OSBN 12 C 24/2024-180

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Jun Liškovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce ⟪LB:lb_002⟫ bytem Adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátem Jméno advokáta ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovaným: 1. Jméno žalované, narozená Datum narození žalované ⟪LB:lb_007⟫ bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ zastoupená advokátkou Jméno advokátky A ⟪LB:lb_009⟫ sídlem Adresa advokátky A ⟪LB:lb_010⟫ 2. Jméno advokátky B, narozený Datum narození advokátky B ⟪LB:lb_011⟫ bytem Adresa advokátky B ⟪LB:lb_012⟫ 3. Jméno advokátky C, narozená Datum narození advokátky C ⟪LB:lb_013⟫ bytem Anonymizováno ⟪LB:lb_014⟫ o určení neplatnosti darovací smlouvy

I. Návrh žalobce na přerušení řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř. se zamítá.

II. Zamítá se žaloba o určení, že

a) smlouva darovací sp. zn. Anonymizováno ze dne datum, na základě které mělo dojít k darování vlastnického práva k pozemku parc. č. hodnota, jehož součástí je dům č.p. Anonymizováno a pozemku parc. č. Anonymizováno, vše zapsané na LV č. hodnota, pro k. ú. adresa, obec adresa, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Anonymizováno kraj, katastrální pracoviště adresa na žalovanou je neplatná;

b) vlastníky pozemku parc. č.hodnota, jehož součástí je dům č.p. Anonymizováno a pozemku parc. č. Anonymizováno, vše zapsané na LV č. hodnota, pro k.ú. adresa, obec adresa, v rámci katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Anonymizováno kraj, katastrální pracoviště adresa jsou žalobce, 2. žalovaný a 3. žalovaná; a dále se zamítá žaloba, aby 1. žalovaná byla povinna vyklidit pozemek parc. č. hodnota, jehož součástí je dům č.p. Anonymizováno a pozemek parc. č. Anonymizováno, vše zapsané na LV č. hodnota, pro k. ú. adresa, obec adresa, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Anonymizováno kraj, katastrální pracoviště adresa a předat jej žalobci, 2. žalovanému a 3. žalované.

III. Žalobce je povinen ve lhůtě tří dnů nahradit 1. žalované náklady řízení částkou částka, k rukám zástupkyně 1. žalované, Jméno advokátky A, advokátky sídlem adresa.

IV. Žalobce je povinen ve lhůtě tří dnů nahradit 2. žalovanému náklady řízení částkou částka.

V. Ve vztahu mezi žalobcem a 3. žalovanou žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou dne datum domáhal toho, aby soud určil, že darovací smlouva sp. zn N Anonymizováno ze dne datum (dále též jako „darovací smlouva“), na základě které mělo dojít k darování vlastnického práva k podílu ve výši id. ½ na pozemku parc. č. hodnota, jehož součástí je dům č.p. Anonymizováno a na pozemku parc. č. Anonymizováno, vše zapsané na listu vlastnictví č. hodnota, pro katastrální území adresa, obec adresa, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště Anonymizováno (dále též jako „předmětné nemovité věci“ či „nemovitost“), je neplatná. Zároveň požadoval, aby soud určil, že žalovaná Jméno žalované (dále též jako „žalovaná 1“) je povinna uhradit k rukám právního zástupce žalobce náhradu nákladů soudního řízení. V žalobě uvedl, že žalobce je dědicem po jméno FO (dále též jako „zůstavitelka“), která byla vlastníkem id. ½ předmětných nemovitých věcí. Dané nemovitosti byly však převedeny na žalovanou 1, a to na základě darovací smlouvy, přestože dědické řízení nebylo řádně ukončeno. O dědictví sice rozhodl Okresní soud v Benešově prostřednictvím pověřené notářky tituly před jménem jméno FO, když vydal usnesení ze dne datum, č.j. spisová značka (dále též jako „usnesení“) ve věci řízení o pozůstalosti zůstavitelky. Jelikož však předmětné usnesení nebylo žalobci doručeno, nenabylo ani nikdy právní moci. Žalobce jako neopominutelný dědic byl pověřenou notářkou zcela ignorován, neboť ho nikdy písemně neobeslala, neúčastnil se nikdy žádného jednání (žije v Anonymizováno), nebyl poučen o možnosti odmítnout dědictví a ani toto dědictví nikdy neodmítl. Byl tak hrubě poškozen na svých právech, kdy nemohl uplatňovat také procení práva. Z toho důvodu žalobce podal žalobu pro zmatečnost a současně odvolání proti předmětnému usnesení. S ohledem na skutečnost, že usnesení nikdy nenabylo právní moci, dárce Jméno advokátky B (dále též jako „žalovaný 2“) se ani nikdy nestal vlastníkem nemovitých věcí a nemohl je tedy ani platně darovat žalované 1. Z toho důvodu má žalobce jako dědic a účastník dědického řízení naléhavý právní zájem na určení, že je darovací smlouva nepatná a nemovitost náleží i nadále do pozůstalosti. Dne datum žalobce podal návrh na rozšíření počtu účastníků, a to o žalovaného Jméno advokátky B, tedy žalovaného 2, a žalovanou Jméno advokátky C (dále též jako „žalovaná 3“), a návrh na změnu petitu žaloby, respektive rozšířil petit o návrh, že vlastníky předmětných nemovitých věcí jsou žalobce, žalovaný 2 a žalovaná 3. Dále o návrh, aby soud určil žalované 1 předmětné nemovité věci vyklidit a předat spoluvlastníkům, tedy žalobci, žalovanému 2 a žalované 3. Součástí podaného návrhu byl i návrh na přerušení řízení, a to do okamžiku, dokud nebudou pravomocně skončena všechna řízení (žaloba pro zmatečnost, odvolání proti usnesení). Zdejší soud změnu žaloby připustil, a to usnesením Okresního soudu v Benešově ze dne datum, č.j. spisová značka. Po provedeném dokazování žalobce uvedl, že na žalobě trvá a žádal, aby mu bylo vyhověno v plném rozsahu. Zároveň požadoval náhradu nákladů řízení. Uvedl, že mu byla upřena účast na dědickém řízení. Současně zdůraznil, že nehovoří dobře česky a nerozumí ani obsahu dědického řízení. Dále sdělil, že odmítá pravost e-mailu, který byl obsahem dědického řízení a byl čten v tomto řízení jako důkaz. Jelikož v dané věci byla podána i ústavní stížnost, požadoval, aby řízení bylo přerušeno do doby, dokud nerozhodne Ústavní soud ČR a dokud nebude pravomocně rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost v dědickém řízení.

2. Žalovaná 1 ve vyjádření k žalobě ze dne datum uvedla, že navrhuje žalobu v plném rozsahu zamítnout, neboť nesouhlasí s žalobním tvrzením a žalobu považuje za zcela nedůvodnou. Uvedla, že předmětné nemovité věci nabyla na základě právně bezvadné darovací smlouvy ze dne datum, sepsané v notářské zápise Anonymizováno (dále též jako „nabývací titul“). Předmětné nemovité věci nabyla od žalovaného 2, který byl zapsán v katastru nemovitostí jako výlučný vlastník předmětných nemovitostí, čímž jí též svědčí dobrá vůle v jednání s důvěrou v zápis do veřejného seznamu, tedy v souladu se skutečných právním stavem. Zároveň se domnívá, že předmětná žaloba je přinejmenším předčasná, neboť žalobce nevyčerpal všechny řádné ani mimořádné opravné prostředky v rámci dědického řízení, a to jak proti předmětnému usnesení, tak i proti jiným rozhodnutím v řízení. Současně je jí známo, že žalovaný uznal za platnou závěť zůstavitelky a zároveň se vzdal veškerých nároků, včetně nároku na povinný díl, neboť již od žalovaného 2 obdržel majetek značné hodnoty, a to zejména ve společnosti jméno FO v Anonymizováno, ve které je žalobce statutárním orgánem. Dále uvedla, že není pravdou, že by žalobci nenáležela e-mailová adresa e-mail, která je i uvedena na webových stránkách společnosti jako jeho kontaktní údaj. Současně žalovaná 1 poukázala na skutečnost, že žalobci by v dědickém řízení nenáleželo právo na nabytí spoluvlastnického podílu na předmětných nemovitých věcech, ale pouze na vyplacení povinného dílu, tedy na vypořádání v penězích ve výši částka ze strany žalovaného 2. Předmětnou žalobou tak nelze dosáhnout jiného stavu vlastnických práv, než který by předcházel uzavření nabývacího titulu. I z tohoto důvodu nelze žalobu považovat za přípustnou, a nelze na straně žalobce shledat naléhavý právní zájem na určení neplatnosti nabývacího titulu. Po provedeném dokazování uvedla, že trvá na zamítnutí žaloby, neboť je nepochybné, že žalovaná 1 je vlastníkem předmětných nemovitých věcí. Ohledně skutečnosti, kterou uvedl žalobce závěrem, že špatně mluví nebo neumí česky, tak je třeba zdůraznit, že je občanem České republiky a má státní občanství České republiky. Dále uvedla, že každý má být bdělý ve svých právech a obezřetných ve svých záležitostech. Jestliže pak někdo učiní ze svého e-mailu nějaké sdělení, tak by si měl být vědom i důsledků, pokud je posléze bude popírat.

3. Žalovaný 2 během jednání dne datum uvedl, že žalobci již předal podnik v Anonymizováno v hodnotě zhruba Anonymizováno miliónu kanadských dolarů. Sám ještě prodal pozemky v České republice zaAnonymizovánoAnonymizováno miliónu korun českých, za které pak nakoupil stroje a dovezl je do této firmy. Dále převedl žalobci i další hodnoty. Ten si aktuálně zakoupil dům za Anonymizováno milióny kanadských dolarů. Domnívá se tedy, že žalobci již poskytl dostatečně velké plnění. Po provedeném dokazování navrhl žalobu zamítnout a zároveň žádal přiznání náhrady nákladů řízení. Odkázal i na tvrzení a argumentaci žalované 1.

4. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne datum bylo zjištěno, že k pozemku parc. č. st. Anonymizováno, jehož součástí je stavba: adresa, č.p. Anonymizováno, rod. dům, stavba stojí na pozemku p. č. st. Anonymizováno a pozemku parc. č. Anonymizováno, orná půda, vše v zapsané na listu vlastnictví č. hodnota, pro katastrální území adresa, obec adresa, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa, náleží vlastnické právo Jméno žalované, a to na základě smlouvy darovací sp. zn. Anonymizováno ze dne datum. S právními účinky zápisu k okamžiku datum.

6. Z protokolu, který byl sepsán notářem jako soudním komisařem tituly před jménem jméno FO dne datum bylo zjištěno, že proběhlo jednání v řízení o pozůstalosti po jméno FO, narozené datum a zemřelé datum, a to za přítomnosti pozůstalého manžela Jméno advokátky B (žalovaný 2) a pozůstalé dcery Jméno advokátky C (žalovaná 3). Zůstavitelka zanechala závěť ze dne datum, na základě které, se dědicem veškerého jejího majetku stal její manžel Jméno advokátky B. Zároveň pozůstalý manžel a pozůstala dcera Jméno advokátky C uzavřeli dohodu o vypořádání povinného dílu, na základě které, pozůstalý manžel měl vyplatit dceři zůstavitelky její podíl ve výši částka, a to do 30 dnů ode dne právní moci usnesení o schválení této dohody.

7. Usnesením Okresního soudu v Anonymizováno ze dne datum, č.j. spisová značka, bylo rozhodnuto tituly před jménem jméno FO, notářkou se sídlem v Anonymizováno, jako soudní komisařkou pověřenou soudem k provedení úkonů v pozůstalostní věci zůstavitelky jméno FO, která zemřela dne datum, o stanovení obvyklé ceny majetku patřícího do společného jmění zůstavitelky a jejího manžela Jméno advokátky B, a to částkou ve výši částka s tím, že pozůstalý manžel nabývá veškerý majetek zůstavitelky. Dále byla schválena dohoda o vypořádání společného jmění zůstavitelky a jejího manžela Jméno advokátky B a schválena dohoda o vypořádání povinného dílu z dědictví s tím, že pozůstalý manžel vyplatí dceři zůstavitelky Jméno advokátky C její podíl ve výši částka, a to do 30 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení. Zároveň bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení a že odměnu notářky, jako pověřené soudní komisařky, a její hotové výdaje, včetně DPH, jsou pak povinni hradit dědicové, kteří nabyli dědictví podle vzájemného poměru svých podílů. Předmětné usnesení bylo téhož dne doručeno jak pozůstalému manželovi Jméno advokátky B, tak i pozůstalé dceři Jméno advokátky C, která byla v dané věci zastoupena na základě plné moci advokátem tituly před jménem jméno FO.

8. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne datum bylo zjištěno, že k pozemku parc. č. st. Anonymizováno, jehož součástí je stavba: adresa, č.p. Anonymizováno, rod. dům, stavba stojí na pozemku p. č. st. Anonymizováno a pozemku parc. č. Anonymizováno, orná půda, vše v zapsané na listu vlastnictví č. hodnota, pro katastrální území adresa, obec adresa, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa, náleží vlastnické právo Jméno žalované, a to na základě smlouvy darovací sp. zn. Anonymizováno ze dne datum. S právními účinky zápisu k okamžiku datum.

9. Z vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. Anonymizováno ze dne datum vyplynulo, že vklad vlastnického práva k předmětným nemovitým věcem nabyla Jméno žalované, a to na základě smlouvy kupní sp. zn. Anonymizováno ze dne datum, a to s právními účinky zápisu k okamžiku datum.

10. Z notářského zápisu ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno, sepsaného v notářské kanceláři tituly před jménem jméno FO bylo zjištěno, že Jméno advokátky B, narozený Datum narození advokátky B, uzavřel s Jméno žalované, jako strana obdarovanou, darovací smlouvu, jejímž předmětem byl pozemek parc. č. st. Anonymizováno, jehož součástí je stavba: adresa, č.p. Anonymizováno, rod. dům, stavba stojí na pozemku p. č. st. Anonymizováno a pozemek parc. č. Anonymizováno, orná půda, vše v zapsané na listu vlastnictví č. hodnota, pro katastrální území adresa, obec adresa. Dále pozemek parc. č. Anonymizováno, trvalý travní porost, v katastrálním území právnická osoba, zapsaný na listru vlastnictví č. hodnota pro katastrální území právnická osoba, obec adresa, a to včetně rekreační chaty, která nebyla zapsaná v katastru nemovitostí.

11. Z e-mailové komunikace bylo zjištěno, že dne datum byl z e-mailové adresy e-mail zaslán e-mail na e-mailovou adresu e-mail s informacemi ohledně závěti zůstavitelky a skutečností, že otec jako dědic (žalovaný 2) bude muset vyplatit jméno FO a jemu (žalobci) něco přes částka. Žalobce se měl ozvat notářce tituly před jménem jméno FO, zda si přeje vyplatit či nikoliv, popřípadě si mohou ještě zavolat, pokud by bylo potřeba to prodiskutovat. Dne datum bylo odeslána odpověď z e-mailové adresy e-mail s tím, že je syn od jméno FO sr. a jméno FO. Peníze si v danou chvíli nepřevezme a mohou zůstat u jeho otce. Předmětný e-mail podepsal jméno FO, prezident společnosti jméno FO jméno FO.

12. Dne datum byla Okresnímu soudu v Benešově prostřednictvím datové schránky doručena od právního zástupce žalobce žaloba pro zmatečnost, a usnesení ze dne datum, č.j. spisová značka, neboť mu soud prvního stupně procesně vadným postupem zcela odepřel účast v řízení. Uvedl, že byl v průběhu dědického řízení ze strany notářky tituly před jménem jméno FO ignorován, o možnosti odmítnout dědictví nebyl poučen a toto dědictví ani nikdy neodmítl. Předmětné usnesení, které bylo vydáno bez jeho vědomí mu ani nikdy nebylo doručeno. Tímto byl tak hrubě poškozen na svých právech, neboť nemohl uplatňovat svá procení práva. Požadoval tedy, aby soud předmětné usnesení v plném rozsahu zrušil a věc řádně znovu projednal. Zároveň s podanou žalobou pro zmatečnost bylo téhož dne zdejšímu soudu doručeno i odvolání proti usnesení ze dne datum, č.j. spisová značka, které bylo adresované Krajskému soudu v Praze, a to prostřednictvím zdejšího soudu. Důvody podaného odvolání byly shodné jako v podané žalobě pro zmatečnost. Žalobce zde požadoval, aby odvolací soud napadané usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání věci s tím, že již bude přizván jako účastník řízení.

13. Usnesením Krajského soud v Praze ze dne datum, č.j. spisová značka, bylo odvolání odmítnuto. Zároveň odvolací soud žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud ve svém odůvodnění uvedl mimo jiné, že soud prvního stupně při svém rozhodování vycházel z vyjádření otce žalobce, coby univerzálního závětního dědice zůstavitelky, který pozůstalostnímu soudu sdělil, že se syn jeho a zůstavitelky svého práva na uspokojení svého povinného dílu v pozůstalostním řízení zůstavitelky nedomáhá. Tento svůj nárok ponechává mimo pozůstalostní řízení, což i podpořil e-mailovou zprávou ze dne datum, kterou zaslal přímo jméno FO. Z obsahu zprávy pak i příslušný odvolací soud vyvodil, že syn zůstavitelky byl informován o univerzální závěti své matky ve prospěch otce, nesdělil soudu k této závěti žádné své námitky, jde-li o její pravost a platnost, nezformulovat ani žádný svůj požadavek na vypořádání svého povinného dílu v pozůstalostním řízení své matky, naopak výslovně toto ponechal k řešení mimo toto pozůstalostní řízení. Zároveň uvedl, že peníze, které by mu náležely, mohou zůstat u jeho otce, neboť je v tuto chvíli nebude z majetku zůstavitelky brát. Na základě vyjádření syna zůstavitelky tedy soud prvního stupně i jednal již jen s manželem zůstavitelky, coby závětním dědicem, a dcerou zůstavitelky, coby věřitelem, který uplatnil právo na vypořádání svého povinného dílu v tomto pozůstalostním řízení. Syn zůstavitelky tak nebyl účasten řízení ani jako účastník řízení ani jako neopomenutelný dědic. Odvolací soud tak konstatoval, že nebyl žádný důvod s ním v pozůstalostním řízení komunikovat a poučovat jej, coby v úvahu přicházejícího dědice zůstavitelky. Z pohledu odvolacího soudu, vzhledem k univerzální závěti zůstavitelky, o níž nebylo žádných pochyb, postupoval soud prvního stupně správně.

14. Usnesením Okresního soudu v Benešově ze dne datum, č.j. spisová značka, byla žaloba pro zmatečnost proti usnesení Okresního soudu v Benešově vydaném tituly před jménem jméno FO, notářkou se sídlem v Benešově, jako soudní komisařkou, dne datum pod č.j. spisová značka, Anonymizováno, zamítnuta. Zároveň bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Zdejší soud zde dospěl k závěru, že jelikož v projednávané věci podal žalobu pro zmatečnost syn zůstavitelky, který nebyl účastníkem řízení o pozůstalosti, jelikož nebyl dědicem, jímž zůstavitelka dle jí pořízení závěti povolala pouze svého manžela, přičemž proti závěti nebyly vzneseny žádné námitky, ani se nestal nepominutelný dědicem, když výslovně prohlásil, že svůj povinný díl nežádá, nesvědčilo tedy ani žalobci právo podat žalobu pro zmatečnost.

15. Podle § 2055 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.

16. Podle § 2057 odst. 1 občanského zákoníku při darování věci zapsané do veřejného seznamu vyžaduje smlouva písemnou formu.

17. Podle § 1105 občanského zákoníku platí, že převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu.

18. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

19. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 253/2013 Sb., o katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů je katastr nemovitostí veřejný seznam, který obsahuje soubor údajů o nemovitých věcech vymezených tímto zákonem zahrnující jejich soupis, popis, jejich geometrické a polohové určení a zápis práv k těmto nemovitostem.

20. Žalobce v podané žalobě argumentoval naléhavým právním zájmem, avšak soud dospěl k následujícím závěrům. Ohledně určení, že darovací smlouva je neplatná, soud zde neshledal naléhavý právní zájem, neboť lze žalovat na plnění, resp. zde na určení vlastnictví (což žalobce také učinil), a tudíž zde naléhavý právní zájem neshledal. Posouzení platnosti darovací smlouvy je pak otázkou řešenou předběžně, v rámci rozhodování o žalobě určovací. Nadto, i kdyby bylo vyhověno žalobě na neplatnost darovací smlouvy, v právním postavení žalobce (ve vztahu k předmětným nemovitostem) by se ničeho nezměnilo. Naopak právní zájem soud shledal v otázce případných vlastnických práv žalobce, pokud není ve veřejném seznamu zapsán jako vlastník nemovitostí, ačkoli jím skutečně je. Zde však uzavřel, že žalobce není spoluvlastníkem předmětných nemovitých věcí, neboť to je následek existence univerzální závěti, která vylučuje žalobce z pozice dědice; jako jediné, univerzálního dědice totiž povolává pouze 2. žalovaného. Žalobce by mohl mít nárok pouze na vypořádání povinného dílu z pozůstalosti po matce finanční formou. Za situace, kdy existuje platná závěť, se žalobce do postavení dědice a spoluvlastníka předmětných nemovitých věcí nemůže dostat. Z obsahu dědického řízení je navíc jasné, že do pozůstalosti by případně spadala jen polovina nemovitostí, neboť polovina náleží žalobci 2 z titulu vypořádání společného jmění se zůstavitelkou (které zaniklo až smrtí zůstavitelky, její manželství se žalovaným 2 trvalo a zaniklo až smrtí zůstavitelky). Tedy jen polovina předmětných nemovitých věcí by mohla být předmětem nároků, nikdy by se však nemohlo jednat o nemovitost jako celek. Jak již však bylo uvedeno, nebylo možné žalobě v této části vyhovět ani ohledně jedné ideální poloviny nemovitostí, které tvořily součást pozůstalosti, protože žalobci svědčil pouze nárok na finanční vypořádání povinného dílu, nikoli nárok na pozůstalost (byl v rámci dědického řízení věřitelem, nikoli dědicem).

21. Žalobce dále požadoval vyklizení předmětné nemovitosti žalovanou 1. Zde by mohl soud žalobci vyhovět pouze za předpokladu, že by byl oprávněn vyklizení předmětné nemovitosti požadovat, tato okolnost není dána. Žalobce nemá k nemovitostem žádný vztah, který by jej opravňoval žádat vyklizení nemovitostí. Tento svůj žalobní nárok zjevně opřel o předpoklad, že bude vyhověno jeho žalobě v části určení vlastnictví. Zde však bylo žaloba zamítnuta, platí proto, že žalobce nemá ve věci žaloby na vyklizení aktivní legitimaci. Ta by nebyla dána ani tehdy, kdyby soud přechozím výrokům vyhověl, neboť by nebyly pravomocné. Požadavek na vyklizení nemovitosti, jak je formulován v žalobě, je minimálně předčasný. Ze všech těchto důvodů byla žaloba na vyklizení nemovitostí zamítnuta.

22. Jelikož v daném případě existuje pravomocné dědické rozhodnutí, které soud v civilním řízení není oprávněn jakkoliv měnit, naopak, je povinen z něj vycházet, tedy pro soud je závazné, jak byla pozůstalost v příslušném řízení projednána jak o ní bylo rozhodnuto. V tomto případě soud především vycházel z existence platné univerzální závěti, která má za následek, že žalobce v pozůstalostním řízení neměl postavení dědice a nemůže tedy v žádném případě z pozůstalosti ani ničeho zdědit. V dědickém řízení by měl pouze nárok (a to nárok věřitele pozůstalosti, nikoliv nárok dědice) na případný povinný díl, který by byl vypořádán určitým finančním ekvivalentem. Ze všech uvedených důvodů soud žalobu zamítl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

23. Soud zároveň zamítl i návrh žalobce na přerušení řízení (výrok I.), neboť pro přerušení řízení nejsou splněny podmínky. Soud má již k dispozici pravomocné dědické rozhodnutí, a to i přestože jsou proti němu podány opravné prostředky - ty prostředky nemohou být důvodem pro přerušení řízení (srov. NS spisová značka). O řádném opravném prostředku již bylo rozhodnuto (odvolání žalobce bylo odmítnuto), rozhodnuto bylo již i o žalobě pro zmatečnost (soudem prvého stupně byla zmítnuta).

24. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobce je povinen zaplatit žalované 1 jejich náhradu, a to částku ve výši částka, neboť žalovaná byla plně procesně úspěšná, resp. žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta. Uvedená částka se skládá z odměny advokátky za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření žalované 1 k žalobě ze dne datum a účast na jednání před soudem dne datum) podle § 11 odst. 1, § 7 bod 5. a § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném ke dni provedení daného úkonu, přičemž odměna za převzetí a přípravu zastoupení a vyjádření žalované k žalobě činí za jeden úkon částka, náhrada hotových výdajů za tyto dva úkony právních služeb činí částka za každý úkon podle § 13 odst. 4 podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění do datum (dále jen „advokátní tarif“). Odměna za účast na jednání před soudem dne datum pak činila částka dle § 9 odst. 4 písm. a), § 9 odst. 1 a § 12 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátních tarif), ve znění od datum (dále jen „advokátní tarif od datum“). Náhrada hotových výdajů za tento úkon právní služby činila částka podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu od datum. Dále z náhrady cestovních výdajů za cestu k ústnímu jednání dne datum z adresa (sídla právní zástupkyně žalované 1) do Benešova (místa jednání) a zpět celkem ve výši částka (celkem cesta 244 km vykonaná osobním automobilem tovární značky Anonymizováno,AnonymizovánoRZ: SPZ, při průměrné spotřebě motorové nafty 6,3 l na 100 km, ceně motorové nafty částka/l a sazbě částka/km) podle § 13 odst. 5 advokátního tarifu, a nakonec z náhrady za promeškaný čas při cestách na jednání soudu v počtu osmi půlhodin po částka (celkem částka) podle § 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu. Právní zástupkyně žalované 1 není plátkyní DPH, proto jí nebyla přiznána náhrada DPH u úkonů, které byly vykonány její osobou. U ostatních úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření žalované 1 k žalobě ze dne datum) a paušální náhrada hotových výdajů, které byly vykonány předchozím zástupcem žalované 1, soud DPH ve výši 21 % přiznal, což je ve výši částka, neboť ten byl plátcem DPH. Soud však nepřiznal právní zástupkyni žalované 1 jí vyúčtované „osobní jednání klienta a advokáta přesahující hodinu“ ze dne datum, neboť toto jednání nebylo ničím doloženo.

25. Žalobce je dále povinen zaplatit žalovanému 2 náhradu nákladů řízení, o kterých bylo též rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že náhrada nákladů činí částku ve výši částka, neboť žalovaný byl plně procesně úspěšný, resp. žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta. Uvedená částka se skládá z odměny advokáta za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, jednoduché podání ze dne datum, které bylo soudu doručeno dne datum) podle § 11 odst. 1, § 11 odst. 2 a odst. 3, § 7 bod 5. a § 9 odst. 4 písm. b) advokátního tarifu, přičemž odměna za převzetí a přípravu zastoupení činí částka a jednoduché podání (návrh na ustanovení opatrovníka žalované 3) pouze ve výši částka, neboť se dle obsahu jednalo o jednoduchý úkon. Náhrada hotových výdajů za tyto dva úkony právní služby činí částka za každý úkon podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Dále z náhrady cestovného za cestu na jednání dne datum, neboť žalovaný 2 vypověděl svému právnímu zástupci tituly před jménem adresa plnou moc těsně před zahájením tohoto jednání. Z toho důvodu byly přiznány pouze cestovní výdaje podle § 13 odst. 5 advokátního tarifu od datum, a to ve výši ceny jízdného při užití veřejného hromadného dopravního prostředku (tedy za cestu z Anonymizováno – sídla právního zástupce tituly před jménem adresa k Okresnímu soudu adresa podle Anonymizováno.), a to ve výši 2 x částka, celkem tedy částka, neboť soud neměl k dispozici žádné vyúčtovaní cestovného od tohoto právního zástupce. Dále i náhradu za promeškaný čas při cestě na jednání soudu v počtu čtyř půlhodin po částka (celkem částka) podle § 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu od datum. K odměně a náhradám dále náleží náhrada ve výši 21 % za DPH, neboť právní zástupci žalovaného 2, kteří dané úkony činili, byli plátci DPH, a to ve výši částka. Jelikož žalovaný nebyl již při jednání před zdejším soudem dne datum zastoupen právním zástupcem, soud postupoval dále dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), a rozhodl dle § 1 odst. 3 písm. c) a § 2 odst. 3 vyhlášky o přiznání paušální náhrady ve výši částka.

26. Žalované 3 soud náhradu nákladů nepřiznal, přestože byla plně procesně úspěšná, neboť jí žádné náklady během řízení nevznikly.

27. Soud rovněž provedl podle § 164 o. s. ř. opravu výroku IV. tohoto rozsudku, neboť v písemném vyhotovení protokolu o jednání před soudem ze dne datum došlo ke zjevné nesprávnosti – když bylo v uvedeném výroku nesprávně uvedeno „Žalobce je povinen ve lhůtě tří dnů nahradit 2. žalovanému náklady řízení částkou určenou v písemném vyhotovení rozhodnutí, k rukám zástupce 2. žalovaného.“ namísto správného „Žalobce je povinen ve lhůtě tří dnů nahradit 2. žalovanému náklady řízení částkou určenou v písemném vyhotovení rozhodnutí“, neboť je zřejmé, že žalobci nemohla být uložena povinnost nahradit náklady řízení k rukám zástupce 2 žalovaného, když žalovaný 2 v době vyhlášení rozsudku již zastoupen nebyl.

Poučení:

Proti výroku I. tohoto rozsudku není odvolání přípustné.

Proti výroku II., III., IV. a V. tohoto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.

Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).