8 Tcu 140/2023

Nejvyšší soud jako soud pro mládež projednal v neveřejném zasedání konaném dne 22. 11. 2023 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:

Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občanky České republiky AAAAA (pseudonym), rozsudkem Okresního soudu v Mnichově, Spolková republika Německo, ze dne 3. 11. 2021, sp. zn. 1031 Ls 330 Js 142887/20 jug, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

1. Dne 28. 12. 2019 v době mezi 12.55 hod. a 13.30 hod. obžalovaná AAAAA ve vědomé a úmyslné součinnosti se samostatně stíhanou N. B., svou babičkou, odcizila v obchodních prostorách společnosti XY, XY, XY XY z uzavřené nákupní tašky zavěšené na nákupním košíku poškozené P. její peněženku v hodnotě 25 EUR s částkou 5 EUR a tři žirové karty k různým účtům, aby si je ponechaly a používaly pro sebe s vyloučením poškozené.

2. V návaznosti na to se AAAAA a B. vydaly k bankomatu společnosti XY na adrese XY v obci XY, aby podle společného a dříve učiněného plánu neoprávněně použily žirové karty nalezené v peněžence. Při použití příslušného kódu PIN, který rovněž nalezly v peněžence, spustily proces výplaty z bankomatu a prostřednictvím každé ze tří žirových karet vybraly částku ve výši 1 000 EUR, aby si peněžní prostředky ponechaly pro sebe.

A. Obžalovaní AAAAA, L. F. a K. B. se v blíže neurčené době před 27. 4. 2020 spojili se samostatně stíhaným A. K. J. W., jakož i s dalšími, dosud neznámými spolupachateli, aby při společném jednání opakovaně páchali trestné činy podvodu ve smyslu takzvaného podvodu „trik se známým“ nebo „trik s vnukem“, a to s cílem si opakovaným pácháním skutků obstarat zdroj příjmů v určitém rozsahu a po určitou dobu. Skupina je definována rodinnými vztahy a společným etnikem. Členové organizované skupiny přitom plní vždy pevné, předem dohodnuté role s různými úlohami. Spolčení je založeno na dlouhou dobu. Úspěch skutků je možný pouze díky součinnosti účastníků s dělbou práce, která byla takto od počátku naplánována.

Mezi členy organizované skupiny byl přitom dohodnut následující postup:

Volající se ohlásí oběti a pomocí falešné legendy si jako známá nebo příbuzná osoba vytvoří důvěru oběti vůči volajícímu. Díky vylhaným záminkám o těžkých situacích potom takto oklamanou oběť přiměje k zaplacení co možná největší peněžní částky a dohodne s ní předání nějaké další osobě, která peníze vyzvedne. Volající má přitom ve své blízkosti zpravidla jednoho dalšího člena organizované skupiny ve funkci logistika. Ten udržuje kontakt se skupinou vyzvedávajících osob, kterou představují často dva pachatelé – vyzvedávající osoba a hlídač. Ti jsou připraveni v pohotovosti na místě, pokud oběť projeví ochotu zaplatit. Organizovaná skupina pracuje vždy přinejmenším se třemi nebo čtyřmi pachateli, je koordinovaná v souladu s učiněnými plány a přípravnými rozhovory a všichni členové spolu udržují kontakt prostřednictvím mobilních telefonů.

Postup je zvláště zavrženíhodný kvůli výběru oběti, kdy se jedná téměř vždy o staré lidi, kteří jsou omezeni ve své schopnosti kritiky. Těmto lidem je předstírán blízký příbuzenský vztah a je na ně vykonáván značný emocionální tlak kvůli vymyšlené těžké situaci a kvůli údajné naléhavé potřebě k poskytnutí pomoci.

Často se jedná o značné částky v řádech desetitisíců, které se mohou blížit i částce 100 000 EUR a mohou ji i překročit. Často se jedná o velké úspory oběti. Také toto bylo všem členům organizované skupiny známo.

V rámci této struktury organizované skupiny obžalovaní zastávali roli vyzvedávajících osob, obžalovaná AAAAA byla pověřena přímým nasazením na místě, obžalovaný F. a B. byli pověřeni tím, aby AAAAA dovezli do taktické polohy výhodné pro vyzvednutí/předání a aby ji po dohodnutém skutku dopravili co možná nejrychleji zpět do Čech. Přitom jednali z pověření hlavy organizace, samostatně stíhaného J. W., který řídil a koordinoval všechny větve trestného jednání. Samostatně stíhaný A. K. měl za úkol zavolat jako takzvaný akvizitor poškozeným a měl je s klamným předstíráním legendy přimět k předání peněz v hotovosti, mincí, šperků nebo jiných cenných předmětů. Pokud telefonát nasvědčoval tomu, že dojde k úspěšnému vyzvednutí, W. a/nebo K. se postarali o to, aby se obžalovaní vydali do blízkosti určeného místa předání.

Obžalovaní přitom jednali vždy s úmyslem si prostřednictvím nakládání s majetkem, jehož získání bylo podmíněno omylem způsobeným podvodem, který spáchali pachatelé při dělbě práce, obstarat značnou peněžní částku, na kterou, jak jim bylo známo, neměli žádný nárok, zatímco poškozeným po jejich požadavku vznikla odpovídající škoda.

3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon).

4. Nejvyšší soud jako soud pro mládež (dále jen Nejvyšší soud) věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

5. Především je nutno uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

6. Z podaného návrhu a z obsahu příloh vyplývá, že odsouzená AAAAA je občankou České republiky, byla odsouzena cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestných činů podvodu podle § 209 tr. zákoníku, krádeže podle § 205 tr. zákoníku a neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona.

7. V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzená AAAAA se za účelem dosažení vlastního prospěchu dopustila jednání majícího povahu trestných činů, jejichž objektem je cizí majetek. Společenská škodlivost jejího jednání je zvyšována zejména tím, že tuto trestnou činnost páchala s dalšími osobami (jako člen organizované skupiny), více protiprávními útoky a nelze přehlédnout ani způsob jejich provedení. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzené byl uložen nikoli zanedbatelný trest odnětí svobody, a to jako trest souhrnný. Z výše uvedeného lze tedy dovodit, že byly splněny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení AAAAA hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

8. Z důvodů shora uvedených proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 22. 11. 2023 JUDr. Jan Engelmann předseda senátu