OSBV 10 C 10/2020-1199

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kowolowskou v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobců: a) Jméno žalobce A, narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A ⟪LB:lb_002⟫ b) Jméno žalobce B, narozený Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B ⟪LB:lb_003⟫ c) Jméno žalobce C, narozená Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce C ⟪LB:lb_004⟫ všichni zastoupeni advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: Anonymizováno - Jméno žalovaného, IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_007⟫ o nahrazení projevu vůle, částečným rozsudkem

Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít s žalobci a), b) a c) tuto smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě“):

1. Žalovaná, Anonymizováno – Jméno žalovaného, IČ IČO žalovaného, se sídlem adresa (dále jen „Jméno žalovaného“), spravuje pozemky ve vlastnictví čs. státu, a to: ⟪LB:lb_001⟫ - pozemek parc. č. Anonymizováno v k.ú. adresa, obec adresa, ⟪LB:lb_002⟫ - pozemek parc. č. hodnota a pozemek parc. č. hodnota, vše v k.ú. adresa, obec adresa.

2. Žalobce a) Jméno žalobce A, nar. Datum narození žalobce A, žalobce b) Jméno žalobce B, nar. Datum narození žalobce B, r.č. RČ a žalobkyně c) Jméno žalobce C, rozená jméno FO, nar. Datum narození žalobce B § 4 zákona o půdě.

3. Žalobci a), b) a c) mají na základě pravomocných rozhodnutí: 1. Magistrátu hlavního města Anonymizováno, Anonymizováno, č.j. Anonymizováno, k.ú. adresa ze dne datum, 2. Magistrátu hl. města Anonymizováno, Anonymizováno adresa, č.j. Anonymizováno, k.ú. adresa ze dne datum, potvrzené rozsudkem Městského soudu v Anonymizováno č.j. spisová značka ze dne datum, 3. Magistrátu hlavního města Anonymizováno, Anonymizováno, č.j. Anonymizováno, k.ú. adresa ze dne datum, 4. Magistrátu hlavního města Anonymizováno, Anonymizováno adresa, č.j. Anonymizováno, k.ú. adresa ze dne datum, 5. Hlavního města Anonymizováno, Magistrátu hlavního města Anonymizováno, Anonymizováno, č.j. Anonymizováno, k.ú. adresa ze dne datum, 6. Hlavního města Anonymizováno, Magistrátu hlavního města Anonymizováno, Anonymizováno, č.j. Anonymizováno, k.ú. adresa ze dne datum, 7. Hlavního města Anonymizováno, Magistrátu hlavního města Anonymizováno, Anonymizováno, č.j. Anonymizováno, k.ú. adresa ze dne datum, 8. Hlavního města Anonymizováno, Magistrátu hlavního města Anonymizováno, Anonymizováno, č.j. Anonymizováno, k.ú. adresa ze dne datum, 9. Hlavního města Anonymizováno, Magistrátu hlavního města Anonymizováno, Anonymizováno, č.j. Anonymizováno, k.ú. adresa ze dne datum, 10. Hlavního města Anonymizováno, Magistrátu hlavního města Anonymizováno, Anonymizováno, č.j. Anonymizováno, k.ú. adresa ze dne datum, 11. Anonymizováno adresa č.j. Anonymizováno, k.ú. adresa ze dne datum, 12. Anonymizováno adresa č.j. Anonymizováno, k.ú. adresa ze dne datum, 13. Anonymizováno adresa, č.j. Anonymizováno, k.ú. adresa ze dne datum, 14. Anonymizováno, č.j. Anonymizováno, k.ú. adresa ze dne datum, 15. adresa, č.j. Anonymizováno, k.ú. adresa ze dne datum, 16. adresa č.j. Anonymizováno k.ú. adresa ze dne datum, 17. adresa, č.j. Anonymizováno, k.ú. adresa ze dne datum, 18. adresa, č.j. Anonymizováno, k.ú. adresa ze dne datum, 19. adresa, č.j. Anonymizováno, k.ú. adresa ze dne datum, 20. adresa, č.j. Anonymizováno k.ú. adresa ze dne datum, 21. adresa, č.j. Anonymizováno, k.ú. adresa ze dne datum a žalobci b) a c) i na základě Usnesení Okresního soudu pro Prahu – západ, č.j. spisová značka ze dne datum, které nabylo právní moci dne datum, nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům za pozemky žalobci a) a právní předchůdkyni žalobců b) a c) v restituci, z důvodu existence překážek uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě, nevydaným.

4. Žalovaná k uspokojení nároku žalobce a), b) a c) na náhradu za pozemky v restituci nevydané touto smlouvou převádí žalobcům a), b) a c) pozemky do jejich spoluvlastnictví, a to: ⟪LB:lb_001⟫ - pozemek parc. č. Anonymizováno v k.ú. právnická osoba, obec adresa, ⟪LB:lb_002⟫ - pozemek parc. č. hodnota a pozemek parc. č. hodnota, vše v k.ú. adresa, obec adresa jako náhradu za část jejich restitučních nároků, a to žalobci a) Jméno žalobce A spoluvlastnický podíl id. ½ vzhledem k celku shora uvedených pozemků a žalobcům b) jméno FO a c) Jméno žalobce C, rozené jméno FO, každému spoluvlastnický podíl id. ¼ vzhledem k celku těchto pozemků za jejich restituční nárok.

1. Žalobci se žalobou ve věci spisová značka domáhali uzavření smlouvy, kterou by jim byl bezúplatně převeden pozemek parc. č. Anonymizováno v k.ú. právnická osoba, obec adresa a další pozemky nacházející se v k.ú. adresa a k.ú. adresa. Žalobou ve věci spisová značka se domáhali převodu pozemků parc. č. hodnota a parc. č. hodnota, vše v k.ú. adresa, obec adresa.

Protože předmětem obou řízení je nárok uplatněný mezi týmiž stranami na bezúplatný převod pozemků jako náhrady pozemků za pozemky nevydané v restituci z důvodu existence překážek uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě a liší se pouze požadovanými náhradními pozemky, byla usnesením č.j. spisová značka ze dne datum řízení vedená pod sp. zn. spisová značka a spisová značka spojena ke společnému řízení s tím, že dále budou vedena pod společnou sp. zn. spisová značka.

2. Žalobci uvedli, že jsou ve smyslu ust. § 4 zákona č. 229/1991 Sb., zákona o půdě, oprávněnými osobami k uplatňování restitučních nároků na základě jednotlivých pravomocných rozhodnutí, uvedených ve výroku tohoto rozhodnutí pod bodem 3 a čísly 1-21, a to jako dědicové původní vlastnice jméno FO, zemřelé datum, jejíž spoluvlastnický podíl činil id. 1/9 vzhledem k celku těchto nemovitostí. Žalobce a) a právní předchůdkyně žalobců b) a c), tituly před jménem právnická osoba, zemřelá dne datum, uplatnili pod čj. Anonymizováno restituční nárok ke spoluvlastnickému podílu každý k id. 1/18. Po smrti tituly před jménem právnická osoba přešel její nárok stejným dílem na vnuky, žalobce b) a c). Žalobce a) a právní předchůdkyně žalobců b) a c) od roku 1992 usilovaly o navrácení odňatých pozemků a poté, co všechny vydány nebyly, domáhali se náhradou za ně převodu náhradních pozemků. Přestože se vydání odňatých pozemků domáhali od roku 1992, nebylo o jejich nároku na převod náhradních pozemků dosud zcela rozhodnuto proto, že žalovaný jejich nároky nesprávně ocenil a odmítal proto jejich účast ve veřejné soutěži nabídek náhradních pozemků. Od roku 2006 do roku 2012 se přihlásili 6x do veřejných nabídek náhradních pozemků vyhlašovaných žalovanou, úspěšní byli jen zčásti a poté již podle žalované žádné další nároky neměli pro nedostatečnou výši restitučního nároku. Tento postup je s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR liknavý a svévolný, kdy žalovaná nesprávně eviduje nárok žalobců a prohlubuje tak vzniklé křivdy způsobené jim za minulého režimu. Žalobci se obrátili datum na žalovanou s žádostí o zaevidování jejich nároku ve správné výši, odkázali na konkrétní územně plánovací dokumentaci platnou k datu odnětí, tedy přechodu vlastnického práva odňatých k pozemků na stát a na účel vyvlastnění některých odňatých pozemků za účelem výstavby. Dne datum se žalobci přihlásili se skutečnou výší svého nároku, ale žalovaná přihlášku všech tří zamítla pro nedostatečnou výši restitučního nároku. Žalobci ve snaze o nápravu léta trvajícího nezákonného stavu nahradili činnost žalované a zaslali jí znalecký posudek č. Anonymizováno dne datum vypracovala prof. jméno FO. jméno FO, tituly za jménem Znalkyně odňaté a nevydané pozemky ocenila podle dobové dokumentace a územně plánovací dokumentace platné v době přechodu pozemků na stát, případně podle účelu odkupu a vyvlastnění, kterým byla souvislá obytná zástavba, komunikace a sportoviště. Pozemky, které byly podle Regulačního plánu určeny k zastavění, byly oceněny jako stavební, ze zákresů podle v dokumentace platné v době přechodu na stát je zřejmé, že tak, jak byly pozemky v dokumentaci platné v době přechodu na stát zakresleny, byly následně i zastavěny. Nevydané pozemky znalkyně ocenila celkovou částkou částka, z níž restitučnímu nároku žalobce a) odpovídá částka a žalobcům b) a c) jako dědicům tituly před jménem právnická osoba s jejím nárokem v téže výši každému polovina ve výši částka. Otázka, že žalobci jsou oprávněnými osobami po paní jméno FO, z toho žalobce a) k ½ vzhledem k celku odňatých pozemků a žalobci b) a c) každý k ¼ vzhledem k celku odňatých pozemků a že jejich nárok není promlčen, není v současnosti již spornou. Předmětem sporu je posouzení, byl-li postup žalované liknavý a svévolný, výše neuspokojeného nároku a vhodnost vydání požadovaných náhradních pozemků. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 3767/2009 upozornil, že nesnáze při vyřizování restitučních nároků nesmí žalovaná přesouvat na oprávněné osoby. Pokud žalovaná toto činí, dopouští se svévole a jediným způsobem, jak se oprávněné osoby mohou domoci splnění svého nároku, je právě podání žaloby na uložení povinnosti žalované uzavřít s nimi smlouvu o převodu konkrétních pozemků. Nejvyšší soud toto právo opakovaně zdůraznil v případech, kdy žalovaná odmítala zaevidovat restituční nárok oprávněných osob ve správné výši, a tím je vyloučila z účasti ve veřejných nabídkách. Žalovaná přinejmenším od roku 2008 ví o existenci konkrétní dobové územně plánovací dokumentace ze 30 let 20. století, nezbytné k ocenění restitučních nároků žalobců, kterou však používá k ocenění nároků pouze u vybraných restituentů, kterou je Návrh přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území Anonymizováno s přilehlým územím Anonymizováno), Návrh přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území pro část území adresa, Návrh přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území pro část území adresa) a Návrh přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území pro část území Anonymizováno (adresa)Anonymizováno

3. V letech 2008 až 2017 se žalovaná celkem 22x obrátila na Institut plánování a rozvoje Anonymizováno s dotazem na poskytnutí této dokumentace a restituční nároky vybraných restituentů podle ní ocenila. Oproti vybraným restituentům žalobce diskriminovala a znemožňuje jim uspokojit jejich nárok v plné výši. K přechodu vlastnického práva k odňatým pozemkům na stát došlo darovacím prohlášením ze dne datum a odmítnutím dědictví po jméno FO a následným přechodem na stát ke dni jejího úmrtí, tedy dne datum. Podle žalované nemohly regulační plány v roce 1960 a 1963 prokazovat určení pozemků k zastavění, neboť se jednalo o neplatnou dokumentaci. Podle žalobců je nutno ocenit odňaté pozemky jako stavební, jelikož zák. 84/1958 Sb. předpokládal existenci územně plánovací dokumentace již od účinnosti tohoto zákona, ta však neexistovala a první schválený územní plán adresa byl až Směrný územní plán ze dne datum. Odňaté pozemky ve vlastnictví právních předchůdců žalobců tak byly určeny k zástavbě již na základě regulačních a zastavovacích plánů pro jednotlivé části adresa z r. 1933 a takto pak byly převzaty do územního plánu z roku 1964. Regulační plány byly vydávány v 30. letech na základě zákona 88/1920 Sb. a platily až do 60. let, kdy byly postupně nahrazovány dokumentací vydávanou dle zákona 84/1958 Sb., avšak do doby jejich nahrazení byly využívány i za účinnosti zákona 84/1958. K datům datum a datum jiná územně plánovací dokumentace než uvedené regulační plány, nebyla dohledána. Prvním schváleným územním plánem adresa po regulačních plánech z 30. let byl následnou dokumentací až Směrný územní plán adresa z r. 1964 a stav pozemků určených k zástavbě se podle něj nezměnil, v souladu s tím pak došlo ke skutečné zástavbě pozemků.

4. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Souhlasila, že žalobcům vznikl na základě jednotlivých rozhodnutí vydaných žalovanou nárok na převod náhradních pozemků za pozemky v k.ú. adresa, nesouhlasí však s tím, že by se žalobci dlouhodobě nemohli domoci svých práv, neboť první restituční rozhodnutí bylo vydáno v roce 1997 a k přecenění byla žalovaná vyzvána až datum, do té doby žalobci výši svého nároku akceptovali a účastnili se veřejných nabídek, v nichž byl jejich žalovanou vypočtený nárok v letech 2006 až 2012 uspokojen v souladu s vydanými restitučními rozhodnutím. Až do roku 2019 nevyjádřili s výší restitučního nároku nesouhlas, nemohlo tedy jít o liknavý postup. Pozemky přešly na stát k datum a datum a jejich charakter je tedy třeba posuzovat k tomuto datu. Uvedené regulační plány mohly být platnou územně plánovací dokumentací jen do datum, než nabyl účinnosti zákon č. 84/1958 Sb., který v § 17/1 zrušil § 19 zák. č. 280/1949 Sb. Prováděcí vyhláškou č. 144/1959 Sb. bylo stanoveno, že od datum nebylo možné postupovat dle prováděcích předpisů k zákonu 280/1949 Sb., tedy ani podle vyhlášky 709/1950 Sb., kdy § 5 odst. 2 zákona č. 280/1949 Sb. a § 16 odst. 1 nařízení 93/1950 Sb. předpokládaly vznik nové dokumentace. Znalkyně ve znaleckém posudku nesprávně posuzovala stav pozemků podle uvedených regulačních plánů, přestože tyto v roce 1960 a 1963 již neplatily, a navíc v rozhodné době mohla podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 144/1959 Sb. nastat změna charakteru pozemků jen na základě vydání územního rozhodnutí. V letech 1960 až 1963 tedy plány Státní regulační komise z 30. let nemohly být platné a při zastavění se podle nich nepostupovalo, postupovalo se podle novější dokumentace.

Změna charakteru nevydaných pozemků tedy nastala až po jejich přechodu na stát, což vyplývá mj. z leteckých snímků, a podle platné judikatury (např. sp. zn. 28 Cdo 2699/2008 či 28 Cdo 779/2019-274) nelze počítat s navýšením jejich ceny. Žalovaná nechala v průběhu řízení vypracovat znalcem jméno FO. jméno FO oponentní znalecký posudek č. Anonymizováno č. Anonymizováno. Znalkyně prof. jméno FO. jméno FO, tituly za jménem opomněla, že kromě plánů státní regulační komise a směrného územního plánu z roku 1964 existoval i návrh směrného územního plánu z roku 1948, který měl nahradit zastaralé plány Státní regulační komise 30. let 20 století a podle kterého se plánovala výstavba. Tento plán však nakonec nebyl přijat. Žalovaná zpochybňuje ocenění charakteru odňatých pozemků podle posudku prof. jméno FO. jméno FO, tituly za jménem a vytýká mu i neaplikování srážek dle přílohy č. 7 vyhl. č. 182/1988 Sb. ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb. Původně žalovaná vznesla i námitku promlčení uplatněného nároku, na níž v době rozhodování soudu již netrvala.

K pozemkům v k.ú. právnická osoba a k.ú. adresa, které si jako náhradní žalobci nárokují žalovaná uvedla, že pozemek parc. č. Anonymizováno v k.ú. právnická osoba není zatížen žádnou zákonnou překážkou převoditelnosti a jeho cena činí podle znaleckého posudku č. hodnota jméno FO. jméno FO částka. Pozemky parc. č. hodnota a Anonymizováno v k.ú. adresa, obec adresa jsou k převodu na žalobce nevhodné, neboť se jedná o pozemky, které se nacházejí v zastavitelném území obce a které jsou aktuálně v platném a účinném územním pánu obce adresa evidovány v ploše VS – plochy výrobní a skladování. Za této situace se nejedná o pozemky, které by byly vhodné jako restituční náhrada, neboť se nejedná o pozemky, které by byly s ohledem na plánované zastavění vhodné k zemědělskému využití. Tyto pozemky byly oceněny znaleckým posudkem č. hodnota, vypracovaném jméno FO. jméno FO, ze dne datum tak, že pozemek parc. č. hodnota v k.ú. adresa byl oceněn částkou ve výši částka a pozemek parc. č. hodnota v k.ú. adresa byl oceněn částkou částka. Restituční nárok žalobců určený znaleckým posudkem znalce jméno FO. jméno FO č. Anonymizováno ze dne datum je ve výši částka.

Pokud by bylo žalobě vyhověno v plném rozsahu, došlo by poprvé k překročení takto určeného restitučního nároku žalobců. Otázkou celkové výše restitučního nároku žalobců se v paralelních řízeních soudy dosud nezabývaly. V posuzované věci je zásadní zejména i spor o způsob ocenění nevydaných pozemků v k.ú. adresa, protože znalci vychází z odlišné územně plánovací dokumentace. V případě pozemku Anonymizováno v k.ú. adresa nelze vnímat umístění jedné provizorní (dočasné) průmyslové stavby jako okolnost, která by určovala stavební charakter celého pozemku. Podle oznámení o výkonu rozhodnutí ze dne datum vydaného podnikem Geofyzika n.p. byla rozhodnutím bývalého Odboru pro výstavbu Obvodního národního výboru v adresa ze dne datum č.j. Anonymizováno povolena bývalému Ústřednímu ústavu geologickému v Anonymizováno stavba provizorního kancelářského pavilonu nejdéle do doby, kdy bude dokončena hlavní budova Ústředního ústavu geologického, která měla být situována v bezprostředním sousedství provizorního pavilonu na pozemcích parc. č. hodnota a Anonymizováno, k.ú. adresa. Z daného dokumentu však nevyplývá určení celého tohoto pozemku k zastavění ještě před jeho přechodem na stát, ostatně ani územní plány Anonymizováno let 1948, 1964, 1971 zde bytovou výstavbu neplánovaly. Bylo zde pouze výjimečně povoleno postavit provizorní kancelářskou budovu, u které pak bylo nařízeno její zbourání, a naopak až následně rozhodnuto o zastavění pozemků bytovými domy dle územního plánu Anonymizováno až od roku 1976. Navíc část pozemku, na kterém byla umístěna dočasná stavba pavilonu geofyziky ani není součástí ocenění a byla vydána zpět restituentům v naturální podobě, a to na základě rozhodnutí žalované o vydání části pozemku i přes jeho zastavění provizorní stavbou č. Anonymizováno ze dne datum. Žalovaná se dopustila chyby, když při vydání posledního rozhodnutí č.j. Anonymizováno nezohlednila předchozí rozhodnutí o stejném pozemku Anonymizováno.ú. adresa č.j. Anonymizováno. Došlo tak k chybě výměry nevydané části pozemku. Žalovaná toto pochybení napravila opravným rozhodnutím Anonymizováno ze dne datum, potvrzeným rozhodnutím Anonymizováno ze dne datum, a opravila výměru nevydané části pozemku na 203 m2. Proti němu podali žalobci k Městskému soudu v Anonymizováno ve věci sp. zn. spisová značka úspěšnou žalobu, ve věci byla dne datum podána kasační stížnost, protože ve věci nebyl řádně vyhodnocen zvlášť závažný veřejný zájem, v jehož důsledku se soud měl přiklonit k ochraně principu materiální pravdy, když sice shledal nesprávnost původních rozhodnutí žalované, avšak z důvodu nesprávného upřednostnění principu právní jistoty přistoupil ke zrušení jejího opravného rozhodnutí. O kasační stížnosti projednávané pod sp. zn. spisová značka nebylo Nejvyšším správním soudem dosud rozhodnuto. Žalovaná poukazuje na znalecký posudek znalce jméno FO. jméno FO č. č. účtu ze dne datum k objednávce advokátní kanceláře Anonymizováno za účelem ocenění pozemku parc. č. Anonymizováno v k.ú. adresa, obec adresa, kdy znalec uvádí, že dle ÚPD je pozemek zařazen do ploch NS – plochy smíšené nezastavěného území a ploch NSs – plochy smíšené nezastavěného území sportovní. Na těchto plochách se stavby neuvažují, a proto je oceňuje jako nestavební. Přitom jejich přípustným využitím jsou např. plochy pro sport a rekreaci, zejména přírodní hřiště, sjezdové tratě, lyžařské vleky, jezdecké plochy a stezky, přírodní cyklistické areály, pobytové louky, lanová centra apod. Plochy sportu a rekreace či přírodní hřiště odpovídají charakteru pozemků nevydaných žalobkyni (týká se to hlavně pozemků Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno v k.ú. adresa a Anonymizováno v k.ú. adresa, jež nelze dle přesvědčení žalované na základě jejich faktického charakteru oceňovat jako stavební).

5. Podle ust. § 4 odst. 1, 3 zák. č. 229/1991 Sb., zákona o půdě, oprávněnou osobou je státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 způsobem uvedeným v § 6 odst. 1. V případě, že zemřela oprávněná osoba, která uplatnila nárok na vydání majetku před vydáním rozhodnutí podle § 9, přechází nárok na dědice.

6. Podle ust. § 11a odst. 1 zákona o půdě oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním, se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.

7. Podle ust. § 11a odst. 2 zákona o půdě sestavuje veřejné nabídky pozemkový úřad jak z pozemků, které se nacházejí v zastavěném území obce nebo zastavitelné ploše takto vymezenými závaznou částí schválené územně plánovací dokumentace, pokud jejich převodu nebrání zákonná překážka, tak z pozemků, které se nacházejí mimo zastavěné území obce nebo zastavitelné ploše takto vymezenými závaznou částí územně plánovací dokumentace. Pozemky nepřevedené na základě této nabídky budou předmětem převodu podle zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů.

8. Podle ust. § 14 odst. 1 zákona o půdě oprávněné osobě náleží náhrada za obytné budovy, hospodářské budovy a jiné stavby, které podle tohoto zákona nelze vydat nebo které zanikly nebo byly převedeny na osobu, která není povinna je vydat. Obdobně oprávněné osobě náleží náhrada za pozemek, který se podle tohoto zákona nevydá a za který nebyl poskytnut jiný pozemek.

9. Podle ust. § 28a zákona o půdě se náhrady podle tohoto zákona poskytují v cenách platných ke dni 24. 6. 1991, a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb.

10. Podle ust. § 6 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu, podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů nelze převádět

a) zemědělské pozemky, na jejichž vydání bylo uplatněno právo podle jiného právního předpisu a o jejichž vydání nebylo dosud rozhodnuto,

b) zemědělské pozemky, nebo jejich části určené územním plánem, nebo regulačním plánem, anebo rozhodnutím o umístnění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami, nebo stavbami dopravní infrastruktury, nebo těmito stavbami již zastavěné, s výjimkou zemědělských pozemků, mimo pod bodem 4. určených platnou územně plánovací dokumentací nebo již využitých ke zřízení technické infrastruktury,

c) zemědělské pozemky určené k řešení podle § 2 zákona č. 139/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, u kterých je v katastru nemovitostí vyznačena poznámka o zahájení pozemkových úprav,

d) majetek, o jehož převodu na jiné osoby bylo rozhodnuto podle jiného právního předpisu,

e) zemědělské pozemky ve vojenských újezdech,

f) zemědělské pozemky v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích a na územích národních parků; dále nelze převádět zemědělské pozemky v přírodních rezervacích a v přírodních památkách, s výjimkou zemědělských pozemků, k jejichž zcizení vydalo souhlas Ministerstvo životního prostředí podle jiného právního předpisu,

g) pozemky, u nichž bylo Státním pozemkovým úřadem zahájeno správní řízení podle § 3 odst. 3 do doby vydání pravomocného rozhodnutí, nebo

h) pozemky tvořící rezervu státních pozemků.

11. Soud vyšel z výše uvedených shodných tvrzení stran a provedl důkazy níže uvedenými listinami, z nichž učinil následující skutková zjištění: ⟪LB:lb_001⟫ - z usnesení Státního notářství pro adresa ze dne datum, č. j. Anonymizováno bylo zjištěno, že původní spoluvlastnice ideální 1/9 nemovitostí v k. ú. adresa a k.ú. adresa, paní jméno FO, dne datum zemřela a její majetek přešel jako odúmrť podle § 513 až 515 obč. zák. z roku 1950 na čs. stát-Obvodní národní výbor v adresa, protože zůstavitelka nezanechala závěť a její děti jméno FO a tituly před jménem jméno FO dědictví odmítli. tituly před jménem jméno FO, zemřel dne datum. Dědici bezdětné jméno FO zemřelé dne datum, její neteře a současně dcery tituly před jménem jméno FO, tituly před jménem jméno FO a jméno FO, dědičky po odmítnutí dědictví po jméno FO jejich otcem, dědictví po jméno FO rovněž odmítly. tituly před jménem jméno FO odmítla dědictví jako zákonná zástupkyně také jménem nezletilých dětí jméno FO a Jméno žalobce A. Přechod majetku z jméno FO na stát potvrdil i finanční odbor ONV v adresa ze dne datum. č.j. Anonymizováno. ⟪LB:lb_002⟫ - z rozhodnutí Státního notářství adresa č.j. Anonymizováno ze dne datum bylo zjištěno, že dne datum zemřela manželka tituly před jménem jméno FO, paní jméno FO, jejími dědici byla dcera jméno FO a vnuk jméno FO, který byl synem tituly před jménem právnická osoba, zemřelé dne datum. jméno FO dne datum zemřela a jejím dědicem je podle rozhodnutí Státního notářství pro adresa ze dne datum č.j. spisová značka její syn Jméno žalobce A, žalobce a). Ten jako pravnuk jméno FO uplatnil podle zákona o půdě restituční nárok ke spoluvlastnickému podílu ideální 1/18 vzhledem k celku odňatých nemovitostí. Stejný restituční nárok uplatnila i vnučka jméno FO, tituly před jménem jméno FO, která dne datum zemřela a podle usnesení Okresního soudu pro jméno FO-západ č.j. spisová značka ze dne datum jsou jejími dědici její vnuci, děti předemřelého syna zůstavitelky, jméno FO, tedy žalobci b) a c), každý ve vztahu ke spoluvlastnickému podílu id. 1/36 vzhledem k celku, a tedy i oprávněnými osobami podle ust. § 4 odst. 2 písm. c) zákona o půdě jako právní nástupci původní spoluvlastnice id. 1/9 odňatých nemovitostí jméno FO. Žalobkyně c) se podle oddacího listu dne datum provdala a její příjmení je jméno FO. ⟪LB:lb_003⟫ - z nabídky nemovitostí čs. státu přijaté dne datum a z Prohlášení ze dne datum bylo zjištěno, že jméno FO, provdaná jméno FO, nar. datum, a jméno FO, nar. datum, dobrovolně a bezúplatně postoupili čs. státu nemovitosti zapsané v knihovní vložce č. hodnota pozemkové knihy, parc. č. hodnota a Anonymizováno k.ú. adresa, každý jejich id. ½. ⟪LB:lb_004⟫ - z čestného prohlášení ze dne datum žalobce a) a tituly před jménem jméno FO bylo zjištěno, že po úmrtí jejich babičky jméno FO byli její děti tituly před jménem jméno FO a jméno FO, i tituly před jménem jméno FO, její manžel a syn jméno FO, její sestra jméno FO i dědeček z matčiny strany jméno FO minulým režimem pronásledováni pro své protikomunistické postoje a buržoazní původ, proto jim za nezbylo, než dědictví po jméno FO z důvodu obav z politické perzekuce a také finančních důvodů odmítnout a nabídnout čs. státu ideální 1/9 nemovitostí zapsaných ve vložkách č. hodnota a Anonymizováno desek zemských pro obec a k. ú. adresa a č. hodnota, Anonymizováno a Anonymizováno pozemkové knihy k.ú. adresa a ideální 1/9 nemovitostí zapsaných ve vložkách č. hodnota desek zemských kat. obce adresa a č. hodnota pozemkové knihy kat. území adresa v ceně 582 355,90 Kčs jako odúmrť. ⟪LB:lb_005⟫ - ze sdělení Institutu plánováni a rozvoje hl. m. jméno FO (IPR) ze dne datum, č.j. Anonymizováno adresovaného tituly před jménem jméno FO z právnická osoba plyne, že Institut byl žalovanou požádán o informace či o poskytnuti jakékoliv územně plánovací dokumentace platné v letech 1935 až 1970, týkající se území hl. m. jméno FO. Ve sdělení se uvádí, že IPR vede evidenci od datum a první žádost žalované dostali datum. Celkem IPR a Útvar rozvoje adresa dostaly 22 žádostí z let 2008-2017, bylo na ně odpovězeno a žalované, resp. jejímu předchůdci právnická osoba ČR, byly poskytnuty i kopie dostupné územně plánovací dokumentace. Žalovaná společnosti právnická osoba pod sp. zn. Anonymizováno dne datum sdělila, že se obrací na IPR s žádostmi o poskytnutí územně plánovací dokumentace platné v letech 1935-1970 za účelem správního řízení vedeného dle zákona o půdě a zákona č. 503/2012 Sb. a využívá ji při ocenění nároku restituentů. Je tak nepochybné, že žalované byla dokumentace z 30. let 20. století známa již dříve, než ji žalobci požádali o přecenění jejich nároku a používala ji k oceňování, což však u žalobců neučinila. Toto jednání vůči žalobcům lze hodnotit jako svévolné a diskriminační, zamezující uspokojení jejich skutečného nároku. ⟪LB:lb_006⟫ - z rozhodnutí, uvedených ve výroku tohoto rozhodnutí pod bodem 3 a čísly 1-21, z žádostí žalobce a) a tituly před jménem jméno FO, právní předchůdkyně žalobců b) a c), z dopisu žalované zn. SPÚ Anonymizováno ze dne datum, který byl reakcí na žádost oprávněných osob na žádost o přecenění nároku a předžalobní výzvu ze dne datum bylo zjištěno, že v roce 1992 uplatnili pod čj. Anonymizováno restituční nárok ke spoluvlastnickému podílu každý k id. 1/18, po úmrtí tituly před jménem jméno FO přešel její nárok stejným dílem na žalobce b) a c). Je tak zřejmé, že žalobce a) a právní předchůdkyně žalobců b) a c) o navrácení odňatých pozemků žádali od roku 1992 a poté se za pozemky nevydané domáhali náhrady formou převodu náhradních pozemků. Od roku 2006 do roku 2012 se opakovaně přihlašovali celkem 6x do veřejných nabídek náhradních pozemků, zčásti byli úspěšní. Žádostí ze dne datum se na žalovanou s žádostí o zaevidování jejich nároku ve správné výši, odkázali na konkrétní územně plánovací dokumentaci platnou k datu přechodu vlastnického práva odňatých k pozemků na stát a na účel vyvlastnění některých pozemků za účelem výstavby.

Žalovaná v odpovědi ze dne datum pod zn. SPU Anonymizováno sdělila, že při ocenění bylo postupováno dle zásad, které nejsou v rozporu se zákonem o půdě, neboť oceňování nevydaných pozemků dle vyhl. č. 182/1988 Sb., ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb. jím není podrobněji upraveno.

V odpovědi na žádost žalobců o posouzení přecenění restitučního nároku potvrdila žalovaná dne datum pod zn. SPU Anonymizováno, že k žádosti byl přiložen znalecký posudek č. Anonymizováno prof. jméno FO. jméno FO která nevydané pozemky ocenila s odkazem na vyhlášku č. 316/1950 Sb. na částka. Žalovaná uvedla k podílu id. ½ pozemků Anonymizováno a Anonymizováno k.ú. adresa, nevydaných rozhodnutím Anonymizováno ze dne datum, který přešel na stát darovacím prohlášením jméno FO ze dne datum, že letecké snímky dokumentují, že výstavba komunikace nacházející se na nevydaných částech pozemků byla započata až v roce 1966, ostatní výstavba na parc. č. Anonymizováno ještě později. K podílu 1/9 pozemků k.ú. adresa, nevydaných rozhodnutími čj. Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno, které přešly na stát z jméno FO v roce 1965 jako odúmrť uvedla, že v době převodu byly pozemky určeny pro stavbu v souladu s § 2 vyhl. č. 144/1959 Úl., která nabyla účinnosti 1. 8. 1959 vymezeny územním rozhodnutím. Znalkyně posuzuje nevydané pozemky PK Anonymizováno a Anonymizováno k.ú. adresa podle návrhu přehledného a regulačního plánu pro část území Anonymizováno) s přilehlým územím adresa, potvrzeného ministerstvem veřejných prací datum. Nevydané pozemky k.ú. adresa posuzuje podle návrhu přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území Anonymizováno, potvrzeného Ministerstvem veřejných prací dne datum a podle návrhu přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území Anonymizováno, potvrzeného dne datum, tedy podle dokumentace podle názoru znalkyně platné, protože jiná nebyla, podle žalované se jednalo o dokumentaci již neplatnou, proto není podle ní žádost o přecenění dostatečně doložena ⟪LB:lb_001⟫ - podle Přehledu nároků a plnění oprávněných osob žalované ze dne datum žalovaná evidovala k restituční nárok žalobce a) a tituly před jménem jméno FO ve výši částka u každého. Podle evidence žalované byly tyto nároky zcela vyčerpány ⟪LB:lb_002⟫ - dne datum požádali žalobci o převod zemědělských pozemků dle § 11a zákona o půdě, žalovaná jejich přihlášky pod sp. zn. Anonymizováno, Anonymizováno a sp. zn. Anonymizováno zamítla pro nedostatečnou výši restitučního nároku a žalobci se proto již nemohli do veřejných nabídek přihlašovat ⟪LB:lb_003⟫ - žalobci si následně nechali zpracovat a žalované zaslali znalecký posudek č. Anonymizováno ze dne datum prof. jméno FO. jméno FO, tituly za jménem, předložený k důkazu dle § 127a o.s.ř. i v tomto řízení a s nímž žalovanou seznámila ještě před podáním žaloby Znalkyně odňaté a nevydané pozemky ocenila podle dobové dokumentace a územně plánovací dokumentace z 30. let 20. století jako dokumentace platné v letech 1960 a 1963, tedy v době přechodu pozemků na stát podle účelu odnětí, kterým byla souvislá obytná zástavba, stavby komunikací a sportovišť a ocenila je celkovou částkou částka, z níž restitučnímu nároku všech žalobců odpovídá částka částka, z ní pak podíl žalobce a) činí částka a podíl žalobců b) a c) jako dědiců tituly před jménem jméno FO s podílem ve výši jako žalobce a) každému polovina ve vztahu k nároku těchto tří oprávněných osob ve výši částka. Důvody pro aplikaci srážek neshledala. Používání regulačních plánů z roku 1938 jako platné územně plánovací dokumentace dokládá, že podle nich bylo mnohdy skutečně postupováno. Pokud by podle ní nebylo možno po roce 1959 postupovat, nastalo by pro oblast Anonymizováno vakuum, kdy by po dobu cca 5 let neexistovala žádná územně plánovací dokumentace, podle které by bylo možno při výstavbě postupovat a k datu přechodu pozemků na stát v roce 1960 a 1963 tato dokumentace stále platila, nově vydaný zákon č. 84/1958 Sb., o územním plánování se jí nedotkl. Žádná jiná územně plánovací dokumentace v rozhodné době neexistovala. Odnětí velkých celků za účelem budoucí rozsáhlé výstavby na velkém území vylučuje, aby zde bylo aplikováno snížení ceny dle přílohy č. hodnota. Odňaté pozemky byly určeny k realizaci městské výstavby, napojené na inženýrské sítě, občanskou vybavenost i na veřejnou dopravu. ⟪LB:lb_004⟫ - na rozdíl od znalkyně shledal použití srážek důvodným znalec jméno FO. jméno FO, který na objednávku žalované zpracoval oponentní znalecký posudek č. Anonymizováno ze dne datum a ocenil nevydané pozemky částkou částka pro všechny oprávněné osoby, z toho pro všechny žalobce částkou částka. Upozornil na pochybení, kterého se dopustila žalovaná, když pozemek PK adresa nevydala dvakrát a z chybné výměry pak vyšla znalkyně, když ocenila tento pozemek o výměře 29.481 m2, tedy na základě duplicitního rozhodnutí žalované, která o nevydání jednoho pozemku rozhodla duplicitně ve dvou rozhodnutích, a to v rozhodnutí Anonymizováno, kterým nebyly vydány části pozemku označené jako parc. č. Anonymizováno a Anonymizováno o celkové výměře 14.639 m² a v rozhodnutí Anonymizováno, kterým byla vydána část Anonymizováno označená jako parc. č. Anonymizováno a Anonymizováno o výměře 14.804 m². Rozdíl mezi oběma výměrami je ve zbytkové části pozemku. Dále uvedl, že v době jeho odnětí šlo zčásti o stavební a zčásti o zemědělský pozemek, stála tu trafostanice. Samotné rozhodnutí Anonymizováno lze považovat za správné a úplné. Rozloha 14.842 m² tak představuje výměru celého nevydaného pozemku, z toho 14.610 m² bylo zastavěno trafostanicí a přístupovou cestou, jak vyplývá z rozhodnutí Anonymizováno ze dne datum. Zbývající část pozemku představuje izolační zeleň. V posudku znalkyně došlo nesprávně k součtu těchto výměr 29.481 m², ze které byl následně počítán restituční nárok, přitom celková původní výměra pozemku Anonymizováno činila 106.575 m², O tomto bylo rozhodováno ve třech rozhodnutích, a to v Anonymizováno, Anonymizováno a Anonymizováno rozhodnutí Anonymizováno vyplývá, že v naturální podobě bylo vydáno 82.584 m² a k rozhodnutí zbývalo 23.991 m², v naturální podobě byla vydána i další část. Při ocenění pozemků v k.ú. adresa jako pozemků částečně stavebních a částečně zemědělských vyšel jméno FO. jméno FO z neschváleného návrhu Směrného územního plánu Anonymizováno roku 1948. U jednání dne datum u Okresního soudu v Berouně ve věci Anonymizováno ve věci jméno FO /jméno FO uvedl, že výměry pozemků tak, jak je uvedla prof. jméno FO. jméno FO jméno FO, tituly za jménem, jsou podle něj snad jen v po až na dvě výjimky v pořádku pozemku, rozdíl může být jen v pozemcích, které byly zastavěny něčím, co znalec za stavbu nepovažuje, např. hřištěm nebo tenisovými kurty. Není si zcela jist, zda může jeho posudek obstát v otázce určení stavební nebo nestavební části, v otázce aplikace srážek však ano. Pokud byl pozemek zastavěn až po odnětí, zkoumal znalec, došlo-li k zastavění v krátkém horizontu. Při zpracování posudku pracoval s judikaturou Nejvyššího soudu. Nepracoval však s jeho tezí, že za situace, kdy územně plánovací dokumentace nebyla nahrazena platně přijatou novou územně plánovací dokumentací, je pro stanovení charakteru pozemku i nadále přijatelné vycházet z územně plánovací dokumentace z 30. let, ale pokud tomu tak je, souhlasil, že pak by pozemky skutečně měly být oceněny v souladu s ní. Výrokové části rozhodnutí žalované považuje za závazná, oceňoval však pozemky v jiné výměře, měl-li za to, že byla rozhodnutí žalované vydána vadně. U jednání dne datum u Okresního soudu v Kolíně ve věci spisová značka ve věci jméno FO uvedl, že pozemek, na němž stála dočasná stavba Ústavu Geofyziky (tj. Anonymizováno), zdemolovaná kvůli stavbě sídliště, bral rovněž jako pozemek zemědělský. Na pozemcích PK Anonymizováno, Anonymizováno a Anonymizováno vznikla sportoviště pro fotbal a ragby. Pozemek PK Anonymizováno se vyskytuje ve dvou rozhodnutích, správně má mít výměru 14.842 m2 a 230 m2 navíc tvoří zemědělskou půdu.

Pozemky v k. ú. adresa jméno FO. jméno FO přecenil ve znaleckém posudku č. Anonymizováno na částku částka, z níž 1/9 náležející žalobcům činí částka. S oběma posudky jméno FO. jméno FO se znalkyně prof. jméno FO. jméno FO jméno FO, tituly za jménem seznámila, ale i nadále na závěrech svého znaleckého posudku setrvala. ⟪LB:lb_001⟫ - z rozhodnutí založených k důkazu do spisu je zřejmé, že znalkyně prof. jméno FO. jméno FO jméno FO, tituly za jménem byla také opakovaně k tomuto posudku vyslechnuta (u Okresního soudu adresa dne datum ve věci sp. zn. spisová značka, kdy vždy setrvávala na závěrech svého posudku ohledně posouzení charakteru odňatých pozemků jako stavebních, stejně jako na nevhodnosti použití srážek dle přílohy 7 oceňovací vyhlášky. Uvedla, že při zpracování posudku vycházela z výpisů z listů vlastnictví, snímků pozemkové mapy, ortofotomapy, návrhů regulačního a zastavovacího plánu pro části území Anonymizováno z 30. let, tj. z Návrhu přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro části území Anonymizováno) s přilehlým územím adresa), z Návrhu přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území adresa), z Návrhu přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území adresa), z Návrhu přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území Anonymizováno), z listin, podle nichž došlo k přechodu pozemků na stát, rozhodnutí o jejich nevydání a v posudku citované literatury a dospěla k závěru, že převažující část v posudku uvedených nevydaných pozemků v k.ú. adresa je třeba ocenit jakožto pozemky stavební. Ke dni datum stanovila jejich cenu podle vyhlášky Ministerstva financí č. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. celkovou částkou částka pro všech asi 25 oprávněných osob, z toho pro žalobce a), b) a c) celkovou částkou částka. Rozhodnutím č. j. Anonymizováno nebyly vydány pozemky převážně stavebního charakteru, na kterých byly podle dobové legendy plánovány činžovní domy v uzavřených a otevřených blocích, rodinné domy v zahradách, tovární a skladištní bloky, hřiště apod. Znalkyně vycházela z uvedených regulačních plánů, které platily v době převodu pozemků na stát, zatímco směrný územní plán Hlavního města Anonymizováno byl schválen až později, dne datum. Znalkyně neaplikovala srážky dle přílohy č. hodnota oceňovací vyhlášky a podrobně rozebrala nemožnost použití srážek tak, jak učinil v oponentním znaleckém posudku Anonymizováno. Vysvětlila, že pozemky PK Anonymizováno a Anonymizováno k.ú. adresa byly stavebně srostlé s obcí, v době svého odnětí se již nacházely na území částí obce adresa, která byla připojena k tzv. adresa dokonce již v roce 1922, což plyne i z Opatření Útvaru hlavního architekta hl. m. Anonymizováno, ve kterém je stanoven výčet samostatných sídel nebo částí, které nejsou se souvisle zastavěným územím Anonymizováno stavebně srostlé, ačkoliv se nacházejí ve správnímAnonymizovánoúzemí Anonymizováno a oblast městské části adresa sem nebyla zahrnuta. Znalkyně neshledala důvod pro aplikaci srážky za přístup po nezpevněné komunikaci, kterou znalec jméno FO. jméno FO uplatňuje pouze u PK Anonymizováno a Anonymizováno–Anonymizováno k.ú. adresa na základě ortofotomap z roku 1966, tedy 5 let po datu odnětí. Uvedla, že na tomto území probíhala rozsáhlá výstavby, terénní úpravy apod., nelze tedy stanovit, že nebyly přístupné a základě ortofotomap pořízených po 5 letech. Např. pozemky PK Anonymizováno-Anonymizováno byly již v roce 1953 dostupné i po zpevněné komunikaci, PK Anonymizováno byl dle ortofotomap z roku 1953 a 1966 dostupný po zpevněné komunikaci přes PK Anonymizováno a Anonymizováno k.ú. adresa, se kterými tvořil jeden velký celek. Při aplikaci srážky za nemožnost napojení na veřejnou kanalizaci a vodovod vyšel jméno FO. jméno FO ze špatné metodiky, když nerespektoval dikci Přílohy č. hodnota Vyhlášky a nesprávně vyložil pojem „v místě“. Není rozhodné, zda byly jednotlivé nevydané pozemky přímo napojitelné na veřejný vodovod a veřejnou kanalizaci, nýbrž to, zda byla tato možnost dána. Znalec vycházel ze sdělení společnosti právnická osoba. a jí poskytnutých zákresů, že k rozhodnému datu přechodu k roku 1961, se v oblasti městských částí adresa nacházela vodovodní síť a byla tak dána možnost napojení na veřejný vodovod. Podle znalce srážku za nemožnost napojení na kanalizaci lze využít vždy, když není možné napojit pozemek na vodovod. Takovéto tvrzení se však nezakládá na pravdě. Vybudování kanalizační sítě a vodovodní sítě může být na sobě zcela nezávislé. Podle sdělení společnosti právnická osoba. ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno byly veškeré originály stavební dokumentace, včetně kolaudací, týkající se výstavby veřejné kanalizace a vodovodu na území Anonymizováno z předmětného období zničeny při povodni v roce 2002. Nesprávně znalec použil aplikaci srážky za nepříznivou docházkovou vzdálenost, kterou lze srážku aplikovat jen u pozemků, které byly určeny k výstavbě rodinných domů či by k těmto domům náležely. Srážka se neuplatní, je-li v místě městská doprava a zde jezdí tramvaj již od roku 1908. Není důvod ani k aplikaci srážky za svažitý pozemek orientovaný na SV, S, SZ a ztížené základové podmínky, kdy znalec jméno FO. jméno FO použil katastrální mapy z let 1940-1945 a z roku 1951, tedy z doby minimálně 10 let před jejich odnětím. Tyto mapy navíc převzaly jedno z prvních výškopisných měření v adresa z let 1920-1928, takže jsou neaktuální a neaplikovatelné. Zároveň je možné tuto srážku uplatnit jen v místě konkrétní stavby, nelze ji uplatňovat u všech pozemků, ale jen u těch, na kterých je již plánována konkrétní výstavba a svažitost se k tomu zkoumá jen v místě této stavby. Pro uplatnění těchto srážek je nutné konkrétní svažitost ke dni odnětí přesně kvantifikovat, což s odstupem 70 let není dost dobře možné.

12. Mezi stranami není sporu o tom, že žalobci jsou oprávněnými osobami podle zákona o půdě na základě rozhodnutí uvedených ve výroku tohoto rozsudku a žalobci b) a c) i na základě usnesení Okresního soudu pro Prahu – západ, č.j. spisová značka ze dne datum, a to k uplatnění nároku na převod náhradních pozemků za odňaté pozemky či jejich nevydanou část PK parc. č. hodnota a Anonymizováno v k.ú. adresa (knih. vl. č. hodnota), PK parc. č. hodnota, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, AnonymizovánoAnonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, AnonymizovánoAnonymizováno AnonymizovánoAnonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno a Anonymizováno PK v k.ú. adresa (knih. vl. Anonymizováno desek zemských k.ú. adresa, knih. vl. č. hodnota k.ú. adresa, knih. vl. č. hodnota k.ú. adresa, knih. vl. č. hodnota k.ú. adresa, knih. vl. č. hodnota k.ú. adresa) a PK parc. č. hodnota a Anonymizováno v k.ú., adresa (identifikace parcel k.ú. adresa z datum). Ty přešly k datům datum a datum na stát a nástupci paní jméno FO, žalobce a) a tituly před jménem jméno FO uplatnili v roce 1992 restituční nárok každý k id. 1/18 Anonymizováno.ú. Anonymizováno, ani jeho cena částka. Nespornou učinily strany i cenu částka u pozemku parc. č. hodnota a částka u pozemku parc. č. hodnota, oba v k.ú. adresa. Spornou je převoditelnost dvou posledně uvedených pozemků, u kterých žalovaná namítá nevhodnost jejich vydání jako pozemků náhradních, neboť se jedná o pozemky, které se nacházejí v zastavitelném území obce, které jsou aktuálně v platném a účinném územním pánu obce adresa evidovány v ploše VS – plochy výrobní a skladování. Nespornou se stala i otázka nepromlčitelnosti žalovaného nároku.

13. Své stanovisko ohledně charakteru odňatých pozemků a jejich ceny žalovaná nezměnila ani po seznámení se s posudkem a vysvětleními prof. jméno FO. jméno FO jméno FO, tituly za jménem, což činí dosud a odvolává se na svá stanoviska týkající se neplatnosti dobové dokumentace a územně plánovací dokumentace z 30. let 20. století, ačkoli ji sama využívala. Že byla tato dokumentace v době odnětí pozemků běžně využívána a že ji k ocenění používala i žalovaná, je zřejmé kromě sdělení IPR i z Územního rozhodnutí Odboru výstavby města a vodního hospodářství rady ÚNV adresa č.j. Anonymizováno ze dne datum o umístění novostaveb v adresa, kdy podkladem byl mj. přehledný upravovací plán bývalé Státní regulační komise z roku 1938, dle něhož je území rozestavěno a kterým se nahrazuje podrobný územní plán dle z.č. 84/1957 Sb. Plyne z něj, že území bylo rozestavěno v předválečných letech dle plánu bývalé Státní regulační komise z roku 1938, jehož dispozice nebyla změněna. Z přehledu dosud schválených územních plánů adresa Institutu plánování a rozvoje hl. adresa bylo zjištěno, že prvním schváleným územním plánem hl. m. adresa po odnětí pozemků byl Směrný územní plán hl. m. adresa schválený datum, který se tak na pozemky odňaté v letech 1960 a 1963 nemohl vztahovat a v době další probíhající výstavby bylo až do roku 1964 sotva možno vyjít z jiné platné územní dokumentace, než z dokumentace z 30. let. Pokud jde o směrný územní plán z r. 1948, který nebyl schválen a vyjádřila se žalovaná k žádosti tituly před jménem adresa o poskytnutí informací dne datum tak, že z něj při oceňování nevydaných pozemků nemůže vycházet, protože nebyl schválen a je zpracován v měřítku 1:50 000.

14. Rozdíl mezi znaleckými posudky prof. jméno FO. jméno FO, tituly za jménem a jméno FO. jméno FO spočívá zejména odlišném posouzení charakteru odňatých pozemků a podkladů pro jejich ocenění. právnická osoba. jméno FO, tituly za jménem je hodnotila převážně jako stavební a při jejich posuzování vycházela z územně plánovací dokumentace z 30. let 20. století, a řídila se aktuální judikaturou Nejvyššího soudu umožňující její použití, a protože neshledala jednoznačné podklady pro použití srážek podle přílohy 7 oceňovací vyhlášky, rovněž vycházeje z judikatury, podle níž lze srážky dle přílohy č. hodnota aplikovat pouze za situace, kdy bude nade vší pochybnost prokázáno naplnění podmínek pro jejich aplikaci, jinak je namístě je neaplikovat (srov. 28 Cdo 5345/2017, 28 Cdo 1024/2018, 28 Cdo 4148/2019), je neaplikovala, zatímco jméno FO. jméno FO vycházeje z jiné územně plánovací dokumentace je posoudil zčásti jako pozemky nestavební a při výpočtu srážky zohlednil a ačkoli i on se snažil vycházet z platné judikatury, neseznámil se však na rozdíl od prof. jméno FO. jméno FO, Ph.D s názorem, že za situace, kdy územně plánovací dokumentace nebyla nahrazena platně přijatou novou územně plánovací dokumentací, je pro stanovení charakteru pozemku i nadále přijatelné vycházet z územně plánovací dokumentace z 30. let.

15. Znalkyně prof. jméno FO. jméno FO, tituly za jménem vycházela z plánu Státní regulační komise pro k.ú. adresa z 30. let minulého století, logicky zdůvodnila, proč ji k datům odnětí pozemků považuje za platnou, zatímco jméno FO vyšel z územně plánovací dokumentace v podobě jejího neschváleného návrhu, pak i z dokumentace z roku 1964, která ji k datům odnětí pozemků ještě neplatila, proto, kdy vycházel z leteckých snímků a map a konkrétních stavebních rozhodnutí a zjištěnou cenu pozemků korigoval aplikací srážek dle přílohy 7 vyhl. č. 182/1988 Sb. ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb., přestože odňaté pozemky patřily do území srostlého s adresa, byly dopravně dostupné, uplatnil srážku za svažitost a orientaci terénu, které s ohledem na časový odstup posuzovat podle znalkyně nelze. Pokud znalkyně podle žalované neobjasnila blíže některé pojmy a nebylo jí známo o existenci jiného územně plánovacího podkladu až do Směrného územního plánu Anonymizováno z roku 1964, nijak to nesnižuje věrohodnost a profesionalitu zpracování jejího posudku. Ostatně sotva jí lze vytknout neznalost jiného územně plánovacího podkladu až do Směrného územního plánu adresa z roku 1964, když skutečně až do roku 1964 žádný jiný platný plán neexistoval.

16. Jako nadbytečný neprovedl soud důkaz zadáním revizního znaleckého posudku, když má ta to, že posudek již vypracovaný zhodnotil charakter odňatých pozemků správně. Žalovaná uvádí stejné námitky proti posudku, jehož závěry znalkyně již opakovaně obhájila a s námitkami žalované se po odborné stránce vypořádala a soudu v rámci hodnocení důkazů přezkum věcné správnosti odborných závěrů znaleckého posudku nepřísluší (srov. 28 Cdo 4930/2009: „Odborné závěry ve znaleckém posudku obsažené nepodléhají hodnocení soudem podle zásad § 132 o.s.ř. Soud hodnotí přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění jeho závěrů a soulad s ostatními provedenými důkazy. Hodnocení důkazu znaleckým posudkem tedy spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, dále zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení. Z uvedeného vyplývá, že důkaz znaleckým posudkem soud hodnotí jako každý jiný důkaz, nemůže však přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů“, 28 Cdo 329/2010: „Ze znaleckého posudku čerpá soud odborná závěry, jež byly předmětem odborného posouzení, což však není otázkou právní, ale otázkou jeho skutkových zjištění“).

Pokud soud zjistí, že znalecký posudek je přesvědčivý co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, jeho odborné závěry jsou logicky odůvodněné, je nadbytečné zadávat vyhotovení jiného znaleckého posudku v případě skutkových zjištění, že nevydané pozemky byly skutečně částečně zastavěny podle územní projektové dokumentace z 30. let, a to jak v letech před přechodem, tak i po jejich převodu, i když k faktické zástavbě docházelo s časovým odstupem. Došlo-li k odnětí pozemků za účelem plánované a následně zrealizované výstavby, je nutno tyto pozemky ocenit jako pozemky určené pro stavbu bez ohledu na to, že byly evidovány jako pozemky zemědělské. Na výslechu znalců účastníci netrvali. Vzhledem k tomu, že tito byli opakovaně slyšeni. v jiných sporech týkajících se téhož okruhu oprávněných osob se stejným základem nároku, může se soud místo výslechu znalce spokojit s písemným posudkem znalce. V situaci, kdy soudy vysvětlily, že znalecké konkluze prof. jméno FO. jméno FO, tituly za jménem hodnotí jako vyčerpávající, přesvědčivé, náležitě a logicky odůvodněné, potažmo ve spojení s protokoly o výslechu jmenované znalkyně v dalších soudních řízeních též jako zcela se vypořádávající s výhradami vznášenými žalovanou k ocenění odňatých a nevydaných pozemků, pak sama o sobě okolnost, že neprovedly výslech zpracovatelů znaleckých posudků či nenařídily vypracování revizního znaleckého posudku, vadu řízení nezakládá (srov. 28 Cdo 2524/2022 ze dne 20. 9. 2022). Nutnost zpracování revizního znaleckého posudku či opětovného výslechu znalce, provedeného již v jiném řízení vyloučil Nejvyšší soud ve věci 28 Cdo 454/2023 ze dne 1. 3. 2023, týkající se téhož nároku, a sice, že zjištění týkající se určitých pro posouzení věci významných skutečností lze učinit i jen z toho důkazu, který soudy shledají nejobjektivnějším a nejpřesvědčivějším.

K liknavosti postupu žalované

17. Žalovaná nereagovala na žádosti žalobců o přecenění jejich nároků, ač regulační plány z 30. let 20. století měla k dispozici a využívala je pro ocenění restitučních nároků, evidentně však jen pro některé restituenty. Pokud se tomu u žalobců bránila a dosud brání a ti si museli přecenění na své náklady sami zajistit a substituovat tak povinnosti žalované, pak jde o jednání svědčící o svévoli a diskriminaci žalobců, na které jsou přesouvány povinností žalované (srov. 31 Cdo 3767/2009). Žaloba, kterou se žalobci jako oprávněné osoby, které nebyly dlouhodobě se svým nárokem ze strany státu přes svůj aktivní přístup uspokojeny domáhají nahrazení projevu vůle státu k uzavření smlouvy o bezúplatném převodu konkrétního pozemku je důvodná bez toho, aby bylo třeba trvat na zařazení požadovaných náhradních pozemků do veřejné nabídky.

18. Jako na svévolný lze nahlížet i na další postup žalované, která rozhodla o výměře nevydaných pozemků a poté, co byly pozemky na základě rozhodnutí vydaných žalovanou oceněny, svá pravomocná rozhodnutí po více než 20 letech zpochybňuje a snaží se docílit nápravy tvrzeného chybného údaje o jiné výměře pozemku PK Anonymizováno nezákonným způsobem. Případné pochybení v podobě vydání duplicitního rozhodnutí by nebylo nepochopitelným za situace, kdy se předchůdce žalované musel vypořádat s posuzováním velkého množství uplatněných restitučních nároků, méně pochopitelné je způsob, jakým se žalovaná snaží svá rozhodnutí zvrátit poté, co právě z jeho rozhodnutí, respektive ze dvou rozhodnutí o nevydání pozemku PK Anonymizováno při ocenění znalkyně prof. jméno FO. jméno FO jméno FO, tituly za jménem samozřejmě vycházela. Ačkoli se žalovaná ve svých přípisech vymezovala proti směrnému územnímu plánu z roku 1948 tak, že z něj nelze vycházet, v případě znaleckého posudku jméno FO. jméno FO jí toto nijak nepřekáží a znalkyni opomenutí tohoto neplatného plánu naopak vytýká. Pokud žalovaná často v obdobných sporech argumentuje svou povinností jednat s péčí řádného hospodáře, měla by také objasnit, v čem vlastně v těchto případech péče řádného hospodáře spočívá, když setrvávání na dávno překonaných důvodech o nemožnosti převodu konkrétního pozemku v dalších sporech vedených žalobci proti žalované, si vyžádalo náklady značně přesahující cenu požadovaných náhradních pozemků. V dané věci nejde o situaci, kdy by oprávněné osoby přistupovaly ke svým nárokům laxně, nespolupracovaly a nebyly dostatečně aktivní, ale naopak o případ, kdy ocenění pozemku žalovanou hrubě nekorespondovalo s reálnou cenou odňatého pozemku a kdy na takto nesprávném ocenění žalovaná svévolně lpí, kterým se zabýval opakovaně Nejvyšší soud České republiky, např. ve věci 28 Cdo 2914/2017: „Jako přinejmenším liknavý (ba až svévolný) lze pak kvalifikovat i postup, kdy žalovaná (či její předchůdce právnická osoba) bez ospravedlnitelného důvodu ztěžovala uspokojení nároku oprávněných osob zásadně předpokládaným postupem (tj. prostřednictvím veřejné nabídky pozemků) nesprávným ohodnocením nároku, tj. nesprávným určení ceny oprávněné osobě odňatých a nevydaných pozemků (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 6. 2016, sp. zn. 28 Cdo 155/2016) a kdy proto nebylo možno na oprávněné osobě spravedlivě požadovat další účast ve veřejných nabídkách (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 5. 2017, sp. zn. 28 Cdo 837/2017, nebo ze dne 3. 8. 2015, sp. zn. 28 Cdo 1117/2015)“.

19. Jediným způsobem obrany je právě podání žaloby na uložení povinnosti žalované uzavřít s nimi smlouvu o převodu konkrétních pozemků. Nejvyšší soud toto právo opakovaně zdůraznil v případech, kdy žalovaná odmítla zaevidovat rest. nárok ve správné výši, a tím vyloučila oprávněnou osobu z efektivní účasti ve veřejných nabídkách. Takové jednání nevykazuje znaky flexibility, na kterou Nejvyšší soud odkazuje v dalších rozhodnutích /srov. 28 Cdo 1227/2015„Flexibilnější přístup OS k posuzování původní povahy odňatých pozemků-OS dle kontextu každého jednotl. případu zohledňují různé relevantní okolnosti a neulpívají rigidně jen na vydaní úz. rozhodnuti jako na podmínce uznání pozemků za stavební“

20. Podstatnými znaky skutkového stavu při vypořádání restitučních nároků žalobců pokud jde o existenci nároků, titulu jejich vzniku, posouzení liknavého a svévolného postupu žalované, spočívajícího ve zdlouhavém procesu uspokojování restitučního nároku, ztěžování postupu při jeho uspokojování lpěním na nesprávném ocenění nevydaných pozemků, přesouvání nesnází při vyřizování nároků vyplývajících z restitučních právních předpisů na oprávněné osoby, hodnocení v řízeních provedených znaleckých posudků a z nich vyplývajícího posouzení charakteru odňatých pozemků, které je nutno ocenit v případě žalobců převážně jako stavební podle regulačních plánů z 30. let 20. století, neopodstatněností uplatněné námitky promlčení práva vyplývajícího z restitučního předpisu uplatněnou povinnou osobou, které je v rozporu s dobrými mravy, protože uspokojení restitučního nároku je závislé na veřejných nabídkách pozemků realizovaných povinnou osobou (kromě toho promlčecí doba může počít běžet nejdříve dnem, kdy oprávněná osoba zjistí, že povinná osoba nehodlá plnit ) a v daném případě byla uplatněna v rozporu s dobrými mravy, dospěly opakovaně soudy všech stupňů.

21. Se zřetelem k principu obsaženému v ustanovení § 13 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nelze důvodně očekávat, že se zřetelem ke stejným skutkovým okolnostem budou posouzeny odlišně další věci týchž oprávněných osob plynoucí ze skutkově stejných nároků, ohledně nichž žalovaná volila stejný přístup a ve kterých na rozdíl od posudku jméno FO. jméno FO nebylo zásadních výhrad k znaleckému posudku prof. jméno FO. jméno FO, tituly za jménem, jejíž posudek byl hodnocen opakovaně jako věcně správný, přesvědčivý, vnitřně logicky uspořádaný a nerozporný, jehož závěry vychází z podkladů znaleckého zkoumání. Tyto závěry vyšly ze srovnání posudků obou znalců, kteří k nim byli několikrát vyslechnuti, např. u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou dne datum ve věci žalobců spisová značka, kdy vydaný rozsudek byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové č.j. spisová značka, proti němuž Nejvyšší soud České republiky dne datum pod č.j. spisová značka odmítl dovolání, u Okresního soudu v Kolíně ve věci spisová značka jméno FO, u Okresního soudu v Berouně ve věci jméno FO, se kterou mají žalobci veden společný nárok pod č.j. Anonymizováno, kdy rozsudek soudu I. stupně č.j. spisová značka byl potvrzen Krajským soudem v Praze pod č.j. spisová značka ze dne datum, dovolání bylo dovolacím soudem pod č.j. spisová značka ze dne datum odmítnuto, u Okresního soudu v Blansku ve věci žalobců spisová značka, kdy rozsudek ze dne datum byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Brně č.j. spisová značka ze dne datum, u Okresního soudu v Liberci ve věci Anonymizováno a jméno FO spisová značka. Ve všech rozhodnutích vydaných uvedenými soudy i soudy dalšími (rozsudek Okresního soudu Semily ze dne datum, č.j. spisová značka, potvrzený rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové č.j. spisová značka ze dne datum, rozsudek Okresního soudu Brno-venkov ze dne datum č.j. spisová značka, potvrzený rozsudkem Krajského soudu v Brně č.j. spisová značka ze dne datum, proti němuž Nejvyšší soud České republiky dne datum pod č.j. spisová značka ze dne datum odmítl dovolání, rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne datum č.j. spisová značka, potvrzený rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne datum č.j. spisová značka, spisová značka, proti němuž Nejvyšší soud České republiky dne datum pod č.j. spisová značka ze dne datum odmítl dovolání). Bylo vycházeno z toho, že pozemky odňaté v k.ú. adresa je třeba podle posudku prof. jméno FO. jméno FO jméno FO ocenit jakožto pozemky stavební. Znalkyně zjistila, že tak, jak byly tyto pozemky zakresleny v územně plánovací dokumentaci platné v době přechodu mezi lety 1953 a 1975, tak byly v následujících letech zastavěny.

22. V zásadě lze ocenit jako stavební pozemky určené pro zástavbu souvislou obytnou zástavbou a komunikacemi nebo sportovišti. Stavební činnost na nich byla po přechodu na stát (v letech 1960 a 1963) dle územně plánovací dokumentace ze 30. let vzdor nové právní úpravě (zákon č. 84/1958 Sb.) i nadále plánována i realizována, byť s jistým časovým odstupem a v modifikované podobě a je nerozhodné, zda postavenými stavbami byla sportoviště či původně zamýšlené rodinné domy. Znalkyní prof. jméno FO. jméno FO jméno FO, tituly za jménem použitá metodika je v souladu s aktuální judikaturou Nejvyššího soudu, např. 28 Cdo 444/2014: „Pakliže však pozemky měly již v okamžiku odnětí povahu pozemků stavebních, popřípadě byly za naznačeným účelem vykupovány či odebírány, je za ně nutno podle § 28a zákona o půdě, poskytnou náhradu jako za pozemky určené pro stavbu dle § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., byť by byly v době přechodu na stát v evidenci nemovitostí vedeny jako zemědělské“, 28 Cdo 1013/2012, 28 Cdo 2637/2013: „Mezi faktory podstatnými pro úsudek o tom, zdali se v určité situaci jednalo o stavební pozemky, má přitom zpravidla značný význam existence územně plánovací dokumentace, jež dané pozemky předurčuje ke stavebnímu využití, a tak jejich hodnotu ke dni přechodu na stát do značné míry determinuje“. Platností a použitelností regulačního a zastavovacího plánu z roku 1938 se zabýval Nejvyšší spoud ve věci 28 Cdo 4148/2019: „K výtkám odvolatelky ohledně podkladů, jež soudy vedly k závěru o stavebním charakteru původně odňatých pozemků (zejména ÚPD), pak lze připomenout, že dovolací soud již dříve v řadě posuzovaných věcí aproboval flexibilnější přístup k posuzování původní povahy odňatých pozemků, v rámci něhož soudu podle kontextu každého jednotlivého případu zohledňují různé relevantní okolnosti a neulpívají rigidně jen na vydání územního rozhodnutí jako na podmínce uznání pozemků za stavební. Dospěly-li soudy v přítomné právní věci na základě v rozhodnutí specifikovaných dokumentů (mimo jiné i dovolatelkou akcentovaného regulačního a zastavovacího plánu z roku 1938), jež je možné ve světle dřívější judikatury Nejvyššího soudu považovat za relevantní územně plánovací dokumentavi ke zjištění, že již v době přechodu předmětných nemovitostí na stát se jednalo o pozemky určené pro stavbu, čemuž následně přizpůsobily i své závěry stran jejich ocenění, není posouzení povahy nevydaných pozemků čeho vytknout. Namítá-li dále dovolatelka neplatnost regulačního plánu, z něhož odvolací soud při přijetí shora popsaného úsudku mimo jiné vycházel, opomíjí, že soudy jsou v civilním soudním řízení oprávněny zkoumat správní akty zásadně jen z hlediska toho, zda se jedná o akty nicotné (nulitní), tedy o akty trpící vadami tak závažnými, že se neuplatní presumpce jejich správnosti.“ a ve věci 28 Cdo 1964/2017: „Ustálené rozhodovací praxi dovolacího soudu – v situaci, kdy ze skutkových zjištění soudů jednoznačně vyplynulo, že část odňatých pozemků byla již v době přechodu na stát určena k zastavění dle stavebních plánů z 30. let minulého století….. pozemky, které byly v době přechodu na stát evidovány jako pozemky zemědělské, nicméně byly určeny k výstavbě … je třeba (bez ohledu na postup O, jakožto příslušného správního orgánu) ocenit jako pozemky určené pro stavbu…“

23. Žalovaná se ohrazuje proti ocenění pozemků, na nichž byla vybudována hřiště a sportoviště jako pozemků stavebních, neboť hřiště nelze považovat ani za stavbu v občanskoprávním smyslu, a tudíž ani pozemek na kterém se toto hřiště nachází, nemůže být pozemkem určeným pro stavbu, obzvlášť ve smyslu restitučních předpisů, odkazuje na rozhodnutí 22 Cdo 1928/2010- „otázka, zda výsledek stavební činnosti je stavbou ve smyslu občanského práva, je otázkou právní, nikoliv skutkovou.“ a dokládá znalecký posudek jméno FO. jméno FO ze dne datum, který ocenil jako nestavební pozemky v obci obec adresa, zařazené jako plochy smíšené nezastavěného území sportovní. Podle nálezu Ústavního soudu IV.ÚS 176/03:„výklad pojmů obsažených v předpisech restitučních nelze podřizovat pojmům obsažených v jiných právních předpisech či odvětvích veřejného práva, např. práva stavebního. Je tedy třeba v konkrétním případě volit takovou interpretaci, která by směřovala k maximálnímu naplnění účelu“, tedy odkaz na žalovanou citované rozhodnutí je v dané věci nepříhodný. Skutečným účelem odnětí pozemků předchůdcům žalobců byla výstavba zejména obytných domů a s ní spojené infrastruktury, tedy i hřišť. Kromě toho, že pravomocná rozhodnutí stavební charakter odňatým pozemkům předchůdců žalobců podle ocenění znalkyně přiznala a hřiště tvořila součást infrastruktury nové výstavby na odňatých velkých půdních celcích, posudek jméno FO. jméno FO oceňoval odňaté pozemky, na jejichž místě vznikla „přírodní hřiště, sjezdové tratě, lyžařské vleky, jezdecké plochy a stezky, přírodní cyklistické areály, pobytové louky, lanová centra“, což napovídá tomu, že o budoucí sídliště patrně nešlo.

24. Na pozemku Anonymizováno k.ú. adresa bylo postaveno hřiště a na okolních pozemcích PK Anonymizováno, Anonymizováno a Anonymizováno v k.ú. adresa byly k němu vybudovány podle žalované provozní budovy, pole jméno FO hřiště pro fotbal a ragby. Podle §4 odst. 1 písmeno a) vyhl. č. 709/1950 Ú.l. je stavebním pozemkem plocha, která je zastavěna nebo určena k zastavění jednou stavbou nebo skupinou staveb s příslušným oborem, přiměřenou zahradou, po případě s vedlejšími stavbami a jinými zařízeními nebo plochami, které tvoří se stavbou účelový celek, a to za podmínky, že zastavění je ve shodě se zastavovacím plánem nebo s upravovacím plánem z dřívější doby anebo s podmínkami stanovenými krajským národním výborem při stavbách přípustných mimo stavební obvod. Na pozemku Anonymizováno k.ú. adresa schválila Městská část adresa, stavební úřad stavbu hřiště ještě před rokem 1959, tedy před přechodem pozemku na stát a provozní budovy k němu tvořily se stavbou hřiště účelový celek. Podle rozhodnuté 22 Cdo 1928/2010 „otázka, zda výsledek stavební činnosti je stavbou ve smyslu občanského práva, je otázkou právní, nikoliv skutkovou.“, V dané věci bylo hřiště jako stavba opakovaně posuzováno a tvořilo součást infrastruktury plánované a realizované zástavby.

25. Obdobně byly pozemky, u nichž se zhodnocení jejich charakteru u znalců liší, byly posouzeny i v případě projednání nároku oprávněné osoby jméno FO, jejímž předchůdcům byly odňaty a nebyly vydány stejné pozemky v k.ú. adresa, jako v případě žalobců, ti stejně jako paní jméno FO mají veden společný nárok pod č.j. Anonymizováno, kdy soudy opakovaně dospěly k závěru o stavebním charakteru většiny odňatých pozemků a správnosti postupu při jejich ocenění prof. jméno FO. jméno FO, a to včetně pozemku Anonymizováno k.ú. adresa a pozemků k němu přiléhajícím.

26. Oznámením o zahájení výkonu rozhodnutí ze dne datum čj. Anonymizováno vydaným podnikem Geofyzika n.p bylo sděleno, že rozhodnutím bývalého Odboru pro výstavbu v adresa z datum č.j. Anonymizováno byla povolena bývalému Ústřednímu ústavu geologickému v adresa stavba provizorního kancelářského pavilonu nejdéle do doby, kdy bude dokončena hlavní budova Ústředního ústavu geologického, která měla být situována v bezprostředním sousedství provizorního pavilonu na poz. parc. č. hodnota a Anonymizováno, k.ú. adresa.“ Znalkyně při ocenění nevydané části pozemku mohla přihlédnout k faktickému postupu tehdejšího státu a důvodům odnětí, kdy na pozemku byla zrealizována plánovaná výstavba nejdříve provizorní kanceláře Geodezie a po jejím zbourání stavba trvalá a opět šlo o součást odňatého velkého půdního celku určeného k téměř komplexní zástavbě.

K rozporu připuštění změny žaloby se zásadou koncentrace řízení

27. Připuštění změny žaloby poté, co v roce 2021 proběhlo první jednání, není v rozporu se zásadou koncentrace řízení. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 22. 9. 2020, sp. zn. IV. ÚS 1152/20 „v řízení o vydání náhradního pozemku podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, dojde k porušení ústavně zaručeného práva na soudní ochranu podle článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, nevyzve-li obecný soud neúspěšného žadatele k označení jiných vhodných pozemků způsobilých uspokojit jím uplatněný nárok.“ Žalobci změnili požadavek na převod i jiných než původně požadovaných náhradních pozemků poté, co se některé z nich ukázaly k převodu již nezpůsobilý a lze tedy převést místo nich jiný vhodný pozemek. Postup soudu je v souladu i s rozhodnutím Nejvyššího soudu 28 Cdo 4048/2016: „Při respektování principu právní jistoty účastníků řízení a jejich důvěry ve vymahatelnost soudních rozhodnutí tak v posuzované věci bylo namístě vést účastníky k tomu, aby byl restituční nárok žalobce uspokojen převodem jiných vhodných pozemků vlastněných žalovanou. Řízení o uspokojení nároku převodem náhradního pozemku oprávněné osobě je totiž řízením o určitém způsobu vypořádání vztahů mezi účastníky ve smyslu § 153 odst. 2 o.s.ř. Nárok oprávněné osoby lez tudíž uspokojit vícero způsoby a soud v řízení není žalobním návrhem (petitem) vázán. Soud prvního stupně měl tudíž vyzvat žalobce, aby (především z nabídky žalované) označil jiné vhodné pozemky způsobilé k vykrytí uplatněného restitučního nároku (§118 a odst. 2 a 3 o.s.ř.). Pokud tak neučinil zatížil řízení vadou, která mohla mít na následek nesprávnost rozhodnutí, přičemž za odvolacího řízení nelze zjednat nápravu.“ Výzvě soudu na označení jiných vhodných pozemků k vykrytí restitučního nároku předešli sami žalobci částečnou změnou svých požadavků.

Odlišné posouzení charakteru pozemků PK Anonymizováno a Anonymizováno k.ú. adresa prof. jméno FO. jméno FO, tituly za jménem a jméno FO. jméno FO

28. Podle znaleckého posudku jméno FO. jméno FO byly půdní celky v Proseku zastavěny sídlištěm adresa město podle záměru, o kterém se diskutovalo od počátku roku 1960 a práce na sídlišti byly započaty rovněž v roce 1960. Znalec jméno FO. jméno FO ocenil z pozemku parc. č. hodnota jako stavební část o rozloze 2.478 m2 a jako nestavební část o rozloze 1.759 m2, z pozemku parc. č. Anonymizováno jako stavební část o rozloze 11.166 m2 a jako nestavební část o rozloze 24.562 m2.. Charakter pozemků znalec ocenil a srážky aplikoval v době, kdy mu nebyla známa judikatura umožňující použití územně plánovací dokumentace z 30. let nenahrazené novou platnou dokumentací. Pozemky byly zastavěny postupně dopravními komunikacemi a panelovými domy. Později byl v roce 1962, tedy po odnětí pozemků v k.ú. adresa pro stavbu na sídlišti přijat podrobný územní plán pro výstavbu sídliště adresa, který je podle znalec pro stanovení charakteru pozemků rozhodující a nikoli zrušený plán použitý znalkyní, z 30. let, který zde předpokládal výstavbu rodinných domů se zahradami. Znalec vycházel mj. z podrobného územního plánu pro výstavbu sídliště adresa, tedy dokumentace v době odnětí pozemků neplatné. Cenou těchto pozemků se řízení oprávněné osoby jméno FO netýkala, tyto pozemky její rodině odňaty nebyly.

K vhodnosti vydání pozemků parc. č. hodnota a Anonymizováno v k.ú. adresa a parc. č. Anonymizováno v k.ú. právnická osoba

29. Z listu vlastnictví č. hodnota, vedeného u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště adresa bylo zjištěno, že všechny tyto požadované náhradní pozemky jsou ve vlastnictví státu s příslušností hospodaření svěřenou Státnímu pozemkovému úřadu.

30. Žalovaná tvrdí, že pozemky parc. č. hodnota a Anonymizováno v k.ú. adresa jsou k vydání nevhodné, protože se nachází v zastavitelném území obce, jsou aktuálně v platném a účinném územním pánu evidovány v ploše VS – plochy výrobní a skladování, nevhodné k zemědělskému využití a odkazuje na rozhodnutí Krajského soudu v Plzni č.j. spisová značka, že: „nelze převést, neboť není zařaditelná do veřejné nabídky. Zatím sice není zcela zřetelné, zda v budoucnu skutečně požadovaná část pozemku bude zasažena stavbou silnice, neboť probíhá jednání o změně územního plánu, ale i pokud by tato veřejně prospěšná stavba realizována nebyla, pozemek – i jeho část požadovaná žalobkyní – je určen k zastavění stavbami občanské vybavenosti. (…) Vydání pozemku, a to i jeho oddělené části dle předloženého geometrického plánu je v rozporu s veřejným zájmem a vlastnictví fyzickou osobou by mohlo přinést vážné problémy při stavbě komunikace či městské zástavby. Zemědělskými restitucemi má ostatně dojít k úpravě vlastnických vztahů k půdě v souladu s hospodářským rozvojem venkova, …“

31. Při posuzování vhodnosti pozemku k převodu je nutno hodnotit, nebrání-li převodu zákonné výluky uvedené v ust. § 11 odst. 1 zákona o půdě a ust. § 6 zákona č. 503/2012 Sb., zda nejde o pozemek zatížený právy třetích osob, zda převod není z jiného důvodu zapovězen zákonem, zda jej lze zemědělsky obhospodařovat, zda při hospodaření s takovým pozemkem nevzniknou jiné problémy, zda nejde o pozemek zastavěný či tvořící součást areálu. Předpoklady pro vydání takového pozemku je třeba zkoumat vždy se zřetelem k individuálním skutkovým okolnostem případu a předpoklady pro vydání každého takového pozemku posuzovat samostatně, byť s přihlédnutím k širším souvislostem konkrétní věci (srov. 28 Cdo 5045/2015 ze dne 24. 5. 2017).

32. Zákaz převodu podle § 6 odstavec 1 písmeno b) zákona č. 503/2012 Sb. se vztahuje na zemědělské. pozemky, kde se plánuje výstavba veřejně prospěšné stavby. Pokud není pozemek v územním plánu obce nebo v regulačním plánu anebo rozhodnutím o umístění stavby určen k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infrastruktury nebo těmito stavbami již zastavěné, ani nebyla uplatněna žádost obce o převod dle § 7 odstavec 1 písmeno a) cit. zákona, není takový pozemek z převodu vyloučen. Žalovaná opomíjí, že ve věci, na kterou odkazuje, šlo o plánovanou stavbu silnice, tedy stavbu veřejně prospěšnou, zatímco požadované pozemky v k.ú. adresa jsou určeny ke komerčnímu využití. Samotná zastavitelnost pozemku převodu nebrání.

Podle sdělení právnická osoba adresa ze dne datum, pozemky parc. č. hodnota a adresa se nacházejí v zastavitelném území obce a které jsou aktuálně v platném a účinném územním pánu obce adresa evidovány v ploše VS – plochy výrobní a skladování, není tak důvodu, proč by je nemohli komerčně využít žalobci, případně komerčně využít v podobě podnikání zemědělského charakteru. Podle judikatury Nejvyššího soudu (srov. 28 Cdo 595/2019) má být cena náhradního pozemku ekvivalentní ceně pozemku, který byl oprávněné osobě odebrán a má být zachována identita v charakteru pozemků v tom směru, že rozhodný je jejich charakter, a tedy i hodnota ke dni odnětí státem.

33. Soud má za to, že v obdobných případech, kdy stát po dobu několika desetiletí nechává neuspokojené nároky oprávněných osob, a naopak se obstrukcemi snaží svým povinnostem nedostát, nelze ani bazírovat na vydání zemědělského pozemku či na zemědělské obhospodařovatelnosti pozemku. Žalovaná nechává oprávněné osoby tak dlouho čekat na uspokojení jejich nároků, kdy se zákonitě zužuje i výběr vhodných náhradních pozemků a je otázkou, zda s ohledem na omezenou rozlohu České republiky a v ní počet pozemků vhodných k zemědělskému obhospodařování bude ještě vůbec možno všechny oprávněné osoby uspokojit a zda nebudou muset přijmout finanční náhradu neadekvátní vůči variantě získání náhradního pozemku. Žalobci se sice o získání náhradních pozemků aktivně snažili, ale pro neposkytnutí odpovídající součinnosti žalovanou se mohou dostat do situace, že budou odkázáni na po tolika letech již ne tak lukrativní finanční náhradu.

34. Předchůdcům žalobců byly odňaty pozemky určené převážně k zastavění, proto by bylo v souladu s povahou restituce vhodné poskytnout jim obdobný pozemek, k čemu patrně zákon o půdě v době jeho vydání ve znění do 30. 6. 1993, tedy v době, kdy oprávněné osoby uplatnily nárok na vydání odňatých pozemků směřoval, když podle ust. § 11 odstavec 2 stanovil, že oprávněné osobě, které pozemky nelze vydat proto, že byly po přechodu do vlastnictví zastavěny, se převedou bezúplatně do vlastnictví jiné pozemky ve vlastnictví státu v přiměřené výměře a kvalitě, jako byly její původní pozemky, což byly v daném případě pozemky převážně stavební. Pozdější znění zákona o půdě sice převod pozemků v přiměřené výměře a kvalitě neupravuje, v extrémních případech svévole státu by však neměl být vyloučen.

35. Znaleckým posudkem č. hodnota vyhotoveným dne datum na objednávku žalované znalkyní jméno FO. jméno FO, byla prokázána cena pozemků v k.ú. adresa tvrzená žalovanou, a to částka u pozemku parc. č. hodnota a částka u pozemku parc. č. hodnota, celkem částka a žalovaní s tímto oceněním rovněž souhlasí.

36. K převoditelnosti pozemku parc. č. Anonymizováno v k.ú. právnická osoba a jeho ceně částka žádných výhrad nebylo.

37. Obě strany uvedly, že ke dni datum byl nárok oprávněných osob uspokojen co do částky částka. Žalovaná považuje za nárok, který lze uspokojit převodem náhradních pozemků částku částka, stanovenou znaleckým posudkem znalce jméno FO. jméno FO č. Anonymizováno ze dne datum. Vyhověním žalobě na převod náhradního pozemku parc. č. Anonymizováno k.ú. právnická osoba v hodnotě částka a dvou pozemků v k.ú. adresa, parc. č. hodnota v hodnotě částka a pozemku parc. č. hodnota v hodnotě částka, byl nárok žalobců uspokojen co do celkové částky částka a žalovanou tvrzená výše nároku 2.196.604 Kčs by tak byla překročena o částka, to však za předpokladu, že by se soud ztotožnil s oceněním stanoveným znaleckým posudkem znalce jméno FO. jméno FO.

38. Stejně jako prof. jméno FO. jméno FO, tituly za jménem, vypracoval tabulku odňatých pozemků i jméno FO. jméno FO. Ve shodě byli oba znalci ohledně výměry odňatých a nevydaných pozemků s výjimkou pozemku parc. Anonymizováno, k.ú. adresa, kde výměra 739 m2 odňatého pozemku byla sice shodná, ale nevydáno bylo jen 419 m2 s čímž se posléze ztotožnila i prof. jméno FO. jméno FO, tituly za jménem a tento údaj ve svém posudku opravila v Dodatku ze dne datum a stanovila podle toho i cenu nevydané části pozemku částkou částka, takže ohledně výměry tohoto pozemku jsou oba posudky ve shodě. Nárok všech oprávněných osob vypočtený v posudku prof. jméno FO. jméno FO tituly za jménem částkou částka se tak snížil o částka na částku částka.

39. Závažnějším rozdílem je nevydaná výměra pozemku Anonymizováno.ú. adresa, protože žalovaná se podle svého tvrzení dopustila chyby a při vydání posledního rozhodnutí č.j. Anonymizováno nezohlednila předchozí rozhodnutí č.j. Anonymizováno kterým bylo rozhodnuto o stejném pozemku a došlo tak k chybě výměry nevydané části pozemku, kterou prof. jméno FO. jméno FO, tituly za jménem hodnotí jako stavební pozemek v rozloze 29.481 m2 a v ceně částka jako celek, z níž na všechny tři žalobce připadá celkem částka, zatímco jméno FO. jméno FO jej hodnotí jako zemědělský pozemek v rozloze 14.842 m2 a v ceně částka jako celek. U Městského soudu v adresa je vedeno ve věci sp. zn. spisová značka řízení, ohledně nevydané výměry pozemku Anonymizováno v k.ú. adresa a pravomocným rozhodnutím ze dne datum, č.j. spisová značka bylo rozhodnutí žalované ze dne datum, č. j. Anonymizováno zrušeno a věc jí byla vrácena k dalšímu řízení. Nyní se spis nachází u Nejvyššího správního soudu v Brně, protože osobou zúčastněnou na řízení, Hlavním městem adresa, byla podána dne datum kasační stížnost, o níž není dosud rozhodnuto.

K námitce, že nárok uplatněný v tomto řízení přesahuje výši restitučního nároku žalobců

40. Obě strany uvedly, že ke dni datum byl nárok oprávněných osob uspokojen co do částky částka. Žalovaná považuje za nárok, který lze uspokojit převodem náhradních pozemků částku částka, stanovenou znaleckým posudkem znalce jméno FO. jméno FO č. Anonymizováno ze dne datum je ve výši 2.196.604 Kčs. Vyhověním žalobě na převod náhradního pozemku parc. č. Anonymizováno k.ú. právnická osoba v hodnotě částka a dvou pozemků v k.ú. adresa, parc. č. hodnota v hodnotě částka a pozemku parc. č. hodnota v hodnotě částka, byl nárok žalobců uspokojen co do celkové částky částka a žalovanou tvrzená výše nároku částka by tak byla překročena o částka, to však za předpokladu, že by se soud ztotožnil s oceněním stanoveným znaleckým posudkem znalce jméno FO. jméno FO, ten však charakter některých pozemků posuzoval jako nestavební proto, že nebyl seznámen s judikaturou umožňující vycházet z dokumentace z 30. let minulého století.

41. Stejně jako prof. jméno FO. jméno FO, tituly za jménem vypracoval tabulku odňatých pozemků a ve shodě byli oba znalci i ohledně výměry odňatých a nevydaných pozemků s výjimkou pozemku parc. PK Anonymizováno, k.ú. adresa, kde výměra 739 m2 odňatého pozemku byla sice shodná, ale nevydáno bylo jen 419 m2 s čímž se posléze ztotožnila i prof. jméno FO. jméno FO, tituly za jménem a tento údaj ve svém posudku opravila v Dodatku ze dne datum a stanovila podle toho i cenu nevydané části pozemku částkou částka, takže ohledně výměry tohoto pozemku jsou oba posudky ve shodě, nárok všech oprávněných osob vypočtený v posudku prof. jméno FO. jméno FO tituly za jménem částkou částka se tak snížil o částka na částku částka.

42. Závažnějším rozdílem je nevydaná výměra pozemku Anonymizováno v k.ú. adresa, protože žalovaná se podle svého tvrzení dopustila chyby a při vydání posledního rozhodnutí č.j. Anonymizováno/Anonymizováno nezohlednila předchozí rozhodnutí č.j. Anonymizováno, kterým bylo rozhodnuto o stejném pozemku a došlo tak k chybě výměry nevydané části pozemku, kterou prof. jméno FO. jméno FO, tituly za jménem hodnotí jako stavební pozemek v rozloze 29.481 m2 a v ceně částka jako celek, z níž na všechny tři žalobce připadá celkem částka, zatímco jméno FO. jméno FO jej hodnotí jako zemědělský pozemek o výměře 14.842 m2, tedy odlišné než zněla rozhodnutí žalované a než tvrdí sama žalovaná nyní, a v ceně částka jako celek.

43. Žalovaná nespecifikuje jasně výši zbytku nároku ve vztahu k pozemku Anonymizováno, jí uváděný postup při výpočtu není srozumitelný. Nakonec dospěla ke zcela jiné výměře než znalec jméno FO. jméno FO, na jehož posudek se odvolává. U Městského soudu v adresa bylo vedeno ve věci sp. zn. spisová značka řízení, ohledně nevydané výměry pozemku Anonymizováno v k.ú. adresa a pravomocným rozhodnutím ze dne datum, č.j. spisová značka bylo rozhodnutí žalované ze dne datum, č. j. Anonymizováno zrušeno a věc jí byla vrácena k dalšímu řízení. Nyní se spis nachází u Nejvyššího správního soudu v Brně, protože osobou zúčastněnou na řízení Hlavním městem adresa byla podána dne datum kasační stížnost, o níž není dosud rozhodnuto. Soudu nepřísluší v tomto řízení přezkoumávat správnost v minulosti vydaných správních rozhodnutí o odňatých pozemcích a určit i výměru těch, které nevydal. Ačkoli soud musí vycházet z pravomocných dosud platných rozhodnutí žalované, pro odůvodnění, že zatím nedojde k překročení restitučního nároku žalobců přepočetl jejich nárok bez zohlednění pozemku PK.

44. Pokud by se pozemek Anonymizováno k.ú. adresa do oceňované výměry nezahrnul vůbec, tedy ani jeho zbytková výměra 203 m2 tvrzená žalovanou a o cenu tohoto pozemku oceněného v posudku prof. jméno FO. jméno FO tituly za jménem částkou částka by se částka částka (a po opravě výměry Anonymizováno.ú. adresa) snížila na 34.377.078 Kč (41.667.328-7.370.250) pro všechny oprávněné osoby a z podílu žalobce a) částka by zůstala částka částka (Anonymizováno), tedy podíl všech tří žalobců by činil celkem 7.476.558,80 Kč i za situace, kdy ohledně správné výměry pozemku Anonymizováno není o kasační stížnosti rozhodnuto pokud by nebyl ve výpočtu zohledňován vůbec. Částce 7.476.558,80 Kč se částka 2.258.134,53 Kč (částka za již dříve uspokojený nárok + částka za nyní uspokojený nárok) zdaleka ani neblíží, rozdíl uspokojeného a neuspokojeného nároku všech žalobců stále představuje částka, není proto důvod toto řízení přerušit do doby, než bude o výměře pozemku Anonymizováno rozhodnuto zcela. Částka 2.258.134,53 Kč by restituční nárok žalobců nepřekročila ani tehdy, kdyby soud teoreticky akceptoval ocenění pozemků PK Anonymizováno a Anonymizováno k.ú. adresa znalcem jméno FO. jméno FO.

45. Podle ust. § 1115 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se žalobci stávají spoluvlastníky vydaných pozemků v podílech, jejich výše plyne ve smyslu ust. § 1122 odst. 2, 3 zákona č. 89/2012 Sb. o. z. z právní skutečnosti, na níž se zakládá spoluvlastnictví, kdy nárok žalobce a) na převod spoluvlastnického podílu k pozemkům odpovídá výši ideální ½ k celku a žalobců b) a c) výši každého k id ¼ ve vztahu k celku.

46. O části předmětu řízení bylo možno rozhodnout dříve, než bude zjištěna převoditelnost ostatních nárokovaných pozemků, proto bylo ve věci rozhodnuto podle § 152 odstavec 2 věta druhá o.s.ř. částečným rozsudkem.

47. O náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto v souvislosti s vydáním rozhodnutí o zbylých nárokovaných pozemcích.

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi.