MSBR 119 C 94/2022-41

Súd:
Městský soud v Brně
Spisová značka:
119 C 94/2022-41
Dátum rozhodnutia:
26. 9. 2022
ECLI:
ECLI:CZ:MSBR:2022:119.C.94.2022.1
Jazyk textu:
cs

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Zuzanou Skripovou jako samosoudkyní ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně:; a) právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátem Mgr. jméno jméno ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa, obec ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému:; 1. celé jméno žalované, narozená dne datum ⟪LB:lb_007⟫ bytem adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení 3 238,15 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 3.238,15 Kč spolu se 9,75% úrokem z prodlení od 15.2.2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna uhradit žalobci na nákladech řízení částku 2.089 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 3.238,15 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba uzavřela s žalovanou dne 15.1.2019 smlouvu o úvěru č. anonymizováno, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 1.500 Kč, který se žalovaná zavázala splatit nejpozději do 14.2.2019. Podanou žalobou se žalobce domáhá zaplacení nesplacené jistiny úvěru ve výši 1.500 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1.738,15 Kč, rovněž splatného do 14.2.2019. Smlouva byla uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku. Právní předchůdce žalobce prozkoumal schopnost žalované úvěr splácet. Žalovaná úvěr čerpala prostřednictvím příjmení terminálu ve výši 1.500 Kč. Právní předchůdce žalobce i žalobce žalovanou upomínal k zaplacení. Poslední upomínka byla zástupcem žalobce odeslána dne 2.2.2021.

Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

V souladu s ust. § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.

Ze smlouvy o úvěru č. anonymizováno soud zjistil, že právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba jako úvěrující uzavřel s věřitelem, žalovanou dne 15.1.2019 smlouvu o úvěru, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 1.500 Kč. Úvěr byl poskytnut dne 15.1.2019, splatnost byla sjednána na 14.2.2019. Poplatek za poskytnutí úvěru byl sjednán ve výši 1.738,15 Kč. Úvěr byl splatný v jedné splátce. Z výpisu z terminálu příjmení soud zjistil, že žalovaná úvěr čerpala ve výši 1.500 Kč dne 15.1.2019. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností právnická osoba jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem dne 26.1.2021, včetně přílohy, soud zjistil, že právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou na žalobce. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2.2.2021 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce oznámil žalované postoupení pohledávky a z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 2.2.2021 soud zjistil, že zástupce žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky (včetně poštovního podacího lístku).

Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou vznikl závazkový vztah uzavřením smlouvy o úvěru dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 84/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník). V tomto závazkovém vztahu vystupoval právní předchůdce žalobce a následně žalobce jako věřitel a žalovaná jako dlužník. Žalovaná se zavázala vrátit žalobci poskytnuté finanční prostředky a sjednaný poplatek za poskytnutí úvěru. Žalovaná svoji povinnost v celém rozsahu nesplnila, proto žalobci vzniklo právo po žalované požadovat vrácení dlužné částky. S ohledem na prodlení žalované vznikl žalobci nárok na příslušenství představované zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů.

Dle ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. V souladu s citovaným ustanovením použil soud zkrácené formy odůvodnění rozsudku.

Výrok III. tohoto rozsudku je odůvodněn ust. § 2 odst. 1 písm. a), ust. § 4 odst. 1 písm. j) a ust. § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb, zákona o soudních poplatcích (dále jen zákon o soudních poplatcích), podle nějž je žalobce povinen zaplatit soudní poplatek ve výši stanovené v sazebníku. V řízení v projednávané věci bylo zahájeno na základě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalobce za tento návrh uhradil soudní poplatek ve výši 400 Kč položka 2 bod 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků. Soud platební rozkaz nevydal a dle položky 2 odst. 2 Sazebníku soudních poplatků soud v tomto případě doměří žalobci poplatek do výše položky 1 Sazebníku soudních poplatků. Doplatek doměřeného soudního poplatku je přitom splatný až v souvislosti s rozhodnutím soudu ve věci samé. S ohledem na výše uvedené, pak byla žalobci uložena povinnost zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč položka 1 bod 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků tímto rozsudkem.

Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Plně úspěšnému žalobci přísluší plná náhrada nákladů řízení v částce 2.089 Kč. Tato částka se sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.000 Kč, 3 úkonů právní služby po 200 Kč, podle § 7, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť se jedná o podání zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru, uplatněné opakovaně týmž žalobcem, peněžité plnění, které je předmětem řízení nepřevyšující 50.000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení, 3 režijních paušálů po 100 Kč (převzetí a příprava věci, písemné podání soudu, výzva k plnění) ve smyslu ustanovení § 14 odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., DPH ve výši 189 Kč.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci

MSBR 119 C 94/2022-41