OSBI 24 C 312/2019-126

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Šestákovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: celé jméno žalobkyně, narozená dne datum ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa žalované ⟪LB:lb_003⟫ zastoupené údaje o zástupci, advokátkou ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalovaným: celé jméno žalované, narozená dne datum ⟪LB:lb_006⟫ bytem adresa žalované, žalovaného a žalobkyně ⟪LB:lb_007⟫ 2. celé jméno žalovaného, narozený dne datum ⟪LB:lb_008⟫ bytem adresa žalované, žalovaného a žalobkyně ⟪LB:lb_009⟫ oba zastoupení údaje o zástupci, advokátem ⟪LB:lb_010⟫ o uložení povinnosti zdržet se obtěžování souseda

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně domáhala stanovení povinnosti žalovaným zdržet se zásahu imisemi – vnikáním kouře a sazí z pozemku parcelní číslo v k. ú. obec u obec, územní celek, na pozemky žalobkyně p. číslo v k. ú. obec u obec, územní celek.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovaným náklady řízení ve výši 12 256 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou k soudu dne datum ve znění jejího doplnění ze dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalovaným stanoveno zdržet se zásahu imisemi - vnikáním kouře a sazí z pozemku parcelní číslo v k. ú. obec u obec, územní celek, na pozemky p. číslo v k. ú. obec u obec, územní celek. K odůvodnění žaloby uvedla, že je výlučným vlastníkem rodinného domu na adrese adresa, a to na p. číslo pozemků p. číslo vše na list vlastnictví v k. ú. obec u obec. Žalovaní jsou vlastníky sousední nemovitosti, a to rodinného domu na adrese adresa, na parcelní číslo a parcely číslo vše zapsáno na list vlastnictví v k. ú. obec u obec. Zdůraznila, že nepřiměřené vnikání imisí (kouře a sazí) na její pozemek z nemovitostí žalovaných je způsobeno zejména jednáním jméno příjmení, který je synem žalované 1 a s matkou přechodně bydlí v dotčené nemovitosti. Po jeho nastěhování došlo k ukončení vytápění domu prostřednictvím plynu a začalo spalování nekvalitního paliva, které způsobuje vnik imisí na pozemky žalobkyně. jméno příjmení však není vlastníkem, ani spoluvlastníkem předmětných nemovitých věcí. Zdůraznila rovněž, že se opakovaně pokoušela vyřešit vzniklou situaci bez ingerence soudu, a to zejména přímo s jméno příjmení, který však odmítl situaci řešit, odmítá s ní komunikovat a opakovaně jí sdělil, že situaci musí řešit soudně. Pokoušela se vše vyřešit i se spoluvlastníky sousedních pozemků, ale ani oni nemají zájem řešit situaci smírnou cestou. Opakovaně se rovněž obrátila i na místní obecní úřad, což řešení nepřineslo, neboť stížnost a urgence zůstaly ze strany obecního úřadu také bez reakcí. Vnikání imisí (kouře a sazí) na její pozemek je v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku. Připustila a uvedla, že si je vědoma toho, že žije na vesnici, kde někteří obyvatelé užívají k vytápění spalování tuhých paliv. Již při zběžném pohledu je zřejmé, že v porovnání je kouř vycházející z komína žalovaných výrazně tmavší, než kouř vycházející z komínů některých jiných obyvatel obce, a zejména pak je důsledkem jednání žalovaných velké množství sazí vnikajících na pozemky žalobkyně, což má za následek prakticky naprostou nemožnost otevírání střešních oken, nemožnost větrání, znečištění vnějších i vnitřních prostor domu (neboť saze vnikají do domu žalobkyně), zanášení filtrů v nádržích na dešťovou vodu, znečišťování okrasného jezírka, užívání zahrady domácími zvířaty, ale například i nemožnost sušení prádla a další běžné užívání pozemku žalobkyně. Má za to, že množství vnikajících sazí je způsobeno spalováním nekvalitního dřeva, o kterém žalobkyně ví, že je skladováno a spalováno jméno příjmení na pozemku žalovaných a pravděpodobně i odpadů. Situace je samozřejmě nejhorší v zimních měsících (mrazech), kdy je rozptylová situace pravidelně nejhorší, ale období, kdy žalovaní netopí, nespalují, je pouze minimální. Kouř a spad sazí omezují užívání pozemku žalobkyně nad míru přiměřenou poměrům a mají za následek nutnost velmi častého (prakticky každodenního) úklidu v podobě umývání oken a parapetů, úklidu interiérů a zametení, což ji zatěžuje jak finančně, tak zejména časově.

2. Žalovaní, ve svém písemném vyjádření k žalobě, s touto nesouhlasili a navrhli její zamítnutí. Uvedli, že je pravdou, že žalovaná 1 s žalovaným 2 jsou spoluvlastníci nemovitostí, a to pozemku parcelní číslo, jehož součástí je rodinný dům adresa. Tento sousedí s nemovitostmi žalobkyně. Žalovaný 2 vlastní dům adresa sousedící s domem žalobkyně z druhé strany. Z opačné strany vedle domu žalované 1 se nacházejí nemovitosti ve vlastnictví rodiny příjmení. Žalovaná 1 jako starobní důchodkyně užívá předmětnou nemovitost k bydlení výlučně sama. Žalovaný 2 a její druhý syn jméno příjmení, zmiňovaný v žalobě, zde již mnoho let nebydlí a svoji matku pouze navštěvují. Žalobkyně užívá své nemovitosti společně s manželem a dcerou asi po dobu 10 let. Připustili, že žalovaná mimo jiné k vytápění domu používá kamna na tuhá paliva (dřevo), která si nechala zhotovit asi před dvěma roky. Předtím asi od poloviny devadesátých let dům vytápěla plynem. Od toho však z důvodu finanční náročnosti i velikosti domu upustila. Vrátila se k řešení s tuhými palivy, které tu v minulosti též dlouhodobě fungovalo, a to před zbudováním plynové přípojky. Tento druh vytápění tuhými palivy má ve obec dle jejich mínění polovina uživatelů nemovitostí. K topení – spalování žalovaná používá dřevo z lesa i z jiných zdrojů, které není pro tyto účely nijak závadné. Jinak by nemohla kamna používat celoročně ani k vaření. Pokud jde o kouř a saze z komína, kterých se týká žaloba s tím, že tyto vnikají do předmětné nemovitosti v míře nepřiměřené poměrům na pozemky žalobkyně, tak žalovaní toto tvrzení odmítli. Dle jejich mínění nejde o nic nepřiměřeného, ale o zcela standardní očekávatelné imise spojené s tímto způsobem vytápění v daném místě. Žalovaná zajišťuje pravidelné kontroly a čištění spalinových cest (komína), což je schopna doložit. Též žádný z orgánů místní samosprávy či státní správy, které se s věcí seznámily zřejmě na základě dřívějších podnětů žalobkyně, dosud neshledaly jakýkoliv důvod k nějakému zásahu či opatření. Případně zachycenou„ zvýšenou“ kouřivost rozhodně nelze spojovat s nějakým problémem či závadným postupem při topení v kamnech. Maximálně mohlo jít o situaci srovnatelnou se startem studeného motoru motorového vozidla. Pokud žalobkyně poukazuje na určité negativní důsledky (užívání jezírka, sušení prádla), je mimo jiné zřejmá, že spojování uvedeného s vytápěním (kouřem a spalinami) z domu žalované, není již z časových souvislostí příliš přesvědčivé a případné. Uvedené činnosti se týkají letního období, kdy vytápění domu není třeba. Rovněž uživatelé sousední nemovitosti z druhé strany, rodina příjmení, žalovanou nikdy na nějaký problém v souvislosti s vytápěním domu neupozorňovala, ač má sama na pozemku též bazén a či ho využívá rovněž k sušení prádla. Výše uvedené podporuje závěr, že se v daném případě o žádné nepřiměřené obtěžování nejedná.

3. Na ústních jednáních, která byla ve věci nařízena, soud provedl dokazování listinnými důkazy, které měl k dispozici, vyslechl svědky. Z těchto důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Z nahlížení do katastru nemovitostí bylo ověřeno, že žalobkyně je vlastníkem nemovitých věcí tak, jak je identifikovala v žalobě a stejně tak žalovaní 1 a 2 jsou podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí tak, jak jsou uvedeny v žalobě. Ze zápisu z prohlídky komínu, který byl sepsán kominickým mistrem a revizním technikem jméno příjmení dne datum bylo zjištěno, že tento dne datum provedl prohlídku komínu domu na ulici ulice a číslo, obec, jehož majiteli jsou žalovaní. Tento doporučil žalovaným kontrolu spalinové cesty a vyčištění komína. O této kontrole musí být vystavena provozní zpráva.

4. Toto vyjádření kominického mistra bylo přiloženo k stížnosti žalobkyně, kterou adresovala na stát. instituce, ve které uvedla, že žalovaní od jara 2018 topí na tuhá paliva. Při tomto topení vzniká nadměrný dým a nepřiměřené množství sazí, které vnikají a spadají na její pozemek. Zdůraznila, že nelze otevírat okna, neboť okamžitě vniknou saze i do domu. Tyto znečišťují její pozemek a stěžují jeho běžné užívání.

5. Soudu byla předložena fotodokumentace, ze které bylo zjištěno, že na střeše domu i střešních oknech leží nepatrné množství sazí.

6. Soudu byla předložena zpráva číslo rok o provedení kontroly – čištění spalinové cesty zpracovaná anonymizována tři slova, jméno příjmení, na základě objednávky žalované 1 o kontrole objektu ulice a číslo, obec. Bylo zjištěno, že v předmětné nemovité věci je topeno tuhými palivy, a to v krbu a kamnech, přičemž v domě se nachází 2 spalinové cesty, které jsou průchozí. Při kontrole nebyly zjištěny žádné nedostatky. Tato zpráva byla sepsána datum. Další zpráva číslo rok zpracována týmž kominictvím na objednávku jméno příjmení, přičemž kontrola byla prováděna v objektu ulice a číslo, obec, byla zpracována k datu datum. Opět bylo ověřeno, že v nemovité věci se topí tuhými palivy v krbových kamnech. Byly zkontrolovány 2 spalinové cesty, které byly průchozí a při kontrole nebyly zjištěny žádné nedostatky.

7. Z čestného prohlášení jméno příjmení bylo zjištěno, že tato bydlí naproti (přes ulici) paní celé jméno žalované a manželů příjmení. V jejich domě mají veterinární ordinaci. Často pozoruje, že z komína žalované 1 se kouří a kouř je výrazně tmavší, než z jiných komínů v obci. Na domě mají rovněž střešní okna, na kterých pozoruje výrazné znečištění sazemi (popelem). V blízkém okolí pozoruje pouze kouř z komína žalované 1, u jiných sousedů v blízkém okolí tmavý kouř nepozoruje. Okolní domy její nemovitosti všechny topí plynem.

8. stát. instituce, anonymizována tři slova, byl usnesením název soudu ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací, vyzván k zodpovězení otázek: za 1. vnikají na nemovité věci žalobkyně imise, případně emise, v podobě kouře a popela z nemovitých věcí žalovaných, za 2. jsou imise, případně emise, v podobě kouře a popela z nemovitých věcí žalovaných vnikající na nemovité věci žalobkyně přiměřené místním poměrům, a za 3. je možné technickými prostředky zajistit, aby nedocházelo k imisím, případně emisím, v podobě kouře a zejména popela (sazí) z komínu na nemovitých věcech žalovaných, případně tak, aby byly podstatným způsobem omezeny?, pokud ano, jakým způsobem?

9. stát. instituce uvedl, že provedl šetření ve 3 termínech, a to dne datum. anonymizováno., datum anonymizováno. a datum. Podle § 17 odst. 1 písm. c) zákona č. 201/2012 Sb., zákon o ochraně ovzduší, je provozovatel stacionárního zdroje povinen„ dodržovat emisní limity, emisní stropy, technické podmínky provozu a přípustnou tmavost kouře“. V rámci šetření byla provedena kontrola měření tmavosti kouře pomocí Ringelmannovy stupnice. Byla provedena celkem 4 měření tmavosti kouře z pozemků p. číslo p. číslo kdy v prvních třech případech byla zjištěna tmavost kouře stupně 1 a v posledním případě stupně 0 (dle § 11 vyhlášky č. 451/2012 Sb.,„ tmavost kouře nesmí být, s výjimkou doby roztápění spalovacího stacionárního zdroje, větší, než je stupeň 2 stupnice nebo jiné barvy“) Vždy se jednalo o odstíny světle šedé barvy bez jiných barevných odstínů. Při prvním šetření byly zaznamenány černé saze na pozemku parcelní číslo. Při jednom měření tmavosti kouře bylo zaznamenáno, že po dobu několika sekund vylétaly z výduchu komína na pozemku parcelní číslo černé saze, ovšem z důvodu mírného jihovýchodního větru nedopadaly saze na pozemek žalobkyně. Při dalších kontrolách saze z komína nevylétaly. Dále při první kontrole vycházel také kouř z komína nemovitostí umístěných na pozemcích p. číslo pravděpodobně pocházející z topení tuhými palivy, u nichž nebylo zaznamenáno vylétávání sazí. U ostatních okolních nemovitostí vycházel kouř z komínů pocházející z topení plynem, nebo nevycházel vůbec.

10. Dále bylo provedeno místní šetření dne datum přímo v nemovitosti žalovaných, kdy bylo zjištěno, že se na nemovitosti nachází celkem 3 stacionární zdroje znečišťování ovzduší. Prvním je pec na tuhá paliva, která není napojena na ústřední vytápění a je umístěna v prvním nadzemním podlaží v kuchyni a slouží, dle sdělení kontrolovaných osob, pro vytápění celého rodinného domu a dále pro vaření. Při kontrole se v peci topilo, kouř vycházel jen slabý a nedocházelo k vylétávání sazí z komína. Dalším zdrojem jsou kamna na tuhá paliva značka, umístěná v suterénu, která nejsou napojena na ústřední vytápění a která, dle sdělení kontrolovaných osob, slouží jen k sezónnímu vytápění a přípravě krmiva pro dobytek. Při kontrole nebylo v kamnech zatopeno. Oba tyto zdroje jsou napojeny na 1 komín. Posledním zdrojem je plynový kotel anonymizováno umístěný v suterénu, který je napojen na ústřední vytápění, ale není, dle sdělení kontrolovaných osob, již asi 4 roky používán. Byla rovněž provedena kontrola uskladněného paliva ve dvoře rodinného domu. Nacházelo se zde několik hromad palivového dříví v délkách cca 1 m a hromada nařezaných dřevěných palet. Palety byly suché, zakryty plachtou, nelakované. Dle přílohy číslo 2 k vyhlášce č. 34/2016 Sb., o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty, je nutné čištění spalinových cest stacionárního zdroje do výkonu 50 kWh na pevná paliva 2× za rok v případě sezónního provozu a 3× za rok v případě celoročního provozu. Dále je nutná kontrola spalinových cest tohoto zdroje 1× za rok. Dle § 17 písm. h) zákona č. 201/2 012 Sb., o ochraně ovzduší, je provozovatel stacionárního zdroje na pevná paliva o celkovém jmenovitém příkonu od 10 do 300 kWh, který slouží jako zdroj pro teplovodní soustavu ústředního vytápění, povinen„ provádět nejméně jednou za 3 roky prostřednictvím fyzické osoby, která byla proškolena výrobcem spalovacího stacionárního zdroje a má od něj udělené oprávnění k jeho instalaci, provozu a údržbě, kontrolu technického stavu a provozu“ tohoto zdroje. Vzhledem k tomu, že stacionární zdroje na tuhá paliva nejsou připojeny na ústřední vytápění, výše uvedená podmínka se na ně nevztahuje. Dle sdělení kontrolovaných osob dochází k čištění spalinových cest jimi samotnými, přičemž někdy při čištění vylétají saze. Při kontrole byly předloženy 3 zprávy o provedených kontrolách spalinových cest z let rok, rok rok. Kontrolovány byly oba komíny – na tuhá i plynná paliva. V roce rok a rok nebyly zjištěny žádné nedostatky, spalinové cesty byly klasifikovány jako vyhovující. V roce rok bylo u spalinové cesty na tuhá paliva zjištěno drolící se jádro, ovšem nebylo požadováno odstranění nedostatků a obě spalinové cesty byly klasifikovány jako vyhovující. Ze zprávy dále bylo zjištěno, že i přes provedená kontrolní šetření a zjištění, nelze s určitostí odpovědět na první soudem vznesenou otázku. Na pozemku adresa v k. ú. obec u obec byly při prvním prováděném šetření konaném dne datum zjištěny černé snaze, a současně byl zaznamenán drobný únik z komína umístěného na nemovitosti žalovaných. Nelze však s určitostí konstatovat, že pocházely z tohoto zdroje. O řešení ohledně otázek číslo 2 a 3 anonymizováno obec požádal dopisem ze dne datum o spoluúčast stát. instituce. Dne datum anonymizováno obec obdržel požadované vyjádření územní celek – anonymizována dvě slova obec. V této zprávě bylo sděleno, že územní celek, jako zúčastněná strana kontroly, nemá námitky k provedení kontroly a souhlasí se zápisem, který byl sepsán anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova obec v den kontroly dne datum, přičemž ulice úřad obec při kontrolní prohlídce dne datum zjistil, že spotřebič (kachlová kamna) je napojen na stávající komín a vlastník předložil protokol o kontrole spalinové cesty. ulice anonymizováno nezjistil žádná porušení stavebního zákona a neshledal důvod k zahájení řízení podle stavebního zákona.

11. Z výpovědí svědka jméno příjmení bylo zjištěno, že žalobkyni zná jako sousedku a žalovaná 1 je jeho matka a žalovaný 2 jeho bratr. Připustil, že ví o tom, že asi před půl rokem přišlo udání z úřadu obec. Týkalo se oznámení, že jeho matka a bratr v domě netopí ekologicky. Připustil, že poslední 3 roky se v domě jeho rodičů topí dřevem. Dříve se topilo plynem. To však nešlo finančně utáhnout, a proto udělal rekonstrukci a v domě ve obec topí dřevem. Dřevo zajišťuje on, přičemž k topení používá buď palety, které má zadarmo z práce, nebo kupuje dřevo v lese, případně nějaké dřevo dostal darem. K topení nepoužívá nic jiného než dřevo. Nespaluje odpad ani plasty. Domníval se, že komín žalovaných kouří zcela normálně, a to jak komíny ostatních, co topí dřevem. Odhadl, že tak 30 až 35 % obyvatel obce, zejména těch starších, topí dřevem. V okruhu 100 - 150 m od domu žalovaných je asi 6 nebo 7 domů, kde se topí dřevem. Zdůraznil, že on sám osobně 4× za rok čistí komín na domě žalovaných. Kominíka volají jednou za rok. Kominík naznal, že komín je v pořádku a měl v komíně kameru. Nikdo jiný než žalobkyně si na obtěžování kouřem nestěžoval. V domě bydlí pouze jeho matka, tedy žalovaná 1, žalovaný 2 bydlí v sousedním domě. On sám asi 11 let bydlí v obec, předtím bydlel v domě rodičů a o dům se staral. V minulosti se v domě topilo plynem a předtím uhlím. Kamna, která se tam před 3 lety pořídila, se používají celoročně, jak k topení, tak i k vaření. Když se topilo plynem, tak měsíční náklady na topení byly 3 - 4 000 Kč. Nyní, když se topí dřevem, tak náklady na dřevo činí asi 300 - 400 Kč za měsíc. Je to tedy velká úspora. Zdůraznil, že matka mu neříkala, že by si žalobkyně stěžovala na obtěžování kouřem. Rozhodně to neřešili.

12. Dle § 1013 odst. 1 o.z., vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

13. Po provedeném dokazování, podřazením pod citované zákonné ustanovení, má soud za prokázáno, že žaloba není důvodnou. V průběhu dokazování bylo prokázáno, že v daném případě dochází k občasným imisím ve formě popílku, sazí, které spadají na pozemek žalobkyně, a to v důsledku vytápění tuhými palivy v domě žalovaných. Žalovaní ani toto nerozporovali, připustili, že při zatápění nebo čištění komínů občas k tomuto dochází, ale nejedná se o míru nepřiměřenou místním poměrům a podstatné omezení obvyklého užívání pozemku žalobkyně. Uvedli, že i v okolních domech jejich vlastníci topí na tuhá paliva a i z jejich komínů plyne kouř a padají saze, a to ve stejné míře, jako v případě jejich vytápění. Vzhledem k tomu, že se jednalo o nepřímé imise, tyto mají být zakázány, avšak jen za podmínky, že jsou místním poměrům nepřiměřené a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku v daném místě. To se však nepodařilo v daném případě žalobkyni prokázat. Soud oslovil anonymizováno obec, anonymizována tři slova, který provedl v místě opakované kontroly, které neprokázaly, že by popel a saze, které plynou z komína žalovaných, byly místním poměrům nepřiměřené. Nebylo prokázáno, že by se jednalo o zvýšenou či nestandardní kouřivost komína, popřípadě padání sazí. Bylo prokázáno, že žalovaní zajišťují pravidelné kontroly a čištění spalinových cest a rovněž žádný z orgánu místní samosprávy, například anonymizováno obec, či územní celek, neshledaly důvod k nějakým zásahům či opatřením. Za této situace lze učinit závěr, že se v daném případě o žádné nepřiměřené obtěžování imisemi nejedná, a z tohoto důvodu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

14. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky odůvodnil soud z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě náklady zcela úspěšných žalovaných spočívaly v nákladech jejich právního zastoupení. Náklady právního zastoupení se skládaly ze čtyřech úkonech právní služby za každého z účastníků ve výši á 1 200 Kč dle § 9 odst. 1 ve spojení s § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění, přičemž úkony právní služby spočívaly v převzetí a přípravě právního zastoupení, písemném vyjádření ve věci samé ze dne datum a účasti právního zástupce žalobce u ústních jednáních soudu v termínech datum a datum Náklady právního zastoupení se navýšily o 5 režijních paušálů á 300 Kč (v případě převzetí a přípravy právního zastoupení 2× 300 Kč, v případě vyjádření ve věci samé a účasti právního zástupce žalobce na ústních jednáních soudu soud započetl vždy 1 režijní paušál za oba žalované). Náklady právního zastoupení jsou dále navýšeny za ztrátu za promeškaný čas při cestě z advokátní kanceláře z obec do obec a zpět celkem za 4 hodiny při ceně 100 Kč za půlhodinu. Dále právní zástupce žalovaných účtoval cestovné, a to hromadnou dopravou, neboť cestoval vlakem, přičemž na ústní jednání dne datum se jednalo o částku 2× 79 Kč a na ústní jednání soudu dne datum - 2× 99 Kč Celkem náklady řízení úspěšných žalovaných dosáhly výše 12 256 Kč, k jejíž úhradě soud zavázal neúspěšnou žalobkyni. Splatnost pohledávky je stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, můžou oprávnění podat návrh na jeho soudní výkon.