Vyhláška ministerstva energetiky, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrisačního zákona).
- Identifier:
- 9/1958 Ú. l.
- Status:
- Effective
- Text language:
- cs
9.
VYHLÁŠKA
ministerstva energetiky
ze dne 15. ledna 1958,
kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrisačního zákona).
Ministerstvo energetiky stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány podle § 39 odst. 2 zákona č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrisačního zákona):
ODDÍL PRVÝ.
Výklad některých pojmů.
(K § 2 zákona.)
§ 1.
Výrobny elektřiny.
Výrobnou elektřiny se rozumí zařízení pro výrobu elektřiny o instalovaném výkonu nejméně 15 kW bez ohledu na to, zda slouží nebo je určeno k výrobě elektřiny pro jednoho nebo více spotřebitelů.
§ 2.
Odběrná elektrická zařízení.
Odběrnými elektrickými zařízeními jsou elektrická zařízení, která jsou připojena na elektrickou přípojku a slouží nebo jsou určena k odběru elektřiny. Odběrnými elektrickými zařízeními jsou jednak zařízení pro přeměnu a rozvod elektřiny (odběrná rozvodná zařízení), jednak elektrické spotřebiče.
ODDÍL DRUHÝ.
Zřizování a provozování některých energetických děl a zařízení pro neveřejný rozvod elektřiny jinými organisacemi než energetickými podniky.
(K §§ 6 a 7 zákona.)
§ 3.
(1) Jiné organisace než energetické podniky monou po 1. lednu 1958 nově zřizovat nebo podstatně rozšiřovat a potom provozovat výrobny elektřiny o instalovaném výkonu přesahujícím 500 kW jen se souhlasem ministerstva energetiky, ostatní energetická díla jen se souhlasem energetického podniku, v jehož rozvodné oblasti má být dílo zřízeno nebo podstatně rozšířeno. Udělení souhlasu lze vázat na splnění určitých podmínek, zejména pokud jde o způsob a rozsah výstavby energetického díla, dodávku elektřiny do zařízení pro veřejný rozvod elektřiny apod. Souhlasu není třeba, je-li investorem zařízení pro veřejný rozvod elektřiny generální investor soustředěné bytové a občanské výstavby [§ 2 odst. 4 vládního nařízení č. 80/1957 Sb., kterým se provádí zákon č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrisační zákon)]; tím není však dotčena povinnost generálního investora této výstavby projednat zřízení zařízení pro veřejný rozvod elektřiny, po případě elektrických přípojek s energetickým podnikem a dodržet podmínky jím stanovené.
(2) Podstatným rozšiřováním energetických děl se rozumějí takové úpravy těchto zařízení, při kterých dochází ke zvýšení jejich výrobní nebo přenosové kapacity.
(3) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na pojízdné výrobny elektřiny poháněné spalovacími motory.
§ 4.
(1) O udělení souhlasu podle § 3 žádá investor při projednávání investičního úkolu, který zahrnuje výstavbu nebo podstatné rozšíření energetického díla. U výroben elektřiny o instalovaném výkonu přesahujícím 500 kW žádá investor o udělení souhlasu prostřednictvím svého nadřízeného ústředního úřadu (orgánu). K žádosti nutno připojit návrh investičního úkolu. Orgány rozhodující o udělení souhlasu (§ 3 odst. 1) mohou si vyžádat k doplnění žádosti předložení dalších podkladů nutných k technickému a hospodářskému posouzení zamýšlené výstavby nebo rozšíření energetického díla; tyto orgány jsou povinny sdělit žadateli do 15 dnů ode dne doručení žádosti, po případě do 15 dnů ode dne jejího doplnění (u energetických děl, jejichž posouzení vyžaduje objasnění složitějších vztahů, zejména u výroben elektřiny, do 30 dnů), zda se zamýšlenou výstavbou nebo rozšířením energetického díla souhlasí či nikoliv, po případě za jakých podmínek.
(2) Nedotčeny zůstávají zvláštní předpisy o projednávání a schvalování projektové a rozpočtové dokumentace investic a povolování staveb.
§ 5.
Předchozího projednání s energetickým podnikem podle § 7 odst. 1 elektrisačního zákona není třeba ke zřízení nebo provozování zařízení pro neveřejný rozvod elektřiny, pokud toto zařízení nepřesahuje obvod provozovatelova objektu (nemovitosti). Tohoto projednání není třeba také v případech, kdy zařízení pro rozvod elektřiny slouží nebo je určeno ke spojení dvou nebo více objektů (nemovitostí) téhož provozovatele a vede sice mimo obvod provozovatelova objektu (nemovitosti), avšak na vzdálenost celkem nepatrnou (např. přes veřejnou komunikaci apod.); dojde-li však při tom ke styku (křižování) se zařízením pro veřejný rozvod elektřiny, je předchozího projednání tohoto styku s energetickým podnikem vždy třeba.
§ 6.
Spoluužívání zařízení pro neveřejný rozvod elektřiny.
(K §§ 2 a 11 zákona.)
(1) Vyžaduje-li to technická a hospodářská účelnost rozvodu a dodávky elektřiny, je energetický podnik oprávněn použít u odběrného rozvodného zařízení nebo jiného zařízení pro neveřejný rozvod elektřiny části stanice, zejména transformačního zařízení, pokud to tato zařízení technicky připouštějí, po projednání s jejich provozovatelem i pro dodávku elektřiny dalším odběratelům.
(2) Za zařízení pro veřejný rozvod elektřiny se v takovém případě považuje jen ta část zařízení, která slouží k této další dodávce elektřiny.
(3) Podmínky spoluužívání zařízení pro neveřejný rozvod elektřiny, zejména náhrada za spoluužívání a úprava majetkových a provozních poměrů, se upraví dohodou mezi provozovatelem odběrného elektrického zařízení (zařízení pro neveřejný rozvod elektřiny) a energetickým podnikem. Nedojde-li k dohodě, rozhodnou o podmínkách spoluužívání nadřízené orgány obou stran.
ODDÍL TŘETÍ.
Řízení výroby a rozvodu elektřiny.
(K §§ 9 až 11 zákona.)
§ 7.
(1) Ministerstvo energetiky řídí prostřednictvím orgánů energetického dispečinku provoz všech energetických děl včetně závodních energetických děl, po případě odběrných rozvodných zařízení, jež jsou zapojena do společného energetického systému.
(2) Díla a zařízení, která podléhají dispečerskému řízení podle odstavce 1, nesmějí jejich provozovatelé v období plánované výroby elektřiny bez souhlasu orgánů energetického dispečinku ani přechodně zastavit, s výjimkou případů, kdy je bezprostředně ohrožena bezpečnost osob nebo majetku.
(3) Organisaci energetického dispečinku a podrobnosti dispečerského řízení upravují dispečerské řády, vydávané ministerstvem energetiky podle § 10 odst. 3 elektrisačního zákona.
§ 8.
Provozovatelé výroben elektřiny jsou povinni v rozsahu a způsobem stanoveným ministerstvem energetiky v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány vést provozní záznamy, jakož i oznamovat předepsané nebo vyžádané údaje orgánům energetického dispečinku, po případě jiným orgánům a organisacím pověřeným ministerstvem energetiky.
§ 9.
Provozovatelé závodních výroben elektřiny jsou povinni projednávat návrhy plánů výroby elektřiny, pohotových výkonů energetických děl, návrhy plánů dodávek elektřiny do zařízení pro veřejný rozvod elektřiny, jakož i návrhy plánů revisí a oprav energetických děl s ministerstvem energetiky, po případě s organisacemi jím určenými, v rozsahu a způsobem stanoveným ministerstvem energetiky v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány.
§ 10.
(1) Provoz energetických děl, odběrných elektrických zařízení na ně připojených, jakož i ostatních zařízení pro neveřejný rozvod elektřiny a provádění běžných a generálních oprav těchto děl a zařízení se řídí „Provozními pravidly pro elektrárny a sítě“, které vydává ministerstvo energetiky v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány.*)
(2) Ministerstvo energetiky může stanovit, že se na některá díla nebo zařízení provozní pravidla nebo některá jejich ustanovení nevztahují.
Souhlas ke zrušení, dlouhodobému zastaveni nebo přemístění závodních energetických děl.
(K § 12 zákona.)
§ 11.
(1) Dlouhodobým zastavením závodního energetického díla se rozumí zastavení jeho provozu, při kterém se k zachování provozních schopností díla provádí jeho konservace a nezbytně nutná údržba a dílo jako celek zůstává zachováno. Za dlouhodobé zastavení se nepovažuje pravidelné mezikampaňové zastavení výroben elektřiny kampaňového průmyslu.
(2) Přemístěním závodního energetického díla se rozumí změna umístění díla mimo územně souvislý objekt provozovatelova závodu.
§ 12.
(1) Souhlas ke zrušení, dlouhodobému zastavení nebo k přemístění závodního energetického díla nebo jeho části uděluje na žádost vlastníka (správce) díla průmyslový odbor rady krajského národního výboru po projednání s rozvodným energetickým podnikem, v jehož územním obvodu je energetické dílo.
(2) Průmyslový odbor rady krajského národního výboru může vázat souhlas podle odstavce 1 na splnění určitých podmínek, zejména může žadateli uložit, aby nabídl dílo navrhované ke zrušení nebo některou jeho část, energetickému podniku, po případě jiné organisaci socialistického sektoru, aby zastavené dílo určitým způsobem konservoval nebo udržoval. V ostatním zůstávají nedotčeny zvláštní předpisy o postupu při likvidaci základních fondů.*)
(3) Má-li být při zrušení, po případě přemístění energetického díla zbořena stavba nebo její část, nenahrazuje souhlas podle odstavce 1 povolení ke zboření stavby (její části) podle zvláštních předpisů.**)
§ 13.
(1) Souhlasu průmyslového odboru rady krajského národního výboru není třeba ke zrušení, dlouhodobému zastavení nebo přemístění:
a) elektrických přípojek,
b) takových části závodního energetického díla, jejichž zrušení, dlouhodobé zastavení nebo přemístění nemůže mít za následek snížení instalovaného nebo pohotového výkonu nebo zhoršení provozních vlastností (přenosových možnosti) díla.
(2) Souhlasu dále není třeba k přemístění pojízdných výroben elektřiny. Jejich provozovatelé jsou však povinni uvědomit o jejich umístění a každém přemístění energetický podnik, v jehož rozvodné oblasti k umístění (přemístění) pojízdné výrobny dochází. Jde-li o přemístění do rozvodné oblasti jiného energetického podniku, je provozovatel pojízdné výrobny elektřiny povinen uvědomit o něm také tento energetický podnik.
ODDÍL ČTVRTÝ.
Řízení spotřeby elektřiny.
(K §§ 14 a 15 zákona.)
§ 14.
Odběratelé elektřiny ve velkém.
(1) Odběratelem elektřiny ve velkém se rozumí odběratel, jehož plánovaný odběr elektřiny činí nejméně 30 000 kWh ročně a
a) který odebírá elektřinu ze zařízení pro veřejný rozvod elektřiny vysokého nebo velmi vysokého napětí přes vlastní transformovnu nebo vlastni transformátor o jmenovitém výkonu alespoň 30 kVA nebo
b) který odebírá elektřinu ze zařízení pro veřejný rozvod elektřiny nízkého napětí, a to samostatným vývodem z transformovny (transformátoru) dodavatele.
(3) Jednotné zemědělské družstvo se považuje za odběratele elektřiny ve velkém, jestliže instalovaný příkon jeho odběrného elektrického zařízení je pro jedno odběrné místo větší než 60 kw.
§ 15.
Hospodaření elektřinou.
(1) Hospodaření elektřinou upravuje ministerstvo energetiky v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a orgány směrnicemi pro odběr elektřiny a pro její hospodárné užívání. Směrnicemi pro odběr elektřiny může být odběratelům zejména uloženo, aby odebírali elektřinu pouze v určitém množství a o určitém výkonu, v určitou dobu, pro určité spotřebiče nebo účely.*)
(2) Odběratelé elektřiny ve velkém a organisace socialistického sektoru, i když neodebírají elektřinu ve velkém, jsou povinni uposlechnout příkazů dodavatele a orgánů energetického dispečinku, jakož i podrobit se kontrole orgánů ministerstva energetiky, organisací jim pověřených a výkonných orgánů národních výborů, pokud jde o dodržování směrnic uvedených v odstavci 1.
(3) Odběratelé elektřiny ve velkém a organisace socialistického sektoru, i když neodebírají elektřinu ve velkém, jakož i jejich nadřízené orgány jsou povinni soustavně pečovat o hospodárné užívání elektřiny, zejména o tvorbu, zpevňování a dodržování progresivních norem spotřeby elektřiny.
§ 16.
Orgány energetického dispečinku jsou oprávněny při mimořádných a nepředvídaných událostech (např. havárii v energetickém systému) přikázat vypnutí určitých úseků sítí podle předem připravovaného vypínacího (havarijního) plánu dohodnutého se zúčastněnými ústředními úřady a orgány, v krajním případě i mimo tento plán, nelze-li jinak zajistit udržení předepsaného kmitočtu a napětí v síti.
ODDÍL PÁTÝ.
Změna napětí nebo druhu elektřiny.
(K § 19 zákona.)
§ 17.
Změnu napětí nebo druhu elektřiny provádí energetický podnik v zájmu technického rozvoje nebo sjednoceni energetického systému v souladu s vývojovým plánem energetiky. Týká-li se změna většího počtu odběratelů elektřiny, projedná ji energetický podnik předem s průmyslovým odborem rady příslušného krajského národního výboru.
§ 18.
(1) Změnu napětí elektřiny v systému velmi vysokého nebo vysokého napětí oznámí energetický podnik písemně všem odběratelům elektřiny ve velkém, jichž se změna týká, nejméně dva roky před počátkem roku, ve kterém tato změna má být provedena, nedohodne-li se s nimi předem na lhůtě kratší.
(3) Odběratelé jsou povinni upravit ve stanovené, po případě dohodnuté lhůtě svá odběrná rozvodná zařízení a elektrické spotřebiče na svůj náklad tak, aby vyhovovaly prováděné změně a požadavkům bezpečnosti a hospodárnosti podle zvláštních předpisů a státních technických norem, jinak jim může být dodávka elektřiny přerušena.
§ 19.
(1) Změnu napětí nebo druhu elektřiny v systému nízkého napětí oznámí energetický podnik písemně vlastníkům (správcům) připojených nemovitostí, jakož i všem odběratelům elektřiny, kterých se změna dotýká, nejméně jeden rok před počátkem roku, ve kterém má být tato změna provedena, nedohodne-li se s odběrateli předem na lhůtě kratší. Energetický podnik uvědomí o zamýšlené změně zároveň také rady místních národních výborů, v jejíchž územních obvodech má být změna provedena, jakož i organisace socialistického sektoru, které se v dotčené oblasti zabývají prováděním elektroinstalačních prací nebo prodejem a opravami elektrických spotřebičů.
(2) Vlastníci připojených odběrných rozvodných zařízení a elektrických spotřebičů jsou povinni upravit ve stanovené, po případě dohodnuté lhůtě svá zařízení a spotřebiče na svůj náklad tak, aby vyhovovaly prováděné změně a požadavkům bezpečnosti a hospodárnosti podle zvláštních předpisů a státních technických norem, jinak může být dodávka elektřiny přerušena.
ODDÍL ŠESTÝ.
Přenosná zařízení pro rozvod elektřiny.
(K § 33 zákona.)
§ 20.
Přenosnými zařízeními pro rozvod elektřiny jsou zejména přenosná elektrická vedení a přenosné nebo pojízdné transformovny s příslušenstvím, jakož i jiná elektrická zařízení, která jsou určena k přemísťování a slouží k rozvodu, po případě přeměně elektřiny nízkého nebo vysokého napětí.
§ 21.
O podmínkách styku přenosného zařízení pro rozvod elektřiny s cizími nemovitostmi musí se odběratel elektřiny předem dohodnout s vlastníky (uživateli) dotčených nemovitostí. Nedojde-li k dohodě, rozhodne o oprávnění k dočasnému užívání cizích nemovitostí a o jeho podmínkách odbor pro výstavbu rady okresního národního výboru.
Jednorázová úprava majetkových poměru u elektrických přípojek nízkého napětí.
(K § 35 zákona.)
§ 22.
(1) Elektrické přípojky nízkého napětí nebo jejich části, pokud jsou ve vlastnictví někoho jiného než státu, přecházejí bezúplatně dnem 1. ledna 1956 do vlastnictví státu a správy energetického podniku, v jehož rozvodné oblasti jsou zřízeny.
(2) Odběrná rozvodná zařízení nebo jejich části, jež jsou připojeny na přípojku nízkého napětí, pokud jsou ve vlastnictví státu a správě energetických podniků, přecházejí bezúplatně dnem 1. ledna 1958, s výjimkou měřících přístrojů, do vlastnictví majitelů nemovitostí, jejichž připojení slouží.
(3) Organisace a osoby, které nabývají podle odstavců 1 nebo 2 elektrické přípojky nebo odběrná rozvodná zařízení, po případě jejich části, do vlastnictví (správy), jsou povinny ode dne 1. ledna 1958 na svůj náklad pečovat o jejich údržbu.
§ 23.
(1) Elektrické přípojky nízkého napětí nebo jejich části, které jsou ve vlastnictví státu, avšak ve správě jiné organisace státního socialistického sektoru než energetického podniku, přecházejí dnem 1. ledna 1958 do správy energetického podniku, v jehož rozvodné oblasti jsou zřízeny.
(2) Odběrná rozvodná zařízení nebo jejich části připojené na přípojku nízkého napětí, která jsou ve vlastnictví státu a ve správě energetických podniků, přecházejí dnem 1. ledna 1958, s výjimkou měřicích přístrojů, do správy organisací státního socialistického sektoru, které spravují nemovitosti, jejichž připojení slouží.
(3) Energetické podniky a ostatní organisace státního socialistického sektoru jsou povinny ode dne 1. ledna 1958 na svůj náklad pečovat o údržbu elektrických přípojek nízkého napětí nebo odběrných rozvodných zařízení, po případě jejich částí, které přešly do jejich správy podle odstavců 1 a 2.
(4) U majetkových částí, u kterých nastala podle odstavců 1 a 2 změna správy, přezkoumají předávající a přejímající organisace do 30. června 1958 jejich hodnotu a podle toho upraví souhlasně záznamy v evidenci základních fondů.
§ 24.
(1) Ustanovení §§ 22 a 23 se nevztahují na prozatímní elektrické přípoky nízkého napětí.
(2) Ustanovení §§ 3 a 4, 7 až 10, 12 a 13 se nevztahují na výrobny elektřiny poháněné spalovacími motory, pokud slouží nebo jsou určeny výhradně ke zvláštním účelům ministerstev národní obrany, dopravy, vnitra, spojů a zdravotnictví, a to v rozsahu a za podmínek stanovených ministerstvem energetiky v dohodě se zúčastněnými ministerstvy.
§ 25.
Zrušuje se vyhláška ministerstev průmyslu a výživy č. 476/1950 Ú. l. I, o některých opatřeních v energetickém hospodářství.
§ 26.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1958.
První náměstek ministra:
Kelar v. r.
*) Vyhláška ministerstva energetiky č. 168/1955 Ú. l., kterou se zavádějí jednotná provozní pravidla pro elektrárny a sítě.
*) Vládní nařízení č. 111/1953 Sb., o základních fondech hospodářských organisací a předpisy vydané k provedení tohoto vládního nařízení.
**) Nařízení ministra stavebního průmyslu č. 171/1950 Sb., o zboření staveb.
*) Vyhláška ministerstva paliv a energetiky č. 119/1952 Ú. l. ve znění vyhlášky č. 269/1952 Ú. l. Vyhláška ministerstva paliv a energetiky č. 83/1955 Ú. l. Směrnice ministerstva paliv a energetiky č. 71169/1-1953 ze dne 15 září 1953, uveřejněné v částce 126 Úředního listu z roku 1953. Sdělení ministerstva paliv a energetiky ze dne 3. srpna 1954, uveřejněné v částce 93 Úředního listu z roku 1954. Vyhláška ministerstev paliv a energetiky a zemědělství č. 125/1952 Ú. l. Základní podmínky dodávky a odběru elektřiny ve velkém vydané ministrem energetiky podle vládního usnesení č. 650 ze dne 13. dubna 1954.