MSPH 67 To 280/2025-1135

Městský soud v Praze projednal ve veřejném zasedání konaném dne 25. listopadu 2025 odvolání obžalovaného Jméno obžalovaného, narozeného Datum narození obžalovaného, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 11.8.2025, sp. zn. 16 T 23/2025, a rozhodl

Podle § 256 tr. řádu se odvolání zamítá.

1. Napadeným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 11.8.2025, sp. zn. 16 T 23/2025, byl obžalovaný jméno FO uznán vinným přečinem pod body 1-5 jednak přečinem neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, jednak přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, pod body 2, 3 zvlášť závažným zločinem přijetí úplatku podle § 331 odst. 1 alinea první, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku, pod bodem 4 zvlášť závažným zločinem přijetí úplatku podle § 331 odst. 2, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku. Za to mu byl uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání 2 let a 6 měsíců, jehož výkon mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 5 let, peněžitý trest ve výměře 100 denních sazeb po částka, tedy v celkové výši částka, a trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu výkonu práce ve služebním či pracovním poměru u některého z bezpečnostních sborů, u Vojenské policie a u obecní police, v trvání 5 let.

2) obžalovaný jméno FO a již odsouzený jméno FO a jméno FO společně odsouzený jméno FO v přesně nezjištěný den, nejpozději však dne datum na dosud nezjištěném místě v ČR, požádal s vědomím odsouzeného jméno FO obžalovaného jméno FO, o němž věděli, že je příslušníkem Policie ČR, aby v informačních databázích užívaných Policií ČR zjistil a následně jim poskytl neveřejné informace o osobě jméno FO, nar. datum, a všech jeho registrovaných motorových vozidel, přestože věděli, že obžalovaný jméno FO pro zjištění takovýchto údajů nebude mít žádný služební důvod a bude je tak zjišťovat v rozporu se svými povinnostmi příslušníka Policie ČR, načež obžalovaný jméno FO dne datum v čase od 18:55 hod., na území hlavního města Prahy, bez zákonného důvodu vyplývajícího z plnění jeho služebních povinností, s úmyslem neoprávněně opatřit odsouzeným jméno FO, jméno FO, případně další neznámé osobě, údaje, které pro ně byly legální cestou nedostupné, a pro sebe získat majetkový prospěch, provedl prostřednictvím služebního počítače lustraci osoby jméno FO, nar. datum, jakož i jeho motorových vozidel r.z. Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno, a zjištěné údaje zobrazené na monitoru služebního počítače zachytil na videozáznam, který následně prostřednictvím komunikační aplikace Telegram poslal odsouzenému jméno FO, za což dne datum odsouzený jméno FO zaslal obžalovanému jméno FO na jeho bankovní účet částku ve výši částka,

„ 1) obžalovaný jméno FO sám dne datum v době od 19:24 do 19:31 hod., na území hlavního města Prahy, na základě předchozí žádosti samostatně stíhaného jméno FO, který je pro předmětné jednání stíhán odděleně, o poskytnutí neveřejných informací z informačních databází užívaných Policií ČR k osobě jméno FO, nar. datum, bez zákonného důvodu vyplývajícího z plnění jeho služebních povinností, s úmyslem opatřit jméno FO, případně dalším osobám údaje, které pro ně byly legální cestou nedostupné, provedl prostřednictvím mobilního telefonu s programovým vybavením umožňujícím lustrace osob a vozidel v evidencích využívaných Policií ČR (tzv. zařízení mobilní bezpečné platformy – MBP) dotaz na osobu jméno FO, kdy zjištěné údaje zobrazené na displeji mobilního telefonu byly následně zachyceny na videozáznam, kterým poté disponoval samostatně stíhaný P. P.,

3. Proti tomuto rozsudku podal v zákonné lhůtě odvolání obžalovaný, a to toliko do výroku o trestu, jež odůvodnil prostřednictvím svého obhájce.

4. Namítá jeho nevyváženost a nepřiměřenou přísnost s ohledem na státním zástupcem předložený návrh na schválení dohody o vině a trestu ve vztahu k osobám spoluobviněným. Poukazuje na to, že spoluobžalovaný jméno FO uzavřel se státním zástupce dohodu o vině a trestu s tím, že s ním, jako osobou opakovaně souzenou, byl dohodnut trest souhrnný ve smyslu ust. § 43 odst. 1,2 tr. zákoníku a dle § 332 odst. 2 tr. zákoníku uložen trest odnětí svobody v trvání 3 roků, který byl dle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 5 let a dle § 67 odst. 1, § 68 tr. zákoníku k peněžitému trestu ve výměře 50 denních sazeb po částka za současného zrušení výroků o tretu uloženého rozsudkem Okresního soudu v Lounech ze dne datum, sp. zn. spisová značka, a dále se spoluobžalovaným Pastyříkem, který z pozice nadřízeného úkoloval obžalovaného jméno FO, když s tímto uzavřel státní zástupce dohodu o vině a trestu s tím, že s ním byl dohodnut trest úhrnný ve smyslu ust. § 43 odst. 1 tr. zákoníku a dle § 332 odst. 2 tr. zákoníku uložen trest odnětí svobody v trvání 14 měsíců, který byl dle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 3 let a dle § 67 odst. 1, § 68 tr. zákoníku k peněžitému trestu ve výměře 100 denních sazeb po částka.

5. Odvolatel připomíná a cituje zákonná hlediska a zásady, rozhodné pro ukládání trestů ( §§38, 39 tr. zákoníku)a uvádí, že v současné době to je on, kdo byl ze služby v ozbrojených složkách propuštěn, uvědomuje si své pochybení, které si ponese po zbytek svého života, fakticky je opět na počátku pracovního zařazení, když do předchozí služby se s ohledem na záznam v rejstříku trestů vrátit nemůže, zákaz činnosti proto shledává za nadbytečnou kumulaci ukládaných trestních sankcí. S ohledem na jeho celkovou dosavadní bezúhonnost je pak i stanovení zkušební doby v maximální možné výměře 5 let trestem nepřiměřeným. V této souvislosti zmiňuj péči o rodinu, dosavadní řádný život a možnosti nápravy, jde o mladého muže s vysokým pracovním potenciálem, protiprávní čin nyní projednávaný je jediným vybočením z jinak řádného způsobu života. Na nyní projednávanou trestnou činnost je nutné pohlížet v intencích nového trestního zákoníku, který opustil tzv. materiální pojetí trestného činu, kdy tak nabyla na významu individualizace právě prostřednictvím ukládání trestu, včetně možnosti jeho mimořádného snížení.

6. Navrhuje proto, aby odvolacím soud napadený rozsudek ve výroku o trestu zrušil a znovu rozhodl, tak, že se ve mu uloží trest odnětí svobody v trvání 20 měsíců s podmíněným odkladem jeho výkonu na zkušební dobu v trvání 3 let a peněžitý trest ve výměře 100 denních sazeb po částka.

7. Městský soud v Praze jako soud odvolací z podnětu podaného odvolání podle § 254 odst. 1, 2 tr. řádu přezkoumal zákonnost a odůvodněnost oddělitelného výroku o trestu, proti němuž bylo podáno odvolání, jakož i správnost postupu řízení, které tomuto předcházelo z hlediska vytýkaných vad, a dospěl k závěru, že odvolání důvodné není. Veřejné zasedání o odvolání konal odvolací soud v nepřítomnosti obžalovaného, který byl řádně a včas o termínu veřejného zasedání vyrozuměn (vyrozumění mu bylo doručeno uložením – fikcí v zákonné lhůtě).

8. Odvolací soud poukazuje na to, že při stanovení druhu trestu a jeho výměry soud musí přihlédnout k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu, k osobním, rodinným, majetkovým a jiným poměrům pachatele, jakož k jeho dosavadnímu způsobu života, k možnosti jeho nápravy, přihlédne k chování pachatele po činu, zejména k jeho snaze nahradit škodu nebo odstranit jiné škodlivé následky činu, přihlédne též k účinkům a k důsledkům, které lze očekávat od trestu pro budoucí život pachatele.

9. Odvolací soud dále připomíná, že podle § 258 odst. 1 písm e) tr. řádu může do výroku o trestu z podnětu odvolání obžalovaného vstupovat toliko tehdy, je-li uložený trest nepřiměřeně přísný, což ale není tento případ.

10. Pachateli zvlášť závažného zločinu přijetí úplatku podle § 331 odst. odst. 3 tr. zákoníku lze uložit trest odnětí svobody v rozmezí 3 až 10 let, polovina zákonné trestní sazby tak činí 6,5 roku. Obžalovaný se svým trestněprávním jednáním dopustil dvou přečinů a dvou zvlášť závažných zločinů, správně soud prvního stupně ukládal dle § 43 odst. 1 tr. zákoníku trest úhrnný. Nejpřísněji trestný je pak právě zvlášť závažný zločin přijetí úplatku podle § 331 odst. 3 tr. zákoníku, za který lze uložit trest odnětí svobody v trvání 3 až 10 let, jehož se obžalovaný dopustil dokonce 2x, a to dokonce vícero útoky a po delší dobu. Obžalovanému pak polehčuje dosavadní trestní i přestupková bezúhonnost, jakož i prohlášení viny, které soud přijal. Nalézací soud vzal všechny tyto skutečnosti při rozhodování o druhu a výši trestu řádně v úvahu a uložil obžalovanému ještě kombinaci trestů, nespojených s přímým odnětím svobody, kdy podmíněně odložený trest odnětí svobody uložil dokonce pod spodní hranicí zákonné trestní sazby dle § 58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku. Odvolací soud nemůže nepoukázat na to, že pokud se obžalovaný zaštiťuje mírnějšími tresty, jež byly uloženy spolupachatelům, nelze přehlédnout skutečnost, že to je právě obžalovaný jméno FO, který se dopustil trestné činnosti v největším rozsahu, přičemž pokud se hájí tím a odvolává se na to, že ho úkoloval již odsouzený Pastýřik a jméno FO je recidivistou, měl by tedy dostat nejmenší trest, jde o konstrukci, jež nemá zákonnou oporu. Bez obžalovaného jméno FO, který měl do příslušných databází povolen vstup a lustrování, by se jeho spolupachatelé k citlivým údajům, o něž měli zájem, nedostali. Zkušební doba v dané výměře pěti let, je, i když se jedná o nejdelší zákonnou dobu výměry zkušební doby podmíněně odloženého trestu odnětí svobody, rovněž adekvátní závažnosti jednání obžalovaného a všem zákonným hlediskům rozhodným pro ukládání trestu. Odvolací soud se tak naprosto ztotožňuje se závěry soudu v tomto směru a odkazuje na ně.

11. Pokud nalézací soud obžalovanému uložil trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu práce ve služebním či pracovním poměru u některého z bezpečnostních sborů, u Vojenské policie a u obecní police na dobu 5 let, musí se i s tímto druhem trestu odvolací soud naprosto ztotožnit, naopak by bylo chybou, pokud by takový trest ukládán nebyl, přičemž výměra tohoto trestu správně kopíruje délku zkušební doby podmíněného odsouzení právě za účelem sledování dodržování tohoto druhu trestu ve zkušební době podmíněného odsouzení. Je jednoznačné, že obžalovaný se trestné činnosti dopustil právě v souvislosti s výkonem služebního poměru u Policie ČR, jako úřední osoba, kdy se jednoznačně jedná o trestnou činnost velmi závažnou. Skutečně si ani nelze představit, že by tento druh trestu v tomto konkrétním případě nebyl ukládán, kdy námitka, že stejně nemůže se záznamem v rejstříku trestů činnost, jež je předmětem trestu zákazu činnosti, vykonávat, je nedůvodná a nemá zákonnou oporu, neboť právě ona činnost mu umožnila trestnou činnost páchat.

12. Pokud jde o uložený peněžitý trest, i tento druh trestu považuje odvolací soud za zákonný, důvodný a odůvodněný, když je evidentní, že uvedenou úmyslnou trestnou činností, které se prokazatelně dopustil, se obžalovaný snažil získat a také získal majetkový prospěch. Odvolací soud se ztotožňuje i s jeho výměrou, jež je adekvátní i tomu, že soud prvního stupně ukládal trest odnětí svobody pod dolní hranicí zákonné trestní sazby.

13. S odvolacími námitkami se tak nemůže odvolací soud ztotožnit, kombinace trestů tak, jak byla nalézacím soudem zvolena, trest úhrnný, ukládaný za vícero trestných činů dle zákonných hledisek ust. § 43 odst. 1 tr. zákoníku, který byl obžalovanému nyní uložen, nebyl shledán trestem nepřiměřeně přísným v tom směru, aby odvolací soud byl oprávněn z hlediska ust. § 258 odst. 1 písm. e) tr. řádu do jeho výše zasahovat, odvolání obžalovaného v tomto směru vyhovět nelze. Odvolací soud proto, s ohledem na shora uvedené, zamítl odvolání obžalovaného jako nedůvodné dle § 256 tr. řádu, přičemž v podrobnostech, nad rámec výše citovaného, odkazuje na podrobné písemné odůvodnění napadeného rozsudku, se kterým se zcela ztotožňuje.

I/ Proti tomuto rozhodnutí není další řádný opravný prostředek přípustný.

II/ Proti tomuto rozhodnutí l z e podat dovolání. Nejvyšší státní zástupce je může podat pro nesprávnost kteréhokoliv výroku, a to ve prospěch i neprospěch obviněného, obviněný pro nesprávnost toho výroku, který se ho bezprostředně dotýká. Obviněný může dovolání podat pouze prostřednictvím obhájce, jinak se takové podání nepovažuje za dovolání, byť bylo takto označeno. Dovolání se podává u soudu, který ve věci rozhodl v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. O dovolání rozhoduje Nejvyšší soud. Nutný obsah dovolání je vymezen v ustanovení § 265f tr. řádu.