OSBU 8 C 199/2024-112

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stachovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená opatrovníkem právnická osoba zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_004⟫ o určení vlastnictví

I. Určuje se, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí pozemku parc. č. hodnota – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., garáž, zapsáno na LV č. hodnota u právnická osoba pro adresa, Katastrální pracoviště adresa, pro obec adresa a k. ú. adresa – město.

II. Určuje se, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí jednotky č. hodnota - byt, vymezené v budově č. p. hodnota, bytový dům na parcele č. p. hodnota s podílem hodnota na společných částech domu č. p. právnická osoba kraj, Katastrální pracoviště adresa, pro obec adresa a k. ú. adresa – město.

III. Určuje se, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí jednotky č. hodnota - byt, vymezené v budově č. p. hodnota, bytový dům na parcele č. p. hodnota s podílem 665/13755 na společných částech domu č. p. hodnota a podílem 665/13755 na pozemku parc. č. hodnota, zastavěná plocha a nádvoří o výměře 241 m2, zapsáno na na LV č. hodnota u právnická osoba pro adresa, Katastrální pracoviště adresa, pro obec adresa a k. ú. adresa – město.

IV. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. O odměně a hotových výdajích ustanovené zástupkyně žalobkyně a o povinnosti k úhradě vzniklých nákladů státu bude rozhodnuto samostatným usnesením, po právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně byla rozsudkem Okresního soudu v Bruntále č. j. spisová značka ze dne datum, který nabyl právní moci dne datum, omezena na dobu 5 let od právní moci rozsudku ve svéprávnosti tak, že kromě běžných záležitostí každodenního života není způsobilá činit žádná další právní jednání a soud pro všechna další právní jednání jmenoval žalobkyni opatrovníkem město adresa. Zároveň udělil opatrovnický soud jmenovanému opatrovníkovi oprávnění/pokyn podat za žalobkyni k soudu žalobu na určení vlastnického práva. Na základě tohoto uděleného oprávnění/pokynu, se žalobkyně podanou žalobou u Okresního soudu v Bruntále dne 23. 10. 2024, prostřednictvím ustanoveného opatrovníka domáhala, aby soud určil její vlastnické právo k nemovitostem uvedených ve výrocích I., II. a III. tohoto rozsudku. V žalobě tvrdila, že veškeré předmětné nemovité věci původně nabyla do svého vlastnictví na základě usnesení Okresního soudu v Bruntále v řízení o pozůstalosti po své matce, které bylo skončeno usnesením vydaným dne datum pod č. j. spisová značka. Žalobkyně nabyla všechny uvedené nemovité věci jako dědictví po její matce jméno FO, rozené jméno FO, nar. datum, zemřelé dne datum. Veškeré uvedené nemovité věci pak byly převedeny z majetku žalobkyně darovacími smlouvami, a to na babičku žalobkyně jméno FO a na tetu žalobkyně Jméno žalované (na žalovanou). V době podání žaloby byly veškeré nemovitosti v katastru nemovitostí zapsány na žalovanou jako výlučnou vlastnici, když jméno FO dané nemovitosti převedla na žalovanou (na svou dceru). Co se týká naléhavého právního zájmu, ten žalobkyně spatřuje v tom, že bez rozhodnutí soudu není možné obnovit stav před vkladem předmětných darovacích smluv a nelze jinak zajistit změnu zápisu v katastru nemovitostí. Žalobkyně tvrdí, že její právní jednání spočívající v uzavření všech daných darovacích smluv (ze dne datum, ze dne datum a ze dne datum) jsou neplatná, neboť žalobkyně v době jejich uzavření trpěla vrozenou trvalou duševní poruchou – mentální retardací, o čemž svědčí vypracovaný znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a klinické psychologie č. hodnota, který byl vypracován pro potřeby trestního řízení. Poukazovala na to, že ze závěrů znaleckého posudku plyne, že žalobkyně se nedokáže orientovat v ekonomických záležitostech a domyslet důsledky vlastnických práv. Současně žalobkyně tvrdí, že bezúplatný převod nemovitých věcí byl zcela v rozporu s jejími zájmy, kdy v jejich důsledku byla zbavena bez patřičného protiplnění jediného hodnotnějšího majetku, přičemž k tomuto jednání přistoupila na základě jednání žalované a jméno FO. V souvislosti s tímto jednáním žalobkyni přibyly zvýšené náklady spojené s nutností hradit nájemné za užívání darované bytové jednotky č. hodnota v k. ú. adresa – město. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení nemovitých věcí, avšak bezvýsledně. Žalobkyně současně poukazovala na to, že v době podání žaloby bylo u Policie ČR vedeno vyšetřování žalované pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu. Trestní řízení bylo vedeno také proti jméno FO, vůči které však bylo zastaveno s ohledem na její úmrtí. K naplnění skutkové podstaty pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu mělo dojít získáním předmětných nemovitostí žalovanou.

2. Opatrovník žalobkyně podal jménem žalobkyně návrh na osvobození žalobkyně od soudních poplatků a současně navrhl ustanovení zástupce žalobkyni z řad advokátů, když opatrovník má za to, že nedisponuje dostatečným odborným aparátem pro vedení soudního sporu. Opatrovník navrhl, aby k ochraně zájmů žalobkyně v tomto sporu byla ustanovena Jméno advokátky, advokátka se sídlem v adresa, když tituly před jménem jméno FO žalobkyni zastupuje již jako zmocněnec ustanovený policejním orgánem v trestním řízení a současně byla tituly před jménem jméno FO soudem ustanovena jako opatrovník žalobkyně v řízení o omezení svéprávnosti, opatrovnictví a o výkon rodičovské odpovědnosti, jehož výsledkem byl citovaný opatrovnický rozsudku. Opatrovník upozornil na to, že Jméno advokátky je dopodrobna seznámena se všemi aspekty posuzované věci a současně tituly před jménem jméno FO s žalobkyní dlouhodobě spolupracuje, navzájem se znají a žalobkyně má k tituly před jménem jméno FO důvěru. tituly před jménem jméno FO ve vztahu k žalobkyni v důsledku dlouhodobé komunikace zvládá komunikovat tak, aby její projev byl žalobkyni zřetelný a srozumitelný. Usnesením Okresního soudu v Bruntále vydaným dne 25. 11. 2024 pod č. j. 8 C 199/2024-44 bylo rozhodnutím vyšší soudní úřednice žalobkyni přiznáno osvobození od soudních poplatků v plném rozsahu a zároveň byla žalobkyni ustanovena k ochraně jejich práv v této věci zástupkyně z řad advokátů Jméno advokátky se sídlem v adresa. Vyšší soudní úřednice zjistila z listinných dokladů předložených žalobkyní, že žalobkyně je svobodná, omezená ve svéprávnosti a žije ve společné domácnosti se synem jméno FO, nar. datum. V současné době pobírá dávky pomoci v hmotné nouzi – příspěvek na živobytí ve výši 6.065 Kč měsíčně a doplatek na bydlení ve výši 5.865 Kč měsíčně. Žalobkyně bydlí v azylovém domě, kde hradí nájemné 5.865 Kč měsíčně. Dále bylo zjištěno, že žalobkyně nemá žádný majetek vyšší hodnoty, neboť právě touto žalobou se domáhá určení vlastnictví k nemovitým věcem. Po zhodnocení shora uvedených zjištěných skutečnostech a po přezkoumání doložených dokladů dospěla vyšší soudní úřednice k závěru, že žalobkyně vzhledem ke svým osobním, majetkovým a výdělkovým poměrům, splňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků dle § 138 občanského soudního řádu. Dále vyšší soudní úřednice zjistila, že žalobkyně je omezena ve svéprávnosti a bez pomoci ustanoveného opatrovníka by byla ohrožena na životě. Žalobkyně v současné době nepracuje, neboť dne datum se jí narodil syn a je odkázána pouze na dávky pomoci v hmotné nouzi. Co se týče osoby zástupkyně, tak se vyšší soudní úřednice ztotožnila s návrhem opatrovníka na ustanovení Jméno advokátky a uvedla, že je v zájmu žalobkyně, aby se s ustanovenou zástupkyní spojila a poskytla jí potřebnou součinnost v této věci. Usnesení nabylo právní moci dne 28. 11. 2024 ve výroku I. a dne 14. 12. 2024 ve výroku II. (viz usnesení). Vyšší soudní úřednice zdůvodnila svůj postup při vydání tohoto usnesení tím, že návrh opatrovníka žalobkyně byl opřen o rozumné a věcné oprávněné důvody a odkázala na závěry v usnesení NSS ze dne 21. 12. 2008 č. j. 7 Azs 24/2008-141. Zdůraznila, že podstatné je, že žalobkyně ustanovené zástupkyni naprosto důvěřuje a tato dokáže se žalobkyní komunikovat tak, aby byl pro žalobkyni její projev jasný, zřetelný a srozumitelný. Navíc tato zástupkyně již žalobkyni zastupovala v jiných řízeních a je seznámena situací žalobkyně, včetně spisových materiálů týkajících se předmětu řízení.

3. Žalovaná uvedla, že nesouhlasí s tím, že by žalobkyně nebyla v rozhodném období schopna dostatečně posoudit předmětné darovací smlouvy a jejich důsledky, když žalobkyni přitom bylo v této souvislosti poskytnuto velmi pečlivé vysvětlení jak důvodu, tak i důsledků těchto darovacích smluv. Žalovaná uvedla, že žalobkyně naprosto dostatečně vnímala a chápala veškeré podstatné aspekty uzavřených darovacích smluv, a to i přesto, že se v případě daných darovacích smluv jednalo o právní jednání, která měla více důvodů a které byly spojeny s řešením vztahů nejbližších rodinných příslušníků. Uvedla, že žalovaná je sestrou již zemřelé matky žalobkyně a jméno FO byla babičkou žalobkyně, matkou žalované. Žalovaná uvedla, že předmětné darovací smlouvy byly uzavřeny mezi nejbližšími rodinnými příslušníky a ze své velké části byly projevem snahy o ochranu daného majetku před věřiteli žalobkyně a měli také zajistit faktickou možnost budoucího užívání tohoto majetku i ze strany samotné žalobkyně. Dále uvedla, že ze strany žalované a dalších s ní spojených osob byly v předcházejícím období hrazeny závazky žalobkyně v nikoli zanedbatelné výši, které přímo a zásadním způsobem ohrožovaly původní majetek žalobkyně, který byl vytvořen jejími právními předchůdci a na jehož vytvoření se žalobkyně ani z části nepodílela. Dané povinnosti, platební povinnost spojené s vlastnictvím předmětných nemovitostí, žalobkyně nebyla objektivně schopna v celém rozsahu plnit. Žalovaná poukázala na skutečnost v tom smyslu, že ačkoli by měla být žalobkyně významně omezena v právním jednání, byla z její strany v minulosti provedena celá řada právních jednání, která nebyla z její strany až dosud jakkoli zpochybňována, např. smlouva o poskytování právních služeb s tituly před jménem jméno FO a udělená plná moc.

4. Ve věci bylo nařízeno jednání na datum. Na tomto jednání ustanovená zástupkyně doplnila žalobu za žalobkyni a poukázala na to, že u Okresního soud v Bruntále je vedeno trestní řízení pod sp. zn. spisová značka, kde žalovaná vystupuje v pozici obžalované a je stíhána pro zločin podvodu a pro zločin legalizace výnosu z trestné činnosti, když této trestné činnosti se žalovaná měla dopustit tak, že v úmyslu získat neoprávněný prospěch využila nepříznivého zdravotního stavu Jméno žalobkyně, která trpí dušení poruchou, a to lehkou mentální retardací a je ovlivnitelná a manipulovatelná, což bylo žalované známo, a s tímto vědomím došlo k uzavření darovacích smluv ohledně majetku, která žalobkyně původně nabyla v dědickém řízení po své matce. Část tohoto majetku nabyla darovacími smlouvami původně i jméno FO, která nemovitosti následně převedla darovacími smlouvami na žalovanou. Původně byla v trestním řízení stíhána i jméno FO, kdy její stíhání bylo zastaveno s ohledem na její úmrtí k datu datum. Dále poukázala na to, že státní zastupitelství konstatovalo, že žalovaná, a i jméno FO se vytýkaného jednání dopustili tak, jak je uvedeno v obžalobě, když z usnesení je zřejmé, že poté, co žalobkyně nabyla nemovitosti po své matce, kdy tyto osoby nechtěly majetek ponechat žalobkyni s ohledem na její mentální handicap, tak ji o majetek vědomě připravily. Uvedla, že žalobkyně majetek, který získala v dědickém řízení po své matce, převedla neplatnými darovacími smlouvami na svoji babičku a tetu, které zneužily jejího mentální handicapuAnonymizováno

5. Ve věci bylo nařízeno jednání na den 24. 7. 2025, kdy předvolání k tomuto jednání bylo doručeno zástupci žalované dne 4. 6. 2025. Dne 22. 7. 2025 bylo podepsanému soudu do datové schránky ve 21:19:56 doručeno podání zástupce žalované, kterým strana žalovaná požádala o odročení jednání nařízeného na 24. 7. 2025. O odročení jednání bylo žádáno z důvodu, když žalovaná sdělila, „že v rámci jejího pobytu na rekreační chalupě na adrese adresa (adresa) ve vlastnictví druha žalované, jméno FO, došlo ve večerních hodinách dne 22. 7. 2025 k havárii systému vodoinstalace. Odstraňování této havárie se podařilo zajistit na den 23. 7. 2025 s tím, že provedení opravy a s tím souvisejících prací je předpokládáno v době ode dne 23. 7. až do 24. 7. 2025. Z uvedeného důvodu, a i s ohledem na svůj věk žalovaná není schopna dostavit k nařízenému jednání a žádá o odročení jednání na jiný termín. Žalovaná je připravena následně a po provedení předmětných prací soudu doložit potvrzení či vyúčtování provedených vodoinstalačních prací v daném termínu“ (viz žádost žalované strany o odročení jednání ze dne 22. 7. 2025 a záznam o dodání do datové schránky čl. 86). Samosoudkyně posoudila žádost zástupce žalované o odročení jednání jako nedůvodnou. Pro odročení nařízeného jednání nebyly žalovanou sděleny závažné (důležité) důvody. Odstraňování následků havárie na majetku druha žalované nelze považovat za závažné důvody, pro něž lze nařízené soudní jednání odročit. Samosoudkyně má za to, že samotný věk žalované nemůže být důvodem pro odročení jednání. Samosoudkyně také přihlédla ke skutečnosti, že žalovaná je zastoupena právním zástupcem, advokátem, který na své straně netvrdil žádné okolnosti, pro něž by se nemohl zúčastnit nařízeného jednání. Žaloba v této věci byla žalované doručena již dne 7. 1. 2025. Na žalobní tvrzení pak zástupce žalované reagoval již dne 22. 1. 2025. Je tak zjevné, že na straně žalované byl dostatek času k tomu, aby žalovaná se svým zástupcem danou právní věc zkonzultovala a ve věci se vyjádřila. Po tomto datu nebyla soudu doručena žádná nová tvrzení ze strany žalobkyně a nebyl tedy důvod pro další konzultaci této věci s klientkou. Nicméně pokud došlo k havárii ve večerních hodinách dne 22. 7. 2025, soud má za to, že doprava k jednání na straně žalované byla, i s ohledem na její věk, možná (nebyly tvrzeny žádné zdravotní komplikace na straně žalované). Účast žalované na nařízeném jednání nutná nebyla, když žalovaná je zastoupena svým právním zástupcem, advokátem. Soud nepovažoval účast žalované za nutnou na jednání, když původně žalovaná nebyla navržena k účastnickém výslechu. Zástupce žalované pak v průběhu jednání navrhl účastnický výslech žalované, avšak tento důkazní návrh byl soudem posouzen jako nedůvodný (viz dále). Soud této nedůvodné žádosti o odročení jednání nevyhověl a v souladu se závěry nálezu Ústavního soudu ze dne 12. 6. 1997 sp. zn. III. ÚS 68/97 neinformoval zástupce žalované o tom, že jeho žádosti vyhověno nebylo, když toto není povinností soudu. Je zásadní věcí účastníka, aby se informoval o osudu takovéto žádosti. Zástupce žalované se na nařízené jednání soudu dostavil a omluvil klientku, že u ní stále trvají důvody uvedené v žádosti o odročení. Zástupce žalované na jednání zopakoval své procesní stanovisko uvedené v podání ze dne 22. 1. 2025 a uvedl, že setrvává na svém stanovisku o nedůvodnosti podané žaloby. Uvedl, že žalobkyně v rozhodném období nebyla osobou, která by byla podstatně omezena ve svéprávnosti a způsobilosti k právním úkonům. Poukázal na to, že žalovaná má 2 výuční listy, dosáhla odborného vzdělání, uzavírala pracovní smlouvy, nájemní smlouvy, vyřizovala samostatně příspěvky a dotace ve vztahu k městu adresa či ÚP adresa. Uvedl, že nelze učinit spolehlivý závěr o tom, že žalovaná není způsobilá k uzavření darovací smlouvy, když dosud opatřené znalecké posudky, když jsou tu určité rozpory. Poukazoval na posudek tituly před jménem jméno FO, který byl podán ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka, kdy se znalec vyjádřil v tom směru, že žalobkyně je sice osobnost s podprůměrným intelektem, nicméně že je schopna chápání normativní společnosti a že je schopna dodržovat a je schopna sama vykonávat běžná právní jednání a složitější právní úkony je po vysvětlení schopna pochopit a sama se rozhodnout. Uvedl, že byt na adresa byl ve vlastnictví jméno FO, babičky žalobkyně a matky žalované. Ta si byt pořídila a desítky let v něm žila a měla v něm uložen veškerý majetek a vybavení. Následně převedla tento byt na matku žalobkyně, když toto bylo dohodnuto mezi jméno FO a matkou žalobkyně a sestrou žalované za účasti žalované. Současně k bytu bylo zřízeno věcné břemeno jméno FO a bylo dohodnuto, že jméno FO se o ní ve stáří bude starat. Bohužel nepředpokládaně v březnu 2021 došlo k úmrtí matky žalobkyně a k následnému vedení pozůstalostního řízení, kdy žalobkyně byla jako dcera zůstavitelky jejím jediným dědicem. Žalovaná se svým partnerem jméno FO vedla žalobkyni k tomu, aby si vytvořila určitou finanční rezervu pro nezbytné platby, které souvisely mimo jiné i s užíváním, respektive držením dvou předmětných bytů a vedla žalobkyni k tomu, aby z prostředků po zůstavitelce byly především uhrazeny její dluhy. Přes usilovnou snahu žalované však žalobkyně její rady nerespektovala a závazky hrazeny nebyly. Následně již jméno FO s ohledem na svůj věk a zhoršující se zdravotní stav nemohla bydlet sama v bytě na adresa a o situaci účastníci jednali. Jednalo se i o formu užívání bytu ze strany jméno FO a hrazení nákladů, které žalobkyně nebyla ochotna a v zásadě ani s ohledem na své příjmy schopna hradit. Stejně tak se žalobkyně nebyla absolutně schopna postarat o svou více než 90letou nemocnou babičku, a to v situaci, kdy se nebyla schopna postarat řádným způsobem o své vlastní děti, které jí byly odebrány z důvodu zásadních nedostatků v poskytování péče o nezletilé děti. Za této situace bylo mezi žalovanou, žalobkyní, jméno FO a za účasti jméno FO podrobně jednáno o vyřešení tohoto stavu s tím, že žalovaná má za to, že žalobkyně velmi dobře chápala a pochopila, že se jedná o historický majetek její babičky. Žalovaná tvrdila, že žalobkyně velmi dobře chápala a pochopila, že se jedná o historický majetek její babičky a že v situaci, kdy žalobkyně nemůže reálně splnit příslib své matky je zcela na místě, aby se tento majetek vrátil zpět k původnímu vlastníkovi. Žalobkyně tak souhlasila s tím, že se daný byt přepíše rovnou na žalovanou formou darovací smlouvy, neboť péči o paní jméno FO převzala právě žalovaná. Následně se měla žalobkyně nastěhovat do bytu na adresa po své zemřelé matce. Žalovaná pak zjistila s paní jméno FO, ještě než došlo k uzavření darovací smlouvy ohledně bytu na adresa, že žalobkyně nesplnila zděděné závazky po své zemřelé matce a že z její strany začíná docházet k přebírání dalších nových závazků a k exekučním řízení, která přímo bezprostředně ohrožovala vlastnictví předmětných bytů a právě z důvodu, aby nedošlo k exekučním řízení – k realizace exekuce formou prodeje nemovitosti a aby byl zachráněn majetek právních předchůdců žalobkyně, na jehož vytvoření se ona sama žádným způsobem nepodílela, když žalovaná a paní jméno FO měly zájem na tom, aby daný majetek zůstal v rodině účastníků, bylo žalovanou, paní jméno FO a panem jméno FO velmi intenzivně jednáno k tomu, aby zjistili závazky žalobkyně, které bezprostředně ohrožovaly zděděný majetek. Bylo dohodnuto, že zjištěné závazky žalobkyně ve výši 200.000 Kč za ni uhradí žalovaná a paní jméno FO a následně žalobkyně jim tyto finanční prostředky vrátí. Žalovaná tvrdí, že žalobkyni velmi pečlivě a srozumitelně situaci vysvětlily, a že žalobkyně naprosto jednoznačně a spolehlivě chápala, že tímto způsobem již nebude vlastníkem daného bytu. Mezi účastníky bylo dohodnuto, že s žalobkyní bude uzavřena nájemní smlouva, a že tím žalobkyně získá příspěvek na bydlení, ze kterého bude umořován dluh žalobkyně vůči žalované a paní jméno FO, který vznikl tím, že z jejich strany byly splněny tehdy známé a exekučně vymáhané závazky žalobkyně.

6. V souladu s § 118 odst. 1 občanského soudního řádu sdělila samosoudkyně na uvedeném jednání výsledky přípravy jednání a uvedla, která právně významná skutková tvrzení účastníků lze považovat za shodná a která právně významná skutková tvrzení zůstala sporná a které z dosud navržených důkazů budou provedeny, popř. které důkazy soud provede, i když je účastníci nenavrhli. Účastníci učinili nesporným a za shodná právně významná skutková tvrzení účastníků lze považovat skutečnost, že co se týká smluvní dokumentace k převodu předmětných nemovitostí darovacími smlouvami, tato byla zajištěna žalovanou a jméno FO. Co se týká sporných právně významných tvrzení účastníků, za sporné právně významné skutkové tvrzení účastníků lze považovat tvrzení ohledně (ne)omezení ve svéprávnosti a způsobilosti žalobkyně k právním úkonům v době uzavření předmětných darovacích smluv, tj. (ne)schopnost žalobkyně dostatečně posoudit předmětné darovací smlouvy a jejich důsledky. Žalobkyně prostřednictvím ustanoveného opatrovníka a ustanovené zástupkyně tvrdí, že v době podpisu darovacích smluv trpěla vrozenou trvalou duševní poruchou – mentální retardací a v důsledku této poruchy bylo právní jednání, kterým na žalovanou a jméno FO převedla dané nemovité věci, neplatné. Tvrdila, že se nedokáže orientovat v ekonomických záležitostech a domyslet důsledky vlastnických práv. Žalovaná tvrdila, že nesouhlasí s tím, že by žalobkyně nebyla v rozhodném období údajně schopna dostatečně posoudit předmětné darovací smlouvy a jejich důsledky. Samosoudkyně konstatovala, že v řízení budou provedeny veškeré účastníky dosud předložené/označené listinné důkazy. Současně bylo řízení koncentrováno v souladu s ust. § 118b odst. 1 občanského soudního řádu.

7. Poté právní zástupce žalované doplnil tvrzení žalované. Neoznačil však žádné důkazy. K dotazu samosoudkyně, co se týká navržení případných důkazů zástupce žalované uvedl, že důkazních návrhů bude mnoho. Vzhledem k tomu, že toto sdělení bylo neurčité, byl zástupce žalované v souladu s § 118a odst. 3 vyzván, aby strana žalovaná předložila soudu důkazy k prokázání všech svých tvrzení uvedených ve vyjádření učiněném na jednání. Zástupce žalované požádal soudkyni o poskytnutí lhůty a uvedl, že pokud mu lhůta nebude poskytnuta, bude diktovat nejméně hodinu a také by chtěl situaci zkonzultovat se žalovanou, která není na jednání přítomna. Samosoudkyně sdělila zástupci žalované, že lhůtu k žádosti poskytovat nebude, když lhůta k přípravě na jednání byla dostatečná. Přihlédla k tomu, že žalovaná obdržela žalobu již 7. 1. 2025 a od 14. 1. 2025 je zastoupena advokátem, a žalobkyně nová tvrzení neuvedla. Co se týká doplnění stanoviska žalované, s ohledem na jeho rozsah mohlo být a mělo být zasláno soudu s předstihem před nařízeným jednáním, včetně doplnění důkazních návrhů. Samosoudkyně má za to, že důvodem pro odročení jednání nemůže být pouze žádost účastníka o to, aby mohl sepsat své důkazy, pokud je právně zastoupen.

8. Zástupce žalované poté přímo do protokolu vznesl „námitku vedení řízení v této věci, když se domnívá, že v tomto okamžiku již řízení není vedeno nestranně a objektivně. Podává výslovně námitku podjatosti vůči předsedkyni zdejšího senátu s tím, že poukazuje na nezákonné ustanovení opatrovníka žalobkyni paní tituly před jménem jméno FO, kdy nebyl opatrovník ustanoven v souladem s pořadníkem vedeným u zdejšího soudu. Dále žalující straně bylo v předcházejícím období vyhověno žádosti o odročení jednání a ke stejnému postupu na straně žalované nedošlo. S tím souvisí zejména žádost o poskytnutí přiměřené lhůty k doplnění tvrzení a označení důkazů právě v situaci, kdy se žalovaná nemohla účastnit dnešního jednání a kdy nebylo vyhověno její žádosti o odročení dnešního jednání“. V průběhu jednání, poté, co se zástupce žalované dostavil do jednací síně, byl v souladu s § 15a odst. 1 o. s. ř. poučen o tom, že účastníci mají právo vyjádřit se k osobám soudců. Zástupce žalované byl bez námitek. Následně vznesl námitku vůči předsedkyni senátu při prvním jednání, které se ve věci konalo. K rozhodnutí o námitce podjatosti má soud věc předložit s vyjádřením dotčených soudců svému nadřízenému soudu. V řízení lze zatím učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu (viz § 15b o. s. ř.). Toto ustanovení však neplatí, byla-li námitka uplatněna před nebo v průběhu jednání, při němž byla věc rozhodnuta a má-li soud za to, že námitka není důvodná (§ 15b odst. 2 o. s. ř.). Námitka byla uplatněna v průběhu jednání. Samosoudkyně námitku posoudila a dospěla k závěru, že není důvodná. Vzhledem k tomu, že samosoudkyně posoudila námitku jako zcela nedůvodnou a věc byla rozhodnuta na prvním jednání, nebylo jednání odročeno za účelem předložení nadřízenému soudu k rozhodnutí o uplatněné námitce podjatosti. Samosoudkyně předně konstatuje, že nemá žádný vztah vůči účastníkům řízení a ani k jejich právním zástupcům. Oba právní zástupce zná pouze z pracovního kontaktu a nemá s nimi žádné mimopracovní aktivity. Samosoudkyně nemá žádný zájem na projednávané věci. S ohledem na vznesenou námitku podjatosti samosoudkyně předložila věc k vyjádření své zastupující soudkyni. Její vyjádření je založeno na čl. 110. Zástupce žalované svou námitku při jednání rozšířil na „podjatost všech soudců OS v adresa“. Zástupce žalované vznesl uvedenou námitku, kdy poukázal na „z pohledu žalované nezákonné ustanovení opatrovníka žalobkyni“. Samosoudkyně k tomu uvádí, že neshledala na postupu vyšší soudní úřednice žádný nezákonný postup a považuje tuto námitku za nedůvodnou. Dále bylo namítnuto, že „žalující straně bylo v předcházejícím období vyhověno žádosti o odročení jednání, ke stejnému postupu na straně žalované však nedošlo, a to i přesto, že žalovaná sdělovala jasné a mimořádné okolnosti, které jí brání zúčastnit se jednání s čímž souvisí žádost zástupce žalované o poskytnutí přiměřené lhůty k doplnění tvrzení a označení důkazů, kdy se žalovaná nemohla účastnit dnešního jednání a nebylo vyhověno její žádosti o odročení jednání“. Co se týká důvodu neodročení jednání k žádosti žalované, bylo toto vysvětleno shora a také na probíhajícím jednání. Co se týká předchozího odročení jednání k žádosti strany žalující (na což upozornil na jednání zástupce žalované), tak je nutno konstatovat, že v této věci bylo dříve odročeno jednání, a to jak pro řádné důvody na straně žalobkyně, tak také pro řádné důvody na straně žalované. První jednání v této věci bylo nařízeno referátem samosoudkyně z 30. 1. 2025 na 20. 3. 2025. Zástupkyně žalobkyně obdržela předvolání dne 4. 2. 2025. Zástupce žalované obdržel předvolání dne 3. 2. 2025. Následně zástupkyně žalobkyně požádala žádostí doručenou soudu dne 6. 2. 2025 o odročení jednání z důvodu kolize nařízeného jednání s dříve nařízeným hlavním líčením vedené u Krajského soudu v Ostravě. Vzhledem k tomu, že se jednalo o kolizi s jiným, dříve nařízeným jednáním u jiného soudu, posoudila samosoudkyně žádost jako důvodnou a jednání bylo odročeno dne 6. 2. 2025 na 10. 4. 2025. Zástupkyně žalobkyně obdržela předvolání dne 9. 2. 2025. Zástupce žalované obdržel předvolání dne 6. 2. 2025. Tři dny před nařízeným jednáním na 10. 4. 2025 zástupce žalované požádal o odročení jednání podáním doručeným soudu dne 7. 4. 2025. Poukázal na to, že má kolizi s jiným dříve nařízeným jednáním u Okresního soudu v Bruntále. Uvedl, že toto jednání dříve nařízené již bylo nařízeno přímo u jednání dne 25. 11. 2024. Samosoudkyně posoudila tuto žádost jako důvodnou a jednání bylo k žádosti strany žalované odročeno na 5. 6. 2025. Předvolání bylo zástupkyni žalobkyně doručeno 9. 4. 2025 a zástupci žalované dne 8. 4. 2025. Čtyři dny před nařízeným jednáním požádala zástupkyně žalobkyně žádostí doručenou soudu 1. 6. 2025 o odročení jednání z důvodu čerpání řádné dovolené v době od 5. 6. do 13. 6. 2025 a předložila příslušné cestovní dokumenty. Žádost o odročení jednání z důvodu čerpání řádné dovolené vyhodnotila samosoudkyně jako důvodnou a odročila jednání k žádosti strany žalující na 24. 7. 2025. Dva dny před nařízeným jednáním byla soudu doručena žádost žalované, a to 22. 7. 2025 v pozdních večerních hodinách o odročení nařízeného jednání. Jak je podrobně vysvětleno shora, samosoudkyně dospěla k závěru, že tato žádost o odročení jednání není řádná a není důvodná. Je to žádost nedůvodná, když pobyt žalované na rekreační chalupě ve vlastnictví jejího druha a havárii systému vodoinstalace v souvislosti s věkem žalované nelze posoudit jako důvod pro odročení jednání, a to za situace, kdy zástupce žalované nemá kolizi s tímto jednáním a netvrdí nemožnost dostavení se na toto jednání. Předvolání k jednání bylo zástupci žalované řádně doručeno a lhůta zachována byla. Proto samosoudkyně posoudila žádost jako nedůvodnou a věc odročena nebyla, viz podrobně vysvětleno výše. Uvedené neodročení jednání pak dle názoru samosoudkyně nelze považovat za podjatost v dané věci. Dále zástupce žalované uvedl, že je samosoudkyně podjatá, když neodročila jednání k žádosti žalované a neposkytla lhůtu k doplnění tvrzení a označení důkazů právě v této situaci. Samosoudkyně posoudila žádost zástupce žalované o poskytnutí lhůty k doplnění tvrzení a důkazů a vyhodnotila tuto jako nedůvodnou, jak je vysvětleno podrobně výše. Nicméně je nutno poukázat na to, že žalovaná měla dostatek času se ve věci vyjádřit, poskytnout soudu svá tvrzení a navrhnout důkazy. Pokud se toto chystala učinit prostřednictvím svého právního zástupce až na nařízeném jednání, je to její právo, avšak měla soudu nejen poskytnout tvrzení, ale i poskytnutou k těmto důkazy přímo na nařízeném jednání, či je označit. V této souvislosti je třeba zdůraznit i skutečnost, že žalobkyně, vyjma žalobních tvrzení a důkazů, ve věci nic jiného neuvedla, tj. nebyl dán důvod vyjadřovat se k novým tvrzením žalobkyně. Proto nebylo důvodné žalované poskytnout lhůtu. Pokud byla žalovaná poučena na jednání, aby tvrzení a důkazy označila, bylo to z důvodu, že do protokolu její zástupce uvedl, „že důkazů bude mnoho“. Toto tvrzení je neurčité a není možné, aby bylo soudem posouzeno. Proto byl zástupce žalované vyzván k tomu, aby přesně specifikoval důkazy, které hodlá navrhnout. Jak již bylo uvedeno shora, měl a mohl si být vědom povinnosti splnit povinnost tvrzení a důkazní přímo na nařízeném jednání s ohledem na to, že je právním zástupcem. Vzhledem k tomu, že nebyl dán důvod pro odročení jednání, a nebyl ani dán důvod pro poskytnutí lhůty straně žalované, soud lhůtu neposkytl a jednání neodročil. Samotná neúčast žalované na nařízeném jednání dle názoru samosoudkyně nemohla zabránit zástupci žalované v doplnění tvrzení a důkazů (a ani nezabránila). Tento postup samosoudkyně pak byl v souladu s občanským soudním řádem a bez jakéhokoliv vztahu k účastníkům či k dané věci. Samosoudkyně uzavírá, že v této věci se necítí být podjatá. Následně zástupce žalované do protokolu „navrhl podjatost všech soudců OS v Bruntále“ s tím, „že žaloba byla podána účelovým způsobem a opatrovnický soud ve věci v rozporu s předloženým znaleckým posudkem nesprávně rozhodl. Zástupce žalované uvedl, že opatrovnický soud v rozporu s předloženým znaleckým posudkem konstatoval, že došlo k poškození práv žalobkyně, aniž by o tom bylo vedeno dokazování. Proto uplatňuje námitku nesprávnosti tohoto rozsudku a podjatost všech soudců v Bruntále, neboť se mohou cítit být vázáni tím pravomocným rozsudkem o omezení svéprávnosti žalobkyně ve vazbě na uzavření předmětných darovacích smluv a na to, že konkrétně žalovaná již není osobou, na kterou by se mohla žalobkyně po smrti své matky spolehnout“. Samosoudkyně konstatuje, že se cítí být vázána pravomocným opatrovnickým rozsudkem o omezení svéprávnosti žalobkyně. V tomto však nelze spatřovat podjatost daného soudce. Pravomocný opatrovnický rozsudek nelze přezkoumávat s ohledem na správnost v daném vedeném řízení, když takový postup občanský soudní řád neumožňuje.

9. Žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce na jednání soudu označila/předložila navrhované důkazní prostředky, a to na čl. 91. Tyto důkazní návrhy pak byly soudem posouzeny jako nedůvodné a nadbytečné a byly zamítnuty. Jednalo se o důkazy, jejichž provedením by nebyl zjišťován skutkový stav věci nutný pro posouzení a rozhodnutí věci. Jednalo se i o důkazy naslepo, o důkazy, kterými hodlala žalovaná prokazovat skutečnosti, které nejsou podstatné pro rozhodnutí sporu a dále o důkazy, jejichž provedení není přípustné s ohledem na to, že jimi žalovaná hodlá zpochybňovat a prokazovat nesprávnost již vydaného pravomocného opatrovnického rozsudku. Navržené důkazy byly posouzeny jako nedůvodné a byly soudem zamítnuty, včetně navrhovaného výslechu soudních znalců, viz níže.

10. Soud provedl dokazování, zjistil skutkový stav věci a má za prokázané, že žalobkyně nabyla všechny předmětné nemovitosti v rámci dědického řízení vedeného u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. spisová značka. Žalobkyně byla jedinou dědičkou po své zemřelé matce jméno FO, původní výlučné vlastnici předmětných nemovitostí. Předmětné nemovitosti a jejich nabytí z pozůstalosti bylo potvrzeno pro pozůstalou dceru Jméno žalobkyně konečným dědickým rozhodnutím v této věci, usnesením ze dne datum č. j. spisová značka. Usnesení nabylo právní moci datum. Žalobkyně byla v dědickém řízení zastoupena žalovanou (usnesení č. j. spisová značka ze dne datum). Žalobkyně prokázala své tvrzení, že žalovaná byla ke dni podání žaloby zapsána v katastru nemovitostí jako výlučná vlastnice všech předmětných nemovitostí (viz předložené listy vlastnictví č. hodnota pro k. ú. adresa – město, list vlastnictví č. hodnota – k. ú. adresa – město a list vlastnictví č. hodnota k. ú. adresa – město). Co se týká bytové jednotky č. hodnota evidované na listu vlastnictví č. hodnota, je zde zapsáno věcné břemeno bytu a užívání společných částí budovy a pozemku pro jméno FO, adresa na základě smlouvy o zřízení věcného břemene bezúplatné ze dne datum (viz LV č. hodnota). Dále bylo prokázáno, že došlo k převodu pozemku parc. č. hodnota – zast. plocha a nádvoří v k. ú. adresa – město z dárkyně Jméno žalobkyně na obdarovanou jméno FO. Byla dne datum podepsána darovací smlouva jméno FO. Následně dne datum byla darovací smlouva podepsána žalobkyní. Oba podpisy jsou ověřeny právnická osoba. V textu darovací smlouvy je uvedeno, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí této nemovitosti. Žalobkyně pak touto smlouvou daruje obdarované jméno FO darované nemovitosti. (viz darovací smlouva nemovitosti). Před touto darovací smlouvou byla podepsána první darovací smlouva dne datum mezi žalobkyní jako dárcem a jméno FO jako obdarovanou. Předmětem převodu byla bytové jednotka č. hodnota nacházející se v objektu bydlení č. p. hodnota, část obce adresa na zast. parc. č. hodnota a vlastnictví společných prostor uvedeného domu v rozsahu podílu 471/5124. Výlučná vlastnice žalobkyně převedla darovací smlouvou uvedené nemovitosti na jméno FO (viz darovací smlouva nemovitosti z datum, včetně ověřených podpisů účastníků). Následně dárce jméno FO a žalovaná uzavřely dne datum darovací smlouvu, na základě které jméno FO darovala všechny výše uvedené nemovitosti obdarované žalované (viz darovací smlouva z datum). Dále bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo dne datum k uzavření darovací smlouvy, kdy žalobkyně je ve smlouvě označená jako dárkyně a žalovaná je označená jako obdarovaná. Bezplatný převod se týkal bytové jednotky č. 1736/14, která se nachází v objektu bydlení č. p. hodnota, část obce adresa a společných prostor v rozsahu podílu 665/13755. Podpisy účastníků jsou úředně ověřeny (viz darovací smlouva nemovitosti ze dne datum).

11. Bývalý druh žalobkyně jméno FO požádal Okresní soud v Bruntále návrhem doručeným soudu dne 1. 8. 2023, aby byl jmenován opatrovníkem žalobkyně, popř. aby jí byl jmenován veřejný opatrovník. Usnesením Okresního soudu v Bruntále ze dne datum pod č. j. spisová značka zahájil opatrovnický soud z úřední povinnosti řízení o omezení svéprávnosti žalobkyně a o rodičovské odpovědnosti k nezletilým dětem posuzované žalobkyně. V rámci vedeného opatrovnického řízení bylo zjištěno, že posuzovaná žalobkyně nabyla po své matce jméno FO v rámci pozůstalostního řízení vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. spisová značka veškeré dědictví. Posuzovaná žalobkyně nabyté nemovité věci darovala Jméno žalované a jméno FO, což jsou velmi blízké příbuzné posuzované žalobkyně. Bylo zjištěno, že žalobkyně nemá z těchto darovaných nemovitostí žádný profit, naopak byla stranou nového vlastníka nucena k platbě nájemného a nákladů v souvislosti s úhradou údajných dluhů po matce posuzované. Tyto skutečnosti opatrovnický soud zjistil z předložených darovacích smluv a sdělení vyplývající z podaného návrhu na zahájení řízení o jmenování opatrovníka. Dále bylo v rámci opatrovnického řízení zjištěno, že Policie ČR vede trestní šetření ve věci podezření ze spáchání podvodu, kterého se měly dopustit výše uvedené příbuzné posuzované. V rámci opatrovnického řízení byl ve věci zpracován znalecký posudek, který vyhotovil znalec tituly před jménem jméno FO, znalec z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie. V rámci opatrovnického řízení byl tento znalec i vyslechnut a potvrdil, že žalobkyně je osobou s podprůměrným intelektem a jde o trvalé hodnocení. Je schopna zvládat sama běžné jednání. Složitější právní úkony je schopna pochopit a případně se rozhodnout po důkladném vysvětlení. K závažné újmě by nemělo docházet, pokud bude k dispozici důvěryhodná osoba. Žalobkyně může řešit běžné záležitosti každodenního života. Ve vedeném trestním řízení Policie ČR zadala vypracovat znalecký posudek soudnímu znalci tituly před jménem jméno FO, znalci z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a tituly před jménem jméno FO, znalkyni z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, specializace klinická psychologie. Tento posudek byl vypracován dne datum a opatrovnický soud jím doplnil dokazování. Znalci dospěli k závěru, že u žalobkyně je přítomná vrozená duševní porucha trvalého charakteru, lehká mentální retardace. Znalci uvedli, že tato duševní porucha byla přítomna i v době podpisu darovacích smluv. tituly před jménem jméno FO byl předvolán k opatrovnickému soudu a byl vyslechnut a potvrdil, že psychologickým vyšetřením, včetně použitých testových metodik byla u posuzované prokázána aktuálně intelektová kapacita v pásmu lehké mentální retardace, kdy její IQ se pohybuje v rozmezí lehké mentální retardace. Opatrovnický soud dospěl k závěru, že je namístě omezit u posuzované její svéprávnost tak, jak uvedl ve výrocích svého rozhodnutí. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že u posuzované byla prokázána trvalá duševní porucha, která není medicínskými prostředky ovlivnitelná. Jedná se o lehkou mentální retardaci, která sebou váže velkou důvěřivost a naivitu ze strany posuzované. Tato důvěřuje lidem, které jsou pro ni osobami blízkými a nepředpokládá, že může být ze strany těchto osob vůči ní postupováno proti zájmům posuzované (viz výše uvedený opatrovnický rozsudek).

12. Civilní soud provedl důkaz předloženým znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a klinické psychologie č. hodnota, který byl zpracován dne datum soudním znalcem tituly před jménem jméno FO, znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, a soudní znalkyní tituly před jménem jméno FO, znalkyní z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, specializace klinická psychologie. Znalecký posudek byl vypracován na základě zadání Policie ČR v trestní věci „jméno FO“. Předmětem posudku bylo posouzení duševního stavu poškozené Jméno žalobkyně. Soudní znalci vycházeli při vypracování znaleckého posudku ze spisového materiálu policie č. j. spisová značka a z výsledků a zjištění získaných vlastním psychiatrickým a psychologickým vyšetřením, včetně psychodiagnostiky. Psychiatrické vyšetření vychází z uvedených podkladů, spisové dokumentace a z vlastního klinického vyšetření posuzované. Znalci dospěli k závěru, že u posuzované žalobkyně (dále jen jako posuzovaná) se projevuje především přítomnost vrozené duševní poruchy trvalého charakteru, lehké podezřelý výraz retardace. Současně se u ní v dětském věku projevovala pravděpodobně neurovývojová porucha charakteru tzv. Porucha aktivity a pozornosti (ADHD). V obecné rovině tedy rozpoznávací i ovládací schopnosti posuzované odpovídají dané intelektové úrovni, lze je klasifikovat jako částečně, nikoli ale podstatně snížené. Nejsou jinak narušené žádnou specifickou psychopatologií ve smyslu kvalitativních poruch vnímání či myšlení. Co se týká věci samé, je dle soudních znalců třeba uvést, že situace, kdy měla posuzovaná nakládat s dědictvím po matce, kdy se jednalo o 2 byty a garáž, přesahovala dosavadní běžné zkušenosti posuzované. Co se týká schopností racionální a účelného jednání, nalézání adekvátních řešení, tyto jsou obecně u posuzované v rámci lehké mentální retardace částečně sníženy. V dané situaci se projevovala jednak její bezradnost, do popředí tak vystupuje sugestibilita, naivita, pasivita, submise, přijímání rad a pokynů při malé schopnosti srovnat s vlastními zájmy. Důvěřuje zejména osobám v blízkém sociálním prostředí, což ji však může vystavit i rizikovým situacím, pokud někdo z blízkých osob ji zmanipuluje k vlastním zájmům. Ve vztahu k inkriminované věci se posuzovaná zobrazila jako osobnost submisivní, závislá ve vztazích, pasivní v postojích, snadno ovlivnitelná a zvýšeně manipulovatelná, především ze strany sociálně obratných dominantních jedinců. Je osobou důvěřivou, s nízkou úrovní kritického úsudku, její sociální kontakty jsou limitované, orientuje se především na vazby rodinné a důvěřuje zejména osobám v blízkém sociálním prostředí, což ji však může vystavit i rizikovým situacím, pokud někdo z blízkých osob ji zmanipuluje k vlastním zájmům. Znalkyně posoudila kompetence posuzované v rámci inkriminované věci jako snížené, nedokáže se orientovat v ekonomických záležitostech, domyslet důsledky vlastnických práv. V těchto záležitostech potřebuje pomoc orientované, zodpovědné osoby, která by hájila její zájmy. Znalci uvedli, že vrozená duševní porucha posuzované je trvalého charakteru a byla přítomna i v době podpisu smluv. Schopnosti vyhodnotit důsledky podpisů darovacích smluv a své jednání ovládat byly podmíněny přítomností mentální retardace, byly tak částečně, nikoliv ale podstatně sníženy. Psychologickým vyšetření bylo zjištěno, že osobnostní výbava a limitovaný intelektový potenciál posuzované neposkytují dostatečnou úroveň schopností pro vyhodnocení a plné pochopení důsledků podepsání předmětných smluv s dopadem na vlastní prospěch a důsledky, které její jednání může mít ve vztahu k jejím dětem (viz závěry uvedeného znaleckého posudku). Vypracovaný znalecký posudek je pak v souladu, co s týká formálních náležitostí se zákonem o znalcích. Je evidován v elektronické evidenci znaleckého deníku a obsahuje doložku soudních znalců. Posudek je podrobně a srozumitelně odůvodněn s odkazy na konkrétní podklady, na základě, kterých soudní znalci znalecký posudek vypracovali. Proti správnosti tohoto znaleckého posudku pak nebyla vznesena námitka. Žalovaná prostřednictvím svého zástupce uváděla, že opatrovnický soud na základě tohoto posudku dospěl k nesprávným závěrům. Ze strany soudu pak o správnosti tohoto znaleckého posudku nejsou pochybnosti. Soudní znalci, tj. znalec ustanovený v opatrovnické věci tituly před jménem jméno FO a také soudní znalci přibráni policejním orgánem k vypracování znaleckého posudku v trestní věci, tj. tituly před jménem jméno FO, pak již byli soudem vyslechnuti a závěry znaleckého zkoumání obhájili. (viz rozsudek spisová značka). Znalecký posudek vypracovaný v trestním řízení byl proveden k důkazu i v opatrovnickém řízení, kterým opatrovnický soud doplnil dokazování. S ohledem na výše uvedené pak soud neshledal jako důvodný návrh jejich výslech v civilním řízení. Soud tento důkazní návrh neprovedl také z důvodu, že aktuální vypracovaný znalecký posudek v rámci trestního řízení přiléhavě vysvětluje a posuzuje právě skutečnosti, které jsou předmětem dokazování v civilním řízení. Je také nutno zdůraznit, že proti provedenému důkazu, tj. znaleckému posudku č. hodnota nebyly účastníky vzneseny námitky a soud sám pak nemá o jeho závěrech žádné pochybnosti.

13. Soud má za prokázané, že osobnostní výbava a limitovaný intelektový potenciál žalobkyně neposkytují dostatečnou úroveň schopností pro vyhodnocení a plné pochopení důsledku podepsání všech shora uvedených darovacích smluv. Soud má za to, že žalobkyně v době podpisu těchto smluv nebyla schopna posoudit následky takového právního jednání, a to s dopadem na vlastní prospěch a dále důsledky, které takové jednání může mít ve vztahu k jejím dětem. Je evidentní, že žalobkyně se nedokáže orientovat v ekonomických záležitostech a domyslet důsledky vlastnických práv a v těchto záležitostech potřebuje pomoc orientované, zodpovědné osoby, která by hájila zájmy žalobkyně. Je evidentní, že v tomto případě, co se týká dispozice s předmětnými nemovitostmi, žalobkyně neměla pomoc orientované a zodpovědné osoby, která by hájila zájmy žalobkyně. V řízení bylo prokázáno (a tato skutečnost byla mezi účastníky i nesporná), že veškeré jednání směřující k uzavření darovacích smluv a samotné vyhotovení smluvní dokumentace a záležitosti ohledně darování předmětných nemovitostí, byly učiněny na základě iniciativy a ze strany žalované a jméno FO. Žalobkyně pak sama žádný převod svých nemovitostí na tyto rodinné příslušníky neiniciovala. Žalobkyně nebyla schopna domyslet důsledky takového jednání pro svoji osobu a pro svoje děti. Skutečnost, že žalobkyně je osoba, která nebyla schopna posoudit důsledky podepsání předmětných smluv vyplývá i z toho, že tyto smlouvy podepsala, a to bez jakéhokoliv smluvně stanoveného protiplnění včetně zajištění bydlení pro sebe a pro své děti. Rodinné příslušnice, které iniciovaly převod nemovitostí, tak jednaly pouze ve svém zájmu. Sama žalovaná ve svém vyjádření tvrdila, že co se týká předmětných nemovitostí, „že se v podstatě nikdy nejednalo o majetek žalobkyně, že tedy ona a jméno FO nemovitosti za majetek žalobkyně nikdy nepovažovaly. Předmětné darovací smlouvy měly být projevem snahy o ochranu daného majetku před věřiteli žalobkyně a měly také zajistit faktickou možnost budoucího užívání tohoto majetku i ze strany samotné žalobkyně, že se jedná o původní majetek, který byl vytvořen právními předchůdci žalobkyně a na jehož vytvoření se žalobkyně ani z části nepodílela“. Žalovaná přímo uvedla, že žalobkyně nebyla schopna nést platební povinnosti a dále povinnosti spojené s vlastnictvím předmětných nemovitostí, což trvá i do současnosti. Žalovaná poukazovala na dluhy žalobkyně, které měly ohrožovat „rodinný“ majetek těchto rodinných příslušníků. Převod nemovitostí darovacími smlouvami na tyto rodinné příslušnice pak měl být z důvodu ochrany majetku těchto rodinných příslušnic a měly tak být vyřešeny dluhy žalobkyně. Co se týká údajných dluhů žalobkyně, tak na jednání soudu dne 24. 7. 2025 žalovaná prostřednictvím zástupce uvedla, že účastníky bylo dohodnuto, že závazky žalobkyně za ni uhradí žalovaná a paní jméno FO. Tyto uhrazené závazky žalovanou a paní jméno FO však na základě vzájemné dohody měla žalobkyně následně těmto osobám splácet. Soud má za to, že žalobkyně nebyla schopna vyhodnotit důsledky takových případných dohod v souvislosti s důsledky převodu nemovitého majetku na tyto rodinné příslušnice. Skutečnost, že žalobkyně nebyla a není schopna se orientovat v ekonomických záležitostech tvrdí i žalovaná, která uvedla, že žalobkyně není schopna se starat o majetek a hradit platby související s jeho užíváním a s vlastněním a ani další závazky, a vše „bylo pečlivě a srozumitelně žalované vysvětlováno…“ Tomuto pak odpovídají i závěry znaleckého posudku, tj. že žalovaná je ovlivnitelná, důvěřuje osobám v blízkém sociálním prostředí, bezradnost, přijímání rad a pokynů při malé schopnosti srovnat s vlastními zájmy (viz závěry znaleckého posudku). Tyto skutečnosti také byly zjištěny v opatrovnickém řízení, a právě z těchto důvodů byla žalobkyně omezena ve svéprávnosti až na běžné záležitosti týkající se každodenního života a byl jí ustanoven opatrovník.

14. Soud má za prokázané, že žalobkyně v době podpisu předmětných darovacích smluv nechápala důsledky takového jednání. Předmětné darovací smlouvy byly uzavřeny pouze na základě iniciativy obdarovaných. Pokud žalovaná a jméno FO zamýšlely „vyřešit tímto způsobem poměrně složité rodinné vztahy“, tak soud má za prokázané, že žalobkyně s ohledem na svůj intelekt nemohla být schopna posoudit důsledky takového složitého ekonomického a právního jednání.

15. Co s týká tvrzení žalované, že žalobkyně má výuční listy, dosáhla vzdělání a uzavírala žalovanou tvrzené smlouvy, tak tato tvrzení nemají pro daný případ žádný význam, když v dané věci soud posuzuje pouze platnost právních úkonů konkrétních, a to předmětných darovacích smluv. Proto soud nevedl tímto způsobem dokazování a žalovanou navržené důkazy k prokázání těchto tvrzení zamítl. Jedná se o navrhované pracovní smlouvy, zpráva od OSSZ, vyžádání sdělení od města adresa ohledně nájemních smluv a vyžádání si zprávy od Společenství vlastníků adresa a vyžádání dalších zpráv od města adresa. Co se týká znaleckého posuzování psychologického stavu žalobkyně, tak soud považuje za správné závěry znaleckého posudku vypracovaného v trestním řízení, jak je odůvodněno shora. Proto nebylo důvodné vyslýchat tituly před jménem jméno FO a další soudní znalce, kteří vypracovali tento posudek v trestním řízení. Soud neuvěřil tvrzení žalované, že po celou dobu pozůstalostního řízení neměla jakékoliv tendence k tomu, aby předmětné nemovitosti připadly její osobě. O tomto svědčí skutečnost, že dědické řízení bylo ukončeno datum a nedlouho poté, dne datum byla z iniciativy žalované podepsána darovací smlouva, na základě, které žalovaná získala bezúplatným převodem do svého vlastnictví bytovou jednotku č. hodnota spolu s podílem na společných prostorách. Je také nutno zdůraznit, že v darovací smlouvě se nenachází věcné břemeno užívání pro žalobkyni. Sama žalovaná ve svém vyjádření tvrdí, že přesvědčila žalobkyni, že se jedná o historický majetek žalované a její babičky a je zcela namístě, aby se majetek vrátil zpět původnímu vlastníkovi, neboť žalobkyně jej sama nepotřebovala. Je pak zjevné, že žalobkyně nechápala důsledky tohoto jednání, když bylo zjevné, že také potřebuje nemovitost pro bydlení své a svých dětí. Žalovaná tvrdí, že cílem bylo zachránit majetek právních předchůdců žalobkyně, na jehož vytvoření se sama žalobkyně žádným způsobem nepodílela a aby daný majetek zůstal v rodině účastníků. Soud neuvěřil tvrzení žalované, že cílem převodu nemovitostí na rodinné příslušníky mělo být i to, aby nadále žalobkyně a její děti mohly majetek užívat. Absenci zřízení věcného břemene v darovací smlouvě a důsledky tohoto nezřízení pak nemohla žalobkyně s ohledem na svůj intelekt a vrozenou duševní poruchu pochopit.

16. Vzhledem k tomu, že již byl dostatečně zjištěn skutkový stav, bylo nadbytečné provádět k důkazu posudek tituly před jménem jméno FO a výslechy soudních znalců, soud tyto důkazní návrhy zamítl. Soud má za to, že znalecký posudek vypracovaný v trestním řízení zcela přesně přiléhá na tuto řešenou problematiku, je podrobný a je zcela řádně odůvodněn. Závěry tohoto znaleckého posudku pak odpovídají dané situaci popisované v řízení a tak, jak byla prokázaná. Soud má za to, že na závěry znaleckého posudku pak nemůže mít vliv předložení dalších např. pracovních smluv, příp. vyžádání si zprávy od OSSZ a vyžádání nájemních smluv, příp. zprávy od Společenství vlastníků adresa a zjišťování, jak bylo hrazeno za byt č. hodnota. Pokud by soudní znalci považovali za důvodné pro vypracování znaleckého posudku vyžádat si takové zprávy, učinili by takto sami. Pro zjištění skutkového stavu věci soud takové dokazování posoudil jako nadbytečné. Je také nutno poukázat na to, že se jedná o důkazy naslepo, které nebyly řádné označeny a dále o důkazy, kterými hodlá žalovaná prokazovat skutečnosti, které nejsou podstatné pro rozhodnutí tohoto sporu. Soud nepřipustil k důkazu čtení výpovědí žalobkyně z trestního řízení vedeného u zdejšího soudu a ani účastnický výslech žalobkyně a žalované a výslech svědka jméno FO. Tyto důkazy byly navrhovány za účelem prokázání toho, jak bylo jednáno mezi účastníky ve vztahu k předmětným úkonům. Toto dokazování soud považuje za nadbytečné, když již byl dostatečně zjištěn skutkový stav věci a současně těmito důkazy žalovaná hodlá prokazovat skutečnosti, které nejsou podstatné pro rozhodnutí tohoto sporu. Navíc účastníci a ani navrhovaný svědek nejsou oprávněni posuzovat, zdali byla žalovaná schopna posoudit následky svého jednání, když nemají potřebnou odbornost. Co se týká účastnického výslechu žalobkyně, tak tento soud považuje za nadbytečný pro rozhodnutí v této věci. Sama žalobkyně nemá dostatečnou odbornost pro to, aby posoudila, zda je schopna posoudit následky svého jednání, a to i s ohledem na provedené psychologické a psychiatrické vyšetření a jeho závěry ohledně žalobkyně, jak je uvedeno shora. Není nutné v tomto řízení prokazovat v podstatě nesporné skutečnosti, a to že veškerá iniciativa vzešla z iniciativy žalované a jméno FO. Soud nerozporuje ani to, že veškeré jednání tyto osoby žalobkyni vysvětlovaly, nicméně svými výpověďmi nemůžou prokázat odborné závěry týkající se schopnosti žalované posoudit konkrétní právní následky. V tomto případě se jedná o záležitost odbornou a tyto výslechy jsou tak nedůvodné, stejně tak jako výpověď jméno FO v trestním řízení. Současně soud neprovedl důkaz celým dědickým spisem, jak navrhovala žalovaná prostřednictvím svého zástupce ve vztahu k ověření tvrzených aktiv a pasiv pozůstalosti ve formě peněžních prostředků na účtech zůstavitelky a o pasivech zůstavitelky. Zjišťování těchto skutečností není předmětem tohoto řízení a nejsou to podstatné skutečnosti pro rozhodnutí tohoto soudního sporu. Proto tyto důkazy byly zamítnuty a ze stejného důvodu bylo zamítnuto vyžádání zpráv o označených exekučních řízeních. Pokud byla k důkazu navržena písemná plná moc z datum pro tituly před jménem jméno FO, tak tento důkaz není důvodný a nesouvisí s předmětem tohoto sporu. Proto byl tento důkaz zamítnut. Ze stejného důvodu byl zamítnut návrh na zjišťování exekučních řízení, ať už žalobkyně nebo jejího partnera a výpis z účtu žalovaného a paní jméno FO a pana jméno FO závazky u soudních exekutorů a dotaz na stav u exekutora na pohledávky vůči žalobkyni v průběhu let 2021 a 2022. Tyto skutečnosti nesouvisí s předmětem tohoto řízení. Jejich zjišťování je nedůvodné a nadbytečné. Stejně tak z tohoto důvodu byl zamítnuto k důkazu provést výpis z účtu žalobkyně v roce 2021 a 2022 a veškeré smlouvy a právní tituly, závazky žalobkyně, které měly být převzaty. V tomto případě se současně jedná o důkazy naslepo, které soud i z tohoto důvodu zamítl. Ze stejných důvodů byl zamítnut návrh na vyžádání zprávy o všech exekučních věcech, které byly vůči žalobkyni vedeny a vůči druhu žalobkyně jméno FO. Stejně tak byl zamítnut návrh vyžádat si od žalobkyně sdělení ohledně užívání jejich dalších účtů. Pokud soud provedl k důkazu listiny předložené zástupcem žalované na jednání, kdy se jednalo o předloženou tabulku a 3 x uznání dluhu ze datum a předloženou plnou moc, tak z těchto důkazů neučinil žádné skutkové závěry, neboť provedením těchto důkazů bylo zjištěno, že nesouvisí s předmětem sporu a pro zjištění skutkového stavu jsou nadbytečné. Soud také zamítl návrh, aby byla vyžádána zpráva od společnosti právnická osoba ohledně úvěrů žalobkyně a vyžádání výpisů od právnická osoba žalované, svědka jméno FO paní jméno FO, když tyto důkazní návrhy nesouvisí s předmětem sporu a jedná se o návrhy nadbytečné, když provedeným dokazování byl dostatečně zjištěn skutkový stav věc. Opětovně je třeba uvést, že žalovaná hodlá prokazovat skutečnosti, které nejsou podstatné pro rozhodnutí tohoto sporu a také o důkazy, kterými hodlá zpochybňovat správnost již pravomocného opatrovnického rozsudku. S ohledem na výše uvedené byly tyto důkazní návrhy zamítnuty. Soud provedl k návrhu žalobkyně důkaz žalobou ve věci vedenou pod sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka a nevyvodil z nich žádné závěry, když se jedná o období vedení sporů mezi účastníky, které nespadá do období podpisu darovacích smluv. Pro posouzení předmětu sporu jsou tyto skutečnosti nadbytečné. A to i vzhledem k tomu, že sociální situace žalobkyně byla v tomto řízení zjištěna již při rozhodování o návrhu žalobkyně na její osvobození od soudních poplatků.

17. Po právní stránce posuzoval soud daný případ dle zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku s ohledem na data uzavření všech darovacích smluv.

18. Dle ustanovení § 581 obč. zákoníku, který upravuje jednání ne plně svéprávné osoby, není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat. Zletilá osoba je zásadně plně svéprávná a je způsobilá ke všem právním jednáním, s výjimkou těch, ve vztahu, k nimž byla její svéprávnost omezena. K omezení svéprávnosti může dojít pouze rozhodnutím soudu a v soudem stanoveném rozsahu. Duševní porucha činící osobu neschopnou právně jednat může být trvalého nebo přechodného rázu. Rozhodující je, zda jednající trpěl duševní poruchou v okamžiku jím učiněného právního jednání. V daném řízení bylo prokázáno, že žalobkyně trpěla trvalou duševní poruchou, a to i v okamžiku jí učiněných předmětných právních jednání. Proto je v tomto případě nutno postupovat dle shora uvedeného citovaného ustanovení. Existence duševní poruchy v okamžiku právního jednání a její vliv na neschopnost právně jednat musí být bezpečně zjištěna, což vyžaduje znalecké posouzení (rozhodnutí NS 30 Cdo 850/2013). V daném případě pak byla existence duševní poruchy znalecky zjištěna, viz výše. Jednání osoby v duševní poruše, která ji činí neschopnou jednat, je absolutně neplatné pro rozpor s veřejným pořádkem (§ 588 obč. zákoníku). Není rozhodné, zda osoba, vůči níž bylo právně jednáno, nezpůsobilost či neschopnost právně jednat u jednající osoby rozeznala nebo nikoliv. Pokud tedy žalovaná tvrdí, že žalobkyni byly veškeré kroky srozumitelně vysvětlovány, tak to nemá na absolutní neplatnost daných právních úkonů vliv. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že právní jednání žalobkyně, tj. uzavření předmětných darovacích smluv, bylo v době, kdy žalobkyně jednala v duševní poruše, která ji činila neschopnou právně jednat. Proto soud v souladu s § 588 obč. zákoníku a § 581 obč. zákoníku dovodil absolutní neplatnost všech předmětných darovacích smluv. Ochrana nesvéprávného, resp. osoby jednající v duševní poruše spočívající v absolutní neplatnosti jejich právních jednání, ke kterým není způsobilá, je namístě tehdy, pokud je takové právní jednání této osobě v neprospěch (viz rozhodnutí OS Zlín (Rc) 38 C 40/2017), což je nutno aplikovat i na daný případ, když převod veškerého majetku na jiné osoby je v neprospěch žalobkyně jednající v duševní poruše. Je nutno konstatovat, že v době podpisu všech darovacích smluv byly rozpoznávací a ovládací schopnosti žalobkyně pro duševní poruchu sníženy a nebyla schopna chápat důsledky uvedených právních jednání. Jednou ze základních podmínek platnosti právního jednání je skutečnost, že jednající osoba k tomu disponuje dostatečnou rozumovou a volní schopností, jinak musí být zákonem chráněna před rizikem právního styku. Je nutno poukázat na to, že darování je bezúplatným převodem majetkové hodnoty, a proto lze říci, že je zpravidla v neprospěch dárce jednajícího v duševní poruše, která ho činila k takovému jednání neschopným. Navíc je třeba připomenout, že žádná z darovacích smluv neobsahovala ujednání o zřízení bezplatného práva odpovídajícího služebnosti bydlení na dobu dožití dárkyně. Skutečnost, že původně plně svéprávná žalobkyně jednala v duševní poruše, která ji v daný okamžik činila neschopnou právně jednat, byla v řízení prokázána s vysokou pravděpodobností. Žalobkyně v době podpisu darovacích smluv nebyla omezena ve svéprávnosti, avšak nacházela se ve stavu trvalé duševní poruchy, pro kterou nebyla schopna právně jednat a posoudit následky svého jednání, tudíž její jednání je nutno posoudit jako absolutně neplatné. Soud proto žalobě vyhověl, když shledal též naplnění naléhavého právní zájmu na požadovaném určení vlastnického práva žalobkyně k předmětným nemovitostem, neboť bez něho nelze dosáhnout změny zápisu v katastru nemovitostí. Dané právní jednání tak soud posoudil jako absolutně neplatné, učiněné zjevně v duševní poruše ve smyslu § 581 věta druhá obč. zákoníku. V nyní projednávané věci osoba jednající v duševní poruše, která ji činila neschopnou právně jednat, uzavřela předmětné darovací smlouvy, jimiž darovala jiným osobám nemovitosti. Ze skutkových zjištění soudů přitom nevyplývá žádná okolnost svědčící o tom, že by účel a smysl pravidla zakládajícího neplatnost právního jednání podle § 581 věty druhé obč. zákoníku nebyl v tomto konkrétním případě naplněn, což by případně mohlo vést k jinému závěru než k závěru o absolutní neplatnosti takového jednání. Lze shrnout, že k neplatnosti právního jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat, soud přihlédne zásadně i bez návrhu, neboť takové právní jednání je v rozporu se zákonem a zjevně narušuje veřejný pořádek (viz rozhodnutí NS ČR (Rc) 23Cdo 3870/2023-309). S ohledem na výše uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

19. Co se týká náhrady nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, když plně procesně úspěšná žalobkyně náhradu nákladů řízení nepožadovala. O odměně a hotových výdajích ustanovené zástupkyně žalobkyně a o související povinnosti k úhradě vzniklých nákladů státu pak bude rozhodnuto samostatným usnesením, po právní moci tohoto rozsudku.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 občanského soudního řádu).