OSCH 15 C 447/2024-72

Okresní soud v Chebu rozhodl vyšší soudní úřednicí Mgr. Evou Novotnou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ zastoupené advokátem Jméno advokáta, IČO IČO advokáta ⟪LB:lb_003⟫ sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného ⟪LB:lb_006⟫ státní občan země ⟪LB:lb_007⟫ bydliště nezjištěno ⟪LB:lb_008⟫ zastoupen opatrovníkem Jméno opatrovníka, IČO IČO opatrovníka advokátem sídlem adresa ⟪LB:lb_009⟫ o zaplacení 85 650,73 Kč s příslušenstvím

I. Řízení o žalobě podané ke zdejšímu soudu dne 24. října 2024, se podle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „OSŘ“), z důvodu částečného zpětvzetí žaloby žalobkyní, učiněného podáním ze dne 8. července 2026, částečně zastavuje, a to do částky 2 139,36 Kč s úrokem z prodlení 15 % z této částky od 19. října 2023 do zaplacení a do částky 3 746,54 Kč s úrokem z prodlení 14,75 % z této částky od 10. února 2024 do zaplacení.

II. Soud ruší, podle § 96 odst. 2 OSŘ, výrok II. rozsudku Okresního soudu v Chebu ze dne 22. června 2026 č. j. 15 C 447/2024-72.

III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku 15 695 Kč.

1. Žalobou, doručenou zdejšímu soudu formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne 24. října 2024, ve znění jejího doplnění na jednání před soudem dne 11. května tr. a podle podání ze dne 10. a 22. května tr., se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení nedoplatků v celkové výši 85 650,73 Kč z vyúčtování poskytnutých služeb a uhrazených záloh podle smluv účastníků o dodávkách elektřiny č. číslo pro odběrné místo adresa a č. číslo pro odběrné místo adresa. Podle žalobkyně se jednalo o služby dodávek elektřiny podle první uváděné smlouvy za období od 6. srpna 2022 do 19. srpna 2023 v množství 1 138 kWh ve vysokém tarifu a 21 933 kWh v nízkém tarifu za 134 528,83 Kč, z nichž žalovaný zaplatil zálohově 45 820 Kč a po splatnosti další částku 8 944 Kč a žalovaný nedoplatek tedy činil 79 764,83 Kč, s doručením vyúčtování dne 22. srpna 2023; v době od 20. srpna do 27. září 2023 v množství 22 kWh ve vysokém tarifu a 201 kWh v nízkém tarifu za žalovaných 2 139,36 Kč, které žalovaný nezaplatil, s doručením vyúčtování dne datum a podle druhé uváděné smlouvy v době od 13. října 2023 do 18. ledna 2024 při spotřebě 914 kWh ve vysokém tarifu a 309 kWh v nízkém tarifu celkem za 9 746,54 Kč, z nichž žalovaný zaplatil zálohově jen 6 tis. Kč a žalovaný nedoplatek tedy činil 3 746,54 Kč, s doručením vyúčtování dne datum. Stejnou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení podle výroků I. a II. Předmětem uvedené smlouvy byl závazek žalobkyně poskytnout žalovanému sdružené služby dodávky uvedené energetické komodity, tj. dodávat žalovanému sjednané množství elektřiny a plynu a zajistit její distribuci do odběrného místa. Žalovaný se ve smlouvě zavázal odebrat dodanou energii a uhradit řádně a včas dohodnutou platbu za tyto dodávky a distribuční služby. Za uvedená období žalobkyně provedla vyúčtování poskytnutých služeb dodávky příslušné energetické komodity a uhrazených záloh žalovaného. Vyúčtování byla žalovanému doručována emailem na kontaktní adresu. Dne 19. září 2023 žalovaný uznal svůj dluh 88 708,83 Kč vůči žalobkyni podle prvního uvedeného vyúčtování a zaplatil z něj výše zmíněných 8 944 Kč částkou 74 Kč dne 19. září 2023 a částkou 8 870 Kč dne 27. října 2023. Ohledně žalovaného úrokového příslušenství uvedla žalobkyně jen to, že jde o zákonný úrok z prodlení.

2. Žalovaný prostřednictvím svého opatrovníka popřel všechny skutečnosti uvedené žalobkyní. Podle něj nejsou podpisy na uváděných smlouvách podpisy žalovaného a proto nevznikl mezi účastníky žádný smluvní vztah; žalovaný neodebíral od žalobkyně žádnou elektřinu; naměřené hodnoty jsou pochybné, neboť nebyla ověřena správnost odečtu, funkčnost elektroměru a jeho vázanost na konkrétní odběrné místo; vyúčtování je nepřehledné a neobsahuje přesný výpočet ceny; vyúčtování nebylo žalovanému zasláno a žalovaný jej nepřevzal a nevznikla mu tedy povinnost plnit. Proto navrhoval zamítnutí žaloby.

3. S ohledem na státní občanství žalovaného jde o řízení s cizím prvkem, v němž soud kladně posoudil svou mezinárodní a místní příslušnost podle čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, podle místa splnění závazku v České republice, v územním obvodu zdejšího soudu.

4. Rozhodným právem pro posouzení věci je v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), právo České republiky, neboť poskytovatelka služeb (žalobkyně) měla své sídlo na jejím území.

5. Po dokazování soud z uvedených smluv zjistil sjednání žalobkyní uváděných práv a povinností. Podpisy na smlouvách odpovídají vlastnoručnímu podpisu žalovaného na prohlášení o uznání dluhu ze dne 19. září 2023. Proto soud vycházel z uznání pravosti příslušné písemnosti ve smyslu § 565 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „OZ“). Soud současně nevyslyšel důkazní návrh žalovaného ke znaleckému zkoumání podpisu, neboť námitky žalovaného o nepravosti jeho podpisu nemají žádný skutkový základ (skutečnost, která by vylučovala možnost umístění vlastnoručního podpisu na příslušné písemnosti, např. pro výskyt žalovaného na jiném místě, zdravotní indispozice apod.) a jsou jen součástí jeho procesní strategie spočívající v obecné negaci všech žalobních tvrzení bez uvedení podrobností o jiných skutečnostech.

6. Z prohlášení o uznání dluhu současně soud zjistil existenci peněžitého dluhu žalovaného z prvního výše uváděného vyúčtování ve výši 88 708,83 Kč dne 19. září 2023 se splatností původního vyúčtování dne 5. září 2023. Pokud tedy žalobkyně z tohoto dluhu nyní žaluje 79 764,83 Kč s úrokem z prodlení od 6. září 2023, je ve smyslu § 2053 OZ žaloba v této části důvodná a soud jí výrokem I. v tomto rozsahu vyhověl. Lhůta pro splnění této povinnosti byla stanovena podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „OSŘ“).

7. V této souvislosti, ale ani ve vztahu k ostatním dodávkám elektřiny soud opět nevyslyšel námitky žalovaného o nesprávnosti měření množství elektřiny dodané do příslušného odběrného místa. Stejně jako u výše zmíněného znaleckého zkoumání i zde by bylo přezkoušení měřicího zařízení provedeno jen při uvedení významných skutkových okolností (např. námitky dalšího odběratele, nebo výrazný rozdíl rozsahu spotřeby při jinak stejném způsobu odběru). V důsledku popsané taktiky obrany žalovaného se tak nestalo a soud tedy vycházel ze skutkového stavu prokazovaného žalobkyní. V této souvislosti je navíc zřejmé, že posouzení stavu měřicího zařízení by se vztahovalo k jeho současnému stavu, nikoli k době předmětných odběrů v roce 2023.

8. Ze sdělení provozovatele distribuční soustavy, který provádí faktickou dodávku do příslušného odběrného místa, soud zjistil rozsah dodávek elektřiny odpovídající žalobním tvrzením.

9. Z vyúčtování žalobkyně ze dne 22. srpna a 4. října 2023 a 26. ledna 2024 a z ceníku žalobkyně připojeného ke každé ze smluv soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému spotřebu elektřiny v souladu s ceníkem a zjištěným množstvím dodané elektřiny do příslušného odběrného místa. Soud nepřisvědčil námitce žalovaného o nepřehlednosti a neúplnosti vyúčtování. Všechna zřetelně obsahují údaje o zjištěné spotřebě elektřiny, jednotkové a celkové ceně, zápočtu záloh a vyčíslení nedoplatku se stanovením lhůty pro jeho zaplacení. Žalovaný neuvedl konkrétní důvod namítané nepřehlednosti a jeho případná neschopnost vyúčtování porozumět nemá s ohledem na § 4 odst. 1 OZ na uvedený skutkový závěr soudu vliv.

10. Soud ovšem nezjistil, že by kterékoli z vyúčtování bylo doručeno žalovanému. Podle žalobkyně se tak mělo stát elektronicky odesláním na emailovou adresu žalovaného. Výpis z interního systému žalobkyně však prokazuje jen to, že sdělení žalovanému bylo do tohoto systému založeno a tedy bylo zřejmě vyhotoveno. Že by se tak stalo před datem splatnosti vyúčtování, že by došlo k odeslání žalovanému, nebo že by písemnost byla dodána žalovanému ve smyslu § 570 odst. 1 OZ z tohoto důkazu patrné nebylo. V souladu s § 565 OZ současně nebylo možné tyto výpisy a záznamy o emailové korespondenci proti žalovanému použít. S ohledem na jen procesní zastupování žalovaného v tomto řízení a jeho nepotvrzený pobyt (v místě doručení žaloby) nebylo možné uvažovat o doručení vyúčtování a výzvy k placení žalovanému doručováním žalobního návrhu a jeho doplnění.

11. Lze tedy souhlasit s žalovaným v tom, že ostatní žalované nároky žalobkyně dosud nedospěly do nároku, tedy nejsou splatné a povinnost žalovaného k jejich zaplacení nevznikla ve smyslu § 1958 OZ. Soud proto žalobu ve zbylém rozsahu výrokem II. zamítl jako předčasnou a tedy nedůvodnou. Protože soud nezjistil prodlení žalovaného s placením tohoto peněžitého dluhu podle §§ 1968 a 1970 OZ byla stejným výrokem zamítnuta také žaloba na placení úroku z prodlení z těchto částek.

12. Výrokem III. soud podle § 142 odst. 2 OSŘ přiznal převážně procesně úspěšné žalobkyni právo na náhradu 86 % z nákladů řízení vynaložených k účelnému uplatnění svého práva před soudem podle poměru procesního úspěchu ve věci. Žalobkyně byla procesně úspěšná ohledně 79 764,83 Kč a úroku z prodlení 33 435,67 Kč (ke dni vyhlášení rozsudku), tedy cca z 93 %. Žalovaný byl procesně úspěšný ohledně 2 139,36 Kč a 3 746,54 Kč a úroků z prodlení 858,97 Kč a 1 306,76 Kč (ke dni vyhlášení rozsudku), tedy cca ze 7 %.

13. Žalobkyně vynaložila (resp. lze očekávat, že vynaloží) k účelnému uplatnění svého práva před soudem v souladu s § 137 a ve smyslu § 142 odst. 1 OSŘ tyto účtované náklady na: Soudní poplatek v částce 3 427 Kč; Odměnu svého zástupce, který je advokátem, počítanou v souladu s § 151 odst. 2 OSŘ podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za dva úkony právní služby (1. převzetí a příprava věci a 2. sepis žaloby) po 4 540 Kč podle § 7 a § 11 odst. 1 advokátního tarifu a za jeden úkon právní služby (3. sepis výzvy k placení před podáním žaloby, jakožto procesního výdaje podle závěrů vyjádřených v např. v odůvodnění usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 17. října 2022, čj. 10 Co 283/2022-35, jakožto soudu odvolacího ve věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. 15 C 281/2021, nebo ze dne 21. dubna 2026, čj. 18 Co 82/2026-41, vydané ve věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. 15 C 284/2025) ve výši 2 270 Kč podle § 7 a § 11 odst. 2 advokátního tarifu, tedy v součtu na odměně 11 350 Kč; Provozní výdaje zástupce žalobkyně nahrazované v paušální výši za jednotlivé zohledněné úkony právní služby např. podle závěrů vyjádřených v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. dubna 2001, sp. zn. 29 Cdo 196/2001, (všechna zde uváděná rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na www.nsooud.cz), ve smyslu § 13 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění účinném do konce roku 2025, po 300 Kč za uvedené úkony právní služby, tedy celkem 900 Kč; Náhradu odvodu daně z přidané hodnoty z odměny a hotových výdajů zástupce žalobkyně ve výši 21 % podle § 137 odst. 1 a 3 písm. a) OSŘ a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, zaokrouhleno podle § 146 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád.

14. Celkem se jednalo o náklady 18 250 Kč, které je žalovaný povinen žalobkyni nahradit v částce 15 695 Kč (86 %). O splatnosti k rukám zástupkyně žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 OSŘ. Lhůta pro splnění této povinnosti byla také stanovena podle § 160 odst. 1 OSŘ.

Usnesení neobsahuje samostatné odůvodnění v souladu s § 169 odst. 2 OSŘ.

Proti tomuto usnesení je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu v Chebu.