KSBR 15 Co 283/2025-476

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Vašíčka a soudců JUDr. Libora Daňhela a Mgr. Pavla Mádra ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ bytem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátem Jméno advokáta ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovaným: 1. Jméno žalované., IČO IČO žalované ⟪LB:lb_007⟫ sídlem Adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ zastoupený advokátkou Jméno advokátky A ⟪LB:lb_009⟫ sídlem Adresa advokátky A ⟪LB:lb_010⟫ 2. Jméno advokátky B, narozený Datum narození advokátky B ⟪LB:lb_011⟫ bytem Adresa advokátky B ⟪LB:lb_012⟫ 3. Jméno advokátky C, narozený Datum narození advokátky C ⟪LB:lb_013⟫ bytem Adresa advokátky B ⟪LB:lb_014⟫ 4. Jméno advokátky D, narozená Datum narození advokátky D ⟪LB:lb_015⟫ bytem Adresa advokátky D ⟪LB:lb_016⟫ zastoupená zákonnou zástupkyní Jméno zákoného zástupce ⟪LB:lb_017⟫ bytem Adresa zákoného zástupce ⟪LB:lb_018⟫ o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Břeclavi (dále jen „soud I. stupně“) ze dne 2. 9. 2025, č. j. 8 C 147/2020-434, ve spojení s doplňujícím usnesením ze dne 7. 5. 2026, č. j. 8 C 147/2020-467,

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Žalobou podanou soudu datum se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým by bylo zrušeno a vypořádáno podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem zapsaným u právnická osoba pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa, na listu vlastnictví č. Anonymizováno pro obec adresa, katastrální území adresa,, a to k pozemku parc.č. Anonymizováno – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. Anonymizováno, objekt k bydlení, a pozemku parc. č. Anonymizováno – Anonymizováno (dále jen „předmětné nemovitosti“ nebo „pozemek p.č. Anonymizováno a pozemek p.č. Anonymizováno“). V žalobě uvedla, že její spoluvlastnický podíl k předmětným nemovitostem činí Anonymizováno (vzhledem k celku), podíl žalované 1) činí Anonymizováno, podíl žalovaného 2) činí Anonymizováno, podíl žalovaného 3) činí Anonymizováno a podíl žalované 4) činí Anonymizováno. Uvedla dále, že oba pozemky (včetně domu na pozemku p.č. Anonymizováno) užívá výlučně sama a že již nemá zájem setrvávat ve spoluvlastnictví s ostatními spoluvlastníky (žalovanými). Navrhla, aby předmětné nemovitosti byly přikázány do jejího výlučného vlastnictví s tím, že by vyplatila ostatní spoluvlastníky podle výše jejich spoluvlastnických podílů, která se bude odvíjet od ceny nemovitostí zjištěné znaleckým posudkem.

2. Všichni žalovaní souhlasili se zrušením podílového spoluvlastnictví. Žalovaná 1) v počáteční fázi řízení navrhovala, aby pozemek p.č. Anonymizováno byl přikázán do jejího výlučného vlastnictví. Žalovaní 2) a 3) neměli zájem o žádnou z předmětných nemovitostí a od počátku řízení poukazovali na to, že s ohledem na skutečnost, že žalobkyně je dlouhodobě invalidní důchodkyní, mají pochybnosti o její finanční situaci (tedy o její solventnosti k zaplacení vypořádacích podílů). Žalovaná 4) souhlasila se způsobem vypořádání podílového spoluvlastnictví navrženým žalobkyní.

3. V průběhu řízení před soudem I. stupně (u jednání dne datum) žalobkyně změnila své procesní stanovisko v tomě směru, že nadále má zájem získat do svého (výlučného) vlastnictví už jen pozemek p.č. Anonymizováno. Rovněž žalovaná 1) změnila své procesní stanovisko, když v závěrečné fázi řízení již neměla zájem o žádnou z předmětných nemovitostí.

4. Soud I. stupně ve věci rozhodl rozsudkem z datum, č. j. Anonymizováno, kterým zrušil spoluvlastnictví účastníků k oběma předmětným nemovitostem (výrok I.), nařídil prodej pozemku p.č. Anonymizováno i pozemku p.č. Anonymizováno ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek zpeněžení bude po stržení nákladů prodeje rozdělen mezi žalobkyni a žalované tak, že žalobkyni připadne podíl Anonymizováno na výtěžku zpeněžení, žalované 1) připadne podíl Anonymizováno na výtěžku zpeněžení, žalovanému 2) připadne podíl Anonymizováno na výtěžku zpeněžení, žalovanému 3) připadne podíl Anonymizováno na výtěžku zpeněžení a žalované 4) připadne podíl Anonymizováno na výtěžku zpeněžení (výroky II. a III.), zamítl návrh žalobkyně na zřízení služebnosti inženýrských sítí k pozemku p.č. Anonymizováno, jako k pozemku služebnému, ve prospěch pozemku p.č.AnonymizovánoAnonymizováno, jako k pozemku panujícímu, a to tak že služebnost inženýrských sítí zakládá právo vést přes služebný pozemek přípojky vodovodu, kanalizace, plynu, elektřiny a telefonní přípojku, a dále právo provádění úprav, oprav, údržby, rekonstrukce a modernizace inženýrské sítě, za účelem zlepšení její výkonnosti (výrok IV.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok V.). Usnesením z datum, č. j. Anonymizováno soud I. stupně dále rozhodl tak, že České republice se proti účastníkům řízení náhrada nákladů nepřiznává (výrok I.) a že žalobkyni a žalovaným 1), 2 ) a 3) bude vrácen přeplatek složených záloh, a to každému z nich částka ve výši Anonymizováno Kč (výrok II.). Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že soud I. stupně vycházel z toho, že o pozemek p.č. Anonymizováno (jehož součástí je Anonymizováno č.p. Anonymizováno) neměl zájem žádný z účastníků a že o pozemek p.č. Anonymizováno měla v závěrečné fázi řízení zájem pouze žalobkyně, která však neprokázala solventnost k zaplacení vypořádacího podílu ostatním spoluvlastníkům. Za této situace tedy nařídil prodej předmětných nemovitostí v dražbě. Z odůvodnění dále vyplývá, že na základě znaleckého posudku tituly před jménem Anonymizováno dospěl k závěru, že obvyklá cena pozemku p.č. Anonymizováno (s domem na tomto pozemku) činí Anonymizováno Kč a obvyklá cena pozemku p.č. Anonymizováno (Anonymizováno) činí Anonymizováno Kč. Zamítnutí návrhu žalobkyně na zřízení služebnosti inženýrských sítí na pozemku p.č. Anonymizováno ve prospěch pozemku p.č. Anonymizováno odůvodnil tím, že podání tohoto návrhu týden před nařízeným jednání se jevilo jako snaha žalobkyně řízení dále komplikovat, za situace, kdy žalobkyně věděla, že nemá prostředky na vyplacení žádné z předmětných nemovitostí. Proto dovodil, že zřízení služebnosti nemá pro žalobkyni žádné opodstatnění. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. s odkazem na judikaturu Ústavního soudu, která vychází z toho, že v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví mají všichni spoluvlastníci v řízení shodné procesní postavení žalobců i žalovaných, a proto se zpravidla vychází ze spravedlivého východiska, že každý z účastníků si nese náklady řízení ze svého.

5. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalobkyně, která navrhovala, aby rozsudek soudu I. stupně byl zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Žalobkyně v odvolání namítala především to, že soud I. stupně vycházel (při stanovení obvyklé ceny) ze znaleckého posudku, který nezohlednil podstatné technické rizikové okolnosti předmětných nemovitostí (zejména povodňové zatížení, limity napojení na inženýrské sítě a nemožnost jejich řádného připojení k inženýrským sítím bez odpovídajících věcných břemen). Z těchto neúplných východisek tedy soud I. stupně dovodil nesprávné závěry o solventnosti žalobkyně, jakož i o zvoleném způsobu vypořádání. Uvedla, že nesouhlasí s prodejem předmětných nemovitostí ve veřejné dražbě, když veřejná dražba je nejméně preferovanou variantou vypořádání spoluvlastnictví; v tomto směru namítala, že soud I. stupně tuto skutečnost vůbec nevzal v potaz. Žalobkyně rovněž nesouhlasila se zamítnutím jejího návrhu na zřízení služebnosti inženýrských sítí. K tomu uvedla, že pro případ hypotetického dělení celku, ve kterém se nacházejí předmětné nemovitosti, platí, že vypořádání spoluvlastnictví má vést k právně i fakticky udržitelnému uspořádání, které umožní řádné a bezpečné užívání nově oddělených nemovitostí, a to vždy tak, aby mohlo být plně realizováno vlastnické právo nových nabyvatelů – v plném rozsahu odpovídajícím tomu, k jakému účelu jsou nemovitosti obvykle užívány. Tomu odpovídá i konstituce věcných práv, zejmén práv inženýrských sítí. Dodala, že v hypotetické variantě dělení by bez služebnosti k pozemku p.č. Anonymizováno nebylo možné pozemek p.č. Anonymizováno standardním a ekonomickým přiměřeným způsobem napojit na inženýrské sítě; jeho užitná hodnota by se snižovala a budoucí napojení by záviselo na libovůli vlastníka pozemku p.č. Anonymizováno. Namítla rovněž, že formalistická argumentace soudu I. stupně (pozdní podání návrhu) nemůže převážit nad potřebou funkčního a stabilního uspořádání, které při vypořádání podílového spoluvlastnictví bude v souladu se zákonnými limity.

6. Žalovaní 1), 2) a 3) odvolání žalobkyně považovali za nedůvodné a navrhli, aby napadený rozsudek byl v celém rozsahu potvrzen.

7. Žalovaná 4) se k odvolání žalobkyně nevyjádřila.

8. Žádný z účastníků v rámci odvolacího řízení neuváděl žádné nové skutečnosti a nenavrhoval nové důkazy.

9. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou (§ 201 o. s. ř.), že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.) a že bylo podáno včas (§ 204 o. s. ř.), v souladu s § 212 a § 212a o. s. ř. přezkoumal napadené rozhodnutí soudu I. stupně i řízení, které mu předcházelo, a poté dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

10. Podle § 1140 zákona č. 89/2012 Sb., v platném znění (občanský zákoník, dále jen „o. z.“) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

11. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

12. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

13. Podle § 1145 o. z. při zrušení spoluvlastnictví rozdělením společné věci může soud zřídit služebnost nebo jiné věcné právo, vyžaduje-li to řádné užívání nově vzniklé věci bývalým spoluvlastníkem.

14. Podle § 1147 věta první o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.

15. Podle § 1147 věta druhá o. z. nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

16. Podle shora citovaného zákonného ustanovení (§ 1147 věta druhá o. z.) lze při vypořádání podílového spoluvlastnictví nařídit prodej ve veřejné dražbě jen v případech, kdy společnou věc nechce žádný ze spoluvlastníků. Ustálená judikatura Nejvyššího i Ústavního soudu vychází z toho, že podmínka (že věc spoluvlastník nechce) je splněna jednak tam, kde spoluvlastník skutečně vyjádří subjektivní stanovisko, aby mu věc nebyla přikázána do vlastnictví, ale rovněž tam, kde sice vyjádří souhlas s tím, aby mu věc byla přikázána, ale podmínky pro tento postup z objektivního hlediska nejsou dány pro absenci kredibility (solventnosti) takového spoluvlastníka (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 22 Cdo 1305/2007). K těmto závěrům dospěl i Ústavní soud v rozhodnutí sp. zn. II. ÚS 494/03. Použitelnost závěrů shora uvedených rozhodnutí dovodila i novější judikatura, která nadále vychází z toho, že přikázání věci některému ze spoluvlastníků má vždy přednost před nařízením prodeje s tím, že jestliže někteří spoluvlastníci mají zájem o přikázání věci, nepřichází nařízení prodeje do úvahy, což však platí v případě, že jsou na jejich straně splněny podmínky pro přikázání věci – tedy schopnost zaplatit přiměřenou náhradu ostatním spoluvlastníkům. Jinými slovy, pokud tedy některý ze spoluvlastníků má zájem získat společnou věc do svého výlučného spoluvlastnictví, avšak nemá finanční prostředky k zaplacení vypořádacího podílu, je splněna podmínka pro nařízení prodeje společné věci ve veřejné dražbě. K těmto závěrům lze z novější judikatury odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věcech sp. zn. 22 Cdo 2208/2015, sp. zn. 22 Cdo 1618/2015 nebo sp. zn. 22 Cdo 1942/2016.

17. Pokud se týká vypořádání pozemku p.č. Anonymizováno (Anonymizováno), lze uvést, že za situace, kdy žádný z účastníků neměl zájem získat tento pozemek do svého vlastnictví, nebyla jiná možnost než nařídit prodej tohoto pozemku ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek ze zpeněžení bude mezi spoluvlastníky rozdělen podle výše jejich spoluvlastnických podílů. Pokud se pak týká vypořádání pozemku p.č. Anonymizováno (Anonymizováno), bylo třeba vycházet z toho, že v závěrečné fázi řízení měla o tento pozemek zájem již pouze žalobkyně. Nicméně ta ani poté, co byla soudem I. stupně u jednání dne datum poučena (ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř.) o důkazním břemeni, neprokázala, že je schopna zaplatit ostatním spoluvlastníkům vypořádací podíl podle ceny pozemku stanoveného soudním znalcem tituly před jménem jméno FO (po tomto poučení žalobkyně výslovně uvedla: „aktuálně nejsme schopni doložit připravenost vyplatit podíl ostatním spoluvlastníkům“). Za této situace a s ohledem na shora uvedenou judikaturu Nejvyššího a Ústavního soudu nebyla rovněž jiná možnost než i ohledně pozemku p.č. Anonymizováno nařídit jeho prodej ve veřejné dražbě s tím, že i zde výtěžek ze zpeněžení bude mezi spoluvlastníky rozdělen podle výše jejich spoluvlastnických podílů.

18. Odvolací soud nepovažoval za důvodnou odvolací námitku žalobkyně, kterou poukazovala na to, že soud I. stupně „nezohlednil podstatné technické rizikové okolnosti dotčených pozemků“. V tomto směru žalobkyně namítala zejména nemožnost připojení pozemku p.č. Anonymizováno k vodovodnímu řadu a dále polohu obou pozemků v povodňovém území. Zde je potřeba uvést, že těmito námitkami se ustanovený soudní znalec tituly před jménem jméno FO ve svém posudku zabýval. Absence vodovodní přípojky byla při stanovení obvyklé ceny pozemku p.č. Anonymizováno zohledněna srážkou 10 %. Pokud se pak týká námitky, že oba pozemky leží v povodňovém území, znalec v rámci ústního podání posudku výslovně uvedl, že v povodňovém území tohoto typu leží podstatná část města adresa a že tato skutečnost nemá vliv na tržní (obvyklou) cenu nemovitostí. Ostatně znalcem stanovená obvyklá cena obou předmětných nemovitostí byla zjištěna na základě porovnání dosažených prodejních cen obdobných nemovitostí v dané lokalitě. Žalobkyně se sice odvoláním snažila zpochybnit závěry znaleckého posudku, nicméně v řízení nebyl předložen žádný důkaz, který by vedl k důvodným pochybám o správnosti znaleckého posudku tituly před jménem Anonymizováno. Lze tedy uzavřít, že za dané situace soud I. stupně správně nařídil prodej obou předmětných nemovitostí ve veřejné dražbě.

19. Za dané situace rovněž nebylo žádného důvodu, aby bylo vyhověno návrhu žalobkyně na zřízení služebnosti inženýrských sítí k pozemku p.č. Anonymizováno (a ve prospěch pozemku p.č. Anonymizováno). Lze poukázat na shora citované ustanovení § 1145 o. z., ze kterého vyplývá, že soud může zřídit služebnost jen v případě, kdy je spoluvlastnictví ke společné věci vypořádáno tak, že se společná věc rozdělí mezi spoluvlastníky. Jelikož v tomto řízení vyplynulo, že jedinou možnou variantou vypořádání podílového spoluvlastnictví je prodej nemovitostí ve veřejné dražbě, nebylo žádného důvodu, aby soud rozhodoval o zřízení služebnosti ve smyslu § 1145 o. z. Navíc, jak vyplynulo ze znaleckého posudku tituly před jménem Anonymizováno, je zcela běžné, že se obchodují i pozemky, které nejsou zasíťované. Ze znaleckého posudku vyplývá, že tuto skutečnost znalec zohlednil a že výsledná obvyklá cena pozemku p.č. Anonymizováno byla stanovena i s přihlédnutím k tomu, že tento pozemek není zasíťovaný.

20. Ze všech shora uvedených důvodů odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné a že soud I. stupně rozhodl věcně správně. Proto byl napadený rozsudek podle § 219 o. s. ř. v celém rozsahu potvrzen (výrok I. tohoto rozsudku), a to včetně výroku o náhradě nákladů řízení, když soud I. stupně správně vycházel z ustálené judikatury Ústavního soudu (viz bod 18. odůvodnění napadeného rozsudku), dle které v řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví nelze zpravidla vycházet ze zásady procesního úspěchu ve věci, nýbrž z toho, že žádný z účastníků nevychází z řízení s menší hodnotou, než se kterou do něj vstupoval.

21. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. Zvláštní povaha řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví (tzv. iudicium duplex), kterou soud I. stupně zohlednil při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení, platí i pro odvolací řízení. Proto odvolací soud rovněž nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení žádnému z účastníků (výrok II. tohoto rozsudku).

Proti tomuto rozsudku je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Dovolání lze podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně.

Proti výroku o náhradě nákladů řízení není samostatné dovolání přípustné.