OSBV 7 C 76/2025-48

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Darinou Slámovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce A., IČO IČO žalobce A sídlem Jméno žalobce B. Gerstnera č. ev. 52, 370 01 Jméno žalobce C 7 zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o 33.462,24 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od čtvrtého dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku do zaplacení ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž se žalovaný dostane do prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, a částku částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od čtvrtého dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku do zaplacení ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž se žalovaný dostane do prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % z částky částka od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z částky částka od datum do třetího dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku a dále z částky částka od čtvrtého dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka od datum do datum, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka od datum do datum, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka od datum do datum, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka od datum do datum, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka od datum do datum, částku částka, částku částka, částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % z částky částka od datum do třetího dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z částky částka od datum do třetího dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku a dále z částky částka od čtvrtého dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka od datum do datum, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka od datum do datum, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka od datum do datum, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka od datum do datum, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka od datum do datum, částku částka a částku částka, zamítá.

III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku uvedenou v písemném vyhotovení tohoto rozsudku, a to k rukám zástupce žalobce, advokáta Jméno advokáta.

1. Žalobce se žalobou, doručenou soudu dne datum, domáhal zaplacení: ⟪LB:lb_001⟫ - částky částka (jistina prvního úvěru) se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 14,75 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 12,75 % a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka od datum do datum, ve výši částka od datum do datum, ve výši částka od datum do datum, ve výši částka od datum do datum a ve výši částka od datum do datum; ⟪LB:lb_002⟫ - částky částka (smluvní pokuta); ⟪LB:lb_003⟫ - částky částka (smluvní pokuta); ⟪LB:lb_004⟫ - částky částka (jistina druhého úvěru) se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 14,75 %, zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 12,75 %, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka od datum do datum, ve výši částka od datum do datum, ve výši částka od datum do datum, ve výši částka od datum do datum, ve výši částka od datum do datum; ⟪LB:lb_005⟫ - částky částka (smluvní pokuta); ⟪LB:lb_006⟫ - částky částka (smluvní pokuta).

2. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že žalovanému poskytl dva úvěry, žalovaný však řádně nehradil sjednané splátky. Konkrétně žalobce uzavřel se žalovaným dne datum smlouvu o úvěru č. IBAN, na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému úvěr na koupi zboží (mobilního telefonu) ve výši částka. Žalovaný se zavázal uhradit úvěr včetně sjednaného příslušenství v 30 měsíčních splátkách po částka, úrok z úvěru činil 31,16 % ročně (dále také jen „První smlouva“). Téhož dne pak žalovaný uzavřel se žalobcem ještě smlouvu o úvěru č. IBAN, na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému úvěr na koupi zboží (mobilního telefonu) ve výši částka. Žalovaný se zavázal uhradit úvěr včetně sjednaného příslušenství ve 12 měsíčních splátkách po částka, úrok z úvěru činil 33,08 % ročně (dále také jen „Druhá smlouva“). Žalobci měly na základě těchto úvěrových smluv vzniknout jím požadované nároky na vrácení jistin obou úvěrů a zaplacení smluvních pokut a zákonných úroků z prodlení, přičemž podle článku 5.právnická osoba podmínek má žalobce právo požadovat úroky z úroků.

3. K otázce posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením Smlouvy žalobce uvedl, že komplexně vyhodnotil celkovou finanční situaci žalovaného, přičemž konfrontoval doložené skutečnosti žalovaným s dostupnými údaji (BRKI, NRKI, SOLUS a další databáze), a dále též se statistickými, demografickými a historickými daty žalovaného dostupnými v rámci skupiny žalobce.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

5. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud věc v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), aniž ve věci nařizoval jednání.

6. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti.

7. Ze smluv o spotřebitelském úvěru č. IBAN a IBAN vzal soud za prokázané, že žalobce se žalovaným dne datum tyto dvě smlouvy uzavřeli. Z potvrzení o poskytnutí úvěru vzal soud za prokázané, že žalobce na základě těchto smluv dne datum vyplatil prodejci mobilních telefonů ve prospěch žalovaného částky částka (První smlouva) a částka (Druhá smlouva).

8. Z transakční historie obou úvěrových smluv soud zjistil, že žalovaný dosud žalobci na závazky vyplývající z První smlouvy zaplatil částku částka a ze Druhé smlouvy částku částka.

9. Předžalobními výzvami ze dnů datum a datum a poštovními podacími archy bylo prokázáno, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky a upozornil ho na možnost vymáhání dluhu soudní cestou.

10. Z dalších žalobcem předložených listinných důkazů nebyly zjištěny žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu ve věci.

11. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Mezi žalobcem a žalovaným byly dne datum uzavřeny dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru na koupi zboží, na jejichž základě vyplatil žalobce prodejci zboží (mobilních telefonů) prostředky celkem ve výši částka (První smlouva) a částka (Druhá smlouva). Žalovaný dosud žalobci na závazky vyplývající z První smlouvy zaplatil částku částka a ze Druhé smlouvy částku částka. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, žalobce sice tvrdil, že úvěruschopnost žalovaného řádně prověřil, ani přes výzvu soudu k doplnění žaloby však neoznačil ani nepředložil žádné důkazy k prokázání svých tvrzení.

12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od datum (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „z. s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., ve znění účinném od datum, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Mezi žalobcem a žalovaným byly uzavřeny dvě smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., které jsou současně smlouvami o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 z. s. ú. Soud se v souladu s § 87 z. s. ú. nejprve zabýval tím, zda žalobce v souladu s citovaným § 86 z. s. ú. před uzavřením Smlouvy řádně posoudil schopnost žalovaného splácet poskytnuté úvěry. Jelikož však žalobce ani přes výzvu soudu neoznačil žádné důkazy k prokázání svých tvrzení týkajících se zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, má soud za to, že žalobce úvěruschopnost žalovaného řádně nezkoumal. I kdyby se snad soud spokojil s nepodloženými tvrzeními obsaženými v doplnění žaloby ze dne datum, pak ani v tomto doplnění žalobce neuvedl nic o skutečných příjmech a výdajích žalovaného, které byl podle § 86 odst. 2 z. s. ú. povinen zkoumat.

18. Soudu tak nezbylo, než obě smlouvy podle § 87 odst. 1 z. s. ú. posoudit jako absolutně neplatné. V tomto směru soud odkazuje na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, podle nichž ustanovení § 87 z. s. ú. lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené). Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Nadto z konstantní judikatury dále vyplývá, že soud při určení toho, kolik je případně dlužník povinen vrátit, přihlédne i k částce, která již byla dlužníkem na úvěr v průběhu trvání smluvního vztahu uhrazena. Soud tedy s ohledem na uvedenou judikaturu uzavírá, že z úřední povinnosti zkoumal, zda žalobce posoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, přičemž dospěl k závěru, že žalobce tuto svou povinnost řádně nesplnil.

19. Vzhledem k tomu, že soud posoudil Smlouvu jako absolutně neplatnou, je žalovaný podle § 87 odst. 1 věty třetí z. s. ú. povinen žalobci vydat to, oč se na jeho úkor bezdůvodně obohatil plněním poskytnutým na základě absolutně neplatného právního jednání. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobce vyplatil prodejci mobilních telefonů ve prospěch žalovaného částky částka (První smlouva) a částka (Druhá smlouva) a že žalovaný dosud žalobci na závazky vyplývající z První smlouvy zaplatil částku částka a ze Druhé smlouvy částku částka. Soud tak žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci vždy rozdíl poskytnuté a uhrazené částky, který představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobce.

20. Soud dále uložil žalovanému povinnost uhradit žalobci zákonný úrok z prodlení, a to vždy z nesplacené částky jistiny od čtvrtého dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku, neboť má za to, že do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení se žalovaný dostane až v případě nesplnění povinnosti, uložené mu ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, přičemž s ohledem na shora citované závěry tohoto rozhodnutí zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky v klasické třídenní lhůtě, neboť vzhledem k tomu, že žalovaný byl v řízení nečinný, nebylo možné zjistit jeho současné majetkové a další poměry, přičemž tato skutečnost nemůže jít k tíži žalobce, je naopak na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že není schopen bezdůvodné obohacení žalobci vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

21. Ve zbývajícím rozsahu požadovaných jistin a příslušenství soud žalobu s ohledem na shora uvedené jako nedůvodnou zamítl, neboť z neplatných smluv nemohou žalobci náležet žádné další smluvní nároky (poplatky, smluvní pokuta, smluvní úrok). Soud rovněž zamítl žalobu v části požadovaných úroků z prodlení z důvodu, že do prodlení se žalovaný dostane až v případě nesplnění povinnosti, uložené mu ve výroku I. tohoto rozsudku, jak je blíže popsáno shora.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení převážně úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 14,30 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobce v rozsahu 57,15 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 42,85 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce celkem částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od datum (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava, předžalobní výzva, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Tyto náklady považuje soud za účelně vynaložené k uplatnění práva žalobce proti žalovanému.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.