OSCV 21 C 124/2026-38

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou ⟪LB:lb_001⟫ ve věci žalobkyně: ⟪LB:lb_002⟫ Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně, se sídlem Adresa žalobkyně, zastoupené Jméno Zástupce, advokátem se sídlem Jméno advokátaAnonymizovánoAnonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, ⟪LB:lb_003⟫ proti žalovanému: ⟪LB:lb_004⟫ Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, bytem Adresa žalovaného, ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení 70 717,74 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 009 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 7 009 Kč od 4. 6. 2026 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky 63 708,74 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 4 951,51 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 703,07 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 24 016,45 Kč od 25. 11. 2025 do 3. 6. 2026, s úrokem z prodlení ve výš 12,75 % ročně z částky 17 007,45 Kč od 4. 6. 2026 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 7 009 Kč od 4. 6. 2026 do zaplacení, s úrokem ve výši 8 % ročně z částky 23 158,83 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 036,01 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 550,80 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 3 797,31 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení a s úrokem ve výši 8 % ročně z částky 3 723,25 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 15.4.2026, doplněnou podáním ze dne 20.5.2026, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 70 717,74 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne 23.8.2023 uzavřel žalovaný se společností Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno, IČO: IČO, sídlem adresa (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota. Před poskytnutím peněžních prostředků předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet. Na základě smlouvy předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 32 000 Kč. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit včetně úroků, a to formou splátek. Žalovaný však svůj závazek řádně a včas neplnil. Celkem žalovaný vrátil předchůdkyni žalobkyně částku 18 499 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10.12.2025 byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. I přes výzvu žalovaný ničeho žalobkyni neuhradil. Požadovaná částka 56 987 Kč se skládá z jistiny 23 158,83 Kč, poplatků a smluvní pokuty 16 000 Kč.

Dále předchůdkyně žalobkyně dne 10.2.2023 uzavřela se žalovaným Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota. Před poskytnutím peněžních prostředků předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet. Na základě smlouvy předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit včetně úroků, a to formou splátek. Žalovaný však svůj závazek řádně a včas neplnil. Celkem žalovaný vrátil předchůdkyni žalobkyně částku 21 492 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10.12.2025 byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. I přes výzvu žalovaný ničeho žalobkyni neuhradil. Požadovaná částka 13 730,74 Kč se skládá z jistiny 3 723,25 Kč, z poplatků a smluvní pokuty 7 334,74 Kč.

2. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil (pozn.: předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dne 3.6.2026). Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti; vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění:

5. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 23.8.2023 plyne, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 32 000 Kč za sjednanou úrokovou sazbu. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit. Smlouva je opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného.

6. Ze Žádosti o úvěr ze dne 23.8.2023 plyne, že žalovaný byl svobodný, měl základní vzdělání, bydlel v nájmu. Pracoval u společnosti právnická osoba, IČO: IČO, s příjmem 31 677 Kč měsíčně čistého. Jeho měsíční výdaje na bydlení a energie měly činit 9 500 Kč, náklady na dopravu, jídlo, osobní náklady pak 4 860 Kč, srážky ze mzdy, výživné měly činit 6 411 Kč a splátky stávajících půjček 3 984 Kč. Poměry žalovaného měly být ověřovány z občanského a řidičského průkazu, výplatních pásek a pracovní smlouvy. Žádost je opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného a tato byla sepisována obchodním zástupcem žalobkyně.

7. Z pracovní smlouvy ze dne 15.9.2009 plyne, že žalovaný byl od 1.10.2009 zaměstnán jako dělník u společnosti právnická osoba., IČO: IČO, na dobu neurčitou.

8. Z Výplatní pásky za 5/2023 plyne, že zaměstnavatel právnická osoba., poskytl žalovanému za květen 2023 mzdu ve výši 35 602 Kč čistého; po srážkách (řádné umořování 1 000 Kč, mimořádné záloze 1 500 Kč, nepředn. pohledávky 7 321 Kč, srážkách pro odbory 356 Kč a stravného 1 158 Kč) žalovaný dobíral 24 267 Kč. Z Výplatní pásky za 6/2023 plyne, že zaměstnavatel právnická osoba., poskytl žalovanému za červen 2023 mzdu ve výši 26 695 Kč čistého; po srážkách (nepředn. pohledávky 6 607 Kč, srážkách pro odbory 267 Kč a stravného 745 Kč) žalovaný dobíral 25 840 Kč. Z Výplatní pásky za 7/2023 plyne, že zaměstnavatel právnická osoba., poskytl žalovanému za červenec 2023 mzdu ve výši 32 735 Kč čistého; po srážkách (řádné umořování 1 000 Kč, nepředn. pohledávky 5 305 Kč, srážkách pro odbory 327 Kč a stravného 653 Kč) žalovaný dobíral 25 450 Kč.

9. Z Příjmového pokladního dokladu ze dne 15.8.2023 plyne, že doklad není opatřen podpisem pokladníka. Žalovaný měl uhradit jméno FO, adresa, nájemné za pronájem apartmánu č. hodnota včetně energií ve výši 9 500 Kč.

10. Z poštovní poukázky (čl. 22 p.v., 23 spisu) plyne, že žalovaný měl hradit za odpady v období roku 2023 částku 500 Kč.

11. Z Tabulky umoření ke smlouvě č. hodnota plyne, že dne 24.8.2023 žalovaný vrátil předchůdkyni žalobkyně částku 4 249 Kč, dne 14.9.2023 částku 4 250 Kč, dne 13.10.2023 částku 4 000 Kč, dne 15.11.2023 částku 4 500 Kč, dne 25.6.2024 částku 400 Kč, dne 30.6.2024 částku 100 Kč, dne 16.7.2024 částku 500 Kč a dne 15.8.2024 částku 500 Kč.

12. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 10.2.2023 plyne, že se předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč za sjednanou úrokovou sazbu. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit. Smlouva je opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného.

13. Ze Žádosti o úvěr ze dne 10.2.2023 plyne, že žalovaný byl svobodný, měl základní vzdělání, bydlel v nájmu. Pracoval u společnosti právnická osoba, IČO: IČO, s příjmem 36 422 Kč měsíčně čistého. Jeho měsíční výdaje na bydlení a energie měly činit 3 500 Kč, náklady na dopravu, jídlo, osobní náklady pak 4 860 Kč, srážky ze mzdy, výživné měly činit 8 439 Kč a splátky stávajících půjček 3 984 Kč. Poměry žalovaného měly být ověřovány z občanského a řidičského průkazu, výplatních pásek a pracovní smlouvy. Žádost je opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného a tato byla sepisována obchodním zástupcem žalobkyně.

14. Z pracovní smlouvy ze dne 15.9.2009 plyne, že žalovaný byl od 1.10.2009 zaměstnán jako dělník u společnosti právnická osoba., IČO: IČO, na dobu neurčitou.

15. Z Výplatní pásky za 12/2022 plyne, že zaměstnavatel právnická osoba., poskytl žalovanému za 12/2022 mzdu ve výši 32 806 Kč čistého; po srážkách (řádné umořování 1 000 Kč, mimořádné záloze 1 500 Kč, nepředn. pohledávky 7 234 Kč, srážkách pro odbory 328 Kč a stravného 1 219 Kč) žalovaný dobíral 21 525 Kč. Z Výplatní pásky za 11/2022 plyne, že zaměstnavatel právnická osoba., poskytl žalovanému za listopad 2022 mzdu ve výši 39 305 Kč čistého; po srážkách (řádné umořování 1 000 Kč, mimořádná záloha 2 000 Kč, nepředn. pohledávky 9 400 Kč, srážkách pro odbory 393 Kč a stravného 1 290 Kč) žalovaný dobíral 25 222 Kč. Z Výplatní pásky za 10/2022 plyne, že zaměstnavatel právnická osoba., poskytl žalovanému za říjen 2022 mzdu ve výši 37 155 Kč čistého; po srážkách (řádné umořování 1 000 Kč, mimořádná záloha 1 500 Kč, nepředn. pohledávky 8 683 Kč, srážkách pro odbory 372 Kč a stravného 1 997 Kč) žalovaný dobíral 23 603 Kč.

16. Z Tabulky umoření ke smlouvě č. hodnota plyne, že dne 11.2.2023 žalovaný vrátil předchůdkyni žalobkyně částku 1 992 Kč, dne 15.3.2023 částku 2 000 Kč, dne 24.4.2023 částku 500 Kč, dne 16.5.2023 částku 1 000 Kč, dne 22.5.2023 částku 500 Kč, dne 14.6.2023 částku 2 000 Kč, dne 14.7.2023 částku 2 000 Kč, dne 14.8.2023 částku 2 000 Kč, dne 23.8.2023 částku 2 000 Kč, dne 14.9.2023 částku 2 000 Kč, dne 13.10.2023 částku 2 000 Kč, dne 15.11.2023 částku 2 000 Kč, dne 25.6.2024 částku 400 Kč, dne 30.6.2024 částku 100 Kč, dne 16.7.2024 částku 500 Kč a dne 15.8.2024 uhradil poslední částku 500 Kč.

17. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5.12.2025 ve spojení s Přílohou č. 1 (strana 4) plyne, že předmětné pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni. Z Oznámení ze dne 6.1.2026 plyne, že předchůdkyně žalobkyně postoupení pohledávek oznámila žalovanému.

18. Z výzvy ze dne 9.3.2026 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhů. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 9.3.2026, jak plyne z Podacího lístku.

19. Skutkový závěr: Dne 10.2.2023 a dne 23.8.2023 uzavřela předchůdkyně žalobkyně se žalovaným smlouvy, na jejichž základě v hotovosti vyplatila žalovanému peněžní prostředky ve výši 32 000 Kč a 15 000 Kč. Před uzavřením předmětných smluv předchůdkyně žalobkyně řádně nezkoumala schopnost žalovaného úvěry splácet. Žalovaný vrátil předchůdkyni žalobkyně částku 18 499 Kč + 21 492 Kč. Zbytek poskytnutých peněžních prostředků ve výši 7 009 Kč dosud nevrátil. Pohledávky za žalovaným byly smluvně převedeny na žalobkyni. Výzvou předanou k poštovní přepravě dne 9.3.2026 právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhů.

20. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

21. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

22. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

24. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

25. Podle § 2993 ObčZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

26. Podle § 1879 ObčZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

27. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podaná důvodně pouze z části.

28. Soud má v daném případě za prokázané, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byly dne 10.2.2023 a dne 23.8.2023 podepsány úvěrové smlouvy, v nichž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 32 000 Kč a 15 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky předchůdkyni žalobkyně vrátit včetně sjednaného úroku, a to formou výše měsíčních splátek. Smlouvy jsou opatřeny vlastnoručním podpisem žalovaného.

29. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 a § 87 spotřebitelského zákona.

30. V té souvislosti má soud u obou smluv za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně zjistila z informacích získaných od žalovaného k jeho poměrům, že měl být svobodný, měl mít základní vzdělání, žít v nájmu, měl být zaměstnán u společnosti právnická osoba., s výše tohoto odůvodnění uvedenou výší mzdy. Měl mít výše specifikované náklady na bydlení a jiné půjčky.

31. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, také ověřit, resp. objektivně podložit minimálně pracovní smlouvou, výplatními páskami, dále nájemní smlouvou či výpisem z katastru nemovitostí (k doložení uspokojování bytové potřeby), dokladem o výši nákladů na bydlení (včetně energií), smlouvami o jiných závazcích a dluzích žalovaného, atd. V daném případě žalobkyně pouze doložila ověřování zaměstnavatele žalovaného a výši jeho příjmu ze závislé činnosti, a to pracovní smlouvou a výplatními páskami, z nichž má soud za prokázané, že žalovaný byl v době před uzavřením obou smluv zaměstnán a zaměstnavatelem mu byla vyplácena mzda, která byla ponížena o srážky ze mzdy ve výši specifikované výše tohoto odůvodnění rozsudku. Žalobkyně však řádně nedoložila, že by ověřovala i způsob uspokojování bytové potřeby (tvrzený nájem) a náklady žalovaného na bydlení, včetně energií. Soudu byl předložen příjmový pokladní doklad ze dne 15.8.2023, jenž měl doložit úhradu nájemného včetně energií v celkové výši 9 500 Kč za pronájem apartmánu č. hodnota, avšak tento doklad není opatřen podpisem příjemce peněz (pokladníka) jméno FO. Skutečnost, kdo byl pronajímatel bytu však doloženo nebylo. Zároveň z předložené poštovní poukázky plyne pouze to, že žalovaný měl uhradit odpady za rok 2023 ve výši 500 Kč. Z poukázky však neplyne, zda a kdy byla žalovaným uhrazena. Žalobkyně rovněž nedoložila ověřování výše splátek jiných závazků žalovaného. Výdaje žalovaného tak nebyly ze strany předchůdkyně žalobkyně řádně ověřovány. Z Karet zákazníka je rovněž patrné, že tyto se žalovaným sepisoval zástupce žalobkyně, a bylo tak na něm, aby jednak poměry žalovaného řádně zjistil a zároveň i ověřil. Dle názoru soudu bylo povinností poskytovatele úvěru, aby nejen zjistil příjmy a výdaje žalovaného, ale zároveň všechny jeho poměry také náležitě ověřil. Pokud totiž předchůdkyně žalobkyně vycházela z pouhých neověřených informací o příjmech a výdajích žalovaného, zcela zjevně rezignovala na zjišťování a ověřování jeho poměrů, a nepostupovala tak při posuzování úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí.

32. S ohledem na výše uvedené skutečnosti (poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele, posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru, kdy věřitel smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), soud dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by řádně před uzavřením předmětných smluv o úvěru prověřila jeho schopnost poskytnuté peněžní prostředky splácet. Tím, že předchůdkyně žalobkyně i přesto žalovanému úvěry poskytla, porušila princip zodpovědného úvěrování a porušila povinnosti v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, co je třeba sankcionovat absolutní neplatností předmětné úvěrové smlouvy jako celku, jak potvrdil i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26.2.2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, popř. i v nálezu ze dne 24.8.2021, sp. zn. III. ÚS 1644/21, v němž konstatoval, že uložením a řádným splněním této povinnosti je v širším pojetí chráněna sama společnost jako taková a obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Porušení povinností posoudit úvěruschopnost spotřebitele tedy narušuje veřejný pořádek, neboť uznání takového právního jednání by bylo neslučitelné se smyslem a úkolem právního řádu. Novelou § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru byla tato judikatura Ústavního soudu, dále judikatura Nejvyššího soudu a judikatura Soudního dvora EU (ve věci C-679/18 OPR Finance) reflektována a z důvodu zajištění větší právní jistoty adresátů právní normy jednotlivého přístupu soudů k dané problematice byla zákonem výslovně zakotvena neplatnost absolutní, k níž je třeba přihlédnout i bez návrhu žalovaného.

33. S ohledem na uvedené dospěl soud k závěru, že předmětné úvěrové smlouvy jsou absolutně neplatné.

34. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že mu byly poskytnuty její předchůdkyní peněžní prostředky ve výši 32 000 Kč a 15 000 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila Smlouvy o úvěru ze dne 10.2.2023 a 23.8.2023, z nichž má soud za prokázané, že žalovaný v hotovosti převzal od předchůdkyně žalobkyně výše uvedené peněžní prostředky. Soud tak uzavřel, že se žalovaný bez spravedlivého důvodu obohatil na úkor předchůdkyně žalobkyně, neboť přijal plnění bez právního důvodu (§ 2991 ObčZ) a předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 ObčZ). V době od poskytnutí peněžních prostředků do rozhodnutí soudu žalovaný vrátil u úvěru č. hodnota částku 18 499 Kč a u úvěru č. hodnota částku 21 492 Kč. Na celkově poskytnuté peněžní prostředky v celkové výši 47 000 Kč vrátil žalovaný celkem částku 39 991 Kč. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni, jež je ve věci aktivně legitimovaná na základě smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1879 ObčZ), částku 7 009 Kč (rozdíl mezi poskytnutými a vrácenými peněžními prostředky). Co do částky 63 708,74 Kč s příslušenstvím pak soud žalobu pro nedůvodnost zamítl (výrok II. rozsudku).

35. Dále má soud za prokázané, žer žalovaný byl se splněním svého závazku (vrácením úvěrů) v prodlení (§ 1968 ObčZ) a žalobkyně má právo požadovat po něm i úroky z prodlení. Protože zákon neupravuje splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele (toho, na jehož úkor se žalovaný bezdůvodně obohatil), přičemž dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 ObčZ). Vůči nepřítomné osobě působí projev vůle od okamžiku, kdy jí dojde (§ 45 odst. 1 ObčZ), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. 32 Odo 442/2003 nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2010 sp. zn. 26 Cdo 4074/2009). Právní zástupce žalobkyně sice vyzval žalovaného k zaplacení dluhu výzvou ze dne 9.3.2026, předanou k poštovní přepravě téhož dne, avšak žalobkyně nedoložila, že by tato výzva byla žalovanému doručena, resp. kdy se žalovaný mohl s výzvou seznámit. Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu (§ 1958 odst. 2 ObčZ), s níž měl žalovaný objektivní možnost seznámit se až dne 2.6.2026, kdy byla zásilka uložena na poště a připravena k vyzvednutí. Žalovaný pak byl povinen uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 3.6.2026. Jelikož tak neučinil, dostal se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 4.6.2026, do prodlení. K prvnímu dni prodlení činila sazba úroku z prodlení 11,5 % ročně (nař. vlády č. 351/2013 Sb.). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v sazbě vyšší a od data dřívějšího, než požadovat mohla. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku. Co do zbytku žalobkyní požadovaného úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).

36. Z jiných před soudem provedených důkazů, jež nejsou v odůvodnění tohoto rozsudku výslovně uvedeny, neplynou žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu, proto je soud nehodnotil.

37. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě rozhodoval soud o nákladech řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná co do částky 7 009 Kč s příslušenstvím uvedeným v I. výroku rozsudku, žalovaný byl úspěšný co do částky 63 708,74 s příslušenstvím specifikovaným ve II. výroku rozsudku. Z uvedeného je zřejmé, že žalovaný byl ve věci více úspěšný a měl by tak právo na poměrnou náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že z obsahu spisu neplyne, že by mu vznikly jakékoliv náklady řízení, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve III. výroku rozsudku.

38. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., když nebyly shledány důvody k uložení delší lhůty ke splnění uložené povinnosti, popř. povolení plnění ve splátkách.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudek splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.