Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 332/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu, zpracované ovoce a zpracovanou zeleninu, suché skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich

Identifier:
92/2000
Status:
Repealed
Text language:
cs

92

VYHLÁŠKA

Ministerstva zemědělství

ze dne 30. března 2000,

kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 332/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu, zpracované ovoce a zpracovanou zeleninu, suché skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, (dále jen „zákon“) pro čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu, zpracované ovoce a zpracovanou zeleninu, suché skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich:

Čl. I

Vyhláška č. 332/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu, zpracované ovoce a zpracovanou zeleninu, suché skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich, se mění takto:

1. V § 1 písm. a) se slova „v původním“ zrušují.

2. V § 1 písm. b) se slova „v původním“ zrušují.

3. V § 6 písmeno d) zní:

„d) ovocnou pomazánkou (marmeládou, citrusovou marmeládou, džemem, rosolem, povidly, klevelou) potravina pastovité, rosolovité, polotuhé konzistence nebo s kousky ovoce, konzervovaná snížením obsahu vody nebo sterilací nebo přidáním konzervačního prostředku, popřípadě kombinací uvedených způsobů, s přidáním cukru, rosolotvorných prostředků, a případně látek určených k aromatizaci, přičemž se rozumí:

1. džemem a speciálním džemem potravina rosolovité až mírně roztékavé, roztíratelné konzistence, obsahující celé plody ovoce nebo jeho části,

2. marmeládou potravina rosolovité, polotuhé až tuhé konzistence, homogenní bez zřetelných kousků ovocné hmoty,

3. citrusovou marmeládou potravina rosolovité, polotuhé, roztíratelné konzistence bez nebo se zřetelnými kousky drobně nakrájené kůry citrusu,

4. rosolem a speciálním rosolem potravina rosolovité, neroztékavé, roztíratelné konzistence, čirá nebo lehce opalizující, u ananasového a citrusového rosolu matná, s případnými částmi parenchymatického pletiva,

5. povidly potravina polotuhé až tuhé konzistence s jemnými až hrubšími částicemi dužniny ovoce,

6. klevelou potravina kašovité, roztékavé konzistence se zřetelnými hrubými částmi dužniny ovoce.“.

4. V § 6 písm. e) se za slova „až kašovité konzistence“ vkládají slova „vyrobená z jedlé části ovoce (bez kůry, slupky, jader, pecek, jádřinců) propasírováním nebo obdobným procesem,“.

5. V § 6 písm. i) se slova „nebo s“ nahrazují slovy „a případně s přidanými,“.

6. V § 6 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena l) až u), která znějí:

„l) kaštanovým pyré potravina kašovité konzistence vyrobená z kaštanového protlaku a cukrů,

m) ovocem ovoce čerstvé, 2 ) zdravé, bez známek hniloby a plísní, ve stádiu technologické zralosti, očištěné, zbavené vadných podílů (napadení škůdci a hnilobami, mechanické poškození) a mechanických nečistot; ovocem se též rozumí rajčata, jedlé části lodyh rebarbory, mrkve, povijnice jedlá (sladké brambory), tzv. kešu-jablka a plody mučenky,

n) kaštanem plod kaštanu jedlého Castanea sativa, 2 )

o) zázvorem jedlý kořen rostliny zázvoru,

p) citrusovou kůrou kůra citrusového ovoce, očištěná, s odstraněným nebo neodstraněným endokarpem,

q) ovocnou drtí (dužninou, pulpou) jedlá část ovoce, podle potřeby bez kůry, slupky, jader, pecek a jádřinců, která je tvořena ovocem celým, nebo hrubě nakrájeným nebo rozdrceným, ale která nebyla rozmělněna na protlak,

r) ovocnou dření produkt získaný pasírováním jedlých částí celého nebo loupaného ovoce, bez oddělení šťávy,

s) šťávou ovocná šťáva nebo koncentrovaná ovocná šťáva nebo sušená ovocná šťáva, přičemž se rozumí:

1. ovocnou šťávou šťáva získaná z ovoce mechanickými procesy, zkvasitelná ale nezkvašená, s barvou, vůní a chutí typickou pro příslušné ovoce,

2. koncentrovanou ovocnou šťávou produkt získaný z ovocné šťávy fyzikálním odstraněním specifického podílu vody,

3. sušenou ovocnou šťávou produkt získaný z ovocné šťávy fyzikálním odstraněním téměř veškerého obsahu vody,

t) vodním extraktem ovoce vodní výluh z ovoce, který s ohledem na ztráty nutně vzniklé při řádném zpracování obsahuje všechny ve vodě rozpustné složky použitého ovoce,

u) škůdci živými nebo mrtvými živočichové v kterémkoliv stádiu vývoje nebo jejich části.“.

7. V § 8 odst. 1 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d), e) a f), která znějí:

„d) množství ovoce v gramech obsažených ve 100 gramech výrobku,

e) množství cukru v gramech obsaženého ve 100 gramech výrobku stanoveno refraktometricky při 20 ºC u hotového výrobku s tolerancí +/- 3 refraktometrické stupně,

f) skutečnost, že k přibarvení výrobku bylo použito šťávy z červené řepy.“.

8. V § 8 odstavec 2 zní:

„(2) Sušené bobule hroznů révy vinné lze označovat pouze názvem „Rozinky“ nebo „Hrozinky“.“.

9. V § 8 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 6, které znějí:

„(3) Jsou-li pro výrobu džemu použity pouze meruňky sušené jinak než sublimačním sušením, je nutno ve výčtu použitých surovin uvést slova „sušené meruňky“.

(4) U výrobků, kde je obsah rozpustné (refraktometrické) sušiny nižší než 63 %, je nutno uvést slova „po otevření uchovejte na chladném místě“. Tento údaj není zapotřebí uvádět u jednoporcových balení a u výrobků, které byly konzervovány přidáním konzervačního prostředku, nikoli u výrobků ošetřených konzervačními prostředky pouze na povrchu.

(5) U citrusové marmelády obsahující kousky kůry citrusu se vyznačí způsob krájení citrusové kůry.

(6) Pokud citrusová marmeláda neobsahuje kůru citrusu, je nutno uvést „neobsahuje kůru citrusu.“.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 7 a 8.

10. V § 9 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Škůdci živí nebo mrtví v jakémkoliv stádiu vývoje se v sušeném ovoci nesmí vyskytovat.“.

11. V § 10 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 12, které znějí:

„(2) U speciálního džemu se do vhodné rosolovité konzistence přivede směs cukrů a drtě z

a) jednoho druhu ovoce, nebo

b) dvou nebo více druhů ovoce, s výjimkou jablek, hrušek, švestek s neoddělujícími se peckami, melounů, vodních melounů, hroznů, dýní, okurek a rajčat.

(3) U speciálního šípkového džemu se do vhodné rosolovité konzistence přivede směs cukrů a drtě z šípkového protlaku nebo z šípkového protlaku a šípků.

(4) U džemu se do vhodné rosolovité konzistence přivede směs cukrů a drtě a nebo protlaku z

a) jednoho druhu ovoce, nebo

b) dvou nebo více druhů ovoce.

(5) U rosolu a speciálního rosolu se do vhodné rosolovité konzistence přivede směs cukrů a šťávy a nebo vodních extraktů z

a) jednoho druhu ovoce, nebo

b) dvou nebo více druhů ovoce, u speciálního rosolu s výjimkou jablek, hrušek, švestek s neoddělujícími se peckami, melounů, vodních melounů, hroznů, dýní, okurek a rajčat.

(6) U marmelády se do vhodné rosolovité konzistence přivede směs cukrů a protlaku nebo protlaku a ovocné šťávy z

a) jednoho druhu ovoce, nebo

b) dvou nebo více druhů ovoce.

(7) U citrusové marmelády se do vhodné rosolovité konzistence přivede směs cukrů a jednoho nebo více produktů (drtě, protlaku, šťávy, vodních extraktů, kůry) získaných z citrusového ovoce.

(8) U kaštanového pyré se do vhodné konzistence přivede směs cukrů a kaštanového protlaku.

(9) Ovocné suroviny použité pro výrobu potravin uvedených v § 6 písm. d) bodech 1 až 4 mohou být vyrobeny:

a) zahříváním, chlazením nebo mrazením,

b) sublimačním sušením (sušením za mrazeného stavu),

c) zahušťováním do míry technicky možné.

(10) Meruňky pro výrobu džemu specifikovaného v § 10 odst. 3 této vyhlášky mohou být zpracovány také jinými dehydratačními procesy, nežli je sublimační sušení.

(11) Citrusová kůra může být přechovávána v nálevu.

(12) pH u kompotů dosahuje hodnoty nejvýše 4,0.“.

Dosavadní odstavce 2, 3 a 4 se označují jako odstavce 13, 14 a 15.

12. V § 11 odst. 1 se slova „teplotě nejvýše 20 ºC a“ zrušují.

13. V § 11 odst. 3 se slovo „až“ nahrazuje slovem „do“.

14. V § 12 písm. a) se za slova „tvoří zelenina“ vkládají slova „včetně oliv“.

15. V § 12 písm. e) se za slova „použitých surovin“ vkládají slova „vyrobená z jedlých částí zeleniny (bez slupek, jader) propasírováním nebo obdobným procesem,“.

16. V § 14 písm. a) se za slovo „zeleniny“ vkládají slova „dle § 3 písm. c) této vyhlášky“.

17. V § 14 písm. c) se slovo „a)“ zrušuje.

18. V § 14 se písmeno g) zrušuje.

19. V § 15 odst. 1 se slova „tabulce 1“ zrušují.

20. V § 15 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Škůdci živí nebo mrtví v jakémkoliv stadiu vývoje se u sušené zeleniny a směsí sušené zeleniny nesmí vyskytovat.“.

21. V § 18 písmeno a) zní:

„a) suchými skořápkovými plody nebo jejich semena uvedené pod písmeny b) až k) v surovém nebo upraveném stavu ve skořápce nebo jako jádra,“.

22. V § 18 písmeno e) zní:

„e) pistáciovými ořechy usušená semena plodů pistácie pravé,“.

23. V § 18 písmeno f) zní:

„f) jádry kešu ořechů semena plodů ledvinovníku západního,“.

24. V § 18 písmeno h) zní:

„h) para ořechy (brazilskými ořechy) semena juvie ztepilé,“.

25. V § 18 písmeno j) zní:

„j) piniovými oříšky semena borovice pinie,“.

26. V § 18 písmeno k) zní:

„k) pekanovými ořechy suché plody ořechovce pekanového,“.

Dosavadní písmena j) a k) se označují jako písmena l) a m).

27. V § 20 písm. a) se za slovo „podskupiny“ vkládají slova „u kokosových ořechů a směsí suchých skořápkových plodů, pouze názvem podskupiny“.

28. V příloze č. 1 se u druhu „čerstvá zelenina“ ve sloupci skupina „dužnaté výhonky“ zrušuje slovo „dužnaté“ a u druhu „čerstvé ovoce“ a „čerstvá zelenina“ se ve sloupci podskupina za slovo „normy“ vkládají slova „nebo českého botanického názvu“.

29. Příloha č. 3 zní:

„Příloha č. 3 k vyhlášce č. 332/1997 Sb.

Hmotnostní podíl ovoce v 1 kg výrobku

⟪TABLE:tbl_001⟫

30. Příloha č. 5 zní:

„Příloha č. 5 k vyhlášce č. 332/1997 Sb.

Fyzikální a chemické požadavky na jakost

Tabulka 1 Kompoty, ovocné pomazánky, protlaky a proslazené ovoce

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka 2 Ovoce v lihu

⟪TABLE:tbl_001⟫

Smyslové požadavky

Tabulka 3 Ovocné pomazánky

⟪TABLE:tbl_001⟫

Poznámka:

V hotovém výrobku jsou přípustné následující odchylky:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka 4 Kompoty

⟪TABLE:tbl_001⟫

Poznámka:

Povolené odchylky od smyslových požadavků na kompoty:

a) Přirozené zrosolovatění nálevu.

b) Nejvýše 5 % hmotnostních plodů zaschlých, se zbytky střapin a stopek u kompotů z bobulovitého ovoce.

c) Nejvýše 5 % hmotnostních plodů korkovitých u angreštového kompotu.

d)

⟪TABLE:tbl_001⟫

e) Vykrystalizované soli kyseliny vinné v nálevu u kompotů z hroznů révy vinné.

f) Síťovité popraskání slupky a mírné povrchové popraskání dužniny u kompotů z peckového ovoce (švestky, slívy, ryngle, mirabelky, višně).

g) Oddělení slupky z maximálně poloviny povrchu všech plodů v obalu u broskvového kompotu.

h) Mírně svraštělá slupka u meruňkového kompotu.

i) Nejvýše 10 % hmotnostních plodů nevyzrálých u kompotů z jeřabin a dřínků.

j) Nejvýše 20 % hmotnostních tvary nepravidelné a nejvýše 5 % hmotnostních tvary rozpadlé u kompotů z plodů dělených.

k) Nejvýše 300 mg/kg celkového obsahu minerálních nečistot u jahodového kompotu.

l) U kompotů smíšených mírné zabarvení nálevu přítomným barevným ovocem a převládající vůně po některém z použitých druhů ovoce.

m) Vegetační vady, otlaky a stopy po mechanickém loupání nejvýše na 20 % povrchu všech plodů v obalu.

Tabulka 5 Upravené chlazené čerstvé ovoce

⟪TABLE:tbl_001⟫

31. V příloze č. 6 se v tabulce doplňuje řádek, který zní:

⟪TABLE:tbl_001⟫

32. Příloha č. 7 zní:

„Příloha č. 7 k vyhlášce č. 332/1997 Sb.

Fyzikální a chemické požadavky na jakost

A) Konzervované zeleninové výrobky obecně

1. Pokud není ve skupině uvedeno jinak, obsah znečišťujících minerálních příměsí pocházejících z půdy u konzervovaných zeleninových výrobků všeobecně činí nejvýše 0,08 %.

2. Obsah popela po zpopelnění vzorku konzervovaných zeleninových výrobků činí nejvýše 1,5 %.

B) Sterilované zeleninové výrobky

1. Kyselost výrobku, určená jako obsah kyseliny octové ve sterilovaných zeleninových výrobcích, je nejvýše 2 %.

2. Sterilovaný hrášek obsahuje nejvýše 1,5 % soli.

C) Mléčně kvašená (kysaná) zelenina

1. pH mléčně kysané zeleniny dosahuje hodnoty nejvýše 4,1.

2. Mléčně kvašená (kysaná) zelenina obsahuje nejméně 0,8 % kyseliny mléčné, nejvýše 0,6 % těkavých kyselin a nejvýše 1,5 % etanolu. Toto neplatí pro výrobky mléčně kvašené (kysané) sterilované ve spotřebitelském obalu, kde byl použit jiný než původní nálev.

3. Mléčně kvašená (kysaná) zelenina nesmí obsahovat ani povrchový povlak (křís) ani jiný než homogenní nálev (nezvláčkovatělý).

4. Sterilované kysané zelí obsahuje nejvýše 2,2 % soli.

D) Chemicky konzervovaná zelenina

1. pH chemicky konzervované zeleniny dosahuje hodnoty nejvýše 4,1.

E) Sušená zelenina

1. Sušená nať obsahuje nejvýše 12 % vody.

2. Sušená cibule obsahuje nejvýše 14 % vody.

3. Ostatní sušená zelenina včetně sušených zeleninových směsí obsahuje nejvýše 13 % vody.

4. Sušené jednodruhové zeleniny mleté nebo směsi mletých sušených zelenin obsahují nejvýše 0,3 % hmotnostních písků (tj. podíl popele, nerozpustného v teplé 10 % kyselině chlorovodíkové).

F) Zeleninové protlaky

1. Zeleninové protlaky sterilované a chemicky konzervované obsahují nejméně 7 % sušiny, stanovené refraktometricky.

2. Zeleninové protlaky konzervované přídavkem soli obsahují nejméně 32 % sušiny, stanovené refraktometricky, přičemž obsah soli nesmí překročit 28 %, u česnekového protlaku 55 %.

3. Rajčatový protlak rozředěný vodou na roztok o koncentraci 8 % hmotnostních nesmí obsahovat více jak 60 mg/kg nerozpustných minerálních nečistot.

4. U kečupů obsahujících nejméně 25 % sušiny stanovené refraktometricky musí nejméně 7 % činit refraktometrická sušina vnesená rajčatovou surovinou.

5. U kečupů označených Prima, Extra, Speciál s refraktometrickou sušinou nejméně 30 % musí činit nejméně 10 % refraktometrické sušiny refraktometrická sušina vnesená rajčatovou surovinou.

6. Zahuštěné rajčatové pyré a rajčatový protlak obsahují nejvýše 10,0 % soli.

7. Fyzikálně chemické požadavky na rajčatové výrobky zahuštěné jsou uvedeny v tabulce 1.

Tabulka 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Pozn.: *) Obsah soli musí být zjištěn pouze u soleného výrobku.“.

33. Příloha č. 8 zní:

„Příloha č. 8 k vyhlášce č. 332/1997 Sb.

Smyslové požadavky na jakost

Tabulka 1 Sterilovaná zelenina všeobecně

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka 2 Sterilované okurky

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka 3 Povolené odchylky od smyslových požadavků na sterilované okurky celé

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) Pozn.: Počet odchylek hodnocen ve vzorku 20ti okurek.

Tabulka 4 Sterilovaný hrášek

⟪TABLE:tbl_001⟫

Poznámka: Povolené smyslové odchylky u sterilovaného hrášku v hmotnostních %

1) 2 % odlišně zbarvených (světlých) zrn

2) 5 % poškozených, mírně skvrnitých zrn

3) 1 % tvrdých, svraštělých, silně skvrnitých, odbarvených, červivých zrn

4) 12 % úlomků, zlomků dřeně a volných slupek, drtě

5) 0,5 % (ale ne více než 12 cm 2 plochy) cizího rostlinného materiálu.

Tabulka 5 Sterilované fazolové lusky

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) Za nevyvinuté fazolové lusky jsou považovány takové plody, které mají v nejširším místě průměr nejvýše 3 mm.

Poznámka: 1) Povolené odchylky u sterilovaných fazolových lusků:

⟪TABLE:tbl_001⟫

2) nejvýše 5 % hmotnostních lusků vláknitých

3) nejvýše 10 % hmotnostních fazolových lusků poškozených, z čehož nejvýše polovinu může tvořit poškození chorobami a škůdci.

Tabulka 6 Rajčatové výrobky zahuštěné

⟪TABLE:tbl_001⟫

Pozn.: *) Znak se hodnotí při zředění výrobku vodou na 8,0 % refraktometrické sušiny.

Tabulka 7 Upravená chlazená čerstvá zelenina

⟪TABLE:tbl_001⟫

34. V příloze č. 10 se doplňují řádky, které znějí:

⟪TABLE:tbl_001⟫

35. V příloze č. 12 se doplňují řádky, které znějí:

⟪TABLE:tbl_001⟫

36. V příloze č. 13 sloupci „Skupiny“ řádka „Para ořechy“ zní:

⟪TABLE:tbl_001⟫

37. V příloze č. 13 se doplňují řádky, které znějí:

⟪TABLE:tbl_001⟫

38. V příloze č. 14 na konci bodu 50 se doplňují slova „pouze kloboučky bez třeňů“.

39. V příloze č. 14 v uvozovací větě „Holubinky, které mohou být použity pouze k sušení a pro další průmyslové zpracování k potravinářským účelům“ se slovo „a“ zrušuje.

40. V příloze č. 19 se nadpis sloupce tabulky „skupina“ zrušuje.

41. V příloze č. 19 sloupci „fyzikální, chemické vlastnosti“ řádku „bramborové lupínky smažené“ se slova „obsah NaCl nejméně 1,5 %, nejvýše 2,5 %“ zrušují.

42. V příloze č. 19 řádku „brambory konzumní loupané konzervované“ se za slovo „konzervované“ vkládá slovo „v nálevu“.

43. V příloze č. 19 sloupci „fyzikální, chemické vlastnosti“ řádku „bramborové krokety předsmažené“ se slova „obsah soli nejvýše 1,5 %“ zrušují.

44. V příloze č. 19 sloupci „fyzikální, chemické vlastnosti“ řádku „bramborová kaše vařená“ se slova „obsah soli nejvýše 1,5 %“ zrušují.

Čl. II

Přechodná ustanovení

(1) Potraviny vyrobené a uvedené do oběhu přede dnem účinnosti této vyhlášky se posuzují podle dosavadních právních předpisů.

(2) Označení potravin podle dosavadních právních předpisů lze používat do 1. září 2001.

Čl. III

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2000.

Ministr:

Ing. Fencl v. r.