Vyhláška státního úřadu plánovacího a ministerstva financí, kterou se vydávají směrnice pro účetnictví zařízení státní správy.

692.

VYHLÁŠKA

státního úřadu plánovacího a ministerstva financí

ze dne 16. prosince 1950,

kterou se vydávají směrnice pro účetnictví zařízení státní správy.

Státní úřad plánovací a ministerstvo financí vydávají v dohodě s ministerstvem vnitra a nejvyšším účetním kontrolním úřadem podle § 25 odst. 2 zákona č. 279/1949 Sb., o finančním hospodaření národních výborů, a podle článku 6 vyhlášky č. 691/1950 Ú. l. I, kterou se uveřejňuje usnesení vlády ze dne 12. prosince 1950 o Zásadách pro hospodaření některých zařízení v oboru státního hospodářství, tyto směrnice:

Část první.

Úkoly účetnictví zařízení státní správy a účetní soustava.

§ 1.

Účetnictví zařízení státní správy (dále jen „zařízení“) musí:

a) zachycovat písemně a uspořádaně stav a změny aktiv a pasiv, náklady a výnosy a zjišťovat hospodářský výsledek zařízení;

b) poskytovat údaje potřebně pro hospodářské plánování a umožňovat zjišťování hospodárnosti zařízení a jejich kontrolu;

c) být v takovém vzájemném vztahu s ostatními obory početnictví zařízení, aby bylo možno kontrolovat a ověřovat jejich údaje.

§ 2.

V zařízeních se musí vést podvojné účetnictví.

Část druhá.

Organisace účetnictví.

Hlava 1.

Obsah, povaha a druhy účetních zápisů.

§ 3.

Účetními zápisy se uspořádaně zachycují účetní jevy v zařízení (účetní případy).

§ 4.

Účetní zápisy musí být pravdivé, srozumitelné, přehledné a snadno kontrolovatelné.

§ 5.

(1) Účetní zápisy je nutno provádět, pokud se v § 6 odst. 1 nestanoví jinak, ve dvojím sledu:

a) podle časového uspořádání účetních případů (zápisy časové neboli chronologické) a

b) podle věcného uspořádání účetních případů (zápisy soustavné neboli systematické).

(2) Účetní zápisy podle odstavce 1 tvoří podstatu účetnictví. Musí poskytovat ve spojitosti s účetními zápisy podle ustanovení § 6 odst. 3 alespoň celkový přehled o stavu a změnách aktiv a pasiv, jakož i o nákladech a výnosech a být východiskem k sestavení účetní závěrky (finanční účetnictví).

(3) Časové zápisy se provádějí v deníku (v denících) a nemohou se nahradit sbírkou účetních dokladů.

(4) Soustavné zápisy se provádějí na účtech.

(5) Z časových zápisů musí být zřejmé jednotlivé účetní případy; účetní zápisy stejnorodých účetních případů je dovoleno sbírat (sborníkovat) v obdobích nejdéle měsíčních a zachycovat pak hromadně na příslušných účtech.

§ 6.

(1) Od časového uspořádání účetních případů je dovoleno upustit v účetních zápisech,

a) kterými se podrobněji rozvádějí nebo doplňují kterékoliv soustavné zápisy (investiční účetnictví, skladní účetnictví, evidence zvířat v zařízeních zemědělských a lesních a mzdové účetnictví) nebo

b) kterými se podrobněji sledují jednotlivé úseky vnitřního provozu zařízení, zejména po stránce nákladové a výnosové (provozní účetnictví).

(2) Účetní zápisy podle odstavce 1 je možno provádět v peněžních částkách nebo v jednotkách množství; kde však druh nebo potřeba provozu toho vyžadují, je nutno provádět je v peněžních částkách i v jednotkách množství.

(3) Účetní zápisy o pohledávkách a dluzích se musí rozvádět podle jednotlivých dlužníků a věřitelů; o změnách jednotlivých pohledávek a dluhů se musí provádět účetní zápisy též podle časového uspořádání účetních případů v deníku.

§ 7.

(1) V zařízení se musí vést účetnictví finanční (§§ 8 až 24), účetnictví investiční (§§ 31 až 38), účetnictví skladní (§§ 39 až 46), evidence zvířat v zařízeních zemědělských a lesních (§ 47) a účetnictví mzdové (§§ 48 až 50).

(2) Povinnost vést provozní účetnictví v zařízeních stanoví a příslušné směrnice vydají státní úřad plánovací a ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem vnitra a nejvyšším účetním kontrolním úřadem.

Hlava 2.

Finanční účetnictví.

Oddíl 1.

Organisace účetních zápisů.

§ 8.

(1) Pro účely jednotné organisace účetnictví se rozlišují dva druhy účtů:

a) rozvahové účty, zachycující stav a změny aktiv a pasiv, a

b) výsledkové účty, zachycující náklady a výnosy.

(2) Není dovoleno vést účty, vykazující zůstatky rozvahové i výsledkové (smíšené účty).

§ 9.

(1) Základem pro jednotnou organisaci finančního účetnictví zařízení je směrná účtová osnova (§§ 11 až 20), v níž se veškeré účty sdružují v účelné celky.

(2) Směrná účtová osnova se skládá z účtových tříd, které se dělí na účtové skupiny, a ty se dělí dále na účty. Účty se podle potřeby dělí na podúčty. Pro číselné označování účtových tříd, účtových skupin, účtů a podúčtů je nutno používat desítkově soustavy.

(3) Příslušný ústřední úřad upraví se souhlasem ministerstva financí a nejvyššího účetního kontrolního úřadu, a pokud jde o zařízení národních výborů, též ministerstva vnitra, směrnou účtovou osnovu podrobněji podle zvláštních potřeb jednotlivých oborů zařízení (odborová účtová osnova). Při uspořádání odborových účtových osnov je třeba dbát toho, aby účetnictví poskytovalo potřebné číselné podklady k srovnávání jednotlivých zařízení se zařízeními a podniky téhož oboru a umožňovalo rozbor jejich aktiv a pasiv, nákladů a výnosů.

(4) V každém zařízení se musí pro organisaci jeho účetnictví sestavit účtový rozvrh (seznam účtů a podúčtů, které zařízení povede); v účtovém rozvrhu použije zařízení jen ty účty a podúčty, pro které bude mít účetní případy.

§ 10.

Je-li účetnictví uspořádáno tak, že v něm vznikají uzavřené samostatné celky, musí být mezi nimi zachována organická spojitost; tyto účetní celky musí být organisovány tak, aby se mohla provést celková účetní závěrka zařízení.

Oddíl 2.

Směrná účtová osnova pro zařízení státní správy.

§ 11.

Finanční účetnictví zařízení se organisuje podle této směrné účtové osnovy:

Účtová třída 0 — investiční majetek:

účtová skupina 00 — pozemky

účtová skupina 01 — zemní stavby

účtová skupina 02 — budovy

účtová skupina 03 — dopravní prostředky

účtová skupina 04 — stroje a strojní zařízení

účtová skupina 05 — nářadí, přístroje, zařízení a živý inventář

účtová skupina 06 — zvláštní investice

účtová skupina 07 — investice ve stavbě

účtová skupina 08 — nehmotné investice

účtová skupina 09 — oprávky k investičnímu majetku.

Účtová třída 1 — zásoby:

účtová skupina 10 — základní materiál

účtová skupina 11 — pevná paliva

účtová skupina 12 — tekutá paliva

účtová skupina 13 — speciální materiál

účtová skupina 14 — jiné pomocné a provozovací látky

účtová skupina 16 — zvířata

účtová skupina 17 — obchodní zboží

účtová skupina 18 — drobné a krátkodobé předměty

účtová skupina 19 — rozpracované výrobky a hotové výrobky.

Účtová třída 2 — finanční majetek a závazky:

účtová skupina 20 — hotovosti

účtová skupina 21 — peněžní ústavy

účtová skupina 22 — cenné papíry a účasti

účtová skupina 23 — odběratelé

účtová skupina 24 — dodavatelé

účtová skupina 25 — různí dlužníci a věřitelé

účtová skupina 26 — spojovací a průběžné účty

účtová skupina 27 — přechodná aktiva a pasiva

účtová skupina 28 — dohadná aktiva a pasiva

účtová skupina 29 — oprávky k finančnímu majetku.

Účtová třída 3 — náklady:

účtová skupina 30 — platy

účtová skupina 31 — sociální dávky

účtová skupina 32 — sociální náklady

účtové skupiny 33 a 34 — spotřeba materiálu a energie

účtová skupina 35 — odpisy a udržování investic a nájemné

účtová skupina 36 — různé věcné náklady

účtová skupina 37 — různé finanční a jiné náklady

účtová skupina 38 — pojistné a škody

účtová skupina 39 — daně, dávky a poplatky.

Účtové třídy 4 až 7 — volné.

Účtová třída 8 — výnosy:

účtové skupiny 80 až 85 — tržby za plánované výkony hlavní činnosti

účtová skupina 86 — tržby za plánované výkony dalších činností

účtová skupina 87 — ostatní tržby

účtová skupina 88 — vnitřní výnosy a změny stavu zásob

účtová skupina 89 — finanční a ostatní výnosy.

Účtová třída 9 — kmenové jmění a závěrečné účty:

účtová skupina 90 — kmenové jmění

účtová skupina 94 — účty státní správy

účtová skupina 97 — účty rozvažné

účtová skupina 98 — účty hospodářského výsledku.

§ 12.

Je dovoleno, aby v odborových účtových osnovách a v účtovém rozvrhu zařízení byly zařazeny účty provozního účetnictví.

§ 13.

(1) Názvy a číselná označení účtových tříd a účtových skupin uvedených v § 11 se nesmějí měnit.

(2) Není-li jinak stanoveno a pokud se v účtovém rozvrhu nedělí některá z předepsaných účtových skupin, zřídí se pro ni účet s jejím názvem a číselným označením, k němuž se připojí nula.

(3) Do odborové účtové osnovy, jakož i do účtového rozvrhu zařízení, se musí převzít účty a podúčty osnovy podrobného rozpočtu zařízení, jsou-li pro ně účetní případy. Totéž platí i pro účty a podúčty tam neobsažené a proto uvedené v dalších ustanoveních těchto směrnic.

§ 14.

(1) Účtová třída 0 — investiční majetek.

Odpisy investičního majetku je nutno účtovat nepřímo (oprávkou k investičnímu majetku).

(2) Účtová skupina 07 — investice ve stavbě.

Tuto účtovou skupinu je nutno zpravidla rozdělit v odborových účtových osnovách na účty 071 až 076, které odpovídají účtovým skupinám 01 až 06.

(3) Účtová skupina 09 — oprávky k investičnímu majetku.

Tuto účtovou skupinu je nutno rozdělit v odborových účtových osnovách na účty 091 až 098, které odpovídají účtovým skupinám 01 až 08.

§ 15.

(1) Účtová třída 1 — zásoby.

Názvy účtů v účtových skupinách 10 až 18, které se v odborových účtových osnovách podle potřeby zřídí, musí odpovídat názvům podúčtů k účtům 331 až 339.

(2) Účtová skupina 13 — speciální materiál.

Podle povahy provozu zařízení se zřídí v odborových účtových osnovách

účet 131 — potraviny

účet 132 — léky

účet 139— ostatní speciální materiál.

(3) Účtová skupina 14 — jiné pomocné a provozovací látky.

V odborových účtových osnovách je nutno zřídit alespoň

účet 141 — kancelářské potřeby a pomůcky

účet 148 — obaly

účet 149 — ostatní pomocné a provozovací látky.

(4) Účtová skupina 18 — drobné a krátkodobé předměty.

V odborových účtových osnovách je nutno zřídit alespoň

účet 181 — drobné a krátkodobé předměty na skladě

účet 185 — drobné a krátkodobé předměty v používání.

(5) Účtová skupina 19 — rozpracované výrobky a hotové výrobky.

V odborových účtových osnovách je nutno zřídit alespoň

účet 191 — rozpracované výrobky

účet 195 — hotové výrobky.

§ 16.

(1) Účtová třída 2 — finanční majetek a závazky.

Při zjišťování zůstatků na jednotlivých účtových skupinách, účtech nebo podúčtech pro sestavení účetní závěrky není dovoleno kompensovat položky aktivní a pasivní. Pochybné (nejisté) pohledávky se účtují v plné výši; přiměřená oprávka k pochybným pohledávkám se vyúčtuje v účtové skupině 29. Nedobytné pohledávky je nutno odepsat přímo; pokud k nim byly zřízeny oprávky, je nutno tyto oprávky zrušit.

(2) Účtová skupina 20 — hotovosti.

V odborových účtových osnovách je nutno zřídit alespoň

účet 201 — hlavní pokladna;

účtů 202 až 209 lze použít pro ostatní pokladny.

(3) Účtová skupina 22 — cenné papíry a účasti.

V odborových účtových osnovách je nutno zřídit alespoň

účet 221 — cenné papíry

účet 222 — účasti.

(4) Účtová skupina 24 — dodavatelé.

V odborových účtových osnovách je nutno zřídit alespoň

účet 241 — dodavatelé investic

účet 249 — ostatní dodavatelé.

(5) Účtová skupina 25 — různí dlužníci a věřitelé.

V odborových účtových osnovách je nutno zřídit

účet 252 — ……. (název resortního ústředního úřadu)

podúčet 2521 — ……. (název resortního ústředního úřadu) — bankovní styk

podúčet 2523 — ……. (název resortního ústředního úřadu) — účetní převody

účet 253 — ……. národní výbor v …….

podúčet 2531 — ……. národní výbor v ……. — šeková služba

podúčet 2533 — ……. národní výbor v ……. — účetní převody

účet 254 — okresní národní pojišťovna

účet 255 — ……. národní výbor v ……. — finanční referát

účet 256 — zaměstnanci

podúčet 2561 — zálohy na platy zaměstnancům

podúčet 2562 — ostatní zálohy zaměstnancům

podúčet 2563 — nevyplacené platy zaměstnancům

účet 257 — závodní rada

účet 258 — podpůrná sociální zařízení

účet 259 — ostatní dlužníci a věřitelé.

(6) Účtová skupina 26 — spojovací a průběžné účty.

V odborových účtových osnovách je nutno zřídit

účty 261 až 264 — spojovací účty

účet 266 — deposita

účet 267 — deponenti

účty 268 a 269 — ostatní průběžné účty.

(7) Účtová skupina 27 — přechodná aktiva a pasiva.

V odborových účtových osnovách je nutno zřídit alespoň

účet 271 — přechodná aktiva

účet 275 — přechodná pasiva.

(8) Účtová skupina 28 — dohadná aktiva a pasiva.

V odborových účtových osnovách je nutno zřídit alespoň

účet 281 — dohadná aktiva

účet 285 — dohadná pasiva (reservy).

(9) Účtová skupina 29 — oprávky k finančnímu majetku.

V odborových účtových osnovách je nutno zřídit alespoň

účet 293 — oprávky k pohledávkám u odběratelů

účet 294 — oprávky k pohledávkám u dodavatelů

účet 295 — oprávky k ostatním pohledávkám.

§ 17.

(1) Účtová třída 3 — náklady.

V této účtové třídě je nutno zřídit alespoň účty a podúčty uvedené v osnově podrobného rozpočtu zařízení.

(2) Účtová skupina 37 — různé finanční a jiné náklady.

V odborových účtových osnovách je nutno zřídit účet 377 — zúčtování bezplatných výkonů státní správy.

Které bezplatné výkony se budou u jednotlivých oborů zařízení účtovat, stanoví příslušný ústřední úřad v dohodě s ministerstvem financí a nejvyšším účetním kontrolním úřadem, a pokud jde o zařízení národních výborů, též v dohodě s ministerstvem vnitra.

§ 18.

Účtové třídy 4 až 7.

Tyto účtové třídy jsou vyhrazeny, zejména pro provozní účetnictví.

§ 19.

(1) Účtová třída 8 — výnosy.

V této účtové třídě je nutno zřídit alespoň účty a podúčty uvedené v osnově podrobného rozpočtu zařízení.

(2) Účtová skupina 89 — finanční a ostatní výnosy.

V odborových účtových osnovách je nutno zřídit účet 898 — zúčtování bezplatných výkonů pro státní správu.

Které bezplatné výkony se budou u jednotlivých oborů zařízení účtovat, stanoví příslušný ústřední úřad v dohodě s ministerstvem financí a nejvyšším účetním kontrolním úřadem, a pokud jde o zařízení národních výborů, též v dohodě s ministerstvem vnitra.

§ 20.

Účtová třída 9 — kmenové jmění a závěrečné účty.

(1) Účtová skupina 94 — účty státní správy.

V odborových účtových osnovách je nutno zřídit

účet 941 — bezplatné výkony pro státní správu

účet 942 — bezplatné výkony státní správy.

(2) Účtová skupina 97 — účty rozvažné.

V odborových účtových osnovách je nutno zřídit

účet 971 — účet rozvažný počáteční

účet 972 — účet rozvažný konečný.

(3) Účtová skupina 98 — účty hospodářského výsledku.

V odborových účtových osnovách je nutno zřídit

účet 981 — účet hospodářského výsledku účetního

účet 982 — účet hospodářského výsledku upraveného.

Oddíl 3.

Účetní závěrka.

§ 21.

(1) Účetní knihy se musí uzavírat ke dni, kterým se končí účetní rok (rozvahový neboli bilanční den).

(2) K rozvahovému dni je nutno provést podrobný soupis aktiv a pasiv podle skutečného stavu. U jednotlivých složek aktiv a pasiv se uvede i jejich cena.

(3) Pro pravidelný soupis investic se může použít stavů investičního majetku podle investičního účetnictví k rozvahovému dni, a to souhrnně alespoň podle účtových skupin, předepsaných účtovým rozvrhem. Podmínkou však je, že se srovnání skutečného stavu investic se zápisy investičního účetnictví stalo v posledních šesti měsících před rozvahovým dnem.

(4) Pro pravidelný soupis zásob se může použít stavů zásob podle skladního účetnictví k rozvahovému dni. Podmínkou však je, že se srovnání skutečného stavu zásob se zápisy skladního účetnictví stalo v posledních čtyřech měsících před rozvahovým dnem.

(5) Soupis aktiv a pasiv se zapisuje v soupisníku, vedeném jako vázaná kniha nebo na volných listech, které je třeba svázat nebo spojit v celek. Jsou-li některé složky aktiv a pasiv podrobně zaznamenány v soupisových výkazech, je možno v soupisníku uvést jejich souhrnné peněžní částky; soupisové výkazy je pak třeba uspořádaně uschovávat jako přílohu soupisníku.

(6) Soupis aktiv a pasiv musí být zapsán v soupisníku nejpozději v den podpisu účetní závěrky.

§ 22.

(1) Účetní závěrka, kterou je nutno v zařízení sestavit k rozvahovému dni, skládá se z rozvahy neboli bilance a z výsledovky.

(2) Rozvaha podává souborně stav aktiv a pasiv na podkladě soupisu aktiv a pasiv zařízení k rozvahovému dni.

(3) Výsledovka podává souborně náklady a výnosy; vykazuje se v ní hospodářský výsledek zařízení za uplynulý účetní rok.

(4) Jednotlivé položky rozvahy a výsledovky musí být prokazatelné účetními zápisy. Prokazatelnost jednotlivých položek se splní zvláštním účetním dokladem, objasňujícím spojitost mezi položkami účtu rozvažného konečného a rozvahy a mezi položkami účtu hospodářského výsledku a výsledovky.

(5) Směrnice pro účetní závěrku vydají státní úřad plánovací a ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem vnitra a nejvyšším účetním kontrolním úřadem.

§ 23.

(1) Rozvaha, výsledovka a soupis aktiv a pasiv se musí sestavovat v korunách československých.

(2) Účetní závěrky se musí zapisovat do zvláštní vázané knihy (kniha účetních závěrek) do jednoho týdne po schválení závěrky správním orgánem.

(3) Účetní závěrku a soupis aktiv a pasiv musí podepsat vlastní rukou oprávněný zástupce příslušného orgánu státní správy, který zařízení spravuje; k podpisu je nutno připojit datum, kdy se tak stalo.

Oddíl 4.

Zahajovací rozvaha.

§ 24.

(1) Při zřízení zařízení je nutno provést podrobný soupis aktiv a pasiv zařízení a sestavit na jeho podkladě zahajovací rozvahu. Tato rozvaha se musí zapsat do knihy účetních závěrek a podepsat podle ustanovení § 23 odst. 3.

(2) Směrnice pro sestavení zahajovací rozvahy vydají státní úřad plánovací a ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem vnitra a nejvyšším účetním kontrolním úřadem.

Hlava 3.

Účetní knihy, forma účetních zápisů a účetní doklady.

Oddíl 1.

Účetní knihy.

§ 25.

Účetní zápisy se provádějí v účetních knihách, které mohou být buď vázané nebo vedené jako volné listy.

§ 26.

(1) Používá-li se pro účetní zápisy vázaných účetních knih, musí mít každá z nich uvedeno před započetím účtování na titulním listě (na předsádce) označení zařízení, dále musí být podle svého obsahu správně nadepsána a v každé z nich se musí opatřit list po listu nebo stránka po stránce pořadovými čísly.

(2) Každé zařízení musí mít seznam vázaných účetních knih, které se v zařízení vedou.

§ 27.

Pro účetní zápisy uvedené v § 5 a § 6 odst. 3 je dovoleno používat volných listů,

a) provádí-li se časový nebo soustavný zápis ve vázané účetní knize nebo

b) vzniká-li časový i soustavný zápis zároveň propisem (propisovací účetnictví) nebo

c) vzniká-li časový i soustavný zápis zároveň tiskem nebo

d) jde-li o účetní methodu, při které se pracuje s děrnými štítky.

§ 28.

(1) Při používání volných listů v případech uvedených v § 27 písm. b), c) a d) musí být splněny tyto podmínky:

a) listy pro časové zápisy (deníkové listy) je třeba opatřit po řadovými čísly (listů nebo stran) a popsané listy alespoň za každý prošlý účetní rok svázat v knihu nebo jiným trvalým způsobem spojit v celek;

b) s výjimkou listů pro zápisy o pohledávkách a dluzích (osobní účty) je třeba ostatní listy (věcné účty) pro každý účetní rok nově založit a za každý prošlý účetní rok jako celek uspořádaně uschovávat;

c) na každém listě je třeba jeho záhlaví řádně nadepsat;

d) účtované peněžní částky je třeba na konci každého popsaného listu sečíst a vhodným způsobem zajistit spojitost se zápisy na dalším listě;

e) ve zvláštní vázané knize je třeba vést průkaz o použitých listech pro osobní a věcné účty;

f) popsané listy je třeba uspořádaně uschovávat.

(2) Při používání volných listů v případě uvedeném v § 27 písm. a) platí přiměřeně ustanovení odstavce 1 pro účetní zápisy, které se vedou na volných listech.

Oddíl 2.

Forma účetních zápisů.

§ 29.

(1) Účetní zápisy je nutno provádět inkoustem, strojem nebo jiným způsobem, zaručujícím jejich trvanlivost. V ručním propisovacím účetnictví a při účetních zápisech podle ustanovení § 6 odst. 1 je dovoleno používat také inkoustové tužky.

(2) Pro celé účetní texty v účetních zápisech podle ustanovení § 5 a § 6 odst. 3 se může užívat znaků (symbolů) jen při strojích účtovacích nebo strojích pracujících s děrnými štítky; je třeba, aby byl sestaven seznam všech takových znaků s uvedením jejich významu. Tento seznam musí být, svázán s deníkovými listy.

(3) Účetní zápisy není dovoleno provádět těsnopisem.

(4) Je nutno se postarat o spojitost mezi účetními doklady a účetními zápisy; rovněž jest dbát o průkaz spojitosti mezi účetními zápisy téhož účetního případu.

(5) Vzniknou-li v účetních knihách mezi jednotlivými účetními zápisy volné řádky nebo prázdné plochy, musí být tato místa alespoň v textovém sloupci proškrtnuta.

(6) Pro účelné uspořádání účtů je dovoleno ponechávat ve vázané účetní knize prázdné strany nebo listy mezi jednotlivými účty.

(7) Účetní zápisy nesmějí být činěny ani zcela ani zčásti nečitelnými přeškrtáváním nebo jiným způsobem; není dovoleno činit v nich takové změny, z nichž by nebylo možno zjistit, zda byly učiněny při původním zapsání nebo později.

Oddíl 3.

Účetní doklady.

§ 30.

(1) Účetní zápisy musí být řádně doloženy.

(2) Účetní doklad musí obsahovat nejméně:

a) datum přijetí u došlých nebo datum vystavení u odeslaných a ostatních v zařízení pořízených písemností;

b) text, objasňující účetní případ;

c) peněžní částku nebo údaj o množství, které mají být zaúčtovány;

d) údaj, že byl účetní doklad zaúčtován;

e) podpis osoby (osob), odpovědné za správnost nebo za prozkoumání účetního dokladu.

(3) Účetní doklady musí být očíslovány podle předem stanoveného pořádku.

(4) Pro účetní doklady jest používat pokud možno normalisovaných formátů.

(5) O účetních dokladech platí přiměřeně ustanovení § 29 odst. 3 a 7; účetní doklady nesmějí být psány obyčejnou tužkou.

Hlava 4.

Investiční účetnictví, skladní účetnictví, evidence zvířat v zařízeních zemědělských a lesních a mzdové účetnictví.

Oddíl 1.

Investiční účetnictví.

§ 31.

(1) Součet peněžních částek účtovaných v investičním účetnictví musí souhlasit navzájem se součtem peněžních částek účtovaných v účtových skupinách, po případě na účtech finančního účetnictví, v nichž se zachycuje investiční majetek.

(2) Investiční účetnictví je třeba uspořádat podle účtových skupin, po případě podle účtů finančního účetnictví, v nichž se zachycuje investiční majetek.

§ 32.

(1) Investice se zachycují v zápisech investičního účetnictví jednotlivě, s výjimkou uvedenou v odstavci 2, aby pro každou z nich byly zřejmé údaje podle § 33.

(2) Hromadně je dovoleno zachycovat investice stejného druhu a stejné upotřebitelnosti, jsou-li pořízeny v témže účetním roce a je-li každá z nich samostatným celkem, jehož pořizovací cena nepřesahuje jednotlivě 5000 Kčs. Přitom je nutno, aby z těchto zápisů bylo možno zjistit počet (množství) hromadně zachycovaných investic.

§ 33.

Zápisy investičního účetnictví musí obsahovat údaje popisné a údaje, týkající se ceny investic.

§ 34.

(1) Popisné údaje musí obsahovat alespoň

a) označení příslušného účtu finančního účetnictví,

b) označení druhu a totožnosti (popis) investice,

c) datum pořízení investice, po případě datum, od kdy se investice používá,

d) záznam o umístění investice nebo záznam, od kdy a v kterém středisku se investice používá,

e) jméno vypůjčitele nebo nájemce, jakož i nájemné, jestliže jsou investice půjčeny nebo pronajaty.

(2) U investic, zachycovaných hromadně (§ 32 odst. 2), není třeba uvádět údaje podle odstavce 1 písm. d) a e).

§ 35.

(1) Údaje týkající se ceny investic, musí obsahovat alespoň

a) předpokládanou upotřebitelnost,

b) pořizovací cenu a její změny s odvoláním na příslušné účetní doklady finančního účetnictví,

c) odpisovou základnu,

d) částku odpisů, účtovanou v jednotlivých účetních letech,

e) součet oprávek ke konci účetního roku.

(2) V zápisech o investicích, u nichž není třeba provádět pravidelné odpisy z důvodů opotřebení nebo znehodnocení, stačí z údajú obsažených v odstavci 1 uvést pořizovací cenu a její změny.

§ 36.

V zápisech o vyřazených investicích je třeba zaznamenat datum jejich vyřazení a odvolání na příslušné účetní doklady finančního účetnictví.

§ 37.

Užívá-li se v zařízení vypůjčených nebo najatých investic, je třeba vést o nich zvláštní evidenci přiměřeně podle ustanovení § 34, doplněnou údaji o jejich vlastníku, jakož i o nájemném.

§ 38.

(1) Údaje, požadované podle ustanovení § 34 odst. 1 písm. c) a § 35 odst. 1 písm. c) až e) se neuvedou u investic, pořízených v dřívějších letech, pokud je nelze při zavedení investičního účetnictví zjistit.

(2) Investice, které jsou v zařízení při zavedení investičního účetnictví a jejichž cena je již odepsána, lze vést hromadně podle stejného druhu a stejné upotřebitelnosti v evidenční ceně po Kčs 1.

Oddíl 2.

Skladní účetnictví.

§ 39.

(1) Zásobami, o nichž se musí vést evidence ve skladním účetnictví, jsou skladované zásoby, účtované v účtových skupinách 10 až 14 a 17 až 19.

(2) Materiál, obchodní zboží a drobné a krátkodobé předměty, pokud neprocházejí skladem, se musí zachytit ve skladním účetnictví průběžně.

§ 40.

(1) Druhy zásob, podle nichž skladní účetnictví musí vykazovat přírůstky, úbytky a stav zásob, se rozumějí zásoby stejného názvu, které se ve skladním účetnictví samostatně oceňují (mají stejnou cenu za jednotku množství). U předmětu stejné ceny za jednotku váhy, objemu, délky a pod. lze však pokládat za jeden druh jen předměty, které jsou se zřetelem k jejich upotřebení nebo účelu vzájemně zastupitelné. Druh zásob ve skladním účetnictví nesmí přesahovat skupinu zásob zachycovanou na příslušném podúčtu, po případě účtu finančního účetnictví.

(2) Skladní účetnictví musí poskytovat podklady pro sestavení a kontrolu plánu hmotného zásobování.

§ 41.

Přírůstky, úbytky a stav zásob se musí zachycovat v zápisech skladního účetnictví alespoň v jednotkách množství s uvedením ceny za jednotku množství.

§ 42.

(1) Zápisy skladního účetnictví musí obsahovat:

a) číselné označení podúčtu, a není-li zřízen, tedy účtu finančního účetnictví, na němž se zachycují stavy příslušného druhu zásob,

b) označení a popis jednotlivých druhů zásob,

c) jednotku množství, v níž se sledují přírůstky a úbytky zásob, a

d) pro každou jednotlivou položku alespoň

aa) datum přírůstku nebo úbytku zásob, po případě označení období, provádí-li se zápisy také souhrnně podle § 43 odst. 3,

bb) přírůstek nebo úbytek zásob v jednotkách množství,

cc) cenu za jednotku množství nebo celkovou cenu přírůstku nebo úbytku zásob, s výjimkou uvedenou v § 43 odst. 3,

dd) odvolání na účetní doklad.

(2) Údaje skladního účetnictví podle odstavce 1 se mohou rozdělit do několika zápisů, je-li zajištěna jejich vzájemná spojitost.

(3) Zápisy skladního účetnictví slouží i potřebám všeobecné nákupní daně, zachycují-li též údaje předepsané příslušnými předpisy.

§ 43.

(1) Přírůstky zásob se musí v zápisech skladního účetnictví běžně zachycovat podle jednotlivých účetních dokladů (faktury došlé, dodací listy, přijímací listy a pod.).

(2) Úbytky zásob se musí v zápisech skladního účetnictví běžně zachycovat podle jednotlivých účetních dokladů (faktury vydané, dodací listy a pod.); je dovoleno úbytky jednotlivých druhů zásob zachycovat souhrnně denně, jde-li o stejné jejich určení.

(3) Zápisy skladního účetnictví o přírůstcích a úbytcích zásob se mohou provádět souhrnně v obdobích nejvýše měsíčních, jestliže se o přírůstcích a úbytcích zásob vede běžně jiná podrobná evidence v jednotkách množství podle jednotlivých účetních dokladů.

§ 44.

O zásobách, které jsou mimo zařízení (na příklad materiál zaslaný k zušlechtění, konsignační sklady), je třeba vést přiměřeně podle ustanoveni těchto směrnic evidenci, z níž musí být též patrno, kde zásoby jsou.

§ 45.

O cizích zásobách, které má zařízení v držení (na příklad materiál převzatý k zpracování ve mzdě, cizí konsignační zboží), musí se vést zvláštní evidence přiměřeně podle ustanovení těchto směrnic; ceny se nemusí u těchto zásob uvádět. Z této evidence musí být též patrno, kdo má disposiční právo se skladovanými zásobami.

§ 46.

(1) Zápisy skladního účetnictví musí být doloženy.

(2) Účetní doklady skladního účetnictví musí mít alespoň obsah, který je stanovený v § 30 odst. 2; přitom je třeba, aby z textu, objasňujícího účetní případ, byl vždy zřejmý i druh zásob a údaje o jejich původu (na příklad označení dodavatele) nebo údaje o jejich určení (na příklad označení odběratele).

(3) Zjistí-li se při srovnávání skutečného stavu zásob se zápisy skladního účetnictví rozdíly, musí se vyšetřit jejich příčina, kterou je nutno uvést i v účetním dokladu, podle něhož se provede příslušný zápis ve skladním účetnictví.

Oddíl 3.

Evidence zvířat v zařízeních zemědělských a lesních.

§ 47.

(1) V zařízeních zemědělských a lesních se musí v evidenci zvířat vedených v zásobách (účtová skupina 16 — zvířata) zachycovat stav, přírůstky a úbytky hospodářského zvířectva, ryb v sádkách, včelstev, kožišinných a jiných zvířat chovaných na farmách (dále jen „zvířata“) alespoň v kusech s uvedením ceny za 1 kg živé váhy, po případě za kus nebo s uvedením celkové ceny.

(2) Evidence zvířat musí obsahovat:

a) označení příslušného účtu (podúčtu) finančního účetnictví, na němž se zachycuje příslušný druh zvířat,

b) označení a popis jednotlivých druhů zvířat; u velkých kusů a u chovatelsky cenných kusů také podrobnější údaje o každém jednotlivém kusu (číslo, stáří, dojivost a pod.),

c) pro každou jednotlivou položku alespoň

aa) datum přírůstku nebo úbytku zvířat,

bb) přírůstek nebo úbytek zvířat v kusech (u včel se za kus pokládá jedno včelstvo),

cc) cenu za 1 kg živé váhy, případně za kus nebo celkovou cenu přírůstku nebo úbytku zvířat,

dd) odvolání na účetní doklad.

(3) Údaje týkající se evidence zvířat podle odstavce 2 se mohou rozčlenit do několika zápisů, je-li zajištěna jejich vzájemná spojitost.

(4) Přírůstky a úbytky zvířat se musí běžně zachycovat podle jednotlivých účetních dokladů.

(5) U zvířat, která jsou mimo zařízení (zvířata daná na letní pastviny, do karantény a pod.), je třeba, aby z evidence bylo zřejmo, kde zvířata jsou.

(6) O zvířatech, která má zařízení v držení, avšak která nemá ve vlastnictví (zvířata přijatá na letní pastviny nebo do karantény, obecní býci, zvířata patřící členům družstev, chovaná v družstevních teletnících, chlévech, posadách a pod.), musí se vést zvláštní evidence přiměřeně podle ustanovení těchto směrnic; cena se u těchto zvířat uvádět nemusí. Z evidence musí být patrno, kdo jest vlastníkem uvedených zvířat.

(7) Ustanovení odstavců 1 až 5 platí i pro evidenci zvířat vedených v investicích (účet 059 — živý inventář).

Oddíl 4.

Mzdové účetnictví.

§ 48.

Mzdové účetnictví zařízení musí poskytovat údaje:

a) pro odpočet a výplatu mezd (platů) každého zaměstnance,

b) pro zúčtování mezd (platů) a pro jeho použití v ostatních oborech početnictví zařízení,

c) pro zjištění daně ze mzdy a pojistného národního pojištění.

§ 49.

Ve mzdovém účetnictví se musí

a) vést mzdový list samostatně o každém zaměstnanci pro kalendářní rok nebo jeho násobek,

b) sestavovat výplatní listina pro každé období (mzdové období), za něž se provádí odpočet a výplata mezd (platů).

§ 50.

Pro mzdové doklady (pracovní lístek, pracovní smlouva a pod.), mzdový list a výplatní listinu platí ustanovení pro vlastní státní správu.

Část třetí.

Závěrečná ustanovení.

§ 51.

O úschově účetních knih a účetních dokladů platí předpisy pro vlastní státní správu.

§ 52.

Státní úřad plánovací v dohodě s ministerstvy financí a vnitra a nejvyšším účetním kontrolním úřadem může v případech hodných zřetele povolit nebo nařídit výjimky z ustanovení této vyhlášky.

§ 53.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1951.

Náměstek ministra-předsedy státního úřadu plánovacího:

Ing. Púčik v. r.

Náměstek ministra financí:

Ing. Dr. Spáčil v. r.