MSBR 38 C 140/2020-95

Městský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Iva Kadrmase a přísedících Anny Kalné a Ing. Zdeňka Macha ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce:; celé jméno žalobce, narozený dne datum ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa, obec ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: právnická osoba, IČO: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_007⟫ sídlem adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení ⟪LB:lb_009⟫ sídlem adresa, obec ⟪LB:lb_010⟫ o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru

I. Určuje se, že okamžité zrušení pracovního poměru doručené žalobci dne 7. 7. 2020, je neplatné.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 33.880 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1) dne 26. 6. 2020 žalobce telefonicky kontaktoval zákazníka zaměstnavatele jednatelku firmy právnická osoba, anonymizováno jméno příjmení, s nabídkou změny dodavatele pro objednávky a zakázky výroby forem pro gumárenský průmysl s odůvodněním, že žalobce chystá zprovoznit vlastní CNC obráběcí provoz. V daném případě se jedná o zneužití informací v obchodním styku získaných výkonem funkce vedoucího Oddělení CNC a poškození zaměstnavatele odlivem zakázek v oblasti CNC a obrábění s odkazem na § 301 písm. d) zákoníku práce, když žalovanému měl žalobce způsobit škodu na majetku tím, že připravil žalovaného o zisk ze zakázky objednané u firmy právnická osoba, a tuto zakázku si zajistil pro sebe. Tímto se měl žalobce dopustit útoku na majetek svého zaměstnavatele, když zneužil informace o zakázce ke svému prospěchu či prospěchu jiné firmy.

2) Dne 3. 7. 2020 žalobce bez předchozího informování zaměstnavatele vyslal svého podřízeného v Oddělení CNC obrábění jméno příjmení na služební cestu za zákazníkem právnická osoba, ulice a číslo, PSČ, obec se vzorky pro posouzení shody s výkresovou dokumentací a posuzování shody s metrologickými a technologickými požadavky na výrobek, který si právnická osoba u zaměstnavatele objednala, když žalobce si byl vědom, že výrobky neodpovídají výkresové dokumentaci a požadavkům zákazníka na tolerance rozměrů a přesnost. Uvedeného faktu si byl žalobce vědom a tento potvrdil i v telefonickém hovoru s právníkem zaměstnavatele, který se snažil této sabotáži žalobce zabránit. Tímto jednáním žalobce se dopustil útoku na majetek svého zaměstnavatele.

3) Žalobce jako vedoucí Oddělení CNC, odpovědný za příjem materiálu na výrobu výrobků Oddělení CNC, přijal materiál v podobě výpalků ocelových desek pro výrobu stahovacích desek, pro zákazníka právnická osoba v celkové hodnotě 298.000 Kč, kdy žalobce porušil své pracovní povinnosti hrubým způsobem a převzal materiál, který neodpovídá výkresové dokumentaci výrobku, pro který byl zakoupen, a jako takový je za současného stavu nepoužitelný pro výrobu konkrétního výroku, neboť vykazuje vadu spočívající v toleranci rozměrů až 0,6 mm menší než je požadovaný rozměr výrobku. Tímto jednáním žalobce způsobil zaměstnavateli škodu ve výši ceny zakoupeného materiálu.

4) Žalobce, jako vedoucí Oddělení CNC, současně jako jednatel firmy právnická osoba, IČO, obec, obec a číslo, s předmětem podnikání obráběčství, výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, v rozporu s článkem XI. odst. 4 uzavřené pracovní smlouvy provedl fiktivní fakturaci, když žádná zakázka uvedená ve fakturaci nevyžadovala výrobu žádných komponentů střediska obrábění. Z pozice vedoucího Oddělení CNC si žalobce opatřil výrobní čísla jednotlivých výrobních zakázek a k těmto následně fakturoval fiktivní práce a dodávky komponentů, a to k fakturám: ⟪LB:lb_001⟫ - číslo 28. 5. 2018 číslo číslo právnická osoba 66.066 Kč ⟪LB:lb_002⟫ - číslo 13. 3. 2019 číslo číslo právnická osoba 66.066 Kč a další faktury, končící fakturou: ⟪LB:lb_003⟫ - číslo 14. 7. 2014 číslo právnická osoba 118.105,68 Kč celkem 2.404.573,71 Kč.

Tímto jednáním žalobce jako vedoucí Oddělení CNC a současně jednatel firmy právnická osoba fakturoval zaměstnavateli fiktivní práce a dodávky, čímž způsobil svému zaměstnavateli škodu ve výši 2.404.573,71 Kč. Z uvedené částky bylo uhrazeno 1.777.672,70 Kč.

5. Z pracovní smlouvy ze dne 1. 1. 2016 má soud za prokázáno, že žalobce byl u žalovaného zaměstnán od 1. 1. 2016, druh práce byl sjednán„ vedoucí Oddělení CNC“, pracovní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, jako místo výkonu bylo dohodnuto sídlo zaměstnavatele, případně místo montáže dle individuálního pokynu zaměstnavatele, a to na území České republiky. Dle článku XI. odst. 3 se žalobce zavázal„ zachovávat povinnost mlčenlivosti ohledně veškerých informací, se kterými se v rámci práce pro zaměstnavatele seznámil, ať se již týkají informací o zaměstnavateli či o jeho pracovních postupech a know-how. Zaměstnanec bere na vědomí, že tyto informace tvoří obchodní tajemství zaměstnavatele.“ Dle článku XI. odst. 4 se žalobce zavázal, že„ nebude během platnosti této smlouvy vykonávat činnosti, které by svým charakterem byly v rozporu se zájmy, obchodním zaměřením a strategií zaměstnavatele. Porušení tohoto ustanovení bude zaměstnavatelem považováno za hrubé porušení pracovní kázně, na základě kterého může dojít k okamžitého zrušení pracovního poměru.“

6. Z náplně práce ze dne 2. 1. 2017 vyplývá, že žalobce mj. vykonával úkoly a povinnosti řízení a kontrolu svěřeného úseku výroby, plánování výrobních kapacit, dohlíží na plnění výrobních objednávek z hlediska nastavených termínů a kvality, zodpovědnost za návrh technologických postupů, dodržování standardu kvality, operativní řešení problémů ve výrobě.

7. Z okamžitého zrušení pracovního poměru soud zjistil, že žalobce obdržel okamžité zrušení pracovního poměru z důvodu porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem:

8. Z příručky jakosti kvality vyplývá definování jakosti pro řízení procesů u žalovaného, žalobce byl s touto příručkou seznámen dne 2. 1. 2018.

9. Z protokolu o měření tvrdosti po tepelném zpracování, z objednávky ze dne 18. 5. 2020, z dodacího listu vydaného 18. 6. 2020, z faktury ze dne 22. 6. 2020 číslo z emailu ze dne 2. 2. 2021 a z emailu ze dne 20. 7. 2020 vyplývá, že žalobce za žalovaného objednal u kalírny anonymizováno obec žíhání na odstranění vnitřního pnutí dle specifikace u materiálu anonymizováno u stahovací desky, 389 ks. Tento materiál byl žalovanému dodán dne 18. 6. 2020, za což byla vystavena faktura číslo ze dne 22. 6. 2020 na částku 60.059,56 Kč. Zakázku dle emailu ze dne 20. 7. 2020 následně řešil svědek jméno příjmení.

10. Z vyhodnocení měření desek pro anonymizováno ze dne 9. 7. 2020 vyplývá názor svědka jméno příjmení, že všechny desky jsou zmetky, výrobky dle normy číslo jsou v toleranci, ale pro účel jsou nepoužitelné. V tomto emailu svědek navrhuje jméno příjmení a jméno příjmení poptat 6 ks výpalků, a to tak, aby případné polotovary z laseru nebyly zamíchány do výpalků autogenem.

11. Z emailu svědka příjmení – objednávka výpalků ze dne 10. 7. 2020 vyplývá, že svědek objednal 6 ks výpalků s tím, že dle ČSN EN ISO 9013 je požadována toleranční třída 2, adresováno email.

12. Z emailu svědka příjmení – vzorky na metrologickou kontrolu ze dne 1. 7. 2020 vyplývá, že svědek jméno příjmení elektronicky komunikoval s email, když dne 1. 7. 2020 měl přivézt kolega svědka příjmení stahovací desky rotoru, když svědek jméno příjmení zákazníkovi oznámil, že cestou vznikla technická porucha na autě a vzorky tudíž nebudou dopraveny.

13. Výzvou k vydání bezdůvodného obohacení ze dne 3. 7. 2020 žalovaný vyzval právnická osoba anonymizováno, zastoupenou žalobcem k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 1.777.672,70 Kč, dále k vydání bezdůvodného obohacení z důvodu užívání nebytových prostor za období od 5. 4. 2016 do 30. 6. 2020 v rozsahu využívaných ploch minimálně 50 m2, ve výši nájemného v čase a v místě obvyklém, což činí částku 100 Kč/m2/měsíc, tedy v celkové výši 250.000 Kč. V této výzvě žalovaný připouští uzavření ústní dohody se právnická osoba anonymizováno spočívající v dohodě budoucí, jejímž předmětem bude odkup strojního a dalšího zařízení od firmy právnická osoba Žalovaný převzal od zaměstnance firmy právnická osoba zařízení, které bylo v majetku firmy právnická osoba, které měl postupně splácet a na základě této dohody měla firma právnická osoba průběžně fakturovat splátky za uvedené zařízení a po jejím splacení převést majetek do vlastnictví žalovaného.

14. Z výpovědi z pracovního poměru zaměstnavatelem ze dne 7. 7. 2020 soud zjistil, že žalovaný dal žalobci výpověď z pracovního poměru dle § 52 písm. c) zákoníku práce, když dne 30. 6. 2020 bylo zrušeno samostatné Oddělení CNC obrábění, které bylo sloučeno s Oddělením výroby.

15. Z přípisu o převzetí listin ke dni 7. 7. 2020 má soud za prokázáno, že žalobce dne 7. 7. 2020 převzal od zaměstnavatele výzvu k vydání bezdůvodného obohacení, vyrozumění o uplatnění zadržovacího práva, okamžité zrušení pracovního poměru a výpověď z pracovního poměru z důvodu organizační změny.

16. Žalobce v přípise ze dne 9. 7. 2020 (včetně dodejky) oznámil zaměstnavateli, že nesouhlasí s okamžitým zrušením pracovního poměru a považuje je za neplatné. V přípise žalovaného ze dne 17. 7. 2020 žalovaný uvedl, že žalobci bylo dne 7. 7. 2020 doručeno okamžité zrušení pracovního poměru a také výpověď z pracovního poměru s tím, že žalovaný nebude přidělovat žalobci práci.

17. Žalobce v předžalobní výzvě ze dne 20. 7. 2020 vytkl žalovanému, že okamžité zrušení pracovního poměru je neplatné.

18. Ze spisu Policie ČR, Městského ředitelství policie Brno, 2. oddělení hospodářské kriminality, číslo jednací, zejména z usnesení ze dne 23. 6. 2021, ze stížnosti proti usnesení žalovaného ze dne 25. 6. 2021 a ze dne 31. 8. 2021 a z usnesení Městského státního zastupitelství v Brně ze dne 13. 9. 2021, č.j. číslo jednací vzal soud za prokázáno, že policejní orgán odložil podezření ze spáchání zločinu podvodu dle § 209 odst. 1, 4 písm. d) trestního zákoníku, kterého se měl dopustit žalobce tím, že jako zaměstnanec žalovaného si obstaral interní čísla výrobních zakázek, které se v dané věci ve výrobě realizovaly a jakožto zároveň jednatel společnosti právnická osoba vystavoval žalovanému jménem právnická osoba faktury za činnosti, které však nikdy neprovedl, tyto činnosti se měly týkat provedených prací CNC oddělení, avšak na předmětných zakázkách se vůbec CNC oddělení nepodílelo, tyto faktury byly z části ze strany anonymizováno právnická osoba hrazeny,……, čímž měl způsobit škodu ve výši 1.777.672,71 Kč, neboť ve věci nejde o podezření z trestného činu a není na místě věc vyřídit jinak. Policejní orgán po zhodnocení důkazů dospěl k závěru, že jednáním žalobce došlo k účelovému vykazování faktur za činnosti, které nebyly založeny na reálném plnění tak, jak je popsáno ve výroku usnesení, avšak ve skutečnosti byly tyto faktury vystavovány s vědomím jméno příjmení, majitele právnická osoba právnická osoba a jednalo se o vykazování pronájmu za CNC obráběcí stroj a dalšího vybavení, které nebylo možno dále oficiálně pronajmout, a to z důvodu probíhajícího leasingu. Tímto jednáním ze strany žalobce nedošlo k úmyslnému uvedení v omyl žalovaného, resp. jejího majitele jméno příjmení. Stížnost žalovaného proti usnesení policejního orgánu ze dne 23. 6. 2021 byla usnesením Městského státního zastupitelství v Brně ze dne 13. 9. 2021, č.j. číslo jednací zamítnuta pro nedůvodnost.

19. Z výpovědi svědkyně příjmení jméno příjmení vyplývá, že jako zaměstnankyně právnická osoba anonymizováno se žalobcem sice asi 30x telefonicky hovořili o zakázkách právnická osoba, avšak na telefonní hovor dne 26. 6. 2020 si nevzpomíná. Nevzpomněla si, že by žalobce někdy mluvil o tom, že by chtěl převzít zakázky namísto žalovaného.

20. Z výpovědi svědka jméno příjmení soud zjistil, že svědek byl u žalovaného zaměstnán jako konstruktér a po odchodu žalobce dostal za úkol zrealizovat zakázku u právnická osoba. Dělal kontrolní měření u polotovarů, které byly nakoupeny a nedaly se již zpátky vrátit. Po měření zjistil, že polotovary nevycházely tolerančně tak, aby je bylo možno použít, avšak z osobního jednání se anonymizována dvě slova se dozvěděl, že později žalovanému toleranci polotovaru upravila tak, aby tyto polotovary byly využity. Svědek dále uvedl, že má osobní zkušenost, že objednané zboží si jméno příjmení kontroluje a stvrzuje, je to jeho běžná praxe. Dle svědka žalobce předal dodavateli výkres správně, avšak výrobek se pálí dle určité tolerance a nevidí zde tedy subjektivní vinu na straně žalobce v případě vyhotovených zmetků.

21. Z výpovědi svědka jméno příjmení soud zjistil, že dne 3. 7. 2020 vezl čtyři zkušební kusy ze série výrobků pro anonymizováno obec s nedodrženou tolerancí, kam jej vyslal žalobce k vyzkoušení a pokud by nevyhovovaly, měl výrobky přivézt zpět. Před anonymizováno však byl žalobcem odvolán bez sdělení důvodů.

22. Z přípisu žalovaného ze dne 28. 7. 2020, ze žaloby na vydání movitých věcí a zaplacení 1.000.000 Kč s příslušenstvím ze dne 15. 1. 2021, z vyrozumění uplatnění zadržovacího práva ze dne 4. 7. 2020, z výpovědi svědka jméno příjmení a ze spisu Policie ČR, Krajského ředitelství Policie Jihomoravského kraje, Služba kriminální policie a vyšetřování, Odbor hospodářské kriminality číslo jednací (seznam faktur, soudem očíslované jako strana 18 až 28, sdělení k žádosti o zapůjčení spisu ze dne 28. 2. 2022) soud nezjistil žádné pro rozhodnutí soudu rozhodné skutečnosti.

23. Soud neprováděl listinné důkazy, a to výplatní lístky žalobce za období duben až červenec 2020 vzhledem k tomu, že tyto důkazy nemají žádný vztah k předmětu řízení, když mohou mít souvislost ve vztahu k žalobcem zamýšlené změně žaloby k vyplacení dlužné mzdy či odstupného. Vzhledem k tomu, že soud změnu žaloby ze dne 4. 1. 2022 nepřipustil, soud tyto navržené důkazy neprováděl. Dále soud neprováděl účetnictví právnická osoba za období roku 2016 až 2020 s ohledem na právní názor soudu, když důkaz se vztahuje k bodu 4 okamžitého zrušení pracovního poměru. Rovněž tak soud neprováděl výslech žalobce a svědkyň příjmení a příjmení, a to s ohledem na právní názor soudu, týkající se bodu 4 okamžitého zrušení pracovního poměru, když soud má tyto důkazy za nadbytečné. Soud rovněž neprovedl účastnický výslech žalobce i statutárního zástupce žalovaného jméno příjmení, když veškeré skutečnosti má za dostatečně prokázané z listinných důkazů a výpovědí svědků k tomu, aby zjistil skutkový stav potřebný pro řádné rozhodnutí ve věci.

24. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že na věc je třeba aplikovat zákoník práce, neboť se jedná o vztah vznikající při výkonu práce mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem podle ust. § 1 zák. č. 262/2006 Sb., v platném znění (dále jen „zákoník práce“) kdy je nutno aplikovat zákoník práce ve znění účinném ke dni učinění právního jednání, jehož platnost je předmětem tohoto řízení, tedy ve znění účinném do 29. 7. 2020.

25. Podle ustanovení § 72 zákoníku práce neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

26. Podle ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

27. Podle ust. § 58 odst. 1 zákoníku práce pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci nebo z důvodu, pro který je možné okamžitě zrušit pracovní poměr, může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru dověděl, a pro porušení povinnosti vyplývající z pracovního poměru v cizině do 2 měsíců po jeho návratu z ciziny, nejpozději však vždy do 1 roku ode dne, kdy důvod k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru vznikl.

28. Podle § 60 zákoníku práce v okamžitém zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel i zaměstnanec skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží.

29. Na základě zjištěného skutkového stavu a výše uvedených zákonných ustanovení učinil soud toto právní hodnocení:

Žaloba byla podána dne 14. 8. 2020. Okamžité zrušení pracovního poměru poměru bylo žalobci řádně doručeno dne 7. 7. 2020. Žaloba tak byla podána před uplynutím prekluzivní dvouměsíční lhůty uvedené v § 72 zákoníku práce.

30. Okamžité zrušení pracovního poměru bylo odůvodněno porušením povinností žalobce vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, a to v celkem čtyřech bodech. Takto vymezený důvod okamžitého zrušení pracovního poměru soud považuje za dostatečně určitě a nezaměnitelně vymezený a tedy v souladu s ust. § 50 odst. 4 zákoníku práce.

31. K základním povinnostem zaměstnance, vyplývajícím z pracovního poměru, patří dodržovat povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci dle § 38 odst. 1 písm. b) zák. práce. Má-li být porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci právně postižitelné jako důvod k rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, musí být porušení pracovních povinností ze strany zaměstnance zaviněno (alespoň z nedbalosti) a musí dosahovat určitý stupeň intenzity (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 2. 2003, sp. zn. 21 Cdo 1372/2002). Zákoník práce rozlišuje mezi soustavným méně závažným porušováním povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, závažným porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci a porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

32. Pro posouzení, zda zaměstnanec porušil povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci méně závažně, závažně nebo zvlášť hrubým způsobem, zákon nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet. V zákoníku práce ani v ostatních pracovněprávních předpisech nejsou pojmy„ méně závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci“,„ závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci“ a„ porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem“ definovány, přičemž na jejich vymezení závisí možnost a rozsah postihu zaměstnance za porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci. Vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu; soud může přihlédnout při zkoumání intenzity porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci k osobě zaměstnance, k funkci, kterou zastává, k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů, k době a situaci, v níž došlo k porušení pracovních povinností, k míře zavinění zaměstnance, ke způsobu a intenzitě porušení konkrétních povinností zaměstnance, k důsledkům porušení pracovních povinností pro zaměstnavatele, k tomu, zda svým jednáním zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu, apod. Zákon zde ponechává soudu širokou možnost uvážení, aby rozhodnutí o platnosti rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením nebo výpovědí odpovídalo tomu, zda po zaměstnavateli lze spravedlivě požadovat, aby pracovní poměr zaměstnance u něj nadále pokračoval (srov. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 6. 1995, sp. zn. 6 Cdo 53/94, nebo rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19. 1. 2000, sp. zn. 21 Cdo 1228/99, uveřejněný pod č. 21/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

33. Základní povinnosti vyplývající pro zaměstnance z pracovního poměru jsou dány v ust. § 106 zákoníku práce. Soud posuzoval jednotlivé body uvedené v okamžitém zrušení pracovního poměru následovně:

34. Žalobce měl dne 26. 6. 2020 telefonicky kontaktovat jednatelku právnická osoba anonymizována dvě slova jméno příjmení s informací, že chystá zprovoznit vlastní CNC obráběcí provoz (bod 1 okamžitého zrušení pracovního poměru). Z provedeného dokazování (zejména výpověď svědkyně jméno příjmení) však tato skutečnost nebyla prokázána, kdy svědkyně sice uvedla, že se žalobcem asi 30x telefonicky hovořila, nikdy se však nejednalo o tom, že by z důvodu přesunu na zakázku, která by se měla uzavřít mezi právnická osoba a žalobcem, by došlo k ukončení trvající spolupráce a zakázky mezi právnická osoba anonymizováno. a žalovaným. Žalobce nevyvíjel žádnou činnost směřující k ukončení zakázky žalovaného ke právnická osoba anonymizováno. či k přesunu této zakázky na žalobce. Soud má za prokázáno, že nemohlo dojít k poškození žalovaného odlivem zakázek v oblasti CNC a obrábění a v přímém důsledku ke způsobení škody na majetku žalovaného.

35. Dle bodu 2 okamžitého zrušení pracovního poměru měl žalobce dne 3. 7. 2020 bez předchozího informování žalovaného vyslat jméno příjmení na služební cestu za zákazníkem právnická osoba k posouzení shody výrobků s metrologickými a technickými požadavky na výrobek, přestože si byl vědom, že výrobky neodpovídají výkresové dokumentaci a požadavkům zákazníka na tolerance rozměrů a přesnost, čímž mělo dojít ke způsobení škody žalovanému v podobě ušlého zisku. Z provedeného dokazování však vyplývá, že žalobce sice vyslal svědka jméno příjmení se zkušebními výrobky za zákazníkem právnická osoba, avšak než svědek dorazil do sídla zákazníka, telefonicky jej odvolal (jak vyplývá z výpovědi svědka jméno příjmení). Z výpovědi svědka jméno příjmení má soud za prokázáno, že žalobce postupoval dle pokynů zaměstnavatele, když objednávka ze dne 18. 5. 2020 obsahuje podpis jméno příjmení, jednatele žalovaného. Svědek jméno příjmení potvrdil, že o této zakázce sice jednal žalobce, avšak dle svědkovy osobní zkušenosti vždy jméno příjmení objednávku kontroluje a stvrzuje. Dle tohoto svědka sice byly dováženy do sídla zákazníka vadné výrobky ke zjištění, zda výrobky mohou být u zákazníka využity. Tyto výrobky však dle výpovědi svědka jméno příjmení splňovaly toleranci výrobku a nejedná se tak o sabotáž ze strany žalobce. Soud je toho názoru, že žalobce postupoval dle pokynu zaměstnavatele při objednávání výrobku (technologie) a nelze mu dát k tíži, že výrobek nebyl k užití u zákazníka, když splňoval toleranci pro výpalek výrobku (viz. výpověď svědka jméno příjmení). Kromě toho žalovanému tím, že jméno příjmení byl odvolán před tím, než zákazník si mohl prohlédnout vadné výrobky, ani škoda, spočívající v ušlém zisku žalovaného, tím, že by zákazník právnická osoba zakázku odmítl, nevznikla a ani nemohla vzniknout. Žalovaný výši škody netvrdil ani nedoložil.

36. K bodu 3 okamžitého zrušení pracovního poměru, dle kterého měl žalobce přijmutím materiálu v podobě výpalků ocelových desek pro zákazníka právnická osoba tímto převzetím materiálu, který byl v rozporu s výkresovou dokumentací výrobku a byl nepoužitelný pro výrobu konkrétního výrobku, způsobit škodu ve výši 298.000 Kč, má soud za prokázáno, že žalovanému žádná materiální škoda nevznikla, když výrobky jsou použitelné, jak uváděl svědek jméno příjmení. Žalovaný neprokázal výši škody takto mu vzniklé a rovněž tak příčinnou souvislost mezi výší škody a jednáním žalobce. Kromě toho je soud toho názoru, že v případě vadných výrobků (zmetků) se jedná o neúmyslném jednání žalobce (výroba zmetků), což by nemohlo být posuzováno v intenzitě„ zvlášť hrubým způsobem“ a to zvláště za situace, kdy svědek jméno příjmení označil vadné výrobky za výrobky, které jsou použitelné a v toleranci. Soud přihlédl i k spoluodpovědnosti jednatele žalovaného jméno příjmení vzhledem k tomu, že objednávku, dle které došlo k vypálení vadných výrobků, odsouhlasil a podepsal. Soud se domnívá, že intenzita porušení pracovně právních povinností žalobce nebyla v intenzitě porušení pracovněprávních povinností zaměstnance„ zvlášť hrubým způsobem“.

37. K bodu 4 okamžitého zrušení pracovního poměru, dle kterého měl žalobce jako vedoucí Oddělení CNC provádět fiktivní fakturaci ve prospěch právnická osoba anonymizováno má soud za prokázáno, že mezi oběma účastníky byla uzavřena dohoda o určité kompenzaci za užívání zařízení v majetku žalobce, jak vyplývá z trestního spisu Policie ČR, Městského ředitelství policie Brno, 2. oddělení hospodářské kriminality, číslo jednací. Soud se do podrobnosti nezabýval tímto bodem okamžitého zrušení pracovního poměru s ohledem na to, že v bodě 4 uvedené faktury byly vystaveny za období od 14. 7. 2014 do 28. 5. 2019 a dle tvrzení žalovaného na jednání dne 28. 4. 2022 byly tyto jednotlivé faktury doručeny žalovanému do jednoho týdne od vystavení faktury. Žalovaný se tedy o fakturách včetně předmětu faktur dozvěděl v případě nejnovější faktury číslo nejpozději ke dni 4. 6. 2019 a nikoliv tedy v době provádění auditu u žalovaného. Důvodem k okamžitému zrušení pracovního poměru však může být takové jednání zaměstnance, o kterém se zaměstnavatel dozví, a to ve lhůtě dvou měsíců. Dle názoru soudu tedy byla porušena lhůta dle ust. § 58 odst. 1 zákoníku práce, když o existenci předmětu z jednotlivých faktur se žalovaný dozvěděl vždy sedm dnů od vystavení faktury (u nejnověji vystavěné faktury číslo tedy ke dni 4. 6. 2019), když okamžité zrušení pracovního poměru bylo žalobci doručeno dne 7. 7. 2020.

38. Za daných skutečností soud rozhodl tak, že okamžité zrušení pracovního poměru doručené žalobci dne 7. 7. 2020, je neplatné.

39. Výrok o náhradě nákladů řízení je vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl ve věci úspěšný a má tak právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náleží mu proto plná náhrada nákladů řízení, které jsou představovány odměnou právního zástupce žalobce dle ust. § 7 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), v platném znění, a to za 10 úkonů právní služby po 2.500 Kč, dále za 10 náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu, a to za tyto úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, podání ve věci samé – žaloba, replika ze dne 11. 12. 2020, ze dne 4. 1. 2022 a ze dne 7. 3. 2022, předžalobní výzva, účast u jednání před soudem ve dnech 22. 2. 2022 (dva úkony právní služby), dne 28. 4. 2022, účast na jednání s mediátorem dne 31. 3. 2021 a daň z přidané hodnoty ve výši 5.880 Kč dle ust. § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. Celkem se jedná o částku 33.880 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. O třídenní lhůtě bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, řádně a včas, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.