OSBR 6 C 109/2020-17

Okresní soud v Berouně, sídlem adresa, Česká republika, rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Lanzovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_007⟫ bytem adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení částky 8.501,70 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8.501,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 1.489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa.

1. Žalobou doručenou soudu dne 15. 7. 2020 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 8.501,70 Kč z titulu neuhrazené ceny za tzv. služby třetích stran a z titulu neuhrazené kupní ceny za mobilní telefon Huawei P9 Lite. Tvrdila, že s žalovanou uzavřela dne 26. 11. 2016 smlouvu o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací podle § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o elektronických komunikacích“), na základě které se zavázala poskytovat žalované službu elektronických komunikacích a zprostředkovávat za splnění smluvních podmínek přístup ke službám třetích stran a žalovaná se naproti tomu zavázala hradit za poskytované služby sjednané ceny. Mezi tzv. služby třetích stran, s jejichž úhradou byla žalovaná v prodlení, spadaly SMS platby, audiotex platby, dárcovské SMS a m-peněženka. Žalobkyně dále s žalovanou uzavřela kupní smlouvu na zařízení Huawei P9 Lite a dohodu o splátkách ceny zařízení ze dne 26. 11. 2016, na základě které se žalovaná zavázala uhradit v pravidelných měsíčních splátkách kupní cenu za toto zařízení, a to pod hrozbou tzv. zesplatnění dlužné částky v případě prodlení s úhradou některé ze sjednaných splátek. Žalobkyně vyúčtovala žalované poskytnuté služby a cenu za objednané zboží prostřednictvím osmi vyúčtování znějících na celkovou částku 21.316,84 Kč. V tomto soudním řízení však uplatnila nárok na zaplacení pouze některých z vyúčtovaných položek, a to konkrétně částek 400 Kč (m-platba), 7x 200 Kč (splátka za zařízení), 810 Kč (audiotext platba), 99 Kč (SMS platba), 2x 1.800 Kč (audiotext platba), 2x 499 Kč (m-platba), 1.400 Kč (doplacení splátek za zařízení), jejichž součet byl vyšší než celková částka uplatněná žalobou, což bylo dáno interním zaokrouhlováním v evidenčním systému žalobkyně (žalobkyně proto požadovala nižší částku, což bylo ve prospěch žalované). Přestože byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne 4. 3. 2019, ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), vyzval žalobkyni i žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřily, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Účastnice na výzvu nereagovaly, pročež soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Soud ve věci vycházel z obsahu listin založených ve spise, a to z potvrzení smlouvy číslo o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací ve spojení se všeobecnými podmínkami pro poskytování služeb elektronických komunikací, z potvrzení o uzavření dohody o splátkách ceny za zařízení číslo ve spojení s podmínkami služby Vodafone splátky, z faktury číslo z vyúčtování ze dnů 10. 11. 2017, 10. 12. 2017, 10. 1. 2018, 10. 2. 2018, 10. 3. 2018, 10. 4. 2018, 10. 5. 2018 a 10. 6. 2018 včetně rozpisů vyúčtování za služby, z oznámení o ukončení poskytování služeb ze dne 10. 6. 2018, jakož i z předžalobní upomínky ze dne 4. 3. 2019 spolu s poštovním podacím archem.

5. Ze shora uvedených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, dle něhož žalobkyně na straně poskytovatele uzavřela s žalovanou na straně zákazníka dne 26. 11. 2016 smlouvu číslo, na jejímž základě se zavázala poskytovat žalované služby elektronických komunikací a zprostředkovávat služby třetích stran, za což se žalovaná zavázala hradit sjednanou cenu. Téhož dne žalobkyně na straně prodávajícího uzavřela s žalovanou na straně kupujícího též kupní smlouvu na mobilní telefon Huawei P9 Lite za cenu 6.977 Kč, na základě níž žalovaná při převzetí mobilního telefonu uhradila částku 2.177 Kč a zbývající částku ve výši 4.800 Kč se zavázala uhradit ve 24 splátkách po 200 Kč, přičemž se účastnice dohodly, že žalobkyně je v případě prodlení žalované s úhradou některé ze splátek kupní ceny nebo s úhradou vyúčtovaných služeb delším než 30 dnů po lhůtě splatnosti, oprávněna závazek k úhradě kupní ceny„ zesplatnit“. Za období od 10. 10. 2017 do 9. 11. 2017 žalobkyně vyfakturovala žalované za poskytnuté služby částku 3.894,54 Kč (plus nedoplatek z minulého období), z čehož činila splátka za zařízení 200 Kč a platby třetím stranám za audiotext platbu/různé a m-peněženku dohromady 2.299 Kč. Za období od 10. 11. 2017 do 9. 12. 2017 vyfakturovala žalované částku 3.527 Kč (plus nedoplatek z minulého období), z čehož činila splátka za zařízení 200 Kč a platby třetím stranám za audiotext platbu/různé a m-peněženku dohromady 2.299 Kč. Za období od 10. 12. 2017 do 9. 1. 2018 vyfakturovala žalované částku 2.900 Kč (plus nedoplatek z minulého období), z čehož činila splátka za zařízení 200 Kč a platby třetím stranám za SMS platbu/různé, audiotext platbu/různé a m-peněženku dohromady 1.309 Kč. Za období od 10. 1. 2018 do 9. 2. 2018 vyfakturovala žalované částku 2.933 Kč (plus nedoplatek z minulého období), z čehož činila splátka za zařízení 200 Kč. Za období od 10. 2. 2018 do 9. 3. 2018, od 10. 3. 2018 do 9. 4. 2018 a od 10. 4. 2018 do 9. 5. 2018 vyfakturovala žalované tři částky po 1.048 Kč (plus nedoplatky z minulého období), z čehož činily splátky za zařízení 3x 200 Kč. Za období od 10. 5. 2018 do 9. 6. 2018 vyfakturovala žalované částku 5.118,12 Kč (plus nedoplatek z minulého období), sestávající mimo jiné z částky 1.400 Kč odpovídající doplatku splátek za zařízení. Vzhledem k tomu, že žalovaná ze shora uvedených částek odpovídajících ceně za tzv. služby třetích stran, splátkám za zařízení (mobilního telefonu Huawei P9 Lite) a doplatku splátek za toto zařízení ničeho neuhradila ani na základě předžalobní výzvy ze dne 4. 3. 2019, je s plněním svého dluhu vůči žalobkyni v prodlení.

6. Podle ustanovení § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích se pro účely tohoto zákona službou elektronických komunikací rozumí služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací.

7. Podle ustanovení § 2 písm. o) zákona o elektronických komunikacích se pro účely tohoto zákona veřejně dostupnou službou elektronických komunikací rozumí služba elektronických komunikací, z jejíhož využívání není nikdo předem vyloučen.

8. Ustanovení § 63 a § 64 zákona o elektronických komunikacích pak upravují náležitosti smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, jakož i práva a povinnosti smluvních stran takové smlouvy a otázky spojené s vyúčtováním ceny a reklamací.

9. Podle ustanovení § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

10. Podle ustanovení § 1931 občanského zákoníku, bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.

11. Ustanovení § 2079 a násl. občanského zákoníku upravuje koupi, přičemž vychází z toho, že kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

12. Konečně podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši úroku z prodlení upravuje § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

13. Soud předně posuzoval, zda má pravomoc rozhodnout tento spor v části týkající se zaplacení ceny za tzv. služby třetích stran, přičemž vyšel z usnesení zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, ze dne 25. 9. 2018, č. j. Konf 19/2018-13, z něhož plyne, že mezi služby elektronických komunikací ve smyslu § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikací nespadají služby, jejichž užívání, resp. přístup k jejich obsahu, poskytovatel sice zprostředkuje svou sítí a prostřednictvím služeb elektronických komunikací, nicméně obsah samotné služby závisí na poskytovateli takové služby. příjmení ohledně takových služeb, které neposkytuje telekomunikační operátor, ale jeho smluvní partneři, a které jsou označovány také jako služby třetích stran, nejsou spory o plnění povinností uložených na základě zákona o elektronických komunikacích a rozhoduje o nich soud, nikoli Český telekomunikační úřad. příjmení soud tudíž má v souladu s § 7 odst. 1 o.s.ř. pravomoc rozhodnout spor v části týkající se neuhrazených služeb třetích stran, přičemž je dle téhož ustanovení oprávněn rozhodnout i spor v jeho druhé části týkající se neuhrazené kupní ceny za mobilní telefon.

14. Vycházeje ze shora uvedeného dospěl soud na základě listin založených ve spise k závěru, že žaloba je důvodná. Smlouva číslo, kterou účastnice uzavřely, je smlouvou o poskytování služeb veřejných elektronických komunikacích ve smyslu § 63 zákona o elektronických komunikacích a zároveň v části, v níž se účastnice dohodly na zprostředkování tzv. služeb třetích stran, se jedná o smlouvu nepojmenovanou ve smyslu ustanovení § 1746 odst. 2 občanského zákoníku Vedle toho účastnice uzavřely též kupní smlouvu dle ustanovení § 2079 a násl. občanského zákoníku, přičemž se dohodou číslo v souladu s § 1931 občanského zákoníku dohodly na zaplacení části kupní ceny ve splátkách. Soud pak vzal za zjištěné, že žalobkyně se na základě smlouvy číslo ve spojení s všeobecnými podmínkami zavázala žalované mj. zprostředkovat tzv. služby třetích stran a žalovaná se za tyto služby zavázala hradit sjednanou cenu. Za rozhodné období od 10. 12. 2017 do 9. 6. 2018 žalobkyně vyúčtovala žalované za tzv. služby třetích stran celkem 5.907 Kč, žalovaná však z této částky žalobkyni ničeho neuhradila. Žalovaná se též zavázala uhradit ve splátkách část kupní ceny za mobilní telefon, přičemž jí žalobkyně v souladu s dohodou účastnic číslo za shora uvedené rozhodné období vyúčtovala na splátkách za zařízení celkovou částku 1.400 Kč (7x 200 Kč). Protože žalovaná z těchto splátek ničeho neuhradila, došlo k tzv. zesplatnění kupní ceny, tedy žalobkyně v souladu s občanským zákoníkem a dohodou o splátkách vyúčtovala žalované zbývající část kupní ceny odpovídající částce 1.400 Kč, kterou žalovaná rovněž dosud neuhradila. Celková dlužná částka tak činí 8.707 Kč, z čehož žalobkyně v tomto soudním řízení uplatnila pouze 8.501,70 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná se k žalobě nevyjádřila a neuvedla na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně jakkoliv zpochybnila, soud žalobě zcela vyhověl tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku. Třídenní lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř., přičemž neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.

15. O nákladech řízení soud rozhodl tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobkyně sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a jednak z odměny advokáta, která byla tvořena částkou 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) a paušální náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši 189 Kč odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily 1.489 Kč. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř. soud stanovil ve II. výroku tohoto rozsudku lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.