OSBK 3 C 109/2026-39

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Burešovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, st. příslušník Anonymizováno bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 10 415 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 415 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 4 355 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 5 460 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 10 415 Kč se zákonným úrokem z prodlení s odůvodněním, že žalovaný je provozovatelem osobního automobilu RZ SPZ, přičemž toto vozidlo nemělo v období od datum do datum a od datum do datum uzavřeno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Jméno žalobkyně vyzvala dne datum a dne datum žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěná období, sestávajícího ze základu příspěvku 4 355 Kč, resp. 5 460 Kč a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč za každou výzvu, avšak žalovaný nezaplatil žádnou částku.

2. V řízení se jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem Bulharska. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat a podle jakého právního řádu má soud ve věci postupovat. Podle článku 4 odst. 1 Nařízení rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I bis) mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Žalovaný má své bydliště na adrese uvedené shora, proto je pravomoc zdejšího soudu dána. Rozhodným právem je dle ust. čl. 4 Nařízení EP a Rady (ES) č. 864/2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) právo české.

3. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení svým postojem vyjádřili souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalovaný je v registru silničních vozidel zapsán jako provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 RZ SPZ. Zmíněné vozidlo nemělo v období od datum do datum a od datum do datum uzavřeno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

5. Z důvodu nepojištění vozidla RZ SPZ období od datum do datum, tedy za 67 dnů, uplatnila Jméno žalobkyně dne datum vůči žalovanému právo na zaplacení zákonného příspěvku ve výši 4 355 Kč a dále nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč. Kancelář tedy žalovaného vyzvala k úhradě celkové částky 4 655 Kč a 5 760 Kč, a to do 60 dnů od doručení výzvy. Tato výzva k zaplacení se dostala do dispoziční sféry žalovaného datum.

6. Z důvodu nepojištění uvedeného osobního automobilu v období od datum do datum, tedy za 84 dnů, uplatnila Jméno žalobkyně dne datum vůči žalovanému právo na zaplacení zákonného příspěvku ve výši 5 460 Kč a dále nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč. Kancelář tedy žalovaného vyzvala k úhradě celkové částky 5 760 Kč, a to do 30 dnů od doručení výzvy. Tato výzva k zaplacení se dostala do dispoziční sféry žalovaného datum.

7. Žalovaný pohledávku nezaplatil ani po doručení upomínky ze dne datum.

8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 6 zák. č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen ZákOdpŠk) provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po a) dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (dále jen „registrované vozidlo“), nebo b) dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo. (2) Má se za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích. Podle § 45 odst. 2 ZákOdpŠk provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. (3) Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. (4) Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného podle jednotlivých druhů vozidel a k nákladům mimosoudního uplatnění práva. Podle § 46 Zák OdpŠk (1) Zjistí-li Kancelář porušení povinnosti podle § 6 odst. 1, písemně vyzve provozovatele tuzemského vozidla k zaplacení příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti. (2) Výzva obsahuje popis důvodů vzniku práva na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v délce nejméně 30 dní ode dne dojití výzvy, poučení provozovatele tuzemského vozidla o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik práva na příspěvek. Podle § 47 ZákOdpŠk povinnost zaplatit příspěvek za dobu bez pojištění odpovědnosti a náklady Kanceláře spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek zaniká, jestliže Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek písemně nevyzve provozovatele tuzemského vozidla k zaplacení příspěvku, jde-li o osobu zapsanou v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář dozví, kdo je provozovatelem tuzemského vozidla.

9. Podle § 5 vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., k provedení zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen Vyhláška), sazba příspěvku pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 činí 65 Kč denně a podle § 6 Vyhlášky jsou náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek stanoveny ve výši 300 Kč.

10. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný byl v předmětném období zapsán jako provozovatel výše uvedeného osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, přičemž porušil povinnost uzavřít pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v období od datum do datum a od datum do datum. Jméno žalobkyně řádně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku za 67 a 84 dní nepojištění vozidla a k náhradě nákladů uplatnění, a to v prodloužené lhůtě 60 dnů od doručení výzvy, přičemž výzvy obsahovaly předepsané zákonné odůvodnění i poučení a byly žalovanému doručeny datum a datum. Žalobkyni proto vzniklo proti žalovanému právo na zaplacení příspěvku nepojištěných ve smyslu § 45 odst. 2 ZákPojOdp. Výše požadovaného příspěvku a výše požadovaných nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek odpovídají citovanému ustanovení prováděcí vyhlášky k ZákPojOdp. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil dlužnou částku ve výši 10 415 Kč dobrovolně, soud mu tuto povinnost uložil rozsudkem.

11. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil dlužnou částku ve lhůtě splatnosti, ocitl se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení v zákonné výši ode dne následujícího po splatnosti pohledávky.

12. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu proto soud žalobě vyhověl v plném rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 415 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.