Vyhláška nejvyššího úřadu cenového o cenách a úplatách v řemeslné výrobě prádla a příbuzných výrobků na míru.

679.

Vyhláška

nejvyššího úřadu cenového

ze dne 13. června 1947

o cenách a úplatách v řemeslné výrobě prádla a příbuzných výrobků na míru.

Nejvyšší úřad cenový stanoví podle ustanovení § 2, odst. 1 vládního nařízení o zřízení nejvyššího úřadu cenového a podle § 5, odst. 5 a § 14 nařízení předsedy vlády ze dne 30. října 1939, č. 275 Sb., o cenách textilií toto:

Část I.

§ 1.

Základní ustanovení.

Řemeslné podniky, které zhotovují prádlo a příbuzné výrobky a jsou členy Jednoty společenstev výrobců prádla pro Čechy a Moravu v Praze, smějí za zhotovení prádla a příbuzných výrobků na míru, za opravu nebo obnovení požadovat nejvýše ceny a úplaty stanovené nebo vypočtené podle této vyhlášky.

§ 2.

Místní třídy.

(1) Řemeslné podniky uvedené v § 1 se zařazují podle místa výrobny do tří místních tříd.

I. místní třída zahrnuje: města s větším počtem obyvatel než 100.000, kromě toho město Olomouc a po dobu lázeňské sezóny Karlovy Vary. Do II. místní třídy patří města, která mají rad 20.000 obyvatel a po dobu lázeňské sezóny Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Poděbrady a Luhačovice. Do III. místní třídy patří, ostatní obce.

(2) Má-li některý podnik několik závodů, poboček nebo sběren v několika místech zařazených do různých tříd řídí se příslušnost k místní třídě podle obce, v níž bylo prádlo zhotoveno, opraveno nebo obnoveno.

(3) Nejvyšší úřad cenový může ze zvláštních důvodů zařadit jednotlivé nebo všechny podniky v určité obci do jiné místní třídy; může též některé podniky nebo výrobky z platnosti této vyhlášky vyjmout anebo jiné do ní zařadit.

Část II.

§ 3.

Nejvýše přípustné spotřebitelské ceny a úplaty za šití prádla na míru.

(1) Za zhotovení každého jednotlivého kusu nebo soupravy níže uvedených druhů prádla na míru smějí výrobci od přímých spotřebitelů požadovat nejvýše tyto úplaty:

⟪TABLE:tbl_001⟫

(2) V úplatách stanovených podle odstavce 1 jsou zahrnuty náklady za ušití včetně přípravné práce, střihu a zkoušení, t. j. mzdy, odměny, režie, zisk podnikatele, nitě, obal a daň z obratu. Náklady za látky a přípravy jako podšívky, vložky, knoflíky atd. dodané zhotovitelem smějí být k úplatě připočteny podle odst. 3 až 7.

(3) Materiálem jsou látky, vložky, podšívky a přípravy, kterých je třeba k zhotovení výrobků a jejichž podíl lze na výrobku přímo zjistit. Nepatří sem pomocné látky (křída, špendlíky, papír na šablony atp.) a nitě.

(4) Nákladem za materiál se rozumí nákupní cena vypočtená podle skutečně spotřebovaného množství. Pro zjišťování množství zpracovaných látek jsou rozhodující vzor a druh výrobku a tělesná míra zákazníka.

(5) U látek stejného druhu a jakosti, které byly nakoupeny za různé ceny, může být započtena cena průměrná, kterou je třeba zjistit podle nakoupených množství. O jednotlivých druzích látek a způsobu výpočtu průměrné ceny musí být v takovém případě sestaven a uschován zvláštní propočet.

(6) Materiál, který výrobce dovezl z ciziny, smí být účtován za cenu nákupní včetně vzniklých přímých pořizovacích nákladů franko vlastní sklad podniku.

(7) Dodá-li látku a přípravu zhotovitel, smí na úhradu odběrních a skladních nákladů a daně z obratu připočíst k nákupní ceně materiálu přirážku 18% u zboží nakoupeného přímo od výrobce a 8% u zboží nakoupeného od velkoobchodu. U materiálu nakoupeného v maloobchodu nesmí být žádná přirážka připočtena.

(8) Za úkony v ceníku neuvedené nebo podstatně odlišné a za opravu a obnovu prádla si započtou zhotovitelé za každou odpracovanou hodinu nejvýše: v I. místní třídě Kčs 22.—, v II. místní třídě Kčs 20.— a v III. místní třídě Kčs 18.—.

(9) Úplaty za úkony v ceníku vyznačené, avšak částečně pozměněné (jednodušší nebo složitější) musejí být při dosaženém zkrácení pracovní doby přiměřeně sníženy a smějí býti při zvýšení pracovní doby přiměřeně zvýšeny.

(10) Úplaty za opravy závad zaviněných zhotovitelem se nesmějí do cen zakalkulovat.

(11) Podniky jsou povinny založit a vést kalkulační záznamy, z kterých musí býti patrno: datum, číslo zakázky, jméno a adresa zákazníka, druh práce, vykalkulovaná spotřebitelská cena a při úkonech uvedených v odst. 8 a 9 též pracovní doba.

(12) Pokud podniky požadovaly dne 1. března 1947 nebo oznámily v kontrolních seznamech sestavených podle vyhlášky nejvyššího úřadu cenového ze dne 12. února 1947 o pořízení kontrolních seznamů (Ú. l. I č. 24/1947, běž. č. 164), Obchodním a živnostenským komorám úplaty nižší než jsou stanoveny v odstavci 1, smějí požadovat i nadále pouze dřívější úplaty, pokud neprokáží, že tyto úplaty nekryjí hospodářsky oprávněný zisk podniku a všechny prokazatelné náklady. V takových případech sestaví podnik výpočet svých výrobních nákladů a zisku podle připojeného vzoru (příl. 2 a 3 vyhlášky), vypočte hospodářsky oprávněné ceny výrobků, resp. úplaty za úkony s přihlédnutím k ustanovení § 5, odstavce 10 a zašle jej příslušnému zemskému národnímu výboru. Jsou-li takto vypočtené ceny (úplaty) stejné nebo nižší než ceny (úplaty) stanovené nebo vypočtené podle odstavců 1, 8 a 9, smějí být požadovány po odeslání shora jmenovaného výpočtu a kalkulací zemskému národnímu výboru.

§ 4.

(1) Podle potřeby zařadí nejvyšší úřad cenový na návrh Jednoty společenstev výrobců prádla pro Čechy a Moravu v Praze v jednotlivých místních třídách některé podniky do zvláštní jakostní třídy. Při tomto zařazení smějí býti úplaty stanovené v § 3, odst. 1 a 9 podle kvality, provedení výrobků a podle výše prokazatelných výrobních nákladů, vypočtených podle přílohy 2 této vyhlášky, zvýšeny: v I. místní třídě nejvýše o 45%, v II. místní třídě nejvýše o 40% a v III. místní třídě nejvýše o 35%.

(2) Úplaty vypočtené podle § 3, odst. 8 smějí býti ve zvláštní jakostní třídě zvýšeny nejvýše o 20%.

(3) Ustanovení § 3, odst. 2 až 7 a 10 až 12 platí obdobně i ve zvláštní jakostní třídě.

(4) Kromě toho může nejvyšší úřad cenový na návrh Jednoty společenstev výrobců prádla pro Čechy a Moravu v Praze povolit podnikům, které zhotovují, opravují anebo obnovují zvlášť kvalitně a nákladně vypracované výrobky, s ohledem na jejich prokazatelné vyšší výrobní náklady a vysokou úroveň odborného vypracování, aby tvořily ceny (úplaty) podle prokazatelných nákladů a podle zásad hospodářsky oprávněných cen.

Pro výpočet těchto cen (úplat) platí směrnice připojené k této vyhlášce (příloha 1).

Část III.

§ 5.

Společná ustanovení.

(1) Každý podnik je povinen viditelně vyznačit na místě pro zákazníka přístupném, do které místní třídy náleží.

(2) Podniky, které jsou oprávněny účtovat ceny (úplaty) podle § 3 a § 4, odst. 1, jsou povinny umístit ve svém závodě na místě pro zákazníka přístupném svůj ceník za šití prádla a příbuzných výrobků na míru. V cenících musí být vyznačena i hodinová sazba v Kčs přípustná podle § 3, odst. 8, resp. § 4, odst. 2.

(3) Za práce, které na výslovné přání zákazníka je nutno provést zvlášť rychle (nejvýše do 3 dnů), smějí být ceny, resp. úplaty stanovené touto vyhláškou, po případě tvořené podle ustanovení této vyhlášky, zvýšeny nejvýše o 15%.

(4) Zúčastní-li se zhotovení prádla na míru, opravy nebo obnovy dva nebo více řemeslných výrobců, nesmí součet cen (úplat) účtovaných všemi zúčastněnými řemeslníky za úkony stanovené touto vyhláškou překročit nejvýše přípustné spotřebitelské ceny a úplaty stanovené nebo vypočtené podle této vyhlášky u výrobce, který zakázku převzal.

(5) Nejvyššími spotřebitelskými cenami, resp. úplatami podle této vyhlášky se rozumějí ceny a úplaty včetně daně z obratu, s obalem, bez donášky do bytu zákazníkova.

(6) Ceny stanovené nebo vypočtené podle této vyhlášky smějí být zaokrouhlovány nahoru na celou korunu, přesahuje-li haléřová částka 50 haléřů. Haléřové, částky pod 50 haléřů zaokrouhlují se na nejbližší nižší celou korunu.

(7) Zadá-li šití prádla a příbuzných výrobků na míru, obnovu a opravu prádla řemeslníkovi sběrna nebo obchodník, vyznačí řemeslník v účtě spotřebitelskou cenu nebo úplatu přípustnou podle ustanovení této vyhlášky. Ke krytí manipulačních nákladů, zisku a daně z obratu poskytne řemeslník sběrně nebo obchodníkovi rabat podle vzájemné dohody. Obchodní přirážky nesmějí býti u tohoto zboží připočteny.

(8) Zpracovatelé (sběrny) zúčastnění na šití, obnovení nebo opravách přímo i nepřímo, jsou povinni při převzetí zakázky vystavit zákazníkovi zakázkový list jen, požádá-li o to s vyznačením úplaty v Kčs za zhotovení nových výrobků. Za každou provedenou zakázku musí býti zákazníkovi při odevzdání práce vydán účet nebo pokladní lístek.

(9) Za obstarané úkony, t. j. úkony provedené jiným podnikem (umělé scelování, barvení, čištění, propařování, vyšívání, ažurování atp.) smějí si výrobci, na něž se vztahuje tato vyhláška, připočítat k ceně (úplatě) účtované cizím podnikem nejvýše 10% přirážku včetně daně z obratu. Tím je uhrazena i ztráta času, která vzniká při obstarávání těchto úkonů. Je-li však výrobní podnik současně sběrnou pro chemickou čistírnu, barvírnu nebo pro odborné scelování látek, smí od svých zákazníků požadovat pouze stanovené spotřebitelské ceny a úplaty. Náklady za obstarané úkony se uvedou na účtech, blocích atp. odděleně a nesmějí býti započteny do cen anebo úplat za vlastní výrobní úkony.

(10) Ceny a úplaty stanovené nebo vypočtené podle této vyhlášky jsou nejvyšší a podniky jsou proto povinny postupovat podle příslušných ustanovení vyhlášky nejvyššího úřadu ceného ze dne 1. října 1946 o některých opatřeních k zajištění cen hospodářsky odůvodněných (Ú. l. I č. 180/1946, běž. č. 1832) ve znění vyhlášky ze dne 15. března 1947 (Ú. l. I č. 40/1947, běž. č. 251).

§ 6.

Nejvyšší úřad cenový nebo úřady jím pověřené mohou povolit nebo nařídit výjimky z ustanovení této vyhlášky nebo z předpisů vydaných k jejímu provedení.

§ 7.

Přestupky ustanovení této vyhlášky se trestají podle čtvrté části vládního nařízení o zřízení nejvyššího úřadu cenového a podle předpisů toto nařízení měnících a doplňujících.

§ 8.

(1) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 10. července 1947.

(2) Zároveň se zrušuje použivatelnost vyhlášek nejvyššího úřadu cenového ze dne 19. října 1944 o nejvyšších cenách za zhotovení pánského prádla na míru z vlastních nebo zákazníkem dodaných látek (Ú. l. č. 250/1944, běž. č. 634), ze dne 14. července 1943 o nejvyšších cenách za obnovení a opravy pánského prádla (Ú. l. č. 174/1943, běž. č. 543); rále se zrušuje vyhláška ze dne 13. června 1945 o nejvyšších cenách za obnovení a opravy šněrovaček a podobných výrobků, prováděné řemeslníky nebo řemeslnými podniky s vlastním maloobchodem (Ú. l. č. 28/1945, běž. č. 37), jakož i výměry a předpisy doplňující nebo měnící tyto vyhlášky.

Za předsedu nejvyššího úřadu cenového:

Dr. Maur v. r.

Přílohy

k vyhlášce nejvyššího úřadu cenového

ze dne 13. června 1947, běž. č. 679,

o cenách a úplatách v řemeslné výrobě prádla a příbuzných výrobků na míru.

Příloha 1.

Směrnice pro tvoření cen za šití, opravy a obnovu prádla a příbuzných výrobků na míru u podniků, jimž byla povolena autonomní tvorba cen podle § 4, odst. 4 vyhlášky.

Článek 1.

Nejvýše přípustné spotřebitelské ceny tvoří se z těchto položek:

a) z nákladů na materiál,

b) z výrobních mezd (odměn) za zhotovení,

c) z nákladové a ziskové přirážky,

d) z daně z obratu.

a) Náklady na materiál.

Náklady na materiál započtou se podle ustanovení § 3, odst. 3 až 7 vyhlášky.

b) Výrobní mzdy.

(1) Podkladem pro výpočet výrobních mezd je pracovní doba, které je skutečně třeba k zhotovení výrobku a mzda ve výši skutečně placené podle mzdových nařízení nebo povolení ministerstva sociální péče.

(2) Práce mistrovská, jako braní míry, zhotovení výkresu a střihu, stříhání a zkoušky, hradí se z nákladové a ziskové přirážky. Koná-li mistr (mistrová) dílenské práce, smí si započítat mzdu, jaká přísluší přednímu dělníku mzdové třídy, do níž je podnik zařazen.

(3) Pracovní doba za vedení a dohled v podniku je započtena v nákladové a ziskové přirážce a nesmí být pojata do výrobní mzdy. Totéž platí o pracovních úkonech těch osob zaměstnaných v podniku, které nepracuji přímo na zhotovení výrobku.

(4) Sociální dávky placené za zaměstnance, pokud je zaměstnavatel podle příslušných předpisů povinen je za zaměstnance platit, jako částka nemocenského, pensijního atp. pojištění, 4% rodinný příspěvek podle zák. č. 154/1945 Sb., náhrady dovolených a státem uznaných svátků a jiné příspěvky, které podle platných nařízení nese podnikatel, je třeba uhradit z nákladové a ziskové přirážky.

(5) Mzdu učně pracujícího na výrobku je dovoleno započíst ve mzdách podle odstavce 1 takto:

v prvním učebním roce nejvýše 36%

v druhém učebním roce nejvýše 60%

v třetím učebním roce nejvýše 75%

hodinové mzdy odborného dělníka nebo dělnice v 1. roce po vyučení v příslušné mzdové třídě. Výsledná zakalkulovaná mzda nesmí být vyšší než mzda dělníka nebo dělnice za týž úkon.

(6) Pracuje-li v podniku na výrobcích více zaměstnanců s rozdílnými mzdami, je přípustné použít při kalkulaci ceny průměrné hodinové mzdy vypočtené podle počtu zaměstnanců a podle výše jejich oprávněných mezd.

c) Nákladová a zisková přirážka.

(1) Všechny prokazatelné náklady, které nejsou uhrazeny přímo v nákladových položkách podle čl. 1, odstavce 1, písmene a), b) a d) těchto směrnic, jsou hrazeny nákladovou a ziskovou přirážkou.

(2) Nákladová a zisková přirážka se vypočte podle skutečných a prokazatelných nákladů a hospodářsky oprávněného zisku z předešlého hospodářského roku.

(3) Náklady za zvláštní vzory a modely, po příp. nezbytné náklady spojené s jejich obstaráním, hradí se z nákladové a ziskové přirážky.

(4) Částka připadající na zisk smí činit v nákladové a ziskové přirážce nejvýše 8% z dosaženého obratu v předešlém roce po odečtení ceny látek a příprav dodaných podnikem.

(5) Výrobci, kteří tvoří ceny podle ustanovení těchto směrnic, jsou povinni každého roku po bilanční uzávěrce sestavit podle hospodářského výsledku předcházejícího roku výpočet nákladové a ziskové přirážky, a to podle vzoru připojeného v příloze 2 a tento výpočet odeslat do 14 dnů po uzávěrce zemskému národnímu výboru se žádostí o jeho schválení. Do vyřízení žádosti účtují výrobci dosavadní oprávněné ceny (úplaty).

Nově zřízené podniky vypočtou nákladovou a ziskovou přirážku podle prokazatelných nákladů nejméně za dobu tří měsíců a zašlou výpočty příslušnému zemskému národnímu výboru se žádostí o jejich schválení. Do vyřízení žádostí účtují tyto podniky nejvýše ceny (úplaty) přípustné pro vyšší jakostní třídu podle § 4, odst. 1.

Článek 2.

Mzdové a kalkulační záznamy.

(1) Podniky, které tvoří ceny podle těchto směrnic, jsou povinny založit a vést kalkulační záznamy. V kalkulačních záznamech musí být uveden výpočet prodejní ceny každého výrobku, po případě úplaty za opravu a obnovu. Výpočet musí obsahovat:

a) datum a číslo zakázky,

b) jméno a adresu zákazníka,

c) nákupní cenu látek a připrav,

d) výrobní mzdy,

e) nákladovou a ziskovou přirážku,

f) daň z obratu.

(2) Kromě těchto záznamů jsou tyto podniky povinny založit a vést pro každého zaměstnance zaměstnaného při výrobě, opravách a obnově prádla a příbuzných výrobků přesné pracovní záznamy. V těchto záznamech musejí být uvedeny všechny práce prováděné zaměstnancem a záznamy musejí obsahovat alespoň tyto údaje:

a) datum počátku a zakončení práce,

b) krátké označení pracovního výkonu,

c) čas potřebný k jeho provedení,

d) běžné číslo, pod nímž je příslušná zakázka nebo práce zapsána v kalkulačním záznamu.

(3) Účtuje-li si výrobce mzdu za vlastní práci, t. j. za šití atp. (nikoli za práce výlučně mistrovské), je povinen vésti rovněž o této své práci zvláštní pracovní záznam.

Příloha 2.

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha 3.

⟪MEDIA:img_001⟫