OSCK 10 C 138/2025-269

ROZSUDEK ⟪LB:lb_001⟫ JMÉNEM REPUBLIKY ⟪LB:lb_002⟫ Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Petrem Závadským ve věci ⟪LB:lb_003⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce ⟪LB:lb_004⟫ bytem Adresa žalobce ⟪LB:lb_005⟫ zastoupený advokátem Jméno advokáta A ⟪LB:lb_006⟫ sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_007⟫ proti ⟪LB:lb_008⟫ žalovaným: 1. Jméno žalované A, narozená Datum narození žalované A ⟪LB:lb_009⟫ bytem Adresa žalované A ⟪LB:lb_010⟫ 2. Jméno žalované B, narozený Datum narození žalované B ⟪LB:lb_011⟫ bytem Adresa žalované A ⟪LB:lb_012⟫ zastoupený advokátem Jméno advokáta B ⟪LB:lb_013⟫ sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_014⟫ o zaplacení 500 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku

a) částku 500 000 Kč,

b) úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 500 000 Kč od 11. 7. 2025 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobce po žalovaných domáhal zaplacení

a) úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 500 000 Kč od 22. 1. 2024 do 10. 7. 2025,

b) úroku z prodlení ve výši 3,25 % ročně z částky 500 000 Kč od 11. 7. 2025 do zaplacení.

III. Žalovaný Jméno žalované B je povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce advokáta Jméno advokáta A do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 46 949 Kč.

IV. Žalovaná Jméno žalované A je povinna zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce advokáta Jméno advokáta A do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 46 949 Kč.

1. Žalobce se po žalovaných domáhá zaplacení částky 500 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 500 000 Kč od 22. 1. 2024 do zaplacení. Tvrdí, že s žalovanými uzavřel dne 4. 9. 2023 kupní smlouvu, na jejímž základě jim prodal spoluvlastnický podíl ½ na nemovitostech v katastrálním území adresa za cenu 500 000 Kč. Byť bylo ve smlouvě uvedeno, že kupní cena byla zaplacena převodem před podpisem smlouvy, ve skutečnosti k žádné úhradě kupní ceny podle žalobce nedošlo. Následně pro nezaplacení kupní ceny žalobce od kupní smlouvy odstoupil dopisem ze dne 25. 1. 2024. V žalobě po žalovaných požaduje úhradu částky 500 000 Kč jako kupní ceny pozemků a úhradu úroku z prodlení.

2. Ve věci Okresní soud v Českém Krumlově (dále jen „soud“) vydal elektronický platební rozkaz ze dne 26. 5. 2025 čj. EPR č. účtu-11, kterým uložil žalovaným zaplatit částky požadované v žalobě. Proti tomuto elektronickému platebnímu rozkazu žalovaní podali včasný odpor (č. l. 11a), jímž se elektronický platební rozkaz ze zákona ruší podle § 174 odst. 2 ve spojení s § 174a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).

3. V odůvodnění odporu (č. l. 18) žalovaní uvedli, že kupní cenu 500 000 Kč zaplatili, což vyplývá ze samotného potvrzení o její úhradě zakomponovaného do kupní smlouvy. Za absurdní a nepravdivé žalovaní označili žalobcovo tvrzení, že sice podepsal potvrzení v kupní smlouvě o přijetí kupní ceny, ale jen proto, že jej žalovaní ujišťovali o jejím zaplacení. Podle žalovaných si nelze představit, že žalobce jako zkušený obchodník by podepisoval smlouvu, v níž potvrdil přijetí kupní ceny, aniž by věděl, že mu byla skutečně zaplacena.

4. Ve vyjádření ze dne 25. 8. 2025 (č. l. 45) žalovaní uvedli, že kupní cenu ve výši 500 000 Kč uhradili v rámci platby 5 400 000 Kč, kterou dne 15. 9. 2017 poukázali na účet č. č. účtu, který je podle nich vedený pro žalobce, a v popisu transakce uvedli „Anonymizováno prevod Anonymizováno prevod“.

5. Žalobce ve vyjádření ze dne 24. 9. 2025 (č. l. 75) zmínil, že nikdy neměl zřízen účet č. č. účtu. Dále se žalobce pozastavil na tím, že kupní cenu podle kupní smlouvy ze dne 4. 9. 2023 žalovaní podle svých slov měli hradit 6 let před uzavřením této smlouvy, tj. dne 15. 9. 2017.

6. Žalovaní v podání ze dne 29. 9. 2025 (č. l. 78) uvedli, že v minulosti (dne 27. 9. 2017) žalobce a žalovaní uzavřeli kupní smlouvu, kterou jim žalobce prodal spoluvlastnický podíl ½ na předmětných pozemcích v k. ú. adresa, a to za cenu 5 000 000 Kč. Žalovaný po předchozí ústní dohodě s žalobcem, jejímž obsahem bylo ujednání, že v budoucnu dojde k prodeji i zbylého spoluvlastnického podílu ½ na předmětných pozemcích (tj. druhé ideální ½) za cca 400 000 Kč až 500 000 Kč, zaplatil na účet sdělený žalobcem částku 5 400 000 Kč, který jak soud zjistil, patří korporaci Anonymizováno právnická osoba. Žalovaní však v době zasílání platby neověřovali, komu patří účet s číslem, jež jim žalobce sdělil. Na základě kupní smlouvy ze dne 27. 9. 2017 byl s vědomím a souhlasem žalobce následně proveden zápis vlastnického práva žalovaných (spoluvlastnický podíl ½) do katastru nemovitostí. Pokud by žalobce neobdržel částku 5 400 000 Kč (ať byl jím sdělený účet, kam má být platba zaslána, veden na kohokoli), jistě by s návrhem na vklad a zápisem vlastnického práva do katastru nemovitostí nesouhlasil.

7. V podání ze dne 8. 4. 2026 (č. l. 206) žalobce zmínil, že bude-li soud za platné a účinné považovat odstoupení od kupní smlouvy uzavřené dne 4. 9. 2023, v takovém případě je třeba věc posoudit podle právní úpravy bezdůvodného obohacení. Vzhledem k tomu, že vlastnictví k předmětným pozemkům žalovaní převedli na třetí osoby, není možné, aby spoluvlastnický podíl žalovaní vrátili zpět žalobci a v takovém případě jsou povinni zaplatit náhradu za bezdůvodné obohacení. Tím žalobce alternativně upřesnil kvalifikaci svého nároku. Zmínil, že i nárok na náhradu za bezdůvodné obohacení vychází z nezměněného líčení skutkových okolností a ani požadovaný petit není jiný. V takovém případě podle něj nejde o změnu žaloby a je na soudu, aby provedl právní kvalifikaci věci.

I. Skutkový základ

I.A. Provedené důkazní prostředky

8. Soud v rámci dokazování využil následující důkazní prostředky. Kurzívou v závorce jsou označeny jednotlivé důkazní prostředky za popisem jejich obsahu.

9. [Platba 5 400 000 Kč] Z účtu jméno FO (matky žalovaného) byla dne 18. 9. 2017 připsána částka 5 400 000 Kč na účet č. č. účtu, který je veden pro korporaci právnická osoba (dále jen „právnická osoba.“; dříve Anonymizováno Anonymizováno, s. r. o., dále jen „Anonymizováno Anonymizováno“). K platbě byl připojen variabilní symbol var. symbol odpovídající rodnému číslu žalovaného a poznámka „Anonymizováno prevod Anonymizováno prevod“ (sdělení právnická osoba., na č. l. 48; výpis z účtu na č. l. 68).

10. [Kupní smlouva na první ideální polovinu předmětných pozemků] Následně žalobce jako prodávající a žalovaný jako kupující podepsali kupní smlouvu, na jejímž základě žalobce za kupní cenu 5 000 000 Kč prodal žalovanému spoluvlastnický podíl ½ na pozemcích parc. č. st. Anonymizováno, st. Anonymizováno, st. Anonymizováno, st. Anonymizováno, st. Anonymizováno, st. Anonymizováno, st. Anonymizováno, st. Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. adresa (dále jen „předmětné pozemky“). Podle čl. III. smlouvy je kupní cena splatná při podpisu smlouvy a bude uhrazena převodem na bankovní účet prodávajícího, jím písemně sdělený. Tuto kupní smlouvu podepsal žalovaný dne 27. 9. 2017 a žalobce dne 2. 10. 2020, jak vyplývá z ověřovacích doložek pro legalizaci na vyhotovení kupní smlouvy připojené k návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí (kupní smlouva na č. l. 111).

11. [Stvrzenka na přijetí 7 000 000 Kč] Žalovaný ze svého účtu u Anonymizováno jméno FO Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, a. s., dne 15. 12. 2017 vybral v hotovosti 7 000 000 Kč (potvrzení banky na. č. l. 108). Policejnímu orgánu do spisu žalovaný založil kopii stvrzenky, podle jejíhož textu měl žalobce od žalovaného dne 15. 12. 2017 převzít 7 000 000 Kč jako „zálohu na nemovitost“. V kolonce „převzal“ je uveden nečitelný podpis (stvrzenka na č. l. 108). Žalobce popřel, že by na tuto stvrzenku připojil svůj podpis, a zmínil, že jde o falzum (vyjádření žalobce zaznamenané v protokole na č. l. 182).

12. [Kupní smlouva na druhou ideální polovinu předmětných pozemků] Žalobce jako prodávající a žalovaní jako kupující ve dnech 29. 8. 2023 a 4. 9. 2023 podepsali kupní smlouvu, kterou žalobce a žalovaní vyjádřili shodnou vůli za kupní cenu 500 000 Kč převést spoluvlastnický podíl ½ na předmětných pozemcích žalovaným do jejich společného jmění manželů. V čl. II.1. smlouvy se uvádí: „Prodávající i kupující stvrzují svým podpisem této smlouvy, že kupující zaplatili před podpisem této kupní smlouvy prodávajícímu celou dohodnutou kupní cenu ve výši 500.000,– Kč převodem na účet prodávajícího.“ (kupní smlouva na č. l. 20). Žalobce i oba žalovaní při jednání potvrdili, že danou smlouvu podepsali (jejich vyjádření zaznamenaná v protokole o jednání na č. l. 97).

13. [Výzvy k zaplacení kupní ceny 500 000 Kč] Žalobce prostřednictvím svého advokáta zaslal žalovaným výzvy ze dne 5. 12. 2023 a ze dne 10. 1. 2024 k úhradě kupní ceny ve výši 500 000 Kč podle kupní smlouvy ze dne 4. 9. 2023. V těchto výzvách bylo uvedeno, že byť je v kupní smlouvě ze dne 4. 9. 2023 uvedeno, že k zaplacení kupní ceny došlo, žalobci žádná kupní cena zaplacena nebyla (výzvy k úhradě kupní ceny na č. l. 29 a č. l. 31). Datová zpráva s touto výzvou ze dne 5. 12. 2023 byla dodána do datové schránky podnikající fyzické osoby náležející žalovanému dne 5. 12. 2023 a po dobu 10 dnů od jejího dodání se do datové schránky nepřihlásila oprávněná osoba (doručenka datové zprávy na č. l. 30). Poštovní zásilku s touto výzvou ze dne 10. 1. 2024 určenou pro žalovanou advokát žalobce předal k poštovní přepravě dne 11. 1. 2024 (podací stvrzenka na č. l. 32). Zásilka s výzvou ze dne 10. 1. 2024 pošta připravila dne 15. 1. 2024 k vyzvednutí a informaci o tom žalované zanechala na adrese jejího tehdejšího pobytu (adresa), žalovaná si však v úložní době zásilku nevyzvedla a pošta po uplynutí úložní doby zásilku vrátila odesilateli (vrácená zásilka na č. l. 22 spisu Okresního soudu v Liberci sp. zn. spisová značka; kopie založena na č. l. 243).

14. [Odstoupení od kupní smlouvy] Žalobce oběma žalovaným adresoval podání ze dne 25. 1. 2024, v němuž uvedl, že odstupuje od kupní smlouvy ze dne 4. 9. 2023, neboť žalovaní ani k následné výzvě nezaplatili dohodnutou kupní cenu 500 000 Kč. Současně žalované vyzval, aby podepsali prohlášení o uznání jeho vlastnického práva k spoluvlastnickému podílu ½ na předmětných pozemcích (odstoupení od kupní smlouvy na č. l. 33 a č. l. 34). Podání s odstoupením od smlouvy žalobce podal k poštovní přepravě dne 26. 1. 2024 a zaslal je na adresu tehdejšího trvalého pobytu žalovaných (adresa), kde každému z žalovaných pošta dne 29. 1. 2024 zanechala výzvu k vyzvednutí (podací lístky na č. l. 24 spisu Okresního soudu v Liberci sp. zn. spisová značka; kopie založena na č. l. 244). V úložní době si žalovaný svou zásilku vyzvedl dne 5. 2. 2024 (informace z aplikace sledování zásilek na č. l. 53 spisu Okresního soudu v Liberci sp. zn. spisová značka; kopie založena na č. l. 255), žalovaná si svou zásilku nevyzvedla, a proto jí pošta vrátila odesílateli (vrácená obálka na č. l 25 spisu Okresního soudu v Liberci sp. zn. spisová značka; kopie založena na č. l. 245; informace z aplikace sledování zásilek na č. l. 54 spisu Okresního soudu v Liberci sp. zn. spisová značka; kopie založena na č. l. 254)

15. [Reakce žalovaného na odstoupení od kupní smlouvy] Žalovaný prostřednictvím svého advokáta v reakci na podání s odstoupením od smlouvy žalobci zaslal dopis ze dne 6. 2. 2024, v němž mj. uvedl, že za nepravdivé považuje tvrzení žalobce, že nebyla zaplacena kupní cena 500 000 Kč. Žalovaný zmínil, že tak nemohly nastat účinky odstoupení od smlouvy (reakce na odstoupení od smlouvy na č. l. 35).

16. [Prodej předmětných pozemků obci adresa] Kupní smlouvou podepsanou ve dnech 1. 2. 2024 a 2. 2. 2024 žalovaní (jako prodávající) a obec adresa (jako kupující) vyjádřili shodnou vůli, že žalovaní prodávají předmětné pozemky obci adresa za 5 690 000 Kč (kupní smlouva na č. l. 51 spisu Okresního soudu v Liberci sp. zn. spisová značka; kopie založena na č. l. 249). Na základě této kupní smlouvy bylo s právními účinky vkladu ke dni 7. 2. 2024 do katastru nemovitostí zapsáno vlastnické právo obce adresa k předmětným pozemkům (výpis z katastru nemovitostí na č. l. 42 spisu Okresního soudu v Liberci sp. zn. spisová značka; kopie založena na č. l. 246). Ke dni rozhodnutí soudu (tj. ke dni 29. 5. 2026) je jako vlastník předmětných pozemků v katastru nemovitostí evidována obec adresa, vyjma pozemku parc. č. st. Anonymizováno v k. ú. adresa, u něhož jsou jako vlastníci evidováni jméno FO a jméno FO (výpisy z katastru nemovitostí na č. l. 216 až 238).

17. [Žaloba na určení vlastnictví k předmětným pozemkům u Okresního soudu v Liberci] Dne 5. 3. 2024 žalobce prostřednictvím svého advokáta podal proti žalovaným žalobu k Okresnímu soudu v Liberci, jíž se domáhal určení, že je spoluvlastníkem, jemuž náleží spoluvlastnický podíl ½ na předmětných pozemcích. Řízení o této žalobě bylo u Okresního soudu v Liberci vedeno pod sp. zn. spisová značka (žaloba na č. l. 3 spisu Okresního soudu v Liberci sp. zn. spisová značka; kopie založena na č. l. 239). Tuto žalobu vzal žalobce zpět podáním ze dne 24. 9. 2024 (zpětvzetí žaloby na č. l. 75 spisu Okresního soudu v Liberci sp. zn. spisová značka; kopie založena na č. l. 256). Okresní soud v Liberci pak řízení zastavil usnesením ze dne 24. 9. 2024 čj. spisová značka (usnesení na č. l. 76 spisu Okresního soudu v Liberci sp. zn. spisová značka; kopie založena na č. l. 257).

18. [Postoupení pohledávky 15 000 000 Kč] Advokát tituly před jménem jméno FO žalobci adresoval oznámení ze dne 23. 11. 2023 o postoupení pohledávky, v němž žalobce informoval, že žalovaný na tituly před jménem jméno FO postoupil pohledávku ve výši 15 000 000 Kč za žalobcem. Má jít o pohledávku z titulu nároku na vrácení celkové částky 15 000 000 Kč, kterou měl žalovaný žalobci v letech 2017 a 2018 poskytnout na koupi nemovitostí, k níž však nedošlo (oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 106). Podle sdělení žalovaného (zaznamenaného v protokole na č. l. 182) v rámci částky 15 000 000 Kč, jíž se týká postoupení pohledávky, je zahrnuta částka 7 000 000 Kč, jíž týká stvrzenka o převzetí na č. l. 108 (k ní viz bod 11. výše). Smlouvu o postoupení zmíněné pohledávky podepsali žalovaný (jako postupitel) a advokát tituly před jménem jméno FO (jako postupník) ve dnech 13. 11. 2023 a 23. 11. 2023 (smlouva o postoupení pohledávky na č. l. 176). Žalobce skrze svého advokáta v dopise ze dne 5. 12. 2023 odpověděl na oznámení o postoupení pohledávky sdělením, že podle žalobce postoupená pohledávka vůbec nevznikla, neboť žalovaný žalobci v minulosti žalobci žádné prostředky k tvrzenému účelu neposkytl (odpověď na oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 107). Ve vyjádření ze dne 20. 10. 2025 k insolvenčnímu návrhu žalovaný skrze svého advokáta uvedl mj. že se s žalobcem seznámil až v roce 2017, kdy mu půjčil částku 7 000 000 Kč. O pohledávce ve výši 7 000 000 Kč žalovaný dále uvedl, že je před splatností, neboť je spatná k výzvě k plnění, která dosud dlužníkovi nebyla doručena (vyjádření na č. l. 189; seznam majetku dlužníka na č. l. 191 verte).

19. [Výslech žalovaného] Při svém účastnickém výslechu žalovaný zmínil, že mu žalobce nabídl koupi podílu na zámečku v Anonymizováno Anonymizováno. Po určitém zvažování žalovaný od žalobce koupil spoluvlastnický podíl ½ na daném zámečku a přilehlých pozemcích za 5 000 000 Kč. Dále se podle žalovaného s žalobcem domluvili, že žalovaný zaplatí 5 000 000 Kč za tento spoluvlastnický podíl ½ a že dále zaplatí 400 000 Kč na budoucí koupi zbylého spoluvlastnického podílu ½, přičemž platba měla být provedena z účtu. Poté žalovaný podle svých slov z účtu poslal částku 5 400 000 Kč, z čehož bylo 5 000 000 Kč určeno na koupi první ideální poloviny na předmětných pozemcích (spoluvlastnického podílu ½) a 400 000 Kč byla platba na budoucí koupi druhé ideální poloviny (zbylého spoluvlastnického podílu ½). Dohoda na budoucí koupi zbylého spoluvlastnického podílu ½ byla ústní interní dohoda mezi žalobcem a žalovaným. Částka 400 000 Kč (v rámci platby 5 400 000 Kč) byla podle žalovaného hrazena za druhou ideální polovinu předmětných pozemků. Vedle toho platbu 100 000 Kč na druhou ideální polovinu předmětných pozemků žalovaný podle svých slov zaplatil v rámci platby 7 000 000 Kč, kterou v roce 2017 v hotovosti předal žalobci, k čemuž byl vystaven příjmový doklad. Zbylá část (tj. 6 900 000 Kč) z platby 7 000 000 Kč byla určena na koupi lihovaru v Anonymizováno. Platba 500 000 Kč na koupi druhé ideální poloviny předmětných pozemků byla podle žalovaného zaplacena předem, což podle něj žalobce věděl, a tudíž jej při podpisu kupní smlouvy ze dne 4. 9. 2023 nebylo třeba ujišťovat, že kupní cena byla zaplacena. Žalovaný dále zmínil, že zmíněná platba 5 400 000 Kč šla z účtu jeho matky. Číslo účtu, kam mají být peníze zaslány, mu nadiktoval žalobce přes telefon. U telefonátu, v němž žalobce sděloval číslo účtu, byla podle žalovaného přítomna žalovaná a jeho sestra jméno FO. Žalovaný uvedl, že návrh kupní smlouvy ze dne 4. 9. 2023 „jsme připravovali my“, ale nedovel upřesnit, koho přesně zájmenem „my“ míní (účastnický výslech žalovaného zaznamenaný v protokole na č. l. 93).

20. [Výslech žalované] Žalovaná při svém účastnickém výslechu zmínila, že žalovaný zaplatil 5 500 000 Kč na předmětné pozemky. Podle ní žalovaný naletěl žalobci. Zmínila, že žalovaný věřil žalobci takovým způsobem, že se ani neinformoval, komu patří účet, na který peníze zasílal. Šlo o účet, jehož číslo žalovanému nadiktoval žalobce. Podle žalované byla dohoda taková, že žalovaný zaplatí 5 500 000 Kč a že číslo účtu, kam se mají peníze poslat, sdělí žalovanému žalobce. Od samého počátku bylo podle žalované dohodnuto, že za předmětné pozemky se zaplatí 5 500 000 Kč. Od samého počátku žalovaný mluvil o částce 5 500 000 Kč. Podle žalované žalovaný poslal 5 400 000 Kč z účtu a zbylých 100 000 Kč zaplatil v hotovosti v rámci platby 7 000 000 Kč. Žalovaná byla osobně přítomna u toho, kdy žalovaný vybral v bance těch 7 000 000 Kč. U samotného předání této částky nebyla, ale žalovaný ji informoval, že zmíněný obnos bude předávat žalobci. Číslo účtu, kam se měly peníze poslat, žalovanému nadiktoval žalobce po telefonu. Žalovaný si tehdy pustil telefon na hlasitý odposlech a u tohoto hovoru byla přítomná žalovaná společně se sestrou žalovaného jméno FO. Podle žalované v telefonu žalobce žalovanému zmiňoval, ať pošle 5 400 000 Kč na pozemky v Anonymizováno Anonymizováno na to číslo účtu, které mu žalobce sdělil (účastnický výslech žalované zaznamenaný v protokole na č. l. 93).

21. [Výslech žalobce] Žalobce při svém účastnickém výslechu vypověděl, že s žalovaným domluvil na prodeji předmětných pozemků. Tehdy byl jejich výlučným vlastníkem žalobce a šlo o bývalý zámeček po liberecké Anonymizováno, o pozemky přináležející k zámečku a o železniční vlečku. Nabízela se zde možnost zřízení hotelu, nebo výstavby fotovoltaické elektrárny. Žalobce se se žalovaným domluvili na realizaci podnikatelského záměru v Anonymizováno Anonymizováno. V té době měl však žalovaný půjčku od společnosti Anonymizováno Anonymizováno (nyní právnická osoba.) a neměl prostředky na dofinancování tohoto podnikatelského záměru. Žalobce zmínil, že dohoda byla taková, že žalovaný uhradí společnosti Anonymizováno Anonymizováno půjčku 5 000 000 Kč i s úroky, které činily cca 400 000 Kč, což podle žalobce bylo nakonec zaplaceno. Dohoda byla taková, že uhradí-li žalovaný svůj dluh vůči Anonymizováno Anonymizováno, může být realizována spolupráce žalovaného a žalobce ohledně záměru v Anonymizováno Anonymizováno. U všech jednání o Anonymizováno Anonymizováno byl přítomen jen žalobce a žalovaný. Cena předmětných pozemků byla podle žalobce okolo 18 000 000 Kč. Dohoda byla podle žalobce taková, že žalovaný připraví kupní smlouvu na druhou ideální polovinu předmětných pozemků. Ke kupní ceně 500 000 Kč za druhou ideální polovinu předmětných pozemků se žalobce nechal přesvědčit žalovaným, který zmiňoval, že má před ukončením společného jmění se svou bývalou manželkou a že nemá peníze. Žalobce zmínil, že kupní smlouvu na druhou ideální polovinu předmětných pozemků vůbec nečetl a před jejím podepsáním neprobíhala žádná vyjednávání o smluvních ustanoveních. Žalobce zmínil, že žalovanému sděloval své číslo účtu, co se týče té platby 5 400 000 Kč, kterou měl žalovaný splatit svou půjčku od Anonymizováno Anonymizováno. Na zmíněnou půjčku měl podle informací žalobce mít žalovaný písemnou smlouvu s Anonymizováno Anonymizováno, kterou za společnost Anonymizováno Anonymizováno podepisoval její jednatel jméno FO. Žalobce však tuto smlouvu o půjčce nemá, a jak zjišťoval, nemá ji ani jméno FO. Žalobce dále zmínil, že s žalovaným dohodl, že žalovaný částkou 5 400 000 Kč zaplatí svůj dluh vůči Anonymizováno Anonymizováno. V tu dobu si podle svých slov žalovaný představoval, že Anonymizováno Anonymizováno na žalobce postoupí svou pohledávku za žalovaným, a vycházel z toho, že si pak žalobce s Anonymizováno Anonymizováno započtou vzájemné pohledávky. Úprava vztahu měla být podle žalobce taková, že poskytne Anonymizováno Anonymizováno svoji pohledávku ve výši 5 000 000 Kč a za to dostane postoupenou pohledávku ve výši 5 000 000 Kč za žalovaným, což pro něj mělo význam, aby mohl rozhýbat plánovaný obchod s žalovaným. Kupní cenu 5 000 000 Kč za první ideální polovinu předmětných pozemků má žalobce za uhrazenou tím, že mu tuto částku z větší části dluží Anonymizováno Anonymizováno. Zmínil však, že 5 000 000 Kč od žalovaného neobdržel a zřejmě ani nikdy neobdrží, neboť tato pohledávka vůči žalovanému je již promlčena. Žalobce dodal, že platbou 5 400 000 Kč žalovaný hradil svůj dluh u Anonymizováno Anonymizováno (účastnický výslech žalobce na č. l. 93).

22. [Výslech svědkyně jméno FO] jméno FO (sestra žalovaného) vypověděla, že byla na návštěvě u žalovaných. Žalovanému v průběhu její návštěvy telefonoval žalobce, kterého však Anonymizováno. jméno FO nezná. Během telefonátu žalovaný říkal, že potřebuje tužku a papír, aby si mohl od žalobce napsat číslo účtu. Žalovaný si pak zapisoval číslo účtu diktované v telefonu. Anonymizováno. jméno FO neslyšela, co do telefonu říkal žalobce, rozuměla jen tomu, co říkal žalovaný. Anonymizováno. jméno FO byla podle svých slov přítomna celému telefonátu. Po ukončení hovoru žalovaný nic nevysvětloval, ale rozhořela se hádka mezi ním a žalovanou, která nesouhlasila se zasíláním jakýchkoli peněz. Z hádky Anonymizováno. jméno FO vyrozuměla, že mělo jít peníze za nějaký objekt, snad zámeček. Částka za objekt byla zmiňována 5 500 000 Kč. Žalovaný po ukončení hovoru podle Anonymizováno. jméno FO zmiňoval, že jde o číslo účtu žalobce (svědecký výslech Anonymizováno. jméno FO zaznamenaný v protokole na č. l. 181).

23. [Výslech svědka jméno FO] jméno FO byl v obchodním rejstříku zapsán od 12. 11. 2013 do 29. 7. 2022 jako jednatel společnosti právnická osoba. (tehdy Anonymizováno Anonymizováno). Vypověděl, že jako jednatel zde fakticky působil od roku 2013 do doby covidové pandemie. Anonymizováno. jméno FO si matně vybavil, že společnost Anonymizováno Anonymizováno žalovanému půjčila nějaké peníze a šlo o krátkodobou půjčku se splatností do jednoho roku. K poskytnutí půjčky došlo v letech 2016 nebo 2017 a jednalo se o půjčku ve výši 5 000 000 Kč. Smlouvu o půjčce domlouvala jméno FO, která měla od Anonymizováno Anonymizováno obecnou plnou moc pokrývající provozní věci. Anonymizováno. jméno FO se s žalovaným nikdy neviděl a danou smlouvu o půjčce s ním nevyřizoval. Povědomí o tom, že Anonymizováno Anonymizováno žalovanému půjčil 5 000 000 Kč, má Anonymizováno. jméno FO z toho důvodu, že o tom mluvil s Anonymizováno. jméno FO a pak i s žalobcem. Anonymizováno. jméno FO si ohledně této půjčky volal s účetní, s níž řešil jednak to, že půjčka byla poskytnuta v hotovosti, jednak to, že peníze zpět přišly od paní jméno FO a účetní nevěděla, zda jde o vrácení půjčky od žalovaného. Anonymizováno. jméno FO zmínil, že nakonec dospěli k závěru, že jde o vrácení půjčky. Od paní jméno FO takto přišla podle Anonymizováno. jméno FO platba 5 300 000 Kč až 5 400 000 Kč a Anonymizováno. jméno FO si vybavil, že poskytnutí půjčky a její vrácení proběhlo v rámci jednoho roku, neboť to nefigurovalo v účetní závěrce ani daňovém přiznání. Zmíněná půjčka 5 000 000 Kč byla podle Anonymizováno. jméno FO úročená, a protože vráceno bylo 5 400 000 Kč, tak se Anonymizováno. jméno FO domnívá, že 400 000 Kč byl úrok. Anonymizováno. jméno FO si není vědom toho, že by žalobce měl okolo roku 2017 společnosti Anonymizováno Anonymizováno za sebe hradit částku v řádu 5 000 0000 Kč. Anonymizováno. jméno FO zmínil, že neví, z jakých zdrojů získal Anonymizováno Anonymizováno peníze na poskytnutí této půjčky. Obstarání těchto peněz zařizovala Anonymizováno. jméno FO, která měla zájem na tom, aby Anonymizováno Anonymizováno dané prostředky žalovanému půjčil. Anonymizováno. jméno FO zmínil, že Anonymizováno. jméno FO říkala, že žalovaný chtěl půjčku poskytnout hotově. Anonymizováno. jméno FO tak vychází z toho, že rozebíraná půjčka mu byla vyplacena v hotovosti. Anonymizováno. jméno FO připustil, že podepsal dohodu, kterou se žalobce zavázal, že uhradí veškerou škodu, kterou jako náhradu požaduje český stát, a zavázal se Anonymizováno. jméno FO zaplatit jím uhrazenou náhradu škody. Anonymizováno. jméno FO zmínil, že jde o trestní věc týkající se neoprávněně čerpaných dotací ze strany Anonymizováno Anonymizováno v době covidové pandemie, za níž se ale Anonymizováno. jméno FO necítí být odpovědný. Anonymizováno. jméno FO zmínil, že až při svém výslechu před soudem se dozvěděl, že tuto dohodu již podepsal i žalobce (zástupce žalovaného tuto dohodu svědkovi při jeho výslechu předložil) (výslech Anonymizováno. jméno FO zaznamenaný v protokole na č. l. 202).

24. Žádné pro věc relevantní zjištění soud neučinil

 ze smlouvy o peněžité zápůjčce mezi Anonymizováno-právnická osoba., jako zapůjčitelem, a žalovaným jako vydlužitelem (č. l. 121, č. l. 134), navíc žalovaný namítá, že na listině není jeho pravý podpis.

 ze směnky vlastní (č. l. 123, č. l. 136), navíc žalovaný namítá, že na listině není jeho pravý podpis.

 ze smlouvy o peněžité zápůjčce mezi právnická osoba, jako zapůjčitelem, a žalovaným jako vydlužitelem (č. l. 124, č. l 132).

 z úředního záznamu o podaném vysvětlení tituly před jménem jméno FO před policejním orgánem (č. l. 137).

I.B. Důkazní návrhy, kterým nebylo vyhověno nebo nemohlo být vyhověno

25. Na jednání konaném dne 4. 11. 2025 (protokol na č. l. 97) tehdejší zástupce žalovaných navrhl, aby se soud obrátil na korporaci právnická osoba. (dříve Anonymizováno Anonymizováno) s dotazem, jakým způsobem tato společnost zaúčtovala platbu 5 400 000 Kč, kterou dne 18. 9. 2017 obdržela z účtu jméno FO. Soud konstatuje, že s popsaným dotazem se na danou společnost obrátil, a to jak prostřednictvím datové zprávy (viz č. l. 100), tak následně s urgencí dotazu prostřednictvím poštovní zásilky i datové zprávy (viz č. l. 126). Datové zprávy byly doručeny fikcí, poštovní zásilka se soudu vrátila se sdělením pošty, že adresát nemá na doručovací adrese (tj. v sídle dané společnosti) schránku (vrácená obálka na č. l. 127b). Soud vyhodnotil, že korporace právnická osoba. je nekontaktní, z tohoto důvodu se s výše popsaným dotazem obrátil i na jméno FO Anonymizováno, jako jednatele právnická osoba. (č. l. 126), ovšem i poštovní zásilka určená pro něj se soudu vrátila nevyzvednutá (č. l. 127a). Policejní orgán soudu dne 22. 4. 2026 sdělil, že není znám pobyt jméno FO a že na něj byl vydán příkaz k dodání do výkonu trestu odnětí svobody (sdělení policie na č. l. 211). Podle informací zástupce žalovaného byl jméno FO vzat do vazby. Soud zmiňuje, že případný pobyt ve vazbě Anonymizováno. jméno FO zjevně znemožňuje relevantně zodpovědět dotaz k událostem, které se děly u právnická osoba. v době, kdy zde ještě nebyl jednatelem. Soud se ještě obrátil na korporaci Anonymizováno Anonymizováno, s. r. o., která je jediným společníkem právnická osoba., jakož i na právnická osoba (jednatele společnosti Anonymizováno Anonymizováno), aby soudu odpověděli dotaz k výše uvedené částce 5 400 000 Kč (viz č. l. 194). Datová zpráva zaslaná společnosti Anonymizováno Anonymizováno byla doručena fikcí, žádnou reakci od ní ani od jejího jednatele soud neobdržel. Za této situace se s dotazem soud obracel i na společníka korporace Anonymizováno Anonymizováno a dále na další společníky ve vlastnickém řetězci (tj. řetězci Anonymizováno Anonymizováno, s. r. o. – právnická osoba – právnická osoba – tituly před jménem jméno FO), všechny datové zprávy byly doručeny fikcí (č. l. 194 a č. l. 197), žádná z těchto společností ani tituly před jménem jméno FO na dotaz soudu nijak nereagovali. Na základě výše uvedeného soud uzavírá, že dotaz na společnost právnická osoba. zůstal přes snahu soudu nezodpovězen. Ani ukládání pořádkových pokut u nekontaktních společností by k získání informací zřejmě nevedlo a založilo by jen nevymahatelné pohledávky státu (soudu) z titulu uložených pokut.

26. Soud nicméně vyslechl jméno FO, který byl v rozhodné době jednatelem společnosti Anonymizováno Anonymizováno (dnes právnická osoba.), který konkrétně vypovídal i k částce 5 400 000 Kč přijaté od jméno FO. Za této situace soud považuje navržený důkaz dotazem na právnická osoba. za nadbytečný, neboť od jméno FO byly v daném směru zjištěny relevantní informace. Z důvodu nekontaktnosti společnosti právnická osoba. od ní nebylo možno opatřit ani tvrzenou smlouvu o zápůjčce na 5 400 000 Kč či související účetní doklady, jejichž vyžádání navrhovali žalovaní v podání ze dne 27. 11. 2025 (č. l. 118).

27. Zástupce žalovaných navrhl v podání ze dne 26. 11. 2025 (č. l. 116) provést důkaz smlouvou o půjčce na 5 400 000 Kč, kterou podle něj měl jméno FO předložit policejnímu orgánu, a protokoly o výslechu jméno FO, pana Anonymizováno a pana Anonymizováno před policií. Tuto smlouvu a protokoly si měl soud podle důkazního návrhu vyžádat u policie. Těmto důkazním návrhům nebylo možno vyhovět z toho důvodu, že policejnímu orgánu žádná smlouva o půjčce na 5 400 000 Kč předložena nebyla a policejní orgán Anonymizováno. jméno FO, pana Anonymizováno ani pana jméno FO nevyslýchal (sdělení policejního orgánu na č. l. 131).

28. Tehdejší zástupce žalovaných navrhl výslech svědka jméno FO v podání ze dne 27. 11. 2025 (č. l. 118). Danému důkaznímu návrhu soud nevyhověl pro jeho nadbytečnost a irelevanci, neboť zástupce žalovaného k dotazu soudu sdělil, že jeho výslech nemá pro věc žádný význam (viz protokol o jednání ze dne 17. 2. 2026 zaznamenaný na č. l. 182 verte).

I.C. Hodnocení dokazování a skutkové závěry soudu

29. Na základě hodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům.

30. Žalobce a žalovaní podepsali ve dnech 29. 8. 2023 a 4. 9. 2023 kupní smlouvu (č. l. 20), v níž vyjádřili shodou vůli, že žalobce na žalované převádí spoluvlastnický podíl ½ na předmětných pozemcích za kupní cenu 500 000 Kč. Žalobce i oba žalovaní při jednání potvrdili, že tuto smlouvu podepsali. V uvedené smlouvě bylo v čl. II.1. uvedeno: „Prodávající i kupující stvrzují, že kupující zaplatili před podpisem této kupní smlouvy prodávajícímu celou dohodnutou kupní cenu ve výši 500.000,– Kč převodem na účet prodávajícího.“ Soud však vyhodnotil, že nebylo prokázáno, že by kupní cena 500 000 Kč byla vůbec kdy zaplacena.

31. Žalobce tvrdí, že kupní cenu 500 000 Kč nikdy neobdržel. V žalobě uvedl, že potvrzení o převzetí kupní ceny, které bylo součástí čl. II.1 kupní smlouvy podepsal, protože jej žalobci ujišťovali, že částku odpovídající kupní ceně na jeho účet odeslali. Při svém účastnickém výslechu zmínil, že text smlouvy vůbec nečetl.

32. Soud vychází z toho, že měla-li být kupní cena zaplacena převodem na účet, pak by měli být žalovaní schopni identifikovat, kdy platbu provedli, z jakého účtu a na jaký účet. Žalovaní v daném ohledu nejprve uvedli, že kupní cenu ve výši 500 000 Kč zaplatili v rámci platby 5 400 000 Kč, která byla dne 15. 9. 2017 poukázána z účtu jméno FO (viz vyjádření žalovaných na č. l. 45). Následně žalovaný při svém účastnickém výslechu (protokol na č. l 93) částečně modifikoval své tvrzení o zaplacení kupní ceny ve výši 500 000 Kč, neboť tvrdil, že kupní cenu žalovaní zaplatili tak, že 400 000 Kč mělo být uhrazeno v rámci bezhotovostní platby 5 400 000 Kč a zbylých 100 000 Kč na kupní cenu mělo být uhrazeno v hotovosti v rámci hotovostní platby 7 000 000 Kč.

33. Soud konstatuje, že následným tvrzením žalovaného o zaplacení části kupní ceny (100 000 Kč) v hotovosti, je relativizováno potvrzení v čl. II.1. kupní smlouvy o tom, že kupní cena 500 000 Kč byla celá zaplacena bezhotovostně.

34. Navíc soud na základě provedeného dokazování vyhodnotil, že částkou 5 400 000 Kč zaplacenou dne 18. 9. 2017 bezhotovostně z účtu matky žalovaného jméno FO (blíže viz bod 9. výše), nebyla (ani zčásti) hrazena kupní cena 500 000 Kč za spoluvlastnický podíl na předmětných pozemcích, nýbrž že šlo o úhradu půjčky žalovaného vůči korporaci Anonymizováno Anonymizováno (dnes právnická osoba.). Dané zjištění vyplývá z výslechu jméno FO, který byl v rozhodné době jednatelem společnosti Anonymizováno Anonymizováno a který vypověděl, že žalovaný si od dané společnosti v roce 2017 vzal úročenou půjčku 5 000 000 Kč, přičemž platbu ve výší 5 400 0000 Kč přijatou dne 18. 9. 2017 daná společnost považovala za vrácení jistiny půjčky (5 000 000 Kč) a úroku (400 000 Kč). Zpráva pro příjemce „Anonymizováno prevod Anonymizováno prevod“ podle náhledu soudu je natolik nejasná, že z této samotné zprávy nelze vyvozovat závěry k tomu, jaký jí byl sledován účel.

35. Tvrzení žalovaných, že platbou 5 400 000 Kč ze dne 18. 9. 2017 mělo být hrazeno 500 000 Kč či 400 000 Kč na kupní cenu, naráží na skutečnost, že tato platba byla provedena téměř 6 let před podpisem kupní smlouvy podepsané ve dnech 29. 8. 2023 a 4. 9. 2023, v níž byla dohodnuta kupní cena 500 000 Kč. Nedává přitom rozumný smysl hradit kupní cenu s takovým předstihem před samotným uzavřením kupní smlouvy.

36. Podle náhledu soudu věrohodně nevyznívá ani vysvětlení žalovaného, že v souvislosti s prodejem první ideální poloviny předmětných pozemků (spoluvlastnického podílu ½) kupní smlouvou podepsanou ve dnech 27. 9. 2017 a dne 2. 10. 2020 (blíže viz bod 10. výše) bylo ústně dohodnuto, že žalobce žalovanému či žalovaným v budoucnu prodá i druhou ideální polovinu za 400 000 Kč nebo 500 000 Kč. Kupní smlouvu na první ideální polovinu žalovaný podepsal dne 27. 9. 2017, tj. až poté, co byla platba 5 400 000 Kč dne 18. 9. 2017 již zaslána. V této kupní smlouvě se v čl. III. uvádělo, že kupní cena je splatná při uzavření smlouvy a bude hrazena převodem na účet žalobce písemně určený žalobcem. Pokud by mělo být pravdivé tvrzení žalovaných, že v rámci platby 5 400 000 Kč byla hrazena kupní cena 5 000 000 Kč za první ideální polovinu předmětných pozemků, nedává smysl, aby zmínka o tom, že k úhradě kupní ceny již došlo, nebyla uvedena v samotné smlouvě za situace, kdy žalovaný smlouvu podepsal dne 27. 9. 2017, tj. po provedení platby 5 400 000 Kč ze dne 18. 9. 2017. Navíc tuto smlouvu na prodej první ideální poloviny předmětných pozemků žalovaný podepsal až dne 2. 10. 2020, tj. více než 3 roky po provedení platby 5 400 000 Kč. Rozebíraná kupní smlouva na první ideální polovinu předmětných pozemků naopak předpokládala úhradu v budoucnu (srov. slova „bude uhrazena“ v čl. III. dané smlouvy), a to při uzavření smlouvy, ke kterému došlo nejdříve dne 2. 10. 2020, kdy ji podepsal žalobce. Ani kupní smlouva podepsaná ve dnech 27. 9. 2017 a dne 2. 10. 2020 na prodej první ideální poloviny pozemků nenasvědčuje tomu, že by platba 5 400 000 Kč ze dne 18. 9. 2017 byla provedena jako úhrada za první, tím méně za druhou ideální polovinu předmětných pozemků.

37. Současně nedává dobrý smysl, aby platbu kupní cenu 5 000 000 Kč za první ideální polovinu předmětných pozemků a částku 400 000 Kč jako část kupní ceny za druhou ideální polovinu předmětných pozemků žalobci hradili na účet společnosti Anonymizováno Anonymizováno (dnes právnická osoba.), a nikoli na účet žalobce. jméno FO vypověděl, že si není vědom toho, že by měl žalobce dané společnosti hradit částku v řádech okolo 5 000 000 Kč. Soud tedy nevidí důvod pro to, aby kupní cena za první či druhou ideální polovinu předmětných pozemků měla být hrazena na účet této společnosti. Naopak logicky vyznívá, že smysl platby 5 400 000 Kč byl úhrada půjčky ve výši 5 000 000 Kč a úroku ve výši 400 000 Kč v situaci, kdy si žalovaný vzal v roce 2017 úročenou půjčku v této výši od společnosti Anonymizováno Anonymizováno (dnes právnická osoba.). V daném ohledu soud jako nevěrohodné vyhodnotil ty části účastnických výslechů žalovaných i svědkyně jméno FO, že žalobce po telefonu nadiktoval číslo účtu společnosti Anonymizováno Anonymizováno (dnes právnická osoba.) jako číslo účtu, kam se má žalobci zaslat kupní cena 500 000 Kč. Žalobce při svém výslechu zmínil, že diktoval číslo svého účtu. Nevěrohodně a nesmyslně vyznívá tvrzení, že by žalobce před 18. 9. 2017 diktoval číslo účtu Anonymizováno Anonymizováno jako číslo účtu, kam se má hradit kupní cena za druhou ideální polovinu předmětných pozemků, v situaci, kdy v dobu, kdy mělo dojít k diktování tohoto čísla, nebyla ještě podepsána ani kupní smlouva na první ideální polovinu pozemků (ta byla žalovaným podepsána dne 27. 9. 2017 a žalobcem až dne 2. 10. 2020), tím méně kupní smlouva na druhou ideální polovinu pozemků (ta byla podepsána ve dnech 29. 8. 2023 a 4. 9. 2023). Soud jako nelogické vnímá tvrzení, že by částkou 5 400 000 Kč žalovaný, resp. žalovaní hradili ve velkém předstihu kupní cenu za první ideální polovinu předmětných pozemků (předstih více než 3 let před uzavřením kupní smlouvy) či za druhou ideální polovinu předmětných pozemků (předstih téměř 6 let).

38. Jak bylo výše zmíněno, žalovaní v řízení tvrdili, že na kupní cenu 500 000 Kč uhradil žalovaný 100 000 Kč v hotovosti v rámci hotovostní platby 7 000 000 Kč. Následným tvrzením o platbě 100 000 Kč v hotovosti samotní žalovaní zpochybňují pravdivost potvrzení v čl. II.1 posuzované kupní smlouvy na druhou ideální polovinu předmětných pozemků, v němž se uvádí, že celá kupní cena 500 000 Kč měla být před podpisem smlouvy uhrazena v hotovosti.

39. Navíc ani tvrzená platba 100 000 Kč v hotovosti nebyla prokázána. V řízení byla proveden důkaz kopií stvrzenky na 7 000 000 Kč (č. l. 108), kterou žalovaný původně předložil policejnímu orgánu. Žalobce zpochybnil, že by na stvrzence byl jeho podpis jako příjemce.

40. Podle § 565 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby prokázal její pravost. Posuzovaná stvrzenka na 7 000 000 Kč je soukromá listina, u níž žalobce zpochybňuje, že by ji podepsal (jako příjemce). V takové situace bylo na žalovaných, aby prokázali pravost dané stvrzenky, na což byli upozorněni při jednání konaném dne 27. 3. 2026 (viz č. l. 203 verte). Žádný důkaz k prokázání pravosti této listiny však nenabídli.

41. Vedle toho z dalších provedených důkazů vyplývá, že i kdyby snad (hypoteticky) žalobce od žalovaného přijal 7 000 000 Kč, jak se uvádí ve stvrzence, jejíž pravost nebyla prokázána, pak i chování samotného žalovaného dokládá, že v rámci částky tvrzené 7 000 000 Kč nebylo hrazeno 100 000 Kč na úhradu kupní ceny 500 000 Kč za druhou ideální polovinu předmětných pozemků. Žalovaný totiž s advokátem tituly před jménem jméno FO uzavřel smlouvu o postoupení pohledávky ve výši 15 000 000 Kč, přičemž podle textu smlouvy o postoupení pohledávky měl částku 15 000 000 Kč předat žalovaný žalobci na zakoupení nemovitostí, ke kterému údajně nedošlo (viz smlouva o postoupení pohledávky na č. l. 176). Žalovaný při jednání prohlásil, že v rámci postoupené pohledávky 15 00 0000 Kč je i částka 7 000 000 Kč, která měla být předána v hotovosti a které se týká rozebíraná stvrzenka na č. l. 108. Pokud by ovšem mělo být v rámci tvrzené částky 7 000 000 Kč v hotovosti zaplaceno 100 000 Kč na část kupní ceny za druhou ideální polovinu předmětných pozemků, neměl by žalovaný důvod postupovat ohledně částky 7 000 0000 Kč pohledávku ve výši 7 000 000 Kč, nýbrž toliko pohledávku ve výši 6 900 000 Kč (= 7 000 000 Kč – 100 000 Kč). Chování žalovaného, který podepsal smlouvu o postoupení pohledávky, tak dokládá, že v rámci částky tvrzené 7 000 000 Kč nebylo hrazeno 100 000 Kč na úhradu kupní ceny 500 000 Kč za druhou ideální polovinu předmětných pozemků. Dále pak ve vyjádření pro insolvenční soud (č. l. 189) žalovaný skrze svého advokáta uvedl, že (celá) částka 7 000 000 Kč byla půjčka, což opět nekoresponduje s tvrzením, že částkou 100 000 Kč v rámci částky 7 000 000 Kč měla být hrazena část kupní ceny za druhou ideální polovinu předmětných pozemků.

42. Z potvrzení banky o výběru (č. l. 108) vyplývá, že žalovaný ze svého účtu vybral dne 15. 12. 2017 vybral v hotovosti 7 000 000 Kč, což však neznamená, že bylo prokázáno, že by tuto částku v hotovosti předal žalobci, tím méně je pak samotným potvrzením o výběru peněz z banky prokázáno, že by v rámci částky 7 000 000 Kč mělo být uhrazeno 100 000 Kč žalobci za prodej druhé ideální poloviny předmětných pozemků.

43. Do výše rozebraných skutkových okolností zapadá tvrzení žalobce, že kupní cenu ve výši 500 000 Kč na druhou ideální polovinu pozemků od žalovaných nikdy nepřijal a že nepravdivý je čl. II.1. kupní smlouvy, kde se uvádí, že kupní cena byla zaplacena před podpisem smlouvy převodem na účet.

44. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 29. 3. 2022 sp. zn. 21 Cdo 3169/2021 uvedl, že „pro posouzení soukromé listiny jako důkazního prostředku je významná její pravost a pravdivost. Listina je pravá, pochází-li od vystavitele a je jím též podepsána. Je-li listina pravá, není-li zfalšovaná nebo pozměněná, dokazuje, že vystavitel projevil vůli o obsahu v listině zachyceném, popřípadě učinil prohlášení v listině obsažené […]. V opačném případě se jedná o listinu nepravou, zfalšovanou, pozměněnou. Není-li listina pravá, nebude zpravidla ani správná. Správností listiny se rozumí její obsahová správnost, tj. pravdivost. Listina je správná, jestliže to, co je v ní uvedeno, se shoduje se skutečností. […] Nejvyšší soud se otázkou, který z účastníků řízení nese důkazní břemeno ohledně pravosti a pravdivosti (správností) soukromé listiny, v minulosti již mnohokrát zabýval. Z jeho ustálené rozhodovací praxe vyplývá, že co do otázky důkazního břemene je činěn rozdíl v tom, zda je zpochybněna pravost soukromé listiny, či zda je zpochybněna její pravdivost, resp. správnost. Je-li zpochybněna pravost soukromé listiny, nese důkazní břemeno pravosti ten, kdo z této listiny vyvozuje sobě příznivé následky. Je-li toto důkazní břemeno uneseno, tj. je-li listina pravá, dokazuje, že jednající osoba projevila vůli v listině vyjádřenou, a důkazní břemeno opaku, tedy popření pravdivosti (správnosti) listiny nese ten, kdo pravdivost (správnost) listiny popírá […]“.

45. V posuzované věci soud bylo na žalobci, aby unesl své důkazní břemeno ohledně tvrzení, že nesprávné je potvrzení o přijetí kupní ceny uvedené v kupní smlouvě podepsané ve dnech 29. 8. 2023 a 4. 9. 2023 na prodej druhé ideální poloviny předmětných pozemků za 500 000 Kč. Smlouvu na prodej druhé ideální poloviny pozemků totiž žalobce podepsal, jak v řízení potvrdil (viz protokol o jednání ze dne 4. 11. 2025 na č. l. 97), šlo tedy o pravou listinu a bylo na žalobci, aby unesl důkazní břemeno k tvrzní, že potvrzení o úhradě kupní ceny uvedené v kupní smlouvě neodpovídá skutečnosti. Takové rozložení důkazní břemene má odraz i v judikatuře Nejvyššího soudu, který v usnesení ze dne 29. 8. 2023 sp. zn. 33 Cdo 3057/2022 uvedl, že „nebyla-li zpochybněna pravost smlouvy […] obsahující potvrzení o úhradě kupní ceny, pak popřela-li žalobkyně správnost (pravdivost) jejího obsahu (resp. samotného potvrzení o úhradě kupní ceny), nese důkazní břemeno opaku (tedy že v listině uznaná pravdivost prohlášení o úhradě kupní ceny neodpovídá skutečnosti).“

46. Soud s odkazem na úvahy uvedené v bodech 32. až 38. a v bodech 41. až 43. výše konstatuje, že žalobce unesl důkazní břemeno ohledně tvrzení, že potvrzení o přijetí částky 500 000 Kč v kupní smlouvě podepsané ve dnech 29. 8. 2023 a 4. 9. 2023 neodpovídá skutečnosti. V takové situaci bylo na žalovaných, aby unesli důkazní břemeno ke svému tvrzení, že kupní cenu ve výši 500 000 Kč zaplatili, což se jim nepodařilo, ač byli o neunesení důkazního břemen poučeni na jednání konaném dne 27. 3. 2026 a byli vyzváni k předložení důkazů pro své tvrzení (protokol na č. l. 203 verte a č. l. 204). Žádné dodatečné důkazy žalovaní ovšem nenabídli. Soud tudíž vyhodnotil, že žalovaní neunesli své důkazní břemeno k tvrzení, že zaplatili 500 000 Kč za koupi druhé ideální poloviny předmětných pozemků.

47. Z dokazování dále vyplynula zjištění popsaná výše v bodech 13. ohledně výzvy k úhradě kupní ceny, v bodech 14. a 15. ohledně odstoupení od kupní smlouvy, v bodě 16. ohledně následného prodeje předmětných pozemků a k tomu, že jejich vlastníky ke dni rozhodnutí soudu jsou obec adresa a jméno FO a jméno FO, a v bodě 17. ohledně sporu vedeného před Okresním soudem v Liberci. Na body 13. až 17. soud na tomto místě odkazuje, neboť skutková zjištění v nich popsaná nepotřebují dalšího rozboru.

II. Právní hodnocení soudu

48. Soud vyhodnotil, že žalobce (jako prodávající) a žalovaní (jako kupující) uzavřeli dne 4. 9. 2023 kupní smlouvu v níž vyjádřili shodou vůli, že žalobce na žalované převádí spoluvlastnický podíl ½ (druhou ideální polovinu) na předmětných pozemcích za kupní cenu 500 000 Kč. Na tuto smlouvu dopadá úprava v § 2079 a násl. občanského zákoníku, zejména pak v § 2128 a násl., kde je úprava koupě nemovité věci.

49. Žalobce unesl důkazní břemeno ohledně tvrzení, že potvrzení o přijetí částky 500 000 Kč v kupní smlouvě neodpovídá skutečnosti. Žalovaní neunesli důkazní břemeno ke svému tvrzení, že kupní cenu ve výši 500 000 Kč zaplatili.

50. Žalobce žalovaným zaslal odstoupení od kupní smlouvy z důvodu nezaplacení kupní ceny ani přes následnou výzvu.

51. Odstoupení od smlouvy si žalovaný převzal dne 5. 2. 2024 (dne 6. 2. 2024 vyhotovil reakci na toto odstoupení, přičemž zásilka s odstoupením od smlouvy se do jeho dispoziční sféry dostala již dne 29. 1. 2024, kdy byla zásilka připravena k vyzvednutí; blíže viz bod 14. výše). Žalovaná si zásilku s odstoupením od smlouvy nevyzvedla vůbec. Jak ovšem uvedl Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 8. 1. 2008 sp. zn. 29 Odo 805/2006: „písemný projev vůle (písemnost) je – obecně vzato – doručen druhému účastníku, jakmile se ocitne ve sféře jeho dispozice, ledaže zákon stanoví určitý způsob doručování. Písemnost se ocitne ve sféře dispozice druhého účastníka tím, že získá možnost seznámit se s jejím obsahem. Není přitom vždy nezbytné, aby se druhý účastník opravdu s obsahem projevu vůle seznámil; rozhodující je, aby měl – objektivně vzato – možnost obsah písemnosti poznat.“ Zásilku s odstoupením od smlouvy pro žalovanou pošta dopravila na adresu jejího tehdejšího trvalého pobytu dne 29. 1. 2024, žalovanou nezastihla, a proti jí zde nechala výzvu k vyzvednutí zásilky (blíže viz bod 14. výše). Tímto okamžikem dostala žalovaná objektivní možnost se se zásilkou seznámit. Zásilka tedy byla dne 29. 1. 2024 dodána do dispoziční sféry žalované a tehdy byla také doručena. Nerozhodné je, že žalovaná si zásilku nevyzvedla, neboť tato skutečnost jde výlučně k její tíži. Soud tak shrnuje, že oběma žalovaným se zásilka s odstoupením od smlouvy dostala do jejich dispoziční sféry dne 29. 1. 2024 a tento den je z právního hlediska dnem jejího doručení.

52. Soud poznamenává, že odstoupení od smlouvy je adresné právní jednání a bylo třeba jej doručit oběma žalovaným. Jak totiž uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 21. 5. 2001 sp. zn. 22 Cdo 3005/99: „Byly-li účastníky smlouvy o převodu nemovitosti na jedné straně dvě osoby, je třeba, aby odstoupení od této smlouvy bylo adresováno oběma účastníkům a aby se projev vůle od smlouvy odstoupit dostal do jejich dispozice; to platí i v případech, že šlo o smlouvu, kterou nabyli účastníci věc do bezpodílového spoluvlastnictví manželů (případně do společného jmění manželů).“ Žalobce právě popsaný požadavek na odstoupení od smlouvy splnil, neboť odstoupení od smlouvy doručil oběma žalovaným.

53. Podle § 1977 občanského zákoníku platí: Poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla.

54. V posuzované věci soud pro nadbytečnost nezjišťoval, kdy se žalobce skutečně dozvěděl o tom, že kupní cena mu nebyla na jeho účet zaplacena. Podle smlouvy měla být kupní cena zaplacena před podpisem smlouvy na účet žalobce. V posuzované věci žalobce mohl (měl tu objektivní možnost) již dne 4. 9. 2023 (den uzavření posuzované kupní smlouvy) kontrolou svého účtu zjistit, že kupní cena 500 000 Kč nebyla zaplacena. Okamžik zjištění podstatného porušení smlouvy v podobě nezaplacení kupní ceny je sice podstatný pro počátek lhůty „bez zbytečného odkladu“ v § 1977 občanského zákoníku pro odstoupení od smlouvy. Současně však platí, že i v případě, je-li zmeškána lhůta „bez zbytečného odkladu“ pro odstoupení od smlouvy v případě podstatného porušení smlouvy, nic to nemění na možnosti pro takové porušení smlouvy odstoupit za podmínek stanovených v § 1978 občanského zákoníku pro nepodstatné porušení smlouvy, pokud prodlení dlužníka stále trvá (srov. rozsudek velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2024 sp. zn. 31 Cdo 3823/2023; jeho bod 56.). Podle § 1978 občanského zákoníku musí být protistraně před odstoupením od smlouvy dána přiměřená lhůta ke splnění povinnosti. Není-li při odstoupení od smlouvy podle § 1978 občanského zákoníku dána přiměřená lhůta ke splnění povinnosti, účinky odstoupení od smlouvy nastanou teprve po marném uplynutí lhůty, která by byla z objektivního hlediska přiměřená, i když žádná lhůta v odstoupení dána nebyla (opět viz uvedený rozsudek sp. zn. 31 Cdo 3823/2023; jeho bod 56.).

55. V posuzované věci tak účinky odstoupení nastaly nejpozději poté, co od doručení odstoupení od smlouvy uplynula přiměřená lhůta k doplacení kupní ceny, a to v situaci, kdy by žalobce zmeškal lhůtu „bez zbytečného odkladu“ v § 1977 občanského zákoníku. Pokud lhůtu „bez zbytečného odkladu“ nezmeškal, nastaly by účinky odstoupení již doručením odstoupení od smlouvy oběma žalovaným. Pro posouzení nynější věci je zcela dostatečné zjištění, že účinky odstoupení nastaly nejpozději poté, co od doručení odstoupení od smlouvy uplynula přiměřená lhůta k doplacení kupní ceny.

56. Žalovaní neunesli důkazní břemeno k tvrzení, že kupní cenu 500 000 Kč zaplatili, soud proto vyhodnotil, že žalobce řádně odstoupil od kupní smlouvy.

57. Podle § 2004 odst. 1 občanského zákoníku platí: Odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.

58. Odstoupením od smlouvy je jednou z příčin vzniku bezdůvodného obohacení. Plnění poskytnuté na základě smlouvy, od níž bylo odstoupeno, je totiž plněním z právního důvodu, který odpadl (§ 2991 odst. 2 občanského zákoníku), k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 3. 2023 sp. zn. 23 Cdo 390/2022, jeho bod 28.

59. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí: Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

60. Podle § 2999 odst. 1 a 2 občanského zákoníku platí:

(1) Není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.

(2) Plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty; to neplatí, zakládá-li výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy nebo důvod pro zrušení závazku, anebo byla-li výše úplaty takovým důvodem podstatně ovlivněna.

61. Žalovaní by měli v důsledku odstoupení od smlouvy podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku žalobci vydat to, oč se na něm obohatili, tj. měli by na něj převést spoluvlastnický podíl ½ k předmětným pozemkům. To však v posuzované věci není dost dobře možné, neboť žalovaní předmětné pozemky v době rozhodování soudu nevlastní. V současné době jsou vlastníky předmětných pozemků obec adresa, jméno FO a jméno FO.

62. Jak vyložil Ústavní soud v nálezu ze dne 16. 10. 2007 sp. zn. Pl. ÚS 78/06: odstoupením od smlouvy se smlouva ruší od počátku, není-li právním předpisem nebo účastníky dohodnuto jinak. Ruší se ovšem pouze s účinky mezi jejími účastníky. Vlastnické právo dalších nabyvatelů, pokud své vlastnické právo nabyli v dobré víře, požívá ochrany v souladu s čl. 11 Listiny základních práv a svobod a s ústavními principy právní jistoty a ochrany nabytých práv vyvěrajícími z pojmu demokratického právního státu ve smyslu čl. 1 odst. 1 Ústavy, a nezaniká.

63. Předmětné pozemky žalovaní prodali obci adresa kupní smlouvou podepsanou ve dnech 1. 2. 2024 a 2. 2. 2024, tj. ještě před tím, než se žalovaný fakticky seznámil s odstoupením od smlouvy, které si vyzvedl dne 5. 2. 2024 (žalovaná si odstoupení od smlouvy nevyzvedla nikdy). V době podpisu kupní smlouvy s adresa tak žalovaný fakticky neměl povědomí o odstoupení od smlouvy, tím méně o tom mohla mít povědomí obec adresa, která kupní smlouvu podepisovala s žalovanými, kteří v tu dobu byli jako vlastníci předmětných pozemků zapsáni v katastru nemovitostí. Obci adresa tak svědčí dobrá víra a bylo by tomu tak i v situaci, kdy by stav zapsaný v katastru nemovitostí nebyl v souladu se skutečným stavem (srov. § 984 odst. 1 občanského zákoníku).

64. S ohledem na ústavně garantovanou ochranu vlastnického práva k předmětným pozemkům, která svědčí obci adresa a jméno FO a jméno FO, nelze již docílit toho, aby žalovaní vrátili žalobci spoluvlastnický podíl ½ k předmětným pozemkům. V takovém případě jsou podle § 2999 odst. 1 občanského zákoníku žalovaní povinni žalobci zaplatit peněžitou náhradu za bezdůvodné obohacení. Výše této peněžité náhrady se v posuzované věci v souladu s § 2999 odst. 2 části věty před středníkem občanského zákoníku odvíjí od kupní ceny určené v kupní smlouvě, od níž žalobce odstoupil. Důvod pro odstoupení od smlouvy nespočíval v samotné výši kupní ceny (500 000 Kč), nýbrž v tom, že kupní cena nebyla vůbec zaplacena. Výše kupní ceny tak nebyla důvodem pro zrušení závazku, a § 2999 odst. 2 část věty za středníkem občanského zákoníku tudíž nebrání tomu, aby se výše náhrady za bezdůvodné obohacení určila podle úplaty (500 000 Kč) dohodnuté v kupní smlouvě, od níž bylo odstoupeno.

65. Soud tedy vyhodnotil, že žalovaní jsou povinni podle § 2999 odst. 2 občanského zákoníku zaplatit žalobci částku 500 000 Kč, jakožto náhradu za bezdůvodné obohacení [I. výrok písm. a) tohoto rozsudku]. Jde o jejich solidární závazek, neboť jsou manželi (§ 713 odst. 2 občanského zákoníku) a spoluvlastnický podíl ½ na předmětných pozemcích podle smlouvy nabývali do společného jmění manželů, bezdůvodné obohacení se tedy projevilo v jejich společném jmění manželů.

66. Vhodné zmínit, že žalobce se v žalobě původně domáhal zaplacení kupní ceny ve výši 500 000 Kč s příslušenstvím. Posléze v podání ze dne 8. 4. 2026 (č. l. 206) zmínil, že v případě, že bude soud považovat odstoupení od kupní smlouvy za platné a účinné, požaduje zaplatit náhradu za bezdůvodné obohacení ve výši 500 000 Kč s příslušenstvím. Soud souhlasí s žalobcem v tom, že nejde o změnu žaloby, nýbrž o pouhé právní překvalifikování nároku. V daném ohledu lze poukázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2004 sp. zn. 29 Cdo 439/2002, podle něhož „nejde o změnu žaloby, jestliže žalobce při nezměněném ‚vylíčení rozhodujících skutečností‘ a žalobním petitu mění právní kvalifikaci svého nároku (např. nárok na zaplacení určité peněžité částky, který původně po právní stránce kvalifikoval jako plnění ze smlouvy, nyní dovozuje také z bezdůvodného obohacení). Jde-li o tentýž skutek (a to je pravidlem), je jeho posouzení po právní stránce úkolem soudu; žalobce nemusí svůj nárok právně kvalifikovat, a pokud tak učiní, není soud jeho právním názorem vázán. Pouhá změna v právní kvalifikaci skutku proto není změnou žaloby“. V posuzované věci zůstaly beze změny žalobní petit i žalobní líčení rozhodujících skutečností ve smyslu § 79 odst. 1 o. s. ř. (včetně tvrzení o odstoupení od smlouvy, které bylo zmíněno již v žalobě). Posouzení věci podle právní úpravy náhrady za bezdůvodné obohacení je tak pouze jinou právní kvalifikací rozhodných skutečností oproti jejich kvalifikaci v žalobě a nejde o změnu žaloby.

67. Splatnost nároku na vydání bezdůvodného obohacení či zaplacení náhrady za bezdůvodné obohacení se odvíjí od výzvy věřitele k plnění ve smyslu § 1958 odst. 2 občanského zákoníku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2024 sp. zn. 33 Cdo 1992/2024). Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku platí: Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

68. V posuzované věci žalobce žalovaným adresoval výzvy ze dne 5. 12. 2023 a 10. 1. 2024 k úhradě kupní ceny podle kupní smlouvy, v nichž požadoval úhradu do 18. 12. 2023, resp. 21. 1. 2024 (k těmto výzvám viz bod 12. výše). Podle náhledu soudu nemohou tyto výzvy k úhradě kupní ceny být považovány za výzvy ve smyslu § 1958 odst. 2 občanského zákoníku k úhradě náhrady za bezdůvodné obohacení. Soud v daném ohledu poukazuje na skutečnost, že rozebírané výzvy k úhradě kupní ceny žalobce odesílal a žalovaným doručil ještě před odstoupením od smlouvy (k doručení žalovaným viz bod 69. níže). V tu dobu však žalobce ještě neměl žádný nárok na náhradu za bezdůvodné obohacení, neboť v tu dobu ještě od smlouvy neodstoupil. Podle náhledu soudu tedy není možné, aby výzva k úhradě kupní ceny zakládala splatnost náhrady za vydání bezdůvodného obohacení, neboť by to vedlo k absurdnímu důsledku, že by splatnost náhrady za vydání bezdůvodného obohacení nastala ještě před vznikem samotného bezdůvodného obohacení, které vzniklo až účinností odstoupení od smlouvy. Nelze ani připustit výklad, že by výzvy k úhradě kupní ceny, v nichž žalobce požadoval úhradu do 18. 12. 2023, resp. 21. 1. 2024, založila splatnost náhrady za bezdůvodné obohacení ke dni účinků odstoupení od smlouvy. Takový důsledek by ani neodpovídal postupu samotného žalobce, který se dlouhou dobu po odstoupení od smlouvy domáhal vydání spoluvlastnického podílu ½ k předmětným pozemkům (viz řízení před Okresním soudem v Liberci rekapitulované v bodě 16. výše). Výzvy k úhradě kupní ceny tudíž podle náhledu soudu nemohou být výzvami zakládajícími splatnost nároku na zaplacení náhrady za bezdůvodné obohacení.

69. K doručení výzvy k zaplacení kupní ceny žalovanému soud poznamenává, že žalovanému byla výzva doručena dne 15. 12. 2023 podle § 18a odst. 3 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, tj. desátým dnem od dodání do datové schránky, do níž se po dobu těchto 10 dnů žalovaný nepřihlásil. Skutečnost, že výzva byla žalovanému doručována do datové schránky podnikající fyzické osoby, je nerozhodná. Je-li z hlediska doručení písemného právního jednání určující, aby adresát dostal objektivní možnost se s písemností seznámit (tzv. dojití do dispoziční sféry), pak adresát takovou možnost jistě má, i když je zpráva doručena do datové schránky podnikající fyzické osoby, byť by třeba zpráva nesouvisela s jejím podnikáním. Výzva k úhradě kupní ceny byla žalované doručena dne 15. 1. 2024, kdy ji pošta na adrese jejího trvalého pobytu nezastihla a zanechala jí zde výzvu k vyzvednutí zásilky.

70. Vrátí-li se soud zpět k otázce splatnosti nároku na náhradu bezdůvodné obohacení, pak uvádí, že do podání žaloby žalobce žalovaným neodeslal, a tudíž ani nedoručil žádnou výzvu k zaplacení náhrady za bezdůvodné obohacení. Jak bylo výše rozebráno, výzva k zaplacení kupní ceny není výzvou k zaplacení náhrady za bezdůvodné obohacení. Soud tedy dospívá k závěru, že až samotná žaloba je úkon, který ve smyslu § 1958 odst. 2 občanského zákoníku může založit splatnost nároku na bezdůvodné obohacení. Žalobu soud doručil žalovanému dne 10. 6. 2025 a žalované dne 11. 6. 2025 (viz doručenky na č. l. 10). Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku je dlužník povinen plnit bez zbytečného odkladu po obdržení výzvy k plnění. Soud vyhodnotil, že s ohledem na výši částky 500 000 Kč, jejíž opatření si zpravidla vyžádá určitý čas (takto vysokou částku nemusí mít dlužník vždy v okamžitě likvidní podobě), činí v posuzované věci lhůta „bez zbytečného odkladu“ k plnění 30 dní od obdržení žaloby (výzvy k zaplacení), tj. soud dospěl k závěru, že po obdržení žaloby (která vystupuje též jako hmotněprávní výzva podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku) nastala splatnost dne 10. 7. 2025.

71. Podle hodnocení soudu se tak žalovaní dostali do prodlení s úhradou náhrady za bezdůvodné obohacení dne 11. 7. 2025 a od tohoto dne jsou podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení č. 351/2013 Sb., povinni platit úroky z prodlení. Žalobce tak má vůči žalovaným nárok na úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 500 000 Kč od 11. 7. 2025 do zaplacení [I. výrok písm. b) tohoto rozsudku].

72. Protože se žalobce domáhal úroku z prodlení ve větší výši, než mu náleží (požadoval jej ve výši 14,75 % ročně z částky 500 000 Kč od 22. 1. 2024 do zaplacení), je jeho žaloba nedůvodná v požadavku na zaplacení

 úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 500 000 Kč od 22. 1. 2024 do 10. 7. 2025 [II. výrok písm. a) tohoto rozsudku],

 úroku z prodlení ve výši 3,25 % (= 14,75 p. b. – 11,5 p. b) ročně z částky 500 000 Kč od 11. 7. 2025 do zaplacení [II. výrok písm. b) tohoto rozsudku].

73. Soud pro úplnost poznamenává, že z insolvenčního rejstříku vyplývá, že 10. 10. 2025 bylo s žalovaným zahájeno insolvenční řízení zahájené věřitelským insolvenčním návrhem vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. KSCB spisová značka, v němž však ke dni rozhodnutí soudu (29. 5. 2026) nebylo dosud rozhodnuto o tom, zda je či není žalovaný v úpadku. Takové insolvenční řízení netvoří překážku pro to, aby soud v posuzované věci mohl meritorně rozhodnout vůči žalovanému. Jak uvedl Nejvyšší soud v usnesení ze dne 29. 10. 2015 sp. zn. 29 Cdo 2756/2013: „Z ustanovení § 109 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona tedy nevyplývá, že by zahájení insolvenčního řízení mělo mít jakýkoli vliv na řízení, která v době zahájení insolvenčního řízení již probíhala, byť by šlo o řízení o pohledávce, kterou lze uplatnit přihláškou do insolvenčního řízení. Zahájení insolvenčního řízení proto není důvodem pro přerušení v té době již probíhajícího nalézacího řízení, jeho zastavení (insolvenční řízení nepředstavuje žádnou překážku bránící v pokračování řízení) a konečně není ani důvodem pro zamítnutí žaloby.“

III. Náklady řízení

74. O náhradě nákladů soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., tj. podle poměru úspěchu ve věci.

75. Jak uvedl Nejvyšší soud v usnesení ze dne 25. 9. 2017 sp. zn. 32 Cdo 1492/2017, za účelem objektivního určení úspěchu ve věci je třeba vycházet nejen z jistiny, ale i příslušenství, kterého se žalobce domáhal. Úspěch ve věci je totiž vždy nezbytné určit z celého předmětu řízení, a tudíž zohlednit taktéž žalobou uplatňované příslušenství pohledávky Pro určení přesné výše příslušenství je rozhodný stav v době vyhlášení rozhodnutí soudu (§ 154 odst. 1 o. s. ř.).

76. Žalobce byl s žalobou ke dni rozhodnutí soudu (29. 5. 2026) úspěšný v částce 550 883,56 Kč, kterou tvoří součet následujících položek:

 částky 500 000 Kč,

 částky 50 883,56 Kč, jakožto úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 500 000 Kč od 11. 7. 2025 (včetně) do 29. 5. 2026 (včetně)

77. Žalobce se ke dni rozhodnutí soudu (29. 5. 2026) domáhal zaplacení částky 673 374,61 Kč, kterou tvoří součet následujících položek:

 částky 500 000 Kč,

 částky 173 374,61 Kč, jakožto úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 500 000 Kč od 22. 1. 2024 (včetně) do 29. 5. 2026 (včetně).

78. Žalobce tak byl ve věci úspěšný z 81,81 % (≐ 550 883,56 Kč / 673 374,61 Kč), ve zbylých 18,19 % byli úspěšný žalovaní. Žalobce má tak nárok na náhradu nákladů z 63,62 % (= 81,81 p. b. – 18,19 p. b.).

79. Plná výše náhrady nákladů by dosáhla výše 147 590,87 Kč a skládala by se z následujících položek:

 zaplaceného soudního poplatku ve výši 20 000 Kč,

 mimosmluvní odměny advokáta ve výši 92 700 Kč za 9 úkonů právní služby, tj. ve výši 10 300 Kč za úkon právní služby podle § 7 bod 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“). Poskytnutými úkony právní služby byly:

1) převzetí a příprava zastoupení na základě smlouvy o poskytování právních služeb [§ 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu],

2) žaloba (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), jakožto návrh ve věci samé [§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu],

3) vyjádření ze dne 24. 9. 2025 (č. l. 75), jakožto podání ve věci samé [§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu],

4) vyjádření ze dne 8. 4. 2026 (č. l. 206), jakožto podání ve věci samé [§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu],

5) a 6) účast u jednání, které se konalo dne 4. 11. 2025 (protokol na č. l. 93) a které trvalo více než 2 hodiny a méně než 4 hodiny, počítá se tak za 2 úkony právní služby [§ 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu],

7) účast u jednání, které se konalo dne 17. 2. 2026 (protokol na č. l. 181) a které trvalo méně než 2 hodiny [§ 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu],

8) účast u jednání, které se konalo dne 27. 3. 2026 (protokol na č. l. 202) a které trvalo méně než 2 hodiny [§ 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu],

9) účast u jednání, které se konalo dne 29. 5. 2026 (protokol na č. l. 261) a které trvalo méně než 2 hodiny [§ 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu].

 paušální náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 4 050 Kč, tj. ve výši 450 Kč spojené s každým z 9 poskytnutých úkonů právní služby (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu).

 náhrada ve výši 1 650 Kč za promeškaný čas strávený na cestě mezi sídlem advokáta a sídlem soudu. Cesta mezi sídlem advokáta v Táboře a sídlem soudu trvá 57 minut. Náhrada za promeškaný čas činí 150 Kč za každou započatou půlhodinu (§ 14 odst. 3 advokátního tarifu). Náhrada za promeškaný čas však podle § 14 odst. 4 advokátního tarifu nenáleží, má-li advokát za stejné období nárok za odměnu za úkon právní služby, což se ve věci projevilo takto: o Jednání konané dne 4. 11. 2025 trvalo 3 hodiny a 27 minut (12.33 hodin až 16.00 hodin), odměna za účast u jednání byla přiznána za 4 hodiny podle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, tj. na 33 minut (= 4 hodiny – 3 hodiny a 27 minut) dopadá § 14 odst. 4 advokátního tarifu. Ve vtahu k jednání konanému dne 4. 11.2025 tak náleží náhrada za promeškaný čas za 3 započaté půlhodiny ([57 minut – 33 minut] + 57 minut). o Jednání konané dne 17. 2. 2026 trvalo 1 hodinu a 10 minut (12.41 hodin až 13.51 hodin) odměna za účast u jednání byla přiznána za 2 hodiny, tj. na 50 minut (= 2 hodiny – 1 hodina 10 minut) dopadá § 14 odst. 4 advokátního tarifu. Ve vtahu k jednání konanému dne 17. 2. 2026 tak náleží náhrada za promeškaný čas za 3 započaté půlhodiny ([57 minut – 50 minut] + 57 minut). o Jednání konané dne 27. 3. 2026 trvalo 1 hodinu a 21 minut (14.30 hodin až 15.51 hodin) odměna za účast u jednání byla přiznána za 2 hodiny, tj. na 39 minut (= 2 hodiny – 1 hodina 21 minut) dopadá § 14 odst. 4 advokátního tarifu. Ve vtahu k jednání konanému dne 27. 3. 2026 tak náleží náhrada za promeškaný čas za 3 započaté půlhodiny ([57 minut – 39 minut] + 57 minut). o Jednání konané dne 29. 5. 2026 trvalo 1 hodinu (8.47 hodin až 9.47 hodin) odměna za účast u jednání byla přiznána za 2 hodiny, tj. na 1 hodinu (= 2 hodiny – 1 hodina) dopadá § 14 odst. 4 advokátního tarifu. Ve vtahu k jednání konanému dne 29. 5. 2026 tak náleží náhrada za promeškaný čas za 2 započaté půlhodiny ([57 minut + 57 minut – 1 hodina).

Celkem tak náhrada za promeškaný čas náleží za 11 (= 3 + 3 + 3 + 2) započatých hodin a tato náhrada tak činí 1 650 Kč = 11 × 150 Kč.

 náhrady ve výši 750 Kč za promeškaný čas v důsledku zpoždění zahájení jednání konaného dne 27. 3. 2026. V důsledku neočekávaného protažení předchozího vazebního zasedání bylo oproti plánovanému začátku jednání v 12.00 hodin jednání započato až v 14.30 hodin Náhrada za promeškaný čas tak činí 750 Kč (= 5 × 150 Kč) a její výše je 150 Kč za každou započatou půlhodinu podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu.

 náhrady cestovních výdajů v celkové výši 6 297 Kč (= 1 567 Kč + 4 730 Kč), jejichž výše byla v souladu s 13 odst. 4 advokátního tarifu určena pro rok 2025 podle vyhlášky č. 475/2024 Sb. a pro rok podle vyhlášky č. 573/2025 Sb. Cesta mezi sídlem advokáta v Táboře a sídlem soudu je dlouhá 91 km. Náhrada cestovních nákladů byla spočtena jako součet následujících 2 položek: o Základní sazba náhrady za 1 km jízdy v roce 2025 činila 5,80 Kč [§ 1 písm. b) vyhlášky č. 475/2024 Sb.], průměrná cena za 1 litr motorové nafty činila 34,70 Kč [§ 4 písm. a) dané vyhlášky] a použité vozidlo mělo kombinovanou spotřebu 8,1 l na 100 km. Náklady na 1 km cesty tedy činí 8,6107 Kč (5,80 Kč + 8,1 × 34,70 Kč / 100). Náklady na jednu cestu tam a zpět uskutečněnou v roce 2024 dlouhou celkem 182 km (= 2 × 91 km) tak po zaokrouhlení na celé koruny činí 1 567 Kč (≐ 182 × 8,6107 Kč). o Základní sazba náhrady za 1 km jízdy je 5,90 Kč [§ 1 písm. b) vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění účinném do 31. 5. 2026], průměrná cena za 1 litr motorové nafty činila 34,10 Kč [§ 4 písm. a) dané vyhlášky] a použité vozidlo mělo kombinovanou spotřebu 8,1 l na 100 km. Náklady na 1 km cesty tedy činí 8,6621 Kč (5,90 Kč + 8,1 × 34,10 Kč / 100). Náklady na 3 cesty tam a zpět uskutečněné v roce 2026 dlouhé celkem 546 km (= 3 × 2 × 91 km) tak po zaokrouhlení na celé koruny činí 4 730 Kč (≐ 546 × 8,6621 Kč).

80. náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 22 143,87 Kč (= 21 % z částky 105 447 Kč, kterou tvoří součet mimosmluvní odměny advokáta ve výši 92 700 Kč + paušální náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 4 050 Kč + náhrada ve výši 1 650 Kč za promeškaný čas na cestě + náhrada ve výši 750 Kč za promeškaný čas v důsledku zpoždění začátku jednání + náhrada cestovních výdajů ve výši 6 297 Kč).

81. Žalobce tak má nárok na náhradu nákladů v celkové výši 93 897,31 Kč (≐ 63,62 % z 147 590,87 Kč). Soud rozhodl, že každý z žalovaných je povinen na náhradě nákladů zaplatit žalobci polovinu z této částky tj. 46 949 Kč (≐ 93 897,31 Kč / 2).

82. Soud nerozhodl o tom, že jsou žalovaní povinni celkovou náhradu nákladů řízení povinni žalobci hradit společně a nerozdílně, vycházel přitom ze závěrů Nejvyššího soudu vyjádřených v usnesení ze dne 9. 8. 2017 sp. zn. 32 Cdo 669/2017, podle něhož „výrok o solidární (společné a nerozdílné) povinnosti k náhradě nákladů řízení přichází v případě společenství účastníků, kteří jsou k této náhradě povinni, v úvahu jen u tzv. nerozlučných společníků. Nejde-li o tento druh společenství, je třeba o povinnosti každého z účastníků, kteří vystupují na téže straně a kterým je náhrada ukládána, rozhodnout samostatně podle pravidel, obsažených v § 142 odst. 1, 2 a 3 o. s. ř.“ V posuzované věci přitom žalovaní netvořili nerozlučné procesní společenství ve smyslu 91 odst. 2 o. s. ř. Nárok na náhradu nákladů řízení má základ v procesním právu a nárok na náhradu nákladů řízení nemá žádný korelát v rovině hmotného práva (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 7. 2023 sp. zn. 28 Cdo 1040/2023, jeho bod 10.). Pro absenci korelátu v rovině hmotného práva není možné vyjít z hmotněprávní úpravy solidárních závazků manželů (§ 713 odst. 2 občanského zákoníku).

Proti tomuto rozsudku se lze odvolat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává prostřednictvím Okresního soudu v Českém Krumlově ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích.

Nebude-li splněna povinnost uložená tímto rozsudkem, lze k jejímu vymožení navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.