Vyhláška ministerstva vnitřního obchodu o tvoření prodejních cen při prodeji zboží, které je výhradním předmětem obchodu národního podniku Mototechna.

673.

VYHLÁŠKA

ministerstva vnitřního obchodu

ze dne 28. listopadu 1950

o tvoření prodejních cen při prodeji zboží, které je výhradním předmětem obchodu národního podniku Mototechna.

Ministerstvo vnitřního obchodu stanoví podle §§ 2, 5 a 7 vládního nařízení č. 235/1949 Sb., o plánování a jiné tvorbě cen:

§ 1.

(1) Pro tvoření prodejních cen zboží, k jehož odběru od výrobců a dovozců je výhradně oprávněn národní podnik Mototechna, platí obchodní rozpětí, uvedená v příloze této vyhlášky. Obchodní rozpětí, stanovená touto vyhláškou, nesmějí být překročena ani v těch případech, zařadí-li se do obchodu více článků velkoobchodních nebo maloobchodních.

(2) Obchodní podniky jsou povinny předložit ministerstvu vnitřního obchodu návrh na snížení obchodního rozpětí, jakmile zjistí podle nákladů u dodávek a podle hospodářského výsledku, že vystačí s nižším obchodním rozpětím.

(3) Ustanovení této vyhlášky se nevztahují na tvoření prodejcích cen při prodeji zboží, k jehož odběru od výrobců a dovozců je výhradně oprávněna Hutní prodejna, národní podnik.

§ 2.

(1) Prodejní ceny se tvoří takto:

1. Prodejní cena při traťové dodávce

a) z nákupní ceny podle § 3,

b) z obchodního rozpětí pro traťové dodávky, uvedeného v § 5 odstavec 3,

c) ze všeobecné daně při dodávce do daňově volného oběhu.

2. Prodejní cena z velkoobchodu

a) z nákupní ceny podle § 3,

b) z velkoobchodního rozpětí, uvedeného v příloze této vyhlášky,

c) ze všeobecné daně při dodávce do daňově volného oběhu.

3. Cena spotřebitelská

a) z nákupní ceny podle § 3,

b) z velkoobchodního rozpětí, uvedeného v příloze této vyhlášky,

c) z maloobchodního rozpětí, uvedeného v příloze této vyhlášky,

d) ze všeobecné daně.

(2) Spotřebitelské ceny vypočtené podle odstavce 1 č. 3, jsou cenami nejvyššími.

§ 3.

(1) Nákupní cenou je fakturovaná prodejní cena z výroby nebo předávací cena (tuzemská prodejní cena dovozcova), včetně vnitřního obalu a balení.

(2) Při různých nákupních cenách zboží téhož druhu a stejné jakosti může na návrh obchodního podniku ministerstvo vnitřního obchodu po dohodě s ministerstvem financí povolit výpočet jednotné nákupní ceny.

(3) Provádí-li obchodní podnik u zboží, určeného k prodeji, další zpracování, zušlechtění, adjustaci nebo jinou úpravu buď ve mzdě u jiných podniků nebo ve svých, od obchodu oddělených úpravnách, je nákupní cenou cena, uvedená v odstavci 1, zvýšená o přiměřené a prokazatelné náklady, spojené s další úpravou zboží.

§ 4.

(1) Obchodní rozpětí nebo jeho část počítá se vždy z nákupní ceny, po případě z jednotné nákupní ceny.

(2) Z obchodního rozpětí se hradí veškeré náklady včetně dopravného do vlastních skladů a prodejen.

(3) Zvláštní obaly, dodané podle výslovného přání odběratele, platí odběratel zvlášť podle skutečných nákladů.

(4) Dodává-li obchodní podnik dalšímu odběrateli zboží v původních vnějších obalech, fakturovaných mu dodavatelem zvlášť, fakturuje tyto obaly dalšímu odběrateli v téže výši.

(5) O vracení obalů a náhradách za jejich použití platí zvláštní předpisy o hospodaření s obaly nebo schválené dodací podmínky výrobních podniků.

§ 5.

(1) Za traťové dodávky se považují dodávky, řízené obchodním podnikem přímo z jednoho podniku výrobního nebo dovozního, jednomu příjemci a na jedno místo určení. Příjemcem takové dodávky může býti pouze podnik státní, národní, komunální, družstevní nebo veřejný spotřebitel. Dodávka musí být na přání odběratele vyřízena jako traťová, dosahuje-li minimálního množství, které může výroba vyskladnit podle hospodářských smluv uzavřených mezi výrobním nebo dovozním podnikem a výhradním obchodním podnikem.

(2) Nedosahuje-li objednávka minimálního množství podle odstavce 1, vyřídí ji obchodní podnik dodávkou ze skladu a účtuje obchodní rozpětí podle § 6. Vyřídí-li ji však výjimečně na přání odběratele a po dohodě s výrobním podnikem traťově, účtuje rozpětí pro traťové dodávky, avšak odběratel je povinen nésti nezbytně nutné zvýšené náklady výrobního podniku, spojené s vybavením takové dodávky.

(3) U motorových vozidel, zbraní a střeliva, traťové dodávky nepřicházejí v úvahu.

(4) Obchodní rozpětí pro traťové dodávky stanoví se ve výši 4% a fakturuje se vždy odděleně.

(5) Obchodním rozpětím pro traťové dodávky je do jeho výše vyčerpáno velkoobchodní rozpětí.

§ 6.

(1) Při dodávkách zboží z vlastního skladu do skladu jiného velkoobchodního podniku stanoví obě smluvní strany hospodářskou smlouvou velkoobchodního rozpětí. Při dodávkách ze skladu do maloobchodních prodejen jiného obchodního podniku je oprávněn dodávající obchodní podnik vyčerpat velkoobchodní rozpětí.

(2) Částečně vyčerpané velkoobchodní rozpětí musí být uvedeno ve faktuře zvlášť. Další obchodní podnik připočítá zbytek čerpaného velkoobchodního rozpětí a při prodeji ve vlast maloobchodě připočítá dále maloobchodní rozpětí.

(3) Při dodávce z vlastního skladu velkospotřebitelům započítá obchodní podnik jen velkoobchodní rozpětí, dosáhne-li hodnota dodávky v nákupní ceně (§ 3) u zboží stejného druhu nejméně Kčs 50.000.—; nedosáhne-li dodávka stanovené výše, započítá obchodní podnik velkoobchodní i maloobchodní rozpětí. U předmětů, jejichž nákupní cena za jednotku je vyšší než Kčs 4.000.—, musí dodávka dosáhnout nejméně částky Kčs 100.000.—. Stejným druhem zboží se rozumí vždy předměty téže skupiny — podnikového výkonu —, pro které je stanoveno společné rozpětí.

(4) Při dodávkách pro další obchod a při všech dodávkách do daňově vázaného oběhu musí obchodní podnik uvádět ve fakturách nákupní cenu, po případě jednotnou nákupní cenu jako základ pro výpočet dalšího obchodního rozpětí.

§ 7.

Prodejní cena obchodního podniku, vypočtená podle této vyhlášky se rozumí:

a) Při dodávkách ze skladu franko sklad a při prodeji z maloobchodních prodejen franko prodejna dodávajícího obchodního podniku,

b) při traťových dodávkách franko místo stanovené cenovými předpisy pro prodejní ceny z výroby nebo pro předávací ceny.

§ 8.

(1) Prodejní ceny za jednotku zboží se ve velkoobchodě nezaokrouhlují. Zaokrouhluje se však konečná částka faktury na celé koruny a to při haléřové částce do 50 haléřů dolů a přes 50 haléřů nahoru.

(2) Spotřebitelské ceny za jednotku zboží se zakrouhlují takto:

a) při ceně do Kčs 20.— se zbytku 1—10 haléřů nedbá a 11—19 haléřů se zaokrouhluje na dvacetihaléře,

b) při ceně nad Kčs 20.— do Kčs 50.— se zbytku 1—25 haléřů nedbá a 26—49 haléřů se zaokrouhluje na padesátihaléře,

c) při ceně nad Kčs 50.— do Kčs 1000.— se zbytku 1—50 haléřů nedbá a 51—99 haléřů se zaokrouhluje na koruny,

d) při ceně nad Kčs 1000.— se zbytku do Kčs 2.50 nedbá a Kčs 2.51—4.99 se zaokrouhluje na pětikoruny.

(3) U motorových vozidel a vlečných vozů se spotřebitelské ceny včetně všeobecné daně zaokrouhlují takto:

a) při ceně do Kčs 50.000.— se zbytku do Kčs 5.— nedbá, nad Kčs 5.— se zaokrouhluje na desetikoruny,

b) pří ceně nad Kčs 50.000,— do Kčs 100.000.— se zbytku do Kčs 50.— nedbá, nad Kčs 50.— se zaokrouhluje na stokoruny,

c) při ceně nad Kčs 100.000.— se zbytku do Kčs 500.— nedbá, nad Kčs 500.— se zaokrouhluje na tisícikoruny.

(4) Zaokrouhlování nesmí být prováděno na vrub všeobecné daně.

§ 9.

Obchodní podniky jsou povinny prokázat oprávněným orgánům výpočet prodejních cen a původ zboží.

§ 10.

Ministerstvo vnitřního obchodu může povolit nebo stanovit výjimky z ustanovení této vyhlášky.

§ 11.

Přestupky ustanovení této vyhlášky se trestají podle trestního zákona správního č. 88/1950 Sb.

§ 12.

Dnem nabytí účinnosti této vyhlášky pozbývají platností všechny předpisy upravující tvorbu cen v obchodě se zbožím uvedeným v příloze, zejména:

vyhláška nejvyššího úřadu cenového č. 424/1949 Ú. l. I, o obchodních rozpětích v obchodu s kovovým zbožím a

vyhláška pověřenectva výživy č. 456/1949 Ú. v., o obchodním rozpětí v obchodě s kovovým zbožím.

§ 13.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1951.

Ministr:

Krajčír v. r.

Příloha k vyhlášce č. 673/1950 Ú. l. I.

⟪TABLE:tbl_001⟫