jeho spoluobyvatelích, nebo

2. potrestán výkonným orgánem národního výboru pro porušování základních pravidel společenského soužití v domě,

a nepožádal-li vlastník domu na výzvu výkonného orgánu místního národního výboru soud o přivolení k výpovědi.

(2) Příkaz podle předchozího odstavce nelze vydat, zahájil-li soud řízení o návrhu vlastníka domu na přivolení k výpovědi z důvodů uvedených v odstavci 1 nebo byl-li takový návrh pravomocně zamítnut.

§ 162.

(1) Výkonný orgán místního národního výboru může z důvodů uvedených v § 161 odst. 1

1. vydat příkaz k vyklizení bytu i jiným osobám než nájemníkům, tudíž i vlastníku domu, pokud bydlí ve vlastním domě, nebo

2. uložit osobám, které bydlí, byť i s přivolením výkonného orgánu místního národního výboru, v bytě vedle uživatele a příslušníků jeho domácnosti, zejména podnájemníkům (§ 129 odst. 1), aby se z bytu vystěhovaly.

(2) Příkaz podle odstavce 1 č. 1 nelze vydat uživateli bytu, který bydlí ve vlastním rodinném domku nebo v rodinném domku příslušníka své rodiny.

§ 163.

Uživatelům, kteří jsou povinni na příkaz podle § 161 odst. 1 nebo podle § 162 odst. 1 č. 1 vyklidit byt, musí výkonný orgán místního národního výboru přidělit náhradní byt; osobám, které jsou povinny na příkaz podle § 162 odst. 1 č. 2 se z bytu vystěhovat, lze místo náhradního bytu poskytnout náhradní ubytování.

Byt rozvedených manželů.

(§ 55 a § 60 č. 4 zákona)

§ 164.

(1) Nedojde-li při rozvodu manželství mezi manžely k soudní dohodě o společném bytě a není-li žádný z nich ochoten se z bytu dobrovolně vystěhovat, může výkonný orgán místního národního výboru na žádost jednoho z rozvedených manželů uložit některému z nich, aby se z bytu vystěhoval, jestliže mezi nimi vznikají rozepře, takže nemají žádoucího klidu. Při rozhodování o takové žádosti musí výkonný orgán přihlížet k zájmům nezletilých dětí.

(2) Příkaz podle odstavce 1 nelze vydat, měl-li by se rozvedený manžel vystěhovat z vlastního rodinného domku nebo z rodinného domku příslušníka své rodiny, pokud jím není jeho dítě.

§ 165.

Rozvedenému manželu, který je povinen na příkaz podle § 164 odst. 1 se z bytu vystěhovat, může výkonný orgán místního národního výboru místo náhradního bytu poskytnout náhradní ubytování, jestliže mu při rozvodu nebyly svěřeny do výchovy jeho nezletilé děti.

Vyklizení bytu z důvodů obecného zájmu.

(§ 56 zákona)

§ 166.

Výkonný orgán místního národního výboru může vydat příkaz k vyklizení bytu,

1. má-li se budovy nebo její části

a) použít k uskutečnění podrobného nebo zastavovacího plánu nebo k provedení asanace, zejména má-li se budova z tohoto důvodu zcela nebo zčásti zbourat nebo přestavět, nebo

b) v naléhavém zájmu socialistické výstavby státu použít k jiným účelům než k bydlení, zejména ke zřízení nebo k provozu zdravotnického střediska, jeslí, mateřské školy a pod., a nelze-li uspokojení tohoto zájmu dosíci hospodárně jiným způsobem;

2. byla-li obytná budova nebo její část přikázána do užívání podle § 13 vládního nařízení č. 50/1955 Sb., o některých opatřeních k zajištění zemědělské výroby.

§ 167.

(1) Bytů, a to bez rozdílu zda budova je v socialistickém vlastnictví nebo ve vlastnictví osobním nebo soukromém, lze podle § 181 odst. 1 použít zcela nebo zčásti k jiným účelům než k bydlení toliko se souhlasem výkonného orgánu místního národního výboru. Ten může dát podle § 181 odst. 2 souhlas jen tehdy, je-li to nutné v naléhavém zájmu socialistické výstavby státu a nelze-li uspokojení tohoto zájmu dosíci hospodárně jiným způsobem, zejména vhodnou úpravou neobytných místností. Mají-li se tedy byty vyklidit proto, aby se jich užívalo k jiným účelům než k bydlení, musí výkonný orgán místního národního výboru vydat dvoje rozhodnutí, a to

1. rozhodnutí, jímž dává podle § 181 souhlas, aby se bytů užívalo k jiným účelům než k bydlení, a

2. rozhodnutí, jímž vydává podle § 166 č. 1 písm. b) příkaz k vyklizení těchto bytů.

(2) Má-li se budovy, která je v osobním (rodinný domek) nebo soukromém vlastnictví, použít k uskutečnění podrobného nebo zastavovacího plánu nebo k provedení asanace nebo má-li se bytů v takové budově užívat k jiným účelům než k bydlení, může výkonný orgán místního národního výboru vydat příkaz k vyklizení podle § 166 č. 1 jen tenkráte, byla-li budova vykonatelným rozhodnutím výkonného orgánu okresního národního výboru pro tyto účely vyvlastněna. Při tom nerozhoduje, došlo-li vyvlastněním k přechodu vlastnického práva k budově na stát nebo došlo-li jen k omezení výkonu tohoto práva ve prospěch státu (na př. zřízením věcného břemene, že vlastník domu je povinen trpět, aby se budovy nebo její části užívalo k určenému účelu).

§ 168.

Uživateli bytu, který je povinen na příkaz podle § 166 byt vyklidit, musí výkonný orgán místního národního výboru přidělit náhradní byt. Při tom je povinen přihlížet k tomu, aby tento byt — nebude-li ve srovnání s dosavadním bytem uživatelovým pro něho výhodnější — byl co do velikosti, vybavení vedlejšími místnostmi a co do jakosti rovnocenný bytu, který se má vyklidit; nesmí však být pro uživatele vzhledem k počtu příslušníků jeho domácnosti nadměrný.

Byt získaný protiprávně.

(§ 57 a § 61 č. 4 a 5 zákona)

§ 169.

Výkonný orgán místního národního výboru vydá příkaz k vyklizení bytu, kterého někdo nabyl nedbaje předpisů o hospodaření s byty nebo na podkladě nepravdivých nebo neúplných údajů anebo tím, že dosáhl přidělení bytu trestným činem.

§ 170.

(1) Výkonný orgán místního národního výboru může uložit osobám, které bydlí v bytě vedle uživatele bytu a příslušníků jeho domácnosti bez přivolení tohoto výkonného orgánu, aby se z bytu vystěhovaly.

(2) Jestliže v bytě, jejž jeho uživatel vyklidil, zůstaly osoby, které bydlely v bytě vedle uživatele bytu a příslušníků jeho domácnosti, může výkonný orgán místního národního výboru uložit těmto osobám, aby se z bytu vystěhovaly.

§ 171.

Osobě, která je povinna na příkaz podle § 169 byt vyklidit nebo na příkaz podle § 170 odst. 1 se z bytu vystěhovat, nemusí být přidělen náhradní byt ani poskytnuto náhradní ubytování. To platí též o osobách, které jsou povinny se vystěhovat na příkaz podle § 170 odst. 2, jestliže bydlely v bytě bez přivolení výkonného orgánu místního národního výboru; bydlely-li tyto osoby v bytě s přivolením tohoto orgánu, musí jim být přidělen náhradní byt nebo poskytnuto náhradní ubytování.

§ 172.

Vyklizení vojenských bytů a bytů ministerstva vnitra.

(§ 58 a § 62 odst. 2 zákona)

(1) Výkonný orgán místního národního výboru může na návrh náčelníka nebo krajské správy vydat příkaz k vyklizení vojenského bytu nebo bytu ministerstva vnitra, byl-li jeho uživatel služebně přemístěn do jiné obce a v této obci je pro něho zajištěn jiný vojenský byt nebo byt ministerstva vnitra jako náhradní.

(2) Náhradní vojenský byt nebo náhradní byt ministerstva vnitra se ve smyslu předchozího odstavce považuje za zajištěný i tehdy, byl-li vydán vykonatelný příkaz k jeho vyklizení.

ODDÍL 6.

NÁHRADNÍ BYTY.

§ 173.

Přidělení náhradního bytu.

(§ 59, § 60 č. 1 a § 61 č. 1 zákona)

(1) Není-li stanoveno jinak, musí být uživateli bytu, který jej má vyklidit na příkaz k vyklizení, a osobám, jež bydlí v takovém bytě vedle uživatele a příslušníků jeho domácnosti, jakož i jiným osobám, které jsou povinny na příkaz výkonného orgánu místního národního výboru se z bytu vystěhovat, přidělen náhradní byt nebo poskytnuto náhradní ubytování.

(2) Osobám, které v bytě, jenž má být vyklizen, bydlí vedle uživatele bytu a příslušníků jeho domácnosti s přivolením výkonného orgánu místního národního výboru, může být místo náhradního bytu poskytnuto náhradní ubytování. Bydlí-li však takové osoby v bytě bez přivolení výkonného orgánu místního národního výboru, nemusí jim být ani přidělen náhradní byt, ani poskytnuto náhradní ubytování.

(3) Náhradní byt musí být přidělen nebo náhradní ubytování poskytnuto zároveň s vydáním příkazu k vyklizení nebo příkazu k vystěhování.

§ 174.

Náležitosti náhradního bytu.

(§ 62 odst. 1 a 2 zákona)

(1) Náhradní byt musí být zdravotně nezávadný, jakož i jinak způsobilý k obvyklému užívání a zdravotně vhodný a musí být počtem i rozměry obytných místností vzhledem k počtu příslušníků domácnosti příštího uživatele i vzhledem k místním poměrům přiměřený jeho bytové potřebě (§§ 25 a 37).

(2) Náhradní byt se přiděluje v téže obci; v jiné obci lze jej přidělit toliko v případech uvedených v §§ 148 a 172.

Náhradní ubytování.

(§ 63 zákona)

§ 175.

Náhradním ubytováním se rozumí spolunájem bytu o jedné obytné místnosti nebo pokoje ve svobodárně nebo poskytnutí možnosti bydlet jako podnájemník v zařízené nebo nezařízené části bytu jiného uživatele.

§ 176.

Kde se v předpisech o hospodaření s byty mluví o náhradním bytě, rozumí se tím, pokud není stanoveno jinak nebo z povahy věci nevyplývá něco jiného, též náhradní ubytování.

§ 177.

Přístřeší.

(§ 64 odst. 2 zákona)

(1) Vystěhovaným osobám, jimž výkonný orgán místního národního výboru není povinen přidělit náhradní byt ani poskytnout náhradní ubytování, musí být při správní i soudní exekuci přechodně poskytnuto přístřeší, než si budou moci opatřit řádné ubytování.

(2) Přístřeším se rozumí místnost způsobilá k bydlení, v níž může vystěhovaná osoba přechodně, než si opatří řádné ubytování, přespávat (na př. hostinský pokoj v hotelu nebo v ubytovacím hostinci nebo společná ložnice v noclehárně).

(3) Výdaje za přístřeší hradí vystěhovaná osoba,

ODDÍL 7.

STĚHOVACÍ NÁKLADY.

(§ 65 zákona)

§ 178.

(1) Výkonný orgán místního národního výboru nahradí uživateli bytu, který je povinen jej vyklidit na příkaz k vyklizení z důvodu obecného zájmu, stěhovací náklady. Úhrada těchto nákladů jde na vrub organisace, v jejíž prospěch se byt vyklizuje.

(2) Jiným uživatelům, kteří jsou povinni vyklidit byt na příkaz, může výkonný orgán místního národního výboru nahradit stěhovací náklady zcela nebo zčásti, nelze-li na uživateli bytu spravedlivě požadovat, aby je hradil ze svého. Při příkazech k vyklizení vojenských bytů nebo bytů ministerstva vnitra hradí tyto náklady vojenská správa nebo správa ministerstva vnitra.

§ 179.

Uživateli bytu, který je povinen jej vyklidit na příkaz výkonného orgánu místního národního výboru, lze nahradit nejvýše

1. náklady na přepravu bytového zařízení a svršků uživatele bytu a příslušníků jeho domácnosti;

2. náklady na přiměřené pojištění přepravovaných předmětů proti ztrátě a škodám během dopravy;

3. náklady na jednoduché vymalování náhradního bytu a na zdravotně nutnou desinfekci bytu, jestliže se bytu již užívalo;

4. jiné nutné vedlejší výdaje vzniklé přestěhováním (za drobnější instalační a jiné řemeslnické práce) do výše 400 Kčs;

5. jízdné, stravné a nocležné uživatele bytu a příslušníků jeho domácnosti, je-li náhradní byt v jiné obci, a to podle předpisů o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů.

ČÁST PÁTÁ.

ZACHOVÁNÍ A ROZŠÍŘENÍ BYTOVÉHO PROSTORU.

§ 180.

Slučování bytů.

(§ 66 zákona)

(1) Bez souhlasu výkonného orgánu místního národního výboru nelze byt jako celek ani jeho jednotlivé části připojit k sousedním bytům.

(2) Výkonný orgán místního národního výboru může dát souhlas k připojení části bytu k sousednímu bytu jen tehdy, je-li byt, k němuž se má část jiného bytu připojit, pro uživatele zdravotně nevhodný (§ 25), zůstane-li byt, jehož část se připojuje k jinému bytu, zachován jako samostatná bytová jednotka a lze-li při tom z obou bytů provedením potřebných stavebních změn a prací vytvořit stavebně uzavřené byty s vlastním příslušenstvím.

§ 181.

Užívání bytů k jiným účelům než k bydlení.

(§ 67 zákona)

(1) Užívat bytů nebo jejich částí k jiným účelům než k bydlení lze toliko se souhlasem výkonného orgánu místního národního výboru.

(2) Tento souhlas může být dán jen tehdy, je-li to nutné v naléhavém zájmu socialistické výstavby státu a nelze-li uspokojení tohoto zájmu dosíci hospodárně jiným způsobem.

§ 182.

Společná ustanovení.

Souhlas výkonného orgánu místního národního výboru podle §§ 180 a 181 nenahrazuje povolení stavebního úřadu, pokud je ho potřebí podle platných předpisů k takovým opatřením.

Rozšíření bytového prostoru.

(§ 68 zákona)

§ 183.

(1) Výkonný orgán místního národního výboru může podle vykonatelného rozhodnutí stavebního úřadu provedením potřebných stavebních změn a prací

1. upravit na byty místnosti, které jsou určeny nebo jichž se užívá k jiným účelům než k bydlení;

2. vytvořit z uvolněného bytu dva nebo více samostatných stavebně uzavřených bytů s vlastním příslušenstvím.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na vojenské byty.

§ 184.

(1) Náklady na stavební změny a práce podle § 183 odst. 1 hradí u domů, které jsou v socialistickém vlastnictví, výkonný orgán místního národního výboru z rozpočtových prostředků; to platí též pro domy, které jsou v národní správě domovních správ.

(2) U domů, které jsou v osobním nebo soukromém vlastnictví, hradí tyto náklady vlastník domu, jsou-li stavební změny a práce k jeho výhradnému nebo převážnému prospěchu (na př. stavebními změnami a pracemi se zřídí byt pro vlastníka domu nebo pro jeho dítě). Jinak tyto náklady, pokud je nelze uhradit z výnosu domu, hradí výkonný orgán místního národního výboru z rozpočtových prostředků.

§ 185.

(1) Výkonný orgán místního národního výboru, pověřený prováděním předpisů o hospodaření s byty, může dělit byty toliko s povolením stavebního úřadu a jen tehdy, lze-li provedením potřebných stavebních změn a prací vytvořit z uvolněného bytu dva nebo více samostatných stavebně uzavřených bytů s vlastním příslušenstvím.

(2) Ustanovení předchozího odstavce platí přiměřeně též pro vojenské byty.

ČÁST ŠESTÁ.

ÚČAST VÝKONNÝCH ORGÁNŮ MÍSTNÍCH NÁRODNÍCH VÝBORŮ NA SOUDNÍM ŘÍZENÍ V NÁJEMNÍCH VĚCECH.

Řízení o návrhu na zrušení chráněného nájmu.

§ 186.

V řízení o pronajimatelově návrhu na přivolení k výpovědi chráněného nájmu nebo na zrušení nájemního poměru bez výpovědi je soud před rozhodnutím ve věci povinen dát výkonnému orgánu místního národního výboru příležitost, aby se mohl vyjádřit (§ 389 odst. 2 občanského soudního řádu).

§ 187.

Úkolem výkonného orgánu místního národního výboru je, aby se o pronajimatelově návrhu vyjádřil s hlediska místních bytových poměrů, po případě o jiných okolnostech, zejména o rodinných a hospodářských poměrech pronajimatelových a nájemníkových, jestliže jej soud o to požádá. Ve vyjádření o těchto věcech nesmí výkonný orgán místního národního výboru vycházet jen ze skutečnosti, že mu kladným rozsudkem soudu vznikne povinnost opatřit pro nájemníka náhradní byt. Musí přihlížet i k důvodům, pro které se pronajimatel domáhá přivolení k výpovědi nebo ke zrušení nájemního poměru bez výpovědi.

Exekuce vyklizením bytu.

(§ 62 odst. 3 zákona)

§ 188.

(1) Soud provede exekuci vyklizením bytu jen prokáže-li mu vymáhající vlastník domu potvrzením výkonného orgánu místního národního výboru, že pro uživatele bytu a osoby bydlící jen na základě jeho práva v bytě, který má být vyklizen, je zajištěn náhradní byt (§ 556 odst. 1 občanského soudního řádu).

(2) O náležitostech náhradního bytu platí ustanovení § 174 odst. 1.

(3) Náhradní byt se přidělí v téže obci, v níž je byt, který má být vyklizen; v jiné obci lze jej přidělit jen tehdy, jestliže uživatel, který má vyklidit svůj byt, v této obci trvale pracuje.

§ 189.

(1) Potvrzení pro soud o náhradním bytě vydává výkonný orgán místního národního výboru, v jehož obvodu je byt, který má být vyklizen, a to i tehdy, je-li náhradní byt v jiné obci.

(2) Náhradní byt se považuje za zajištěný, jestliže jej výkonný orgán místního národního výboru za podmínek § 80 nebo §§ 86 a 88 přidělil osobě, jejíž byt má být vyklizen, a rozhodnutí o přidělení bytu se stalo vykonatelným.

(3) V potvrzení o náhradním bytě uvede výkonný orgán místního národního výboru též, zdali náhradní byt je vyklizen. Není-li dosud vyklizen, uvede den, kdy se tak stane. Bylo-li by snad zcela výjimečně nutno z vážných důvodů tento den změnit, vyrozumí o tom výkonný orgán místního národního výboru neprodleně soud a zároveň uvede nově stanovený den vyklizení bytu.

ČÁST SEDMÁ.

SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ.

§ 190.

Neplatnost smluv o bytech.

(§ 88 zákona)

Nájemní (podnájemní) a jiné smlouvy o užívání bytů nebo jejich částí sjednané po 31. prosinci 1956 proti předpisům o hospodaření s byty jsou neplatné.

§ 191.

Vědečtí a umělečtí pracovníci a odpovědní veřejní činitelé.

(§ 81 zákona)

Výkonné orgány národních výborů posuzují bytové věci významných vědeckých a uměleckých pracovníků a odpovědných veřejných činitelů též s hlediska povahy a společenského významu jejich práce, přihlížejíce u vědeckých a uměleckých pracovníků i k vyjádřením Československé akademie věd, Slovenské akademie věd nebo příslušného autorského svazu, po případě jiných vrcholných organisací.

§ 192.

Řízení ve věcech vojenských bytů.

(§ 72 zákona)

(1) Pro řízení, jež provádějí podle předpisů o hospodaření s byty náčelníci, platí vládní nařízení č. 20/1955 Sb., o řízení ve věcech správních (správní řád).

(2) O odvoláních z rozhodnutí náčelníka podle předpisů o hospodaření s byty rozhoduje velitel vojenského okruhu.

Poměr k dosavadním předpisům.

(§ 89 zákona)

§ 193.

Zákonem jsou zrušeny všechny předpisy, které odporují jeho ustanovením, zejména je zrušen zákon č. 138/1948 Sb., o hospodaření s byty. Pokud se právní předpisy dovolávají ustanovení zákona č. 138/1948 Sb. nebo prováděcích předpisů k němu vydaných, rozumějí se tím napříště příslušná ustanovení zákona a prováděcích předpisů k němu vydaných.

§ 194.

Zákonem je zrušeno ustanovení § 4 odst. 2 až 5 a §§ 5, 6 a 12 zákona č. 94/1950 Sb., o ubytování branné moci a Sboru národní bezpečnosti, a ve spojitosti s tím i ustanovení §§ 14 až 23 vládního nařízení č. 5/1951 Sb., kterým se provádí zákon o ubytování branné moci a Sboru národní bezpečnosti, a vyhláška ministerstev; národní obrany a národní bezpečnosti č. 113/1951 Ú. l.I, kterou se vydávají podrobné předpisy o hospodaření s vojenskými byty a s byty Sboru národní bezpečnosti.

§ 195.

Ustanovením § 68 odst. 1 a 3 a § 89 zákona je zrušeno ustanovení § 9 odst. 2 vládního nařízení č. 172/1950 Sb., kterým se provádí zákon o hospodaření s některými místnostmi, pokud se jím stanoví, že potřebné stavební změny a úpravy provede výkonný orgán místního národního výboru z veřejných prostředků nebo se souhlasem příštích nájemníků na jejich náklad nebo v odůvodněných případech na náklad vlastníka budovy.

§ 196.

Počátek účinnosti.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1957, ustanovení §§ 154 až 156 však teprve dnem 1. července 1957.

Ministr:

Dr. Kyselý v. r.

* ) Směrnice ministerstva místního hospodářství č. 42/1955 Sb. instr. ve znění směrnic č. 161/1955 Sb. instr.