Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé

7

SDĚLENÍ

Ministerstva zahraničních věcí

Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 4. října 1993 byla v Lucemburku podpisem Závěrečného aktu přijata Evropská dohoda zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé.

S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval.

Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 123 dnem 1. února 1995 a tímto dnem pozbyly platnosti:

- Dohoda mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Evropským hospodářským společenstvím a Evropským společenstvím pro atomovou energii o obchodu, obchodní a hospodářské spolupráci ze dne 7. května 1990,

- Protokol mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Evropským společenstvím uhlí a oceli o obchodu, obchodní a hospodářské spolupráci ze dne 28. června 1991,

a současně dnem 1. února 1995 skončila platnost

- Prozatímní dohody o obchodu a otázkách s obchodem souvisejících mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou na jedné straně a Evropským hospodářským společenstvím a Evropským společenstvím uhlí a oceli na straně druhé ze dne 16. prosince 1991, ve znění pozměněném výměnnými dopisy ze dne 15. prosince 1992, vyhlášené pod č. 226/1994 Sb.,

- Doplňkového protokolu mezi Českou republikou na jedné straně a Evropským společenstvím a Evropským společenstvím uhlí a oceli na straně druhé k Prozatímní dohodě o obchodu a otázkách s obchodem souvisejících mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou na jedné straně a Evropským hospodářským společenstvím a Evropským společenstvím uhlí a oceli na straně druhé ze dne 21. prosince 1993, vyhlášeného pod č. 226/1994 Sb., a

- Dodatkového protokolu mezi Českou republikou a Společenstvím k Prozatímní dohodě o obchodu a otázkách s obchodem souvisejících mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou na jedné straně a Evropským hospodářským společenstvím a Evropským společenstvím uhlí a oceli na straně druhé ze dne 21. prosince 1993, vyhlášeného pod č. 226/1994 Sb.

České znění Závěrečného aktu a Dohody se vyhlašuje současně.

ZÁVĚREČNÝ AKT

Zplnomocnění zástupci ČESKÉ REPUBLIKY,

Dále uváděné jako "ČR" jako jedna strana a

zplnomocnění zástupci:

BELGICKÉHO KRÁLOVSTVÍ

DÁNSKÉHO KRÁLOVSTVÍ

FRANCOUZSKÉ REPUBLIKY

IRSKA

ITALSKÉ REPUBLIKY

NIZOZEMSKÉHO KRÁLOVSTVÍ

PORTUGALSKÉ REPUBLIKY

ŘECKÉ REPUBLIKY

SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA

SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO

ŠPANĚLSKÉHO KRÁLOVSTVÍ

VELKOVÉVODSTVÍ LUCEMBURSKÉHO

smluvních stran Smlouvy zakládající Evropské hospodářské společenství, Smlouvy zakládající Evropské společenství uhlí a oceli a Smlouvy zakládající Evropské společenství pro atomovou energii.

Dále uváděné jako "členské státy" a

EVROPSKÉHO HOSPODÁŘSKÉHO SPOLEČENSTVÍ, EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ UHLÍ A OCELI a EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ PRO ATOMOVOU ENERGII

dále uváděná jako "Společenství", jako druhá strana,

kteří se sešli v Lucemburku dnešního dne 4. října 1993 roku tisíc devět set devadesát tři k podpisu Evropské dohody zakládající přidružení mezi ČR na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé ("Evropská dohoda"), přijali následující texty:

Evropskou dohodu a následující protokoly:

PROTOKOL č. 1 o textilních a oděvních výrobcích

PROTOKOL č. 2 o výrobcích, k nimž se vztahuje Smlouva zakládající Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO)

PROTOKOL č. 3 o obchodu zpracovanými zemědělskými produkty mezi Českou republikou a Společenstvím, které nespadají pod přílohu II Smlouvy EHS

PROTOKOL č. 4 o definici pojmu "původní výrobky" a metodách administrativní spolupráce

PROTOKOL č. 5 o zvláštních ustanoveních týkajících se obchodu mezi Českou republikou a Španělskem a Portugalskem

PROTOKOL č. 6 o vzájemné pomoci v celních otázkách

PROTOKOL č. 7 o koncesích s ročními limity

PROTOKOL č. 8 o sukcesi České republiky při uznání výměnných dopisů mezi Evropským hospodářským společenstvím a Českou a Slovenskou federativní republikou o transitu a pozemní dopravní infrastruktuře

Zplnomocnění zástupci České republiky a zplnomocnění zástupci členských států a Společenství přijali texty společných prohlášení, uvedených níže a připojených k tomuto závěrečnému aktu:

Společné prohlášení k článku 8, odstavci 4 Dohody

Společné prohlášení k článku 38, odstavci 1 Dohody

Společné prohlášení k článku 38 Dohody

Společné prohlášení k článku 39 Dohody

Společné prohlášení k oddílu II hlavy IV Dohody

Společné prohlášení k oddílu III hlavy IV Dohody

Společné prohlášení k článku 57, odstavci 3 Dohody

Společné prohlášení k článku 59 Dohody

Společné prohlášení k článku 60 Dohody

Společné prohlášení k článku 64 Dohody

Společné prohlášení k článku 67 Dohody

Společné prohlášení k článku 109 Dohody

Společné prohlášení k článku 117, odstavci 2 Dohody

Společné prohlášení k článku 5 protokolu č. 6

Zplnomocnění zástupci České republiky a zplnomocnění zástupci členských států a Společenství rovněž zaznamenali následující výměny dopisů, připojených k tomuto závěrečnému aktu:

Výměna dopisů týkajících se některých ujednání pro živý jatečný skot

Výměna dopisů týkajících se tranzitu

Výměna dopisů týkajících se článku 68 Dohody

Výměna dopisů týkajících se specifikace oblasti společného zájmu přicházejících v úvahu pro finanční pomoc

Zplnomocnění zástupci České republiky a zplnomcnění zástupci Společenství a členských států zaznamenali prohlášení francouzské vlády připojené k tomuto závěrečnému aktu: Prohlášení francouzské vlády týkající se zámořských území.

Zplnomocnění zástupci ČR zaznamenali prohlášení uvedená níže a připojená k tomuto závěrečnému aktu:

Prohlášení Společenství k článku 6 a 117 Dohody

Prohlášení Společenství k oddílu I hlavy IV Dohody

Prohlášení Společenství k článku 8. odstavci 4 protokolu č. 2 o výrobcích ESUO

Zponomocnění zástupci členských států a Společenství a zaznamenali prohlášení uvedená níže a připojená k tomuto závěrečnému aktu:

Dopis od vlády ČR Společenství týkající se protokolu č.2

SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ

1. Čl. 8, odst. 4

ČR a Společenství potvrzují, že kde ke snížení cel dochází cestou pozastavení cel na určité časové období, nahradí tato snížená cla cla základní pouze na dobu takového pozastavení, a že kdekoli dochází k částečnému pozastavení cel, bude zachován preferenční přebytek mezi stranami.

2. Čl. 38 odst. 1

Je dohodnuto, že pojem "podmínky a modality použitelné v jednotlivých členských státech" zahrnuje pravidla Společenství tam, kde je to vhodné.

3. Čl. 38

Je dohodnuto, že pojem "děti" je vymezen v souladu s legislativou příslušné hostitelské země.

4. Čl. 39

Je dohodnuto, že pojem "členové jejich rodin" je vymezen v souladu s legislativou příslušné hostitelské země.

5. Oddíl II hlavy IV

Aniž by byla pozměněna ustanovení odd. IV hlavy IV, dohodly se strany, že zacházení s občany nebo společnostmi jedné strany bude považováno za méně příznivé než zacházení s občany a společnostmi druhé strany v případě, kdy takové zacházení bude formálně nebo de facto méně příznivé než zacházení s občany a společnostmi druhé strany.

6. Oddíl III hlavy IV

Strany se vynasnaží dosáhnout oboustranně uspokojivého výsledku v rámci stávajících jednání uruguayského kola o službách.

7. Čl. 57, odstavec 3

Strany prohlašují, že dohody uvedené v čl. 57, odst. 3, by měly být zaměřeny na co nejširší uplatnění dopravních nařízení a politiky platné ve Společenství a v členských státech ve vztazích mezi Společenstvím a Českou republikou v oblasti dopravy.

8. Čl. 59

Pouhý fakt vyžadování víza od fyzických osob jistých stran a ne od fyzických osob jiných stran nebude považován za anulování nebo omezování výhod podle zvláštního závazku.

9. Čl. 60

Kdykoliv bude Rada přidružení požádána, aby přijala opatření pro další liberalizaci v oblasti služeb nebo osob, určí také, pro které transakce vztahující se k takovým opatřením mají být povoleny platby ve volně směnitelných měnách.

10. Čl. 64

Strany nevyužijí nevhodným způsobem ustanovení o odborném tajemství k tomu, aby se zabránilo získávání informací v konkurenčním boji.

11. Čl. 67

Strany se dohodly na tom, že pro účely této dohody o přidružení má "duševní, průmyslové a obchodní vlastnictví" mít podobný význam jako v čl. 36 Smlouvy EHS a že zahrnuje zvláště ochranu autorského práva a s ním souvisejících práv, patentů, průmyslového designu, obchodních značek a služebních značek, topografií integrovaných obvodů, softwaru, geografických označení a ochranu proti nekalé soutěži a ochranu nezveřejněných informací a know-how.

12. Článek 109

Strany se dohodly na tom, že Rada přidružení prozkoumá v souladu s článkem 109 Dohody vytvoření poradního mechanismu složeného z členů Hospodářského a sociálního výboru Společenství a příslušných partnerů České republiky.

13. Čl. 117 odst. 2

Strany Dohody,

za účelem jejího správého výkladu a praktického uplatňování

se dohodly, že

termín "případy zvláštní naléhavosti", uvedený v čl. 117

Dohody znamená případ závažného porušení Dohody jednou ze stran. Závažné porušení Dohody spočívá v

a) vypovězení Dohody, které není v souladu s obecnými ustanoveními mezinárodního práva

nebo

b) porušení podstatných částí Dohody, jmenovitě jejího čl. 6.

19. Čl. 5 protokolu č. 6 této dohody

Smluvní strany zdůrazňují, že odkaz na jejich vlastní legislativu v čl. 5 protokolu č. 6 může zahrnovat tam, kde je to vhodné, mezinárodní závazek, který na sebe mohly vzít, jako je Úmluva o doručování soudních a mimosoudních písemností v cizině ve věcech občanských nebo obchodních, uzavřená v Haagu 15.listopadu 1965.

VÝMĚNA DOPISŮ MEZI EVROPSKÝM HOSPODÁŘSKÝM SPOLEČENSTVÍM A ČESKOU REPUBLIKOU O NĚKTERÝCH UJEDNÁNÍCH TÝKAJÍCÍCH SE ŽIVÉHO JATEČNÉHO SKOTU

A. Dopis od Společenství

Vážený pane,

mám čest odvolat se na rozhovory týkající se obchodních ujednání o některých zemědělských produktech mezi Českou republikou a Společenstvím, které probíhaly v rámci jednání o Dohodě o přidružení.

Potvrzuji tímto, že Společenství přijme nezbytná opatření, aby zajistilo, že Česká republika získá plný přístup k dovoznímu režimu živého jatečného skotu v rámci článku 13 nařízení Rady č. 805/68 za stejných podmínek jako Polsko, Maďarsko a Slovenská republika počínaje vstupem Dohody v platnost.

Byl bych Vám zavázán, kdybyste mohl potvrdit, že vláda České republiky souhlasí s obsahem tohoto dopisu.

Přijměte prosím, vážený pane, ujištění mé nejhlubší úcty.

Jménem Rady Eropských společenství

B. Dopis od České republiky

Vážený pane,

mám čest potvrdit příjem Vašeho dopisu s dnešním datem následujícího znění:

"Mám čest odvolat se na rozhovory týkající se obchodních ujednání o některých zemědělských produktech mezi Českou republikou a Společenstvím, které probíhaly v rámci jednání o Dohodě o přidružení.

Potvrzuji tímto, že Společenství přijme nezbytná opatření, aby zajistilo, že Česká republika získá plný přístup k dovoznímu režimu živého jatečného skotu v rámci článku 13 nařízení Rady č. 805/68 za stejných podmínek jako Polsko, Maďarsko a Slovenská republika počínaje vstupem Dohody v platnost.

Byl bych Vám zavázán, kdybyste mohl potvrdit, že vláda České republiky souhlasí s obsahem tohoto dopisu.“

Mám čest potvrdit, že moje vláda souhlasí s obsahem Vašeho dopisu.

Přijměte prosím, vážený pane, ujištění mé nejhlubší úcty.

Za vládu České republiky

Výměna dopisů mezi Evropským hospodářským společenstvím a Českou republikou ohledně článku 68

A. Dopis od Společenství

Vážený pane,

mám čest poukázat na diskuse o článku 68 Evropské dohody.

Tímto potvrzuji, že s ohledem na ustanovení čl. 68 Evropské dohody se přístup k procedurám udělování kontraktů v České republice společnostem ze Společenství po vstupu Dohody v platnost podle čl. 68 bude vztahovat na společnosti ze Společenství zřízené v České republice formou podřízených jednotek podle čl. 45 a formami uvedenými v čl. 55. Bez ohledu na ustanovení čl. 68, společnosti ze Společenství zřízené v České republice formou poboček a obchodních zastoupení podle čl. 45 budou mít přístup k procedurám udělování kontraktů v České republice nejpozději koncem přechodného období uvedeného v čl. 7.

Byl bych Vám zavázán, kdybyste mohl potvrdit, že vláda České republiky souhlasí s obsahem tohoto dopisu.

Přijměte, vážený pane, ujištění o mé nejhlubší úctě.

Jménem Rady Evropských společenství

B. Dopis České republiky

Vážený pane,

mám čest potvrdit příjem Vašeho dopisu s dnešním datem následujícího znění:

"Vážený pane,

mám čest poukázat na diskuse o článku 68 Evropské dohody.

Tímto potvrzuji, že s ohledem na ustanovení čl. 68 Evropské dohody se přístup k procedurám udělování kontraktů v České republice společnostem ze Společenství po vstupu Dohody v platnost podle čl. 68 bude vztahovat na společnosti ze Společenství zřízené v České republice formou podřízených jednotek podle čl. 45 a formami uvedenými v čl. 55. Bez ohledu na ustanovení čl. 68, společnosti ze Společenství zřízené v České republice formou poboček a obchodních zastoupení podle čl. 45 budou mít přístup k procedurám udělování kontraktů v České republice nejpozději koncem přechodného období uvedeného v čl. 7.

Byl bych Vám zavázán, kdybyste mohl potvrdit, že vláda České republiky souhlasí s obsahem tohoto dopisu.“

Mám čest potvrdit, že má vláda souhlasí s obsahem tohoto dopisu.

Přijměte, vážený pane, ujištění o mé nejhlubší úctě.

Za vládu České republiky

Výměna dopisů mezi Evropským hospodářským společenstvím a Českou republikou ohledně specifikace oblastí společného zájmu přicházejících v úvahu pro finanční pomoc

A. Dopis České republiky

Vážený pane,

při jednáních, která vedla k podpisu Dohody o přidružení mezi Společenstvím, jeho členskými státy a Českou republikou bylo dohodnuto, že finanční pomoc Společenství bude zaměřena na efektivní uplatňování ekonomické a technické spolupráce v oblastech společného zájmu, zvláště v následujících:

- průmyslová restrukturalizace a zvláště konverze zbrojního průmyslu,

- harmonizace technických standardů, ověřovacích procedur a cel,

- věda a technologie a vzdělání,

- zavádění programů úspory energie a restrukturalizace energetického sektoru,

- restrukturalizace a modernizace infrastruktury dopravy a komunikací,

- regionální rozvoj a životní prostředí,

- podpora malého a středního podnikání,

- zemědělství,

- spolupráce v sociální oblasti,

- spolupráce v oblasti statistiky,

- harmonizace legislativy,

- modernizace infrastruktury duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví,

- bankovnictví, pojišťovnictví a jiné finanční služby.

Byl bych vám zavázán, kdybyste mohl potvrdit svůj souhlas s obsahem tohoto dopisu.

Prosím přijměte, vážený pane, ujištění o mé nejhlubší úctě.

Za vládu České republiky

B. Dopis od Společenství

Vážený pane,

mám čest potvrdit příjem Vašeho dopisu s dnešním datem následujícího znění

"při jednáních, která vedla k podpisu Dohody o přidružení mezi Společenstvím, jeho členskými státy a Českou republikou bylo dohodnuto, že finanční pomoc Společenství bude zaměřena na efektivní uplatňování ekonomické a technické spolupráce v oblastech společného zájmu, zvláště v následujících:

- průmyslová restrukturalizace a zvláště konverze zbrojního průmyslu,

- harmonizace technických standardů, ověřovacích procedur a cel,

- věda a technologie a vzdělání,

- zavádění programů úspory energie a restrukturalizace energetického sektoru,

- restrukturalizace a modernizace infrastruktury dopravy a komunikací,

- regionální rozvoj a životní prostředí,

- podpora malého a středního podnikání,

- zemědělství,

- spolupráce v sociální oblasti,

- spolupráce v oblasti statistiky,

- harmonizace legislativy,

- modernizace infrastruktury duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví,

- bankovnictví, pojišťovnictví a jiné finanční služby.

Byl bych vám zavázán, kdybyste mohl potvrdit svůj souhlas s obsahem tohoto dopisu.“

Mám čest potvrdit, že Společenství souhlasí s obsahem Vašeho dopisu.

Prosím přijměte, vážený pane, ujištění o mé nejhlubší úctě.

Jménem Rady Evropských společenství

JEDNOSTRANNÁ PROHLÁŠENÍ

PROHLÁŠENÍ

francouzské vlády

Francie poznamenává, že Evropská dohoda o přidružení s Českou republikou se neuplatňuje na zámořská území a teritoria přidružená k Evropskému hospodářskému společenství na základě Smlouvy zakládající Evropské hospodářské společenství.

Prohlášení Evropského společenství

1. Čl. 6 a 117

Poukaz na úctu k lidským právům jako základní prvek Dohody a na případy zvláštní naléhavosti byl zahrnut do této dohody v důsledku politiky Společenství v oblasti lidských práv podle deklarace Rady z 11. května 1992, ve které je pamatováno na takový poukaz v dohodách o spolupráci nebo přidružení mezi Společenstvím a jeho partnery v KBSE.

2. Oddíl I hlavy IV

Společenství prohlašuje, že nic z ustanovení hlavy I: "pohyb pracovníků", nebude vykládáno jako oslabení jakékoli pravomoci členských států, pokud jde o vstup a pobyt pracovníků a členů jejich rodin na jejich území.

3. Čl. 8, odst. 4 Protokolu č. 2 o výrobcích ESUO

Je dohodnuto, že možnost výjimečného prodloužení pětiletého období je omezena výhradně na případ České republiky a neoslabuje stanovisko Společenství ve vztahu k jiným případům ani neposuzuje předem mezinárodní závazky. Možná derogace, naznačená v odst. 4, bere v úvahu zvláštní potíže České republiky při restrukturalizaci ocelářského sektoru a skutečnost, že tento proces začal teprve nedávno.

Dopis vlády České republiky Společenství k protokolu č. 2

Vláda České republiky prohlašuje, že se nebude dovolávat ustanovení protokolu č. 2 o výrobcích ESUO, zvláště článku 8, tak, aby nebyla zpochybněna otázka slučitelnosti dohod uzavřených uhelným průmyslem Společenství s elektrárenskými společnostmi a ocelářským průmyslem k zabezpečení prodeje uhlí Společenství s tímto protokolem.

Za Českou republiku:

Josef Zieleniec v. r.

ministr zahraničních věcí

Za Belgické království:

Robert Urbain v. r.

ministr zahraničního obchodu a evropských záležitostí

Za Dánské království:

Niels Helveg Petersen v. r.

ministr zahraničních věcí

Za Spolkovou republiku Německo:

Klaus Kinkel v. r.

ministr zahraničních věcí

Za Řeckou republiku:

Michel Papaconstantinou v. r.

ministr zahraničních věcí

Za Španělské království:

Javier Solana Madariaga v. r.

ministr zahraničních věcí

Za Francouzskou republiku:

Alain Juppé v. r.

ministr zahraničních věcí

Za Irsko:

Dick Spring v. r.

ministr zahraničních věcí

Za Italskou republiku:

Paolo Baratta v. r.

ministr zahraničního obchodu

Za Lucemburské velkovévodství:

Jacques F. Poos v. r.

ministr zahraničních věcí

Za Nizozemské království:

Peter H. Kooijmans v. r.

ministr zahraničních věcí

Za Portugalskou republiku:

José Manuel Durao Barroso v. r.

ministr zahraničních věcí

Za Spojené království Velké Británie a Severního Irska:

David Heathcoat-Amory v. r.

Státní tajemník pro zahraniční věci

Za Radu a Komisi Evropských společenství:

Sir Leon Brittan v. r.

viceprezident Komise ES

Hans van den Broek v. r.

člen Komise ES

Willy Claes v. r.

ministr zahraničních věcí Belgického království, předseda Rady ES

EVROPSKÁ DOHODA

ZAKLÁDAJÍCÍ PŘIDRUŽENÍ MEZI ČESKOU REPUBLIKOU NA JEDNÉ STRANĚ A EVROPSKÝMI SPOLEČENSTVÍMI A JEJICH ČLENSKÝMI STÁTY NA STRANĚ DRUHÉ

EVROPSKÁ DOHODA

ZAKLÁDAJÍCÍ PŘIDRUŽENÍ

MEZI ČESKOU REPUBLIKOU NA JEDNÉ STRANĚ

A EVROPSKÝMI SPOLEČENSTVÍMI A JEJICH ČLENSKÝMI STÁTY

NA STRANĚ DRUHÉ

Česká republika,

(dále uváděná jako ČR),

na jedné straně a

Belgické království,

Dánské království,

Francouzská republika,

Irsko,

Italská republika,

Nizozemské království,

Portugalská republika,

Řecká republika,

Spojené království Velké Británie a Severního Irska,

Spolková republika Německo,

Španělské království,

Velkovévodství Lucemburské,

smluvní strany Smlouvy zakládající Evropské hospodářské společenství, Smlouvy zakládající Evropské společenství uhlí a oceli a Smlouvy zakládající Evropské společenství pro atomovou energii,

dále uváděné jako "členské státy" a

Evropské hospodářské společenství, Evropské společenství pro atomovou energii a Evropské společenství uhlí a oceli,

dále uváděné jako "Společenství",

na druhé straně

majíce na zřeteli význam vztahů mezi ČR a Společenstvím a jeho členskými státy a společných hodnot, které sdílejí,

uznávajíce, že ČR a Společenství si přejí posílit tyto vztahy a vytvořit těsné a trvalé vztahy, založené na vzájemnosti, které umožní ČR zúčastnit se procesu evropské integrace, posilujíce a rozšiřujíce tak vztahy založené v minulosti zejména Dohodou o obchodu, obchodní a hospodářské spolupráci, podepsanou 7. května 1990 a Prozatímní dohodou mezi Společenstvím a ČSFR, která vstoupila v platnost 1. března 1992,

uznávajíce, že rozdělení ČSFR k 1. lednu 1993 dříve než vstoupila v platnost Evropská dohoda, podepsaná mezi Společenstvím a ČSFR 16. prosince 1991, vyvolalo potřebu uzavřít samostatné Evropské dohody s ČR a se SR,

majíce na zřeteli příležitost pro kvalitativně nové vztahy, kterou nabízí nástup nové demokracie v ČR,

majíce na zřeteli odhodlání ČR a Společenství a jeho členských států posilovat politické a hospodářské svobody, které tvoří vlastní základ přidružení,

uznávajíce nastolení nového politického řádu v ČR, jenž ctí svrchovanost práva, včetně práv příslušníků národnostních menšin, a v němž působí systém více politických stran se svobodnými a demokratickými volbami,

přiznávajíce připravenost Společenství přispívat k posilování tohoto nového demokratického řádu, jakož i podporovat vytvoření nového ekonomického řádu v ČR, založeného na principech svobodného tržního hospodářství,

majíce na zřeteli pevné odhodlání ČR, Společenství a jeho členských států plně dodržovat všechny zásady a ustanovení obsažené zvláště v Závěrečném aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE), v závěrečných dokumentech z Vídně a Madridu a v Pařížské chartě pro novou Evropu,

jsouce si vědomy důležitosti této Evropské dohody, dále jen "Dohoda", pro vytváření systému stability v Evropě, založeného na spolupráci se Společenstvím jako jedním ze základních kamenů,

Jsouce přesvědčeny, že by měl být vytvořen vztah mezi plným uskutečňováním přidružení na jedné straně a mezi skutečným dovršením politických, ekonomických a právních reforem v ČR na straně druhé, jakož i zaváděním faktorů nezbytných pro spolupráci a sbližování systémů stran, zvláště ve světle závěrů Bonnské konference KBSE,

vedeny přáním zahájit pravidelný politický dialog o dvoustranných a mezinárodních otázkách společného zájmu,

berouce v úvahu ochotu Společenství poskytovat rozhodující podporu uskutečňování reformy a pomáhat ČR vyrovnávat se s hodpodářskými a sociálními důsledky strukturálních změn,

berouce v úvahu dále ochotu Společenství vytvářet nástroje spolupráce a hospodářské, technické a finanční pomoci na globálním a dlouholetém základě,

majíce na zřeteli oddanost ČR a Společenství volnému obchodu a zvláště pak dodržování práv a závazků vyplývajících ze Všeobecné dohody o clech a obchodu,

majíce na mysli hospodářské a sociální nerovnosti mezi ČR a Společenstvím a uznávajíce tak, že cílů tohoto přidružení by mělo být dosaženo prostřednictvím příslušných ustanovení této dohody,

jsouce přesvědčeny, že tato dohoda vytvoří nové ovzduší pro jejich ekonomické vztahy a zejména pro rozvoj obchodu a investic, nástrojů nezbytných pro hospodářskou restrukturalizaci a technologickou modernizaci,

vedeny přáním navázat kulturní spolupráci a rozvíjet výměnu informací,

uznávajíce skutečnost, že konečným cílem ČR je přijetí do Společenstva a že toto přidružení, podle názoru stran, bude napomáhat ČR k dosažení tohoto cíle,

se rozhodly uzavřít tuto Dohodu a za tím účelem ustanovily své zplnomocněné zástupce,

Česká republika,

Josef ZIELENIEC

ministr zahraničních věcí

Belgické království,

Robert URBAIN

státní tajemník pro zahraniční obchod a evropské záležitosti

Dánské království,

Niels HELVEG PETERSEN

ministr zahraničních věcí

Francouzská republika,

Alain JUPPE

ministr zahraničních věcí

Irsko,

Dick SPRING

ministr zahraničních věcí

Italská republika,

Paolo BARATTA

státní tajemník pro zahraniční obchod

Nizozemské království,

Peter KOOIJMANS

ministr zahraničních věcí

Portugalská republika,

José Manuel DURÃO BARROSO

ministr zahraničních věcí

Řecká republika,

Michel PAPAKONSTANTINOU

ministr zahraničních věcí

Spojené království Velké Británie a Severního Irska,

David HEATHCOAT-AMORY

státní ministr pro zahraniční věci

Spolková republika Německo,

Klaus KINKEL

ministr zahraničních věcí

Španělské království,

Javier SOLANA

ministr zahraničních věcí

Velkovévodství Lucemburské,

Jacques POOS

ministr zahraničních věcí

Evropské hospodářské společenství, Evropské společenství pro atomovou energii a Evropské společenství uhlí a oceli,

Willy CLAES

ministr zahraničních věcí Belgického království,

úřadující předseda Rady Evropských společenství,

Sir Leon BRITTAN

místopředseda Komise Evropských společenství,

Hans VAN DEN BROEK

člen Komise Evropských společenství

kteří si vyměnili své plné moci, shledali je v náležité formě, a dohodly se takto:

Článek 1

1. Tímto se zakládá přidružení mezi ČR na straně jedné a Společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé.

2. Cílem této dohody je:

- poskytnout vhodný rámec pro politický dialog umožňující rozvoj těsných politických vztahů mezi stranami;

- podporovat rozvoj obchodu a harmonických ekonomických vztahů mezi stranami a tím posílit i dynamický hospodářský rozvoj a prosperitu v ČR;

- poskytnout základnu pro finanční a technickou pomoc Společenství ČR;

- poskytnout vhodný rámec pro postupnou integraci ČR do Společenství. ČR bude za tím účelem působit ke splnění nutných podmínek;

- podporovat spolupráci v kulturních otázkách.

HLAVA I:

POLITICKÝ DIALOG

Článek 2

Mezi stranami se zahajuje pravidelný politický dialog, který tyto hodlají rozvíjet a prohlubovat jako účinný prostředek, jenž doprovází a upevňuje sbližování mezi ČR a Společenstvím, podporuje politické a ekonomické změny probíhající v této zemi a přispívá k vytváření trvalých vztahů solidarity a nových forem spolupráce. Politický dialog a spolupráce založené na společných hodnotách a cílech:

- usnadní plné zapojení ČR do společenství demokratických národů a postupné sbližování se Společenstvím. Hospodářské sbližování, jež stanoví tato dohoda, povede k větší politické konvergenci;

- povede ke vzrůstající konvergenci postojů k mezinárodním otázkám, zvláště k těm otázkám, které mohou mít podstatné důsledky pro jednu nebo druhou stranu;

- přispěje ke sbližování postojů stran v bezpečnostních otázkách.

Článek 3

Na ministerské úrovni bude politický dialog probíhat v rámci Rady přidružení. Ta bude mít obecnou odpovědnost za všechny otázky, které jí budou chtít strany předložit.

Článek 4

Ostatní postupy a mechanismy pro politický dialog budou vytvořeny stranami, a to zejména v následujících formách:

- setkání, podle potřeby, prezidenta ČR na jedné straně a předsedy Evropské Rady a předsedy Komise Evropských společenství na druhé straně;

- setkání na úrovni vyšších přestavitelů (politických ředitelů) mezi představiteli ČR na jedné straně a předsednictva Rady Evropských společenství a Komise na straně druhé;

- plné využívání diplomatického spojení;

- začlenění ČR do skupiny zemí získavajících pravidelné informace o otázkách projednávaných v Evropské politické spolupráci, jakož i výměna informací s ohledem na dosažení cílů vymezených v článku 2;

- všechny další prostředky, které by mohly užitečně přispět k utřídění, rozvoji a zvyšování úrovně tohoto dialogu.

Článek 5

Politický dialog na parlamentní úrovni bude probíhat v rámci Parlamentního výboru přidružení.

HLAVA II:

VŠEOBECNÉ ZÁSADY

Článek 6

Úcta k demokratickým zásadám a lidským právům stanoveným v Helsinském závěrečném aktu a Pařížské chartě pro novou Evropu, stejně jako zásady tržní ekonomiky, působí na domácí a zahraniční politiku stran a vytváří základní prvky tohoto přidružení.

Článek 7

1. Přidružení zahrnuje přechodné období v maximální době trvání deseti let, rozdělené do dvou po sobě jdoucích etap, z nichž každá potrvá v zásadě pět let. První etapa začíná vstupem této dohody v platnost.

2. Rada přidružení bude pravidelně posuzovat provádění této dohody a realizaci ekonomických reforem v ČR na základě zásad zakotvených v preambuli.

3. Během období dvanácti měsíců, které budou předcházet uplynutí první etapy, se sejde Rada přidružení, aby rozhodla o přechodu do druhé etapy, jakož i o možných změnách, které by mohly nastat, pokud jde o obsah ustanovení, jimiž se bude řídit druhá etapa. Přitom bude brát v úvahu výsledky posuzování zmíněného v odstavci 2.

4. Dvě etapy uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 se nebudou vztahovat k hlavě III.

HLAVA III:

VOLNÝ POHYB ZBOŽÍ

Článek 8

1. ČR a Společenství budou postupně vytvářet oblast volného obchodu v přechodném období v maximálním trvání deseti let, počínaje vstupem této dohody v platnost, v souladu s ustanoveními této dohody a v souladu s ustanoveními Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT).

2. Na klasifikaci zboží při obchodu mezi oběma stranami bude aplikována kombinovaná nomenklatura zboží.

3. Základním clem na každý výrobek, na který se mají vztahovat následná snížení podle této dohody, bude všeobecně uplatňované clo platné v ČSFR ke dni 29. února 1992.

4. Jestliže po vstupu této dohody v platnost dojde k jakémukoliv všeobecnému snížení celních sazeb, zvláště pak ke snížení podle dohody o celních sazbách, sjednané jako výsledek Uruguayského kola GATT, tato snížená cla nahradí cla základní, uvedená v odstavci 3, počínaje dnem, kdy se toto snížení uplatní.

5. ČR a Společenství si vzájemně oznámí svá základní cla.

Oddíl I:

Průmyslové výrobky

Článek 9

1. Ustanovení tohoto oddílu se budou vztahovat na výrobky mající původ v ČR a ve Společenství, které jsou uvedeny v kapitolách 25 až 97 kombinované nomenklatury, s výjimkou výrobků uvedených v příloze I.

2. Ustanovení článků 10 až 14 včetně se nevztahují na výrobky, uvedené v článcích 16 a 17.

Článek 10

1. Dovozní cla, kterým ve Společenství podléhají výrobky mající původ v ČR, s výjimkou výrobků uvedených v příloze II a III, budou zrušena se vstupem této dohody v platnost.

2. Dovozní cla, kterým ve Společenství podléhají výrobky mající původ v ČR, uvedené v příloze II budou snížena ke dni vstupu této dohody v platnost o 20 % základního cla a jeden rok poté o dalších 20 % základního cla. Cla budou úplně zrušena koncem druhého roku od vstupu této dohody v platnost.

3. Výrobky mající původ v ČR, uvedené v příloze III, budou požívat výhod pozastavení dovozních cel v rámci limitů ročních celních kvót nebo stropů Společenství, které se budou postupně zvyšovat v souladu s podmínkami, uvedenými v této příloze tak, aby bylo dosaženo úplného zrušení dovozních cel na příslušné výrobky koncem třetího roku od vstupu Dohody v platnost.

Současně budou postupně odbourávána dovozní cla, vztahující se na dovozní množství přesahující výše uvedené kvóty nebo stropy, a to ročními sníženími o 15 %, počínaje vstupem této dohody v platnost. Zbývající cla budou zrušena ke konci třetího roku.

4. Kvantitativní omezení a opatření s účinkem rovnocenným kvantitativním omezením na dovoz do Společenství budou, pokud jde o výrobky mající původ v ČR, zrušena ke dni vstupu této dohody v platnost.

Článek 11

1. Dovozní cla, kterým v ČR podléhají výrobky mající původ ve Společenství, uvedené v příloze IV, budou zrušena dnem vstupu této dohody v platnost.

2. Dovozní cla, kterým v ČR podléhají výrobky mající původ ve Společenství, uvedené v příloze V, budou postupně snižována v souladu s následujícím časovým harmonogramem:

- dnem vstupu této dohody v platnost bude každé clo sníženo na 80% základního cla;

- tři roky po dni vstupu této dohody v platnost bude každé clo sníženo na 40% základního cla;

- pět let po dni vstupu této dohody v platnost budou zbývající cla odstraněna.

3. Dovozní cla, kterým v ČR podléhají výrobky mající původ ve Společenství, uvedené v příloze VI, budou postupně snižována v souladu s následujícím časovým harmonogramem:

- tři roky po dni vstupu této dohody v platnost bude každé clo sníženo na 80% základního cla;

- pět let po dni vstupu této dohody v platnost bude každé clo sníženo na 60% základního cla;

- sedm let po dni vstupu této dohody v platnost bude každé clo sníženo na 40% základního cla;

- devět let po dni vstupu této dohody v platnost budou zbývající cla odstraněna.

4. Dovozní cla, kterým v ČR podléhají výrobky mající původ ve Společenství, uvedené v příloze VII, budou postupně snižována v souladu s následujícím časovým harmonogramem:

- dnem vstupu této dohody v platnost bude každé clo snížena na 80% základního cla;

- tři roky po dni vstupu této dohody v platnost bude každé clo sníženo na 60% základního cla;

- pět let po dni vstupu této dohody v platnost bude každé clo sníženo na 40% základního cla;

- sedm let po dni vstupu této dohody v platnost bude každé clo sníženo na 20% základního cla;

- devět let po dni vstupu této dohody v platnost budou zbývající cla odstraněna.

5. Kvantitativní omezení dovozu do ČR pro výrobky mající původ ve Společenství budou zrušena se vstupem této dohody v platnost vyjma omezení na ty výrobky, které jsou uvedeny v příloze VIII, a která budou postupně rušena do skončení přechodného období.

6. Opatření s účinkem rovnocenným kvantitativním omezením na dovoz do ČR pro výrobky mající původ ve Společenství budou zrušena se vstupem této dohody v platost.

Článek 12

Ustanovení o zrušení dovozních cel se rovněž použijí na dovozní cla fiskální povahy.

Článek 13

ČR a Společenství zruší se vstupem této dohody v platnost ve vzájemném obchodu veškeré poplatky s účinkem rovnocenným dovozním clům.

Článek 14

1. ČR a Společenství vzájemně postupně zruší nejpozději ke konci pátého roku po vstupu této dohody v platnost veškerá vývozní cla a poplatky s rovnocenným účinkem.

2. Společenství zruší ke vstupu této dohody v platnost kvantitativní omezení vývozu do ČR a veškerá opatření s rovnocenným účinkem.

3. ČR zruší ke vstupu této dohody v platnost kvantitativní omezení vývozu do Společenství a veškerá opatření s rovnocenným účinkem, s výjimkou těch omezení uvedených v příloze IX, která budou zrušena nejpozději ke konci pátého roku po vstupu této dohody v platnost.

Článek 15

Každá strana prohlašuje, že je připravena snížit svá cla v obchodu s druhou stranou rychleji, než je stanoveno v článcích 10 a 11, jestliže to umožní její celková ekonomická situace a stav příslušného hospodářského odvětví.

Rada přidružení může za tím účelem dávat doporučení.

Článek 16

Protokol č. 1 stanoví úpravu, která se použije na v něm uvedené textilní výrobky.

Článek 17

Protokol č. 2 stanoví úpravu, která se použije na výrobky, na něž se vztahuje Smlouva zakládající Evropské společenství uhlí a oceli.

Článek 18

1. Ustanovení tohoto oddílu nevylučují možnost, aby Společenství podrobilo zemědělskou složku výrobků clům, kterým podléhají výrobky mající původ v ČR uvedené v příloze X.

2. Ustanovení tohoto oddílu nevylučují možnost, aby ČR zahrnula zemědělskou složku výrobků pod cla, kterým podléhají výrobky mající původ ve Společenství uvedené v příloze X.

Oddíl II

- Zemědělství

Článek 19

1. Ustanovení tohoto oddílu se použijí na zemědělské produkty mající původ v ČR a ve Společenství.

2. Pojem "zemědělské produkty" znamená výrobky uvedené v kapitolách 1 až 24 kombinované nomenklatury a výrobky uvedené v příloze I, s výjimkou rybných produktů vymezených nařízením (EHS} č. 3687/91.

Článek 20

Protokol č. 3 stanoví obchodní úpravu pro zpracované zemědělské produkty uvedené v tomto protokolu.

Článek 21

1. Společenství zruší ode dne vstupu této dohody v platnost svá kvantitativní omezení na dovoz zemědělských produktů, majících původ v ČR, která vyplývají z nařízení Rady (EHS} č. 288/82 v podobě existující k datu jejího podpisu.

2. Zemědělské produkty mající původ v ČR, uvedené v příloze XIa nebo XIb, budou, počínaje dnem vstupu této dohody v platnost, požívat výhod ze snížení cel a celních poplatků v rámci kvót Společenství a za podmínek stanovených v téže příloze.

3. Dovoz zemědělských produktů, majících původ ve Společenství do ČR, bude osvobozen od kvantitativních omezení.

4. ČR a Společenství si vzájemně poskytnou na harmonickém a recipročním základě koncese uvedené v přílohách XII, XIII a XIV v souladu s podmínkami v nich stanovenými.

5. S přihlédnutím k objemu vzájemného obchodu zemědělskými produkty, k jeho zvláštní citlivosti, k pravidlům zemědělské politiky ČR, k pravidlům společné zemědělské politiky Společenství a k důsledkům mnohostranných obchodních jednání v rámci Všeobecné dohody o clech a obchodu, ČR a Společenství posoudí v Radě přidružení na řádném a recipročním základě, produkt po produktu, možnost poskytnout si vzájemně další koncese.

Článek 22

Nehledě na další ustanovení této dohody, zejména článku 31, pokud, vzhledem ke zvláštní citlivosti zemědělských trhů, dovozy výrobků majících původ v jedné straně, které jsou předmětem koncesí poskytnutých v článku 21, zapříčiní závažná narušení trhu u druhé strany, obě strany zahájí neprodleně konzultace za účelem nalezení příslušného řešení. Do takového řešení může dotčená strana přijmout opatření, která pokládá za nezbytná.

Oddíl III

- Rybolov

Článek 23

Ustanovení tohoto oddílu se použijí na rybné produkty, mající původ v ČR a ve Společenství, na něž se vztahuje nařízení (EHS) č. 3687/91 o společné organizaci trhu rybných produktů.

Článek 24

Na rybné produkty pocházející z ČR, uvedené v příloze XV, se budou ode dne vstupu této dohody v platnost vztahovat snížení cel podle této přílohy. Ustanovení článku 21, odstavec 5 se použijí přiměřeně na rybné produkty.

Oddíl IV

- Společná ustanovení

Článek 25

Ustanovení tohoto oddílu se použijí na obchod všemi výrobky vyjma případů, kde tento oddíl nebo protokoly č. 1, 2 nebo 3 stanoví jinak.

Článek 26

1. Ode dne vstupu této dohody v platnost se v obchodu mezi ČR a Společenstvím nebudou zavádět žádná nová dovozní nebo vývozní cla nebo poplatky s rovnocenným účinkem ani se nebudou zvyšovat stávající cla a poplatky.

2. Ode dne vstupu této dohody v platnost se v obchodu mezi ČR a Společenstvím nebudou zavádět žádná nová kvantitativní dovozní nebo vývozní omezení nebo opatření s rovnocenným účinkem ani se nebudou zpřísňovat stávající omezení a opatření.

3. Aniž by byly dotčeny koncese, poskytnuté podle článku 21, ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku nebudou nijak omezovat provádění příslušné zemědělské politiky ČR a Společenství nebo přijímání jakýchkoliv opatření podle této politiky.

Článek 27

1. Obě strany se zdrží jakýchkoliv opatření nebo praktik vnitrostátní fiskální povahy, působících přímo či nepřímo diskriminaci výrobků jedné strany v porovnání s obdobnými výrobky, které mají původ na území druhé strany.

2. Výrobky vyvážené na území jedné ze dvou stran nesmějí požívat výhody z vrácení vnitrostátních daní nad rámec sumy přímých či nepřímých daní na ně uvalených.

Článek 28

1. Tato dohoda nevylučuje udržování nebo zakládání celních unií, oblastí volného obchodu nebo ujednání o příhraničním obchodu, vyjma takových, které mění obchodní úpravu vyplývající z této dohody.

2. V rámci Rady přidružení se mezi stranami uskuteční konzultace o dohodách zakládajících takové celní unie a oblasti volného obchodu a, kde se to žádá, o ostatních významných otázkách týkajících se jejich obchodní politiky té které z nich vůči třetím zemím. Takové konzultace se uskuteční, zejména v případě přístupu třetího státu ke Společenství, tak, aby mohl být brán zřetel na vzájemné zájmy ČR a Společenství uvedené v této dohodě.

Článek 29

ČR může přijmout ve formě zvýšených cel výjimečná opatření omezeného trvání, kterými se ruší ustanovení článků 11 a 26, odstavec 1.

Tato opatření se mohou týkat pouze nově vznikajících průmyslových odvětví nebo určitých odvětví procházejících restrukturalizací nebo čelících vážným obtížím zejména tam, kde tyto obtíže působí výrazné sociální problémy.

Dovozní cla, kterým v ČR podléhají výrobky mající původ ve Společenství, zaváděná formou těchto opatření, nepřevýší 25% ad valorem a zachovají preferenční prvek pro výrobky mající původ ve Společenství. Celková hodnota dovozu těchto výrobků, které podléhají těmto opatřením, nepřevýší 15% celkového dovozu průmyslových výrobků vymezených v oddílu I ze Společenství, za poslední rok, za který jsou k dispozici statistiky.

Tato opatření budou uplatňována po dobu nepřevyšující pět let, pokud jejich dlouhodobější uplatňování nebude povoleno Radou přidružení. Jejich uplatňování bude ukončeno nepozději uplynutím přechodného období.

Žádná taková opatření týkající se daného výrobku nebudou moci být uplatněna, jestliže uplynuly více než tři roky od odstranění všech cel a kvantitativních omezení nebo poplatků a opatření s rovnocenným účinkem pro tento výrobek.

ČR bude informovat Radu přidružení o jakýchkoliv výjimečných opatřeních, která zamýšlí přijmout, a na požádání Společenství se v Radě přidružení ještě před jejich uplatněním uskuteční konzultace o těchto opatřeních a o odvětvích, na něž se vztahují. Při přijímání těchto opatření ČR poskytne Radě přidružení plán odstraňování cel zavedených podle tohoto článku. Tento plán stanoví etapy odstraňování těchto cel ve stejných ročních sazbách, počínaje nejpozději dva roky po jejich zavedení. Rada přidružení může rozhodnout o odlišném plánu.

Článek 30

Jestliže jedna ze stran shledá, že v obchodu s druhou stranou je uplatňován dumping ve smyslu článku VI Všeobecné dohody o clech a obchodu, může přijmout příslušná opatření proti těmto praktikám v souladu s Dohodou o aplikaci článku VI Všeobecné dohody o clech a obchodu, s příslušnými vnitrostátními právními předpisy a s podmínkami a postupy stanovenými v článku 34.

Článek 31

Kde je některý výrobek dovážen v tak zvýšeném množství a za takových podmínek, že zapřičiní nebo hrozí zapřičinit:

- závažnou újmu domácím výrobcům podobných nebo přímo konkurenceschopných výrobků na území jedné ze smluvních stran, nebo

- vážná narušení v některém odvětví hospodářství nebo obtíže, které by mohly vyvolat vážné zhoršení hospodářské situace v oblasti,

ČR nebo Společenství, ať už se to dotýká kteréhokoliv z nich, může přijmout příslušná opatření za podmínek a v souladu s postupy stanovenými v článku 34.

Článek 32

Kde postup podle ustanovení článku 14 a 26 vede

(i) k reexportu do třetí země, proti níž vyvážející strana uplatňuje na daný výrobek kvantitativní vývozní omezení, vývozní cla nebo opatření s rovnocenným účinkem;

nebo

(ii) k vážnému nedostatku nebo k hrozbě nedostatku výrobku nezbytného pro vyvážející stranu;

a kde výše uvedené situace vedou nebo mohou vést k velkým obtížím pro vyvážející stranu, může tato strana přijmout příslušná opatření za podmínek a v souladu s postupy stanovenými v článku 34. Tato opatření budou nediskriminační a budou odstraněna, jakmile jejich udržování nebude dále odůvodněno.

Článek 33

ČR a členské státy budou postupně uzpůsobovat veškeré státní monopoly komerční povahy tak, aby ke konci pátého roku následujícího po vstupu této dohody v platnost neexistovala pro státní občany ČR a členských zemí žádná diskriminace, pokud jde o podmínky pro zabezpečování a odbyt zboží. Rada přidružení bude informována o opatřeních, která budou přijímána k uskutečňování tohoto cíle.

Článek 34

1. V případě, že ČR nebo Společenství podrobí dovoz výrobků, jenž může vyvolávat potíže uvedené v článku 31, administrativnímu postupu, jehož účelem je rychlé poskytování informací o trendech toků zboží, bude o tom informovat druhou stranu.

2. V případech rozvedených v článcích 30, 31 a 32 ještě před přijetím opatření podle výše zmíněných článků nebo v případech, na něž se vztahuje odstavec 3 (d), ČR nebo Společenství podle povahy případu, co nejrychleji poskytnou Radě přidružení všechny příslušné informace s cílem nalézt řešení přijatelné pro obě strany.

Při výběru opatření musí být dána přednost takovým, která co nejméně naruší působení této dohody.

Ochranná opatření budou neprodleně oznámena Radě přidružení a budou předmětem pravidelných konzultací v rámci tohoto orgánu, zejména za účelem stanovení harmonogramu jejich zrušení, jakmile to okolnosti dovolí.

3. K provádění odstavce 2 se použijí následující ustanovení:

(a) Pokud jde o článek 31, problémy vyplývající ze situace uvedené v tomto článku budou předloženy k posouzení Radě přidružení, která může přijmout jakékoliv rozhodnutí nezbytné k odstranění těchto problémů.

Jestliže Rada přidružení nebo vyvážející strana nepřijmou rozhodnutí, kterým by byly problémy odstraněny, nebo není-li dosaženo jiného uspokojivého řešení do třiceti dnů od předložení záležitosti, dovážející strana může přijmout příslušná opatření k dosažení nápravy. Tato opatření se nesmějí vymykat z rámce toho, co je nezbytné k nápravě vzniklých problémů.

(b) Pokud jde o článek 30, bude Rada přidružení o případu dumpingu informována co nejdříve poté, co úřady dovážející strany zahájí vyšetřování. Nebyl-li dumping ukončen ve smyslu článku VI GATT, nebo nebylo-li dosaženo jiného uspokojivého řešení do třiceti dnů od předložení záležitosti Radě přidružení, může dovážející strana přijmout příslušná opatření.

(c) Pokud jde o článek 32 budou problémy vyplývající ze situace uvedené v tomto článku předloženy k posouzení Radě přidružení.

Rada přidružení může přijmout jakákoliv rozhodnutí nezbytná k odstranění těchto problémů. Jestliže takové rozhodnutí nepřijme do třiceti dnů od předložení záležitosti, vyvážející strana může na vývoz daného výrobku použít příslušná opatření.

(d) Kde výjimečné okolnosti vyžadující okamžitý zásah znemožní, podle povahy případu, poskytnutí informace předem nebo posouzení, ČR nebo Společenství, ať se to týká kteréhokoliv z nich, mohou za situací rozvedených v článcích 30, 31 a 32 bezodkladně sáhnout k preventivním a prozatímním opatřením nezbytným výlučně k zvládnutí dané situace a budou o nich neprodleně informovat Radu přidružení.

Článek 35

Protokol č. 4 stanoví pravidla o původu zboží pro použití celních preferencí, jež má na zřeteli tato dohoda.

Článek 36

Tato dohoda nevylučuje zákazy nebo omezení dovozu, vývozu nebo tranzitu zboží z důvodů veřejné morálky, politiky nebo bezpečnosti; ochrany zdraví a života lidí, zvířat a rostlin; ochrany vyčerpatelných přírodních zdrojů; ochrany národního bohatství, umělecké, historické nebo archeologické hodnoty nebo ochrany duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví nebo vyplývající z předpisů o zlatě a stříbře. Tyto zákazy a omezení se však nesmí stát nástroji svévolné diskriminace nebo skrytého omezení obchodu mezi stranami.

Článek 37

Protokol č. 5 zakotvuje zvláštní ustanovení, která se použijí na obchod mezi ČR na jedné straně a Španělskem a Portugalskem na straně druhé.

HLAVA IV:

POHYB PRACOVNÍKŮ, PODNIKÁNÍ, POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB

Oddíl I:

Pohyb pracovníků

Článek 38

1. Za podmínek a modalit použitelných v jednotlivých členských státech:

- zacházení s pracovníky majícími státní občanství ČR, kteří jsou legálně zaměstnáni na území členského státu, bude ve srovnání s jeho státními občany, pokud jde o pracovní podmínky, mzdu nebo propuštění, prosté jakékoliv diskriminace, založené na státním občanství.

- manžel a děti, kteří legálně pobývají s pracovníkem legálně zaměstnaným na území členského státu, s výjimkou sezónních pracovníků a pracovníků, na něž se vztahují dvoustranné dohody ve smyslu článku 42, pokud tyto dohody nestanoví jinak, budou mít přístup na trh pracovních sil tohoto členského státu po dobu povoleného pracovního pobytu tohoto pracovníka.

2. ČR poskytne, za podmínek a modalit použitelných v této zemi, zacházení uvedené v odstavci 1 pracovníkům, kteří jsou státními občany členského státu a jsou legálně zaměstnáni na jejím území, jakož i jejich manželům a dětem, kteří legálně pobývají na uvedeném území.

Článek 39

1. V zájmu koordinace systémů sociálního zabezpečení pracovníků majících státní občanství ČR, kteří jsou legálně zaměstnáni na území členského státu a členů jejich rodin, kteří tam legálně pobývají a za podmínek a modalit použitelných v jednotlivých členských státech,

- všechny doby pojištění, zaměstnání nebo pobytu, které završí pracovníci v různých členských státech, budou sečteny dohromady pro účely výplaty důchodů a anuit starobních, invalidních a pro případ smrti a pro učely zdravotní péče o takové pracovníky a členy jejich rodiny;

- jakékoliv důchody nebo anuity starobní, pro případ smrti, v důsledku průmyslových nehod nebo nemocí z povolání nebo invalidity z nich vyplývající, s výjimkou bezpříspěvkových požitků, budou volně převoditelné v kursu použitelném podle práva dlužného členského státu nebo států;

- dotyční pracovníci budou dostávat rodinné přídavky na výše uvedené členy jejich rodin.

2. ČR poskytne pracovníkům, kteří jsou státními občany členského státu a jsou legálně zaměstnáni na jejím území a členům jejich rodin, kteří tam legálně pobývají, zacházení podobné tomu, jež je rozvedeno v druhém a třetím pododstavci odstavce 1.

Článek 40

1. Rada přidružení přijme svým rozhodnutím příslušná ustanovení k uskutečňování cíle vytyčeného v článku 39.

2. Rada přidružení přijme svým rozhodnutím podrobná pravidla pro administrativní spolupráci poskytující nezbytné řídící a kontrolní záruky provádění ustanovení uvedených v odstavci 1.

Článek 41

Ustanovení přijatá Radou přidružení v souladu s článkem 40 se nedotknou práv ani závazků vyplývajících z dvoustranných dohod mezi ČR a členskými státy, kde tyto dohody poskytují státním občanům ČR nebo členských států příznivější zacházení.

Článek 42

1. Se zřetelem k situaci na trhu pracovních sil v členském státě, podle jeho právních předpisů a s ohledem na pravidla, jež v tomto členském státě platí v oblasti pohybu pracovníků,

- stávájící možnosti přístupu k zaměstnání pro pracovníky z ČR, poskytované členskými státy na základě dvoustranných dohod, by měly být zachovány a, bude-li to možné, zlepšeny,

- ostatní členské státy příznivě zváží možnost uzavřít podobné dohody.

2. Rada přidružení posoudí možnost poskytnutí dalších vylepšení včetně příležitosti přístupu k odborné přípravě, v souladu s předpisy a postupy platnými v členských státech a se zřetelem k situaci na trhu pracovních sil v členských státech a ve Společenství.

Článek 43

Během druhé etapy uvedené v článku 7, nebo dříve, bude-li tak rozhodnuto, Rada přidružení posoudí další způsoby zlepšení pohybu pracovníků, berouc zřetel mimo jiné, na sociální a ekonomickou situaci v ČR a situaci v oblasti zaměstnanosti ve Společenství. Rada přidružení za tím účelem předloží doporučení.

Článek 44

V zájmu usnadňování restrukturalizace zdrojů pracovních sil vyplývající z ekonomické restrukturalizace v ČR, Společenství poskytne technickou pomoc při vytváření vhodného systému sociálního zabezpečení v ČR tak, jak je stanoveno v článku 88 této dohody.

Oddíl II:

Podnikání

Článek 45

1. ČR usnadní na svém území během přechodného období uvedeného v článku 7, společnostem a státním občanům Společenství zahajování činnosti. Za tím účelem bude:

(i) poskytovat, od vstupu této dohody v platnost, pro podnikání společností a státních občanů Společenství zacházení ne méně příznivé, než jaké je poskytováno vlastním státním občanům a společnostem, kromě odvětví a oblastí uvedených v přílohách XVIa a XVIb, kde takové zacházení bude poskytováno nejpozději ke konci přechodného období uvedeného v článku 7;

(ii) poskytovat od vstupu této dohody v platnost, při činnosti společností a státních občanů Společenství podnikajících v ČR zacházení ne méně příznivé, než jaké je poskytováno vlastním společnostem a státním občanům;

(iii) nehledě na ustanovení písmen (i) a (ii) se bude národní zacházení uvedené v pododstavcích (i) a (ii) vztahovat na státní občany Společenství, kteří podnikají v ČR jako individuální podnikatelé, až od počátku šestého roku, který následuje po vstupu této dohody v platnost.

2. ČR nepřijme, během přechodných období uvedených v odstavci 1, žádné nové předpisy ani opatření, která zavádějí diskriminaci podnikání společností a státních občanů Společenství na jejím území ve srovnání s vlastními společnostmi a státními občany.

3. Každý členský stát poskytne od vstupu této dohody v platnost pro podnikání společností a státních občanů ČR zacházení ne méně příznivé než je poskytováno jeho vlastním společnostem a státním občanům a poskytne pro činnost společností a státních občanů ČR podnikajících na jeho území zacházení ne méně příznivé, než jaké je poskytováno vlastním společnostem a státním občanům.

4. Pro účely této dohody

a) "podnikání" znamená

(i) pokud jde o státní občany, právo zahajovat a provádět výdělečnou činnost jako individuální podnikatelé a zřizovat a provozovat podnikatelské jednotky, zvláště společnosti, které účinným způsobem kontrolují. Individuální podnikání a provozování podnikatelských jednotek státními občany nebude zahrnovat hledání nebo přijímání zaměstnání na trhu pracovních sil druhé strany. Ustanovení tohoto oddílu se nepoužijí na ty, kdo nejsou výlučně individuálními podnikateli.

(ii) pokud jde o společnosti, právo zahajovat a provádět výdělečnou činnost formou zřizování a provozování podřízených jednotek, odboček a zastoupení.

b) "podřízená jednotka" společnosti znamená společnost, která je účinně kontrolována první společností.

c) "výdělečná činnost" zahrnuje zejména činnost průmyslové povahy, činnost obchodní povahy, činnost řemeslnou a profese.

5. Rada přidružení bude během přechodných období, uvedených v odstavci 1 (i) a odstavci 1 (iii), pravidelně posuzovat možnost uspíšení poskytování národního zacházení v odvětvích uvedených v přílohách XVIa a XVIb a možnost zahrnutí oblastí nebo věcí uvedených v příloze XVIc do rámce provádění ustanovení odstavců 1, 2 a 3 tohoto článku. Změny těchto příloh mohou být provedeny na základě rozhodnutí Rady přidružení.

Po uplynutí přechodného období uvedeného v odstavci 1 (i) a odstavci 1 (iii) Rada přidružení může výjimečně na žádost ČR a vznikne-li taková potřeba rozhodnout, že prodlouží trvání vyloučení určitých oblastí nebo věcí uvedených v přílohách XVIa a XVIb na časově omezené období.

5. Ustanovení týkající se podnikání a činnosti společností a státních občanů ČR a Společenství, obsažená v odstavcích 1, 2 a 3 tohoto článku, se nepoužijí na oblasti nebo věci uvedené v příloze XVIc.

7. Nehledě na ustanovení tohoto článku společnosti Společenství podnikající na území ČR nabudou, vstupem této dohody v platnost, kde to bude nezbytné pro provádění výdělečných činností, pro něž jsou založeny, právo nabývat, užívat, pronajímat a prodávat nemovitosti a, pokud jde o přírodní zdroje, zemědělskou půdu a lesy, právo pachtu.

ČR poskytne odbočkám a zastoupením společností Společenství, podnikajících v ČR tato práva, kde to bude nezbytné pro provádění výdělečných činností, pro něž jsou založeny, nejpozději ke konci šestého roku, který následuje po vstupu této dohody v platnost.

ČR poskytne státním občanům Společenství podnikajícím v ČR jako individuální podnikatelé tato práva, kde to bude nezbytné pro provádění výdělečných činností, pro něž jsou zavedeni, nejpozději ke konci přechodného období uvedeného v článku 7.

Článek 46

1. Podle ustanovení článku 45, s výjimkou finančních služeb uvedených v příloze XVIa, může každá strana upravovat podnikání a činnost společností a státních občanů na svém území do té míry, pokud tato úprava nediskriminuje společnosti a státní občany druhé strany ve srovnání s vlastními společnostmi a státními občany.

2. Pokud jde o finanční služby, uvedené v příloze XVIa tato dohoda se nedotýká práva stran příjímat opatření nezbytná pro provádění jejich měnové politiky nebo opatření, která jsou z důvodu opatrnosti přijímána za účelem zajistit ochranu investorů, vkladatelů, pojištěnců nebo osob, které jsou oprávněny ze svěřenectví, nebo opatření k zabezpečení integrity a stability finanční soustavy.

Tato opatření nebudou na základě státního občanství diskriminovat společnosti a státní občany druhé strany ve srovnání s vlastními společnostmi a státními občany.

Článek 47

Za účelem usnadnit státním občanům ČR a Společenství zahájení a provádění regulovaných odborných činností ve Společenství nebo ČR Rada přidružení posoudí, které kroky bude nutné učinit pro vzájemné uznávání odborností. Za tím účelem může přijmout všechna nezbytná opatření.

Článek 48

Ustanovení článku 46 nevylučují, aby smluvní strana použila zvláštních pravidel o podnikání a činnosti na jejím území odboček a zastoupení společností druhé strany nezavedených na území první strany, která jsou odůvodněna právními nebo technickými rozdíly mezi těmito odbočkami a zastoupeními ve srovnání s odbočkami a zastoupeními společností zavedených na jejím území nebo, pokud jde o finanční služby, zřeteli opatrnosti. Rozdíl zacházení nebude přesahovat rámec toho, co je naprosto nezbytné v důsledku takových právních anebo technických rozdílů nebo, pokud jde o finanční služby, uvedené v příloze XVIa, ze zřetelů opatrnosti.

Článek 49

1. "Společnost ČR" a "společnost ze Společenství" znamená pro účely této Smlouvy společnost nebo firmu, která je zřízena buď v souladu se zákony ČR anebo členského státu a která má své registrované sídlo, ústřední správu nebo hlavní provozní místo na území ČR nebo Společenství. Nicméně, jestliže společnost nebo firma, zřízená v souladu se zákony ČR nebo členského státu, má na území ČR nebo Společenství pouze své registrované sídlo, její činnost musí mít skutečný a nepřetržitý vztah k ekonomice ČR nebo jednoho z členských států.

2. Pokud jde o mezinárodní námořní dopravu, ustanovení tohoto oddílu a oddílu III této hlavy se budou také vztahovat na státní občany a loďařské společnosti ČR nebo členských států, kteří podnikají mimo ČR nebo Společenství a jsou kontrolováni státními občany ČR nebo některého členského státu, jestliže jejich plavidla jsou registrována v ČR nebo v tomto členském státě v souladu s jejich právními předpisy.

3. Státní občan ČR nebo Společenství pro účely této dohody znamená fyzickou osobu, která je státním občanem ČR respektive jednoho ze členských států Společenství.

4. Ustanovení této dohody nebrání tomu, aby každá strana použila jakéhokoliv nezbytného opatření, kterým se zabraňuje obcházení, pomocí ustanovení této dohody, těch opatření, která se týkají přístupu třetí země na její trh.

Článek 50

Pro účely této dohody "finanční služby" znamenají činnost uvedenou v příloze XVIa. Rada přidružení může rozšířit nebo změnit rozsah přílohy XVIa.

Článek 51

Během prvních šesti let následujících po dni vstupu této dohody v platnost nebo, během přechodného období uvedeného v článku 7, pro odvětví uvedená v příloze XVIa a v příloze XVIb, ČR může zavést opatření, která ruší ustanovení tohoto oddílu, pokud jde o podnikání společností a státních občanů Společenství, jestliže určitá průmyslová odvětví:

- procházejí restrukturalizací, nebo

- čelí závažným obtížím, zvláště tam, kde tyto závažné obtíže vyvolávají závažné sociální problémy v ČR, nebo

- čelí vyloučení nebo drastickému snížení celkového podílu na trhu, který zaujímají společnosti nebo státní občané ČR v daném sektoru nebo průmyslovém odvětví v ČR nebo

- jsou nově vznikajícími průmyslovými odvětvími v ČR.

Taková opatření:

(i) se přestanou používat nejpozději dva roky po uplynutí šestého roku následujícího po dni vstupu této dohody v platnost nebo pro odvětví nebo věci uvedené v příloze XVIa a v příloze XVIb po uplynutí přechodného období uvedeného v článku 7 a

(ii) budou důvodná a nezbytná pro účely nápravy situace a

(iii) budou se vztahovat pouze na podniky, které budou vytvořeny v ČR po vstupu takových opatření v platnost a nebudou zavádět diskriminaci, pokud jde o činnost společností nebo státních občanů Společenství, podnikajících v ČR již v době zavedení daného opatření, v porovnání se společnostmi nebo státními občany ČR.

Rada přidružení může výjimečně na žádost ČR, a vznikne-li taková potřeba, rozhodnout o prodloužení období uvedených shora v pododstavci (i) pro daný sektor a na omezenou dobu.

Při tvorbě a použití takových opatření ČR poskytne tam, kde to bude možné, společnostem a státním občanům Společenství preferenční zacházení a v žádném případě vůči nim neuplatní zacházení méně příznivé než je to, které je poskytováno společnostem a státním občanům z kterékoli třetí země.

Dříve než budou tato opatření zavedena, ČR je projedná s Radou přidružení a neuvede je v účinnost před uplynutím jednoho měsíce od oznámení zavedení těchto opatření ze strany ČR Radě přidružení, vyjma případů, kde hrozba nenapravitelné škody vyžaduje přijetí naléhavých opatření a kdy ČR projedná tuto skutečnost s Radou přidružení okamžitě po jejich zavedení.

Po uplynutí šestého roku následujícího po vstupu této dohody v platnost nebo, pokud jde o sektory uvedené v přílohách XVIa a XVIb, po uplynutí přechodného období uvedeného v článku 7, ČR může zavést taková opatření pouze se svolením Rady přidružení a za podmínek jí stanovených.

Článek 52

1. Ustanovení tohoto oddílu se nepoužijí na služby v letecké dopravě, vnitrozemské vodní dopravě a námořní kabotáži.

2. Rada přidružení může dávat doporučení ke zlepšování podnikání a činnosti v oblastech uvedených v odstavci 1.

Článek 53

1. Nehledě na ustanovení oddílu 1 této hlavy nositelé podnikatelských práv, poskytovaných ČR nebo Společenstvím, budou oprávněni zaměstnávat nebo mít zaměstnané v jedné ze svých podřízených jednotek v souladu s platnými právními předpisy hostitelské země podniku, na území ČR nebo Společenství, pracovníky, kteří jsou státními občany ČR nebo členských států Společenství, pokud jsou tito zaměstnanci kmenovým personálem ve smyslu odstavce 2 tohoto článku a jsou zaměstnáváni výlučně těmito nositeli nebo jejich podřízenými jednotkami. Povolení k pobytu a pracovní povolení těchto pracovníků se budou vztahovat pouze na období tohoto zaměstnání.

2. Kmenový personál nositelů podnikatelských práv, zde uváděných jako " organizace", znamená:

a) výše postavené zaměstnance organizace, kteří přímo řídí chod organizace, jsou obecně kontrolováni a řízeni především ředitelskou radou nebo podílníky, včetně toho, že:

- řídí organizaci, oddělení nebo nižší článek organizace;

- dohlížejí na práci a kontrolují práci jiného kontrolního, odborného nebo řídícího pracovníka;

- jsou vybaveni pravomocí přijímat do zaměstnání a propouštět nebo doporučovat k přijetí do zaměstnání a k propouštění nebo pravomocí k jiným personálním otázkám.

b) Osoby zaměstnávané organizací a mající vysokou nebo neobvyklou:

- odbornost pro daný druh práce nebo obchodu vyžadující zvláštní technické znalosti;

- znalosti nezbytné pro služby poskytované organizací, pro její výzkumné vybavení, technickou činnost nebo provozování.

Toto může zahrnovat pracovníky akreditovaných profesí, ale není na ně omezeno.

Každý takový pracovník musel už být zaměstnán příslušnou organizací po dobu nejméně jednoho roku předcházejícího jeho přeložení touto organizací.

Článek 54

1. Ustanovení tohoto oddílu se použijí s přihlédnutím k omezením odůvodněným na základě veřejného zájmu, bezpečnosti nebo zdraví.

2. Nepoužijí se na činnost, která je na území každé strany spojena, byť i příležitostně, s výkonem úřední moci.

Článek 55

Na společnosti, které jsou řízeny společnostmi nebo státními občany ČR a společnostmi nebo státními občany Společenství a těmito jsou výlučně společně vlastněny, se rovněž budou vztahovat ustanovení tohoto oddílu a oddílu III této hlavy.

Oddíl III:

Poskytování služeb

Článek 56

1. Strany se zavazují, v souladu s ustanoveními tohoto oddílu, podniknout nutné kroky k postupnému umožňování poskytování služeb společnostmi a státními občany ČR nebo Společenství, kteří podnikají v jiné straně než je ta, pro jejíž osobu jsou služby určeny, se zřetelem na rozvoj sektorů služeb stran.

2. Shodně s liberalizačním procesem, zmíněným v odstavci 1, a podle ustanovení článku 59, odstavec 1, strany umožní dočasný pohyb fyzických osob, které poskytují služby, nebo které jsou zaměstnávány poskytovatelem služeb jako kmenový personál, jak je vymezený v článku 53, odstavec 2, včetně fyzických osob, které jsou zástupci společnosti nebo státního občana ČR nebo Společenství a usilují o dočasný vstup za účelem jednání o prodeji služeb nebo sjednání dohody o prodeji služeb pro tohoto poskytovatele služeb, kde tito zástupci nebudou sami zapojeni do přímého prodeje veřejnosti nebo do poskytování služeb.

3. Rada přidružení podnikne opatření nezbytná k postupnému provádění ustanovení odstavce 1 tohoto článku.

Článek 57

Pokud jde o poskytování dopravních služeb mezi ČR a Společenstvím, jsou ustanovení článku 56 tohoto oddílu nahrazena následovně:

1. Pokud jde o mezinárodní námořní dopravu, strany se zavazují účinně uplatňovat zásadu neomezeného přístupu k trhu a dopravě na komerčním základě.

a) Výše uvedené ustanovení se nedotýká práv a závazků podle Úmluvy o kodexu jednání námořních liniových konferencí OSN tak, jak je aplikován druhou smluvní stranou této dohody. Plavidla mimo režim konferencí mohou být provozována v soutěži s plavidly konferencí, pokud se budou řídit zásadou poctivé soutěže na komerčním základě.

b) Strany potvrzují svou oddanost duchu volné soutěže, jako základního rysu obchodu s pevnými a tekutými lodními náklady.

2. Při uplatnění zásady uvedené v odstavci 1 strany:

a) nebudou zavádět do budoucích dvoustranných dohod se třetími zeměmi klauzule o rozdělení karga, kromě těch výjimečných případů, kdy liniové přepravní společnosti z jedné nebo druhé strany této dohody by neměly jinak účinnou možnost provozovat pravidelné obchodní linky do příslušné třetí země a z ní;

b) zakáží ujednání o rozdělení karga v budoucích dvoustranných dohodách o obchodu s pevnými a tekutými lodními náklady;

c) se vstupem této dohody v platnost zruší všechna jednostranná opatření, správní, technická a jiné překážky, které by mohly mít restriktivní nebo diskriminační účinky na volné poskytování služeb v mezinárodní námořní dopravě.

3. S cílem zajišťovat koordinovaný rozvoj a postupnou liberalizaci dopravy mezi stranami přizpůsobené jejich vzájemným komerčním potřebám, podmínky vzájemného přístupu na trhy v letecké a vnitrozemské dopravě budou řešeny zvláštními dohodami o dopravě, které budou sjednány mezi stranami po vstupu této dohody v platnost.

4. Dříve, než budou uzavřeny dohody zmíněné v odstavci 3, strany nepodniknou žádná opatření nebo kroky, které jsou více restriktivní nebo diskriminační ve srovnání se stavem ke dni předcházejícímu dni vstupu této dohody v platnost.

5. Během přechodného období bude ČR postupně přizpůsobovat své právní předpisy, včetně administrativních, technických a ostatních pravidel, právním předpisům Společenství právě platným v oblasti letecké a vnitrozemské dopravy, nakolik to slouží cílům liberalizace a vzájemnému přístupu na trhy stran a usnadňuje to pohyb cestujících a zboží.

6. Shodně se společným pokrokem při dosahování cílů tohoto oddílu Rada přidružení posoudí způsoby vytváření podmínek nezbytných pro zlepšování svobody poskytování leteckých a vnitrozemských dopravních služeb.

Článek 58

Ustanovení článku 54 se použijí na otázky upravené v tomto oddílu.

Oddíl IV:

Všobecná ustanovení

Článek 59

1. Pro účely hlavy IV této dohody nic v této dohodě nebrání stranám v použití jejich zákonů a předpisů o vstupu, pobytu, pracovní činnosti, pracovních podmínkách a podnikání fyzických osob a o poskytování služeb, pokud nebudou používány takovým způsobem, že by to rušilo či znehodnocovalo výhody plynoucí pro kteroukoliv ze stran za podmínek vyplývajících ze zvláštních ustanovení této dohody. Výše uvedené ustanovení se nedotýká použití článku 54.

2. Ustanovení oddílu II, III a IV hlavy IV budou upřesněna rozhodnutím Rady přidružení podle výsledků jednání o službách, která probíhají v rámci Uruguayského kola, a zejména tak, aby bylo zajištěno, že podle kteréhokoliv ustanovení této dohody jedna strana poskytne druhé straně zacházení ne méně příznivé, než jaké je přiznáno podle ustanovení budoucí Všeobecné dohody o obchodu a službách ( GATS ).

3. Vyloučení společností a státních občanů Společenství podnikajících v ČR v souladu s ustanoveními oddílu II hlavy IV z veřejné podpory, kterou ČR poskytuje v oblastech veřejných vzdělávacích služeb, zdravotnictví, sociálních a kulturních služeb, bude po dobu přechodného období uvedeného v článku 7 považováno za slučitelné s ustanoveními hlavy IV a s pravidly soutěže uvedenými v hlavě V.

HLAVA V:

PLATBY, KAPITÁL, SOUTĚŽ A OSTATNÍ EKONOMICKÁ USTANOVENÍ, SBLIŽOVÁNÍ PRÁVA

Oddíl I:

Běžné platby a pohyb kapitálu

Článek 60

Smluvní strany se zavazují povolit jakékoliv platby na běžných účtech platební bilance ve volně směnitelné měně do té míry, nakolik se tyto platební transakce týkají pohybu zboží, služeb nebo osob mezi stranami, liberalizovaného podle této dohody.

Článek 61

1. Pokud jde o transakce na kapitálových účtech platební bilance, od vstupu této dohody v platnost, ČR a členské státy zajistí volný pohyb kapitálu vztahujícího se k přímým investicím do společností vytvořených v souladu se zákony hostitelské země a k investicím prováděným v souladu s ustanoveními oddílu II hlavy IV a k likvidaci nebo repatriaci těchto investic a veškerého zisku z nich plynoucího. Nehledě na výše uvedené ustanovení tento volný pohyb, likvidace a repatriace budou zajištěny ke konci pátého roku následujícího po vstupu této dohody v platnost pro všechny investice týkající se státních občanů, kteří podnikají v ČR jako individuální podnikatelé podle oddílu II hlavy IV.

2. Aniž by byl dotčen odstavec 1, nebudou členské státy od vstupu této dohody v platnost, a ČR od konce pátého roku následujícího po vstupu této dohody v platnost, zavádět žádná nová devizová omezení na pohyb kapitálu a s ním spojené běžné platby mezi osobami majícími trvalý pobyt v ČR a Společenství a neučiní stávající úpravu více restriktivní.

3. Strany se budou vzájemně radit s cílem usnadnit pohyb kapitálu mezi ČR a Společenstvím za účelem podporování cílů této dohody.

Článek 62

1. Během prvních pěti let následujících po dni vstupu této dohody v platnost smluvní strany podniknou opatření povolující vytvoření podmínek nezbytných pro další postupné používání pravidel Společenství o volném pohybu kapitálu.

2. Koncem pátého roku od vstupu této dohody v platnost Rada přidružení přezkoumá způsoby, které umožní používání pravidel Společenství o pohybu kapitálu v plném rozsahu.

Článek 63

S odkazem na ustanovení tohoto oddílu a nehledě na ustanovení článku 65, dokud nebude zavedena plná konvertibilita měny ČR ve smyslu článku VIII Mezinárodního měnového fondu, může ČR za výjimečných okolností uplatňovat devizová omezení při poskytování nebo přijímání krátkodobých a střednědobých úvěrů, pokud jsou taková omezení na ČR uvalena pro účely poskytnutí těchto úvěrů a povolena podle statutu ČR v MMF.

ČR bude uplatňovat tato omezení nediskriminačním způsobem. Budou uplatňována tak, aby působila nejmenší újmu této dohodě. ČR bude neprodleně informovat Radu přidružení o zavedení takových opatření a o veškerých jejich změnách.

Oddíl II:

Soutěž a ostatní ekonomická ustanovení

Článek 64

1. Vše, co je dále uvedeno, je neslučitelné s řádným působením této dohody, v míře, jíž může být dotčen obchod mezi ČR a Společenstvím:

(i) veškeré dohody mezi podnikatelskými jednotkami, rozhodnutí sdružení podnikatelských jednotek a sladěné praktiky podnikatelských jednotek, které mají za cíl či výsledek bránit soutěži, omezovat ji nebo narušovat;

(ii) zneužívání ze strany jedné nebo více podnikatelských jednotek dominantního postavení na území ČR nebo Společenství jako celku nebo na jeho podstatné části;

(iii) jakákoli veřejná podpora, která narušuje soutěž nebo hrozí jejím narušením v důsledku zvýhodňování některých podnikatelských jednotek nebo výroby určitého zboží;

2. Jakékoliv praktiky, které jsou v rozporu s tímto článkem, budou posuzovány na základě kritérií vyplývajících z uplatňování pravidel článků 85, 86 a 92 Smlouvy zakládající Evropské hospodářské společenství.

3. Rada přidružení přijme do tří let od vstupu této dohody v platnost nezbytná pravidla pro provádění odstavců 1 a 2. Do přijetí takových pravidel budou vůči praktikám neslučitelným s odstavcem 1 smluvní strany na svém území postupovat podle svých příslušných právních předpisů. To se nedotýká odstavce 6.

4a. Za účelem použití ustanovení odstavce 1, bod (iii) strany uznávají, že během prvních pěti let po vstupu této dohody v platnost bude jakákoliv veřejná podpora poskytovaná ze strany ČR posuzována se zřetelem na skutečnost, že ČR bude považována za oblast shodnou s těmi oblastmi Společenství, které jsou uvedeny v článku 92.3 (a) Smlouvy zakládající Evropské hospodářské společenství. Rada přidružení rozhodne, se zřetelem k hospodářské situaci v ČR, zda toto období bude prodlouženo o další pětiletá období.

4b. Každá strana zabezpečí transparentnost v oblasti veřejné podpory mimo jiné tím, že bude každoročně poskytovat druhé straně zprávy o celkové částce a o rozdělování poskytnuté podpory a že na požádání poskytne informace o struktuře podpory. Na žádost jedné strany druhá strana poskytne informace o jednotlivých zvláštních případech veřejné podpory.

5. Pokud jde o výrobky, uvedené v oddílech II a III hlavy III:

- ustanovení odstavce 1, bod (iii) se na ně nepoužije;

- veškeré praktiky, jež jsou v rozporu s odstavcem 1 (i) by měly být posuzovány podle kritérií zavedených Společenstvím na základě článků 42 a 43 Smlouvy zakládající Evropské hospodářské společenství a zejména podle kritérií zavedených nařízením Rady č. 26/1962.

6. Jestliže ČR nebo Společenství soudí, že daná praktika je neslučitelná s podmínkami prvního odstavce tohoto článku a že:

- není přiměřeně postupováno podle prováděcích pravidel uvedených v odstavci 3 nebo

- při neexistenci takových pravidel a pokud takové praktiky působí nebo hrozí způsobit vážnou újmu na zájmu druhé strany nebo hmotnou škodu jejímu domácímu průmyslu, včetně jejího průmyslu služeb,

může podniknout příslušná opatření, po konzultaci v rámci Rady přidružení nebo po třiceti pracovních dnech následujících po žádosti o takovou konzultaci.

V případě praktik neslučitelných s odstavcem 1, bod (iii) mohou tato příslušná opatření, když se na ně vztahuje Všeobecná dohoda o clech a obchodu, být přijata pouze v souladu s postupy a za podmínkek stanovených Všeobecnou dohodou o clech a obchodu a ostatními příslušnými dohodami sjednanými pod její záštitou, které jsou použitelné mezi stranami.

7. Nehledě na opačná ustanovení přijatá v souladu s odstavcem 3, strany si budou vyměňovat informace, majíce na zřeteli omezení vynucená požadavky odborného a podnikatelského tajemství.

8. Tento článek se nepoužije na výrobky, na něž se vztahuje Smlouva zakládající Evropské společenství uhlí a oceli, které jsou předmětem protokolu č. 2.

Článek 65

1. Kde ČR nebo jeden nebo více členských států Společenství jsou ve vážných platebních obtížích nebo pod jejich bezprostřední hrozbou, ČR nebo Společenství podle povahy případu, může v souladu s podmínkami stanovenými podle Všeobecné dohody o clech a obchodu přijmout restriktivní opatření, včetně opatření vztahujících se k dovozu, která budou mít omezené trvání a nesmějí jít nad rámec toho, co je nezbytně nutné pro nápravu situace v platební bilanci. Tato opatření budou postupně zmírňována, jak se bude platební bilance zlepšovat, a budou odstraněna, jakmile odpadnou podmínky pro jejich udržování. ČR a Společenství, podle povahy případu, budou ihned informovat druhou stranu o jejich zavedení a, kde to bude proveditelné, o časovém plánu jejich odstraňování.

2. Strany se nicméně budou snažit vyhnout se zavádění restriktivních opatření pro účely platební bilance.

3. Žádná restriktivní opatření nebudou uplatňována na převody týkající se investic a zejména na repatriaci částek investovaných nebo reinvestovaných a na jakýkoliv druh příjmů z nich plynoucí.

Článek 66

Pokud jde o veřejné podnikatelské jednotky a podnikatelské jednotky, jimž byla poskytnuta zvláštní nebo výlučná práva, Rada přidružení zajistí, že počínaje třetím rokem ode dne vstupu této dohody v platnost, budou zachovávány zásady Smlouvy zakládající Evropské hospodářské společenství, zvláště článek 90, a zásady závěrečného dokumentu Bonnské schůzky Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě z dubna 1990 (zvláště podnikatelská svoboda rozhodování).

Článek 67

1. ČR bude pokračovat ve zlepšování ochrany práv duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví tak, aby ke konci pátého roku po vstupu této dohody v platnost bylo dosaženo úrovně ochrany podobné úrovni existující ve Společenství včetně srovnatelných prostředků pro prosazování takových práv.

2. V téže době ČR požádá o přístup k Mnichovské úmluvě o poskytování evropských patentů z 5. října 1973. ČR také přistoupí k dalším mnohostranným úmluvám o právech duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví uvedeným v odstavci 1 přílohy XVII, jichž jsou členské státy stranami nebo jež jsou členskými státy de facto prováděny.

Článek 68

1. Smluvní strany pokládájí otevření možností zadávání veřejných zakázek na základě nediskriminace a vzájemnosti, zejména v kontextu GATT, za žádoucí cíl.

2. Společnostem ČR vymezeným v článku 49 této dohody bude od vstupu této dohody v platnost na základě pravidel Společenství o zakázkách poskytnut přístup k procedurám zadávání zakázek ve Společenství na základě zacházení ne méně příznivého, než je to, které je poskytováno společnostem Společenství.

Společnostem Společenství ve smyslu článku 49 této dohody bude nejpozději koncem přechodného období uvedeného v článku 7 poskytnut přístup k procedurám zadávání zakázek v ČR na základě zacházení ne méně příznivého, než které je poskytováno společnostem ČR.

Společnosti Společenství podnikající v ČR podle ustanovení oddílu II hlavy IV budou mít se vstupem této dohody v platnost přístup k procedurám zadávání zakázek na základě zacházení ne méně příznivého, než které je poskytováno společnostem ČR.

Rada přidružení bude pravidelně posuzovat možnosti ČR zavést pro všechny společnosti Společenství přístup k procedurám zadávání zakázek v ČR před koncem přechodného období.

3. Pokud jde o podnikání, činnost a poskytování služeb mezi ČR a Společenstvím, jakož i o zaměstnávání a pohyb pracovních sil spojený s plněním veřejných kontraktů, použijí se ustanovení článků 38 až 59 této dohody.

Oddíl III:

Sbližování práva

Článek 69

Smluvní strany uznávají, že důležitou podmínkou pro ekonomické zapojení ČR do Společenství je sbližování stávájících a budoucích právních předpisů ČR s právními předpisy Společenství. ČR vyvine úsilí k zajištění postupné slučitelnosti jejích právních předpisů s právními předpisy Společenství.

Článek 70

Sbližování práva bude zahrnovat zejména následující oblasti: celní právo, firemní právo, bankovní právo, daně a vedení účtů obchodních společností, duševní vlastnictví, ochrana pracovníků na pracovišti, finanční služby, pravidla soutěže, ochrana zdraví a života lidí, zvířat a rostlin, ochrana spotřebitele, nepřímé zdanění, technická pravidla a technické normy, zákony a předpisy o jaderné energii, doprava a životní prostředí.

Článek 71

Společenství poskytne ČR technickou pomoc pro uskutečňování těchto opatření, která může mimo jiné zahrnovat:

- výměnu expertů;

- poskytování včasných informací zvláště o příslušných právních předpisech;

- organizování seminářů;

- odbornou přípravu;

- pomoc při překládání právních předpisů Společenství v příslušných odvětvích.

HLAVA VI:

HOSPODÁŘSKÁ SPOLUPRÁCE

Článek 72

1. ČR a Společenství založí hospodářskou spolupráci zaměřenou na přispívání k rozvoji a nárůstu potenciálu ČR. Tato spolupráce bude posilovat stávající hospodářské vazby na nejšiřším možném základě ku prospěchu obou stran.

2. Přístupy a další opatření budou pojata tak, aby vedla k hospodářskému a sociálnímu rozvoji ČR, a budou se řídit zásadou trvale únosného rozvoje. Tyto přístupy by měly zajistit, aby hlediska ochrany životního prostředí byla rovněž od počátku brána plně do úvahy a aby byla spojována s požadavky harmonického sociálního rozvoje.

3. Za tím účelem by se spolupráce měla zaměřit především na přístupy a další opatření vztahující se k průmyslu včetně těžařského sektoru, investic, zemědělství, energetiky, dopravy, regionálního rozvoje a cestovního ruchu.

4. Zvláštní pozornost bude věnována opatřením způsobilým napomáhat spolupráci mezi zeměmi střední a východní Evropy s cílem harmonického rozvoje regionu.

Článek 73

Průmyslová spolupráce

1. Spolupráce bude zaměřena na podporu modernizace a restrukturalizace průmyslu ČR jak ve veřejném, tak i v soukromém sektoru, jakož i na podporu průmyslové spolupráce mezi hospodářskými provozovateli obou stran se zvláštním záměrem posilovat soukromý sektor.

2. Zvláštní pozornost bude věnována:

- restrukturalizaci jednotlivých sektorů; v této souvislosti Rada přidružení posoudí zejména problémy uhelných a ocelářských odvětví a konverze obranného průmyslu;

- zakládání nových podnikatelských jednotek v oblastech nabízejících možnost růstu.

3. Iniciativy průmyslové spolupráce budou brát zřetel na priority, jež si stanovení ČR. Iniciativy by měly zvláště usilovat o vytváření vhodného rámce pro podnikatelské jednotky, zlepšovat nakládání s know-how a podporovat transparentnost, pokud jde o trhy a podmínky pro podnikatelské jednotky, a budou zahrnovat technickou pomoc, kde to bude na místě.

Článek 74

Podpora a ochrana investic

1. Spolupráce bude zaměřena na vytvoření příznivého ovzduší pro soukromé investice, jak domácí tak zahraniční, které jsou podstatné pro hospodářskou a průmyslovou rekonstrukci v ČR.

2. Zvláštními cíli spolupráce budou:

- zlepšovat institucionální rámec pro investice v ČR;

- rozšiřovat ze strany ČR a členských států dohody o podpoře a ochraně investic;

- uskutečňovat vhodná opatření pro převod kapitálu;

- pokračovat v deregulaci a zlepšovat ekonomickou infrastrukturu;

- vyměňovat si informace o příležitostech pro investování formou veletrhů, výstav, týdnů obchodů a jiných akcí.

Článek 75

Průmyslové normy a posuzování shody

1. Strany budou spolupracovat s cílem dosáhnout plné shody ČR s technickými předpisy Společenství, s Evropskou normalizací a postupy pro posuzování shody.

2. Za tím účelem bude spolupráce usilovat:

- o podporu používání technických přepisů Společenství, Evropských norem a postupů pro posuzování shody;

- kde je to na místě, o dosažení uzavření dohod a vzájemném uznávání v těchto oblastech;

- o podporu aktivní a pravidelné účasti ČR v práci specializovaných organizací (CEN, CENELEC, ETSI, EOTC).

3. Společenství poskytne ČR technickou pomoc, kde to bude na místě.

Článek 76

Spolupráce ve vědě a technice

1. Strany budou rozvíjet spolupráci ve výzkumu a technickém rozvoji. Zvláštní pozornost budou věnovat:

- výměně informací o jejich politice v otázkách vědy a techniky;

- organizování společných vědeckých setkání (seminářů a pracovních setkání);

- společné vědecko-výzkumné činnosti zaměřené na podporu vědeckého pokroku a na předávání technologie a know-how;

- odborné přípravě a programům mobility pro výzkumné pracovníky a odborníky oboru stran;

- rozvoji prostředí příznivého pro výzkum a využívání nových technologií a náležité ochraně duševního vlastnictví vzešlého z výzkumu;

- účasti ČR na programech Společenství v souladu s odstavcem 3.

Kde to bude na místě, bude poskytována technická pomoc.

2. Rada přidružení určí příslušné postupy pro rozvíjení této spolupráce.

3. Spolupráce podle rámcového programu Společenství v oblasti výzkumu a technického rozvoje bude naplňována podle zvláštních ujednání, která budou sjednávána a uzavírána v souladu s právními předpisy každé strany.

Článek 77

Výchova a odborná příprava

1. Strany budou spolupracovat s cílem zvyšovat úroveň všeobecné vzdělanosti a odborné kvalifikace v ČR, majíce na zřeteli priority ČR. Institucionální rámce a plány spolupráce budou založeny na Evropské nadaci pro odbornou přípravu a na programu TEMPUS. V tomto kontextu by mohla být rovněž zvážena účast ČR na dalších programech Společenství.

2. Spolupráce bude zaměřena zvláště na následující oblasti a s případnými změnami určenými společně stranami:

- reforma systému výchovy a odborné přípravy v ČR;

- počáteční odborná příprava, příprava během výkonu zaměstnání a rekvalifikace, včetně přípravy pracovníků veřejného a soukromého sektoru a vyšších státních zaměstnanců, zejména v prioritních oblastech, které budou určeny;

- spolupráce mezi univerzitami, spolupráce mezi univerzitami a firmami, pohyb učitelů, studentů, administrativních pracovníků a mládeže;

- podpora výuky v oblasti evropských studií v rámci příslušných institucí;

- vzájemné uznávání doby studia a diplomů;

3. V překladatelské oblasti bude spolupráce zaměřena na přípravu překladatelů a tlumočníků a na prosazování jazykových norem a terminologie Společenství.

Článek 78

Zemědělství a zemědělsko-průmyslový sektor

1. Spolupráce v této oblasti bude mít za cíl modernizaci zemědělství a zemědělsko-průmyslového sektoru. Bude především usilovat:

- o rozvoj soukromých farem a distribučních sítí, metod skladování, marketingu atd.;

- o modernizaci infrastruktury venkova, (doprava, zásobování vodou, telekomunikace);

- o územní plánování, včetně stavebního a urbanistického plánování;

- o zlepšování produktivity a kvality používáním vhodných metod a výrobků; o poskytování odborné přípravy a monitorování při používání metod proti znečištění spojenému se vstupy;

- o rozvíjení a modernizaci zpracovatelských firem a jejich techniky marketingu;

- o podporu vzájemné provázanosti v zemědělství;

- o podporu průmyslové spolupráce v zemědělství a o výměnu know-how, zejména mezi soukromými sektory v ČR a ve Společenství;

- o rozvoj spolupráce při ochraně zdraví zvířat a rostlin s cílem vytvořit postupnou harmonizaci s normami Společenství prostřednictvím pomoci odborné přípravě a organizování kontrol.

2. K tomuto cíli bude Společenství poskytovat příslušnou technickou pomoc.

Článek 79

Energetika

1. V rámci zásad tržního hospodářství budou strany spolupracovat k dosažení postupné integrace energetických trhů ČR a Společenství. Budou věnovat zvláštní pozornost návrhům Společenství na Evropskou energetickou chartu a souběžné integraci takových trhů s ostatními zeměmi střední a východní Evropy.

2. Spolupráce bude zahrnovat mezi jiným technickou pomoc, kde to bude na místě, v následujících oblastech:

- formování a plánování energetické politiky jak na národní, tak na regionální úrovni;

- otevírání trhů energie ve větší míře, včetně usnadňování tranzitu plynu a elektrické energie;

- studium modernizace energetických infrastruktur;

- zlepšování distribuce, jakož i zlepšování dodávek a jejich sortimentu;

- řízení a odborná příprava pro energetický sektor;

- rozvoj energetických zdrojů;

- podpora úsporám energie a energetické účinnosti;

- dopad výroby a spotřeby energie na životní prostředí;

- sektor jaderné energie;

- sektory elektrické energie a plynu, včetně zvážení možnosti vzájemného propojení zásobovacích sítí;

- formování rámcových podmínek spolupráce mezi podnikatelskými jednotkami v tomto sektoru, která by mohla zahrnovat i podporu společným podnikům;

- předávání technologií a know-how, které může, je-li to vhodné, zahrnovat podporu a komercializaci efektivních energetických technologií;

Článek 80

Jaderná bezpečnost

1. Cílem spolupráce je přispívat k bezpečnějšímu využívání jaderné energie.

2. Spolupráce bude zvláště zahrnovat následující otázky:

- jaderná bezpečnost, připravenost na nouzový jaderný stav a jeho řízení;

- ochrana proti záření včetně monitorování záření v životním prostředí;

- problémy palivového cyklu, zabezpečení jaderného materiálu;

- nakládání s radioaktivním odpadem;

- vyřazování z provozu a demontáž jaderných zařízení;

- dekontaminace.

3. Spolupráce bude zahrnovat výměnu informací a zkušeností a vědecko-výzkumnou činnost v souladu s článkem 76.

Článek 81

Životní prostředí

1. Strany budou rozvíjet a posilovat svou spolupráci v oblasti životního prostředí a lidského zdraví, kterou považují za prioritní.

2. Spolupráce se bude týkat:

- účinného monitorování hladin znečištění; informačních systémů o stavu životního prostředí;

- boje proti regionálnímu a hranice přesahujícímu znečištění ovzduší;

- trvale únosného, účinného a ekologicky efektivního využívání energie a její výroby; bezpečnosti průmyslových závodů; rozvoje příslušných technologií a výrobních procesů;

- klasifikace chemikálií a bezpečného zacházení s nimi;

- účinného předcházení a snižování znečištění vod, zvláště zdrojů pitné vody a hranice přesahujících vodních toků;

- snižování odpadů, jejich vracení do oběhu a bezpečného ukládání (včetně radioaktivních odpadů);

- dopadu zemědělství na životní prostředí; eroze půdy; ochrany lesů, flóry a fauny; obnovování ekologické stability venkova;

- územního plánování včetně stavebního a urbanistického plánování;

- užívání ekonomických a fiskálních nástrojů;

- globální změny podnebí a jejího odvrácení;

- uvědomování si významu životního prostředí a výchovy k němu;

- mezinárodních úmluv v oblasti životního prostředí;

3. Spolupráce se bude uskutečňovat prostřednictvím:

- výměny informací a odborníků, včetně informací a odborníků z oblasti předávání čistých technologií; rozvoje informačních systémů v oblasti životního prostředí;

- programů odborné přípravy;

- společné výzkumné činnosti;

- sbližování práva (normy Společenství);

- spolupráce na regionální úrovni (včetně spolupráce v rámci Evropské agentury pro životní prostředí, až bude zřízena Společenstvím) a na mezinárodní úrovni;

- rozvoje strategií, zvláště s přihlédnutím ke globálním a klimatickým otázkám.

Článek 82

Doprava

1. Strany budou rozvíjet a posilovat spolupráci tak, aby bylo ČR umožněno:

- restrukturalizovat a modernizovat dopravu;

- zlepšovat pohyb cestujících a zboží a přístup na dopravní trh odstraňováním administrativních, technických a ostatních překážek;

- usnadňovat tranzitní přepravu Společenství v ČR formou silniční, železniční, říční a kombinované dopravy;

- dosahovat operačních norem srovnatelných s normami ve Společenství.

2. Spolupráce zahrne především následující:

- ekonomické, právní a technické programy odborné přípravy;

- poskytování technické pomoci a poradenství a výměnu informací;

- poskytování prostředků pro rozvoj infrastruktury v ČR.

3. Spolupráce bude zahrnovat následující prioritní oblasti:

- výstavbu a modernizaci silniční dopravy včetně postupného usnadňování podmínek tranzitu;

- řízení železnic a letišť, včetně spolupráce mezi příslušnými státními orgány;

- modernizaci na hlavních trasách společného zájmu a na transevropských spojích silniční, vnitrozemské vodní, železniční, přístavní a letištní infrastruktury;

- územní plánování včetně stavebního a urbanistického plánování;

- podporu propojené silniční a železniční dopravy, kontejnerizaci, překládky nákladů a výstavbu terminálů;

- výměnu dopravního technického zařízení za účelem vyhovění standardům Společenství;

- podporu společných technologických a výzkumných programů v souladu s článkem 76;

- rozvoj legislativních opatření a uskutečňování takové politiky ve všech oblastech dopravy, která je slučitelná s dopravní politikou Společenství.

Článek 83

Telekomunikace

1. Strany budou rozšiřovat a upevňovat spolupráci v této oblasti a budou za tímto účelem iniciovat zejména následující činnost:

- výměnu informací o telekomunikační politice;

- výměnu technických a jiných informací a organizování seminářů, pracovních setkání a konferencí pro experty obou stran;

- provádění odborné přípravy a poradenské činnosti;

- uskutečňování převodu technologie;

- realizaci společných projektů za účasti příslušných orgánů obou stran;

- rozvoj evropských norem, systémů ověřování a regulačních přístupů;

- rozvoj nových komunikací, služeb a zařízení, zvláště těch s komerčním uplatněním.

2. Tyto činnosti budou zaměřeny na následující prioritní oblasti:

- modernizaci telekomunikační sítě v ČR a její zapojení do evropské a světové sítě;

- spolupráci uvnitř struktur evropské standardizace;

- integraci transevropských systémů; právní a regulační aspekty telekomunikací;

- řízení telekomunikací v nových ekonomických podmínkách organizační struktury strategie a plánování, zásady nákupu;

- územní plánování, včetně stavebního a urbanistického plánování.

Článek 84

Bankovnictví, pojišťovnictví, ostatní finanční služby a spolupráce při kontrole

1. Strany budou spolupracovat s cílem vytvořit a rozvíjet vhodný rámec pro podporu bankovnictví, pojišťovnictví a finančních služeb v ČR.

a) Spolupráce bude zaměřena na:

- přijetí společného systému účetnictví, slučitelného s evropskými normami;

- upevňování a restrukturalizaci bankovního a finančního sektoru;

- zlepšování dozoru nad bankovními a finančními službami a jejich regulace;

- přípravu překladů právních předpisů ČR a Společenství;

- přípravu glosářů terminologie;

- výměnu informací, zejména pokud jde o navrhované právní předpisy.

b) K tomuto cíli bude spolupráce zahrnovat poskytování technické pomoci a odbornou přípravu.

2. Strany budou spolupracovat s cílem rozvíjet účinné kontrolní systémy v ČR podle standardních metod a postupů Společenství.

a) Spolupráce bude zaměřena na:

- zřízení nezávislého nejvyššího kontrolního úřadu v ČR;

- zřízení vnitřních kontrolních útvarů ve státních orgánech;

- výměnu příslušných kontrolních informací;

- sjednocení kontrolní dokumentace;

- školící a poradenskou činnost.

b) K tomuto účelu bude Společenství poskytovat příslušnou technickou pomoc.

Článek 85

Měnová politika

Na žádost orgánů ČR poskytne Společenství technickou pomoc určenou na podporu úsilí ČR o zavedení plné směnitelnosti koruny a o postupné sblížení její politiky s politikou Evropského měnového systému. Tato pomoc bude zahrnovat neformální výměnu informací o zásadách a fungování Evropského měnového systému.

Článek 86

Praní peněz

1. Strany souhlasí s nutností vyvíjet veškeré úsilí a spolupráci za účelem předcházet používání jejich finančních soustav k praní příjmů z trestné činnosti všeobecně a z deliktů spojených s narkotiky zvláště.

2. Spolupráce v této oblasti bude zahrnovat administrativní a technickou pomoc s cílem vytvářet vhodné normy proti praní peněz shodné s těmi, které byly přijaty Společenstvím a jinými mezinárodními fóry v této oblasti, včetně Skupiny pro finanční úkoly (FATF).

Článek 87

Regionální rozvoj

1. Strany budou posilovat vzájemnou spolupráci v regionálním rozvoji a využívání území.

2. Za tímto účelem mohou být podniknuta jakákoliv následující opatření:

- výměna informací mezi státními, regionálními nebo místními orgány o regionální politice a o politice územního plánování;

- poskytování pomoci ČR při formování takové politiky;

- společné akce regionálních a místních orgánů v oblasti hospodářského rozvoje;

- studium koordinovaných přístupů k rozvoji pohraničních oblastí mezi ČR a Společenstvím a ostatních oblastí v ČR se závažnými regionálními rozdíly;

- výměna návštěv ke zkoumání možností pro spolupráci a pomoc;

- výměna zaměstnanců státní správy nebo odborníků;

- poskytování technické pomoci;

- vytváření programů k výměně informací a zkušeností různými metodami včetně seminářů.

Článek 88

Sociální spolupráce

1. Pokud jde o zdraví a bezpečnost, budou strany rozvíjet vzájemnou spolupráci s cílem zlepšování úrovně ochrany zdraví a bezpečnosti pracovníků, vycházejíce z úrovně ochrany existující ve Společenství. Spolupráce bude obsahovat zvláště následující:

- poskytování technické pomoci;

- výměnu odborníků;

- spolupráci mezi firmami;

- výměnu informací a administrativní a jinou vhodnou pomoc firmám, odbornou přípravu.

2. Pokud jde o zaměstnanost, bude spolupráce mezi stranami zaměřena především na zlepšování služeb při hledání zaměstnání a poradenských služeb pro různá povolání, na poskytování podpůrných opatření a na podporu místního rozvoje za účelem pomoci průmyslové restrukturalizaci.

Bude rovněž zahrnovat opatření jako vypracování studií, poskytování expertních služeb, informací a odborné přípravy.

3. Pokud jde o sociální zabezpečení, bude spolupráce mezi stranami směřovat k přizpůsobení systému sociálního zabezpečení nové hospodářské a sociální situaci, především poskytováním expertních služeb, informací a odborné přípravy.

Článek 89

Cestovní ruch

Strany budou zvyšovat a rozvíjet vzájemnou spolupráci, která bude zahrnovat:

- usnadňování obchodu v oblasti cestovního ruchu;

- zvyšování toků informací mezinárodními sítěmi, databankami, atd.;

- převod know-how prostřednictvím odborné přípravy, výměn, seminářů;

- realizaci regionálních turistických projektů jako jsou transhraniční projekty, družební města atd.;

- výměnu názorů a poskytování příslušné výměny informací o důležitých otázkách společného zájmu týkajících se oblasti cestovního ruchu;

- podporu rozvoje infrastruktury, jež vede k investování do oblasti cestovního ruchu.

Článek 90

Malé a střední podniky

1. Strany budou usilovat o rozvoj a upevňování malých a středních podniků v soukromém sektoru a spolupráce mezi malými a středními podniky v ČR a ve Společenství.

2. Budou podporovat výměnu informací a know-how v následujících oblastech:

- zavádění právních, administrativních, technických, daňových a finančních podmínek, potřebných pro zakládání a rozšiřování malých a středních podniků a pro spolupráci přesahující hranice;

- poskytování specializovaných služeb, požadovaných malými a středními podniky (odborná příprava v oblasti řízení, účetnictví, marketing a kontrola kvality atd.) a posilování zastoupení, poskytujících takové služby;

- vytváření vhodných propojení s provozovateli Společenství s cílem zlepšovat informační tok do malých a středních podniků a podporovat spolupráci přesahující hranice (např. Síť obchodní spolupráce (BC-NET), Euro-Info Centra, konference atd.).

3. Spolupráce bude zahrnovat poskytování technické pomoci zvláště pro vytváření příslušné institucionální podpory malým a středním podnikům na státní a regionální úrovni, a to pokud jde o finanční, školící, poradenské, technologické a komerční služby.

Článek 91

Informace a komunikace

Pokud jde o informace a komunikace, ČR a Společenství podniknou příslušné kroky k povzbuzení účinné vzájemné výměny informací. Přednost bude dána programům zaměřeným na poskytování základních informací o Společenství veřejnosti a určitým kruhům v ČR odbornějších informací, včetně přístupu k databázím Společenství, kde to bude možné.

Článek 92

Ochrana spotřebitele

1. Strany budou spolupracovat za účelem dosažení plného přizpůsobení ČR systému ochrany spotřebitele ve Společenství.

2. K tomuto účelu bude spolupráce v rámci stávajících možností zahrnovat:

- výměnu informací a odborníků,

- přístup k databázím Společenství;

- školící operace a technickou pomoc.

Článek 93

Celnictví

1. Cílem spolupráce bude zabezpečit dodržování všech ustanovení, jejichž přijetí je plánováno v souvislosti s obchodem, a dosáhnout přiblížení celní soustavy ČR celní soustavě Společenství a napomoci tak usnadnění kroků směrem k liberalizaci plánované podle této dohody.

2. Spolupráce bude především zahrnovat:

- výměnu informací;

- rozvoj infrastruktury přesahující hranice mezi stranami;

- vzájemné propojení mezi tranzitními systémy ČR a Společenství;

- zjednodušování prohlídek a formalit při přepravě zboží;

- organizování seminářů a umísťování;

Technická pomoc bude poskytována, kde to bude na místě.

3. Aniž by tím byla dotčena další spolupráce, předpokládaná touto dohodou a zvláště článkem 96, bude se vzájemná spolupráce mezi správními orgány smluvních stran ve věcech celnictví uskutečňovat v souladu s ustanoveními protokolu č. 6.

Článek 94

Statistická spolupráce

1. Spolupráce v této oblasti bude mít za cíl rozvoj účinného statistického systému, který bude rychle a včas poskytovat spolehlivou statistiku potřebnou pro plánování a sledování procesu reformy a který bude přispívat k rozvoji soukromého podnikání v ČR.

2. Strany budou spolupracovat zejména:

- při posilování statistické služby ČR;

- při dosahování harmonizace se standardními mezinárodními metodami, normami a klasifikacemi (zvláště Společenství),

- při poskytování údajů potřebných pro průběh a sledování ekonomické reformy;

- při poskytování příslušných makroekonomických a mikroekonomických údajů pro hospodářské provozovatele soukromého sektoru;

- při zabezpečování důvěrného charakteru individuálních dat;

- při výměně statistických informací.

3. Společenství bude poskytovat příslušnou technickou pomoc.

Článek 95

Ekonomika

1. ČR a Společenství budou usnadňovat proces ekonomických reforem a integrace cestou spolupráce za účelem lepšího pochopení podstaty svých ekonomik a cestou provádění hospodářské politiky v tržních hospodářstvích.

2. Za tímto účelem budou ČR a Společenství:

- provádět výměnu informací o makroekonomických výkonech a výhledech a o strategii rozvoje, kde to bude na místě;

- analyzovat společně ekonomické otázky společného zájmu včetně vytváření rámce ekonomické politiky a nástrojů k jejímu uskutečňování;

- podporovat, zvláště prostřednictvím programu Akce pro spolupráci v ekonomice, extenzivní spolupráci mezi ekonomy a manažery v ČR a ve Společenství s cílem urychlovat předávání know-how pro účely koncipování hospodářské politiky a umožňovat širokou distribuci výsledků výzkumu vztahujícího se k této politice.

Článek 96

Narkotika

1. Spolupráce je zejména zaměřena na zvyšování účinnosti postupů a opatření, jimiž se čelí dodávkám a nedovolenému obchodování s narkotiky a psychotropními látkami a která vedou k omezování zneužívání těchto látek.

2. Smluvní strany se dohodnou na nezbytných metodách spolupráce k dosažení těchto cílů, včetně modalit uskutečňování společných akcí. Jejich akce budou založeny na konzultacích a úzké spolupráci při sledování cílů, postupů a metod v oblastech, uvedených v odstavci 1.

3. Spolupráce mezi smluvními stranami bude zahrnovat technickou a administrativní pomoc, která by se mohla týkat zejména následujících oblastí: příprava a uplatňování vnitrostátních právních předpisů; vytváření institucí a informačních středisek a středisek sociálních a zdravotních; odborná příprava personálu a výzkum; předcházení používání chemických sloučenin pro nedovolenou výrobu narkotik z psychotropních látek.

Strany se mohou dohodnout na začlenění dalších oblastí.

HLAVA VII:

KULTURNÍ SPOLUPRÁCE

Článek 97

1. Strany se zavazují podporovat kulturní spolupráci. Kde to bude na místě, mohou být programy kulturní spolupráce Společenství nebo jednoho či více členských států rozšiřovány na ČR a, v zájmu obou stran, může být rozvíjena další činnost.

Tato spolupráce může zejména pokrývat:

- překlady literárních děl;

- konzervaci a restaurování památek a lokalit (architektonické a kulturní dědictví);

- odbornou přípravu těch, kdož se zabývají kulturními otázkami;

- organizování evropsky orientovaných kulturních událostí.

2. Strany budou spolupracovat při podpoře audiovizuálního průmyslu v Evropě. Audiovizuální sektor v ČR by se mohl nejvýrazněji podílet na činnostech organizovaných Společenstvím v rámci programu MEDIA pro roky 1991 - 1995 v souladu s postupy stanovenými orgány odpovědnými za řízení jednotlivých činností a v souladu s ustanoveními Rozhodnutí Rady Evropských společenství ze dne 21. prosince 1990, jímž byl program vytvořen.

Strany budou koordinovat a, kde to bude na místě, harmonizovat svoji politiku regulace vysílání přes hranice států, technické normy a prosazování evropské audiovizuální technologie.

HLAVA VIII:

FINANČNÍ SPOLUPRÁCE

Článek 98

Za účelem dosažení cílů této dohody a v souladu s články 99, 100, 102 a 103 a aniž by byl dotčen článek 101, ČR obdrží dočasnou finanční pomoc od Společenství ve formě grantů a půjček, včetně půjček Evropské investiční banky ve smyslu ustanovení článku 18 Statutu banky.

Článek 99

Tato finanční pomoc bude pokrývána:

- opatřeními operace PHARE podle nařízení Rady EHS č. 3906/89 ve znění dodatků po celou dobu jejich platnosti; poté budou granty poskytovány Společenstvím buď v rámci Operace PHARE na víceletém základě, nebo jako součást nového finančního víceletého rámce vytvořeného Společenstvím po konzultacích s ČR a se zřetelem k důvodům zakotveným v článcích 102 a 103.

- půjčkou (půjčkami) od Evropské investiční banky před uplynutím doby její (jejich) využitelnosti; Společenství po konzultacích s ČR stanoví maximální částku a dobu využitelnosti půjček od Evropské investiční banky pro ČR na následující roky.

Článek 100

Cíle a oblasti finanční pomoci Společenství budou zakotveny indikativním programu, který bude dohodnut mezi oběma stranami. Strany budou informovat Radu přidružení.

Článek 101

1. Společenství posoudí, v případě zvláštní potřeby, se zřetelem na využitelnost všech finančních zdrojů, na žádost ČR a v součinnosti s mezinárodními finančními institucemi, v kontextu G-24 možnost poskytnout dočasnou finanční pomoc

- na podporu opatření majících za cíl zavést a udržovat směnitelnost měny ČR;

- na podporu úsilí o střednědobou stabilizaci a strukturální úpravy, včetně pomoci v platební bilanci.

2. Tato finanční pomoc předpokládá, že ČR předloží programy podporované MMF v kontextu G-24, podle okolností, pro směnitelnost a/ nebo restrukturalizaci jejího hospodářství, jejich schválení Společenstvím, nepřetržité plnění těchto programů ze strany ČR a, jako nejvyšší cíl, rychlý přechod ke spoléhání na financování ze soukromých zdrojů.

3. Rada přidružení bude informována o podmínkách, za nichž bude poskytována tato pomoc, a o plnění závazků, které ČR převzala v souvislosti s takovou pomocí.

Článek 102

Finanční pomoc ze strany Společenství bude vyhodnocena ve světle nových potřeb a úrovně rozvoje ČR, ze zřetelem na stanovené priority, absorbční kapacitu ekonomiky ČR, schopnost splácet půjčky a na pokrok na cestě k systému tržního hospodářství a v restrukturalizaci v ČR.

Článek 103

S cílem umožnit optimální využití dosažitelných zdrojů smluvní strany zajistí, že příspěvky Společenství budou poskytovány v těsné součinnosti s příspěvky z ostatních zdrojů, jako od členských států, ostatních zemí, včetně G-24 a mezinárodních finančních institucí jako Mezinárodní měnový fond, Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj a Evropská banka pro obnovu a rozvoj.

HLAVA IX:

INSTITUCIONÁLNÍ, VŠEOBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 104

Tímto se zřizuje Rada přidružení, která bude dohlížet na provádění této dohody. Bude se scházet na ministerské úrovni jednou do roka a tehdy, když si to vyžádají okolnosti. Bude posuzovat jakékoliv významné otázky vyplývající z rámce této dohody a jakékoliv jiné dvoustranné nebo mezinárodní otázky společného zájmu.

Článek 105

1. Rada přidružení bude složena ze členů jmenovaných vládou ČR na jedné straně a ze členů Rady Evropských společenství a ze členů Komise Evropských společenství na straně druhé.

2. Členové Rady přidružení se mohou nechat zastupovat za podmínek, které budou zakotveny v jejím jednacím řádu.

3. Rada přidružení stanoví svůj jednací řád.

4. V předsednictví Rady přidružení se budou střídat člen Rady Evropských společenství a člen vlády ČR v souladu s ustanoveními zakotvenými v jejím jednacím řádu.

5. Tam, kde je to na místě, Evropská investiční banka se účastní na práci Rady přidružení jako pozorovatel.

Článek 106

Rada přidružení bude pro účely dosahování cílů této dohody nadána pravomocí přijímat rozhodnutí v případech v ní stanovených. Přijatá rozhodnutí budou závazná pro obě strany, které podniknou opatření nezbytná k realizaci přijatých rozhodnutí.

Rada přidružení může také činit příslušná doporučení.

Svá rozhodnutí a doporučení bude formulovat po dohodě stran.

Článek 107

1. Každá ze stran může předložit Radě přidružení jakýkoliv spor vztahující se k použití nebo výkladu této dohody.

2. Rada přidružení může vyřešit spor rozhodnutím.

3. Každá strana bude vázána podniknout opatření k provedení rozhodnutí uvedeného v odstavci 2.

4. V případě, že nebude možné vyřešit spor v souladu s odstavcem 2 tohoto článku, kterákoliv strana může notifikovat druhé straně jmenování rozhodce; druhá strana musí pak jmenovat druhého rozhodce do dvou měsíců. Pro účely této procedury budou Společenství a členské státy pokládány za jednu stranu sporu.

Rada přidružení jmenuje třetího rozhodce.

Rozhodnutí rozhodců budou přijímána většinou hlasů.

Každá strana sporu musí podniknout kroky, jež si žádá provedení rozhodnutí rozhodců.

Článek 108

1. Radě přidružení bude při výkonu jejích povinností nápomocen Výbor přidružení, složený z představitelů vlády ČR na jedné straně a z představitelů Rady Evropských společenství a členů Komise Evropských společenství na straně druhé, obvykle na úrovni vyšších státních úředníků.

Ve svém jednacím řádu určí Rada přidružení povinnosti Výboru přidružení, které budou zahrnovat přípravu zasedání Rady přidružení a způsob činnosti Výboru.

2. Rada přidružení může delegovat na Výbor přidružení kteroukoliv ze svých pravomocí. V takovém případě bude Výbor přidružení přijímat svá rozhodnutí v souladu s podmínkami uvedenými v článku 106.

Článek 109

Rada přidružení může rozhodnout o vytvoření jakéhokoliv jiného zvláštního výboru nebo orgánu, který jí může pomáhat při plnění jejích povinností.

Ve svém jednacím řádu určí Rada přidružení složení a povinnosti takových výborů nebo orgánů a způsob jejich činnosti.

Článek 110

Tímto se vytváří Parlamentní výbor přidružení. Bude fórem pro členy Parlamentu ČR a členy Evropského parlamentu ke schůzkám a výměně názorů. Bude se scházet v intervalech, které si sám stanoví.

Článek 111

1. Parlamentní výbor přidružení bude sestávat ze členů Parlamentu ČR na jedné straně a členů Evropského parlamentu na straně druhé.

2. Parlamentní výbor přidružení si stanoví jednací řád.

3. V předsednictví Parlamentního výboru přidružení se bude střídat Parlament ČR a Evropský parlament v souladu s ustanoveními zakotvenými v jeho jednacím řádu.

Článek 112

Parlamentní výbor přidružení může požadovat příslušné informace o provádění této dohody od Rady přidružení, která pak Výboru tyto požadované informace poskytne.

Parlamentní výbor přidružení bude informován o rozhodnutích Rady přidružení.

Parlamentní výbor přidružení může podávat doporučení Radě přidružení.

Článek 113

V rámci této dohody se každá strana zavazuje zajistit fyzickým a právnickým osobám druhé strany ve srovnání s jejími vlastními státními příslušníky nediskriminovaný přístup k příslušným soudním a správním orgánům stran, aby mohly hájit svá osobní a majetková práva včetně těch, která se týkají duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví.

Článek 114

Nic v této dohodě nebrání smluvní straně, aby přijala jakákoliv opatření:

(a) která považuje za nezbytná k předcházení úniku informací v rozporu s jejími základními bezpečnostními zájmy;

(b) která se vztahují k výrobě zbraní, munice nebo válečného materiálu nebo k obchodu s nimi, nebo k výzkumu, vývoji nebo výrobě nezbytné pro účely obrany s tím, že taková opatření nepoškodí podmínky soutěže, pokud jde o výrobky, které nejsou zvláště určeny pro vojenské účely;

(c) která považuje za nezbytná pro vlastní bezpečnost v případě vážných vnitřních nepokojů, jež ohrožují zachovávání práva a pořádku, v době války nebo vážného mezinárodního napětí, jež vytváří hrozbu války nebo pro plnění závazků, které přijala za účelem zachování míru a mezinárodní bezpečnosti.

Článek 115

1. V oblastech, na něž se tato dohoda vztahuje, a aniž by byla dotčena jakákoliv zvláštní ustanovení v ní obsažená:

- opatření používaná

ČR vůči Společenství nebudou zakládat diskriminaci mezi členskými státy, jejich státními občany nebo jejich společnostmi a firmami,

- opatření používaná Společenstvím vůči ČR nebudou zakládat diskriminaci mezi jejími státními občany nebo jejími společnostmi a firmami.

2. Ustanovení odstavce 1 se nedotýkají práva smluvních stran použít příslušná ustanovení jejich fiskálních právních předpisů na daňové poplatníky, kteří nejsou v totožném postavení, pokud jde o místo jejich pobytu.

Článek 116

Výrobky mající původ v ČR nebudou požívat příznivějšího zacházení při dovozu do Společenství než je zacházení, které používají členské státy mezi sebou.

Zacházení poskytnuté ČR podle hlavy IV a oddílu I hlavy V nebude příznivější než zacházení, které si přiznávají členské státy mezi sebou.

Článek 117

1. Strany podniknou všechna obecná nebo zvláštní opatření požadovaná ke splnění jejich závazků podle této dohody. Budou sledovat dosažení cílů vytyčených touto dohodou.

2. Jestliže jedna strana má za to, že druhá strana nesplnila závazek podle této dohody, může podniknout příslušná opatření. Dříve, než tak učiní, poskytne Radě přidružení veškeré příslušné informace požadované pro důkladné posouzení situace, za účelem nalezení řešení přijatelného pro strany, s výjimkou případů zvláštní naléhavosti.

Při výběru opatření musí být dána přednost takovým, která nejméně naruší působení této dohody. Tato opatření budou neprodleně oznámena Radě přidružení a budou předmětem konzultací v Radě přidružení, jestliže o to druhá strana požádá.

Článek 118

Dokud podle této dohody nebude dosaženo rovných práv pro jednotlivce a provozovatele hospodářských činností, nebude se tato dohoda dotýkat práv, která jim byla zaručena stávajícími dohodami, které zavazují ČR na jedné straně a jeden nebo více členských států na straně druhé.

Článek 119

Protokoly 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7 a 8 a přílohy I až XVII, budou tvořit nedílnou součást této dohody.

Článek 120

Tato dohoda se uzavírá na neomezenou dobu.

Kterákoliv ze stran může vypovědět tuto dohodu tím, že to oznámí druhé straně. Tato dohoda přestane platit šest měsíců ode dne takového oznámení.

Článek 121

Tato dohoda se bude vztahovat na jedné straně na území ČR a na straně druhé na území, na něž se vztahují smlouvy zakládající Evropské hospodářské společenství, Evropské společenství pro automovou energii a Evropské společenství uhlí a oceli, za podmínek v nich stanovených.

Článek 122

Tato dohoda je sjednána v jazycích: českém, anglickém, dánském, francouzském, holandském, italském, německém, portugalském, řeckém a španělském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

Článek 123

Tato dohoda bude schválena smluvními stranami podle jejich vlastních postupů.

Tato dohoda vstoupí v platnost prvního dne druhého měsíce následujícího po dni, kdy si smluvní strany vzájemně oznámí, že postupy uvedené v prvním odstavci byly završeny.

Svým vstupem v platnost tato dohoda nahradí Dohodu mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Evropským hospodářským společenstvím a Evropským společenstvím pro atomovou energii o obchodu, obchodní a hospodářské spolupráci, podepsanou v Bruselu 7. května 1990 a Protokol mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Evropským společenstvím uhlí a oceli, parafovaný v Bruselu 28. června 1991 před jeho vstupem v platnost.

Článek 124

1. Vzhledem k tomu, že ustanovení odpovídající určitým částem této dohody a zároveň Evropské dohody, podepsané mezi Společenstvím a jeho členskými státy a ČSFR 16. prosince 1991, zvláště ta ustanovení, která se týkají pohybu zboží, jsou prováděna od 1. března 1992 na základě Prozatímní dohody o obchodu a otázkách s obchodem souvisejících, uzavřené mezi ČSFR a Společenstvím a podepsané 16. prosince 1991 a dále novelizované na základě doplňkových protokolů mezi Společenstvím a ČR a SR, smluvní strany souhlasí, že za takových okolností pro účely hlavy III, článků 64, 66 a 67 této dohody a protokolů č. 1 (s výjimkou článku 3), 2, 3, 4, 5 a 6, pojem „den vstupu této dohody v platnost“ znamená

- 1. březen 1992, pokud jde o závazky vstupující v účinnost ke dni vstupu této dohody v platnost a

- 1. leden 1992, pokud jde o závazky vstupující v účinnost po dni vstupu v platnost s odkazem na den vstupu v platnost.

2. Pokud vstoupí tato dohoda v platnost po 1. lednu kteréhokoliv roku, platí ustanovení protokolu č. 7.

NA DŮKAZ ČEHOŽ níže podepsaní zplnomocnění zástupci podepsali tuto dohodu.

Za Českou republiku:

Josef Zieleniec v. r.

ministr zahraničních věcí

Za Belgické království:

Robert Urbain v. r.

ministr zahraničního obchodu a evropských záležitostí

Za Dánské království:

Niels Helveg Petersen v. r.

ministr zahraničních věcí

Za Spolkovou republiku Německo:

Klaus Kinkel v. r.

ministr zahraničních věcí

Za Řeckou republiku:

Michel Papaconstantinou v. r.

ministr zahraničních věcí

Za Španělské království:

Javier Solana Madariaga v. r.

ministr zahraničních věcí

Za Francouzskou republiku:

Alain Juppé v. r.

ministr zahraničních věcí

Za Irsko:

Dick Spring v. r.

ministr zahraničních věcí

Za Italskou republiku:

Paolo Baratta v. r.

ministr zahraničního obchodu

Za Lucemburské velkovévodství:

Jacques F. Poos v. r.

ministr zahraničních věcí

Za Nizozemské království:

Peter H. Kooijmans v. r.

ministr zahraničních věcí

Za Portugalskou republiku:

José Manuel Durao Barroso v. r.

ministr zahraničních věcí

Za Spojené království Velké Británie a Severního Irska:

David Heathcoat-Amory v. r.

Státní tajemník pro zahraniční věci

Za Radu a Komisi Evropských společenství:

Sir Leon Brittan v. r.

viceprezident Komise ES

Hans van den Broek v. r.

člen Komise ES

Willy Claes v. r.

ministr zahraničních věcí Belgického království, předseda Rady ES

Příloha I

Seznam výrobků vztahujících se k článkům 9 a 19 Dohody

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha II

Seznam výrobků vztahujících se k článku 10.2

CN kód 1993

7202 21 10

7202 21 90

7202 29 00

Příloha III

Seznam výrobků vztahujících se k článku 10.3

⟪TABLE:tbl_001⟫

1. Pro dovozy přesahující tyto kvóty se budou uplatňovat cla vyplývající z Dohody

2. Pro dovozy přesahující tyto stropy může ES uplatňovat cla vyplývající z Dohody

3. Tyto hodnoty budou zvýšeny:

- o 20 % k datu vstupu Dohody v platnost

- o dalších 20 % k 1. lednu 1993

- o dalších 10 % k 1. červenci 1993

- o dalších 30 % k 1. lednu 1994

4. Nové motorové karavany o obsahu válců větším než 2500 cm 3 , ale nepřesahujícím 3000 cm 3

5. Ostatní nová vozidla s pístovým vznětovým motorem s vnitřním spalováním (s dieslovým nebo polodieslovým motorem) o obsahu válců větším než 2500 cm 3 , ale nepřesahujícím 3000 cm 3

6. Jiná nová vozidla než s elektrickými motory o obsahu válců nepřesahujícím 3000 cm 3

7. Od 1. června 1993 do 31. prosince 1995 budou s případnými pozdějšími modifikacemi uplatňována ustanovení Rozhodnutí 1/93 (C) a 1/93 (S) Společného výboru jednajícího ve shodě s Prozatímní dohodou o obchodu a otázkách s obchodem souvisejících mezi Společenstvím a ČSFR podepsanou 16. prosince 1991 a upravenou doplňkovými protokoly mezi Společenstvím a Českou republikou a Společenstvím a Slovenskou republikou.

Příloha IV

Seznam výrobků vztahujících se k článku 11.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha V

Seznam výrobků vztahujících se k článku 11.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha VI

Seznam výrobků vztahujících se k článku 11. 3

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha VII

Seznam výrobků vztahujících se k článku 11.4

(Nové automobily)

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha VIII

Seznam zboží podléhajícího licenčnímu řízení při dovozu

Neautomatické licence s pevnými dovozními kvótami

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha IX

Seznam zboží, podléhajícího licenčnímu řízení při vývozu 1 )

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha X

Zboží uvedené v článku 18, na které si Společenství zachová zemědělský komponent ve clech a na které Česká republika může zemědělský komponent ve clech zavést

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha XI.a

Seznam výrobků vztahujících se k článku 21.2 (1)

Výrobky uvedené v této příloze podléhají snížení dávky o 50%.

Množství v tunách stanovená pro 3.rok budou platná od 1.července 1993 do 30.června 1994. Objemy dovozů před 1.červencem 1993, překračující 50% objemu pro 2.rok, budou odečteny od objemu platného pro 3.rok.

Množství v tunách stanovená pro 4. a 5.rok budou v daném pořadí platná od 1.července 1994 do 30.června 1995 a od 1.července 1995 do 30.června 1996.

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha XI.b

Seznam výrobků vztahujících se k článku 21.2 (1)

⟪TABLE:tbl_001⟫

(1) Nehledě na pravidla pro interpretaci kombinované nomenklatury, znění popisu výrobků se musí chápat pouze jako indikativní; preferenční režim bude přitom určován v kontextu této přílohy na základě kódu kombinované nomenklatury. Tam, kde je uveden ex kód CN, preferenční režim se určuje uplatněním kódu CN a odpovídajícím popisem dohromady.

(2) Zařazení do tohoto CN kódu podléhá podmínkám uvedeným v příslušných ustanoveních Společenství.

(3) Neuplatňuje se vyrovnávací dávka (AGR).

(4) Minimální clo: min. 2,2 ECU/100 kg netto.

(5) Podléhá režimu minimálních dovozních cen uvedenému v příloze.

Příloha k příloze.XI.b

Režim minimálních dovozních cen na vybrané druhy bobulovin na zpracování

1. Minimální dovozní ceny se stanovují na každý tržní rok na následující produkty:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Minimální dovozní ceny se stanovují Společenstvím při konzultacích s Českou republikou, přičemž se bere v úvahu vývoj cen, dovážená množství a vývoj na trhu Společenství.

2. Minimální dovozní ceny se považují za dodržené respektováním následujících kritérií:

- průměrná jednotka hodnoty na každý výrobek uvedený v odst. 1 a dovážený do Společenství nesmí být nižší než minimální dovozní cena na tento výrobek po každé období tří měsíců tržního roku,

- průměrná jednotka hodnoty na každý výrobek uvedený v odst. 1 a dovážený do Společenství nesmí být nižší než 90 % minimální dovozní ceny na tento výrobek a to po jakékoli období dvou týdnů, pokud dovážená množství ve zmíněném období nejsou nižší než 4 % normálního ročního dovozu.

3. V případě nerespektování jednoho z těchto kritérií může Společenství zavést opatření zajišťující dodržení minimální dovozní ceny na každou zásilku dotyčného produktu dovezeného z České republiky.

Příloha XII

Režim na dovozy živého skotu do Společenství

1. V případě, že počet zvířat stanovený v rámci bilance (balance sheet arrangements), tak jak ji předpokládá nařízení (EHS)) č. 805/68, bude nižší než referenční množství, bude na dovozy z Maďarska, Polska, České republiky a Slovenské republiky otevřena celková celní kvóta, která bude představovat rozdíl mezi tímto referenčním množstvím a počtem zvířat stanoveným v rámci bilance. Referenční množství jsou tato:

- 217 800 v roce 1992,

- 237 600 v roce 1993,

- 257 400 v roce 1994,

- 277 200 v roce 1995,

- 297 000 v roce 1996.

Na zvířata spadající pod tuto kvótu bude uplatněna snížená vyrovnávací dávka ve výši 25 % plné vyrovnávací dávky.

Tento režim se vztahuje na živý hovězí skot na výkrm nebo na porážku o živé váze ne nižší než 160 kg a ne vyšší než 300 kg.

2. V případě, že odhady ukáží, že dovozy do Společenství by mohly překročit 425 000 kusů v daném roce, Společenství může přijmout ochranná opatření v souladu s nařízením (EHS) č. 805/68, přes všechna další práva daná dohodou.

V této souvislosti dovozy živého hovězího skotu, které nespadají pod režim uvedený v odst. 1, budou omezeny na telata o živé váze ne vyšší než 80 kg. Tyto dovozy budou předmětem řízeného režimu, aby se zajistily pravidelné dodávky během daného roku.

Příloha XIII

Seznam výrobků vztahujících se k článku 21.4 (1)

Na objemy dovozu podle CN kódů uvedené v této příloze s výjimkou kódů 0104 a 0204, se bude vztahovat snížení vyrovnávacích dávek a cel o 20 % od 1. března 1992, o 40 % od 1. ledna 1993 a o 60 % od 1. července 1993.

Množství v tunách stanovená pro 3. rok budou platná od 1. července 1993 do 30. června 1994. Objemy dovozu před 1. červencem 1993 překračující 50 % objemu pro 2. rok budou odečteny od objemu platného pro 3. rok.

Množství v tunách stanovená pro 4. a 5. rok budou v daném pořadí platná od 1. července 1994 do 30. června 1995 a od 1. července 1995 do 30. června 1996.

⟪TABLE:tbl_001⟫

(1) Nehledě na pravidla pro interpretaci kombinované nomenklatury, znění popisu výrobků se musí chápat pouze jako indikativní, preferenční režim bude přitom určován v kontextu této přílohy na základě kódu kombinované nomenklatury. Tam, kde je uveden ex kód CN, preferenční režim se určuje uplatněním kódu CN a odpovídajícím popisem dohromady.

(2) Podmínky stanovené v dohodě mezi ČSFR a EHS z roku 1982, týkající se obchodu sektoru ovcí a koz a doplněné dohodou z roku 1990 se vztahují na dovozy v rámci této celní položky s výjimkou výrobků zmíněných v odst. 1 a množství zmíněných v odst. 2 dohody z roku 1982, které budou nahrazeny výrobky a množstvím v této příloze

(3) Bez svíčkové, uvedené jinde

(4) V případě, že bude Česká republika využívat v daném roce výhod finanční pomoci Společenství v rámci triangulárních operací pro vývoz tohoto výrobku do zemí bývalého SSSR nebo zemí jiných než Maďarsko, Polsko, a Slovenská republika, které požívají pomoci G-24, sníží se kvóta tohoto výrobku na daný rok o množství odpovídající vývozu v rámci této pomoci. Kvóta nemůže být nižší než 1.850 tun.

(5) V případě, ze Česká republika bude v daném roce využívat výhod finanční pomoci Společenství v rámci triangulárních operací pro vývoz tohoto výrobku do zemí bývalého SSSR nebo zemí jiných než Maďarsko, Polsko a Slovenská republika, které požívají pomoci G-24, sníží se kvóta tohoto výrobku na daný rok o množství odpovídající vývozu v rámci této pomoci. Kvóta nemůže být nižší než 265 tun.

(6) Ekvivalent čerstvých vaječných žloutků: 1 kg sušených žloutků = 2,12 čerstvých žloutků.

(7) Ekvivalent čerstvých vajec: 1 kg sušených vajec = 3,9 čerstvých vajec.

Příloha XIV

Seznam výrobků vztahujících se k článku 21.4 1 )

Dovozy následujících výrobků majících původ ve Společenství do České republiky budou předmětem koncesí stanovených níže.

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha XV

Seznam výrobků vztahujících se k článku 24

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha XVIa

Podnikání: „Finanční služby“ (Hlava IV oddíl II)

Definice:

Finanční služba je jakákoliv služba finanční povahy nabízená poskytovatelem finančních služeb jedné strany. Finanční služby zahrnují následující činnosti:

A. Veškeré pojišťovací služby a služby spojené s pojišťovnictvím.

1. Přímé pojištění (včetně spolupojištění)

(i) životní

(ii) jiné než životní.

2. Zajištění a zpětné převzetí.

3. Zprostředkování pojištění, jako makléřství a zastoupení.

4. Pomocné pojišťovatelské služby, jako poradenské služby, pojistné statistiky, ocenění rizik a řešení pojistných nároků.

B. Bankovní a ostatní finanční služby (výjma pojištění).

1. Přijímání vkladů a jiných splatných fondů od veřejnosti.

2. Půjčky všech druhů včetně, mezi jiným, spotřebitelských úvěrů, hypotečních úvěrů, factoring a financování obchodních transakcí.

3. Finanční leasing.

4. Všechny platby a peněžní převody včetně kreditních a debetních karet, cestovních šeků a bankovních směnek.

5. Záruky a závazky.

6. Obchodování na vlastní účet zákazníků buď na burze, nebo na trhu za hotové, nebo jinak s následujícím:

(a) nástroji peněžního trhu (šeky, směnky, vkladové certifikáty atd.)

(b) devizami

(c) odvozenými produkty zahrnujícími termínové a opční obchody, avšak nejen je

(d) nástroji směnných kursů a úrokových měr, včetně swapů, dohody o termínových kursech atd.

(e) převoditelnými cennými papíry

(f) jinými obchodovatelnými nástroji a finančními aktivy včetně cenných kovů v prutech.

7. Účast na vydávání všech druhů cenných papírů, včetně jejich podpisování a disponování s nimi jako zástupce (veřejně nebo soukromě) a poskytování služeb vztahujících se k těmto emisím.

8. Peněžní makléřství.

9. Správa majetkových hodnot jako správa hotovosti nebo portfolia, všechny formy správy kolektivních investic, správa penzijních fondů, ukládání do úschovy a svěřenství.

10. Platební a clearingové služby týkající se finančních aktiv, včetně cenných papírů, odvozených produktů a jiných obchodovatelných nástrojů.

11. Poradenské zprostředkování a ostatní pomocné finanční služby ke všem činnostem uvedeným v bodech 1 - 10 včetně referencí o úvěrech a jejich rozboru, výzkumu a poradenské činnosti v oblasti investic a portfolia, poradenské činnosti v oblasti akvizic a restrukturalizace a podnikové strategie.

12. Poskytování a přenos finančních informací, zpracování finančních údajů, jakož i příslušné programové vybavení ze strany poskytovatelů ostatních finančních služeb.

Z definice finančních služeb jsou vyloučeny následující činnosti:

(a) Činnosti prováděné ústředními bankami nebo jakýmikoliv jinými veřejnoprávními institucemi za účelem uskutečňování měnové politiky a politiky směnných kursů.

(b) Činnosti prováděné ústředními bankami, vládními agenturami nebo úřady, nebo veřejnoprávními institucemi na účet vlády nebo s její zárukou výjma případů, kdy mohou být takové činnosti prováděny poskytovateli finančních služeb v soutěži s takovými veřejnoprávními subjekty.

(c) Činnosti tvořící součást statutárního systému sociálního zabezpečení nebo státních programů důchodového zabezpečení, výjma případů, kdy mohou být takové činnosti prováděny poskytovateli finančních služeb v soutěži s veřejnoprávními subjekty nebo soukromými institucemi.

Příloha XVIb

Podnikání: "Sektory týkající se konce přechodného období" (Článek 45, odstavec 1(i), 45 (5), 51(i))

- výroba v oblasti zbrojení a obrany,

- výroba oceli,

- získávání státního majetku v procesu privatizace,

- vlastnictví, používání, prodej a pronájem nemovitostí,

- obchodování a jednatelství v oblasti nemovitostí a přírodních zdrojů.

Příloha XVIc

Podnikání: "Vyňaté sektory" (čl. 45, odstavce 5, 6)

- získávání a prodej přírodních zdrojů,

- získávání a prodej zemědělské půdy a lesů,

- kulturní a historické památky a stavby.

Příloha XVII

1. Odstavec 2 článku 67 se týká následující mnohostranné úmluvy: Protokol k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek (Madrid 1989);

2. Rada přidružení může rozhodnout o tom, že odstavec 2 článku 67 se vztahuje i k jiným mnohostranným úmluvám.

3. Smluvní strany potvrzují význam závazků vyplývajících z následujících mnohostranných úmluv:

- Bernská úmluva na ochranu literárních a uměleckých děl (Pařížský akt, 1971);

- Mezinárodní úmluva na ochranu výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů a rozhlasových organizací (Řím, 1961);

- Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví (Stockholmský akt,1967 a změny 1979);

- Madridská dohoda o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek (Stockholmský akt,1967 a změny 1979);

- Niceská dohoda o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek (Ženeva 1977, změny 1979);

- Budapešťská smlouva o mezinárodním uznávání uložení mikroorganismů k účelům patentového řízení (1977, změny 1980);

- Smlouva o patentové spolupráci (Washington 1970, změny 1979 a 1984).

4. Pro účely odstavce 3 této přílohy a ustanovení článku 76 odstavce 1, týkajících se duševního vlastnictví, jsou smluvními stranami Česká republika, Evropské hospodářské společenství a členské státy, každý podle příslušné kompetence ve věcech průmyslového, duševního a obchodního vlastnictví, zahrnutých v těchto úmluvách nebo v článku 76 odstavce 1.

5. Ustanovení této přílohy a článku 76 odstavce 1, týkající se duševního vlastnictví, neomezují kompetence Evropského hospodářského společenství a jeho členských států ve věcech průmyslového, duševního a obchodního vlastnictví.

SEZNAM PROTOKOLŮ

PROTOKOL č. 1 o textilních a oděvních výrobcích

PROTOKOL č. 2 o výrobcích, k nimž se vztahuje Smlouva zakládající Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO)

PROTOKOL č. 3 o obchodu zpracovanými zemědélskými produkty mezi Českou republikou a Společenstvím, které nespadají pod přílohu II Smlouvy EHS

PROTOKOL č. 4 o definici pojmu "původní výrobky" a metodách administrativní spolupráce

PROTOKOL č. 5 o zvláštních ustanoveních týkajících se obchodu mezi Českou republikou a Španělskem a Portugalskem

PROTOKOL č. 6 o vzájemné pomoci v celních otázkách

PROTOKOL č. 7 o koncesích s ročními limity

PROTOKOL č. 8 o sukcesi České republiky při uznání výměnných dopisů mezi Evropským hospodářským společenstvím a Českou a Slovenskou federativní republikou o transitu a pozemní dopravní infrastruktuře

PROTOKOL č. 1

O TEXTILNÍCH A ODĚVNÍCH VÝROBCÍCH

k Evropské dohodě ("Dohodě")

ČLÁNEK 1

Tento protokol se vztahuje na textilní a oděvní výrobky (dále “textilní výrobky“) uvedené v příloze č. I Dodatkového protokolu k Evropské dohodě o obchodu textilními výrobky mezi Evropským hospodářským společenstvím a Českou a Slovenskou Federativní Republikou parafovaného 17.prosince 1992 a prováděného od 1.ledna 1993, pokud se týká kvantitativních ujednání, a na část XI (kapitoly 50 - 63) kombinované nomenklatury Společenství, resp. celního sazebníku České republiky, pokud se týká tarifních záležitostí.

ČLÁNEK 2

1. Celní sazby u dovozů, které se vztahují v rámci Společenství na textilní výrobky spadající do části XI (kapitoly 50-63) kombinované nomenklatury a pocházející z ČR se v souladu s protokolem 4 Dohody budou snižovat ročně ve stejné výši, což povede k jejich zrušení na konci šestiletého období, započatého od vstupu Dohody v platnost, a to následovně:

- dnem vstupu Dohody v platnost na pět sedmin základní sazby;

- na začátku třetího roku na čtyři sedminy základní sazby;

- na začátku čtvrtého roku na tři sedminy základní sazby;

- na začátku pátého roku na dvě sedminy základní sazby;

- na začátku šestého roku budou zbývající celní sazby zrušeny.

2. Celní sazby textilních výrobků spadajících do části XI (kapitoly 50-63) celního sazebníku České republiky a pocházejících z ES, aplikované na přímé dovozy do České republiky budou v souladu s protokolem 4 Dohody postupně snižovány, jak je uvedeno v článku 11 Dohody.

3. Celní sazby textilních výrobků spadajících do kategorií uvedených v příloze k nařízení Rady EHS č. 636/82, aplikované na reimporty do Společenství po zpracování nebo vyrobení v České republice, budou zrušeny dnem vstupu Dohody v platnost.

4. Ustanovení článku 12 a článku 13 Dohody budou aplikována na obchod textilními výrobky mezi stranami.

ČLÁNEK 3

Počínaje 1. lednem 1993 budou kvantitativní ujednání a jiné související záležitosti ohledně vývozu textilních výrobků pocházejících z České republiky do Společenství a pocházejících ze Společenství do České republiky řízeny Dodatkovým protokolem k Evropské dohodě o obchodu textilními výrobky mezi EHS a ČSFR parafovaným 17. prosince 1992 a prováděným od 1. ledna 1993 (zejména včetně Agreed Minute č. 5 k němu) a pozměněným Dodatkovým protokolem o obchodu textilními výrobky mezi EHS a ČR parafovaným 17. září 1993.

ČLÁNEK 4

Počínaje vstupem Dohody v platnost nebudou zaváděna žádná nová kvantitativní omezení nebo opatření s rovnocenným účinkem s výjimkou těch, která jsou uvedena v Dohodě a jejích protokolech.

PROTOKOL č. 2

O VÝROBCÍCH ESUO K EVROPSKÉ DOHODĚ ("DOHODA")

ČLÁNEK 1

Tento protokol se vztahuje na výrobky uvedené v příloze I Smlouvy ESUO v souladu se Všeobecnými celními tarify. x/

ODDÍL I

ESUO ocelářské výrobky

ČLÁNEK 2 (1)

Dovozní cla aplikovatelná v ES na ESUO ocelářské výrobky pocházející z ČR budou postupně zrušena podle následujícího časového rozvrhu:

1. Každé clo bude sníženo na 80% základního cla dnem vstupu Dohody v platnost;

2. Další snížení na 60%, 40%, 20%, a 0% základního cla bude provedeno začátkem druhého, třetího, čtvrtého a pátého roku, resp. po vstupu Dohody v platnost.

ČLÁNEK 3

Dovozní cla aplikovatelná v ČR na ESUO ocelářské výrobky pocházející z ES budou postupně zrušena podle následujícího časového rozvrhu:

1. Na výrobky uvedené v příloze I k tomuto protokolu budou cla zrušena dnem vstupu Dohody v platnost;

2. Na výrobky uvedené v příloze II k tomuto protokolu budou cla snížena v souladu s článkem 11 (2) Dohody;

3. Na výrobky uvedené v příloze III k tomuto protokolu budou cla zrušena v souladu s článkem 11 (3) Dohody.

ČLÁNEK 4

1. Kvantitativní omezení na dovozy ESUO ocelářských výrobků pocházejících z ČR do ES, jakož i opatření s rovnocenným účinkem budou zrušena dnem vstupu Dohody v platnost.

2. Kvantitativní omezení na dovozy ESUO ocelářských výrobků pocházejících z ES do ČR, jakož i opatření s rovnocenným účinkem budou zrušena dnem vstupu Dohody v platnost.

ODDÍL II

ESUO uhelné výrobky

ČLÁNEK 5

Dovozní cla aplikovaná ve Společenství na ESUO uhelné výrobky pocházející z ČR budou zrušena nejpozději jeden rok po vstupu Dohody v platnost s výjimkou těch, která se týkají výrobků a oblastí popsaných v příloze IV, jež budou zrušena nejpozději čtyři roky po vstupu Dohody v platnost.

ČLÁNEK 6

Uhelné výrobky pocházející ze Společenství budou dováženy do ČR bezcelně ode dne vstupu Dohody v platnost.

ČLÁNEK 7

1. Kvantitativní omezení aplikovatelné ve Společenství na ESUO uhelné výrobky pocházející z ČR budou zrušena nejpozději jeden rok po vstupu Dohody v platnost s výjimkou těch, které se týkají výrobků a oblastí popsaných v příloze IV, jež budou zrušeny nejpozději čtyři roky po vstupu Dohody v platnost.

2. Dovozní kvantitativní omezení aplikovatelné v ČR na uhelné výrobky pocházející ze Společenství, jakož i opatření mající rovnocenný účinek, budou zrušena ve smyslu článkem 11 (5) Dohody.

ODDÍL III

obecná ustanovení

ČLÁNEK 8

1. Vše, co je dále uvedeno, je neslučitelné s řádným působením Dohody v míře, jíž může být dotčen obchod mezi ČR a Společenstvím:

(i) veškeré dohody kooperativního nebo koncentračního charakteru mezi podnikatelskými jednotkami, rozhodnutí sdružení podnikatelských jednotek a sladěné praktiky podnikatelských jednotek, které mají za cíl či výsledek bránit soutěži, omezovat ji nebo narušovat;

(ii) zneužívání ze strany jedné nebo více podnikatelských jednotek dominantního postavení na území ČR nebo Společenství jako celku nebo na jeho podstatné části;

(iii) veřejná pomoc v jakékoliv formě kromě odchylek povolených podle Smlouvy ESUO.

2. Jakékoliv praktiky, které jsou v rozporu s tímto článkem, budou posuzovány na základě kriterií, vyplývajících z uplatňování pravidel článků 65 a 66 Smlouvy zakládající ESUO, článku 85 Smlouvy EHS a pravidel o veřejné pomoci včetně druhotné zákonné úpravy.

3. Rada přidružení přijme do tří let od vstupu Dohody v platnost nezbytná pravidla pro provádění odstavců 1 a 2.

4. Smluvní strany uznávají, že během prvních pěti let po vstupu Dohody v platnost a v odchylce od odstavce 1 (iii) tohoto článku může ČR, pokud se týká ESUO ocelářských výrobků, výjimečně poskytnout veřejnou pomoc pro účely restrukturalizace za podmínky, že:

- to povede k posílení životaschopnosti firem prosperujících za běžných tržních podmínek na konci restrukturalizačního období a

- výše a intenzita takové pomoci jsou striktně omezeny na to, co je zcela nezbytné ke znovuzískání takové životaschopnosti a jsou postupně snižovány,

- restrukturalizační program je provázán s celkovou racionalizací a snižováním kapacity v ČR.

5. Každá ze stran zajistí transparentnost v oblasti veřejné pomoci úplnou a nepřetržitou vzájemnou výměnou informací včetně výše, intenzity, účelu pomoci a podrobného plánu restrukturalizace.

6. V případě, že se Společenství anebo ČR domnívá, že určité praktiky jsou neslučitelné s podmínkami odstavce 1 včetně dodatku uvedeného v odstavci 4 tohoto článku a

- že nedochází k adekvátnímu zacházení ve smyslu prováděcích pravidel podle odstavce 3 anebo

- v případě neexistence takových pravidel a v případech, kde takovéto praktiky poškozují anebo hrozí, že vážně poškodí zájmy druhé strany nebo způsobí hmotnou škodu svému domácímu průmyslu, postižená strana může přijmout náležitá opatření, jestliže nebude nalezeno řešení prostřednictvím konzultací trvajících maximálně 30 pracovních dní. Takovéto konzultace budou zahájeny do 30 dní ode dne předložení oficiální žádosti.

V případě praktik neslučitelných s odstavcem 1 (iii) tohoto článku, takováto příslušná opatření mohou pouze zahrnovat opatření přijatá v souladu s postupy a za podmínek stanovených Všeobecnou dohodou o clech a obchodu a jakýmikoli jinými důležitými nástroji projednanými pod její záštitou, které jsou aplikovatelné mezi stranami.

ČLÁNEK 9

Ustanovení článků 12, 13 a 14 Dohody se budou vztahovat na obchod mezi stranami v oblasti výrobků ESUO.

ČLÁNEK 10

Strany se dohodly, že jednou ze zvláštních institucí zřízených Radou přidružení bude Kontaktní skupina, která bude projednávat provádění tohoto protokolu.

Poznámka 1 k Protokolu č. 2

Od 1.června 1993 do 31.prosince 1995 budou uplatňována s případnými pozdějšími modifikacemi ustanovení Rozhodnutí 1/93 (C) a 1/93 (S) Společného výboru jednajícího ve shodě s Prozatímní dohodou o obchodu a otázkách s obchodem souvisejících mezi Společenstvím a ČSFR podepsanou dne 16.prosince 1991 a upravenou doplňkovými protokoly mezi Společenstvím a Českou republikou a Společenstvím a Slovenskou republikou

PŘÍLOHA I

Seznam výrobků vztahujících se k článku 3 (1) protokolu č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

PŘÍLOHA II

Seznam výrobků vztahujících se k článku 3 (2) protokolu č. 2 a celní sazby aplikovatelné před vstupem Dohody v platnost

⟪TABLE:tbl_001⟫

PŘÍLOHA III

Seznam výrobků vztahujících se k článku 3 (3) protokolu č. 2 a celní sazby aplikovatelné před vstupem Dohody v platnost

⟪TABLE:tbl_001⟫

PŘÍLOHA IV.

Výrobky a oblasti uvedené jako výjimky v čl. 7 protokolu ESUO

Výrobky

Výrobky uvedené pod “uhelnými výrobky“ v příloze I. Smlouvy ESUO, jak jsou odlišeny ve Společném celním sazebníku. (1)

Oblasti

Všechny oblasti:

- Spolkové republiky Německo

- Španělského království

PROTOKOL č. 3

o obchodu zpracovanými zemědělskými produkty mezi Českou republikou a Společenstvím, které nespadají pod přílohu II Smlouvy EHS

ČLÁNEK 1

S cílem přihlížet k rozdílům v nákladech na zemědělské suroviny, které vchází do určitých zpracovaných produktů nespadajících pod článek II Smlouvy zakládající ES Dohoda netvoří překážku:

- započítání zemědělského komponentu do cla na dovoz zboží uvedeného v příloze,

- aplikaci vnitřních opatření, kterými se kompenzují rozdíly v cenách, vyplývající ze zemědělské politiky,

- aplikaci exportních opatření.

ČLÁNEK 2

1. Zemědělský komponent ve cle zmíněný v článku 1, může mít formu pohyblivého komponentu, paušální částky nebo cla ad valorem.

Tento komponent se bude vztahovat pouze na objemy použitých zemědělských surovin.

2. Pro stanovení zemědělského komponentu ve cle bude brán zřetel na opatření přijatá ve shodě s článkem 21 Dohody.

3. Exportní opatření nesmějí sahat dále než opatření použitelná vůči jakékoliv zemi, která není stranou Dohody.

4. Nezemědělský komponent cla bude postupně snižován ve shodě s postupem, který je stanoven tímto protokolem.

ČLÁNEK 3

1. Dovozní cla, kterým ve Společenství podléhají výrobky z ČR zahrnuté v tabulce 1, budou snižována podle časového harmonogramu, stanoveného v této tabulce.

2. Pohyblivé komponenty, uvedené v tabulce I, mohou být převedeny na jakoukoliv jinou formu celního zatížení, uvedenou v článku 2 odstavec 1.

ČLÁNEK 4

1. Česká republika stanoví zemědělský komponent ve cle v souladu s článkem 1. a 2. před datem 1.7.1994.

Nezemědělský komponent cla se stanoví odečtením výše uvedeného zemědělského komponentu od celního zatížení platného k 1.1.1992.

2. Zemědělský komponent ve cle nemůže být vyšší než clo, které by vyplynulo z uplatnění dovozního cla v ČR na zemědělské produkty ze Společenství, a sice na takové množství, o kterém se předpokládá, že bylo použito.

3. Zemědělský komponent cla může mít jednu z forem, uvedených v článku 2, odstavec 1.

Může být později převeden do jiné formy celního zatížení podle článku 2, odstavec 1, zejména aby se braly v úvahu modifikace zemědělské politiky ČR.

ČLÁNEK 5

1. Do 31.12.1994 bude zatěžovat Česká republika dovoz zboží uvedeného v tabulce 2. přílohy cly, které jsou v platnosti k 1.1.1992.

2. Od 1.ledna 1995 bude nezemědělský komponent cla, stanovený v souladu s článkem 4, snižován v souladu s časovým harmonogramem stanoveným v tabulce 2 přílohy.

Cla, aplikovatelná od 1.1.1995 budou s konečnou platností stanovena Radou přidružení ve shodě s ustanoveními článku 6, odstavec 1.

ČLÁNEK 6

1. Česká republika sdělí Radě přidružení uvedené v článku 104 Dohody před 1.říjnem 1994, zemědělské komponenty cel stanovené v souladu s článkem 4. Po posouzení těchto údajů stanoví Společný výbor definitivní cla, která budou uplatňována od 1.ledna 1995.

2. V závěru prvé etapy přechodného období posoudí Rada přidružení možnost nahradit zemědělský komponent cla, podle článku 2, odstavec 1 tohoto protokolu, kompenzačními dávkami, kalkulovanými jednak z množství skutečně použitých zemědělských produktů, jednak ze skutečných rozdílů úrovně cen základních zemědělských produktů v každé ze stran. V tomto případě Rada přidružení sestaví seznam zboží, podléhajícího těmto kompenzačním dávkám a seznam základních zemědělských produktů.

3. Rada přidružení může také posoudit rozšíření seznamu zboží zahrnutého do tohoto protokolu. Stanoví v tomto případě nezbytná opatření, jež budou uplatňována na toto zboží.

4. Česká republika a Evropské společenství se budou vzájemně informovat o cenách základních zemědělských produktů, které se používají při výpočtu kompenzace cen uvedené v článku 1 tohoto protokolu.

Příloha

Tabulka 1: Cla uplatňovaná při dovozech výrobků původem z České republiky do Společenství

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka 2: Zpracované zemědělské produkty

⟪TABLE:tbl_001⟫

Protokol č. 4

týkající se definice pojmu »původní výrobky« a metod administrativní spolupráce

HLAVA I

DEFINICE POJMU »PŮVODNÍ VÝROBKY«

Článek 1

Kritéria původu

Pro účely realizace dohody a bez dotčení ustanovení článků 2 a 3 tohoto protokolu, se dále uvedené výrobky pokládají za:

(1) výrobky pocházející ze Společenství:

(a) výrobky zcela získané ve Společenství ve smyslu článku 4 tohoto protokolu;

(b) výrobky získané ve Společenství obsahující materiály, které zde nebyly zcela získány, za předpokladu, že takové materiály byly podrobeny dostatečnému opracování nebo zpracování ve Společenství ve smyslu článku 5 tohoto protokolu;

(2) výrobky pocházející z České republiky:

(a) výrobky zcela získané v České republice ve smyslu článku 4 tohoto protokolu;

(b) výrobky získané v České republice obsahující materiály, které zde nebyly zcela získány, za předpokladu, že takové materiály byly podrobeny dostatečnému opracování nebo zpracování v České republice ve smyslu článku 5 tohoto protokolu.

Článek 2

Dvoustranná kumulace

(1) Nehledě na ustanovení článku 1 (1) (b) materiály pocházející z České republiky ve smyslu tohoto protokolu se považují za materiály pocházející ze Společenství, aniž by tyto materiály zde byly podrobeny dostatečnému opracování nebo zpracování, avšak za předpokladu, že tyto materiály zde byly podrobeny opracování nebo zpracování většímu než je uvedeno v článku 5 (3) tohoto protokolu.

(2) Nehledě na ustanovení článku 1 (2) (b) materiály pocházející ze Společenství ve smyslu tohoto protokolu se považují za materiály pocházející z České republiky, aniž by tyto materiály zde byly podrobeny dostatečnému opracování nebo zpracování, avšak za předpokladu, že tyto materiály zde byly podrobeny opracování nebo zpracování většímu než je uvedeno v článku 5 (3) tohoto protokolu.

Článek 3

Kumulace s materiály pocházejícími z Polska, Maďarska nebo Slovenské republiky

(1) (a) Nehledě na ustanovení článku 1 (1) (b) a s přihlédnutím k odstavcům (2) a (4), materiály pocházející z Polska, Maďarska nebo Slovenské republiky ve smyslu protokolu č. 4 k dohodám mezi Společenstvím a těmito zeměmi se považují za pocházející ze Společenství, aniž by tyto materiály zde byly podrobeny dostatečnému opracování nebo zpracování, avšak za předpokladu, že tyto materiály zde byly podrobeny opracování nebo zpracování většímu než je uvedeno v článku 5 (3) tohoto protokolu.

(b) Nehledě na ustanovení článku 1 (2) (b) a s přihlédnutím k odstavcům (2) a (4), materiály pocházející z Polska, Maďarska nebo Slovenské republiky ve smyslu protokolu č. 4 k dohodám mezi Společenstvím a těmito zeměmi se považují za pocházející z České republiky, aniž by tyto materiály zde byly podrobeny dostatečnému opracování nebo zpracování, avšak za předpokladu, že tyto materiály zde byly podrobeny opracování nebo zpracování většímu než je uvedeno v článku 5 (3) tohoto protokolu.

(2) Výrobky, které získaly charakter původu podle odstavce (1), se dále považují za výrobky pocházející ze Společenství nebo z České republiky pouze v případě, že zde přidaná hodnota přesahuje hodnotu použitých materiálů pocházejících z Polska, Maďarska nebo Slovenské republiky. Jestliže tato podmínka není splněna, uvedené výrobky se považují pro účely provádění této dohody nebo dohod mezi Společenstvím a Polskem, Maďarskem nebo Slovenskou republikou za pocházející z Polska, Maďarska nebo Slovenské republiky v závislosti na tom, ve které z těchto zemí byly přidány původní materiály nejvyšší hodnoty.

Do této hodnoty se nezapočítává hodnota materiálů pocházejících z Polska, Maďarska nebo Slovenské republiky, které byly podrobeny dostatečnému opracování nebo zpracování ve Společenství nebo v České republice.

(3) Za "přidanou hodnotu" se považuje cena výrobku přímo ze závodu mínus celní hodnota všech použitých materiálů nepůvodních v zemi nebo skupině zemí, kde je výrobek získán.

(4) Pro účely provádění tohoto článku jsou pravidla původu totožná s tímto protokolem používána ve vzájemném obchodě mezi Společenstvím a Polskem, Maďarskem a Slovenskou republikou, a mezi Českou republikou a těmito třemi zeměmi a také mezi každou z těchto tří zemí navzájem.

Článek 4

Zcela získané výrobky

(1) Ve smyslu článku 1 (1) (a) a (2) (a) se dále uvedené položky pokládají za zcela získané ve Společenství nebo v České republice:

(a) nerostné produkty těžené z půdy nebo mořského dna těchto zemí;

(b) rostlinné výrobky sklízené v těchto zemích;

(c) živá zvířata narozená a chovaná v těchto zemích;

(d) výrobky z živých zvířat chovaných v těchto zemích;

(e) výrobky získané lovem nebo rybolovem prováděným v těchto zemích;

(f) výrobky pocházející z mořského rybolovu a jiné výrobky pocházející z moře získané plavidly těchto zemí;

(g) výrobky zhotovené na palubě rybářských zpracovatelských lodí těchto zemí výhradně z výrobků uvedených v dílčím odstavci (f);

(h) upotřebené předměty sebrané v těchto zemích, které se hodí pouze pro získání surovin;

(i) odpad a šrot pocházející z výrobních operací prováděných v těchto zemích;

(j) zboží vyráběné v těchto zemích jenom z výrobků specifikovaných v dílčích odstavcích (a) až (i).

(2) Pojem "plavidla těchto zemí" uvedený v odstavci (1) (f) se týká výhradně plavidel:

- která jsou registrována nebo zaznamenána v České republice nebo členském státu Společenství a

- která plují pod vlajkou České republiky nebo vlajkou členského státu Společenství a

- která jsou vlastněna, alespoň z 50%, státními příslušníky České republiky nebo členských států Společenství, nebo společností s ústředím v jednom z těchto států nebo v České republice, jejíž ředitel nebo ředitelé, předseda správní rady nebo dozorčí rady a většina členů těchto rad jsou státní příslušníci České republiky nebo členských států Společenství a, navíc, v případě partnerství nebo společností s ručením omezeným, alespoň polovina kapitálu takové společnosti patří těmto státům, České republice, veřejným institucím nebo státním příslušníkům těchto zemí a

- jejichž kapitán a důstojníci jsou státní příslušníci České republiky nebo členských států Společenství a

- jejichž posádku tvoří alespoň ze 75% státní příslušníci České republiky nebo členských států Společenství.

(3) Pojmy "Česká republika" a "Společenství" zahrnují rovněž teritoriální vody, které obklopují Českou republiku a členské státy Společenství.

Námořní plavidla, včetně rybářských lodí, na nichž se ulovené ryby upravují nebo zpracovávají, se pokládají za součást území Společenství nebo České republiky za předpokladu, že splňují podmínky stanovené v odstavci (2).

Článek 5

Dostatečně zpracované výrobky

(1) Pro účely článku 1 se nepůvodní materiály pokládají za dostatečně zpracované nebo opracované, je-li získaný výrobek zařazen do čísla jiného než je číslo, do kterého jsou zařazeny všechny nepůvodní materiály použité při jeho výrobě, při platnosti odstavců (2) a (3).

Výrazy "kapitoly" a "čísla" používané v tomto protokolu znamenají kapitoly a čísla (čtyřmístné číselné kódy) používané v nomenklatuře vytvářející Harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží (zde uváděný jako Harmonizovaný systém nebo HS).

Výraz "zařazený" znamená zatřídění výrobku nebo materiálu do konkrétního čísla.

(2) U každého výrobku uvedeného ve sloupcích 1 a 2 přílohy II musí být pro daný výrobek splněny podmínky uvedené ve sloupci 3 namísto pravidla daného v odstavci (1).

(a) Tam, kde se v seznamu přílohy II uplatňuje procentové pravidlo při určování charakteru původu výrobku získaného ve Společenství nebo v České republice, musí hodnota přidaná zpracováním nebo opracováním odpovídat ceně fco závod získaného výrobku snížené o hodnotu materiálů třetí země dovezených do Společenství nebo České republiky.

(b) Pojem "hodnota" v seznamu přílohy II znamená celní hodnotu v době dovozu použitých nepůvodních materiálů nebo, není-li tato známa a nelze ji zjistit, první zjistitelnou cenu zaplacenou za tyto materiály v příslušném teritoriu.

Tam, kde je třeba stanovit hodnotu použitých původních materiálů, uplatňují se mutatis mutandis ustanovení dílčích odstavců uvedených výše.

(c) Pojem "cena fco závod" používaný v seznamu přílohy II znamená cenu zaplacenou za získaný výrobek výrobci, v jehož podniku je prováděno poslední opracování nebo zpracování a to za předpokladu, že tato cena zahrnuje hodnotu všech materiálů použitých ve výrobě sníženou o veškeré vnitřní daně, které se vrací nebo se mohou vracet, když se získaný výrobek vyváží.

(d) "Celní hodnotou" se rozumí hodnota stanovená podle dohody o provádění článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu uzavřené 12. dubna 1979 v Ženevě.

(3) Pro účely splnění odstavců (1) a (2) se dále uvedené považuje za opracování nebo zpracování nepostačující pro přiznání charakteru původních výrobků, a to bez ohledu na změnu čísla:

(a) operace, které formou ochrany zajišťují dobrý stav během dopravy a skladování (větrání, rozložení, sušení, chlazení, naložení do soli, oxidu siřičitého nebo jiného vodného roztoku, odstranění poškozených částí a podobné operace);

(b) jednoduché operace sestávající z odstranění prachu, prosévání, třídění nebo sdružování (včetně tvorby souborů předmětů), mytí, natírání, řezání;

(c) i) změny balení, rozebrání a sestavení zásilek;

ii) prosté uložení do lahví, baněk, pytlů, beden, krabic, upevnění na kartách nebo deskách, atd. a všechny jiné jednoduché balicí operace;

(d) připojování značek, štítků a jiných rozlišovacích označení na výrobky nebo jejich obaly;

(e) prosté mísení výrobků, též odlišného druhu, kde jedna nebo více složek směsi nesplňují podmínky stanovené tímto protokolem, které by umožnily považovat je za původní ve Společenství nebo v České republice;

(f) prosté sestavování částí předmětů za účelem vytvoření kompletního předmětu;

(g) kombinace dvou nebo více operací uvedených v dílčích odstavcích (a) až (f);

(h) zabíjení zvířat.

Článek 6

Neutrální prvky

Pro účely stanovení, zda má výrobek původ ve Společenství nebo v České republice, není nutné určovat původ elektrické energie, paliva, zařízení, vybavení, strojů a nástrojů použitých pro získání výrobku nebo materiálů, které nevstupují do jeho konečného složení.

Článek 7

Příslušenství, náhradní díly a nástroje

Příslušenství, náhradní díly a nástroje odeslané se zařízením, strojem, přístrojem nebo vozidlem, které jsou součástí normálního vybavení a jsou zahrnuty do ceny nebo nejsou zvlášť fakturovány, se pokládají za celek dotyčného zařízení, stroje, přístroje nebo vozidla.

Článek 8

Soubory (sady)

Soubory (sady), jak jsou definovány Všeobecným pravidlem 3 Harmonizovaného systému, se považují za původní, jsou-li původními všechny jejich předměty. Sestává-li však soubor (sada) z původních a nepůvodních předmětů, pak se jako celek pokládá za původní, jestliže hodnota nepůvodních předmětů nepřesahuje 15% ceny souboru (sady) fco závod.

Článek 9

Přímá doprava

(1) Preferenční zacházení prováděné na základě této dohody nebo, při použití ustanovení článku 3 (2), na základě dohod mezi Společenstvím a Polskem, Maďarskem a Slovenskou republikou se týká pouze výrobků nebo materiálů, které se přepravují mezi územím Společenství a České republiky bez vstupu na kteréhokoliv jiné území. Avšak původní zboží tvořící jednu jedinou zásilku, která není rozdělena, se může přepravovat přes území jiné než území Společenství či České republiky s přeložením či prozatímním skladováním na takovém území, jestliže zboží zůstalo pod dohledem celních orgánů v zemi tranzitu nebo úřadů pověřených skladováním a jestliže s ním nebyly prováděny jiné operace než vykládání, opětné nakládání nebo jakékoliv operace určené k jeho zachování v dobrém stavu.

(2) Odpovědným celním orgánům je třeba předložit důkaz, že byly splněny podmínky v odstavci (1), a to ve formě:

(a) nákladního listu nebo jiného dopravního dokumentu vydaného v zemi vývozu, který zahrnuje průjezd zemí tranzitu nebo

(b) osvědčení vydaného celními orgány země tranzitu:

- s přesným popisem zboží a

- s uvedením data vykládky a překládky zboží nebo nalodění či vylodění, včetně identifikace použitých lodí nebo jiných dopravních prostředků a

- s potvrzením podmínek, za kterých zboží zůstalo v zemi tranzitu nebo

(c) jakýchkoliv opodstatňujících dokladů, nebude-li možné předložit doklady uvedené výše.

Článek 10

Územní požadavek

Podmínky stanovené v této hlavě, týkající se získání charakteru původu, se musí ve Společenství nebo v České republice splnit bez přerušení až na výjimky uvedené v článcích 2 a 3.

Budou-li se původní výrobky, které byly vyvezeny ze Společenství nebo České republiky do jiné země, vracet, vyjma jak je stanoveno v článcích 2 a 3, je nutno je pokládat za nepůvodní, pokud nebude možné uspokojivě prokázat celním orgánům, že vracené zboží:

- je totožné s vyvezeným a

- nebylo podrobeno žádné operaci jiné než nezbytné pro uchování zboží v dobrém stavu během pobytu v dané zemi.

HLAVA II

DŮKAZ PŮVODU

Článek 11

Průvodní osvědčení EUR.1

Doklad o charakteru původu výrobků, ve smyslu tohoto protokolu, se předkládá ve formě průvodního osvědčení EUR.1, jehož vzor je uveden v příloze III k tomuto protokolu.

Článek 12

Normální postup pro vydání osvědčení

(1) Průvodní osvědčení EUR.1 se vydává pouze na základě písemné žádosti vývozce nebo jeho oprávněného zástupce (s odpovědností vývozce). Tato žádost se předkládá na formuláři, jehož vzor je obsažen v příloze III tohoto protokolu, který se vyplňuje v souladu s tímto protokolem.

Žádosti o průvodní osvědčení EUR.1 musí celní orgány vyvážejícího státu uchovávat minimálně po dobu 2 let.

(2) Vývozce nebo jeho zástupce je povinen se svou žádostí předložit podpůrný doklad, který prokazuje, že charakter vyvážených výrobků opravňuje k vydání průvodního osvědčení EUR.1.

Zavazuje se, že na požádání příslušných úřadů předloží veškeré doplňkové doklady, které tyto úřady mohou vyžadovat k určení správnosti charakteru původu výrobků, na které se vztahují zvláštní výhody, a zavazuje se, že vysloví souhlas s jakoukoliv kontrolou svých účtů a jakoukoliv kontrolou procesů získávání uvedených výrobků, prováděnou řečenými úřady.

Podpůrné doklady zmíněné v tomto odstavci je vývozce povinen uchovávat minimálně po dobu 2 let.

(3) Průvodní osvědčení EUR.1 lze vydat jenom tam, kde může sloužit jako doklad potřebný pro účely realizace této dohody nebo dohod mezi Společenstvím a Polskem, Maďarskem a Slovenskou republikou.

(4) Průvodní osvědčení EUR.1 vydávají celní orgány členského státu Evropského hospodářského společenství, jestliže vyvážené zboží lze považovat za výrobky pocházející ze Společenství a to ve smyslu článku 1 (1) nebo jako výrobky pocházející z Polska, Maďarska nebo Slovenské republiky ve smyslu článku 3 (2) tohoto protokolu. Lze-li vyvážené zboží pokládat za výrobky pocházející z České republiky, ve smyslu článku 1 (2) nebo jako výrobky pocházející z Polska, Maďarska nebo Slovenské republiky ve smyslu článku 3 (2) tohoto protokolu, vydávají průvodní osvědčení EUR.1 celní orgány České republiky.

(5) Při uplatnění ustanovení článků 2 nebo 3 o kumulaci původu mohou celní orgány členských států Společenství nebo České republiky vydat průvodní osvědčení EUR.1 na základě podmínek stanovených v tomto protokolu, jestliže je možné považovat vyvážené zboží za výrobky původní v souladu s tímto protokolem a za předpokladu, že zboží zahrnuté do průvodního osvědčení EUR.1 se nachází ve Společenství nebo v České republice.

V těchto případech se průvodní osvědčení EUR.1 vydávají pod podmínkou předložení důkazu původu dříve vydaného nebo vystaveného. Tento důkaz původu musí celní orgány vyvážejícího státu uchovávat minimálně po dobu 2 let.

(6) Protože průvodní osvědčení EUR.1 je průkazným dokladem pro uplatnění preferenčních tarifních ujednání zakotvených v dohodě, jsou celní orgány vyvážející země odpovědné za podniknutí veškerých kroků pro ověření původu zboží a kontrolu ostatních údajů v osvědčení.

(7) Pro účely ověření, zda byly splněny podmínky pro vystavení osvědčení EUR.1, mají celní orgány právo si vyžádat jakékoliv písemné doklady (důkazy) nebo provést jakoukoliv kontrolu, kterou budou považovat za potřebnou.

(8) Celní orgány vyvážejícího státu jsou odpovědné za zajištění řádného vyplnění formulářů uvedených v odstavci (1). Zejména musí zkontrolovat, zda bylo místo určené pro popis výrobků vyplněno způsobem, který vylučuje možnost podvodných doplňků. Z tohoto důvodu musí být popis výrobků proveden tak, aby nezbyly prázdné řádky, a pokud není celé místo vyhrazené pro popis vyplněno, musí být pod posledním řádkem popisu nakreslena vodorovná čára a prázdný prostor proškrtnut.

(9) Datum vydání průvodního osvědčení musí být uvedeno v části osvědčení, která je vyhrazena pro celní orgány.

(10) Průvodní osvědčení EUR.1 vydávají celní orgány vyvážejícího státu, pokud se vyvážejí výrobky, kterých se osvědčení týká. Osvědčení se předá k dispozici vývozci, jakmile je vlastní vývoz proveden nebo zajištěn.

Článek 13

Dlouhodobá osvědčení EUR.1

(1) Nehledě na ustanovení článku 12 (10) mohou průvodní osvědčení EUR.1 vydávat celní orgány vyvážejícího státu rovněž v případě vývozu pouze části výrobků, kterých se osvědčení týká, za předpokladu, že osvědčení pokrývá řadu vývozů týchž výrobků od téhož vývozce k témuž dovozci a nepřesahuje maximální období jednoho roku od data vydání; takový důkaz původu se dále uvádí jako "LT osvědčení".

(2) LT osvědčení se vydává v souladu s ustanoveními článku 12 po uvážení celními orgány vyvážejícího státu a podle jejich vlastního posouzení potřeby tohoto řízení, s podmínkou, že charakter původu vyvážených výrobků zůstane nezměněn pro období platnosti LT osvědčení. Není-li některé zboží zahrnuto pod výrobky pokryté LT osvědčením, vývozce musí ihned informovat celní orgány, které tato osvědčení vydávají.

(3) Pro účely LT osvědčení mohou celní orgány vyvážejícího státu stanovit používání průvodních osvědčení EUR.1, označených charakteristickými znaky, podle kterých mohou být identifikovány.

(4) Oddíl (11) "Celní indosace" dlouhodobého osvědčení EUR.1 musí být indosován jako obvykle celními orgány vyvážejícího státu.

(5) V oddílu 7 "Poznámky" dlouhodobého osvědčení EUR.1 musí být uvedena jedna z následujících frází:

"CERTIFICADO LT VALIDO HASTA EL ...."

"LT-CERTIFICAT GYLDIGT INDTIL ...."

"LT-CERTIFICAT GÜLTIG BIS ...."

"ΠΙΣΤΟΠΟΙΗΤΙΚΟ LT ΙΣΧΥON MEXPI ...."

"LT-CERTIFICATE VALID UNTIL ...."

"CERTIFICAT LT VALABLE JUSQUʹAU ...."

"CERTIFICATO LT VALIDO FINO AL ...."

"LT-CERTIFICAAT GELDIG TOT EN MET ...."

"CERTIFICADO LT VALIDO ATE ...."

"LT-SWIADECTWO WAZNE DO ...."

"LT-BIZONYÍTVÁNY ÉRVÉNYES ....-IG"

"LT OSVĚDČENÍ PLATNÉ DO ...."

"LT OSVEDČENIE PLATNÉ DO ...."

(datum vyjádřené arabskými číslicemi).

(6) V oddílech 8 a 9 LT osvědčení nemusí být uvedeny značky, čísla, počet a druh nákladových kusů a btto hmotnost (kg) nebo jiné míry (litry, metry 3 , atd.). Avšak oddíl 8 musí obsahovat označení a popis výrobků, které je dostatečně přesné pro jejich identifikaci.

(7) Nehledě na ustanovení článku 18, LT osvědčení musí být předloženo celnímu úřadu země dovozu při nebo před prvním dovozem výrobků, kterých se osvědčení týká. Projednává-li dovozce předmětné zboží na několika celních úřadech ve státu dovozu, celní orgány na něm mohou požadovat předložení kopií LT osvědčení všem těmto celním úřadům.

(8) Je-li LT osvědčení předloženo celním orgánům, za důkaz původu dovážených výrobků jsou během platnosti LT osvědčení pokládány faktury, které musí splňovat následující podmínky:

(a) jestliže faktura zahrnuje zboží původní i nepůvodní, musí vývozce přesně rozlišit tyto dvě kategorie;

(b) vývozce musí uvést na každé faktuře číslo LT osvědčení, které se týká daných výrobků, datum ukončení platnosti tohoto osvědčení a název země nebo zemí, z kterých výrobky pocházejí.

Prohlášení vývozce na faktuře s číslem LT osvědčení a označením země původu je pokládáno za důkaz, že výrobky splňují podmínky stanovené tímto protokolem, pro účely získání statutu preferenčního původu.

Celní orgány vyvážejícího státu mohou požadovat, aby údaje, které dle výše uvedených ustanovení musí obsahovat faktura, byly potvrzeny vlastnoručním podpisem a čitelným jménem signatáře;

(c) popis a označení zboží na faktuře musí být dostatečně podrobné a přesné k prokázání, že stejné zboží je uvedeno v LT osvědčení, které se na ně vztahuje;

(d) faktury mohou být vyhotoveny pouze pro výrobky vyvážené během platnosti příslušného LT osvědčení; avšak mohou být též předloženy celním orgánům země dovozu v období 4 měsíců od jejich vyhotovení vývozcem.

(9) V rámci vydávání LT osvědčení mohou být faktury, které splňují podmínky tohoto článku, vyhotoveny a přeneseny pomocí telekomunikací nebo metod výpočetní techniky. Takovéto faktury budou přijaty celními úřady dovážejícího státu jako důkaz o původu zboží, které je dováženo v souladu s ostatními platnými předpisy a pravidly závaznými pro celní orgány.

(10) Zjistí-li celní orgány vyvážejícího státu, že osvědčení a/nebo faktura vydané podle ustanovení tohoto článku je neplatné ve vztahu k dodanému zboží, musí o tom ihned zpravit celní orgány dovážející země.

(11) Ustanovení tohoto článku se nedotýkají uplatňování předpisů a pravidel Společenství, členských států a České republiky, pokud jde o celní formality a používání celních dokumentů.

Článek 14

Vydání EUR.1 se zpětnou účinností

(1) Za výjimečných okolností lze průvodní osvědčení EUR.1 vydat po vývozu výrobků, kterých se osvědčení týká, nebylo-li již vydáno v době vývozu z důvodu omylu, nechtěného opomenutí nebo zvláštních okolností.

(2) Pro vystavení osvědčení se zpětnou účinností musí vývozce v písemné žádosti:

- uvést místo a datum vývozu výrobků, kterých se osvědčení týká,

- osvědčit, že v době vývozu dotyčných výrobků nebylo žádné průvodní osvědčení EUR.1 vydáno a uvést důvody.

(3) Celní orgány mohou vydat průvodní osvědčení EUR.1 se zpětnou účinností jenom po ověření, že informace uvedené v žádosti vývozce souhlasí s informacemi v příslušné evidenci.

Osvědčení vydaná se zpětnou účinností musí obsahovat jednu z těchto frází:

"NACHTRÄGLICH AUSGESTELLT"

"DELIVRE A POSTERIORI"

"RILASCIATO A POSTERIORI"

"AFGEGEVEN A POSTERIORI"

"ISSUED RETROSPECTIVELY"

"UDSTEDT EFTERFØLGENDE"

"ΕΚΔOΘΕN EK TΩN YΣTEPΩN"

"EXPEDIDO A POSTERIORI"

"EMITIDO A POSTERIORI"

"WYSTAWIONE RETROSPEKTYWNIE"

"KIADVA VISSZAMENÖLEGES HATÁLLYAL"

"VYSTAVENO DODATEČNĚ"

"VYSTAVENÉ DODATOČNE".

(4) Potvrzení, zmíněné v odstavci (3), se uvede do oddílu 7 "Poznámky" na průvodním osvědčení EUR.1.

Článek 15

Vydání duplikátu EUR.1

(1) V případě krádeže, ztráty nebo zničení průvodního osvědčení EUR.1 smí vývozce písemně požádat celní orgány, které průvodní osvědčení vydaly, o duplikát vystavený na základě vývozních dokumentů, které vlastní.

(2) Duplikát vystavený tímto způsobem musí obsahovat jedno z těchto slov:

"DUPLIKAT"

"DUPLICATA"

"DUPLICATO"

"DUPLICAAT"

"DUPLICATE"

"ANTIΓPAΦO"

"DUPLICADO"

"SEGUNDA VIA"

"DUPLIKÁT"

"MÁSOLAT".

(3) Slovo zmíněné v odstavci (2), se uvede do oddílu 7 "Poznámky" na průvodním osvědčení EUR.1.

(4) Duplikát, který musí být opatřen datem vystavení původního průvodního osvědčení EUR.1, je platný od tohoto data.

Článek 16

Zjednodušené řízení pro vydání osvědčení

(1) Odchylkou od článků 12, 14 a 15 tohoto protokolu lze v souladu s dále uvedenými ustanoveními použít zjednodušené řízení pro vydání průvodního osvědčení EUR.1.

(2) Celní orgány ve vyvážejícího státu mohou oprávnit jakéhokoliv vývozce, dále nazývaného jako "schválený vývozce", který realizuje časté zásilky, na které je možno vydávat průvodní osvědčení EUR.1, a který nabízí ke spokojenosti kompetentních orgánů všechny záruky nezbytné pro ověření charakteru původu výrobků, aby nepředkládal celnímu úřadu vyvážejícího státu v době vývozu buď zboží nebo žádost o průvodní osvědčení EUR.1 na toto zboží za účelem získání osvědčení EUR.1 za podmínek stanovených v článku 12 tohoto protokolu.

(3) Oprávnění zmíněné v odstavci (2) určuje v závislosti na volbě kompetentních orgánů, že oddíl 11 "Celní indosace" průvodního osvědčení EUR.1 musí být:

(a) buď indosován předem razítkem kompetentního celního úřadu vyvážejícího státu a podpisem nebo faksimilí podpisu úředníka tohoto úřadu, nebo

(b) indosován schváleným vývozcem zvláštním razítkem, které bylo schváleno celními orgány vyvážejícího státu a odpovídá vzoru v příloze V tohoto protokolu. Toto razítko může být na formulářích předtištěno.

(4) V případě uvedeném v odstavci (3) (a), se musí do oddílu 7 "Poznámky" průvodního osvědčení EUR.1 uvést jedna z těchto frází:

"PROCEDIMIENTO SIMPLIFICADO"

"FORENKLET PROCEDURE"

"VEREINFACHTES VERFAHREN"

"ΑΠΛΟYΣTEYMENH ΔΙΑΔΙΚΑΣΙΑ"

"SIMPLIFIED PROCEDURE"

"PROCEDURE SIMPLIFIEE"

"PROCEDURA SIMPLIFICATA"

"VEREENVOUDIGDE PROCEDURE"

"PROCEDIMENTO SIMPLIFICADO"

"UPROSZCZONA PROCEDURA"

"EGYSZERÜSÍTETT ELJÁRÁS"

"ZJEDNODUŠENÉ ŘÍZENÍ"

"ZJEDNODUŠENÉ KONANIE"

(5) V případě potřeby musí schválený vývozce vyplnit oddíl 11 "Celní indosace" průvodního osvědčení EUR.1.

(6) Schválený vývozce v případě potřeby uvede jméno a adresu orgánu kompetentního ověřit takové osvědčení do oddílu 13 "Žádost o ověření" průvodního osvědčení EUR.1.

(7) Pro účely zjednodušeného řízení mohou celní orgány vyvážejícího státu předepsat použití osvědčení EUR.1 nesoucích zřetelné označení, podle něhož je bude možné identifikovat.

(8) V případě oprávnění zmíněného v odstavci (2) určí kompetentní orgány zejména:

(a) podmínky, na jejichž základě se mají vypracovat žádosti o osvědčení EUR.1,

(b) podmínky, na jejichž základě se mají tyto žádosti uchovávat minimálně dva roky,

(c) orgán kompetentní provést následné ověření uvedené v článku 28 tohoto protokolu, a to v případech uvedených v odstavci (3) (b).

(9) Celní orgány vyvážející země mohou určit jisté kategorie zboží jako nezpůsobilé pro zjednodušené řízení uvedené v odstavci (2).

(10) Celní orgány odmítnou vydat oprávnění podle odstavce (2) vývozcům, kteří neposkytnou všechny záruky, považované za potřebné. Tyto kompetentní orgány mohou kdykoliv oprávnění zrušit a musí to provést tam, kde vývozce již neplní podmínky nebo již tyto záruky neposkytuje.

(11) Od schváleného vývozce se může požadovat, aby informoval kompetentní orgány, v souladu s pravidly stanovenými těmito orgány o zboží, které má být odesláno, tak aby tyto orgány mohly provést prověření, které pokládají za nutné, ještě před odesláním zboží.

(12) Celní orgány vyvážejícího státu mohou provést jakoukoliv kontrolu u schváleného vývozce, kterou považují za potřebnou. Schválení vývozci musí takovou kontrolu umožnit.

(13) Ustanovení tohoto článku se nedotýkají uplatňování pravidel Společenství, členských států a České republiky, pokud jde o celní formality a používání celních dokumentů.

Článek 17

Výměna osvědčení

(1) Vždy musí být umožněno vyměnit jedno nebo více průvodních osvědčení EUR.1 za jedno nebo více jiných osvědčení za předpokladu, že toto provede celní úřad nebo jiný kompetentní orgán odpovědný za kontrolu zboží.

(2) Když se výrobky pocházející ze Společenství, České republiky, Slovenské republiky, Polska nebo Maďarska a vyvážené do svobodného celního pásma s průvodním osvědčením EUR.1 podrobí zpracování nebo úpravě, musí příslušné orgány vystavit nové osvědčení EUR.1 na žádost vývozce, je-li takové zpracování nebo úprava ve shodě s ustanoveními tohoto protokolu.

(3) Pro účely aplikace tohoto protokolu, včetně ustanovení tohoto článku, se nové osvědčení považuje za rozhodující průvodní osvědčení EUR.1.

(4) Nové osvědčení se vystavuje na základě písemné žádosti vývozce poté, co příslušné orgány ověřily správnost informací v žádosti vývozce. Datum a pořadové číslo původního průvodního osvědčení EUR.1 se uvede do oddílu 7 "Poznámky".

Článek 18

Platnost osvědčení

(1) Průvodní osvědčení EUR.1 musí být předloženo do 4 měsíců od data vystavení celními orgány vyvážejícího státu celnímu úřadu dovážejícího státu, kam výrobky vstupují.

(2) Průvodní osvědčení EUR.1, předkládaná celním orgánům dovážejícího státu po uplynutí lhůty pro předložení stanovené v odstavci (1), lze přijmout pro účel uplatnění preferenčního zacházení v případech, kdy nepředložení těchto osvědčení do stanoveného konečného termínu je způsobeno vyšší mocí nebo výjimečnými okolnostmi.

(3) V jiných případech opožděného předložení mohou celní orgány dovážejícího státu akceptovat tato osvědčení za předpokladu, že jim byly před řečeným konečným termínem předloženy výrobky.

Článek 19

Výstavy

(1) Výrobky posílané ze Společenství nebo České republiky na výstavu do jiné země než je České republika nebo členský stát Společenství a prodávané po výstavě na dovoz do České republiky nebo Společenství jsou zvýhodněny na základě ustanovení dohody pod podmínkou, že tyto výrobky splňují požadavky tohoto protokolu, který je opravňuje pokládat je za pocházející ze Společenství nebo České republiky a za předpokladu, že celním orgánům je uspokojivým způsobem prokázáno, že:

(a) vývozce zaslal tyto výrobky ze Společenství nebo České republiky do země, kde se koná výstava a vystavil je v této zemi;

(b) vývozce tyto výrobky prodal nebo jiným způsobem přenechal někomu ve Společenství nebo České republice;

(c) výrobky byly zaslány během výstavy nebo bezprostředně po ní do Společenství nebo do České republiky ve stavu, v jakém byly odeslány na výstavu;

(d) výrobky nebyly použity pro žádný jiný účel než předvádění na výstavě, neboť byly poslány na vystavení.

(2) Průvodní osvědčení EUR.1 musí být předloženo celním orgánům obvyklým způsobem. Na osvědčení je nutno uvést název a adresu výstavy. V případě nutnosti je možno požadovat další písemné doklady o charakteru výrobků a podmínkách, za kterých byly vystaveny.

(3) Odstavec (1) platí pro jakoukoliv obchodní, průmyslovou, zemědělskou nebo uměleckou výstavu, veletrh nebo podobnou veřejnou akci, která není organizována pro soukromé účely v obchodech nebo podnikatelských provozovnách s úmyslem prodeje zahraničních výrobků a během níž výrobky zůstávají pod celní kontrolou.

Článek 20

Předkládání osvědčení

Průvodní osvědčení EUR.1 se předkládají celním orgánům dovážejícího státu v souladu s postupy platnými v tomto státu. Řečené celní orgány mohou požadovat překlad osvědčení. Mohou rovněž požadovat, aby k dovoznímu celnímu prohlášení bylo přiloženo prohlášení dovozce o tom, že výrobky odpovídají podmínkám vyžadovaným pro realizaci dohody.

Článek 21

Dovoz po částech

Bez dotčení článku 5 (3) tohoto protokolu, v případě, kdy se na žádost osoby předkládající celní prohlášení dováží po částech rozebraný nebo nesestavený výrobek patřící do kapitoly 84 nebo 85 Harmonizovaného systému, za podmínek stanovených kompetentními orgány, považuje se tento výrobek za celý a při dovozu první části lze předložit průvodní osvědčení za celý výrobek.

Článek 22

Uchovávání osvědčení

Průvodní osvědčení EUR.1 uchovávají celní orgány dovážejícího státu v souladu s předpisy platnými v tomto státu.

Článek 23

Formulář EUR.2

(1) Nehledě na článek 11 může být ve smyslu tohoto protokolu důkaz původu výrobků tvořících jednu ucelenou zásilku obsahující pouze původní výrobky, jejichž hodnota nepřesahuje 5 110 ECU na jednu zásilku, předkládán na formuláři EUR.2, jehož vzor je uveden v příloze IV tohoto protokolu.

(2) Formulář EUR.2 vyplňuje a podepisuje vývozce nebo, na jeho odpovědnost, jeho pověřený zástupce v souladu s tímto protokolem.

(3) Formulář EUR.2 se vyplňuje pro každou zásilku.

(4) Vývozce, který vystavil formulář EUR.2, předkládá na žádost celních orgánů vyvážejícího státu všechny podpůrné doklady týkající se použití tohoto formuláře.

(5) Pro použití formuláře EUR.2 platí s příslušnými úpravami články 18, 20 a 22.

Článek 24

Nesrovnalosti

Zjištění drobných nesrovnalostí mezi údaji v průvodním osvědčení EUR.1 nebo formuláři EUR.2 a údaji v dokumentech předložených celnímu úřadu za účelem provedení formalit souvisejících s dovozem výrobků nezbavuje dokument ipso facto platnosti, jestliže se náležitě prokáže, že odpovídá předloženým výrobkům.

Článek 25

Osvobození od důkazu původu

(1) Zboží tvořící malé balíky posílané soukromými osobami soukromým osobám nebo část osobních zavazadel cestujícího se uznávají jako původní výrobky a nevyžaduje se předložení průvodního osvědčení EUR.1 nebo formuláře EUR.2 za předpokladu, že takové výrobky nejsou dováženy pro obchodní účely, byly deklarovány jako výrobky splňující podmínky vyžadované pro uplatnění dohody a neexistují žádné pochybnosti, pokud jde o pravdivost takového prohlášení.

(2) Dovozy, které jsou příležitostné a sestávají výhradně z výrobků pro uspokojení osobních potřeb příjemců nebo cestujících nebo jejich rodin se nepokládají za obchodní, je-li zřejmé z povahy a množství výrobků, že nejde o obchodní účel dovozu.

Kromě toho celková hodnota těchto výrobků nesmí přesáhnout 365 ECU v případě malých balíků a 1 025 ECU, jde-li o obsah osobních zavazadel cestujícího.

Článek 26

Částky vyjádřené v ECU

(1) Částky v národní měně vyvážejícího státu ekvivalentní částkám vyjádřeným v ECU stanoví vyvážející stát a sdělí je ostatním stranám této dohody a dohod mezi Společenstvím a Polskem, Maďarskem a Slovenskou republikou. Přesahují-li tyto částky odpovídající částky stanovené dovážejícím státem, bude je dovážející stát akceptovat, je-li zboží fakturováno v měně vyvážejícího státu.

Je-li zboží fakturováno v měně jiného členského státu Společenství, České republiky, Slovenské republiky, Polska nebo Maďarska, pak dovážející stát uzná částku sdělenou příslušnou zemí.

(2) Až do 30. dubna 1993 včetně jsou přepočty částek vyjádřených v Evropské měnové jednotce (ECU) na kteroukoliv národní měnu ekvivalentem této národní měny k ECU z 3. října 1990. Pro každé následné dvouleté období se přepočet částek na národní měny provádí podle kurzu k ECU platnému první pracovní den měsíce října roku bezprostředně předcházejícího uvedenému dvouletému období.

HLAVA III

ADMINISTRATIVNÍ SPOLUPRÁCE

Článek 27

Předání adres a vzorů otisků razítek

Celní orgány členských států Společenství a České republiky si navzájem předají prostřednictvím Komise Evropských společenství vzory otisků razítek používaných celními úřady pro vystavování osvědčení EUR.1 a adresy celních orgánů odpovědných za vystavování průvodních osvědčení EUR.1 a za následné ověřování těchto osvědčení a formulářů EUR.2.

Článek 28

Ověření průvodních osvědčení EUR.1 a formulářů EUR.2

(1) Následné ověřování průvodních osvědčení EUR.1 a formulářů EUR.2 se provádí namátkově nebo kdykoliv mají celní orgány dovážejícího státu oprávněnou pochybnost o pravosti takového dokumentu nebo přesnosti údajů týkajících se původu předmětných výrobků.

(2) Za účelem následného ověření průvodních osvědčení EUR.1 musí celní orgány vyvážejícího státu archivovat kopie osvědčení a veškeré dokumenty o vývozech, na které bylo osvědčení vydáno, alespoň dva roky.

(3) Aby byla ustanovení tohoto protokolu správně aplikována, budou si Česká republika a členské státy Společenství vzájemně pomáhat prostřednictvím svých celních orgánů při kontrole pravosti průvodních osvědčení EUR.1, včetně osvědčení vydaných podle článku 12 (5), a formulářů EUR.2 a při kontrole přesnosti údajů o původu dotyčných výrobků.

(4) Za účelem plnění odstavce (1) vrátí celní orgány dovážejícího státu průvodní osvědčení EUR.1 nebo formulář EUR.2 nebo jejich fotokopii celním orgánům vyvážejícího státu, přičemž uvedou, kde je to vhodné, formální nebo věcné důvody pro následné šetření.

K osvědčení EUR.1 nebo formuláři EUR.2 je třeba připojit relevantní obchodní dokumenty nebo jejich kopie. Celní orgány sdělí jakékoli získané informace o nepřesnostech konkrétních údajů uvedených na předmětném osvědčení nebo formuláři.

(5) Rozhodnou-li celní orgány dovážejícího státu pozastavit plnění ustanovení dohody až do výsledku ověření, umožní dovozci propustit zboží pod podmínkou splnění preventivních opatření, která budou pokládat za nezbytná.

(6) Celní orgány dovážejícího státu budou informovány o výsledcích ověření co nejdříve. Z výsledků musí být zřejmé, zda se sporné průvodní osvědčení EUR.1 nebo formulář EUR.2 týká předmětných výrobků a zda tyto výrobky odpovídají skutečně požadavkům na uplatnění preferenčních výhod.

Jestliže v případech oprávněných pochybností neobdrží celní orgány dovážejícího státu žádnou odpověď do deseti měsíců od data doručení žádosti o ověření, nebo nebude-li odpověď obsahovat dostatečné informace pro určení autentičnosti předmětného dokumentu nebo skutečného původu výrobků, odmítnou celní orgány, s výjimkou případů způsobených vyšší mocí nebo výjimečnými okolnostmi, poskytnout preferenční výhody stanovené v dohodě.

(7) Spory, které nebude možné urovnat mezi celními orgány dovážejícího státu a celními orgány vyvážejícího státu, nebo případy rozdílného výkladu tohoto protokolu, budou předloženy Výboru pro celní spolupráci.

(8) Ve všech případech se řešení sporů mezi dovozcem a celními orgány dovážejícího státu řídí právními předpisy řečené země

(9) Jestliže ověřovací řízení nebo jiné dostupné informace naznačí, že jsou porušována ustanovení tohoto protokolu, Společenství nebo Česká republika provede ze své vlastní iniciativy nebo na žádost druhé strany příslušná šetření nebo zařídí, aby tato šetření byla provedena náležitě naléhavě s cílem identifikace a prevence takových přestupků. Pro tento účel si může Společenství nebo Česká republika vyžádat účast druhé strany na těchto šetřeních.

(10) Jestliže ověřovací řízení nebo jiné dostupné informace naznačí, že jsou porušována ustanovení tohoto protokolu, výrobky budou uznány jako původní výrobky ve smyslu tohoto protokolu teprve po dokončení takových procedur administrativní spolupráce stanovených v tomto protokolu, které již byly zahájeny, včetně zejména ověřovacího postupu.

Podobně výhradně po dokončení ověřovacího postupu lze odmítnout přiznání charakteru původu výrobkům.

Článek 29

Penále

Každá osoba, která sepíše nebo zapřičiní sepsání dokumentu, který obsahuje konkrétní nesprávné údaje za účelem získání zvláštních výhod, bude penalizována.

Článek 30

Svobodná celní pásma

Členské státy Společenství a Česká republika podniknou veškeré kroky nezbytné k zajištění toho, aby výrobky provázené osvědčením EUR.1, které vstupují do svobodného celního pásma umístěného na jejich území, nebyly nahrazeny jiným zbožím a nebylo s nimi zacházeno jinak než je obvyklé pro jejich zachování v dobrém stavu.

HLAVA IV

CEUTA A MELILLA

Článek 31

Uplatnění protokolu

(1) Pojem "Společenství" používaný v tomto protokolu nezahrnuje Ceutu nebo Melillu. Pojem "výrobky pocházející ze Společenství" nezahrnuje výrobky pocházející z těchto zón.

(2) Tento protokol platí mutatis mutandis pro výrobky pocházející z Ceuty a Melilly, jsou-li splněny zvláštní podmínky stanovené v článku 32.

Článek 32

Zvláštní podmínky

(1) Ustanovení uvedená dále platí místo článku 1 a odkazy na článek 1 platí mutatis mutandis také pro tento článek.

(2) Za předpokladu přímého transportu v souladu s ustanoveními článku 9 se dále uvedené pokládá za:

1. výrobky pocházející z Ceuty a Melilly:

(a) výrobky zcela získané v Ceutě a Melille;

(b) výrobky získané v Ceutě a Melille, při jejichž výrobě se používají materiály ne zcela získané v Ceutě a Melille za předpokladu, že:

(i) tyto výrobky prošly dostatečným opracováním nebo zpracováním ve smyslu článku 5 tohoto protokolu nebo, že

(ii) tyto výrobky mají původ v České republice nebo ve Společenství ve smyslu tohoto protokolu, jestliže byly podrobeny opracování nebo zpracování většímu než je uvedeno v článku 5 (3) tohoto protokolu;

2. výrobky pocházející z České republiky:

(a) výrobky zcela získané v České republice;

(b) výrobky získané v České republice, při jejichž výrobě se používají materiály ne zcela získané v České republice za předpokladu, že:

(i) tyto výrobky prošly dostatečným opracováním nebo zpracováním ve smyslu článku 5 tohoto protokolu nebo, že

(ii) tyto výrobky pocházejí z Ceuty a Melilly nebo ze Společenství ve smyslu tohoto protokolu, jestliže byly podrobeny opracování nebo zpracování většímu než je uvedeno v článku 5 (3) tohoto protokolu.

(3) Ceuta a Melilla se pokládají za jedno území.

(4) Vývozce nebo jeho oprávněný zástupce uvede do oddílu 2 průvodního osvědčení EUR.1 "Česká republika" a "Ceuta a Melilla". V případě výrobků pocházejících z Ceuty a Melilly se tato skutečnost uvede rovněž do oddílu 4 průvodního osvědčení EUR.1.

(5) Za správnou aplikaci tohoto protokolu v Ceutě a Melille jsou odpovědné španělské celní orgány.

HLAVA V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 33

Doplňky k protokolu

Rada přidružení přezkoumá každé dva roky nebo kdykoliv na požádání České republiky nebo Společenství aplikaci tohoto protokolu a může jeho ustanovení změnit nebo doplnit.

Uvedená přezkoumání budou brát v úvahu zejména účast smluvních stran v oblastech volného obchodu nebo celních uniích se třetími zeměmi.

Článek 34

Výbor pro celní spolupráci

(1) Zřídí se Výbor pro celní spolupráci, jehož úkolem bude koordinovat administrativní spolupráci za účelem správné a jednotné aplikace tohoto protokolu a provádět další úlohy v celní oblasti, které mu budou svěřeny.

(2) Výbor bude sestaven na jedné straně z odborníků členských států a úředníků Komise Evropských společenství, kteří zodpovídají za celní záležitosti a na druhé straně z odborníků jmenovaných Českou republikou.

Článek 35

Ropné výrobky

Výrobky uvedené v příloze VI budou po přechodnou dobu vyjmuty z rozsahu tohoto protokolu. Nicméně pro tyto výrobky platí mutatis mutandis dohody týkající se administrativní spolupráce.

Článek 36

Přílohy

Přílohy tohoto protokolu tvoří jeho nedílnou součást.

Článek 37

Realizace protokolu

Společenství i Česká republika podniknou kroky nezbytné pro zajištění realizace tohoto protokolu.

Článek 38

Dohody s Polskem, Maďarskem a Slovenskou republikou

Smluvní strany přijmou opatření nezbytná pro uzavření dohod s Polskem, Maďarskem a Slovenskou republikou, která umožní tento protokol uplatňovat, a oznámí je jedna druhé.

Článek 39

Zboží skladované nebo v tranzitu

Ustanovení dohody lze uplatnit na zboží, které splňuje podmínky stanovené tímto protokolem, a které se k datu vstupu dohody v platnost nachází buď v tranzitu nebo ve Společenství nebo v České republice nebo je dočasně skladováno ve skladu pod celní závěrou nebo ve svobodném celním pásmu, za podmínky, že do čtyř měsíců od tohoto data se celním orgánům dovážejícího státu předloží osvědčení EUR.1, indosované se zpětnou účinností kompetentními orgány vyvážejícího státu, společně s doklady prokazujícími, že zboží bylo dopravováno přímo.

Příloha I

POZNÁMKY

Předmluva

Tyto poznámky se týkají, kde přísluší, všech výrobků, při jejichž výrobě jsou použity nepůvodní materiály, a to i tehdy, nejsou-li předmětem specifických podmínek obsažených v příloze II, ale namísto toho podléhají pravidlu o změně čísla stanovenému v článku 5 (1).

Poznámka 1:

1.1 První dva sloupce seznamu popisují získaný výrobek. První sloupec obsahuje číslo nebo kapitolu Harmonizovaného systému, ve druhém sloupci je popis zboží odpovídající danému číslu nebo kapitole. Ke každému výrobku uvedenému v prvních dvou sloupcích je ve sloupci 3 stanoveno pravidlo původu. Je-li v některých případech před číselným označením v prvním sloupci uvedeno "ex", znamená to, že pravidlo ve sloupci 3 se týká pouze té části čísla nebo kapitoly Harmonizovaného systému, která je výslovně uvedena ve sloupci 2.

1.2 Tam, kde je ve sloupci 1 uvedena skupina čísel nebo číslo kapitoly a popis výrobků ve sloupci 2 je tudíž obecný, platí příslušné pravidlo ve sloupci 3 na všechny výrobky, které jsou podle Harmonizovaného systému zařazeny v číslech této skupiny nebo v uvedené kapitole.

1.3 Platí-li v seznamu rozdílná pravidla pro různé výrobky patřící do téhož čísla, obsahuje každý odstavec popis té části čísla, které odpovídá příslušné pravidlo ve sloupci 3.

Poznámka 2:

2.1 Pojem "výroba" se týká jakéhokoliv druhu opracování nebo zpracování, včetně "montáže" nebo specifických operací. Viz však poznámku 3.5 dále.

2.2 Pojem "materiál" zahrnuje jakoukoliv přísadu, surovinu, složku nebo díl, atd., použité k výrobě produktu.

2.3 Pojem "výrobek (produkt)" se vztahuje na právě vyráběný výrobek, i tehdy, má-li být později použit v jiné výrobní operaci.

2.4 Pojem "zboží" zahrnuje materiály i výrobky.

Poznámka 3:

3.1 V případě jakéhokoliv čísla, které není v seznamu nebo jakékoliv části čísla, která není v seznamu, platí pravidlo "změny čísla" stanovené v článku 5 (1). Jestliže se podmínka změny čísla aplikuje na výrobek v seznamu, pak je výslovně uvedena ve sloupci 3.

3.2 Opracování nebo zpracování stanovené pravidlem ve sloupci 3 musí být provedeno pouze ve vztahu k použitým nepůvodním materiálům. Stejně tak omezení uvedená ve sloupci 3 se týkají jenom použitých nepůvodních materiálů.

3.3 Uvádí-li pravidlo, že lze použít "materiály kteréhokoliv čísla", lze také použít materiály stejného čísla jako je číslo daného výrobku, avšak s podmínkou, že platí jiná omezení, jsou-li také obsažena v tomto pravidle ve sloupci 3. Avšak výraz "výroba z materiálů kteréhokoliv čísla, včetně jiných materiálů čísla ..." znamená, že je možné použít jenom materiály zařazené ve stejném čísle jako výrobek, jejichž popis se liší od popisu výrobku uvedeného ve sloupci 2.

3.4 Jestliže se výrobek zhotovený z nepůvodních materiálů, který získal charakter původu během výroby v důsledku změny čísla nebo dle vlastního pravidla uvedeného v seznamu, použije jako materiál v procesu výroby jiného výrobku, potom se na něj nevztahuje pravidlo platící pro výrobek, ve kterém je začleněn.

Například:

Z "ostatní legované oceli nahrubo tvarované kováním" čísla 7224 se vyrábí motor čísla 8407, pro který pravidlo uvádí, že hodnota nepůvodních materiálů, které lze použít, nesmí přesáhnout 40% ceny fco závod.

Jestliže byl použitý výkovek zhotoven v příslušné zemi z nepůvodního ingotu, pak již tento výkovek získal původ na základě pravidla pro číslo ex 7224 v seznamu. Při výpočtu hodnoty motoru jej lze pokládat za původní bez ohledu na to, zda byl vyroben ve stejné továrně nebo jiné. Hodnota nepůvodního ingotu se tedy při započítávání hodnoty použitých nepůvodních materiálů nebere v úvahu.

3.5 I když je splněno pravidlo změny čísla nebo jiné pravidlo obsažené v seznamu, nezískává výrobek charakter původu, není-li provedené zpracování, bráno jako celek, postačující ve smyslu článku 5 (3).

3.6 Určující jednotkou pro uplatnění pravidel původu je konkrétní výrobek, který se pokládá za základ pro zařazení podle Harmonizovaného systému. V případě souboru výrobků, který je klasifikován podle Všeobecného pravidla 3 pro interpretaci Harmonizovaného systému, je tato určující jednotka stanovena s ohledem na jednotlivé položky souboru; toto ustanovení se vztahuje také na soubory čísel 6308, 8206 a 9605.

Z uvedeného vyplývá, že:

- jestliže je výrobek skládající se ze skupiny nebo sestavy předmětů zařazen podle pravidel Harmonizovaného systému do jednoho čísla, tvoří celek určující jednotku,

- jestliže zásilka sestává z řady identických výrobků zařazených ve stejném čísle Harmonizovaného systému, musí se při aplikaci pravidel o původu brát každý výrobek jednotlivě,

- je-li podle Všeobecného pravidla 5 Harmonizovaného systému zařazen do určitého čísla spolu s výrobkem i obal, pak je zahrnut do stejného čísla také pro účely stanovení původu.

Poznámka 4:

4.1 Pravidlo v seznamu představuje minimální opracování nebo zpracování, které je nezbytné; vyšší stupeň opracování nebo zpracování rovněž uděluje charakter původu; naopak, nižší stupeň opracování nebo zpracování nemůže dát výrobku charakter původu. Jestliže tedy pravidlo říká, že lze použít nepůvodní materiál na určitém stupni výroby, může se takový materiál použít také v dřívější fázi výroby, ale nikoli v pozdější fázi.

4.2 Určuje-li pravidlo v seznamu, že při výrobě lze použít více než jeden druh materiálu, znamená to, že je možno použít libovolně jeden nebo více z uvedených materiálů. Pravidlo nevyžaduje, aby se použily všechny jmenované druhy materiálu.

Například:

Pravidlo pro textilní tkaniny říká, že lze použít přírodní vlákna a mezi jinými také materiály chemické. To neznamená, že musí být použity oba druhy materiálů - lze použít jeden nebo druhý nebo oba.

Platí-li ale určité omezení na jeden materiál a jiná omezení ve stejném pravidle platí na jiné materiály, pak se tato omezení týkají pouze skutečně použitých materiálů.

Například:

Pravidlo pro šicí stroje určuje, že jak mechanismus pro napínání nitě tak mechanismus pro klikatý steh, které jsou použity, musí být původní; tato dvě omezení platí jenom tehdy, jsou-li tyto mechanismy do šicího stroje opravdu zařazeny.

4.3 Určuje-li pravidlo v seznamu, že se výrobek musí zhotovit z nějakého konkrétního materiálu, pak tato podmínka pochopitelně nebrání použít jiné materiály, které v důsledku své přirozené povahy nemohou tomuto pravidlu odpovídat.

Například:

Pravidlo pro číslo 1904, které výslovně vylučuje použití obilnin nebo jejich derivátů, nevylučuje možnost použít minerální soli, chemické a jiné přísady, které nejsou vyrobeny z obilnin.

Například:

V případě výrobku zhotoveného z netkaných materiálů, kde je dovoleno použít pouze nepůvodní přízi, není možné použít jako výchozí materiál netkané textilie - a to i přesto, že netkané textilie nelze normálně zhotovit z příze. V takových případech by výchozím nepůvodním materiálem musela být vlákna, tj. fáze před přízí.

Pokud jde o textilní výrobky, viz též poznámku 7.3.

4.4 Jestliže se v pravidle v seznamu uvádějí pro maximální hodnotu nepůvodních materiálů, které lze použít, dvě procentuální sazby nebo více, pak tyto procentuální sazby nelze sčítat dohromady. Maximální hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nesmí nikdy přestoupit nejvyšší z daných procentuálních sazeb. Kromě toho jednotlivé procentuální sazby nesmějí být překročeny ve vztahu ke konkrétním materiálům, pro které platí.

Poznámka 5:

5.1 Pojem "přírodní vlákna" používaný v seznamu se týká jiných vláken než vláken umělých nebo syntetických a je omezen na fáze před spřádáním, včetně odpadu; pokud není uvedeno jinak, pojem "přírodní vlákna" zahrnuje vlákna, která byla mykána, česána nebo jinak zpracována, ne však spřádána.

5.2 Pojem "přírodní vlákna" zahrnuje žíně čísla 0503, hedvábí čísel 5002 a 5003, jakož i vlnu a jemné nebo hrubé zvířecí chlupy čísel 5101 až 5105, bavlněná vlákna čísel 5201 až 5203 a jiná rostlinná vlákna čísel 5301 až 5305.

5.3 Pojmy "textilní vláknina", "chemické materiály" a "papírenské materiály" se v seznamu používají k označení materiálů nezařazených v kapitolách 50 až 63, které lze použít pro výrobu umělých, syntetických nebo papírových vláken nebo přízí.

5.4 Pojem "chemická (syntetická nebo umělá) střižová vlákna" se v seznamu používá pro kabel ze syntetického nebo umělého hedvábí, syntetická nebo umělá střižová vlákna nebo odpad z chemických vláken čísel 5501 až 5507.

Poznámka 6:

6.1 V případě výrobků zařazených v těch číslech seznamu; které obsahují odkaz na tuto poznámku, neplatí podmínky stanovené ve sloupci 3 seznamu pro takové základní textilní materiály používané v jejich výrobě, které představují dohromady 10% nebo méně celkové hmotnosti všech použitých základních textilních materiálů (viz však též poznámky 6.3 a 6.4 dále).

6.2 Tuto toleranci však lze uplatnit jenom na směsové výrobky, které byly vyrobeny ze dvou nebo více základních textilních materiálů.

Základní textilní materiály jsou:

- hedvábí,

- vlna,

- hrubé zvířecí chlupy,

- jemné zvířecí chlupy,

- žíně,

- bavlna,

- papírenské materiály a papír,

- len,

- pravé konopí,

- jutová a jiná textilní lýková vlákna,

- sisalová a jiná textilní vlákna z rodu Agave,

- kokosová vlákna, vlákna manilského konopí, vlákna ramie, a ostatní rostlinná textilní vlákna,

- syntetická chemická elementární vlákna,

- umělá chemická elementární vlákna,

- syntetická chemická střižová vlákna,

- umělá chemická střižová vlákna.

Například:

Příze čísla 5205 vyrobená z bavlněných vláken čísla 5203 a syntetických střižových vláken čísla 5506 je směsová příze. Proto lze použít nepůvodní syntetická střižová vlákna, která nesplňují pravidla o původu (vyžadující výrobu z chemických materiálů nebo textilní vlákniny), až do 10% hmotnosti příze.

Například:

Vlněná tkanina čísla 5112, vyrobená z vlněné příze čísla 5107 a syntetické příze ze střižových vláken čísla 5509, je směsová tkanina. Proto lze použít syntetickou přízi, která nesplňuje pravidla o původu (vyžadující výrobu z chemických materiálů nebo textilní vlákniny) nebo vlněnou přízi, která nesplňuje pravidla o původu (vyžadující výrobu z přírodních vláken, nemykaných nebo nečesaných nebo jinak upravených pro spřádání) nebo kombinaci těchto dvou materiálů až do 10% hmotnosti tkaniny.

Například:

Všívaná textilie čísla 5802 zhotovená z bavlněné příze čísla 5205 a z bavlněná tkaniny čísla 5210 je směsový výrobek pouze tehdy, je-li bavlněná tkanina sama o sobě směsovou tkaninou zhotovenou z přízí zařazených ve dvou odlišných číslech nebo je-li použitá bavlněná příze sama o sobě směsová.

Například:

Jestliže je tato všívaná textilie vyrobena z bavlněné příze čísla 5205 a syntetické tkaniny čísla 5407, pak jsou pochopitelně tyto použité příze dvěmi různými základními textilními materiály a všívaná textilie je proto směsovým výrobkem.

Například:

Koberec se střapci zhotovenými z umělé příze i bavlněné příze a s jutovou podložkou je směsový výrobek, protože k jeho výrobě jsou použity tři základní textilní materiály. Proto lze použít jakékoliv nepůvodní materiály, které jsou produktem pozdějšího stupně výroby než připouští pravidlo, za předpokladu, že jejich celková hmotnost nepřesahuje dohromady 10% hmotnosti textilních materiálů v tomto koberci. Vzhledem k tomu by se mohla dovážet jutová podložka a/nebo umělá příze na takovém stupni výroby, za předpokladu že jsou splněny podmínky hmotnosti.

6.3 V případě textilií obsahujících polyuretanovou přízi s pružnými polyetherovými součástmi, též opředenou, je uvedená tolerance 20% ve vztahu k této přízi.

6.4 V případě textilií obsahujících jako základ pruh z hliníkové fólie nebo plastové fólie, též potažené hliníkovým práškem, o šířce nepřesahující 5 mm, uzavřené pomocí lepidla mezi dvě vrstvy z plastu, je tato tolerance 30% ve vztahu k tomuto pruhu.

Poznámka 7:

7.1 V případě textilních výrobků zařazených v těch číslech seznamu, které obsahují odkaz na tuto poznámku, lze použít textilní materiály, s výjimkou podšívek a mezipodšívek, které nesplňují pravidlo stanovené ve sloupci 3 seznamu pro příslušné zhotovené výrobky, za předpokladu, že jsou zařazeny v jiném čísle než je číslo výrobku a že jejich hodnota nepřesahuje 8% ceny výrobku fco závod.

7.2 Jakékoliv použité netextilní ozdoby a doplňky nebo jiné použité materiály, které obsahují jakékoli textilní materiály, nemusí splňovat podmínky stanovené ve sloupci 3, i když spadají mimo rozsah poznámky 4.3.

7.3 V souladu s poznámkou 4.3 se mohou jakékoliv nepůvodní netextilní ozdoby a doplňky nebo jiné výrobky, které neobsahují žádný textilní materiál, volně používat tam, kde je nelze vyrobit z materiálů uvedených ve sloupci 3.

Například:

Jestliže pravidlo v seznamu říká, že pro určitý konkrétní textilní výrobek (např. pro halenku) se musí použít příze, pak toto nebrání použití kovových předmětů (např. knoflíků), protože je nelze zhotovit z textilních materiálů.

7.4 Uplatňuje-li se procentové pravidlo, musí se při výpočtu hodnoty použitých nepůvodních materiálů brát v úvahu hodnota ozdob a doplňků.

Příloha II

OPRACOVÁNÍ NEBO ZPRACOVÁNÍ NEPŮVODNÍCH MATERIÁLŮ, KTERÉ JE TŘEBA PROVÉST, ABY VÝROBEK ZÍSKAL CHARAKTER PŮVODU

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha III

VZOR PRŮVODNÍHO OSVĚDČENÍ EUR.1

1. Průvodní osvědčení EUR.1 se vystavuje na formuláři, jehož vzor obsahuje tato příloha. Formulář je vytisknutý v jednom nebo více jazycích, v nichž je vypracována Dohoda. Formuláře se vyplňují v jednom z těchto jazyků a v souladu s obecně závaznými právními předpisy platnými ve vyvážejícím státu. Jsou-li vyplňovány ručně, je třeba použít inkoustové pero a psát hůlkovým písmem.

2. Každé osvědčení EUR.1 má rozměr 210 × 297 mm a lze připustit toleranci až -5 mm nebo +8 mm na délku. Použitý papír musí být bílý, klížený pro psaní, nesmí obsahovat dřevovinu a musí vážit ne méně než 25 g/m 2 . Musí mít pozadí s tištěným zeleným gilošovaným vzorem, které zviditelní jakékoliv padělání mechanickými nebo chemickými prostředky.

3. Kompetentní orgány členských států Společenství a České republiky si mohou vyhradit právo tisknout osvědčení samy nebo je nechat tisknout schválenými tiskárnami. V druhém případě musí každé osvědčení obsahovat odkaz na takové schválení. Každé osvědčení musí nést jméno a adresu tiskárny nebo značku, podle níž lze tiskárnu identifikovat. Musí také obsahovat pořadové číslo, předtištěné nebo ne, pro účely identifikace.

⟪MEDIA:img_001⟫

⟪MEDIA:img_001⟫

⟪MEDIA:img_001⟫

⟪MEDIA:img_001⟫

POZNÁMKY

1. V osvědčeních se nesmějí slova mazat nebo přepisovat. Jakékoliv změny se musí provést škrtnutím nesprávného údaje a zapsáním nutné opravy. Každou takovou změnu musí parafovat osoba, která formulář vyplnila, a schválit (indosovat) celní orgány vydávající země nebo území.

2. Mezi položkami uvedenými na formuláři se nesmějí vynechávat žádné mezery a před každou položkou se musí uvést její číslo. Hned pod poslední položkou se musí nakreslit vodorovná čára. Každé nepoužité místo se musí proškrtnout tak, aby nebylo možné takové místo později doplnit.

3. Zboží se musí popsat v souladu s obchodní praxí a natolik podrobně, aby je bylo možné identifikovat.

Příloha IV

VZOR FORMULÁŘE EUR.2

1. Formulář EUR.2 se vystavuje na formuláři, jehož vzor obsahuje tato příloha. Formulář je vytisknutý v jednom nebo více jazycích, v nichž je vypracována Dohoda. Formuláře se vyplňují v jednom z těchto jazyků a v souladu s obecně závaznými právními předpisy platnými ve vyvážejícím státu. Jsou-li vyplňovány ručně, je třeba použít inkoustové pero a psát hůlkovým písmem.

2. Každý formulář EUR.2 má rozměry 210 × 148 mm a lze připustit toleranci až -5 mm nebo +8 mm na délku. Použitý papír musí být bílý, klížený pro psaní, nesmí obsahovat dřevovinu a musí vážit ne méně než 64 g/m 3 .

3. Kompetentní orgány členských států Společenství a České republiky si mohou vyhradit právo tisknout formuláře samy nebo je nechat tisknout schválenými tiskárnami. V druhém případě musí každý formulář obsahovat odkaz na takové schválení. Každý formulář musí nést jméno a adresu tiskárny nebo značku, podle níž lze tiskárnu identifikovat. Musí také obsahovat pořadové číslo, předtištěné nebo ne, pro účely identifikace.

⟪MEDIA:img_001⟫

⟪MEDIA:img_001⟫

Příloha V

VZOROVÝ OTISK RAZÍTKA ZMÍNĚNÝ V ČLÁNKU 16 (3) (b)

⟪MEDIA:img_001⟫

1) Iniciály nebo znak vyvážející země

2) Informace nezbytné pro identifikaci schváleného vývozce

Příloha VI

SEZNAM VÝROBKŮ ZMÍNĚNÝCH V ČLÁNKU 35, KTERÉ JSOU PROZATÍMNĚ VYŘAZENY Z ROZSAHU TOHOTO PROTOKOLU

⟪TABLE:tbl_001⟫

PROTOKOL č. 5

k Evropské dohodě (“Dohodě“)

ODDÍL I

Zvláštní ustanovení týkající se obchodu mezi Španělskem a Českou republikou

ČLÁNEK 1

Ustanovení Dohody týkající se obchodu budou v hlavě III doplněna podle následujícího tak, aby brala v úvahu i opatření a závazky uvedené v Aktu o připojení Španělského království a Portugalské republiky k Evropským společenstvím (dále jen Akt o připojení).

ČLÁNEK 2

Podle Aktu o připojení nebude Španělsko poskytovat výrobkům pocházejícím z ČR příznivější režim, než poskytuje u dovozů pocházejících z jiných členských států anebo z volného oběhu v členských státech.

ČLÁNEK 3

Kvantitativní omezení mohou být uplatněna na dovozy výrobků pocházejících z České republiky do Španělska do 31.prosince 1995, pokud jde o výrobky uvedené v příloze A.

ČLÁNEK 4

Uplatňování ustanovení tohoto protokolu se nebude dotýkat nařízení Rady (EHS) 1911/91 z 26.června 1991 o aplikaci práva Společenství vůči Kanárským ostrovům nebo rozhodnutí Rady 91/314 (EHS) z 26.června 1991, kterým byl zřízen program opcí, zvláště vzhledem k vzdálenému a ostrovnímu charakteru Kanárských ostrovů (Poseican).

ODDÍL II

Zvláštní ustanovení týkající se obchodu mezi Portugalskem a Českou republikou

ČLÁNEK 5

Ustanovení Dohody, týkající se obchodu, budou v hlavě III doplněna podle následujícího tak, aby brala v úvahu i opatření a závazky uvedené v Aktu o připojení.

ČLÁNEK 6

Podle Aktu o připojení nebude Portugalsko poskytovat ČR příznivější režim, než je poskytován u dovozů pocházejících z jiných členských států.

ČLÁNEK 7

Kvantitativní omezení mohou být uplatněna na dovozy výrobků pocházejících z České republiky do Portugalska do 31.prosince 1995, pokud jde o výrobky uvedené v příloze B.

PŘÍLOHA A

⟪TABLE:tbl_001⟫

Poznámka: Omezení týkající se tarifního čísla 0803 vůči členským státům EHS a zemím s preferencemi jsou dočasná a působí do vytvoření organizovaného trhu pro banány. Z tohoto důvodu by měly být tyto produkty zahrnuty do tohoto protokolu.

Vysvětlující poznámky týkající se částečných restrikcí, které Španělsko bude uplatňovat až do konce přechodného období

( 1 ) Mimo zvířata pro koridu.

( 2 ) Pouze domácí prasata.

( 3 ) Nekonzervované nebo nekoncentrované určené pouze pro lidskou spotřebu.

( 4 ) Mimo requesón, emmental, Gruyére, “Modrý sýr“, Parmigiano Reggiano a Grana Padano.

( 5 ) Pouze běžná pšenice na výrobu chleba.

( 6 ) Pouze oves olamovaný.

( 7 ) Pouze zrna plochá.

( 8 ) Mimo tuk z kostí nebo ze zbytků drůbeže.

( 9 ) Pouze to, co obsahuje maso nebo jedlé droby z domácích prasat.

( 10 ) Pouze to, co obsahuje vepřovou krev.

( 11 ) Pouze:

- Uzenky z masa, jedlých drobů nebo krve z domácích prasat.

- Jakékoliv přípravky nebo konzervované výrobky, obsahující maso nebo jedlé droby z domácích prasat.

( 12 ) Mimo kvalitní vína vyráběná v rozhodujících určených oblastech.

PŘÍLOHA B

⟪TABLE:tbl_001⟫

Protokol č. 6

o vzájemné pomoci v celních otázkách

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto protokolu se rozumí:

(a) "celními předpisy" obecně závazné právní předpisy uplatňované na území smluvních stran, upravující dovoz, vývoz, tranzit zboží a jeho propuštění do jiného celního režimu, včetně opatření o zákazech, omezeních a kontrolách, přijatá uvedenými stranami;

(b) "clem" všechna cla, daně, dávky a jiné poplatky, které jsou vyměřovány a vybírány na území smluvních stran v souladu s celními předpisy, s výjimkou dávek a poplatků, jejichž výše je dána částkou, odpovídající přibližným nákladům za poskytnuté služby;

(c) "dožadujícím orgánem" příslušný správní orgán, který byl jmenován smluvní stranou pro tento účel a který žádá o pomoc v celních otázkách;

(d) "dožádaným orgánem" příslušný správní orgán, který byl jmenován smluvní stranou pro tento účel a který obdrží žádost o pomoc v celních otázkách;

(e) "deliktem" jakékoli porušení celních předpisů, jakož i pokus o porušení těchto předpisů.

Článek 2

Rozsah použití protokolu

(1) Smluvní strany si navzájem poskytnou pomoc při zajišťování dodržování celních předpisů, způsobem a za podmínek stanovených v tomto protokolu, zejména zabraňováním, odhalováním a šetřením porušování těchto předpisů.

(2) Pomoc v celních otázkách, jak je stanoveno v tomto protokolu, se vztahuje na jakýkoli správní orgán smluvní strany, který je příslušný pro provádění tohoto protokolu. Tato pomoc se nedotýká ustanovení upravujících vzájemnou pomoc v trestních záležitostech. Rovněž nezahrnuje informace, obdržené na základě zmocnění vykonávaného na žádost soudního orgánu, pokud s tím tyto orgány nesouhlasí.

Článek 3

Pomoc na žádost

(1) Na žádost dožadujícího orgánu poskytne dožádaný orgán všechny příslušné informace, které pomohou zajistit řádné provádění celních předpisů, včetně informací týkajících se zjištěných nebo připravovaných činností, které porušují nebo by porušily tyto předpisy.

(2) Na žádost dožadujícího orgánu bude jej dožádaný orgán informovat o tom, zda zboží vyvezené z území jedné ze smluvních stran bylo řádně dovezeno na území druhé strany a pokud je to účelné, uvede celní režim, do kterého bylo zboží propuštěno.

(3) Na žádost dožadujícího orgánu učiní dožádaný orgán nezbytné kroky k zajištění dohledu nad:

(a) fyzickými a právnickými osobami, u kterých existují závažné důvody domnívat se, že porušují nebo porušily celní předpisy;

(b) pohybem zboží, o němž je známo, že by mohlo způsobit podstatné porušení celních předpisů;

(c) dopravními prostředky, o kterých existují závažné důvody domnívat se, že byly, jsou nebo mohou být použity k porušení celních předpisů.

Článek 4

Pomoc bez vyzvání

Smluvní strany si v rámci své pravomoci navzájem poskytnou pomoc, kterou pokládají za potřebnou pro zajištění správného provádění celních předpisů, zvláště pokud obdrží informaci týkající se:

- operací, které porušily, porušují nebo by porušily takové předpisy, a které mohou být předmětem zájmu jiné smluvní strany;

- nových prostředků nebo metod použitých při uskutečňování takových operací;

- zboží, o němž je známo, že je předmětem závažného porušování celních předpisů o dovozu, vývozu, tranzitu nebo o jakémkoli celním režimu.

Článek 5

Doručení/Oznámení

Na žádost dožadujícího orgánu učiní dožádaný orgán ve shodě se svým právním řádem veškerá nezbytná opatření k zajištění:

- doručení všech dokumentů,

- oznámení všech rozhodnutí,

spadajících do rozsahu tohoto protokolu, adresátovi, který bydlí nebo sídlí na jeho území. V takovém případě se použijí ustanovení článku 6 odst. 3.

Článek 6

Forma a obsah žádostí o pomoc

(1) Žádosti podle tohoto protokolu se vyhotovují písemně. K žádosti se přikládají doklady potřebné k jejímu vyřízení. V případě naléhavosti situace může být přijata ústní žádost, musí však být bezprostředně potvrzena písemně.

(2) Žádost podle odstavce 1 tohoto článku obsahuje následující informace:

(a) dožadující orgán podávající žádost;

(b) požadované opatření;

(c) předmět a důvod žádosti;

(d) příslušné zákony, pravidla, předpisy a jiné právní normy;

(e) co nejpřesnější a nejobsáhlejší údaje o fyzických nebo právnických osobách, jichž se šetření týká;

(f) přehled příslušných skutečností, s výjimkou v případech, uvedených v článku 5.

(3) Žádosti se předkládají v úředním jazyce dožádaného orgánu nebo v jazyce akceptovatelném pro tento orgán.

(4) Jestliže žádost nesplňuje formální požadavky, může být vyžádána její oprava nebo doplnění; nicméně mohou být přijata preventivní opatření.

Článek 7

Vyřízení žádostí

(1) Aby bylo vyhověno žádosti o pomoc, dožádaný orgán, nebo nemůže-li jednat sám, jiný správní orgán, kterému dožádaný orgán žádost postoupil, bude v rámci své pravomoci a dosažitelných prostředků, při poskytování vlastních informací, při provádění potřebných pátrání nebo při zajišťování, aby pátrání bylo provedeno, postupovat tak, jako by jednal z vlastní iniciativy nebo na žádost jiných orgánů téže smluvní strany.

(2) Žádosti o pomoc se vyřizují v souladu se zákony, pravidly, předpisy nebo jinými právními normami dožádané smluvní strany.

(3) Náležitě zmocnění úředníci jedné smluvní strany mohou se souhlasem druhé příslušné smluvní strany a za podmínek touto stranou stanovených obdržet od úřadů dožádaného orgánu nebo jiného orgánu, jemuž je dožádaný orgán nadřízený, informace týkající se porušení celních předpisů, které dožadující orgán potřebuje pro účely tohoto protokolu.

(4) Úředníci jedné smluvní strany mohou být se souhlasem druhé smluvní strany přítomni při pátrání vedených na jejím území.

Článek 8

Forma, jakou má být informace sdělena

(1) Dožádaný orgán sdělí dožadujícímu orgánu výsledky pátrání formou dokumentů, ověřených kopií dokumentů, zpráv apod.

(2) Dokumenty uvedené v odstavci 1 mohou být nahrazeny computerizovanou informací v jakékoli formě pro tentýž účel.

Článek 9

Výjimky z povinnosti poskytnout pomoc

(1) Smluvní strany mohou odmítnout poskytnutí pomoci podle tohoto protokolu, jestliže by to:

(a) mohlo být na újmu suverenity, veřejného pořádku, bezpečnosti nebo jiných závažných zájmů; nebo

(b) souviselo s měnovými nebo daňovými předpisy, nikoliv však s předpisy týkající se cel; nebo

(c) porušilo průmyslové, obchodní nebo služební tajemství.

(2) Jestliže dožadující orgán žádá o pomoc, kterou by sám nebyl schopen poskytnout, pokud by byl o ni požádán, upozorní na tuto skutečnost ve své žádosti. Potom bude ponecháno dožádanému orgánu, aby rozhodl, jakým způsobem na takovou žádost odpoví.

(3) Jestliže byla pomoc odepřena nebo zamítnuta, musí být rozhodnutí o tom a důvody pro to oznámeny dožadujícímu orgánu bez prodlení.

Článek 10

Povinnost utajení

(1) Každá informace, sdělená v jakékoli formě podle tohoto protokolu, bude utajena. Vztahují se na ni předpisy o utajování skutečností a požívá ochrany, poskytované v souladu s příslušnými obecně závaznými právními předpisy platnými ve smluvní straně, která informaci obdržela, a v souladu s ustanoveními, která se vztahují na orgány Společenství.

(2) Jmenné údaje nebudou předány, jestliže existuje závažný důvod k domněnce, že předání nebo použití předaných dat by odporovalo základnímu právnímu principu jedné ze smluvních stran a zejména tehdy, pokud by dotčená strana utrpěla škodu. Strana, která informace obdržela, bude na žádost strany, která informace poskytla, tuto stranu informovat o způsobu použití dodaných informací a o dosažených výsledcích.

(3) Jmenné údaje mohou být předány pouze celním orgánům a v případě potřeby pro účely obžaloby, státní prokuratuře a soudním orgánům. Ostatní osoby nebo orgány mohou obdržet tyto informace jen na základě předběžného souhlasu strany, která je poskytla.

(4) Strana poskytující informaci si ověří její správnost. Když dojde ke zjištění, že poskytnutá informace byla nesprávná nebo má být zrušena, vyrozumí o této skutečnosti bez prodlení stranu, která informaci přijala. Tato strana je povinna provést příslušnou opravu nebo zrušit informaci.

(5) Bez dotčení případů, ve kterých převládá veřejný zájem, může dotčená osoba obdržet na žádost informace o uchovávání dat a o účelech jejich uchovávání.

Článek 11

Použití informací

(1) Obdržené informace se mohou použít pouze pro účely tohoto protokolu, pro jiné účely mohou být použity v každé smluvní straně výhradně na základě předchozího písemného souhlasu správního orgánu, který je poskytl a podléhají jakýmkoliv omezením stanoveným tímto orgánem. Toto ustanovení se nevztahuje na informace, týkající se deliktů v oblasti narkotik a psychotropních látek. Takové informace mohou být předány jiným orgánům přímo zúčastněným v boji proti nezákonnému obchodování s narkotiky za podmínek uvedených v článku 2.

(2) Odstavec 1 nebrání použití informací v jakémkoliv soudním nebo správním řízení, zavedeném později v důsledku nedodržení celních předpisů.

(3) Smluvní strany mohou ve svých svědeckých výpovědích, protokolech a zápisech, v řízení a v žalobách předložených soudům, použít jako důkazu obdržených informací a dokumentů v souladu s ustanoveními tohoto protokolu.

Článek 12

Experti a svědci

Úředník dožádaného orgánu může být zmocněn vystoupit v mezích poskytnutého zmocnění jako expert nebo svědek v soudním nebo správním řízení týkajícím se záležitostí, na něž se vztahuje tento protokol, v soudní pravomoci jiné smluvní strany a předložit takové předměty, dokumenty nebo jejich ověřené kopie, které mohou být potřebné pro řízení. V žádosti o takové vystoupení musí být výslovně uvedeno v jaké záležitosti a na základě jaké funkce nebo kvalifikace bude úředník vyslýchán.

Článek 13

Náklady na pomoc

Smluvní strany vůči sobě upustí od veškerých nároků, pokud jde o úhradu nákladů vzniklých podle tohoto protokolu, vyjma, pokud je to na místě, od nákladů na experty a svědky, na tlumočníky a překladatele, kteří nejsou součástí veřejných služeb.

Článek 14

Provádění

(1) Prováděním tohoto protokolu budou pověřeny ústřední celní orgány České republiky na jedné straně a příslušné administrativní útvary Komise, jakož i kde je to vhodné, celní orgány členských států Evropských společenství na druhé straně. Zmíněné orgány budou rozhodovat o všech praktických opatřeních a ujednáních nezbytných pro jeho provádění, přičemž budou brát v úvahu pravidla ochrany v oblasti dat. Mohou doporučit příslušným orgánům úpravy, o kterých se domnívají, že by měly být zapracovány do tohoto protokolu.

(2) Smluvní strany se budou navzájem konzultovat a potom jedna druhou informovat o podrobných pravidlech provádění tohoto protokolu, která jsou přijímána ve shodě s ustanoveními tohoto článku.

Článek 15

Doplnění

(1) Tento protokol doplňuje a nezabraňuje provádění jiných dohod o vzájemné pomoci, které byly nebo budou uzavřeny mezi Českou republikou a jedním nebo několika členskými státy. Nebrání rovněž širší vzájemné pomoci poskytované v rámci těchto dohod.

(2) Bez prejudice k článku 11 se tato ujednání nedotýkají opatření Společenství upravujících předávání informací mezi kompetentními administrativními útvary Komise a celními orgány členských států o celních záležitostech, které by mohly být předmětem zájmu Společenství.

PROTOKOL č. 7

KONCESE S ROČNÍMI LIMITY

Strany souhlasí s tím, že pokud Dohoda vstoupí v platnost po 1. lednu kteréhokoliv roku, jakékoliv koncese poskytnuté v rámci ročních kvantitativních limitů budou upraveny odečtením hodnoty výrobků dovezených v průběhu tohoto roku pocházejících z České republiky v souladu s ustanoveními protokolu č. 4 Prozatímní dohody podepsané mezi Společenstvím a Českou a Slovenskou Federativní Republikou 16. prosince 1991 a upravené doplňkovými protokoly mezi Společenstvím a Českou republikou a Společenstvím a Slovenskou republikou.

Protokol 8

o sukcesi České republiky při uznání výměnných dopisů mezi Evropským hospodářským společenstvím a Českou a Slovenskou Federativní Republikou o tranzitu a pozemní dopravní infrastruktuře

Vzhledem k tomu, že po podpisu Evropské dohody a Prozatimní dohody dne 16. prosince 1991 mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně jedné a Českou a Slovenskou Federativní Republikou na straně druhé, výměnné dopisy jakožto dodatek k týmž byly podepsány mezi Evropským hospodářským společenstvím na straně jedné a Českou a Slovenskou Federativní Republikou na straně druhé.

Vzhledem k tomu, že tato výměna dopisů byla doplněna výměnou dopisů podepsaných 19. února 1992 mezi Evropským hospodářským společenstvím na straně jedné a Českou a Slovenskou Federativní Republikou na straně druhé, které tvoří přílohu.

Vzhledem k tomu, že Česká republika prohlásila v dopise předsedovi Komise Evropských společenství z 15. prosince 1992, že „převezme všechny závazky vyplývající ze všech dohod mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Evropskými společenstvími“.

Vzhledem k tomu, že Česká republika je od 1. ledna 1993 nástupnickým státem České a Slovenské Federativní Republiky.

Vzhledem k tomu, že Česká republika se zavazuje nezhoršit podmínky tranzitu pozemní dopravy ve srovnání se situací existující v České a Slovenské Federativní Republice podle shora uvedené výměny dopisů.

Česká republika a Společenství se dohodly takto:

Článek 1

Společenství na straně jedné a Česká republika na straně druhé přejímají všechna práva i závazky Společenství na straně jedné a bývalé České a Slovenské Federativní Republiky na straně druhé, obsažené ve výše uvedených výměnných dopisech.

Článek 2

Česká republika se zavazuje vydat takový počet povolení, jak jej stanoví shora uvedené výměnné dopisy o tranzitu. Tato povolení budou platná (od roku 1994) pouze pro území České republiky. Česká republika vydá regulérně taková povolení držiteli povolení vydaného Slovenskou republikou podle výše uvedených výměnných dopisů, až do maximálního počtu v souladu s výše uvedenými výměnnými dopisy.

Článek 3

Česká republika se zavazuje, že souhrn správních poplatků, daní a dalších případných poplatků, kterými podle výše uvedených dopisů budou zatížena zdanitelná povolení, nepřekročí výši 9250,- českých korun.

Článek 4

Česká republika prohlašuje, že učiní všechna možná opatření k zabránění zbytečnému zdržování dopravců ze Společenství následkem kontrol na hranicích mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, aby nebyly vytvořeny méně výhodné podmínky pro tranzit, než jaké existovaly pro dopravce ze Společenství podle shora uvedené výměny dopisů.

Příloha I

Výměna dopisů mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Evropským hospodářským společenstvím o tranzitu

A: Dopis od České a Slovenské Federativní Republiky

Vážený pane,

během jednání o Evropské dohodě mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou (ČSFR) a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy bylo dosaženo následující dohody:

1. Strany Evropské dohody nebudou podnikat žádná opatření, která by se dotýkala situace vyplývající z použití stávajících dvoustranných dohod mezi ČSFR a členskými státy Společenství.

2. Dále pak v rámci globálního řešení problémů tranzitu přes ČSFR pro ty členské státy Společenství, jichž se to nejvíce týká, ČSFR tímto poskytuje 2000 dodatečných zdanitelných povolení v roce 1991 jako doplněk ke stávající kvótě poskytnuté na základě dvoustranných dohod pro rok 1991. Dále ČSFR poskytne v letech 1992, 1993 a 1994 jako doplněk ke stávající kvótě dříve poskytnuté na základě dvoustranných dohod za rok 1991 včetně dříve zmíněných 2000 povolení, povolení následujícím způsobem:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Povolení pro kombinovanou dopravu budou užívána pro náklady při průjezdu územím ČSFR železnicemi ČSFR ve formě „pojízdné silnice“ za podmínky, že náklady a doba tohoto způsobu dopravy budou srovnatelné s náklady a dobou zdaněné silniční dopravy. Pro počet povolení, kde nemohou být tyto podmínky splněny, poskytne ČSFR zdanitelná tranzitní povolení. Výše uvedená tranzitní povolení budou vydávána na cestu tam a zpět.

V roce 1995 a v následujících letech do vstupu v platnost dvoustranné dopravní dohody mezi ČSFR a Společenstvím ČSFR zvýší počet nezdaněných, zdanitelných a kombinovaných dopravních licencí ve stejné míře jako v roce 1994.

Byl bych Vám zavázán, kdybyste mohl potvrdit souhlas Evropských společenství s obsahem tohoto dopisu.

Přijměte prosím, vážený pane, ujištění o mé nejhlubší úctě.

Za vládu ČSFR

B: Dopis od Společenství

Vážený pane,

Mám čest potvrdit příjem Vašeho dopisu dnešního data následujícího znění:

„Během jednání o Evropské dohodě mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou (ČSFR) a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy bylo dosaženo následující dohody:

1. Strany Evropské dohody nebudou podnikat žádná opatření, která by se dotýkala situace vyplývající z použití stávajících dvoustranných dohod mezi ČSFR a členskými státy Společenství.

2. Dále pak v rámci globálního řešení problémů tranzitu přes ČSFR pro ty členské státy Společenství, jichž se to nejvíce týká ČSFR tímto poskytuje 2000 dodatečných zdanitelných povolení v roce 1991 jako doplněk ke stávající kvótě poskytnuté na základě dvoustranných dohod pro rok 1991. Dále ČSFR poskytne v letech 1992, 1993 a 1994 jako doplněk ke stávající kvótě dříve poskytnuté na základě dvoustranných dohod za rok 1991 včetně dříve zmíněných 2000 povolení, povolení následujícím způsobem:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Povolení pro kombinovanou dopravu budou užívána pro náklady při průjezdu územím ČSFR železnicemi ČSFR ve formě „pojízdné silnice“ za podmínky, že náklady a doba tohoto způsobu dopravy budou srovnatelné s náklady a dobou zdaněné silniční dopravy. Pro počet povolení, kde nemohou být tyto podmínky splněny, poskytne ČSFR zdanitelná tranzitní povolení. Výše uvedená tranzitní povolení budou vydávána na cestu tam a zpět.

V roce 1995 a v následujících letech do vstupu v platnost dvoustranné dopravní dohody mezi ČSFR a Společenstvím ČSFR zvýší počet nezdaněných, zdanitelných a kombinovaných dopravních licencí ve stejné míře jako v roce 1994.

Byl bych Vám zavázán, kdybyste mohl potvrdit souhlas Evropských společenství s obsahem tohoto dopisu.

Přijměte prosím, vážený pane, ujištění o mé nejhlubší úctě.“

Mám čest potvrdit, že Společenství souhlasí s obsahem tohoto dopisu.

Přijměte prosím, vážený pane, ujištění o mé nejhlubší úctě.

Jménem Rady Evropských společenství

Výměna dopisů mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Evropským hospodářským společenstvím o pozemní dopravní infrastruktuře

A: Dopis od Společenství

Vážený pane,

mám čest potvrdit Vám tímto stanovisko Společenství, vyjádřené při jednáních o Evropské dohodě mezi Českou republikou a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy, že Společenství poskytne v rámci finančních mechanismů stanovených v Dohodě v příslušné míře financování pro zlepšení pozemní dopravní infrastruktury, včetně kombinované dopravy.

Byl bych Vám zavázán, kdybyste mohl potvrdit souhlas České republiky s obsahem tohoto dopisu.

Přijměte prosím, vážený pane, ujištění o mé nejhlubší úctě.

Jménem Rady Evropských společenství

B: Dopis od České republiky

Vážený pane,

mám čest potvrdit příjem Vašeho dopisu dnešního data následujícího znění:

„Mám čest potvrdit Vám tímto stanovisko Společenství, vyjádřené při jednáních o Evropské dohodě mezi Českou republikou a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy, že Společenství poskytne v rámci finančních mechanismů stanovených v Dohodě v příslušné míře financování pro zlepšení pozemní dopravní infrastruktury, včetně kombinované dopravy.

Byl bych Vám zavázán, kdybyste mohl potvrdit souhlas České republiky s obsahem tohoto dopisu.“

Mám čest potvrdit, že moje vláda souhlasí s obsahem Vašeho dopisu. Přijměte prosím, vážený pane, ujištění o mé nejhlubší úctě.

Za vládu České republiky

Příloha II

Dohoda formou výměny dopisů upravujících výměnu dopisů mezi Společenstvím a Českou a Slovenskou Federativní Republikou, týkajících se tranzitu, podepsaných v Bruselu 16. prosince 1991

A/ Dopis od Společenství

Vážený pane,

u příležitosti podpisů Evropské dohody mezi Společenstvími a jejich členskými státy a Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Prozatímní dohody o obchodu a otázkách s obchodem souvisejících mezi Evropským hospodářským společenstvím ("Společenství") a Evropským společenstvím uhlí a oceli na jedné straně a Českou a Slovenskou Federativní Republikou na straně druhé 16. prosince 1991 byly formou výměny dopisů mezi Společenstvím a Československem podepsány dohody o tranzitu. Evropská dohoda dosud nevstoupila v platnost. Prozatímní dohoda vstoupila v platnost 1. března 1992.

Od doby podpisu výměnných dopisů Česká a Slovenská Federativní Republika zvýšila poplatky za zdanitelná tranzitní povolení. Toto mělo důsledky na dohody z prosince týkající se tranzitu a vzhledem k tomu strany pokládají za nutné dospět k dohodě touto výměnou dopisů, upravujících příslušná ustanovení výměny dopisů podepsaných 16. prosince 1991.

V souladu s tím navrhuji, aby byl text výměny dopisů, podepsaných 16. prosince 1991 doplněn takto:

Do odstavce 2) se vloží po první větě prvního pododstavce:

"Poplatek za zdanitelné povolení je 18 500 Kčs."

Za druhou část odstavce 2) se vloží následující pododstavec:

"Obě strany souhlasí, že jestliže nebude tranzitní situace na území bývalé Jugoslávie normalizována, přezkoumají společně před koncem roku možné změny ve shora uvedených dohodách. Změny výše uvedených ustanovení mohou být provedeny společnou dohodou stran."

Je-li předcházející přijatelné pro Českou a Slovenskou Federativní Republiku, mám čest navrhnout, aby tento dopis, spolu s odpovědí Vaší Excelence v tomto smyslu, představoval úpravu výměny dopisů podepsaných 16. prosince 1991.

Tato dohoda je tímto schválena stranami v souladu s jejich příslušnými postupy.

Tato dohoda vstoupí v platnost prvního dne následujícího po dni, kdy si strany vzájemně oznámí, že postupy zmíněné v předcházejícím pododstavci byly završeny. Bude se uplatňovat od 15. března 1992.

Byl bych Vám zavázán, kdybyste mohl potvrdit souhlas vlády České a Slovenské Federativní Republiky s obsahem tohoto dopisu.

Přijměte prosím, vážený pane, ujištění mé nejvyšší úcty.

Jménem Rady Evropských společenství

B/ Dopis od České a Slovenské Federativní Republiky

Vážený pane,

mám čest potvrdit příjem Vašeho dopisu s dnešním datem v následujícím znění:

"U příležitosti podpisů Evropské dohody mezi Společenstvími a jejich členskými státy a Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Prozatímní dohody o obchodu a otázkách s obchodem souvisejících mezi Evropským hospodářským společenstvím (Společenství") a Evropským společenstvím uhlí a oceli na jedné straně a Českou a Slovenskou Federativní Republikou na straně druhé 16. prosince 1991 byly formou výměny dopisů mezi Společenstvím a Československem podepsány dohody o tranzitu. Evropská dohoda dosud nevstoupila v platnost. Prozatímní dohoda vstoupila v platnost 1. března 1992.

Od doby podpisu výměnných dopisů Česká a Slovenská Federativní Republika zvýšila poplatky za zdanitelná tranzitní povolení. Toto mělo důsledky na dohody z prosince týkající se tranzitu a vzhledem k tomu strany pokládají za nutné dospět k dohodě touto výměnou dopisů, upravujících příslušná ustanovení výměny dopisů podepsaných 16. prosince 1991.

V souladu s tím navrhuji, aby byl text výměny dopisů, podepsaných 16. prosince 1991 doplněn takto:

Do odstavce 2) se vloží po první větě prvního pododstavce:

"Poplatek za zdanitelné povolení je 18 500 Kčs."

Za druhou část odstavce 2) se vloží následující pododstavec:

"Obě strany souhlasí, že jestliže nebude tranzitní situace na území bývalé Jugoslávie normalizována, přezkoumají společně před koncem roku možné změny ve shora uvedených dohodách. Změny výše uvedených ustanovení mohou být provedeny společnou dohodou stran."

Je-li předcházející přijatelné pro Českou a Slovenskou Federativní Republiku, mám čest navrhnout, aby tento dopis, spolu s odpovědí Vaší Excelence v tomto smyslu, představoval úpravu výměny dopisů podepsaných 16. prosince 1991.

Tato dohoda je tímto schválena stranami v souladu s jejich příslušnými postupy.

Tato dohoda vstoupí v platnost prvního dne následujícího po dni, kdy si strany vzájemně oznámí, že postupy zmíněné v předcházejícím pododstavci byly završeny. Bude se uplatňovat od 15. března 1992.“

Byl bych Vám zavázán, kdybyste mohl potvrdit souhlas vlády České a Slovenské Federativní Republiky s obsahem tohoto dopisu.“

Mám čest potvrdit, že moje vláda souhlasí s obsahem tohoto dopisu.

Přijměte prosím, vážený pane, ujištění mé nejhlubší úcty.

Za Českou a Slovenskou Federativní Republiku

Dohoda formou výměny dopisů nahrazujících výměnu dopisů mezi Společenstvím a Českou a Slovenskou Federativní Republikou o infrastruktuře pozemní dopravy, podepsaných v Bruselu 16. prosince 1991.

A/ Dopis od Společenství

Vážený pane,

u příležitosti podpisu Prozatímní dohody o obchodu a otázkách s obchodem souvisejících mezi Evropským hospodářským společenstvím („Společenství“) a Evropským společenstvím uhlí a oceli na jedné straně a Českou a Slovenskou Federativní Republikou na straně druhé byla 16. prosince 1991 formou výměny dopisů mezi Společenstvím a Československem podepsána dohoda o pozemní dopravní infrastruktuře. Prozatímní dohoda vstoupila v platnost 1. března 1992.

Od doby podpisu výměnných dopisů Česká a Slovenská Federativní Republika zvýšila poplatek za zdanitelná tranzitní povolení. Tento zákon měl důsledky na dohody z prosince týkající se tranzitu a vzhledem k tomu strany pokládají za nutné dospět k dohodě touto výměnou dopisů, upravujících příslušná ustanovení výměny dopisů podepsaných 16. prosince 1991.

V souladu s tím navrhuji, aby byl text výměnných dopisů podepsaných 16. prosince 1991 nahrazen následujícím textem:

„Mám čest potvrdit Vám tímto, že Společenství má plné pochopení pro problémy infrastruktury a životního prostředí, jimž Česká a Slovenská Federativní Republika čelí v oblasti dopravy, a poskytne v rámci příslušných finančních mechanismů vhodné přiměřené financování pro zlepšení infrastruktury pozemní dopravy včetně dopravy kombinované.

V této souvislosti beru v úvahu vysvětlení České a Slovenské Federativní Republiky k naléhavé potřebě finanční pomoci, umožňující uvést infrastrukturu pozemní dopravy České a Slovenské Federativní Republiky do souladu s narůstající tranzitní dopravou v ČSFR.

Strany souhlasí hledat v souvislosti se současnou Dohodou o obchodu a spolupráci možné způsoby a prostředky přispět k zlepšení této infrastruktury v České a Slovenské Federativní Republice se zvláštním zřetelem k pohraničním přechodům a přilehlým oblastem, kombinované dopravě, tranzitním dálnicím, vodní dopravě a aspektům životního prostředí, v souladu s hodnocením projektů podle současných postupů.

Strany dále souhlasí začít co nejdříve diskuse o možné finanční pomoci Společenství.

Česká a Slovenská Federativní Republika uváží snížení poplatku za zdanitelná povolení pro dopravce Společenství v souladu s pokrokem dosaženým ve shora uvedených diskusích.“

Je-li předcházející přijatelné pro Českou a Slovenskou Federativní Republiku, mám čest navrhnout, aby tento dopis, spolu s odpovědí Vaší Excelence v tomto smyslu nahradil výměnu dopisů podepsaných 16. prosince 1991.

Tato dohoda je tímto schválena stranami v souladu s jejich příslušnými postupy.

Tato dohoda vstoupí v platnost prvního dne následujícího po dni, kdy si strany vzájemně oznámí, že postupy zmíněné v předcházejícím pododstavci byly završeny. Bude se uplatňovat od 15. března 1992.

Byl bych Vám zavázán, kdybyste mohl potvrdit souhlas vlády České a Slovenské Federativní Republiky s obsahem tohoto dopisu.

Přijměte prosím, vážený pane, ujištění mé nejhlubší úcty.

Jménem Rady Evropských společenství

B/ Dopis od České a Slovenské Federativní Republiky

Vážený pane,

mám čest potvrdit příjem Vašeho dopisu s dnešním datem v následujícím znění:

„U příležitosti podpisu Prozatímní dohody o obchodu a otázkách s obchodem souvisejících mezi Evropským hospodářským společenstvím („Společenství“) a Evropským společenstvím uhlí a oceli na jedné straně a Českou a Slovenskou Federativní Republikou na straně druhé byla 16. prosince 1991 formou výměny dopisů mezi Společenstvím a Československem podepsána dohoda o pozemní dopravní infrastruktuře. Prozatímní dohoda vstoupila v platnost 1. března 1992.

Od doby podpisu výměnných dopisů Česká a Slovenská Federativní Republika zvýšila poplatek za zdanitelná tranzitní povolení. Tento zákon měl důsledky na dohody z prosince týkající se tranzitu a vzhledem k tomu strany pokládají za nutné dospět k dohodě touto výměnou dopisů, upravujících příslušná ustanovení výměny dopisů podepsaných 16. prosince 1991.

V souladu s tím navrhuji, aby byl text výměnných dopisů podepsaných 16. prosince 1991 nahrazen následujícím textem:

„Mám čest potvrdit Vám tímto, že Společenství má plné pochopení pro problémy infrastruktury a životního prostředí, jimž Česká a Slovenská Federativní Republika čelí v oblasti dopravy, a poskytne v rámci příslušných finančních mechanismů vhodné přiměřené financování pro zlepšení infrastruktury pozemní dopravy včetně dopravy kombinované.

V této souvislosti beru v úvahu vysvětlení České a Slovenské Federativní Republiky k naléhavé potřebě finanční pomoci, umožňující uvést infrastrukturu pozemní dopravy České a Slovenské Federativní Republiky do souladu s narůstající tranzitní dopravou České a Slovenské Federativní Republiky.

Strany souhlasí hledat v souvislosti se současnou Dohodou o obchodu a spolupráci možné způsoby a prostředky přispět k zlepšení této infrastruktury v České a Slovenské Federativní Republice se zvláštním zřetelem k pohraničním přechodům a přilehlým oblastem, kombinované dopravě, tranzitním dálnicím, vodní dopravě a aspektům životního prostředí, v souladu s hodnocením projektů podle současných postupů.

Strany dále souhlasí začít co nejdříve diskuse o možné finanční pomoci Společenství.

Česká a Slovenská Federativní Republika uváží další snížení poplatku za zdanitelná povolení pro dopravce Společenství v souladu s pokrokem dosaženým ve shora uvedených diskusích.“

Je-li předcházející přijatelné pro Českou a Slovenskou Federativní Republiku, mám čest navrhnout, aby tento dopis, spolu s odpovědí Vaší Excelence v tomto smyslu, nahradil výměnu dopisů podepsaných 16. prosince 1991.

Tato dohoda je tímto schválena stranami v souladu s jejich příslušnými postupy.

Tato dohoda vstoupí v platnost prvního dne následujícího po dni, kdy si strany vzájemně oznámí, že postupy zmíněné v předcházejícím pododstavci byly završeny. Bude se uplatňovat od 15. března 1992.

Byl bych Vám zavázán, kdybyste mohl potvrdit souhlas vlády České a Slovenské Federativní Republiky s obsahem tohoto dopisu.“

Mám čest potvrdit, že moje vláda souhlasí s obsahem tohoto dopisu.

Přijměte prosím, vážený pane, ujištění mé nejhlubší úcty.

Za Českou a Slovenskou Federativní Republiku

Dohoda formou výměny dopisů nahrazujících výměny dopisů mezi Společenstvím a Českou a Slovenskou Federativní Republikou o infrastruktuře pozemní dopravy, podepsaných v Bruselu 16. prosince 1991.

A/ Dopis od Společenství

Vážený pane,

u příležitosti podpisu Evropské dohody mezi Společenstvími a jejich členskými státy a Českou a Slovenskou Federativní Republikou 16. prosince 1991 byla formou výměny dopisů mezi Společenstvím a Československem podepsána dohoda o infrastruktuře pozemní dopravy. Evropská dohoda dosud nevstoupila v platnost.

Od doby podpisu výměnných dopisů Česká a Slovenská Federativní Republika zvýšila poplatek za zdanitelná tranzitní povolení. Tento zákon měl důsledky na dohody z prosince týkající se tranzitu a vzhledem k tomu strany pokládají za nutné dospět k dohodě touto výměnou dopisů, upravujících příslušná ustanovení výměny dopisů podepsaných 16. prosince 1991.

V souladu s tím navrhuji, aby byl text výměnných dopisů podepsaných 16. prosince 1991 nahrazen následujícím textem:

„Mám čest potvrdit Vám tímto, že Společenství má plné pochopení pro problémy infrastruktury a životního prostředí, jimž Česká a Slovenská Federativní Republika čelí v oblasti dopravy, a poskytne v rámci finančních mechanismů uvažovaných v Evropské dohodě vhodné přiměřené financování pro zlepšení infrastruktury pozemní dopravy včetně dopravy kombinované.

V této souvislosti beru v úvahu vysvětlení České a Slovenské Federativní Republiky k naléhavé potřebě finanční pomoci, umožňující uvést infrastrukturu pozemní dopravy České a Slovenské Federativní Republiky do souladu s narůstající tranzitní dopravou v České a Slovenské Federativní Republice.

Strany souhlasí hledat na základě výměny dopisů a s odkazem na článek 81 Evropské dohody možné způsoby a prostředky přispět k zlepšení této infrastruktury v České a Slovenské Federativní Republice se zvláštním zřetelem k pohraničním přechodům a přilehlým oblastem, kombinované dopravě, tranzitním dálnicím, vodní dopravě a aspektům životního prostředí, v souladu s hodnocením projektů podle současných postupů.

Strany dále souhlasí začít co nejdříve diskuse o možné finanční pomoci Společenství.

Česká a Slovenská Federativní Republika uváží další snížení poplatku za zdanitelná povolení pro dopravce Společenství v souladu s pokrokem dosaženým ve shora uvedených diskusích.“

Je-li předcházející přijatelné pro Českou a Slovenskou Federativní Republiku, mám čest navrhnout, aby tento dopis, spolu s odpovědí Vaší Excelence v tomto smyslu nahradil výměnu dopisů podepsaných 16. prosince 1991.

Tato dohoda je tímto schválena stranami v souladu s jejich příslušnými postupy.

Tato dohoda vstoupí v platnost prvního dne následujícího po dni, kdy si strany vzájemně oznámí, že postupy zmíněné v předcházejícím pododstavci byly završeny. Bude se uplatňovat od 15. března 1992.

Byl bych Vám zavázán, kdybyste mohl potvrdit souhlas vlády České a Slovenské Federativní Republiky s obsahem tohoto dopisu.

Přijměte prosím, vážený pane, ujištění mé nejhlubší úcty.

Jménem Rady Evropských společenství

B/ Dopis od České a Slovenské Federativní Republiky

Vážený pane,

mám čest potvrdit příjem Vašeho dopisu s dnešním datem v následujícím znění:

„U příležitosti podpisu Evropské dohody mezi Společenstvími a jejich členskými státy a Českou a Slovenskou Federativní Republikou 16. prosince 1991 byla formou výměny dopisů mezi Společenstvím a Československem podepsána dohoda o infrastruktuře pozemní dopravy. Evropská dohoda dosud nevstoupila v platnost.

Od doby podpisu výměnných dopisů Česká a Slovenská Federativní Republika zvýšila poplatek za zdanitelná tranzitní povolení. Tento zákon měl důsledky na dohody z prosince týkající se tranzitu a vzhledem k tomu strany pokládají za nutné dospět k dohodě touto výměnou dopisů, upravujících příslušná ustanovení výměny dopisů podepsaných 16. prosince 1991.

V souladu s tím navrhuji, aby byl text výměnných dopisů podepsaných 16. prosince 1991 nahrazen následujícím textem:

„Mám čest potvrdit Vám tímto, že Společenství má plné pochopení pro problémy infrastruktury a životního prostředí, jimž Česká a Slovenská Federativní Republika čelí v oblasti dopravy, a poskytne v rámci finančních mechanismů uvažovaných v Evropské dohodě vhodné přiměřené financování pro zlepšení infrastruktury pozemní dopravy včetně dopravy kombinované.

V této souvislosti beru v úvahu vysvětlení České a Slovenské Federativní Republiky k naléhavé potřebě finanční pomoci, umožňující uvést infrastrukturu pozemní dopravy České a Slovenské Federativní Republiky do souladu s narůstající tranzitní dopravou v České a Slovenské Federativní Republice. Strany souhlasí hledat na základě výměny dopisů a s odkazem na článek 81 Evropské dohody možné způsoby a prostředky přispět k zlepšení této infrastruktury v České a Slovenské Federativní Republice se zvláštním zřetelem k pohraničním přechodům a přilehlým oblastem, kombinované dopravě, tranzitním dálnicím, vodní dopravě a aspektům životního prostředí, v souladu s hodnocením projektů podle současných postupů.

Strany dále souhlasí začít co nejdříve diskuse o možné finanční pomoci Společenství.

Česká a Slovenská Federativní Republika uváží snížení poplatku za zdanitelná povolení pro dopravce Společenství v souladu s pokrokem dosaženým ve shora uvedených diskusích.“

Je-li předcházející přijatelné pro Českou a Slovenskou Federativní Republiku, mám čest navrhnout, aby tento dopis, spolu s odpovědí Vaší Excelence v tomto smyslu, nahradil výměnu dopisů, podepsaných 16. prosince 1991.

Tato dohoda je tímto schválena stranami v souladu s příslušnými postupy. Tato dohoda vstoupí v platnost prvního dne následujícího po dni, kdy si strany vzájemně oznámí, že postupy v předcházejícím pododstavci byly završeny. Bude se uplatňovat od 15. března 1992.

Byl bych Vám zavázán, kdybyste mohl potvrdit souhlas vlády České a Slovenské Federativní Republiky s obsahem tohoto dopisu.“

Mám čest potvrdit, že moje vláda souhlasí s obsahem tohoto dopisu.

Přijměte prosím, vážený pane, ujištění mé nejhlubší úcty.

Za Českou a Slovenskou Federativní Republiku

Informace o vstupu v platnost doplňujících dohod o tranzitu s Maďarskem a Českou a Slovenskou Federativní Republikou.

Dohody formou výměny dopisů s Maďarskem a Českou a Slovenskou Federativní Republikou doplňující anebo nahrazující výměny dopisů z 16. prosince 1991, (1) týkající se tranzitu a silniční infrastruktury, které se Rada rozhodla uzavřít k 7. prosinci 1992, vstoupily v platnost 10. prosince 1992, sdělení o završení postupů požadovaných za tímto účelem bylo uskutečněno 9. prosince 1992.

1 ) Licence jsou zamýšleny pro sledování exportů. V případě potíží na trhu ČR pro výrobek na seznamu, může být zavedeno jakékoliv omezení rozhodnutím „ad hoc“ ze strany ČR, o čemž Společenství bude okamžitě informováno.

1 ) Nehledě na pravidla pro interpretaci kombinované nomenklatury, znění popisu výrobku se musí chápat pouze jako indikativní, preferenční režim bude přitom určován v kontextu této přílohy na základě kódu kombinované nomenklatury. Tam, kde je uveden ex kód CN, preferenční režim se určuje uplatněním kódu CN a odpovídajícím popisem dohromady.

2 ) Bude revidováno v roce 1993.

3 ) Clo se uplatňuje na výrobek v sezóně.

*) V tomto sloupci je uveden počet let, po jejichž uplynutí budou uplatňovány konečné celní sazby.

2 ) Zboží spadající pod tuto položku podléhá podmínkám stanoveným v příslušných ustanoveních Společenství

2 ) Zboží spadající pod tuto položku podléhá podmínkám stanoveným v příslušných ustanoveních Společenství

[1] Poznámka 3 ke kapitole 32 říká, že tyto přípravky jsou přípravky druhu užívaného pro barvení kteréhokoliv materiálu neb používané jako ingredience ve výrobě barvicích přípravků za předpokladu, že nejsou zařazeny v jiném čísle v kapitole 32

[2] "Skupinou" se rozumí jakákoliv část čísla, která je oddělena od zbývající části středníkem.

[1] V případě výrobků sestávajících z materiálů zařazených jak v číslech 3901 až 3906 na jedné straně tak v číslech 3907 až 3911 na straně druhé platí toto omezení jenom na tu skupinu materiálů, která převládá hmotností ve výrobku

[1] Viz poznámku 6, kde jsou uvedeny zvláštní podmínky týkající se výrobků zhotovených ze směsi textilních materiálů.

[1] Viz poznámku 7

[2] Viz poznámku 6, kde jsou uvedeny zvláštní podmínky týkající se výrobků zhotovených ze směsi textilních materiálů.

[1] Viz poznámku 6, kde jsou uvedeny zvláštní podmínky týkající se výrobků zhotovených ze směsi textilních materiálů.

[2] Viz poznámku 7, která se týká pletených nebo háčkovaných výrobků, nepružných nebo nepogumovaných, získaných šitím nebo montáží dílů pletených nebo háčkovaných (nařezaných nebo pletených přímo na tvar)

[3] Viz poznámku 7

(1) Výměny dopisů koncipovaných v rámci Prozatímních dohod o obchodu a otázkách s obchodem souvisejících, viz ÚL č. L115 a ÚL č. L116, 30. 4. 1992.