MSBR 63 C 223/2022-79

Městský soud v Brně rozhodl soudkyní Mgr. Juditou Fadrusovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně:Jméno žalobkyně., IČ: IČO žalobkyně, ⟪LB:lb_002⟫ se sídlem v Adresa žalobkyně, ⟪LB:lb_003⟫ zastoupené advokátem Jméno advokáta, ⟪LB:lb_004⟫ se sídlem v Adresa advokáta, ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému:Jméno žalovaného, narozenému Datum narození žalovaného, ⟪LB:lb_007⟫ bytem v Adresa žalovaného ⟪LB:lb_008⟫ o 72.849,41 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 44.623,-Kč a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni další částku ve výši 28.226,41 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 100,-Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení za dobu od 4.2.2020 do 1.6.2021 ve výši 3.500,39 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení za dobu od 14.6.2021 do 21.10.2021 ve výši 1.722,67 Kč, 10 % úrok z prodlení z částky 49.123,-Kč od 22.10.2021 do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 361,-Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 5.677,80 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice, na účet Městského soudu v Brně doplatek soudního poplatku ve výši 729,-Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou soudu dne 24.2.2022 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 49.123,-Kč s úrokem ve výši 100,-Kč, úrokem z prodlení za dobu od 4.2.2020 do 1.6.2021 ve výši 3.500,39 Kč, úrokem z prodlení za dobu od 14.6.2021 do 21.1.2021 ve výši 1.722,67 Kč a ve výši 10% z částky 49.123,-Kč od 22.10.2021 do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 361,-Kč a částku 23.726,41 Kč coby smluvní pokutu ve výši 0,1% denně za dobu od 4.2.2020 do 1.6.2021 počítanou z částky 49.123,-Kč. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně - společností právnická osoba byla dne 3.9.2019 uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota, na základě které byl žalovanému poskytnut bezhotovostním převodem úvěr ve výši 50.000,-Kč a žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutý úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 54.990,76 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 2.916,41 Kč, celkem tedy 104.990,76 Kč ve lhůtě do 3.9.2022 a v případě prodlení se zavázal uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně dlužné jistiny a paušální náhradu výdajů za upomínání. Protože žalovaný nedodržel rozpis sjednaných splátek, byl úvěr ke dni 3.2.2020 zesplatněn. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11.6.2021 byla pohledávka společnosti právnická osoba za žalovaným postoupena žalobkyni, která tedy požaduje zaplacení nesplacené jistiny ve výši 49.123,- Kč spolu s úroky z prodlení, paušální náhradou za upomínání ve výši 100,-Kč a smluvní pokutou ve výši 23.726,41 Kč počítanou od 4.2.2020 do 14.6.2021 z dlužné jistiny 49.123,-Kč a náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 361,-Kč.

2. Z důkazů provedených v řízení byly zjištěny následující skutečnosti:

3. Ze smlouvy o úvěru splatném ve splátkách č. hodnota, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a obchodních podmínek společnosti Zaplo finance s.r.o. pro poskytování úvěrů splatných ve splátkách bylo zjištěno, že smlouva o úvěru byla uzavřena dne 3.9.2019 mezi žalovaným na straně klienta a společností právnická osoba, která se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50.000,-Kč na bankovní účet „klienta“ oproti závazku žalovaného vrátit poskytnutou částku spolu s 56,72% úrokem, celkem tedy částku ve výši 104.990,76 Kč, v 36 měsíčních splátkách po 2.916,41 Kč. Doba trvání smlouvy byla sjednána na 36 měsíců ode dne poskytnutí finančních prostředků, přičemž splátky byly dle tabulky uvedené ve smlouvě splatné počínaje dnem 3.10.2019 a konče dnem 3.9.2022. Pro případ porušení platební povinnosti žalovaného, byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z jistiny a poplatek za každou odeslanou upomínku ve výši 50,-Kč. Dle listiny označené Formulář pro doplnění čísla bankovního účtu byl žalovaným uvedeno číslo bankovního účtu č. účtu.

4. Z výpisu z účtu vedeného právnická osoba. pod číslem hodnota-2384730297 vyhotoveného za září roku 2019 bylo zjištěno, že blíže neurčeného dne (začerněný údaj týkající se data) byla na účet č. č. účtu poukázána částka ve výši 50.000,-Kč označená jménem a příjmením žalovaného, specifikována jako „půjčka od Zaplonasplatky.cz c. 961227001“, přičemž číslo tohoto účtu se shoduje s číslem účtu uvedeným ve Formuláři pro doplnění čísla bankovního účtu podepsaným žalovaným.

5. Z upomínky ze dne 5.11.2019, opakované výzvy k úhradě ze dne 3.1.2020 a předžalobní výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne 3.2.2020 bylo zjištěno, že všechny jsou adresovány žalovanému, který byl poprvé vyzýván k úhradě dlužných splátek výzvou ze dne 5.11.2019 a poslední výzvou ze dne 3.2.2020 byl dluh vyčíslen celkovou částkou ve výši 58.867,92 Kč, z čehož 49.446,92 Kč připadá na dlužnou jistinu.

6. Dohodou o postoupení pohledávek ze dne 11.6.2021 byla pohledávka společnosti právnická osoba za žalovaným postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznamováno dopisem ze dne 7.7.2021.

7. V řízení byl dále proveden důkaz listinou označenou Anonymizováno/7/Anonymizováno, z jejíhož obsahu soud nezjistil žádné, pro rozhodnutí sporu podstatné skutečnosti.

8. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně – společností právnická osoba dne 3.9.2019 smlouvu o úvěru podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o.z.“), na základě které byly žalovanému - na jím uvedený účet - poskytnuty peněžní prostředky ve výši 50.000,-Kč, oproti závazku žalovaného uhradit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutou částku spolu s úroky v 36 měsíčních splátkách po 2.916,41 Kč. Ve smlouvě bylo tedy dohodnuto, že za poskytnutí peněžní částky 50.000,-Kč uhradí žalovaný celkem 104.990,76 Kč, to znamená, že byl stranami sjednán úrok ve výši 54.990,76 Kč, to je v sazbě 109,98 % z poskytnuté částky.

9. Soud má za to, že již taková dohoda stran ohledně takto vysoké sazby úroků svým účelem odporuje zákonu a příčí se dobrým mravům. Podle ustanovení § 2395 o. z. se sice úvěrovaný ve smlouvě o úvěru zavazuje vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úroky a občanský zákoník neobsahuje žádné ustanovení o tom, do jaké výše je možné úroky sjednat, avšak vycházeje z ustanovení § 1802 o.z. neměly by smluvené úroky přesahovat obvyklé úroky, to je v rozmezí cca 2 až 25% z poskytnuté částky. V daném případě byly sjednány úroky ve výši 109,98 % z poskytnuté částky. Takové ujednání stran sazby úroků soud shledal dle ustanovení § 3, § 8, § 547 a § 580 odst. 1 o.z. neplatným, neboť byl sjednán úrok vysoce přesahující úrokovou míru obvyklou v praxi peněžních ústavů.

10. Soud se však předně zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy řádně ověřovala schopnost žalovaného splácet žádaný úvěr a dospěl k závěru, že nikoliv. Právní předchůdkyně žalobkyně sice ve formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru deklarovala, že úvěruschopnost žalovaného bude ověřena lustrací v několika registrech, avšak soud jednak takové zkoumání považuje za nedostačující, neboť z něj nelze ověřit reálné příjmy a reálné výdaje žalovaného, a jednak nebylo v řízení ani prokázáno, zda právní předchůdkyně tato zkoumání vůbec provedla, příp. že by byla úvěruschopnost žalovaného prověřovala jiným – věrohodným – způsobem. Z toho důvodu dospěl soudu k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně porušila povinnost stanovenou jí v ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí neposuzovala schopnost žalovaného úvěr splácet, neboť řádně nezjišťovala a neověřila majetkové poměry žalovaného, a smlouva o úvěru uzavřená účastníky byla hodnocena podle ustanovení § 588 o.z. jako neplatná.

11. Bylo-li soudu uloženo vyzvat žalobkyni, aby soudu v otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného poskytla příslušná tvrzení, s tím, že soud v řízení provede důkazy, které mu žalobkyně k označení rozhodných skutečností předloží (viz bod 23 usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19.3.2025, č.j. 74Co 178/2023-59), nebylo možno této povinnosti dostát, neboť k poučovací povinnosti soudu ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. dochází jen při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání, znemožnil soudu, aby mu poskytl poučení podle § 118a o.s.ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. I. vydání. adresa: právnická osoba. Beck, 2009 s. 831). Nedostaví-li se k jednání řádně předvolaný účastník a v důsledku této skutečnosti mu nelze poskytnout poučení podle § 118a o.s.ř., nahlíží se na něj jako na účastníka řádně poučeného (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008,). Žalobkyně tím, že se nedostavila k jednání soudu, rezignovala na svá procesní práva a tato skutečnost musí jít pouze a výlučně k její tíži, nikoliv k tíži žalovaného. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

12. S ohledem na závěr o neplatnosti uzavřené úvěrové smlouvy a vzhledem k tomu, že na poskytnutou částky ve výši 50.000,-Kč bylo právní předchůdkyní započítáno z úhrad žalovaného do data postoupení pohledávky na žalobkyni 877,-Kč – jak vyplývá ze skutečnosti, že žalobkyně požaduje zaplacení jistiny ve výši 49.123,-Kč – a žalovaný po postoupení pohledávky uhradil 4.500,-Kč – jak je zřejmé z žalobních tvrzení – bylo žalobě vyhověno v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 44.623,-Kč (50.000 – 877 – 4.500 = 44.623) coby vydání bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 odst. 1 a 2 o.z. a ve zbývající části 28.226,41 Kč s příslušenstvím (72.849,41 – 44.623 = 28.226,41), byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. V souvislosti s ustanovením § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, které je v tomto případě speciální úpravou pro vypořádání vztahu z bezdůvodného obohacení, pak soud nestanovil žalovanému povinnost platit žalobkyni úroky z prodlení, neboť tento se v prodlení dosud s nesplacenou jistinou neocitl, a splatnost dlužné částky pak byla stanovena dle § 87 odst. 1 citovaného zákona. Žalovanému byla proto stanovena povinnost zaplatit žalobkyni částku 44.623,-Kč tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku a ve zbývající části byla žaloba zamítnuta.

13. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 72.849,41 Kč. Byla úspěšná ve výši 44.623,- Kč, což je 61 % z požadované částky. Neúspěch žalobkyně je úspěchem žalovaného, který tedy byl úspěšný v 39 %. Po odečtení neúspěchu žalobkyně od jejího úspěchu, dospěl soud k závěru, že žalovaný je povinen nahradit žalobkyni 22 % žalobkyní vynaložených nákladů řízení (61 – 39 = 22). Žalobkyni vznikly v souvislosti s řízením náklady spočívající v úhradě za soudní poplatek za žalobu ve výši 3.643,-Kč a soudní poplatek za odvolání do rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 8.6.2023, č.j. 63C 223/2022-31 ve výši 3.643,-Kč úhradě 3 úkonů právní pomoci advokáta po 4.020,-Kč podle ustanovení § 7 bodu 5, § 11 odstavec 1 písmeno a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění vyhlášky č. 399/2010 Sb. (převzetí a příprava věci, podání žaloby, odvolání do rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 8.6.2023, č.j. 63C 223/2022-31), úhradě 1 úkonu právní pomoci advokáta ve výši 2.010,-Kč podle ustanovení § 7 bodu 5, § 11 odstavec 2 písmeno h) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (výzvu k plnění), v úhradě 3 paušálních částek po 300,-Kč podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění vyhlášky č. 443/2021 Sb.. Celkem tedy odměna advokáta činí 15.270,-Kč [(3 x 4.020) + 2.010 + (4 x 300) = 15.270] a uvedená částka byla podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. zvýšena o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, tedy o 21 %, což je o 3.206,70 Kč, v součtu pak odměna advokáta činí 18.476,70 Kč a náklady vynaložené žalobkyní 25.762,70 Kč (3.643 + 3.643 + 18.476,70 = 25.762,70). 22 % z 25.762,70 pak činí 5.677,80 Kč a tuto částku je žalovaný povinen podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.

14. Žalobkyně uhradila v souvislosti s podanou žalobou sodní poplatek za podanou žalobu ve výši 2.914,-Kč. Podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, vznikla žalobkyni podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu poplatková povinnost ve výši 2.914,- Kč, avšak elektronický platební rozkaz vydán nebyl. Proto byl žalobkyni doměřen soudní poplatek do výše 3.643,-Kč a žalobkyni byla stanovena povinnost zbývající část soudního poplatku ve výši 729,-Kč uhradit (položka 2 bod 2, položka 1 bod 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků, jež je přílohou zákona o soudních poplatcích).

P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně ve lhůtě do 15ti dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou mu vykonatelným rozsudkem, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí.

Městský soud v Brně