Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů

91

VYHLÁŠKA

ze dne 23. dubna 2007,

kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 16 písm. c) zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění zákona č. 308/2000 Sb. a zákona č. 317/2004 Sb.:

Čl. I

Vyhláška č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění vyhlášky č. 476/2000 Sb., vyhlášky č. 473/2002 Sb. a vyhlášky č. 399/2004 Sb., se mění takto:

1. V nadpisu § 1 se za slovo „tuhých“ vkládá slovo „minerálních“.

2. V § 1 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 1 zní:

„(1) Tuhá minerální hnojiva se skladují ve skladech 1 ) jako volně ložená nebo balená.

1 ) Například zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 54 odst. 1 až 5 a § 55 odst. 6 až 8 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění pozdějších předpisů.“.

3. V § 1 odst. 2 se za slovo „ložená“ vkládá slovo „minerální“.

4. V § 1 odstavec 3 zní:

„(3) Balená minerální hnojiva se skladují pouze v obalech k tomu určených. Do hmotnosti 50 kg se skladují v pytlích uložených na sebe do výše maximálně 1,5 m. Při uložení pytlů s hnojivy na paletách se palety mohou ukládat maximálně ve 2 vrstvách. Nad hmotnost 50 kg se hnojiva skladují ve velkoobjemových vacích jednotlivě nebo maximálně ve 2 vrstvách, pokud výrobce neuvádí jinak.“.

5. V § 1 se odstavec 4 zrušuje.

6. V nadpisu § 3 se za slovo „kapalných“ vkládá slovo „minerálních“.

7. V § 3 odst. 1 se za slovo „Kapalná“ vkládá slovo „minerální“.

8. V § 3 odst. 2 se za slovo „Suspenzní“ vkládá slovo „minerální“.

9. Za § 3 se vkládá nový § 3a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 3 zní:

㤠3a

Skladování organických a organominerálních hnojiv

(1) Kapalná organická a organominerální hnojiva se skladují v nepropustných nadzemních, popřípadě částečně zapuštěných nádržích nebo v zemních jímkách. Při provozu jímek a nádrží se zamezí přítoku povrchových nebo srážkových vod do jímky nebo nádrže, pokud není v kolaudačním rozhodnutí uvedeno jinak 3 ).

(2) Volně ložená tuhá organická a organominerální hnojiva se skladují ve stavbách zabezpečených stejným způsobem jako stavby pro skladování tuhých statkových hnojiv 3 ) s vyloučením přítoku povrchových nebo srážkových vod, jejichž součástí je sběrná jímka tekutého podílu, nebo způsobem uvedeným v § 1 odst. 2 ve skladech 1 ).

(3) Balená tuhá organická a organominerální hnojiva se skladují ve skladech 1 ) způsobem uvedeným v § 1 odst. 3.

(4) Tuhé organické hnojivo připravené pro vlastní účely ze statkových hnojiv může být před jeho použitím uloženo na zemědělské půdě nejdéle po dobu 24 měsíců.

3 ) Vyhláška č. 137/1998 Sb. Vyhláška č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích na stavby pro zemědělství.“.

10. § 4 včetně nadpisu zní:

㤠4

Skladování statkových hnojiv

(1) Kapacita skladovacích prostor pro tuhá statková hnojiva odpovídá jejich skutečné produkci za 6 měsíců. Toto neplatí pro uložení tuhých statkových hnojiv na zemědělské půdě před jejich použitím. Na zemědělské půdě mohou být tuhá statková hnojiva uložena nejdéle po dobu 24 měsíců.

(2) Jímky a nádrže 3 ), popřípadě podroštové prostory ve stájích odpovídají kapacitně minimálně čtyřměsíční předpokládané produkci kejdy nebo jejího tekutého podílu a minimálně tříměsíční předpokládané produkci močůvky a hnojůvky, a to v závislosti na klimatických a povětrnostních podmínkách regionu. Při provozu jímek a nádrží se zamezí přítoku povrchových nebo srážkových vod do jímky nebo nádrže, pokud není v kolaudačním rozhodnutí uvedeno jinak.

(3) Pokud nejsou k dispozici údaje o produkci statkových hnojiv, získané prokazatelným způsobem, zejména vážením, měřením objemu, výpočtem produkce statkových hnojiv podle druhu a kategorie zvířat, jejich hmotnosti, užitkovosti či způsobu krmení, s přihlédnutím ke spotřebě steliva, popřípadě k produkci odpadních vod, použijí se průměrné hodnoty produkce statkových hnojiv podle přílohy č. 3, tabulky A a požadované skladovací kapacity se stanoví podle přílohy č. 3, tabulky B. V případě pastvy nebo pobytu hospodářských zvířat na zemědělské půdě se potřeba skladovacích kapacit úměrně snižuje.

(4) Kapacity skladovacích prostor na statková hnojiva stanovené v odstavcích 1 až 3 mohou být sníženy v případě doložitelného uvedení statkových hnojiv do oběhu, jejich využití k výrobě organických hnojiv nebo k produkci bioplynu, popřípadě jejich likvidace jako odpadu, a to úměrně tomuto množství, na základě zpracovaného harmonogramu. Ani po tomto snížení však nesmí být skladovací kapacity menší, než je potřebné k uskladnění dvouměsíční celkové produkce statkových hnojiv.“.

11. V § 5 odstavce 3 a 4 včetně poznámky pod čarou č. 5 znějí:

„(3) Diferencované hnojení na základě údajů o vlastnostech půdy nebo stavu porostu splňuje podmínky rovnoměrného pokrytí pozemku podle § 9 odst. 2 písm. a) zákona o hnojivech. Podmínka rovnoměrného pokrytí pozemku je splněna i v případě hnojení podle zvláštních právních předpisů 5 ).

(4) Po aplikaci tekutých statkových hnojiv nebo kapalných organických hnojiv na povrch orné půdy se hnojiva zapracovávají do půdy nejpozději do 24 hodin, s výjimkou řádkového přihnojování porostů hadicovými aplikátory. Po aplikaci tuhých statkových hnojiv nebo tuhých organických hnojiv na povrch orné půdy se zapracovávají hnojiva do půdy nejpozději do 48 hodin.

5 ) Například nařízení vlády č. 242/2004 Sb., o podmínkách provádění opatření na podporu rozvoje mimoprodukčních funkcí zemědělství spočívající v ochraně složek životního prostředí (o provádění agroenvironmentálních opatření), ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech.“.

12. V § 5 se odstavec 5 zrušuje.

Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 5 a 6.

13. V § 7 odstavce 1 a 2 znějí:

„(1) V evidenci jsou nejpozději první kalendářní den kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém byly hnojiva, statková hnojiva, pomocné látky a upravené kaly použity, zaznamenány údaje stanovené v příloze č. 1.

(2) Pokud nejsou k dispozici výsledky rozborů pro účely určení přívodu živin do půdy v použitých statkových hnojivech, používají se údaje stanovené v příloze č. 2. Pokud se ponechají na pozemku skliditelné rostlinné zbytky, zejména sláma, chrást, plodina na zelené hnojení, tráva, zaznamenávají se do evidence bez uvedení množství hmoty a živin. Pro evidenci přívodu živin výkaly a močí hospodářských zvířat při pastvě nebo pobytu zvířat na zemědělské půdě se použijí údaje o produkci výkalů a moči celkem stanovené v příloze č. 3, tabulce A a údaje o přívodu živin do půdy ve výkalech a moči stanovené v příloze č. 2. Datem použití statkového hnojiva je v tomto případě časové rozpětí pastvy nebo pobytu zvířat na zemědělské půdě. V položce druh statkového hnojiva se v případě zanechání výkalů a moči hospodářských zvířat na zemědělské půdě uvede označení „pastva“ nebo „pobyt“ s určením druhu nebo kategorie zvířat.“.

14. Příloha č. 1 zní:

„Příloha č. 1 k vyhlášce č. 274/1998 Sb.

⟪MEDIA:img_001⟫

15. Příloha č. 2 zní:

„Příloha č. 2 k vyhlášce č. 274/1998 Sb.

Průměrný přívod živin do půdy ve statkových hnojivech

⟪TABLE:tbl_001⟫

Vysvětlivky k tabulce:

1) Přívod živin do půdy ve statkových hnojivech je uváděn již po odečtu ztrát ve stájích, při skladování statkových hnojiv a při pastvě hospodářských zvířat nebo jejich pobytu na zemědělské půdě. Pokud je k dispozici rozbor obsahu živin, nepoužijí se hodnoty uvedené v tabulce.

2) Při pasivním sušení.

3) Při aktivním sušení.

4) Pro skot do 2 let věku se použije hodnota 2,6 kg N.t -1 výkalů a moči.

Poznámky:

a) Pro kompost ze statkových hnojiv vyrobený pro vlastní účely (průměrný obsah sušiny kompostu 45–60 %) - lze použít následující hodnoty obsahů živin (v původní hmotě): dusík (N) 5,0 kg.t -1 ; fosfor (P 2 O 5 ) 2,3 kg.t -1 ; draslík (K 2 O) 3,6 kg. t -1 . Pokud je k dispozici rozbor obsahu živin, nepoužijí se hodnoty uvedené v této poznámce.

b) Obsahy dusíku, fosforu a draslíku v organických, popřípadě organominerálních hnojivech se zjistí rozborem při jejich registračním řízení.

c) Analýzy na obsahy dusíku, fosforu a draslíku v upravených kalech (v sušině) i v půdách pozemků, kde budou aplikovány, zajišťují původci kalu podle vyhlášky č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě (obsah P 2 O 5 = obsah P x 2,292; obsah K 2 O = obsah K x 1,204).“.

Čl. II

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 2007.

Ministr:

Mgr. Gandalovič v. r.