OSBV 7 C 189/2023-33

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. PhDr. Romanem Novákem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 25 575 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku 3 875 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 3 575 Kč od 12. 12. 2021 do zaplacení, částku 5 305 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 005 Kč od 20. 3. 2022 do zaplacení, částku 7 710 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 7 410 Kč od 27. 7. 2022 do zaplacení a částku 8 685 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 8 385 Kč od 9. 11. 2022 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 523 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 17. 4. 2023 domáhal zaplacení částky ve výši 25 575 Kč s příslušenstvím. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že žalovaný jakožto vlastník a provozovatel vozidla s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka, VIN kód, neměl v období od 9. 3. 2021 do 2. 5. 2021, v období od 22. 8. 2021 do 6. 11. 2021, v období od 7. 11. 2021 do 28. 2. 2022 a dále v období od 1. 3. 2022 do 7. 7. 2022 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalovaný byl tedy v souladu s § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, povinen uhradit žalobci příspěvek do garančního fondu za dobu, po kterou bylo jeho vozidlo provozováno bez platně sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Výši příspěvků určil žalobce podle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, přičemž základ příspěvků za všechna čtyři nepojištěná období činil celkem 24 375 Kč. Žalobce dále v souladu s § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla požadoval ve všech čtyřech případech poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobce zaslal žalovanému výzvy k úhradě příspěvků. Žalovaný však na výzvy nereagoval a příspěvky ve stanovené lhůtě 60 dnů nezaplatil, čímž se příspěvek za období od 9. 3. 2021 do 2. 5. 2021 stal splatným dne 11. 12. 2021, příspěvek za období od 22. 8. 2021 do 6. 11. 2021 se stal splatným dne 19. 3. 2022, příspěvek za období od 7. 11. 2021 do 28. 2. 2022 se stal splatným dne 26. 7. 2022 a příspěvek za období od 1. 3. 2022 do 7. 7. 2022 se stal splatným dne 8. 11. 2022. Žalovaný přes opakované výzvy žalobce dlužnou částku v celkové výši 25 575 Kč nezaplatil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti.

4. Ze zjištěných údajů o vozidle a z kupní smlouvy ze dne 8. 3. 2021 má soud za prokázané, že žalovaný je od 8. 3. 2021 na základě kupní smlouvy ze dne 8. 3. 2021 evidován v informačním systému žalobce jako vlastník a provozovatel vozidla s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka, VIN kód.

5. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 23. 9. 2021 a z informace o zásilce bylo prokázáno, že žalobce zaslal dne 23. 9. 2021 žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu České kanceláře pojistitelů ve výši 3 575 Kč a poplatku za mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč, neboť žalovaný jakožto vlastník a provozovatel vozidla s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka, VIN kód, neměl v období od 9. 3. 2021 do 2. 5. 2021 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

6. Z upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 31. 12. 2021 bylo zjištěno, že vzhledem k tomu, že žalovaný příspěvek ve lhůtě stanovené ve výzvě ze dne 23. 9. 2021 nezaplatil, vyzval jej žalobce opakovaně k úhradě příspěvku do garančního fondu a poplatku za mimosoudní uplatnění práva na příspěvek, a to nejpozději do 15. 1. 2022.

7. Z II. upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 27. 1. 2022 ve spojení s dodejkou ze dne 31. 1. 2022 soud zjistil, že žalobce opakovaně vyzval žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu za období od 9. 3. 2021 do 2. 5. 2021.

8. Z předžalobní upomínky ze dne 7. 6. 2022 ve spojení s poštovním podacím archem ze dne 7. 6. 2022 bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 3 875 Kč a současně jej upozornil na možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou.

9. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 3. 1. 2022 a z informace o zásilce bylo prokázáno, že žalobce zaslal dne 3. 1. 2022 žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu České kanceláře pojistitelů ve výši 5 005 Kč a poplatku za mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč, neboť žalovaný jakožto vlastník a provozovatel vozidla s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka, VIN kód, neměl v období od 22. 8. 2021 do 6. 11. 2021 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

10. Z upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 6. 4. 2022 bylo zjištěno, že vzhledem k tomu, že žalovaný příspěvek ve lhůtě stanovené ve výzvě ze dne 3. 1. 2022 nezaplatil, vyzval jej žalobce opakovaně k úhradě příspěvku do garančního fondu a poplatku za mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč, a to nejpozději do 21. 4. 2022.

11. Z II. upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 5. 5. 2022 ve spojení s dodejkou ze dne 6. 5. 2022 soud zjistil, že žalobce opakovaně vyzval žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu za období od 22. 8. 2021 do 6. 11. 2021.

12. Z předžalobní upomínky ze dne 2. 8. 2022 ve spojení s poštovním podacím archem ze dne 2. 8. 2022 bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 5 305 Kč a současně jej upozornil na možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou.

13. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 12. 5. 2022 a z informace o zásilce má soud za prokázané, že žalobce zaslal dne 12. 5. 2022 žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu České kanceláře pojistitelů ve výši 7 410 Kč, neboť žalovaný jakožto vlastník a provozovatel vozidla s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka, VIN kód, neměl v období od 7. 11. 2021 do 28. 2. 2022 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

14. Z upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 17. 8. 2022 bylo zjištěno, že vzhledem k tomu, že žalovaný příspěvek ve lhůtě stanovené ve výzvě ze dne 12. 5. 2022 nezaplatil, vyzval jej žalobce opakovaně k úhradě příspěvku do garančního fondu a poplatku za mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč, a to nejpozději do 1. 9. 2022.

15. Z předžalobní upomínky ze dne 9. 11. 2022 ve spojení s poštovním podacím archem ze dne 9. 11. 2022 bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 7 710 Kč a současně jej upozornil na možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou.

16. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 25. 8. 2022 a z informace o zásilce bylo prokázáno, že žalobce zaslal dne 25. 8. 2022 žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu obec kanceláře pojistitelů ve výši 8 385 Kč, neboť žalovaný jakožto vlastník a provozovatel vozidla s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka, VIN kód, neměl v období od 1. 3. 2022 do 7. 7. 2022 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

17. Z upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 30. 11. 2022 bylo zjištěno, že vzhledem k tomu, že žalovaný příspěvek ve lhůtě stanovené ve výzvě ze dne 25. 8. 2022 nezaplatil, vyzval jej žalobce opakovaně k úhradě příspěvku do garančního fondu a poplatku za mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč, a to nejpozději do 15. 12. 2022.

18. Z předžalobní upomínky ze dne 1. 3. 2023 ve spojení s poštovním podacím archem ze dne 1. 3. 2023 bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 8 685 Kč a současně jej upozornil na možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou.

19. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé.

20. Žalovaný je od 8. 3. 2021 evidován v informačním systému žalobce jako vlastník a provozovatel vozidla s objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka, VIN kód. Ve dnech 23. 9. 2021, 3. 1. 2022, 12. 5. 2022 a 25. 8. 2022 mu byly doručeny výzvy žalobce k úhradě příspěvků do garančního fondu České kanceláře pojistitelů v celkové výši 24 375 Kč, neboť žalovaný jakožto vlastník a provozovatel shora specifikovaného vozidla, neměl v období od 9. 3. 2021 do 2. 5. 2021, v období od 22. 8. 2021 do 6. 11. 2021, v období od 7. 11. 2021 do 28. 2. 2022 a v období od 1. 3. 2022 do 7. 7. 2022 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Vzhledem k tomu, že žalovaný příspěvky ve stanovené lhůtě 60 dnů nezaplatil, stal se příspěvek za první období splatným dne 11. 12. 2021, za druhé období dne 19. 3. 2022, za třetí období dne 26. 7. 2022 a za čtvrté období dne 8. 11. 2022. Žalovaný přes opakované výzvy žalobce příspěvky ani poplatky za mimosoudní uplatnění práva na příspěvek v celkové výši 25 575 Kč nezaplatil.

21. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném od 1. 1. 2018 (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.

22. Podle § 4 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.

23. Podle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.

24. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.

25. Podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.

26. Podle § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla.

27. Podle § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.

28. Podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 417/2017 Sb. denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši 65 Kč.

29. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

30. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný jakožto vlastník a provozovatel shora specifikovaného vozidla porušil svou zákonnou povinnost stanovenou v § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla mít k vozidlu platně sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, čímž mu vznikla povinnost zaplatit žalobci v souladu s citovaným § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla příspěvky do garančního fondu České kanceláře pojistitelů za dobu, po kterou bylo jeho vozidlo provozováno bez platně sjednaného pojištění. Výše příspěvků byla žalobcem určena v souladu s § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 417/2017 Sb. Žalobci dále podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vznikl ve všech čtyřech případech nárok na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný se nezaplacením příspěvků ve lhůtě stanovené ve výzvách k jejich úhradě dostal dnem následujícím po uplynutí lhůty do prodlení, čímž vznikl žalobci v souladu s § 1970 o. z. rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z jednotlivých dlužných příspěvků.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 523 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 023 Kč a nákladů účastníka nezastoupeného advokátem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 500 Kč za pět úkonů podle § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (podání žaloby, výzva k plnění ze dne 23. 9. 2021, výzva k plnění ze dne 3. 1. 2022, výzva k plnění ze dne 12. 5. 2022 a výzva k plnění ze dne 25. 8. 2022). Tyto náklady považuje soud za účelně vynaložené k úspěšnému uplatnění práva vůči žalovanému u soudu. Žalobce je zřízen zákonem jako profesní organizace pojistitelů k vyvíjení činnosti zákonem vymezené, v tomto konkrétním případě k vymáhání příspěvků nepojištěných vozidel. K zajištění své činnosti žalobce spravuje garanční fond a fond zábrany škod. Vybírání a vymáhání příspěvků nepojištěných vozidel je nutno z tohoto důvodu hodnotit jako činnost žalobce (náležející k hlavnímu předmětu jeho činnosti), kterou má být schopen právě z těchto zdrojů zajistit, aniž by v každém sporu o jejich zaplacení využíval odborné pomoci advokátů. Žalobce má navíc v souladu s § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla právo na poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Z toho lze dovodit, že i samotný zákon počítá s tím, že žalobce si vymáhání příspěvků včetně následného podání žaloby bude schopen zajistit sám z vlastních zdrojů. Součástí organizačního uspořádání žalobce je od 1. 11. 2018 i úsek právní podpory a vymáhání pohledávek, zahrnující oddělení příspěvků do garančního fondu, který mimo jiné vede agendu uplatňování a vymáhání příspěvků nepojištěných dle § 4 zákona č. 168/1999 Sb. Právě toto oddělení přitom zaslalo žalovanému výzvy a upomínky k úhradě příspěvku. Již v těchto výzvách byly přitom nároky žalobce, které později uplatnil prostřednictvím advokátky u soudu, natolik skutkově i právně precizovány, že v nich uvedené údaje jsou naprosto dostačující i pro potřeby žaloby, do které byly následně prostřednictvím advokátky toliko převzaty. Návrh na vydání elektronického platebního rozkazu v dané věci představuje vzorový návrh, obecně využitelný (a fakticky též využívaný) pro uplatnění příspěvku i v případě dalších dlužníků. Pokud si žalobce tedy najal služby advokátky v podstatě za účelem přepsání údajů z výzvy k zaplacení, vytvořené jím samotným, do takového vzorového návrhu, pak takové zastupování do značné míry postrádá racionální smysl a náklady na takové zastoupení advokátem nelze považovat za náklady, které by byly vynaloženy účelně. Jinak by byla hodnocena účelnost nákladů na zastupování advokátem v souvislosti s obhajováním uplatněného nároku v reakci na individuálně uplatněnou obranu žalovaného, takové náklady však v posuzovaném případě vynaloženy nebyly. Podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu pro zaplacení příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, je jednoduchým úkonem opakujícím se v řadě obdobných věcí. Jde o typickou formulářovou žalobu, v níž se odlišují od jiných zejména údaje o osobě žalovaného a výpočet dlužného příspěvku a jeho příslušenství. Vyhotovení takovéto žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) je záležitost spíše technická než právní (usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 8. 2021, č. j. 70 Co 115/2021-44, usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6. 6. 2022, č. j. 14 Co 138/2022-89). Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že náklady žalobce za zastoupení advokátem v tomto řízení nejsou účelně vynaloženými ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř., a proto soud právo na jejich náhradu žalobci nepřiznal.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.