MSBR 33 C 278/2024-42

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Martinem Cahlíkem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ Jméno advokáta ⟪LB:lb_002⟫ o zaplacení částky 175 298,84 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 126 612,84 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 126 612,84 Kč od 13. 2. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v nároku na zaplacení částky 48 686 Kč s:

− kapitalizovaným úrokem ve výši 8 658,73 Kč,

− kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 106,73 Kč, − úrokem z úvěru ve výši 12 % ročně z částky 174 799,84 Kč od 13. 2. 2024 do zaplacení,

− úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 48 187 Kč od 13. 2. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 4 187 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobou podanou na soud dne 17. 7. 2024 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 175 298,84 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná uzavřela dne 25. 5. 2021 s právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba., resp. následně právnická osoba. (dále jen „věřitel“), smlouvu o úvěru č. hodnota. Věřitel na základě této smlouvy žalované poskytl finanční prostředky ve výši 200 000 Kč, které se žalovaná zavázala splácet spolu s úrokem v výši 12 % ročně a poplatky v pravidelných měsíčních splátkách. Svoje povinnosti však řádně a včas neplnila, splátky ve sjednané výši neplatila a věřitel přistoupil k vyčíslení dluhu ke dni 20. 11. 2023. Své pohledávky za žalovanou pak smlouvou o postoupení pohledávek postoupil na žalobce. Žalobce nárokuje kromě jistiny ve výši 174 799,84 Kč a poplatku ve výši 499 Kč také kapitalizovaný úrok z úvěru ve výši 8 658,73 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 106,73 Kč a další úrok z úvěru a úrok z prodlení z jistiny od 13. 2. 2024 do zaplacení. Žalobce vyzýval žalovanou k uhrazení dlužné částky.

2. Žalovaná se k nároku žalobce nevyjádřila.

3. Z předložených listinných důkazů, a to všeobecných obchodních podmínek Anonymizováno, produktových obchodních podmínek Anonymizováno pro půjčky, sazebníku Anonymizováno ze dne 14. 11. 2022 a ze dne 1. 1. 2021, výpisu z účtu od 29. 10. 2015 do 11. 11. 2022, úplného výpisu z Anonymizováno, fotokopie OP ze dne 29. 10. 2015, fotokopie OP ze dne 7. 2. 2024, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, rámcové smlouvy o poskytování bankovních a platebních služeb ze dne 29. 10. 2015, akceptace návrhu na uzavření smlouvy ze dne 25. 5. 2021, návrhu na uzavření smlouvy o půjčce ze dne 25. 5. 2021, protokolu o ověření úvěruschopnosti, manuálního vstupu konsolidovaného black listu ze dne 21. 6. 2024, dat k úvěruschopnosti bez uvedení data, výpisu z úvěru za období od 12. 11. 2022 do 30. 11. 2023, výpisu z účtu č. č. účtu, prohlášení o okamžité splatnosti ze dne 20. 11. 2023 včetně podacího archu, vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 13. 3. 2024 a ze dne 12. 3. 2024 včetně podacího archu, rámcové smlouvy o postupování pohledávek ze dne 13. 12. 2023, dodatku č. hodnota k rámcové smlouvě ze dne 15. 2. 2024, potvrzení úplaty ze dne 5. 3. 2024, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 2. 2024 včetně přílohy a výzvy k úhradě dluhu ze dne 11. 4. 2024 včetně podacího archu, soud zjistil následující skutkový stav:

4. Dle formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, rámcové smlouvy o poskytování bankovních a platebních služeb, akceptace návrhu na uzavření smlouvy a návrhu a uzavření smlouvy o půjčce byla mezi věřitelem a žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které měl věřitel žalované poskytnout peněžní prostředky ve výši 200 000 Kč a žalovaná se zavázala celkovou částku vrátit spolu s úrokem ve výši 12 % ročně a poplatky dle sazebníku věřitele ve 120 měsíčních splátkách ve výši 2 870 Kč. Dle výpisu z účtu z května 2021 byla předmětná částka žalovanou čerpána. Z výpisu z úvěru vyplývá, že žalovaná v daném období se opakovaně dostával do prodlení se splácením, až od srpna 2023 přestala splácet úplně. Z výpisu z účtu č. č. účtu vyplývá, jak žalobce dospěl k výši nárokovaných částek a příslušenství a jak žalovaná na úvěr splácela. Věřitel prohlásil úvěr za okamžitě splatný dne 20. 11. 2023 a vyzval žalovanou k okamžité úhradě dluhu. Toto prohlášení dal věřitel k poštovní přepravě dne 20. 11. 2023, jak vyplynulo z předmětného podacího archu.

5. V souvislosti s uzavřením předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobce předložil protokol o ověření úvěruschopnosti žalované, ze kterého vyplývá, z jakých kritérií a registrů věřitel při poskytování úvěru žalované vycházel. Věřitel vycházel z deklarovaného příjmu 13 000 Kč a zohlednil výdaje v celkové výši 14 067 Kč – splátky půjček ve výši 5 777 Kč, výdaje na bydlení ve výši 1 970 Kč, výdaje na živobytí ve výši 5 970 Kč a ostatní výdaje ve výši 350 Kč. Kdy následně ponížil výdaje o konsolidované splátky 5 777 Kč, kdy žalované mělo na splátky a další výdaje zbývat 4 710 Kč. Z vstupu konsolidovaného black listu vyplynulo, že žalovaná měla skutečně dluhy se splátkami ve výši 5 777 Kč měsíčně. Z dat k úvěruschopnosti vyplynulo, že žalovaná je svobodná, žije v pronájmu, příjem má z mateřské dovolené ve výši 13 000 Kč měsíčně, jako výdaje uvedla výdaje na živobytí ve výši 4 000 Kč, další výdaje ve výši 350 Kč a splátky ve výši 5 777 Kč měsíčně. Z výpisu z účtu za duben 2021 vyplynulo, že žalovaná často sází (Tipsport, Casino Kartáč apod.), příjem z mateřské dovolené činil 13 000 Kč měsíčně, uhradila nájem ve výši 12 500 Kč měsíčně. Obdobné informace vyplývají i z výpisu z účtu na únor a březen 2021.

6. Dle výpisu z OR společnosti Anonymizováno tato ke dni 1. 1. 2022 zanikla v důsledku fúze sloučením se společností právnická osoba.

7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 2. 2024 byly pohledávky postoupeny na žalobce. Žalovaná byla o postoupení pohledávek informována vyrozuměním ze dne 12. 3. 2024 a ze dne 13. 3. 2024. Přípis byl odeslán dne 12. 3. 2024, resp. dne 13. 3. 2024, jak vyplynulo z předmětného podacího archu.

8. Předžalobní výzvou ze dne 11. 4. 2024 žalobce upozornil žalovanou na výši dluhu a opětovně ji vyzval k úhradě.

9. Z ostatních provedených důkazních prostředků soud nezjistil žádné další rozhodné skutečnosti.

10. Soud zhodnotil provedené listinné důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost těchto listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.

11. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „OZ“), Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále jen „ZoSU“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Dle ust. § 86 odst. 2 ZoSU poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Dle ust. § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Dle ust. § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Dle ust. § 2991 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

17. Dle ust. § 1879 OZ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

18. Neplatnost smlouvy jako důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je neplatností absolutní. Soud k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přihlíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C - 679/18 a též ÚS ČR, sp.zn. III ÚS 4129/18). Soud se proto z úřední činnosti nejdříve zabýval platností předmětných smluv o úvěru.

19. Smluvní ujednání mezi účastníky byla svým charakterem spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobce, resp. jeho předchůdce, v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná.

20. Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 9. 2023, č. j. spisová značka, odkazuje na případy, kdy se žalovaný jako dlužník po splacení značné části úvěru či dokonce celého úvěru účelově domáhá vyslovení neplatnosti úvěrové smlouvy pro nezkoumání úvěruschopnosti věřitelem a nikoliv na případy, kdy soud z úřední povinnosti zkoumá, zda byla zkoumána úvěruschopnost dlužníka, který splatil menší část úvěru a došlo k zesplatnění úvěru pro neplacení úvěru. Závěry tohoto rozsudku se tak na daný případ neaplikují.

21. V posuzované věci žalovaná sdělila předchůdci žalobce informace o svých pravidelných měsíčních příjmech a výdajích, avšak ani z žádosti o úvěr a listin předložených žalobcem nevyplývá, že by informace poskytnuté žalovanou byly ze strany předchůdce žalobce dostatečně zjišťovány, ověřovány a následně hodnoceny. Byl ověřen příjem žalované ve výši mateřské dovolené ve výši 13 000 Kč měsíčně. Ohledně výdajů nezjišťoval předchůdce žalobce ničeho (náklady na bydlení, další výdaje žalované na osobní potřeby, volnočasové aktivity, pojistné, ceny za telekomunikační služby nebo výdaje, které žalovaná má v souvislosti s vyživovací povinností). Ostatně o tom svědčí i skutečnost, že výdaje žalované byly stanoveny zcela zřejmě pouhým odhadem na částku 1 970 Kč za bydlení, 5 970 Kč za živobytí a 350 Kč za ostatní výdaje, i když na první pohled z výpisů z účtu žalované vyplývá, že nejméně za bydlení vydávala v posledních třech měsících před uzavřením smlouvy částku 12 500 Kč. Už jen z této skutečnosti jasně vyplývá, že žalovaná nemohla mít bez dalšího příjmu dostatek finančních prostředků na splácení jakékoliv zápůjčky. Částka na živobytí ve výši 5 970 Kč je navíc částkou blížící se životnímu minimu za jednu osobu a nezletilé dítě a je velmi pravděpodobné, že skutečný výdaj průměrně žijící osoby je vyšší.

22. Předchůdce žalobce tedy postupoval formálně a do žádosti o úvěr uvedl údaje sdělené žalovanou bez toho, aniž by dostatečně ověřil její výdaje, ačkoliv poskytnuté údaje samy o sobě vyvolávaly pochybnosti o jejich věrohodnosti. Pouhé doplnění čísel do žádostí k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě, čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, kdy poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje aktivně prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit, obzvláště pak v případě, že takto poskytnuté údaje vyvolávají pochybnosti o jejich pravdivosti (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č.j. spisová značka, a dále rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. spisová značka).

23. Předchůdce žalobce nedostál své zákonem stanovené povinnosti, když poskytl žalované úvěr v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, dostatečně neověřil výdaje žalované a nemohl proto řádně posoudit, jaké jsou skutečné volné měsíční prostředky žalované a zda tedy žalovaná bude schopna hradit splátky. Za této situace neměl být úvěr žalované vůbec poskytnut, a to i kdyby deklarované výdaje odpovídaly realitě, o čemž lze mít při obecné znalosti cen energií či nákladů spojených s bydlením důvodnou pochybnost.

24. Soud proto uzavřel, že smlouva o úvěru byla od počátku absolutně neplatná. V obecné rovině je při plnění z neplatné smlouvy nutné vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených občanským zákoníkem. Ve světle uvedeného proto žalobci, na kterého byly pohledávky za žalovanou vyplývající ze smluv platně postoupeny, vzniklo právo na vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny ve výši 126 612,84 Kč (poskytnutá jistina ve výši 200 000 Kč ponížená o úhradu žalované 73 387,16 Kč dle tvrzení žalobce). Ve zbylé části jistiny 48 187 Kč soud návrh žalobce ve výroku II. zamítl.

25. V části nároku žalobce na zaplacení poplatku ve výši 499 Kč (započítaného k jistině), kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši 8 658,73 Kč a dalšího úroku z úvěru ve výši 12 % ročně z částky 174 799,84 Kč od 13. 2. 2024 do zaplacení soud žalobu rovněž zamítl, neboť ujednání o úrocích a poplatcích vychází z absolutně neplatné smlouvy o úvěru.

26. Splatnost neoprávněného majetkového prospěchu je odvozena od výzvy k jeho vydání; v daném případě lze za první žalované doručenou výzvu k plnění považovat prohlášení o okamžité splatnosti ze dne 20. 11. 2023, ve kterém byla žalovaná vyzvána k okamžité úhradě dluhu. Prohlášení bylo žalované zasláno 20. 11. 2023, doručeno ji mohlo být nejdříve 3. dne po odeslání, tj. 23. 11. 2023. Žalovaná je tak od 24. 11. 2023 v prodlení.

27. Žalobci proto vzniklo právo na úhradu úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z přiznaných částek od 24. 11. 2023 do zaplacení. Žalobce ve své žalobě nárokoval úrok z prodlení až od 13. 2. 2024. Soud nemohl překročit jeho nárok, a proto přiznal žalobci úrok z prodlení až od nárokovaného data. Ohledně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 106,73 Kč (úrok za období od 31. 7. 2023 do 31. 10. 2023) a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 48 187 Kč od 13. 2. 2024 do zaplacení soud nárok žalobce naopak zamítl, neboť žalovaná se do 24. 11. 2023 nedostala do prodlení s úhradou dlužných částek. Výše úroku z prodlení odpovídá nař. vlády č. 351/2013 Sb.

28. Z důvodů shora vyložených soud výrokem pod bodem I. tohoto rozsudku žalobě zčásti vyhověl a ve zbytku žalobu výrokem pod bodem II. zamítl. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

29. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Plná náhrada nákladů řízení žalobce by byla představována zaplaceným soudním poplatkem ve výši 7 012 Kč a odměnou právního zástupce žalobce dle ust. § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), v platném znění, a to za čtyři úkony právní služby po 8 140 Kč, dále za čtyři náhrady hotových výdajů po 300 Kč, resp. 450 Kč za úkony učiněné po 31. 12. 2024, dle ust. § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu, a to za tyto úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, písemné podání soudu ve věci samé – žaloba, účast u jednání dne 26. 5. 2025, a daň z přidané hodnoty z těchto částek ve výši 1 992,90 Kč dle ust. § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. Celkem se jedná o částku 18 494,90 Kč. Žalobce byl úspěšný z 61,32 % (jistiny a kapitalizovaný úrok z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku) a žalovaná tak byla úspěšná z 38,68 % předmětu řízení. Žalobci tak náleží 22,64 % z 18 494,90 Kč. S ohledem na uvedené tak soud přiznal žalobci náklady řízení ve výši 4 187 Kč po zaokrouhlení, které je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupce žalobce v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. O třídenní lhůtě bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. Soud žalobci nepřiznal náhradu nákladů za doplnění ze dne 28. 5. 2025, když údaje v nich uvedené měly být součástí žaloby, kdyby byla podána řádně. Jedná se tak o neúčelný náklad řízení.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.