MSBR 47 C 214/2023-70

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Radkem Malenovským ve věci ⟪LB:lb_001⟫ manželka:Jméno manželky, narozená dne Datum narození manželky ⟪LB:lb_002⟫ bytem Adresa manželky ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátem Jméno advokáta ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_005⟫ a manžela:Jméno manžela, narozený dne Datum narození manžela ⟪LB:lb_006⟫ bytem Adresa manžela ⟪LB:lb_007⟫ zastoupený advokátkou Jméno advokátky ⟪LB:lb_008⟫ sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_009⟫ o rozvod manželství

I. Manželství Jméno manžela a Jméno manželky, rozené rodné přijmení, uzavřené dne datum adresa – Anonymizováno, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manželka podala návrh na rozvod manželství, v němž zejména uvedla, že se manželé od počátku roku 2022 odloučili a každý si žije vlastním životem. Manžel v řízení především uvedl, že s návrhem na rozvod manželství souhlasí a manželství je dlouhodobě nefunkční.

2. Manželé uzavřeli manželství dne datum v Anonymizováno adresa – Anonymizováno (důkaz: oddací list).

3. Manželé mají spolu dvě nezletilé děti – jméno FO narozenou dne datum a jméno FO narozeného dne datum. O poměrech těchto dvou dětí manželů pro dobu i po rozvodu bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu ze dne 13. 6. 2024 č. j. 127 Nc 3001/2023-176 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 26. 2. 2025 č. j. 16 Co 169/2024-294; obě nezletilé děti byly svěřeny do výlučné péče manželky a manželovi byl stanoven styk v rozsahu tak, jak vyplývá z výroku rozsudku odvolacího soudu (důkaz těmito rozsudky).

4. Manželce se sice v době trvání manželství narodila dne 19. 3. 2025 dcera jméno FO Anonymizováno, nicméně rozsudkem zdejšího soudu ze dne 13. 10. 2025 č. j. spisová značka bylo pravomocně určeno, že manžel není jejím otcem (důkaz uvedeným rozsudkem a protokolem o jednání ze dne 13. 10. 2025 sp. zn. spisová značka). Proto soud v řízení o rozvod manželství vyšel z toho, že manžel není jejím otcem a neexistence rozhodnutí o poměrech jméno FO tak nebyla překážkou rozhodnutí o rozvodu manželství ve smyslu § 755 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jako „o. z.“).

5. Příčiny rozvratu soud vzal za zjištěné - v souladu s § 120 odst. 3 o. s. ř. - ze shodných tvrzení manželů: jde o rozdílné povahové vlastnosti, názory, zájmy a postoje v základních otázkách společností soužití (viz str. 1 protokolu o jednání z 29. 4. 2025).

6. Manželé spolu nežijí jako manželé již od srpna roku 2022 (od té doby spolu mj. intimně nežijí, neprovozují spolu zájmy, nesdílejí starosti a radosti) a od června roku 2023 spolu dokonce ani nebydlí v jedné nemovitosti. Mezi manžely je citové odcizení a manželka má jiného partnera i manžel má jinou partnerku. Tyto skutečnosti soud zjistil z výslechu manželů.

7. Podle § 755 o. z. platí, že „(1) Manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. (2) Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. (3) Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.“.

8. Podle § 756 o. z. platí, že „Soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.“. Podle § 758 manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství obnovit nechce.

9. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že zákonné podmínky pro rozvod jsou splněny.

10. Soud dospěl ze shora uvedených důvodů (a skutkových zjištění) k závěru, že manželské soužití je rozvráceno, a to hluboce, trvale a nenapravitelně a nelze očekávat obnovení manželského soužití.

11. Podstata manželství tkví ve vytvoření a udržování harmonického prostředí, který naplňuje vnitřním pocitem štěstí každého zúčastněného člověka, tedy oba manžele. Prostředkem (umožňujícím toto harmonické prostředí a pocit štěstí každého člena takového vztahu) tu je zejména společné sdílení radostí i problémů, společné trávení volného času, péče o druhého manžela, vzájemná podpora, vzájemná komunikace, vnitřní pocit štěstí. Samotní manželé svými podáními i projevy před soudem demonstrovali, že jejich manželství již spokojené není. Též ve skutkových tvrzeních obou manželů – i v jejich výpovědích - byla shoda v tom smyslu, že manželé spolu přestali žít jako manželé před delší dobou (nejpozději od srpna roku 2022, kdy došlo k ukončení mimo jiné jejich intimního života), manželské soužití je rozvráceno, nic k sobě už necítí. Popsaný stav se s výše uvedenou charakteristikou manželství - jako harmonického pokojného prostředí, umožňujícího každému z manželů vést a prožívat šťastný život - zjevně neslučuje.

12. Nelze reálně očekávat obnovení harmonie mezi manžely, nápravu rozkolu. To plyne – mimo jiné – z délky absence manželského soužití (od srpna roku 2022) i z citového odcizení manželů. Pro reálnost obnovení manželského soužití a jeho fungování je nezbytná oboustranně kladná citová vazba mezi manžely. Rovněž z dlouhodobosti disharmonie mezi manžely a dlouhodobosti absence manželského soužití plyne negativní předpoklad ohledně možnosti obnovení jejich manželského soužití. Jinak řečeno i „test času“ (ve smyslu doby uplynulé po ukončení manželského soužití do vyhlášení rozsudku) nasvědčuje úsudku, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno s tím, že nelze očekávat jeho obnovení.

13. Nemohou být dány jen zcela výjimečně použitelné podmínky předpokládané ustanovením § 755 odst. 2 písm. b) o. z. (v podobě tzv. tvrdostní klauzuli bránící rozvodu i přes prokázání rozvratu manželství ve smyslu § 755 odst. 1 o. z.); to již proto, že manžel s rozvodem souhlasil.

14. Není ani dána překážka rozvodu manželství v podobě zvláštního zájmu 2 nezletilých dětí ve smyslu § 755 odst. 2 písm. a) o. z. a ostatně tato ani nebyla v řízení tvrzena. Koneckonců, intenzita důvodů pro zamítnutí návrhu na rozvod kvůli ochraně dítěte musí být vyšší, proto zákon v § 755 odst. 2 písm. a) o. z. používá sousloví „zvláštní důvod“, což je opak běžných problémů v souvislost s rozlukou manželů a běžných dopadů na děti. Muselo by jít o natolik intenzivní důvody, že by rozvod značil hlavně rozpor s dobrými mravy, posuzováno zájmy dítěte - například invalidita dítěte či nemoc dítěte takového charakteru, že by vyžadovala přítomnost obou rodičů. Nic takového zjištěno (ostatně ani tvrzeno) nebylo. Soud v tomto smyslu vycházel i z rozsudků opatrovnického soudu 1. a 2. stupně. Nadto nucení manželů do manželství proti vůli manželů by mohlo být reálně kontraproduktivní, jelikož manželé by mohli být frustrovaní a mohli by vědomě či podvědomě ventilovat frustraci z nuceného setrvávání v manželství i před jejich nezletilými dětmi.

15. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že byly splněny podmínky stanovené zákonem pro rozvod manželství a příčinou rozvratu jsou skutečnosti uvedené v textu shora tohoto rozsudku (viz bod 5. odůvodnění tohoto rozsudku). Soud proto manželství účastníků podle § 755 odst. 1 o. z. rozvedl.

16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 23 z. ř. s., podle kterého „Bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu.“. Soud neshledal důvody pro odchýlení se od tohoto obecného pravidla. Ostatně platí interpretační pravidlo, že výjimky z pravidla mají být aplikovány restriktivně. Soud tak neshledal okolnosti případu ve smyslu § 23 věta poslední z. ř. s., podle kterých by bylo možné náhradu nákladů řízení přiznat. Ostatně manželé se vůči sobě vzdali práva na náhradu nákladů řízení.

Proti tomuto rozsudku je odvolání přípustné, do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců od právní moci rozsudku o rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení.