OSBK 3 C 102/2026-39

ROZSUDEK ⟪LB:lb_001⟫ JMÉNEM REPUBLIKY ⟪LB:lb_002⟫ Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Burešovou ve věci ⟪LB:lb_003⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_006⟫ o zaplacení 21 066 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21 066 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21 066 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 9 663,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 21 066 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že tento nárok vznikl z titulu regresního nároku na náhradu vyplaceného pojistného plnění za škodu, kterou žalovaný způsobil na vozidle tovární zn. jméno FO Anonymizováno, RZ SPZ, přičemž tuto škodu z titulu pojištění uhradila žalobkyně. Žalobkyně byla na základě pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla č. hodnota odpovědnostním pojistitelem vozidla jméno FO jméno FO, registrační značky SPZ. Podle žalobních tvrzení došlo dne datum v 15:30 hodin na silnici III. třídy č. hodnota při nájezdu ke křižovatce se silnicí II. třídy č. hodnota k dopravní nehodě, kterou způsobil žalovaný jako řidič uvedeného vozidla jméno FO jméno FO, RZ SPZ. Žalovaný nedodržel bezpečnou vzdálenost mezi vozidly a narazil přední částí svého vozidla do vozidla jméno FO Anonymizováno, registrační značky SPZ, které bylo poškozeno. Žalovaný měl v době dopravní nehody na základě rozhodnutí právnická osoba adresa č. j. Anonymizováno uložen zákaz řízení všech motorových vozidel a bez zřetele hodného důvodu se odmítl podrobit se zkoušce na přítomnost návykových látek. Žalobkyně v rámci likvidace pojistné události poskytla za žalovaného pojistné plnění v celkové výši 21 066 Kč – částku 18 888 Kč jako náhradu nákladů opravy poškozeného vozidla a dále 2 178 Kč jako náhradu nákladů spojených se zapůjčením náhradního vozidla. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k úhradě dlužné částky, avšak bezvýsledně.

2. Jedná se o věc s mezinárodním prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem Ukrajiny s trvalým pobytem v České republice. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat a podle jakého právního řádu má soud ve věci postupovat. Vzhledem ke skutečnosti, že ve Smlouvě mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (Kyjev, 28. 5. 2001; č. 123/2002 Sb. m. s.) ve znění Protokolu mezi Českou republikou a Ukrajinou, kterým se mění Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (Praha, 14. 9. 2007; č. 77/2008 Sb. m. s.), nejsou určena zvláštní jurisdikční pravidla pro danou věc (mimosmluvní závazek – pojistný regres), soud určil pravomoc k projednání dané věci dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Podle článku 7 odst. 2 Nařízení rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I bis) mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě ve věcech týkajících se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti být žalovány u soudu místa, kde došlo ke škodné události. Ke škodně události došlo v České republice, proto je pravomoc zdejšího soudu dána. Rozhodným právem je dle ust. čl. 4 odst. 1. Nařízení EP a Rady (ES) č. 864/2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) právo české, neboť ke škodě došlo v České republice.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. K jednání dne datum se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný se nedostavil bez omluvy, ačkoli byl řádně a včas předvolán (předvolání mu bylo doručeno náhradním způsobem - uložením ve smyslu § 49 odst. 4 o. s. ř. – dnem datum). Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

5. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalobkyně uzavřela dne datum pojistnou smlouvu Anonymizováno o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla jméno FO jméno FO, registrační značky SPZ; uvedená pojistná smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní jako pojistitelem a jméno FO, r. č. hodnota na dobu neurčitou, jak vyplývá z Návrhu smlouvy pojištění vozidel a z pojistky ke smlouvě č. hodnota..

6. Z relace právnická osoba, č. j. Anonymizováno, soud zjistil, že dne datum v 15:30 hod. došlo na silnici III. třídy č. hodnota v katastru obce adresa při nájezdu ke křižovatce se silnicí II. třídy č. hodnota k dopravní nehodě. Žalovaný jako řidič vozidla jméno FO jméno FO RZ SPZ jedoucí ve směru od obce adresa do obce adresa nedodržel bezpečnou vzdálenost za stojícím vozidlem jméno FO Anonymizováno, RZ SPZ narazil do jeho zadní části. Při dopravní nehodě nedošlo ke zranění osob, na vozidle jméno FO Anonymizováno, RZ SPZ vznikla škoda spočívající v poškození zadního nárazníku. Policie jako hlavní příčinu nehody uvedla způsob jízdy, konkrétně nedodržení bezpečné vzdálenosti za vozidlem. U obou řidičů bylo provedeno orientační dechové vyšetření na přítomnost alkoholu s negativním výsledkem. U žalovaného řidiče vozidla jméno FO jméno FO bylo zjištěno, že měl uložen zákaz řízení motorových vozidel na dobu 6 měsíců rozhodnutím MěÚ adresa vedeným pod č. j. Anonymizováno, přičemž žalovaný bez udání důvodu odmítl výzvu policisty k orientačnímu vyšetření na přítomnost jiných návykových látek i lékařské vyšetření spojené s odběrem biologického materiálu. Technická závada jako příčina dopravní nehody zjištěna nebyla. Tyto údaje vyplývají z relace právnická osoba č. j. Anonymizováno a z fotografické dokumentace.

7. Vozidlo jméno FO Scala, RZ SPZ bylo opraveno v servisu společnosti právnická osoba výměnou náhradních dílů a lakováním. Servis vyúčtoval cenu opravy v částce 18 887,50 Kč vč. DPH,, jak vyplývá z faktury č. Anonymizováno ze dne datum.

8. Po dobu opravy vozidla jméno FO Scala, RZ SPZ ve dnech datum až datum bylo poškozenému adresa společností právnická osoba pronajato náhradní vozidlo jméno FO Anonymizováno, RZ SPZ za cenu 2 178 Kč, jak vyplývá z nájemní smlouvy ze dne datum a z faktury č. Anonymizováno ze dne datum.

9. V souvislosti s výše uvedenou škodnou událostí ze dne datum žalobkyně uhradila společnosti právnická osoba za poškozeného adresa výše uvedené faktury, jak vyplývá ze 2 výpisů z účtu žalobkyně ze dne datum.

10. Žalobkyně dne datum žalovaného vyzvala, aby dlužnou částku 21 066 Kč zaplatil ve stanovené lhůtě do datum. Dodejkou poštovní zásilky bylo prokázáno, že výzva se dostala do dispoziční sféry žalovaného.

11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Podle § 2894 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu. Podle § 2911 o. z. způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti. Podle § 2951 o. z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

12. Pro posouzení porušení povinnosti žalovaného je rozhodné znění zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích ve znění účinném ke dni nehody, tedy datum: Podle § 18 odst. 1 tohoto zákona „rychlost jízdy musí řidič přizpůsobit zejména svým schopnostem, vlastnostem vozidla a nákladu, předpokládanému stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, její kategorii a třídě, povětrnostním podmínkám a jiným okolnostem, které je možno předvídat; smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled.“ Podle § 19 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. „řidič vozidla jedoucí za jiným vozidlem musí ponechat za ním dostatečnou bezpečnostní vzdálenost, aby se mohl vyhnout srážce v případě náhlého snížení rychlosti nebo náhlého zastavení vozidla, které jede před ním.“ Podle § 5 odst. 2 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb. řidič nesmí „řídit vozidlo nebo jet na zvířeti bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy by mohl být ještě pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky. Podle § 5 odst. 1 písm. f) a písm. g) tohoto zákona je řidič kromě povinností uvedených v § 4 dále povinen podrobit se na výzvu policisty, vyšetření podle zvláštního právního předpisu ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem a vyšetření podle zvláštního právního předpisu ke zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou látkou.

13. Podle § 2758 odst. 1, 2 o. z. se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

14. Podle § 94 odst. 1 zák. č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se práva a povinnosti vyplývající ze škodných událostí vzniklých provozem vozidla, které nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, řídí zákonem č. 168/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a to i v případě, že ke vzniku práva nebo povinnosti došlo ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla ve znění účinném ke dni dopravní nehody (dále jen ZákPojOdp) byl vlastník tuzemského vozidla povinen uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti. Podle § 6 odst. 1 ZákPojOdp se pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. Podle § 6 odst. 2 písm. b) ZákPojOdp má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci.

15. Podle § 10 odst. 1 písm. f) ZákPojOdp má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu jako řidič vozidla odmítl podrobit se na výzvu příslušníka právnická osoba zkoušce na přítomnost alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo; nebo h) řídil vozidlo v době, kdy mu byl uložen zákaz činnosti řídit vozidlo.

16. Podle konstantní judikatury (srov. např. rozsudek NS ze dne 13. srpna 2008, sp. zn. 25 Cdo 2871/2007, který je vzhledem k velké obsahové podobnosti právní úpravy použitelný i v poměrech nového občanského zákoníku) se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla zakotvené v zákoně č. 168/1999 Sb. vztahuje na odpovědnost každé osoby, která za škodu, jež byla způsobena v souvislosti s provozem (pojištěného) vozidla, odpovídá. Odpovědnost provozovatele vozidla za škodu způsobenou jeho provozem (§ 427 a násl. obč. zák.) nevylučuje (souběžnou) odpovědnost řidiče vozidla za škodu způsobenou při téže škodní události porušením právní povinnosti podle § 420 odst. 1 obč. zák. (srov. rozsudek bývalého Nejvyššího soudu SSR ze dne 27. 9. 1977, publikovaný pod č. 29/1979 ve Sbírce rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR, a dále např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 2008, sp. zn. 32 Cdo 2837/2007, a ze dne 11. 3. 2008, sp. zn. 25 Cdo 1778/2007). Z toho plyne, že v případě plurality odpovědných subjektů (řidiče a provozovatele vozidla) závisí na pojistiteli, který z uvedeného titulu plnil poškozenému, vůči kterému z nich (případně zda vůči oběma) uplatní své postihové právo vyplývající z ustanovení § 10 zákona č. 168/1999 Sb.

17. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný, ačkoli měl uložen zákaz řízení motorových vozidel, řídil dne datum vozidlo jméno FO jméno FO, RZ SPZ, přičemž porušil povinnosti zakotvené v § 18 a 19 zákona o provozu na pozemních komunikacích - přizpůsobit rychlost jízdy aktuálním podmínkám a povinnost dodržet bezpečnou vzdálenost. Porušením těchto povinností žalovaný způsobil dopravní nehodu, při které bylo poškozeno vozidlo jméno FO Anonymizováno, RZ SPZ, na kterém vznikla škoda ve výši 21 066 Kč. Po nehodě se žalovaný odmítl podrobit se zkoušce na přítomnost návykových látek. Na náhradu škody vzniklé v důsledku dopravní nehody ze dne datum žalobkyně uhradila poškozenému částku 21 066 Kč. Zaplacením této částky 21 066 Kč vzniklo žalobkyni podle § 10 odst. 1 písm. f) a písm. h) ZákPojOdp právo na náhradu tohoto plnění proti žalovanému, který za tuto škodu odpovídal podle § 2910 a násl. o. z. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil dlužnou částku dobrovolně, soud mu tuto povinnost uložil rozsudkem.

18. Podle § 1958 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

19. Vzhledem k tomu, že splatnost předmětné postižní pohledávky nevyplývá z právního předpisu ani nebyla mezi účastníky dohodnuta, stává se pohledávka splatnou na základě výzvy k zaplacení (§1958 odst. 2 o. z.), která je adresným právním úkonem. Adresný právní úkon se stává účinným v okamžiku, kdy se dostane do dispoziční sféry adresáta, tak aby měl adresát možnost se s obsahem úkonu seznámit. Žalobkyně žalovaného prokazatelně vyzvala k zaplacení předžalobní výzvou ze dne datum, a to do datum. Dle podacího archu žalobkyně přípis odeslala dne datum. Soud za podpůrného využití § 573 o. z. vzal za prokázané, že zásilka byla žalovanému doručena dne datum, lhůta pro zaplacení tak uplynula dne datum. Ode dne následujícího tak žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení. Žalobkyně požaduje po žalovaném placení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené, soud proto žalobě vyhověl i v tomto směru. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud vyhověl žalobě v plném rozsahu (výrok I.).

20. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 663,90 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 843 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 066 Kč sestávající z částky 1 980 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 290 Kč ve výši 1 530,90 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.