OSBV 7 C 150/2023-25

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. PhDr. Romanem Novákem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 16 812 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku 16 812 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 16 512 Kč od 14. 9. 2022 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 000 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 15. 2. 2023 domáhal zaplacení částky ve výši 16 812 Kč s příslušenstvím. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že žalovaná jakožto vlastník a provozovatel nákladního automobilu jiného než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, neměla v období od 1. 11. 2021 do 11. 5. 2022 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalovaná byla tedy v souladu s § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, povinna uhradit žalobci příspěvek do garančního fondu za dobu, po kterou bylo její vozidlo provozováno bez platně sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Výši příspěvku určil žalobce podle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, přičemž základ příspěvku činil 16 512 Kč (192 dnů x 86 Kč). Žalobce dále v souladu s § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla požadoval poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobce zaslal žalované výzvu k úhradě příspěvku. Žalovaná však na výzvu nereagovala a příspěvek ve stanovené lhůtě 60 dnů nezaplatila, čímž se příspěvek stal splatným dne 13. 9. 2022. Žalovaná nijak nereagovala ani na předžalobní upomínku žalobce a dlužnou částku v celkové výši 16 812 Kč nezaplatila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Vzhledem k tomu, že žalobce vyjádřil v žalobě svůj souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve stanovené lhůtě nevyjádřila, rozhodl soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání.

4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti.

5. Ze zjištěných údajů o vozidle bylo prokázáno, že žalovaná je od 26. 3. 2018 evidována jako vlastník a provozovatel nákladního automobilu jiného než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, registrační značka, VIN kód.

6. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu údaje o žalobci ze dne 30. 6. 2022, z informace o zásilce a poštovního podacího archu ze dne 30. 6. 2022 bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě příspěvku do garančního fondu údaje o žalobci anonymizována dvě slova ve výši 16 512 Kč, neboť žalovaná jakožto vlastník a provozovatel nákladního automobilu jiného než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, registrační značka, VIN kód, neměla v období od 1. 11. 2021 do 11. 5. 2022 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Zásilka obsahující výzvu byla žalované doručena dne 1. 7. 2022.

7. Z upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu údaje o žalobci ze dne 4. 10. 2022 bylo zjištěno, že vzhledem k tomu, že žalovaná příspěvek ve lhůtě stanovené ve výzvě ze dne 30. 6. 2022 nezaplatila, vyzval ji žalobce opakovaně k úhradě příspěvku do garančního fondu a poplatku za mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč, a to nejpozději do 19. 10. 2022.

8. Z předžalobní upomínky ze dne 2. 11. 2022 ve spojení s poštovním podacím archem ze dne 2. 11. 2022 bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 16 812 Kč a upozornil ji na možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou.

9. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé.

10. Žalovaná je od 26. 3. 2018 evidována jako vlastník a provozovatel nákladního automobilu jiného než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, registrační značka, VIN kód. Dne 1. 7. 2022 jí byla doručena výzva žalobce k úhradě příspěvku do garančního fondu údaje o žalobci anonymizována dvě slova ve výši 16 512 Kč, neboť žalovaná jakožto vlastník a provozovatel shora specifikovaného vozidla, neměla v období od 1. 11. 2021 do 11. 5. 2022 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Vzhledem k tomu, že žalovaná příspěvek ve stanovené lhůtě 60 dnů nezaplatila, stal se příspěvek splatným dne 13. 9. 2022. Žalovaná přes opakované výzvy žalobce příspěvek ve výši 16 512 Kč ani poplatek za mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč nezaplatila

11. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném od 1. 1. 2018 (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.

12. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.

13. Podle § 4 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.

14. Podle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.

15. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.

16. Podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.

17. Podle § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla.

18. Podle § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.

19. Podle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 417/2017 Sb. denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro nákladní automobil jiný než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně ve výši 86 Kč.

20. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná jakožto vlastník a provozovatel shora specifikovaného vozidla porušila svou zákonnou povinnost stanovenou v § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla mít k vozidlu platně sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, čímž jí vznikla povinnost zaplatit žalobci v souladu s citovaným § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla příspěvek do garančního fondu údaje o žalobci anonymizována dvě slova za dobu, po kterou bylo její vozidlo provozováno bez platně sjednaného pojištění. Výše příspěvku byla žalobcem určena v souladu s § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 417/2017 Sb. Žalobci dále podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vznikl nárok na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaná se nezaplacením příspěvku ve lhůtě stanovené ve výzvě k jeho úhradě dostala dnem následujícím po uplynutí lhůty do prodlení, čímž vznikl žalobci v souladu s § 1970 o. z. rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužného příspěvku.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů účastníka nezastoupeného advokátem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 200 Kč za dva úkony podle § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (podání žaloby a výzva k plnění ze dne 30. 6. 2022). Tyto náklady považuje soud za účelně vynaložené k úspěšnému uplatnění práva vůči žalované u soudu. Žalobce je zřízen zákonem jako profesní organizace pojistitelů k vyvíjení činnosti zákonem vymezené, v tomto konkrétním případě k vymáhání příspěvků nepojištěných vozidel. K zajištění své činnosti žalobce spravuje garanční fond a fond zábrany škod. Vybírání a vymáhání příspěvků nepojištěných vozidel je nutno z tohoto důvodu hodnotit jako činnost žalobce (náležející k hlavnímu předmětu jeho činnosti), kterou má být schopen právě z těchto zdrojů zajistit, aniž by v každém sporu o jejich zaplacení využíval odborné pomoci advokátů. Žalobce má navíc v souladu s § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla právo na poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Z toho lze dovodit, že i samotný zákon počítá s tím, že žalobce si vymáhání příspěvků včetně následného podání žaloby bude schopen zajistit sám z vlastních zdrojů. Součástí organizačního uspořádání žalobce je od 1. 11. 2018 i úsek právní podpory a vymáhání pohledávek, zahrnující oddělení příspěvků do garančního fondu, který mimo jiné vede agendu uplatňování a vymáhání příspěvků nepojištěných dle § 4 zákona č. 168/1999 Sb. Právě toto oddělení přitom zaslalo žalovanému výzvy a upomínky k úhradě příspěvku. Již v těchto výzvách byly přitom nároky žalobce, které později uplatnil prostřednictvím advokátky u soudu, natolik skutkově i právně precizovány, že v nich uvedené údaje jsou naprosto dostačující i pro potřeby žaloby, do které byly následně prostřednictvím advokátky toliko převzaty. Návrh na vydání elektronického platebního rozkazu v dané věci představuje vzorový návrh, obecně využitelný (a fakticky též využívaný) pro uplatnění příspěvku i v případě dalších dlužníků. Pokud si žalobce tedy najal služby advokátky v podstatě za účelem přepsání údajů z výzvy k zaplacení, vytvořené jím samotným, do takového vzorového návrhu, pak takové zastupování do značné míry postrádá racionální smysl a náklady na takové zastoupení advokátem nelze považovat za náklady, které by byly vynaloženy účelně. Jinak by byla hodnocena účelnost nákladů na zastupování advokátem v souvislosti s obhajováním uplatněného nároku v reakci na individuálně uplatněnou obranu žalovaného, takové náklady však v posuzovaném případě vynaloženy nebyly. Podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu pro zaplacení příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, je jednoduchým úkonem opakujícím se v řadě obdobných věcí. Jde o typickou formulářovou žalobu, v níž se odlišují od jiných zejména údaje o osobě žalovaného a výpočet dlužného příspěvku a jeho příslušenství. Vyhotovení takovéto žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) je záležitost spíše technická než právní (usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 8. 2021, č. j. 70 Co 115/2021-44, usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6. 6. 2022, č. j. 14 Co 138/2022-89). Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že náklady žalobce za zastoupení advokátem v tomto řízení nejsou účelně vynaloženými ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř., a proto soud právo na jejich náhradu žalobci nepřiznal.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.