MSBR 17 C 196/2023-39

ROZSUDEK ⟪LB:lb_001⟫ JMÉNEM REPUBLIKY ⟪LB:lb_002⟫ Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Filovou ve věci ⟪LB:lb_003⟫ žalobkyně:Anonymizováno ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Anonymizováno ⟪LB:lb_005⟫ zastoupená advokátem Jméno advokáta ⟪LB:lb_006⟫ sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_007⟫ proti ⟪LB:lb_008⟫ žalované:Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované ⟪LB:lb_009⟫ bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_010⟫ o zaplacení 26.568,05 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 15.001 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu částky ve výši 4.999,99 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 20.000 Kč od 18.3.2023 do zaplacení, dále částky na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení ve výši 2.296,16 Kč, dále částky ve výši 25.682,30 Kč, dále částky ve výši 265 Kč na nákladech spojených s uplatnění pohledávky a částky ve výši 6.568,05 Kč na smluvní pokutě zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 13.7.2023 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši 26.568,05 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně podanou žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba., IČ: IČO byla uzavřena dne 21.9.2021 smlouva o úvěru č. Anonymizováno, jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky. Na základě uzavřené smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 20.000 Kč, který se žalovaná zavázala společně s příslušenstvím úvěru ve výši 21.842 Kč splatit do 22.10.2021. Žalovaná do sjednané doby splatnosti uhradila 4.999,99 Kč. Žalovaná však sjednanou částku řádně a včas nezaplatila, a dostala se do prodlení. Jistina činí částku ve výši 20.000 Kč. S ohledem na uvedené byla dále žalované vyčíslena smluvní pokuta ve výši 0,1 % z jistiny, a to za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta byla splatná den následující po dni takého prodlení, uhradila toliko jednu splátku ve výši 6.568,05 Kč za období od 23.10.2021 do 30.3.2022 Kč. Dále žalobkyně požaduje částku ve výši 265 Kč na účelně vynaložených nákladech mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky, částku ve výši 4.239,18 Kč na nesplaceném úroku, částku ve výši 21.443,12 Kč na nesplaceném poplatku za poskytnutí úvěru. Dále žalobkyně požaduje kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2.296,16 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek s účinností ke dni 17.3.2023 společnosti právnická osoba, což bylo žalované oznámeno. Následně byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek účinné ke dni 31.5.2025 byla pohledávka postoupena žalobkyni. Dlužnou částku žalovaný nezaplatil ani na základě předžalobní výzvy ze dne 28.6.2023.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěry ohledně skutkového stavu. Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba., IČ: IČO a žalovanou byla uzavřena dne 21.9.2021 smlouva o úvěru č. Anonymizováno, jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky. Na základě uzavřené smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 20.000 Kč, za účelem refinancování půjčky, a to převodem na bankovní účet č. č. účtu. Žalovaná se zavázala úvěr ve výši 20.000 Kč a dále úrok ve výši 40% ročně, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 21.842 Kč tj. celkem částku ve výši 42.477,62 Kč splatit do 29 dnů tj. do 22.10.2021. Ze č.l. VIII. 1 smlouvy bylo dále zjištěno, že byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% za denně z částky, ohledně které je klient – žalovaná v prodlení. V bodu 4 bylo uvedeno, že žalovaná prohlašuje, že je oprávněna smlouvu uzavřít a řádně plnit závazky v ní obsažené, a že důkladně zvážila svoji finanční situaci. V bodu 5 bylo uvedeno, že žalované jako spotřebiteli byly poskytnuty s dostačeným předstihem všechny údaje týkající se úvěru. Uvedené bylo zjištěno z předmětné smlouvy ze dne 21.9.2021 č. Anonymizováno a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru.

5. Z výpisu z účtu bylo zjištěno, že dne 23.8.2021 byla žalované na účet č. č. účtu zaslána částka ve výši 20.000 Kč, a to s uvedením, že se jedná o zápůjčku Anonymizováno.

6. Následně dne 16.3.2023 byla mezi původním věřitelem a společností právnická osoba uzavřena smlouva o postupování pohledávek, na základě této smlouvy pak došlo k postoupení pohledávky žalované ze smlouvy č. Anonymizováno ve výši 54.700,86 Kč, kdy jistina činila částku 20.000 Kč, ostatní pohledávky činily částku 34.700,86 Kč. Uvedené bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 17.4.2023. Dále byla žalovaná současně upozorněna na možnost vzniku dalších nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky ve výši 48 Kč za odchozí dopis, ve výši 74 Kč za doporučený dopis, ve výši 72 Kč za odchozí telefonní hovor a ve výši 217 Kč za osobní návštěvu. Uvedené bylo zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16.3.2023 vč. přílohy č. hodnota, potvrzení o provedení transakce a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 17.4.2023 vč. poštovního podacího archu.

7. Předžalobní výzvou ze dne 4.5.2023 (označeno jako předání do advokátní kanceláře) byla žalovaná, a to nejpozději do 24.5.2023 vyzvána k úhradě částky ve výši 53.238,31 Kč představující nedoplatek dle smlouvy č. Anonymizováno. Žalovaná byla upozorněna na možnost soudního vymáhání pohledávky a vznik dalších nákladů. Předžalobní výzva byla žalované odeslána prostřednictvím právnická osoba. dne 30.6.2023. Uvedené bylo zjištěno předmětné výzvy vč. poštovního podacího archu.

8. Následně byla pohledávka za žalovanou v celkové výši 54.507,08 Kč postoupena žalobkyni, která uzavřela smlouvu o postoupení pohledávky se společností právnická osoba dne 27.5.2025 Uvedené zjištěno z potvrzení o úhrad kupní ceny ze dne 9.7.2025, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27.5.2025 vč. přílohy č. hodnota.

9. Bylo nesporné, že žalovaná na svůj závazek uhradila 4.999,99 Kč.

10. Soud provedené důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.

11. Dle ust. § 419 občanského zákoníku je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

12. Dle ust. § 421 odst. 1 občanského zákoníku za podnikatele se považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon.

13. Podle § 1721 občanského zákoníku ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.

14. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

15. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

16. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

20. Podle § 2395 a násl. občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

21. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná toliko částečně. Pohledávka za žalovaným byla postoupena v souladu s ust. § 1879 násl. občanského zákoníku žalobkyni, čímž je dána její aktivní legitimace ve sporu.

22. Soud se nejprve zabýval platností předmětné úvěrové smlouvy. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť právní předchůdce žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná.

23. Soud zásadně přihlíží k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek i bez návrhu, jak vyplývá z dikce zákona shora citovaného. Soud má za to, že v projednávané věci právní předchůdce žalobkyně rezignoval na svoji povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného tj. nedostál své povinnosti, neboť nepostupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalované splácet úvěr (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). V řízení nebylo vůbec prokázáno, že by právní předchůdce žalobkyně vůbec řádně posuzoval schopnost žalované úvěr splatit, tímto tedy právní předchůdce žalobkyně rezignoval na své zákonné povinnosti, kdy toliko spoléhal na údaje výlučně od žalované, a to navíc za situace, kdy poskytované peněžní prostředky byly poskytována za účelem refinancování jiné půjčky žalované.

24. Jelikož soud shledal smlouvu o úvěru neplatnou, poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované plnění ve výši 20.000 Kč bez právního důvodu. Pokud byla tedy vyplacena žalované částka 20.000 Kč, aniž pro takové plnění existoval legitimní důvod, vzniklo na straně žalované přijetím plnění bez právního důvodu bezdůvodné obohacení. Žalovaná by byla proto podle § 2991 občanského zákoníku povinen vydat žalobkyni, oč se na její úkor obohatila tj. žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit na jistině částku ve výši 15.000,01 Kč (20.000 Kč – poskytnutý úvěr – splátka ve výši 4.999,99 Kč).

25. S ohledem na uvedené žalovaná nebyla povinen právnímu předchůdci žalobkyně hradit cokoliv dalšího.

26. Dále soud uvádí, že ujednání ohledně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 21.842 Kč soud vyhodnotil jako absolutně neplatné pro rozpor z dobrými mravy a veřejným pořádkem ve smyslu ust. § 588 občanského zákoníku, neboť tato částka představuje 109,21 % poskytnutého úvěru, a to navíc za situace, kdy splatnost úvěru byla pouze 29 dní. K tomu soud dále uvádí, že předmětná smlouva byla uzavřena adhézním způsobem na formulářové na předtištěném vzoru, který neumožňoval žalované jakoukoliv modifikaci a žalovanému tak bylo v podstatě dané smluvní ujednání vnuceno. Soud má tedy za to, že dané ujednání je nutno považovat za nepřijatelné a neplatné pro jednoznačný rozpor s dobrými mravy (k tomu srov. již nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 199/11 ze dne 26.1.2012).

27. Soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru byla od počátku absolutně neplatná. Při plnění z neplatné smlouvy je nutné vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených občanským zákoníkem. Ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru však představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Účelem ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru projevem ochrany spotřebitele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny v souladu ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení podle občanského zákoníku. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku. Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit podle dohody účastníků, v opačném případě ji založí soud svým rozhodnutím. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané podle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021). Mezi účastníky nebyla ujednána lhůta splatnosti poskytnuté a dosud nevrácené jistiny. Žalovaná je dlouhodobě nekontaktní, bylo vedeno insolvenční řízení u Krajského sodu v Brně pod sp. zn. KSBR 54 INS 14280/2023, avšak oddlužení žalované bylo zrušeno, na výzvy nereaguje. Soudu nejsou známy majetkové a výdělkové poměry žalované, na základě kterých by bylo možné stanovit splatnost nevrácené jistiny a určit způsob jejího splácení.

28. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru soud výrokem II. bez dalšího zamítl žalobu v rozsahu částky ve výši 4.999,99 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 20.000 Kč od 18.3.2023 do zaplacení, dále částky na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení ve výši 2.296,16 Kč, dále částky ve výši 25.682,30 Kč (21.443,12 Kč zůstatek neuhrazeného poplatku + 4.239,18 Kč smluvní úroky za poskytnutí úvěru), dále částky ve výši 265 Kč na nákladech spojených s uplatnění pohledávky a částky ve výši 6.568,05 Kč na smluvní pokutě.

29. Žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu výroku I., což představuje 23,03 % a neúspěšná v rozsahu výroku II., což činí 76,97 %. Žalovaná by tedy měla právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 53,94 % (rozdíl mezi 76,97 – 23,03). Nárok na náhradu nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. s tím, že žalované žádné náklady nevznikly.

30. Lhůta k plnění je odůvodněna ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15ti dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.