Vyhláška ministra financí o rozpočtovém řádu národních výborů.

84

VYHLÁŠKA

ministra financí

ze dne 9. června 1958

o rozpočtovém řádu národních výborů.

V souladu se zákonem č. 88/1952 Sb., o rozpočtech národních výborů, se zákonem č. 106/1951 Sb., o úpravě financování národních a komunálních podniků, podle § 12 odst. 2 rozpočtového zákona na rok 1958 č. 13/1958 Sb. a na podkladě usnesení vlády ze dne 6. června 1958 č. 519 vydává ministerstvo financí tento rozpočtový řád pro místní národní výbory v obcích nad 2000 obyvatel a ve městech a pro okresní, městské a krajské národní výbory:

Část první

ÚČEL ROZPOČTOVÉHO RADU

ČI. 1

(1) K dalšímu zvýšení pravomoci a odpovědnosti národních výborů a jejich výkonných orgánů se dále rozšiřuje pravomoc národních výborů při rozpočtování a financování, čímž se zároveň zvyšuje význam rozpočtů národních výborů. Zvýšená pravomoc národních výborů na úseku finančního hospodaření má přispět k dalšímu rozvoji tvůrčí iniciativy národních výborů, jejich orgánů a občanů při plnění úkolů hospodářské a kulturní výstavby a k prohloubení jednoty mezi místními a celostátními zájmy na podkladě zásad demokratického centralismu.

(2) Základním zdrojem finančních prostředků je socialistická výroba. Národní výbory zajišťují pomocí rozpočtů rozvoj výroby a placených služeb pro obyvatelstvo ve svých obvodech působnosti jako základ dalšího nepřetržitého vzestupu a rozvoje hmotné a kulturní úrovně pracujících a dalšího rozvoje svých obcí, měst, okresů a krajů, v jednotě a souladu celostátních, a místních zájmů, a tím i celé republiky.

(3) Rozpočty napomáhají národním výborům k výchově občanů jako společenských vlastníků a socialistických hospodářů, kteří uvědoměle pečují o stálý rozvoj místních zdrojů, rozmnožování a ochranu národního bohatství.

Část druhá

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

Oddíl první

Pětileté finanční plány a roční rozpočty národních výborů

Čl. 2

Pětileté finanční plány národních výborů mají velký politickoekonomický význam. Jsou důležitým nástrojem pro zaměření pozornosti národních výborů a občanů na perspektivní a neustálý rozvoj obvodu jejich činnosti, jsou nástrojem prohlubování a rozšiřování hospodářskoorganizátorské a kulturněvýchovné činnosti národních výborů a rozvoje hospodářství v celém obvodu jejich působnosti. Na jejich základě se sestavují roční rozpočty národních výborů.

Čl. 3

Pětileté finanční plány a roční rozpočty národních výborů jsou nedílnou součástí pětiletého finančního plánu a státního rozpočtu Československé republiky a jsou spjaty se státním plánem rozvoje národního hospodářství.

Čl. 4

(1) Pětileté finanční plány a roční rozpočty národních výborů jsou základními finančními plány národních výborů v krajích, okresech a obcích.

(2) Národní výbory a jejich výkonné orgány při hospodaření podle svých pětiletých finančních plánů a ročních rozpočtů se řídí rozpočtovým zákonem, předpisy vydanými k jeho provedení, jakož i jinými právními předpisy, které se týkají pětiletých finančních plánů a ročních rozpočtů národních výborů.

Čl. 5

Národní výbory a jejich výkonné orgány mobilizují a zajišťují ve svých pětiletých finančních plánech a ročních rozpočtech finanční prostředky a v souladu se státním plánem rozvoje národního hospodářství a s úkoly státního rozpočtu jich efektivně využívají zejména:

k neustálému rozvoji výroby a placených služeb pro obyvatelstvo ve svých obvodech,

k zajištění, plnění a žádoucímu překračování úkolů státního plánu rozvoje národního hospodářství,

k hospodářskému a kulturnímu rozvoji obcí, měst, okresů a krajů,

ke zvyšování hmotné a kulturní úrovně pracujících a k zabezpečení zdravotní a sociální péče o občany,

k neustálému růstu, zvelebování a ochraně národního bohatství.

Čl. 6

(1) Všechny národní výbory sestavují

a) pětileté finanční plány, které jsou zladěny s pětiletými plány rozvoje národního hospodářství,

b) roční rozpočty, které vycházejí z pětiletých finančních plánů a tvoří nedílnou součást jednotného státního rozpočtu.

(2) Roční rozpočtové období se shoduje s kalendářním rokem.

Čl. 7

Pětiletý finanční plán a roční rozpočet národního výboru musí být vyrovnány.

Čl. 8

(1) Příjmy pětiletých finančních plánů a ročních rozpočtů národních výborů jsou:

a) vlastní příjmy,

b) svěřené státní příjmy,

c) příděly z vyššího rozpočtu nebo odvody z rozpočtu nižšího.

(2) Výše vlastních příjmů a svěřených státních příjmů zařazená do pětiletého finančního plánu a do ročního rozpočtu národních výborů je nejnižší hranicí, které má být při plnění pětiletého finančního plánu a ročního rozpočtu dosaženo.

Čl. 9

(1) Podle výše příjmů stanoví si národní výbory své výdaje. Přitom musí dodržet podmínky stanovené příslušnými právními předpisy a tímto rozpočtovými řádem.

(2) Výše výdajů plánovaná v pětiletých finančních plánech národních výborů nebo zařazená do rozpočtu národního výboru je nejvyšší hranicí; ta může být překročena pouze v případě, že budou také v potřebné výši opatřeny příjmy.

Oddíl druhý

Soustava pětiletých finančních plánů a ročních rozpočtů národních výborů

Čl. 10

(1) Pětiletý finanční plán a roční rozpočet kraje zahrnuje pětiletý finanční plán a roční rozpočet krajského národního výboru, pětileté finanční plány a roční rozpočty okresů a měst v sídlech krajských národních výborů.

(2) Pětiletý finanční plán a roční rozpočet hlavního města Prahy zahrnuje pětiletý finanční plán a roční rozpočet ústředního národního výboru a pětileté finanční plány a roční rozpočty obvodních národních výborů.

(3) Pětiletý finanční plán a roční rozpočet městských národních výborů s pravomocí krajských národních výborů zahrnuje vlastní pětiletý finanční plán a roční rozpočet městského národního výboru, pětileté finanční plány a roční rozpočty obvodních národních výborů, pokud jsou zřízeny.

(4) Pětiletý finanční plán a roční rozpočet okresu zahrnuje pětiletý finanční plán a roční rozpočet okresního národního výboru, pětileté finanční plány a roční rozpočty místních národních výborů.

(5) Pětiletý finanční plán a roční rozpočet města v sídle krajského národního výboru zahrnuje pětiletý finanční plán a roční rozpočet městského národního výboru, pětileté finanční plány a roční rozpočty obvodních národních výborů.

Čl. 11

(1) Pětiletý finanční plán a roční rozpočet národního výboru zahrnuje

a) finanční vztahy hospodářských a zvláštních rozpočtových organizací, jimiž jsou zapojeny na rozpočet národního výboru,

b) příjmy a výdaje z vlastní činnosti národního výboru, jeho výkonných orgánů a jemu podřízených rozpočtových organizací,

c) příděly z rozpočtů vyšších orgánů nebo odvody z rozpočtů nižších orgánů.

(2) Součástí rozpočtů národních výborů je plán státních příjmů sestavený podle části čtvrté tohoto rozpočtového řádu.

Čl. 12

(1) Členění příjmů a výdajů pětiletých finančních plánů stanoví ministerstvo financí v dohodě se Státním úřadem plánovacím, s příslušnými ministerstvy a ostatními ústředními úřady a po předchozím projednání s finančními odbory rad krajských národních výborů.

(2) Členění příjmů a výdajů ročních rozpočtů národních výborů stanoví rozpočtová skladba, kterou určí ministerstvo financí ve spolupráci s orgány uvedenými v odstavci 1.

(3) Skladba rozpočtů národních výborů musí být v souladu se skladbou státního rozpočtu.

Oddíl třetí

Vztah podřízených hospodářských a rozpočtových organizaci k pětiletému finančnímu plánu a k ročnímu rozpočtu národního výboru

Čl. 13

(1) Hospodářské organizace a sdružení s podřízenými podniky zapojenými na rozpočet národního výboru (dále jen „podniky” a „vedoucí národní výbor”) kryjí své výdaje především z vlastních finančních prostředků. V nutných případech mohou být kryty jejich výdaje z rozpočtu vedoucího národního výboru.

(2) Finanční prostředky získané podniky, pokud se jim podle příslušných předpisů neponechávají, se odvádějí do rozpočtu vedoucího národního výboru.

Čl. 14

(1) Rozpočtové organizace jsou financovány z rozpočtu národního výboru, na jehož rozpočet jsou zapojeny hrubými příjmy a výdaji.

(2) Rozpočtovými organizacemi jsou také zvláštní rozpočtové organizace a vedlejší hospodářství, které jsou na rozpočet národního výboru zapojeny jen finančními vztahy. Do rozpočtu vedoucího národního výboru odvádějí dosažený zisk, odpisy a ostatní odvody. Naproti tomu je jim z rozpočtu vedoucího národního výboru poskytován příděl na úhradu investic a generálních oprav základních fondů, plánovaných ztrát a zvýšení vlastních oběžných prostředků, popřípadě ha jiné speciální výdaje.

(3) Z rozpočtu národního výboru jsou také financovány

a) strojní a traktorové stanice formou financování rozpočtových organizací,

b) příspěvkové organizace, pokud z rozpočtu národních výborů dostávají příspěvek na svou činnost.

Oddíl čtvrtý

Odpovědnost za sestavení pětiletých finančních plánů a ročních rozpočtů a hospodaření podle nich

Čl. 15

Krajský národní výbor ke splnění úkolů hospodářské a kulturní výstavby kraje, stanovených státním plánem a rozpočtem:

a) stanoví úkoly národním výborům nižšího stupně a svým podřízeným organizacím a přiděluje jim finanční prostředky k zabezpečení úkolů plánu rozvoje národního hospodářství,

b) projednává a schvaluje politickohospodářské směrnice pro sestavení návrhů plánů rozvoje hospodářství kraje, finančních plánů a rozpočtů tak, aby mobilizovaly všechny materiálové a finanční zdroje kraje a maximálně přispívaly k rozvoji hospodářství celého státu,

c) kontroluje pravidelně na svých zasedáních plnění plánů rozvoje hospodářství kraje, finančních plánů a rozpočtů a schvaluje zásadní opatření k zabezpečení jejich splnění.

Čl. 16

V okresech a obcích přísluší řízení hospodářství, spravovaného národními výbory, okresnímu nebo místnímu národnímu výboru. Pro jeho činnost platí obdobné zásady jako pro činnost krajského národního výboru.

Čl. 17

(1) Rada národního výboru se při řízení finančního hospodaření národních výborů zaměřuje především na otázky zásadní povahy.

(2) Rada národního výboru je odpovědna zejména

a) za řádné a včasné sestavení návrhů pětiletých finančních plánů a návrhů rozpočtů v obvodu své působnosti a za jejich řádné projednání s nadřízenými orgány,

b) za řádné plnění pětiletých finančních plánů a plnění rozpočtů v obvodu své působnosti a za řádné hospodaření svých výkonných orgánů,

c) za řádné sestavení a projednání závěrečného účtu.

Čl. 18

(1) Při sestavování návrhu pětiletého finančního plánu, návrhu rozpočtu a návrhu finančních plánů podniků, při jejich plnění a při rozhodování o všech finančních otázkách, řeší rada národního výboru s tím spojené úkoly za pomoci finančního odboru.

(2) Finanční odbor je objektivním orgánem rady národního výboru a současně je společným orgánem rady národního výboru a ministerstva financí pro zabezpečování úkolů státního rozpočtu a rozpočtů národních výborů, pro obstarávání věcí daňových, správu národního majetku a účetní evidence.

Čl. 19

(1) Finanční odbor odpovídá v obvodu národního výboru za jednotné, efektivní a správné používání financí jako nástroje k zajištění úkolů státního plánu a státního rozpočtu a v souladu s nimi stanovených plánů a rozpočtů národních výborů tak, aby se neustále zvyšoval přínos národních výborů pro celou společnost.

(2) Finanční odbor pracuje v každodenní těsné součinnosti s finančně rozpočtovou komisí národního výboru a se svým aktivem a ve své práci se opírá o stálé komise národního výboru, o jejich aktiv, o výbory žen a dobrovolné organizace pracujících tak, aby se neustále rozvíjela aktivní účast všech občanů na hospodaření národních výborů a tím jejich účast na řízení hospodářství a správě státu.

Čl. 20

Finanční odbor jako objektivní orgán pomáhá radám národních výborů k zajištění komplexního a ekonomicky účinného řízení hospodářství v obvodu působnosti národního výboru a odpovídá za systematickou ekonomickou kontrolu a rozbory hospodaření národních výborů a organizací zapojených na jejich rozpočty. Tyto úkoly plní zejména tím, že

a) vypracovává návrh pětiletého finančního plánu a návrh ročního rozpočtu svého národního výboru a posuzuje ekonomickou účinnost finančních plánů a ročních rozpočtů národních výborů nižšího stupně a jimi řízených organizací,

b) organizuje, koordinuje a metodicky řídí práce aparátu rad národních výborů nižšího stupně a organizací zapojených na rozpočet svého národního výboru při přípravě, vypracování a projednání pětiletých finančních plánů a ročních rozpočtů,

c) zajišťuje plnění finančních plánů a rozpočtů,

d) provádí ekonomický rozbor a kontrolu finančního hospodaření organizací zapojených na rozpočet svého národního výboru a na rozpočty národních výborů nižšího stupně,

e) navrhuje radě národního výboru konkrétní opatření k aktivnímu působení financí na rozvoj výroby a placených služeb obyvatelstvu a na zvyšování hospodárnosti,

f) odpovídá za zajištění těsné spolupráce orgánů jednotné finanční soustavy při upevňování jejich společné odpovědnosti za rozvoj hospodářství v celém obvodu působnosti svého národního výboru,

g) v odvětvích, za která sestavuje návrhy finančních plánů a rozpočtů na podkladě návrhů jednotlivých organizací, zabezpečme a kontroluje plnění finančních plánů a rozpočtů těchto organizací a tak se zúčastňuje na jejich řízení.

Čl. 21

Finanční odbor při sestavení návrhu pětiletého finančního plánu, návrhu rozpočtu a návrhu finančních plánů podniků, při jejich plnění a při provádění ekonomické kontroly těsně spolupracuje s plánovací komisí, kontrolním odborem rady národního výboru, s odvětvovými odbory a s pobočkou Státní banky československé.

Čl. 22

Finanční odbor provádí ekonomickou kontrolu hospodaření národních výborů a jim podřízených hospodářských, rozpočtových a příspěvkových organizací, vykonává kontrolu správy národního majetku a na úseku státních příjmů provádí kontrolu a revize.

Čl. 23

Finanční odbor vede účetní evidenci o plnění rozpočtu svého národního výboru a jednotlivých odvětví, řídí a organizuje účetní evidenci u národních výborů nižšího stupně a u podřízených hospodářských a rozpočtových organizací. Sestavuje účetní výkazy a souhrnné účetní výkazy a provádí jejich rozbor.

Čl. 24

Odpovědnost finančního odboru náleží u místních národních výborů, u nichž nejsou finanční odbory zřízeny, radě místního národního výboru.

Čl. 25

Vedoucí jednotlivých odvětví a organizací, řízených národními výbory, uskutečňují konkrétní řízení finančního hospodaření těchto odvětví a organizací v rámci finančního plánu a rozpočtu a odpovídají za toto hospodaření.

Čl. 26

Všechny odvětvové odbory zabezpečují v rámci své působnosti zejména dodržování finanční a rozpočtové discipliny, správné provádění předpisů v oblasti mzdové a cenové politiky, sledují působení cen a mezd a jejich úprav na hodnotové ukazatele a vyvozují důsledky z porušování finančních, rozpočtových, mzdových a cenových předpisů.

Čl. 27

Odvětvové odbory rady národního výboru na úseku hospodářství plánovaného ministerstvy, které samy sestavují návrh rozpočtu svého odvětví, odpovídají ve svém odvětví za řádné sestavení návrhů pětiletých finančních plánů, návrhů rozpočtů a návrhů finančních plánů podniků, za řádné hospodaření podle nich, za soustavnou ekonomickou kontrolu rozpočtového hospodaření a za vypracování podkladů pro sestavení závěrečného účtu.

Čl. 28

Ostatní odvětvové odbory, a to jak odvětvové odbory spravující úsek hospodářství plánovaný národními výbory samostatně (přímo), tak odvětvové odbory řídicí úsek hospodářství plánovaný ministerstvy, kde návrh rozpočtu sestavuje finanční odbor, odpovídají spolu s finančním odborem za řádné hospodaření ve svém odvětví. Zejména jsou povinny

a) těsně spolupracovat s finančním odborem při sestavování pětiletých finančních plánů, rozpočtů ekonomických rozborů a závěrečných účtů a při hospodaření,

b) podávat návrhy a náměty pro jejich vypracování a lepší plnění na základě zkušeností, které získávají ve své činnosti,

c) samy zpracovávat nebo podílet se na zpracování návrhů a na řešení politickoekonomických a technickoekonomických otázek rozvoje svého odvětví, zajišťovat hospodárnost a efektivnost.

Čl. 29

Odpovědnost odvětvových odborů náleží u místních národních výborů, které odbory nezřizují, radě místního národního výboru.

Čl. 30

(1) Příslušná ministerstva a ostatní ústřední úřady (dále jen „ministerstva”), dávají v mezích své působnosti a v dohodě s ministerstvem financí radám krajských národních výborů a příslušným odborům rad krajských národních výborů všeobecné směrnice pro nestavení pětiletého finančního plánu a ročního rozpočtu v příslušném odvětví, stanoví po projednání s radami krajských národních výborů základní výdajové normy a ukazatele a spolupracuji s nimi při sestavení návrhů pětiletých finančních plánů a ročních rozpočtů a při kontrole jejich plnění.

(2) V hospodářství národních výborů, plánovaném ministerstvy, určují ministři jednotlivým krajským národním výborům v dohodě s jejich radami úkoly a prostředky k jejich zajištěni v základních přesně stanovených ukazatelích.

Čl. 31

Podle zásad uvedených v článku 30 postupují výkonné orgány národního výboru vyššího stupně vůči výkonným orgánům národních výborů nižšího stupně.

Čl. 32

(1) Ministerstvo financí zabezpečuje řádné sestavení a plnění pětiletých finančních plánů a rozpočtů krajů jako celku.

(2) Ministerstvo financí zejména dbá, aby při sestavování návrhu pětiletých finančních plánů a návrhů rozpočtů krajů byly dodrženy základní ukazatele stanovené vládou, navrhuje a projednává s radami krajských národních výborů efektivnější tvorbu zdrojů a využívání finančních prostředků.

Čl. 33

(1) Organizacím řízeným národními výbory i národním výborům a jejich výkonným orgánům napomáhá při plnění jejich úkolů Státní banka československá, zejména pokud jde o rozvíjení vlastních zdrojů a efektivní vynakládání vlastních prostředků. Zúčastňuje se sestavování pětiletých finančních plánů a ročních rozpočtů národních výborů a finančních plánů podniků.

(2) Organizacím řízeným národními výbory poskytuje Státní banka československá provozní a investiční úvěry.

(3) Pokladní službu rozpočtů národních výborů vykonává Státní banka československá.

Část třetí

SESTAVOVÁNÍ A PROJEDNÁVÁNÍ NÁVRHŮ PĚTILETÝCH FINANČNÍCH PLÁNŮ A NÁVRHŮ ROZPOČTŮ

Oddíl první

Příprava pro sestavení

ČI. 34

(1) Ministerstvo financí v dohodě se Státním úřadem plánovacím a ostatními ministerstvy vydá jednotné metodické pokyny pro sestavení návrhů pětiletých finančních plánů, návrhů ročních rozpočtů a návrhů finančních, plánů podniků, v nichž je též určena skladba rozpočtu.

(2) Ministerstva po dohodě s ministerstvem financí a po projednání s radami krajských národních výborů sdělí před započetím rozpočtových prací radám krajských národních výborů v jednotlivých krajích zejména:

a) zpřesněné a doplněné výdajové normy pro rozpočtové organizace řízené národními výbory a nezbytně nutné ukazatele,

b) přehled nových, rozšířených, zaniklých a snížených úkolů vzniklých normativními nebo organizačními změnami podle podmínek jednotlivých krajů.

(3) Rada krajského národního výboru, v souladu s politickohospodářskými směrnicemi danými zasedáním krajského národního výboru, rozhodne o způsobu dalšího rozpracování úkolů, výdajových norem a ukazatelů na národní výbory nižšího stupně a na podřízené organizace.

Čl. 35

(1) Finanční odbor provede před započetím rozpočtových prací celkový rozbor rozpočtového hospodaření národního výboru za minulý rok a za uplynulou část běžného roku, a to na základě vlastních rozborů hospodaření v odvětvích, za která finanční odbor sestavuje návrh rozpočtu, a na základě rozborů provedených odvětvovými odbory, které samy sestavují návrh rozpočtu svého odvětví. Obdobné rozbory provedou podniky a ostatní organizace řízené národními výbory.

(2) Při rozboru rozpočtového hospodaření a při využívání výsledků provedených rozborů je nutno dbát, aby zejména

a) na všech úsecích činnosti národních výborů bylo plně využito nových poznatků a zkušeností získaných v průběhu hospodaření podle rozpočtu,

b) byly odkrývány materiálové a finanční rezervy, zjišťovány příčiny nedostatků v plnění výrobních programů a ostatních úkolů a hledány cesty k jejich odstranění,

c) byly zjišťovány příčiny všech odchylek skutečného plnění rozpočtu od plnění plánovaného a zjišťován poměr plnění ročního rozpočtu k pětiletému finančnímu plánu národního výboru,

d) bylo přezkoumáno dodržování stanovených výdajových norem,

e) byly odhaleny všechny vlivy na zvýšení příjmů a snížení výdajů v rozpočtu.

(3) Při rozboru rozpočtového hospodaření je nutno přihlížet k plnění hmotných a finančních plánů národních výborů a finančních plánů podniků, ke zprávám kontrolních a revizních orgánů, k rozborům rozpočtového hospodaření v minulém roce a ke zkušenostem a rozborům poboček Státní banky československé.

Oddíl druhý

Organizace prací

Čl. 36

(1) Návrhy pětiletých finančních plánů a návrhy rozpočtů sestavují národní výbory všech stupňů současně.

(2) Práce na sestavení návrhů musí být v souladu s pracemi na sestavení plánu rozvoje národního hospodářství.

Čl. 37

(1) Práce na sestavení návrhů pětiletých finančních plánů, návrhů rozpočtů, finančních plánů podniků a rozpočtů podřízených rozpočtových organizací (rozpočtové práce) řídí v obvodu své působnosti rada národního výboru.

(2) Finanční odbor podle usnesení rady řídí rozpočtové práce u vlastního národního výboru i u národních výborů nižšího, stupně.

Čl. 38

Rada krajského národního výboru určí v rámci lhůt stanovených vládou časový plán rozpočtových prací u krajského národního výboru. Zároveň určí základní lhůty pro rozpočtové práce u okresních národních výborů. Obdobně postupuje rada okresního, popřípadě místního národního výboru.

Čl. 39

U místních národních výborů, u nichž nejsou zřízeny odbory, řídí a organizuje rozpočtové práce rada místního národního výboru. Vlastním výkonem rozpočtový prací může pověřit jednoho ze svých členů, popřípadě administrativního pracovníka.

Oddíl třetí

Sestavení a projednání pětiletých finančních plánů národních výborů

Čl. 40

(1) Návrhy pětiletých finančních plánů se sestavují ve stejných etapách a lhůtách jako návrhy pětiletých plánů rozvoje národního hospodářství.

(2) Národní výbory a jejich výkonné orgány sestavují a projednávají návrhy pětiletých finančních plánů obdobným způsobem jako návrhy rozpočtů.

Čl. 41

(1) Směrnicemi pro vypracování pětiletých plánů stanoví vláda radám krajských národních výborů a radám jim na roveň postavených národních výborů v českých krajích a pro Slovensko v úhrnu za hospodářství plánované národními výbory samostatně (přímo) celkový objem prostředků na decentralizovanou investiční výstavbu a příslušné průzkumné a projektové práce a jiné investice.

(2) Vláda současně určí radám krajských národních výborů a radám jim na roven postavených národních výborů v českých krajích a pro Slovensko v úhrnu druhy vlastních příjmů, procentní podíly na některých státních příjmech a nezávazně výši přídělu z ústředního rozpočtu pro rozpočty krajů, vázanou na určité podmínky, která bude zpřesňována v ročních rozpočtech podle vývoje zdrojů a potřeb národních výborů a celého národního hospodářství.

(3) Za hospodářství národních výborů plánované ministerstvy určí příslušný ministr základní ukazatele pětiletých finančních plánů buď formou dlouhodobých normativů podnikové hmotné zainteresovanosti nebo v absolutních částkách (objem decentralizované výstavby, zvýšení potřebných oběžných prostředků, tvorba zisku, popřípadě jenom odvody, tvorba odpisů). Ministr přitom vychází ze směrnic uložených vládou.

Čl. 42

Rada národního výboru vyššího stupně stanoví radám národních výborů nižšího stupně ukazatele pro sestavení jejich pětiletých finančních plánů, a to na základě ukazatelů uvedených v článku 41. Přitom přihlédne k možnostem a potřebám těchto národních výborů nižšího stupně.

Oddíl čtvrtý

Sestavení a projednání návrhů rozpočtů

Čl. 43

Při sestavení návrhu rozpočtu dbá národní výbor a jeho výkonné orgány v obvodu své působnosti, aby

a) byly co nejvíce využity všechny místní zdroje,

b) bylo co nejvíce rozpočtových prostředků soustředěno na rozvoj výroby a placených služeb pro obyvatelstvo,

c) byla zabezpečena co největší hospodárnost a účelnost ve společenské spotřebě,

d) bylo dosaženo co nejvyšších příjmů,

e) byly soustavně omezovány a snižovány výdaje na správu.

Čl. 44

(1) Finanční odbor a odvětvové odbory, které samy sestavují návrh rozpočtu svého odvětví, vycházejí při sestavování návrhů rozpočtů zejména

a) z ukazatelů stanovených dlouhodobým a pětiletým plánem rozvoje národního hospodářství a pětiletým finančním plánem národního výboru,

b) z ukazatelů ročního plánu rozvoje národního hospodářství, popřípadě z jiných ukazatelů rozpočtu, které stanoví vláda nebo plánující ministerstvo na základě ukazatelů stanovených vládou; součástí ukazatelů rozpočtu je výše přídělu z ústředního rozpočtu,

c) ze zásadních metodických směrnic ministerstva financí a ze směrnic stanovených pro jednotlivá odvětví příslušnými ministerstvy,

d) z výdajových norem a ukazatelů stanovených ministerstvy nebo výkonnými orgány rady národního výboru vyššího stupně,

e) z rozborů rozpočtového hospodaření v běžném i minulém roce.

(2) Rada krajského, popřípadě okresního národního výboru stanoví obdobně ukazatele pro sestavení návrhů rozpočtů okresních, popřípadě místních národních výborů a pro sestavení finančních plánů podniků a rozpočtů rozpočtových organizací. Zároveň stanoví

a) výši podílu na státních příjmech,

b) výši přídělu pro vyrovnání rozpočtů národních výborů nižšího stupně, popřípadě výši odvodu do svého rozpočtu.

(3) Při stanovení výše přídělu pro jednotlivé rozpočty může rada krajského národního výboru, popřípadě rada okresního národního výboru z části přídělu stanoveného pro kraj či okres vytvářet rozpočtovou rezervu podle článku 61.

(4) Stanovená výše přídělu z vyššího rozpočtu, popřípadě výše odvodu do vyššího rozpočtu, je závazná.

(5) Pro sestavení návrhů rozpočtů místních národních výborů v obcích do 2000 obyvatel platí ustanovení rozpočtového řádu místních národních výborů v obcích do 2000 obyvatel, uveřejněného ve Sbírce instrukcí pro výkonné orgány národních výborů pod poř. č. 115 ze dne 30, listopadu 1957.

Čl. 45

(1) Finanční odbor nebo odvětvové odbory, které samy sestavují návrh rozpočtu svého odvětví, sestavují návrhy rozpočtů příslušných odvětví (kapitol) v mezích své odpovědnosti. Finanční odbor vychází při sestavování návrhů rozpočtů jednotlivých odvětví jednak z vlastních podkladů, jednak z podkladů, které mu předloží podniky a rozpočtové organizace těchto odvětví prostřednictvím příslušného odvětvového odboru, který je prověří a zaujme k nim stanovisko.

(2) Odvětvové odbory, které samy sestavují návrh rozpočtu svého odvětví, předloží sestavené návrhy rozpočtů finančnímu odboru.

(3) Při sestavování návrhů rozpočtů spolupracuje finanční odbor a odvětvové odbory, které samy sestavují návrh rozpočtu svého odvětví, s plánovací komisí, s kontrolním odborem, s pobočkou Státní banky československé, se stálými komisemi národního výboru a s aktivisty.

Čl. 46

(1) Návrhy rozpočtů předložené podle článku 45 odst. 2 odvětvovými odbory, které samy sestavují návrh rozpočtu svého odvětví, přezkouší finanční odbor. Přitom zejména

a) kontroluje, zda jsou vyčerpány všechny příjmové zdroje a zda je v největší míře a co nejlépe využito všech místních materiálových, pracovních a finančních rezerv,

b) kontroluje, zda byly dodrženy ukazatele plánu rozvoje národního hospodářství, ukazatele pro sestavení návrhů pětiletých finančních plánů a návrhů rozpočtů a finančních plánů podniků a rozpočtových organizací a stanovené výdajové normy,

c) prověřuje všechny výpočty, zpřesňuje je a zajišťuje, aby nedocházelo ke snižování příjmů a zvyšování výdajů,

d) kontroluje, zda je zajištěn soulad ukazatelů a výdajových norem, určených pro jednotlivé druhy věcných potřeb, s plánem materiálně technického zásobování,

e) kontroluje, zda navrhované výdaje jsou řádně zdůvodněny a zda jsou navrženy z hlediska dosažení největší hospodárnosti a efektivnosti,

f) kontroluje, zda byly dodrženy zákony a jiné právní předpisy, směrnice vlády a usnesení příslušných národních výborů a jejích rad.

(2) Výsledky prověrky projedná finanční odbor s příslušnými odvětvovými odbory a plánovací komisí. Případné rozpory řeší rada národního výboru při projednávání návrhu rozpočtu.

Čl. 47

Na podkladě prověřených návrhů rozpočtů odvětví (kapitol) sestaví finanční odbor návrh rozpočtu vlastního národního výboru.

Čl. 48

Rada místního národního výboru podle směrnic daných zasedáním místního národního výboru projedná návrh rozpočtu místního národního výboru. Projednaný rozpočet předloží rada místního národního výboru radě okresního národního výboru.

Čl. 49

(1) Finanční odbor a odvětvové odbory rady okresního národního výboru, které samy sestavují návrh rozpočtu svého odvětví, prověří podle zásad uvedených v článku 46 návrhy rozpočtů předložené radami místních národních výborů. Projednají s nimi, popřípadě s jejich finančními odbory nebo příslušnými odvětvovými odbory, pokud jsou zřízeny, případné nedostatky v jejich návrzích. Finanční odbor přitom projedná v mezích své působnosti návrhy rozpočtů odvětví předložené radami místních národních výborů též s odvětvovými odbory, které samy nesestavují návrh rozpočtu.

(2) Odvětvové odbory rady okresního národního výboru, které samy sestavují návrh rozpočtu svého odvětví, předloží návrh rozpočtu svého odvětví za celý okres finančnímu odboru, který jej prověří.

(3) Z prověřených návrhů rozpočtů místních národních výborů a z návrhu vlastního rozpočtu okresního národního výboru sestaví finanční odbor návrh rozpočtu okresu. Po projednání ve stálých komisích předloží jej k projednání radě okresního národního výboru spolu se zprávou k návrhu rozpočtu okresu a s návrhy opatření, která je nutno provést k zajištění jeho plnění.

(4) Při projednávání návrhu rozpočtu okresu postupuje rada okresního národního výboru podle směrnic daných zasedáním okresního národního výboru. Současně řeší případné rozpory odvětvových odborů s finančním odborem a rozpory s výkonnými orgány místních národních výborů.

(5) Obdobným způsobem se postupuje při sestavování návrhu rozpočtu kraje.

Čl. 50

Veřejné projednání návrhů rozpočtů

(1) Návrhy rozpočtů projedná rada národního výboru ve spolupráci se svými výkonnými orgány, stálými komisemi národního výboru, aktivisty a dobrovolnými organizacemi pracujících veřejně na hovorech a občany. Využívá tak tvůrčí iniciativy a aktivity občanů jako společenských vlastníků k odhalování všech materiálových a finančních rezerv v hospodářství spravovaném národními výbory, ke zlepšení hospodárnosti a ke zvýšení efektivnosti.

(2) Rady místních, obvodních, městských a okresních národních výborů vyloží návrh rozpočtu k veřejnému nahlédnutí nejméně čtrnáct dnů před jeho schválením radou národního výboru.

(3) Připomínky a náměty občanů, uplatněné při veřejném projednání rozpočtu, musí být radou národního výboru projednány a zodpověděny. Pokud provedení připomínek a námětů bude znamenat zlepšení rozpočtu, musí být do návrhu rozpočtu zapracovány. O průběhu a výsledcích veřejného projednání a o připomínkách a námětech občanů podá rada národního výboru zprávu zasedání národního výboru při schvalování rozpočtu.

Schvalování návrhů rozpočtů

Čl. 51

(1) Po veřejném projednání návrhu rozpočtu rada národního výboru schválí návrh rozpočtu a předloží jej radě národního výboru vyššího stupně.

(2) Rada krajského národního výboru schválí návrh rozpočtu kraje a předloží jej vládě, ministerstvu financí a Státnímu úřadu plánovacímu. Návrh rozpočtu kraje za jednotlivá odvětví zašle příslušným ministerstvům.

(3) Návrhy rozpočtů národních výborů musí být zdůvodněny ekonomickými rozbory, stanovenými výdajovými normami a nutnými ukazateli, které budou současně sloužit i pro kontrolu hospodaření.

Čl. 52

(1) Ministerstvo financí za účasti příslušného ministerstva prověří a projedná se zástupci rad krajských národních výborů návrhy rozpočtu krajů za úsek hospodářství plánovaného národními výbory samostatně (přímo), jakož i za odvětví z úseku hospodářství národních výborů, plánovaného ministerstvy, jejichž návrh rozpočtu sestavuje finanční odbor.

(2) Návrhy rozpočtů krajů za odvětví z úseku hospodářství národních výborů plánovaného ministerstvy, jejichž návrh rozpočtu sestavují samy příslušné odvětvové odbory, prověří a projednají se zástupci rad krajských národních výborů příslušná ministerstva za účasti ministerstva financí; projednané návrhy rozpočtů krajů předloží ministerstvu financí.

(3) Neodpovídají-li návrhy, rozpočtů krajů zásadám řádného sestavení rozpočtu, navrhne ministerstvo financí nebo ministerstva projednávající návrh rozpočtu kraje radám krajských národních výborů, aby návrh rozpočtu kraje příslušně upravily a zpřesnily.

(4) Obdobně postupují rady národních výborů vyššího stupně vůči radám národních výborů nižšího stupně.

Čl. 53

(1) Ministerstvo financí sestaví a předloží vládě souhrnný návrh rozpočtů všech krajů, návrhy rozpočtů jednotlivých českých krajů a souhrnný návrh rozpočtů krajů na Slovensku v této sestavě (bez členění na jednotlivá odvětví):

a) celkové příjmy rozpočtu kraje; z toho příděl ze státního rozpočtu, daň z obratu a daň z výkonů podniků v odvětvích hospodářství plánovaného národními výbory samostatné (přímo) bez dalšího členění, celkově ostatní daně od socialistického sektoru a celkově daně placené obyvatelstvem,

b) celkové výdaje rozpočtu kraje v členění na rozpočtové skupiny:

hospodářství,

kulturní a sociální opatření,

správa,

c) celkové výdaje rozpočtu kraje v členění na výdaje představující příjmy obyvatelstva a ostatní výdaje.

(2) Základem pro projednávání návrhů rozpočtu krajů ve vládě je návrh předložený ministrem financí. Při jeho projednávání řeší vláda případná odlišná stanoviska rad krajských národních výborů nebo ministerstev.

Čl. 54

(1) Po projednání návrhů rozpočtů krajů vládou oznámí ministerstvo financí radám krajských národních výborů výsledek projednání a sdělí jim případné změny, které vláda provedla v návrzích rozpočtů jejich krajů.

(2) Obdobně postupuje rada národního výboru vyššího stupně vůči radám národních výborů nižšího stupně.

Čl. 55

Na podkladě usnesení vlády nebo rady národního výboru vyššího stupně provede finanční odbor a odvětvové odbory, které samy sestavují návrh rozpočtu svého odvětví, případné úpravy v návrzích rozpočtů.

Čl. 56

Hospodaření podle návrhu rozpočtu

Národní výbory hospodaří od 1. ledna roku, na který je rozpočet sestaven, až do schválení rozpočtů krajů Národním shromážděním, na Slovensku Slovenskou národní radou, podle návrhů rozpočtů schválených vládou.

Oddíl pátý

Schvalování rozpočtů

Čl. 57

(1) Rozpočty českých krajů a souhrn rozpočtů krajů na Slovensku schvaluje na návrh vlády Národní shromáždění.

(2) Po schválení rozpočtů krajů Národním shromážděním a na Slovensku po schválení Slovenskou národní radou, schvalují postupně zasedání krajských, okresních a místních národních výborů rozpočty krajů, okresů a místních národních výborů.

Čl. 58

Národní výbory se mohou při schvalování rozpočtu na svém zasedání odchýlit od schválených čísel rozpočtu, jestliže

a) zachovají základní ukazatele plánu rozvoje národního hospodářství,

b) nepřekročí výši výdajů, které představují příjmy obyvatelstva,

c) dodrží stanovenou výši přídělu z vyššího rozpočtu a zachovají vyrovnanost rozpočtu.

Čl. 59

Veřejné projednání schváleného rozpočtu

(1) Po schválení rozpočtů organizují národní výbory ve spolupráci s dobrovolnými organizacemi pracujících veřejné projednání schválených rozpočtů s občany.

(2) Účelem veřejného projednávání schválených rozpočtů je projednat s občany opatření k zajištění plnění úkolů rozpočtů, zajistit aktivní účast občanů při plnění úkolů národních výborů a využít jejich zkušeností. Národní výbory, jejich výkonné orgány, stálé komise a aktivisté současně organizují a zajišťují uzavírání socialistických závazků k plnění úkolů národních výborů a jejich hospodářských a rozpočtových organizací.

ČI. 60

(1) Rada národního výboru zašle po schválení rozpočtů na zasedání národního výboru schválený rozpočet radě národního výboru vyššího stupně.

(2) Rada národního výboru vyššího stupně přezkouší, zda je ve schválených rozpočtech dodržen soulad mezi místními a celostátními potřebami. Zjistí-li, že tento soulad byl porušen, projedná opatření k nápravě s příslušnou radou národního výboru nižšího stupně.

(3) Rada krajského národního výboru zašle schválený rozpočet kraje vládě, ministerstvu financí, Státnímu úřadu plánovacímu a za jednotlivá odvětvi příslušným ministerstvům.

(4) Ministerstvo financí přezkouší, zda je ve schválených rozpočtech krajů dodržen soulad mezi místními a celostátními potřebami. Zjistí-li, že soulad mezi místními a celostátními zájmy byl porušen, projedná potřebná opatření k nápravě s příslušnou radou krajského národního výboru, popřípadě předloží potřebný návrh opatření vládě.

Čl. 61

Rozpočtová rezerva

(1) Rada národního výboru může si vytvářet při sestavování i při plnění rozpočtu na návrh finančního odboru rozpočtovou rezervu.

(2) Zjistí-li rada národního výboru nebo její výkonné orgány v průběhu plnění úkolu možnost úspory, určí na plnění úkolu jen částku nezbytně potřebnou a mohou úsporu, pokud ji nelze použít pro sestavení doplňkového rozpočtu, zahrnout do rozpočtové rezervy. Do rozpočtové rezervy lze zahrnout i zjištěné vyšší příjmy.

(3) Prostředků soustředěných v rozpočtové rezervě se použije k úhradě mimořádných úkolů a k provedení odůvodněných změn v úkolech.

Část čtvrtá

SESTAVOVANÍ A PLNĚNÍ PLÁNU STÁTNÍCH PŘÍJMŮ

Čl. 62

(1) Předpokladem dobrého plnění zvýšených úkolů národních výborů je plnění vlastních i státních příjmů, zejména na základě zvyšování výroby a rozvoje placených služeb obyvatelstvu.

(2) Národní výbory musí proto věnovat péči rozvoji výroby a služeb v celém obvodu své působnosti a za aktivní účasti všech občanů důsledně zabezpečovat vlastní i státní příjmy a tak získávat i další zdroje pro své doplňkové rozpočty.

(3) Národní výbory musí stále usilovat o to, aby občanská povinnost platit daně byla současně spojována s uvědomělou účastí občanů na řízení hospodářství a správě obcí a okresů, jakož i na ochraně socialistického majetku.

(4) Národní výbory a jejich finanční odbory musí věnovat zvýšenou péči správnému rozpisu a vyměřování daní v nejužší spolupráci s občany. Musí důsledně prověřovat daňová přiznání, zabraňovat daňovým únikům u spekulantů, kteří se bezpracně obohacují na účet pracujících, a nedovolovat zneužívání daňových úlev.

Čl. 63

(1) Národní výbory plánují a spravují jednak místní daně a poplatky, jednak státní příjmy, které určí vláda.

(2) Část státních příjmů, zejména ty, na jejichž plnění mají národní výbory bezprostřední vliv, svěřuje se do rozpočtů národních výborů. Druh a výši podílu na těchto příjmech určí vláda.

(3) Místní daně a poplatky tvoří součást vlastních příjmů národních výborů.

Daň z obratu a daň z výkonů

Čl. 64

(1) Návrh plánu daně z obratu a daně z výkonů vypracovává finanční odbor za úzké spolupráce s plánovací komisí, odvětvovými odbory, podřízenými organizacemi, příslušnými orgány družstev, pobočkou Státní banky československé a předkládá je současně s návrhem rozpočtu radě svého národního výboru ke schválení.

(2) Finanční odbor ve spolupráci s orgány uvedenými v odstavci 1 vypracovává návrh plánu daná z obratu a daně z výkonů:

a) za podniky z úseku hospodářství plánovaného národními výbory samostatně (přímo),

b) za družstva,

c) za další organizace podle rozhodnutí ministerstva financí.

(3) Celokrajský návrh plánu, vypracovaný podle odstavce 1 a 2 předloží rada krajského národního výboru ministerstvu financí jako součást návrhu rozpočtu kraje.

Čl. 65

(1) Po projednání státního rozpočtu vládou oznámí ministerstvo financí radám krajských národních výborů a ministerstvům případné změny, které vláda v návrzích provedla.

(2) Obdobně rada krajského národního výboru sdělí případné změny okresním národním výborům.

Čl. 66

Národní výbory pomáhají podnikům zapojeným na rozpočet i ústředně řízeným podnikům v obvodu své působnosti během prací na sestavování plánu daně z obratu a daně z výkonů odhalovat rezervy tak, aby bylo přihlédnuto ke všem výrobním a odbytovým možnostem vedoucím k zajištění maximálního výnosu daně. Podniky jsou povinny k jejich návrhům přihlížet.

Čl. 67

(1) Finanční odbory při zajišťování plnění plánu daně z obratu a daně z výkonů pomáhají podnikům na základě ekonomických rozborů a svých zkušeností zejména tím, že v souladu s opatřeními ke zlepšení řízení a zvýšení efektivnosti iniciativně navrhují podnikům opatření k rozvoji výroby, ke zvýšení produktivity práce, ke snižování vlastních nákladů, k využívání všech rezerv a k prohlubování hospodaření podle chozrasčotu. Finanční odbory prověřují podle skutečností rozhodných pro daň včasnost, správnost a úplnost odvodů daně a daňových hlášení a plánu daně z obratu a daně z výkonů.

(2) V zájmu řádné kontroly jsou ústředně řízené podniky po schválení vládou povinny oznámit příslušným okresním národním výborům výši plánu daně z obratu a daně z výkonů. Stejně tak jsou ministerstva nebo ústředně řízené podniky povinny oznámit během roku všechny změny, které nastanou v plánu daní.

Část pátá

FINANČNÍ ZDROJE A FINANČNÍ PLÁNY PODNIKŮ ZAPOJENÝCH NA ROZPOČTY NÁRODNÍCH VÝBORŮ

Oddíl první

Finanční zdroje podniků

Čl. 68

(1) K zvýšení zájmu podniků a všech pracujících na dobrém hospodaření, k upevnění chozrasčotu a k lepšímu využití ekonomických podnětů pro rozvoj národního hospodářství, rozšiřuje se pravomoc podniků tak, aby mohly ještě více rozmnožovat vlastní finanční zdroje a používat jich v souladu se zájmy společnosti a místními potřebami.

(2) Současně se zvyšuje odpovědnost podniků s výsledky hospodaření. Finanční hospodaření se proto upravuje tak, aby podniky uspokojovaly své potřeby především z finančních zdrojů jimi vytvořených a aby míra uspokojování potřeb podniků byla závislá na tvorbě těchto zdrojů.

(3) Finanční hospodaření má přitom zároveň odkrývat další možnosti neustálého rozvoje národního hospodářství za přímé a aktivní účasti pracujících, napomáhat jejich výchově jako společenských vlastníků a socialistických hospodářů, kteří uvědoměle pečují o stálý rozvoj místních zdrojů, rozmnožování a ochranu socialistického bohatství. Rozšířená pravomoc má vést podniky k samostatnému rozhodování v souladu se zájmy celé společnosti tak, aby neustále zvyšovaly svůj podíl na rozvoji národního hospodářství a na zvyšování životní úrovně celé společnosti.

Čl. 69

Prostředky z finančních zdrojů podniků (zisk, odpisy základních fondů a jiné) se jednak odvádějí do rozpočtu vedoucího národního výboru, jednak se jich používá ve prospěch podniků, a to:

a) buď přímo podniky jako vlastních finančních zdrojů,

b) nebo jejich nadřízenými orgány, tj. vedoucím národním výborem nebo sdružením, a to jako centralizovaných zdrojů.

Čl. 70

(1) Podniky jsou povinny odvádět vedoucímu národnímu výboru, popřípadě sdružení ve stanovené výši

a) zisk,

b) odpisy základních fondů,

c) částky vyplývající z plánovaného snížení vlastních oběžných prostředků,

d) popřípadě též částky z dalších finančních zdrojů.

(2) Částky z odvodů uvedených v odstavci 1, určené k centralizovanému použití, odvádějí podniky na zvláštní účet centralizovaných zdrojů.

(3) Centralizovaných finančních zdrojů vedoucího národního výboru popřípadě sdružení se užívá na decentralizovanou výstavbu, jejíž provedení bylo podniku uloženo radou vedoucího národního výboru, k doplnění vlastních oběžných prostředků, k úhradě nadplánových ztrát a k jiným účelům stanoveným ministerstvem financí.

Čl. 71

(1) Vlastními finančními zdroji podniků jsou:

a) pódii z přírůstku zisku nebo podlí ze zisku, popřípadě podíl na jiných obdobných zdrojích,

b) podíl z odpisů základních fondů,

c) uvolněné vlastní oběžné prostředky, pokud nejsou finančním zdrojem nadřízeného orgánu,

d) výsledky z prodeje a likvidace přebytečných a neupotřebitelných základních fondů,

e) tržby z brakování zvířat základního stáda,

f) jiné finanční zdroje stanovené ministrem financí.

(2) Podnik používá vlastních finančních zdrojů

a) na doplnění vlastních oběžných prostředků,

b) na decentralizovanou investiční výstavbu a generální opravy, průzkumné a projektové práce a jiné investice,

c) popřípadě na jiné účely podle zvláštních předpisů.

(3) Vlastních finančních zdrojů používá podnik též ke splacení úvěru, který mu banka poskytla k překlenutí časového nesouladu mezi vytvořením zdroje e potřebou jeho použití.

(4) Vlastní finanční prostředky podniku koncem roku nepropadají.

Čl. 72

(1) Podniky podřízené sdružení jsou povinny poskytnout sdružení příspěvky k úhradě plánovaných nákladů spojených s jeho činností, pokud tyto náklady nejsou kryty z jiných zdrojů.

(2) Výši příspěvků a způsob jejich odvodu určí jednotlivým podnikům sdružení.

Čl. 73

(1) Plánovaná ztráta se podniku zapojenému přímo na rozpočet národního výboru uhrazuje přídělem z rozpočtu vedoucího národního výboru.

(2) Rozsah úhrady pro podniky v obvodu kraje stanoví rozpočet kraje, a to za podniky z úseku hospodářství plánovaného samostatně (přímo) národními výbory úhrnem, za podniky z úseku hospodářství plánovaného ministerstvy v členění podle jednotlivých odvětví (kapitol).

(3) Částku plánované ztráty, zahrnutou do rozpočtu kraje, sdělí rada krajského národního výboru radám okresních národních výborů a přímo podřízeným podnikům. Rady národních výborů nižšího stupně postupují obdobně.

(4) Nadplánovou ztrátu, vzniklou žádoucím překročením plánu, může nadřízený orgán podniku uhradit.

Čl. 74

Má-li podnik z důvodu neplánované ztráty (neplnění plánovaného zisku) nedostatek finančních prostředků na doplnění vlastních oběžných prostředků nebo na financování své investiční výstavby, může mu banka poskytnout úvěr.

Čl. 75

Podrobnosti o finančních zdrojích podniků a o úhradě jejich ztrát stanoví ministr financí.

Oddíl druhý

Finanční plány podniků

Čl. 76

(1) Podniky sestavují pětileté a roční finanční plány.

(2) Finanční plány podniků musí být sestaveny tak, aby přispívaly k soustavnému rozvoji výroby a placených služeb obyvatelstvu, ke zvýšení produktivity práce, k racionálnímu využívání materiálových zdrojů, k soustavnému snižování vlastních nákladů, k likvidaci nadnormativních zásob, k podstatnému omezení neproduktivních výdajů, k odstranění nehospodárnosti, k odhalení všech vnitřních rezerv a k maximálnímu zajištění efektivnosti.

Čl. 77

Finanční plán podniku podává obraz o finanční činnosti podniku. Zajišťuje vazbu finančních ukazatelů s hmotnými plány a aktivně na ně působí a určuje vztahy k rozpočtu vedoucího národního výboru.

Čl. 78

Rada krajského národního výboru řídí a její finanční odbor v dohodě s odvětvovými odbory a odvětvové odbory, které samy sestavují návrh rozpočtu svého odvětví, organizují na základě směrnic vlády a ministerstev sestavení finančních plánů podniků v obvodu své působnosti. Přitom těsně spolupracují se Státní bankou československou a v zásadních otázkách s příslušnými ministerstvy.

Čl. 79

Každý podnik sestavuje svůj finanční plán podle směrnic vedoucího národního výboru.

Čl. 80

(1) Při sestavování návrhů finančních plánů jsou podniky v těsném styku s finančním odborem, plánovači komisí a odvětvovými odbory rady vedoucího národního výboru.

(2) Návrhy finančních plánů podniků musí být vypracovány za přímé a aktivní pomoci všech pracovníků podniku a organizací pracujících.

(3) Podniky projednají návrhy svých finančních plánů s příslušnou pobočkou Státní banky československé.

Oddíl třetí

Pětileté finanční plány podniků

Čl. 81

Pětileté finanční plány podniků musí být v souladu s pětiletými plány rozvoje národního hospodářství s pětiletými finančními plány národních výborů.

Čl. 82

Podniky sestavuji své návrhy pětiletých finančních plánů na základě

a) úkolů pětiletého plánu rozvoje národního hospodářství a dlouhodobých podílů podnikové hmotné zainteresovaností, určených podniku vedoucím národním výborem.

b) ukazatelů pětiletého finančního plánu, určených podniku vedoucím národním výborem,

c) dlouhodobých hospodářských smluv a jednání s odběrateli a dodavateli,

d) dalších závazných ukazatelů a pokynů daných nadřízenými orgány.

Čl. 83

Pětileté finanční plány podniků jsou základem pro sestavení návrhů ročních finančních plánů podniků.

Oddíl čtvrtý

Roční finanční plány podniků Návrh finančního plánu

ČI. 84

(1) Podniky sestaví návrhy finančních plánů

a) podle úkolů vyplývajících z pětiletého finančního plánu,

b) podle opatření uložených nadřízenými orgány,

c) podle dlouhodobých podílů podnikové hmotné zainteresovanosti,

d) podle průzkumu spotřeby a dlouhodobých smluv s odběrateli a dodavateli.

(2) Návrh finančního plánu podniku se sestavuje v celoročních částkách a podle cen, tarifů, daňových sazeb a obchodních srážek platných v době jeho sestavování.

Čl. 85

(1) Návrh finančního plánu spolu s odůvodněním předkládá ředitel podniku finančnímu odboru nebo odvětvovému odboru rady vedoucího národního výboru, který sám sestavuje návrh rozpočtu svého odvětví, a příslušné pobočce Státní banky československé.

(2) Pro sestavování, projednávání a schvalování návrhů finančních plánů podniků platí přiměřeně zásady platné pro sestavování, projednávání a schvalování návrhů rozpočtů národních výborů.

Čl. 86

(1) Po projednání rozpočtů krajů vládou zpřesní podniky na podkladě usnesení vlády nebo rady vedoucího národního výboru v těsné spolupráci se všemi pracujícími podniku a v souladu s technickohospodářským plánem své finanční plány.

(2) Při zpřesnění finančních plánů mohou podniky zlepšit kvalitativní a kvantitativní ukazatele za předpokladu, že zlepšení bude provedeno v plném rozsahu z vnitřních zdrojů a že se tím nezhorší saldo rozpočtových vztahů, pokud zvláštními předpisy nejsou povoleny výjimky.

(3) Zpřesněné finanční plány zašle ředitel podniku ve stanovené lhůtě nadřízenému orgánu a příslušné pobočce Státní banky československé.

Čl. 87

Jestliže dojde během roku ke změně finančního plánu, oznámí podnik tuto změnu všem místům, kterým zaslal původní podklady. Změny v plánu rozvoje musí být, pokud mají vliv na rozpočet, vždy předem projednány s finančním odborem.

Část šestá

HOSPODAŘENÍ PODLE ROZPOČTU

Oddíl první

Zásady řádného plnění rozpočtu

Čl. 88

(1) Plnění rozpočtu zajišťuje především

a) úplnou a včasnou mobilizaci finančních zdrojů, s nimiž počítá rozpočet,

b) plynulé financování podniků, rozpočtových a ostatních organizací, a to v mezích plánovaných přídělů a podle plnění úkolů těchto podniků a organizaci.

(2) Plnění rozpočtu a finančních plánů podniků je nutno organizovat v těsné spolupráci se všemi pracujícími tak, aby se dosáhlo lepších hospodářských výsledků, než předpokládal plán a rozpočet.

(3) Osvědčenou a účinnou metodou při zajišťování plnění plánu a rozpočtu je socialistická soutěž. Proto národní výbory a jejich výkonné orgány v těsné spolupráci s orgány Revolučního odborového hnutí a ostatními organizacemi pracujících pečují o rozvoj socialistické soutěže ve všech hospodářských odvětvích v obvodu své působnosti a o rozvoj soutěže národních výborů.

Čl. 89

(1) Při všech návrzích právních předpisů a návrzích na opatření a usnesení národních výborů a jejich výkonných orgánů musí být zváženy, popřípadě vyčísleny jejich důsledky hospodářské a finanční, a to zejména důsledky těchto opatření pro příjmy a výdaje rozpočtu a pětiletého finančního plánu národního výboru, pro bilanci příjmů a výdajů obyvatelstva a pro pokladní nebo úvěrový plán Státní banky československé.

(2) Při každém takovém návrhu opatření nebo usnesení národních výborů nebo jejich výkonných orgánů musí být zkoumáno, zda provedení těchto opatření připouští zavedení nových příjmů a v kladném případě musí být tyto příjmy zařazeny do rozpočtu a promítnuty v pětiletém finančním plánu.

(3) U všech opatření národních výborů nebo jejich výkonných orgánů, jimiž se zvyšují výdaje nebo snižují příjmy rozpočtu národního výboru, musí být zároveň zajištěna úhrada zvýšeného výdaje nebo úbytku příjmů.

Čl. 90

(1) Plnění celého rozpočtu zajišťuje finanční odbor spolu s plánovací komisí a s ostatními odbory rady národního výboru. Přitom se opírá o ekonomickou činnost odvětvových odborů a těsně spolupracuje s pobočkou Státní banky československé. U místních národních výborů, u kterých nejsou zřízeny odbory, zajišťuje plnění rozpočtu rada místního národního výboru

(2) Při hospodaření podle rozpočtu finanční odbor a odvětvové odbory zabezpečují zejména, aby

a) tvorba finančních zdrojů byla vytvářena nejméně v plánované výši a vlastní rozpočtové příjmy i všechny druhy státních daní a poplatků byly vybrány nejméně ve výši stanovené rozpočtem a plánem,

b) rozpočtové výdaje byly vynakládány hospodárně, účelně a efektivně tak, aby stanovené úkoly plánu a rozpočtu byly včas a kvalitně splněny, zejména aby bylo usilováno o co největší rozvoj výroby a placených služeb obyvatelstvu a aby nebyly neodůvodněně překračovány rozpočtové výdaje, které představují příjmy obyvatelstva,

c) příděly podnikům byly uvolňovány ve shodě s plněním technickohospodářských plánů,

d) výdajů určených na reprodukci základních fondů bylo využíváno s největší efektivností,

e) zvlášť hospodárně se postupovalo při uskutečňování výdajů rozpočtovaných na mzdové a neosobní fondy, osobní výdaje mimo fondy, na cestovné a na neplacené služby,

f) výdaje na správu byly účelně omezovány a snižovány.

(3) Během hospodaření podle rozpočtu musí být zachován soulad mezi státním plánem rozvoje národního hospodářství a státním rozpočtem. Plánovací komise nebo odvětvové odbory, které samy sestavují návrh rozpočtu svého odvětví, jsou proto povinny předem projednat každou změnu plánu a návrh na rozpočtová opatření s finančním odborem.

Čl. 91

Zasedání národních výborů a rad národních výborů projednávají pravidelně plnění úkolů rozpočtu na podkladě zprávy finančního odboru, která je vypracována ve spolupráci s plánovací komisí a odvětvovými odbory. Odvětvové odbory, které samy sestavují návrh rozpočtu svého odvětví, vypracovávají za svá odvětví zprávy a rozbory, které předloží finančnímu odboru, a podle potřeby radě.

Čl. 92

(1) V případě porušení finanční nebo rozpočtové disciplíny je ministr financí po projednání s předsedou krajského národního výboru oprávněn omezit nebo přerušit financování krajského národního výboru, odvětví nebo organizace podřízené krajskému národnímu výboru a národním výborům nižšího stupně.

(2) Obdobné oprávnění přísluší vedoucímu finančního odboru v obvodu jeho působnosti.

(3) Orgány uvedené v odstavci 1 jsou oprávněny omezit nebo v nutných případech přerušit financování také tehdy, jestliže národní výbor, jeho výkonné orgány a podřízené hospodářské a rozpočtové organizace neprovedou ve lhůtě, dané oprávněným orgánem, stanovená nápravná opatření.

Čl. 93

Úhrada výdajů na úkoly rozpočtově nezajištěné

(1) Je-li nutno provést úkol, pro který byla do rozpočtu zařazena částka nepostačující nebo na který nebylo v rozpočtu pamatováno, je možno se souhlasem rady národního výboru jeho rozpočtové krytí zajistit

a) přesunem rozpočtových prostředků, uvolněných hospodárnějším provedením jiných úkolů nebo odsunutím některého jiného, méně naléhavého úkolu,

b) překročením rozpočtu na základě získání vyšších příjmů,

c) použitím rozpočtové rezervy.

(2) Pokud vláda nebo z jejího pověření ministerstvo uloží krajskému národnímu výboru nový úkol, na nějž není v jeho rozpočtu pamatováno, učiní vláda nebo z jejího pověření ministerstva opatření k zajištění tohoto úkolu. Stejně tak musí postupovat národní výbor vyššího stupně vůči národním výborům nižšího stupně.

Čl. 94

Rozpočtové přesuny

(1) Rada národního výboru může provádět přesuny ve výdajích rozpočtu za předpokladu, že nebudou narušeny závazné úkoly plánu rozvoje národního hospodářství stanovené nadřízenými orgány. Ministr financí určí, kterých rozpočtových prostředků lze používat k provádění přesunů jen za určitých podmínek.

(2) K rozhodování o přesunech může rada národního výboru zmocnit vedoucího finančního odboru.

(3) Odvětvové odbory, které samy sestavují návrh rozpočtu svého odvětví, mohou provádět přesuny v rámci rozpočtu svého odvětví za předpokladů uvedených v odstavci 1.

Čl. 95

Vázání rozpočtových prostředků

Prostředky rozpočtované na úkoly, které zcela nebo zčásti odpadly, popřípadě prostředky na úkoly, které není třeba nezbytně plnit, musí být vázány a může jich být použito k rozpočtovým přesunům jen se souhlasem rady národního výboru, popřípadě jí zmocněného vedoucího finančního odboru. V případě, že úkol odpadl následkem opatření nadřízeného orgánu, je možno použít uvolněných rozpočtových prostředků jen se souhlasem tohoto orgánu.

Čl. 96

Překročení rozpočtu

(1) Rozpočet národního výboru může být překročen

a) při provádění úkolu přeneseného od jiného státního orgánu, u něhož je úhrada překročení vázána jako trvalá úspora,

b) je-li vyšší potřeba výdajů kryta příjmy, s nimiž se v rozpočtu národního výboru nepočítalo.

(2) U provozoven pro zdravotně technické služby místního hospodářství, u kin a kafilerií mohou být výdaje překročeny nejvýše v témž poměru, v jakém byly překročeny jejich tržby zařazené do rozpočtu ve srovnání s tržbami dosaženými.

(3) K překročení rozpočtu dává souhlas rada národního výboru, která k udělení souhlasu o překročení rozpočtu může zmocnit vedoucího finančního odboru.

(4) V případech, kdy vyšší potřeba nemůže být uhrazena podle předchozích ustanovení, projedná rada národního výboru na návrh finančního odboru možnost úhrady s radou národního výboru vyššího stupně. Rada národního výboru vyššího stupně může zajistit úhradu ze svých rozpočtových rezerv.

Čl. 97

Vyrovnání časové neshody mezi příjmy a výdaji

(1) K vyrovnání časové neshody mezi příjmy a výdaji slouží národním výborům trvalá záloha poskytnutá ministerstvem financí. V případě, že trvalá záloha k tomuto účelu nepostačuje, může ministerstvo financí poskytnout radě krajského národního výboru nebo rada národního výboru vyššího stupně radě národního výboru nižšího stupně na její žádost přechodnou výpomoc z volných finančních prostředků. Rada národního výboru vyššího stupně může k poskytování přechodné výpomoci zmocnit vedoucího finančního odboru.

(2) Poskytnutá přechodná výpomoc musí být vrácena ve stanoveném termínu, a to zásadně v témž roce, kdy byla výpomoc poskytnuta. Jen ve výjimečných a ekonomicky zdůvodněných případech může být její splatnost stanovena do příštího roku.

Čl. 98

Záruky

(1) Národní výbor se může zaručovat jen za závazky podřízených podniků a jen do výše úměrné svým příjmům z hospodářské činnosti.

(2) Záruku přejímá rada vedoucího národního výboru. Jestliže rada vedoucího národního výboru záruku nemůže dát nebo banka záruku nepřijme, může záruku převzít na žádost příslušné rady národního výboru rada národního výboru vyššího stupně.

(3) Rada může stanovit, za jakých podmínek je o přejímání záruk oprávněn rozhodovat vedoucí finančního odboru v dohodě s vedoucím příslušného odvětvového odboru, popřípadě vedoucí odvětvového odboru, který sestavuje návrh rozpočtu svého odvětví.

(4) Nezaplatí-li podnik zaručený úvěr do lhůty splatnosti nebo neprovede-li ve stanovené lhůtě uložená opatření, je banka oprávněna odčerpat zaručenou částku z bankovních účtů příslušného národního výboru. Na možnost realizace záruky upozorní banka nejméně čtrnáct dnů předem finanční odbor rady příslušného národního výboru.

Čl. 99

Půjčky

Národní výbory nemohou uzavírat půjčky.

Oddíl druhý

Doplňkový rozpočet

Čl. 100

(1) Dosáhne-li národní výbor nadplánových příjmů nebo úspor na výdajích při řádném plnění všech svých úkolů, může sestavit doplňkový rozpočet. Doplňkový rozpočet musí být vyrovnán. Výdaje musí být plně kryty příjmy a musí být patrný účel, rozsah a termín zahájení a ukončení akce, která se z doplňkového rozpočtu provádí.

(2) Návrh doplňkového rozpočtu sestavuje finanční odbor v dohodě s plánovací komisí a s příslušnými odvětvovými odbory. Projednává jej rada národního výboru a schvaluje se na zasedání národního výboru. Doplňkový rozpočet stává se součástí základního rozpočtu národního výboru, do jehož příjmů a výdajů se začlení podle své povahy též příjmy a výdaje doplňkového rozpočtu.

(3) Návrh doplňkového rozpočtu se zpravidla veřejně projedná občany podle zásad platných pro veřejné projednávání návrhů rozpočtů.

Čl. 101

Zdrojem pro sestavení doplňkového rozpočtu jsou:

a) vlastní příjmy národního výboru dosažené nad rozpočtované částky,

b) podíly na státních příjmech získané nad plán,

c) úspory dosažené hospodárnějším provedením plánovaných úkolů,

d) prostředky získané mimorozpočtovou činností národního výboru, zejména prostředky získané z výsledků činnosti provozoven národního výboru,

e) prémie a podobné příjmy,

f) účelové příspěvky a věnování (příspěvky Státní pojišťovny a jiná věnování),

g) příspěvky z doplňkového rozpočtu jiného národního výboru,

h) prostředky z jiných zdrojů určených zvláštním opatřením ministerstva financí nebo opatřením jiného ministerstva učiněným v dohodě s ministerstvem financí.

Čl. 102

(1) Z doplňkového rozpočtu mohou národní výbory uskutečňovat širokou hospodářskou a kulturní činnost. Zejména mají doplňkového rozpočtu používat ke zlepšení a rozšíření výroby, kterou přímo řídí a k rozšiřování placených služeb obyvatelstvu.

(2) Prostředků doplňkových rozpočtů může být použito pro decentralizovanou investiční výstavbu, jestliže bude zajištěno materiálové krytí a potřebné pracovní síly a nebude narušeno plnění plánovaných úkolů.

(3) Prostředků doplňkových rozpočtů se nesmí použít na příspěvky a podpory organizacím, na nákupy z mimotržních fondů nad rámec povolený směrnicemi a na jiné výdaje, které stanoví ministr financí.

Část sedmá

KONTROLA ROZPOČTOVÉHO HOSPODAŘENÍ

Čl. 103

(1) Kontrolu plnění rozpočtů a finančních plánů podniků (kontrola rozpočtového hospodaření) v obvodu své působnosti provádějí zasedání národních výborů a rady národních výborů při projednávání zpráv o plnění rozpočtů a finančních plánů podniků a usnášejí se na tom, jak odstranit případné nedostatky.

(2) Kontrolním orgánem rad krajských, ústředních, okresních a městských národních výborů je kontrolní odbor. Jeho činnost je upravena zvláštními předpisy.

Čl. 104

Ministerstvo financí provádí u krajských národních výborů nejméně jednou za dva roky revize hospodaření rozpočtovými prostředky.

Čl. 105

(1) Finanční odbor a odvětvové odbory provádějí v mezích své působnosti ekonomickou kontrolu rozpočtového hospodaření. Zjištěné nedostatky projednávají s podřízenými odvětvovými odbory, podniky a ostatními organizacemi.

(2) Finanční odbor upozorňuje na zjištěné nedostatky v rozpočtovém hospodaření radu národního výboru.

(3) Na základě výsledků své ekonomické kontroly navrhuje radě potřebná opatření k odstranění závad, popřípadě provedení potřebných revizí kontrolním odborem a napomáhá k odstranění nedostatků.

Čl. 106

Úkolem kontrolní a revizní činnosti rozpočtového hospodaření je zejména:

a) zjišťovat a působit k odstraňování nedostatků,

b) dosahovat co nejlepšího a co nejhospodárnějšího plnění úkolů v odvětvích spravovaných národními výbory,

c) vychovávat pracovníky národních výborů a jim podřízených organizací k dodržování finanční a rozpočtové disciplíny,

d) vést všechny občany k řádné správě národního bohatství, jehož jsou společenskými vlastníky, a k dodržování socialistické zákonnosti.

Čl. 107

Do kontrolní činnosti na úseku plnění rozpočtů národních výborů jsou zapojeny nejširší masy pracujících a občanů v obvodu působnosti národního výboru. Národní výbory jsou proto povinny seznamovat pracující a občany s úkoly rozpočtu, s jeho plněním, s výsledky hospodaření a zapojovat je do prací souvisících se sestavováním a plněním rozpočtu.

Část osmá

HOSPODAŘENÍ S NÁRODNÍM MAJETKEM

Čl. 108

(1) Socialistické vlastnictví je hospodářským základem našeho společenského zřízení, a proto i pramenem bohatství, síly a neustálého rozvoje hmotného a kulturního života pracujících.

(2) Na růstu, řádném stavu a na účelném a hospodárném využití národního majetku závisí blahobyt každého jednotlivého občana naší vlasti. Ochrana tohoto majetku je tedy vlastním zájmem a povinnosti každého občana.

(3) Národní výbory proto musí vést a vychovávat občany jako socialistické hospodáře národního majetku k zajišťování jeho růstu, zvelebování a ochrany.

Čl. 109

Rada národního výboru odpovídá za to, že její výkonné orgány, výkonné orgány národních výborů nižšího stupně, jakož i organizace zapojené na rozpočet národního výboru a národních výborů nižšího stupně postupují při správě, zvelebování a ochraně národního majetku a při nakládání s právy, pohledávkami a závazky s péčí socialistického hospodáře.

Čl. 110

(1) Výkonné orgány národního výboru jsou povinny zajišťovat náležitou údržbu, důsledné provádění generálních oprav, další zvelebování, rozmnožování, plné využití a řádnou ochranu národního majetku, jejž spravují.

(2) Pečují o to, aby plnění těchto úkolů bylo zajišťováno také při správě národního majetku výkonnými orgány národních výborů nižšího stupně a organizacemi jim podřízenými.

(3) Zajišťují, aby výtěžek z tohoto národního majetku byl co největší a aby výdaje spojené s jeho správou byly snižovány.

(4) Pro správu národního majetku platí zvláštní předpisy.

Čl. 111

(1) Při nakládání s právy, pohledávkami a závazky sledují výkonné orgány národního výboru, aby práva a pohledávky, které vznikly z jejich činnosti, z činnosti výkonných orgánů národních výborů nižšího stupně nebo organizací jimi řízených a v souvislosti se správou národního majetku, byly řádně a včas uplatňovány a závazky z těchto důvodů vzniklé řádně plněny.

(2) O promíjení, upouštění od vymáhání a o jiném nakládání s právy a pohledávkami, z nichž vzniká státu újma, platí zvláštní předpisy.

Čl. 112

Výkonné orgány národního výboru jsou povinny starat se o to, aby národní majetek, práva, pohledávky a závazky byly běžně a řádně evidovány a aby byla náležitě prováděna podle příslušných předpisů inventarizace tohoto majetku.

Čl. 113

(1) Finanční odbor rady národního výboru:

a) organizuje správu, zvelebování a ochranu národního majetku,

b) dbá, aby odvětvové odbory národního výboru, příslušné výkonné orgány národních výborů nižšího stupně a podřízené organizace řádně prováděly správu, zvelebování a ochranu národního majetku,

c) sleduje nakládání s právy, pohledávkami a závazky těchto orgánů a organizací,

d) zajišťuje řádnou evidenci národního majetku a s tím souvisící inventarizaci,

e) vyjadřuje se ke všem opatřením o národním majetku, která mají finanční a hospodářský dosah.

(2) Finanční odbor zajišťuje, aby byly důsledně uplatňovány nároky na náhradu majetkových škod způsobených na národním majetku.

Část devátá

ÚČETNÍ EVIDENCE

Čl. 114

(1) O hospodaření podle rozpočtů národních výborů musí být předepsaným způsobem běžně a řádně vedena účetní evidence, jako součást jednotné národohospodářské evidence.

(2) Pokud povinnost vést účetní evidenci v některém odvětví není uložena odvětvovému odboru, vede účetní evidenci tohoto odvětví odbor finanční.

Čl. 115

(1) Rada národního výboru, její finanční odbor a odvětvové odbory, které samy sestavují návrh rozpočtu svého odvětví, odpovídají za řádné a včasné vedení účetní evidence a za řádný výkon účetní služby u vlastního národního výboru a v organizacích jemu podřízených i u národních výborů nižšího stupně. Zajišťují, aby účetní evidence

a) podávala přesně a včas přehled o všech hospodářských skutečnostech,

b) umožňovala stálou kontrolu hospodaření jak z hlediska plánu a rozpočtu, tak z hlediska nejvyšší hospodárnosti a efektivnosti,

c) napomáhala zjišťování rezerv v příjmových a materiálových zdrojích a hledala možnosti úspor ve výdajích při řádném zajištění plnění úkolů,

d) dávala podklady pro sestavování účetních výkazů a pro ekonomické rozbory průběhu plnění pětiletého finančního plánu a rozpočtu,

e) poskytovala údaje pro přípravu pětiletých finančních plánů a rozpočtů,

f) byla podkladem pro řádnou správu národního majetku, pro jeho náležité a hospodárné využití a pro jeho ochranu,

g) v účetních dokladech a zápisech zabezpečovala a uchovávala písemné údaje o obsahu a povaze hospodářských operací a o osobách, jež je provedly a nesou za ně přímou odpovědnost.

(2) Uvedené úkoly plní účetní evidence přiměřeně též ve vztahu k národním výborům vyššího stupně a k ústředním úřadům, a to zejména pomocí účetních výkazů a jejich rozborů.

(3) Raba národního výboru, její finanční odbor, odvětvové odbory, které samy sestavují návrh rozpočtu svého odvětví a ostatní odvětvové odbory odpovídají také za řádné a včasné vedení operativně technické evidence hospodářských prostředků ve správě národního výboru a jemu podřízených organizací.

Čl. 116

(1) Zásady účetní evidence u národních výborů upravuje vláda a účetní evidenci metodicky řídí ministerstvo financí.

(2) Podrobností o způsobu vedení účetní evidence, o sestavování a předkládání účetních výkazů a o organizaci účetní služby jsou upraveny zvláštními předpisy.

Čl. 117

(1) Finanční odbor a odvětvová odbory, které samy sestavují návrh rozpočtu svého odvětví, jsou povinny vést účetní evidenci jako uzavřený celek.

(2) Finanční odbor vede účetní evidenci

a) o plnění rozpočtu národního výboru jako celku,

b) o rozpočtovém hospodaření všech kapitol, jejichž návrh rozpočtu sestavuje.

(3) Odvětvové odbory, které samy sestavují návrh rozpočtu svého odvětví, vedou účetní evidenci o hospodaření svých odvětví jako uzavřený celek a řídí účetní evidenci v oboru své působnosti i u podřízených podniků, rozpočtových a zvláštních rozpočtových organizací.

(4) Výkon účetní služby v celém obvodu působnosti národního výboru metodicky řídi finanční odbor s výjimkou podniků řízených odvětvovými odbory, které samy sestavují návrh rozpočtu svého odvětví, u nichž metodické řízení náleží příslušnému ministerstvu v mezích směrnic stanovených ministerstvem financí.

Čl. 118

Podniky, rozpočtové organizace a zvláštní rozpočtové organizace podřízené národním výborům vedou o svém hospodaření a o majetku, který je jim svěřen, účetní evidenci jako uzavřený celek.

Čl. 119

Evidenci o státních příjmech obstarává finanční odbor rady národního výboru.

Čl. 120

(1) U místních národních výborů, u nichž jsou zřízeny odbory, vede účetní evidenci jako uzavřený celek odbor finanční.

(2) U ostatních místních národních výborů zabezpečuje řádné, úplné a včasné vedení účetní evidence tajemník místního národního výboru.

Čl. 121

Ministerstvo financí vykonává dozor na vedení a stav účetní evidence u národních výborů a u organizací jimi řízených.

Čl. 122

Při závadách ve vedení účetní evidence jsou finanční odbory nebo ministerstvo financí oprávněny provádět opatření podle článku 92.

Část desátá

ZÁVĚREČNÉ ÚČTY A VÝSLEDKY FINANČNÍHO HOSPODAŘENÍ PODNIKŮ

Oddíl první

Sestavení a schválení závěrečných účtů

Čl. 123

(1) Po skončení rozpočtového období provedou národní výbory a jejich výkonné orgány ekonomický rozbor výsledků hospodaření v uplynulém rozpočtovém období a sestaví, projednají a schválí své závěrečné účty.

(2) Projednání závěrečných účtů se spojuje s hodnocením politických a ekonomických úkolů národních výborů.

Čl. 124

(1) Práce na sestavení závěrečného účtu a na vypracování rozboru hospodaření organizuje a řídí rada národního výboru.

(2) Závěrečný účet sestavuje a rozbor hospodaření vypracovává finanční odbor ve spolupráci s plánovací komisí a s odvětvovými odbory. U místních národních výborů, které nezřizují odbory, provádí tyto práce rada místního národního výboru.

(3) Finanční odbor krajského národního výboru prověřuje závěrečné účty odvětvových odborů, které samy sestavují návrh rozpočtu svého odvětví a ve spolupráci s odvětvovými odbory též závěrečné účty okresů. Obdobnou povinnost má finanční odbor rady okresního národního výboru i vůči místním národním výborům.

(4) Závěrečné účty a rozbory hospodaření projednávají též stálé komise národních výborů, zejména stálá finančně rozpočtová komise se svými aktivy.

(5) Ministerstvo financí ve spolupráci s příslušnými ministerstvy prověřuje závěrečné účty krajů.

Čl. 125

(1) Po projednání závěrečného účtu ve stálých komisích a v radě národního výboru organizuje rada a stálá finančně rozpočtová komise ve spolupráci s členy národního výboru a s aktivisty veřejné projednávání výsledků hospodaření s občany. Rada místního, obvodního, městského a okresního národního výboru kromě toho vyloží závěrečný účet k veřejnému nahlédnutí nejméně 14 dnů před jeho schválením na zasedání národního výboru.

(2) Návrhy a připomínky vzešlé z projednávání výsledků hospodaření a závěrečného účtu s občany a stálými komisemi musí být projednány radou národního výboru a zodpověděny.

Čl. 126

(1) Zároveň s projednáváním závěrečných účtů a rozborů hospodaření uloží rada národního výboru opatření ke zlepšení rozpočtového hospodaření a k odstranění nedostatků, které byly zjištěny při prověrce výsledků hospodaření vlastního národního výboru a národních výborů podřízených.

(2) Návrh na opatření podává radě národního výboru její finanční odbor. Opatření, jak odstranit nedostatky v hospodaření krajů, ukládá radám krajských národních výborů vláda na návrh ministra financí.

Čl. 127

(1) Rada krajského a okresního národního výboru projednává:

a) v souhrnu závěrečné účty a výsledky hospodaření národních výborů nižšího stupně,

b) samostatně závěrečné účty a výsledky hospodaření těch národních výborů nižšího stupně, u nichž byly zjištěny vážné nedostatky v hospodaření, a to zpravidla za účasti předsedů dotyčných národních výborů,

c) závěrečný účet krajského nebo okresního národního výboru,

d) závěrečný účet kraje nebo okresu,

e) roční výkazy podřízených hospodářských a zvláštních rozpočtových organizací.

(2) Rada místního národního výboru projednává závěrečný účet místního národního výboru.

(3) Po projednání závěrečného účtu kraje, okresu a místního národního výboru ve stálých komisích a po jeho veřejném projednání s občany předloží jej rada zasedání národního výboru ke schválení.

(4) Schválený závěrečný účet se předloží radě národního výboru vyššího stupně. Závěrečný účet kraje se zašle ministerstvu financí.

(5) Pro účely projednání závěrečného účtu kraje ve vládě a v Národním shromáždění zpracuje finanční odbor rady krajského národního výboru údaje závěrečného účtu kraje do sestav, jejichž formu stanoví ministerstvo financí. K sestavám se připojuje zpráva o plnění plánu a rozpočtu a o hospodářském vývoji v kraji za uplynulý rok.

Oddíl druhý

Výsledky finančního hospodaření podniků

Čl. 128

Po skončení kalendářního roku provedou podniky za účasti pracujících komplexní rozbor hospodaření, ve kterém zhodnotí zejména rozvoj podniku, plnění plánu, především kvalitativních ukazatelů a hospodářské výsledky. Rozbor spolu s účetními výkazy předkládají podniky vedoucímu národnímu výboru a pobočce Státní banky československé. Současně navrhnou schválení výsledků finančního hospodaření za uplynulý rok.

Čl. 129

Finanční odbor nebo odvětvový odbor, který sám sestavuje návrh rozpočtu svého odvětví, provede rozbor činnosti podniku v uplynulém roce. Přitom použije zkušeností získaných během roku a výsledků prověrek a revizí. Po přezkoumání ročních účetních výkazů a rozborů výsledků hospodaření provede finanční nebo odvětvový odbor, který sám sestavuje návrh rozpočtu svého odvětví, za účasti pobočky Státní banky československé schvalovací řízení, zpravidla v podnicích, a to za účasti pracujících. Současně uloží opatření k dalšímu zlepšení práce podniku a k odstranění zjištěných závad.

Čl. 130

Zjistí-li se při schvalovacím řízení, že podnik nabyl zisku nesprávným způsobem (např. předražováním cen a pod.) bude podniku uložen odvod nesprávně získaných částek do rozpočtu vedoucího národního výboru.

Čl. 131

Zjistí-li finanční nebo odvětvový odbor, který sám sestavuje návrh rozpočtu svého odvětví, při rozboru ročních výsledků podstatné závady v hospodaření podniku, neschválí je a podá zprávu, spolu s návrhem opatření, radě vedoucího národního výboru.

Čl. 132

(1) Skončí-li výsledek hospodaření ztrátou a nebude-li podnik mít dostatek vlastních finančních zdrojů k její úhradě, může navrhnout finanční nebo odvětvový odbor, který sám sestavuje návrh rozpočtu svého odvětví, radě vedoucího národního výboru způsob úhrady ztráty.

(2) Rada národního výboru může uhradit ztrátu podle směrnic ministerstva financí.

Oddíl třetí

Rozhodnutí o přebytcích rozpočtového hospodaření

Čl. 133

(1) Na základě ekonomického zhodnocení výsledků hospodaření v minulém roce rozhodne národní výbor vyššího stupně na návrh svého finančního odboru o tom, které částky přebytku rozpočtového hospodaření národních výborů nižšího stupně si mohou tyta národní výbory ponechat, a které částky budou odčerpány do vyššího rozpočtu. O přebytcích rozpočtového hospodaření vlastního krajského národního výboru a kraje rozhodne na návrh ministerstva financí vláda.

(2) Zásadně se ponechá národním výborům trvalá záloha a všechny přebytky, které vznikly jejich zásluhou.

(3) Odčerpány budou zejména částky vzniklé porušením finanční a rozpočtové disciplíny a neplněním úkolů plánu rozvoje národního hospodářství.

(4) Podrobnosti stanoví ministerstvo financí.

Část jedenáctá

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ

Čl. 134

Ustanovení jednotlivých článků tohoto rozpočtového řádu o pravomoci a úkolech krajských národních výborů a jejich výkonných orgánů platí přiměřeně i pro městské národní výbory s pravomocí krajských národních výborů a pro jejich výkonné orgány.

Čl. 135

Ustanovení, týkající se sestavování, projednávání a schvalování pětiletých finančních plánů národních výborů a hospodaření podle nich vztahují se též na místní národní výbory v obcích do 2000 obyvatel. Těmito ustanoveními se doplňuje rozpočtový řád místních národních výborů v obcích do 2000 obyvatel, který jinak zůstává v platnosti.

Čl. 136

Platnosti pozbývají všechny předpisy, které odporují tomuto rozpočtovému řádu.

Čl. 137

Tento rozpočtový řád nabývá účinnosti dnem 1. července 1958, kromě ustanovení o finančních zdrojích hospodářských organizací zapojených na rozpočty národních výborů a o úhradě jejich ztrát (články 68 až 75), které nebudou účinnosti dnem 1. ledna 1959.

Ministr:

Ďuriš v. r.