OSDO 20 C 413/2023-159

Súd:
Okresní soud v Domažlicích
Spisová značka:
20 C 413/2023-159
Dátum rozhodnutia:
5. 8. 2025
ECLI:
ECLI:CZ:OSDO:2025:20.C.413.2023.1
Jazyk textu:
cs

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Součkem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem adresa ⟪LB:lb_004⟫ o vydání věci

I. Žaloba, že žalovaná je povinna vydat žalobci osobní automobil název auta VIN:VIN kód, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 181 076,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované žalobou, uplatněnou u soudu dne datum, vydání osobního automobilu název auta, VIN: VIN kód (dále jen „vozidlo“). V návrhu uvedla, že je vlastníkem tohoto vozidla s tím, že žalovaná vozidlo aktuálně drží a pokusila se k němu uplatnit zadržovací právo. Žalobkyně toto neuznává a z toho důvodu podává tuto žalobu.

2. Žalovaná k návrhu uvedla, že k vozidlu uplatnila zadržovací právo vzhledem ke splatné pohledávce, kterou má za žalobkyní. Konkrétně se jedná o pohledávku ve výši 5 075 482,71 Kč, která vznikla tak, že žalovaná prodala žalobkyní 11 vozidel za celkovou cenu 9 622 148 Kč. Žalobkyně vozidla převzala, došlo k převodu vlastnického práva a přepisu vozidel v příslušných registrech. Žalovaná pak v této souvislosti vystavila žalobkyni fakturu na částku 9 622 148,95 Kč se splatností dne datum. Žalobkyně na tuto fakturu uhradila pouze částku 622 148,95 Kč dne datum a částky 2x 2 000 000 Kč ve dnech datum a datum, tedy celkem 4 622 148,95 Kč. K úhradě zbývá 5 000 000 Kč, kdy žalobkyně tuto do dnešního dne neuhradila. Žalobkyně částečnou úhradou faktury uznala zbytek dluhu, kdy tyto vozidla i následně užívala v rámci své podnikatelské činnosti.

3. Žalovaná má také za žalobkyní pohledávku v celkové výši 75 482,71 Kč plynoucí z nákladů za servis převedených 11 vozidel, kdy žalobkyně tyto nechávala servisovat na náklady žalované. Žalovaná neúspěšně vyzývala žalobkyni k úhradě dlužné částky, žalovaná ji proto nyní vymáhá soudní cestou, kdy řízení se vede u právnická osoba pod sp. zn. spisová značka. Zadržovací právo žalovaná vůči žalobkyni uplatnila přípisem odeslaným dne datum. Protože řádně a v souladu se zákonem toto právo uplatnila, navrhuje žalobu zamítnout v celém rozsahu.

4. Z výslechu prokuristy žalované jméno FO při jednání dne datum vyplynulo, že vozidlo měl od počátku k užívání on jako fyzická osoba. Obdržel jej od žalobkyně víceméně jako dar k užívání, pouze na něj nebylo přepsáno. Vše bylo na dobré slovo. V době uzavření kupní smlouvy vozidlo převzal on osobně. Za vozidlo zaplatila žalobkyně, servis na vozidle zajišťovala žalovaná. Automobil nikdy nebyl v dispozici žalobkyně, servis na něm zajišťovala žalovaná. Od doby, co byla žalobkyně vyrozuměna o zadržení vozidla, jej aktivně neužívá. Vozidlo stojí aktuálně v jeho zastřešené garáži v centru název města Má v úmyslu jej zpeněžit. Hodnota vozidla se pohybuje okolo 4 000 000 – 5 000 000 Kč. Garáž, kde vozidlo stojí je pronajata žalované. Automobil předal žalované zpět do její dispozice jako její statutár k zajištění pohledávek. U nich na dvoře takto stojí pod zadržovacím právem více strojů žalobkyně. Když hovořil o zpeněžení, měl na mysli to, že jej provede žalovaná. Automobil zadržují k zajištění pohledávek z prodeje vozidel, které jim nebyly žalobkyní uhrazeny.

5. Zástupce žalobkyně následně při jednání uvedl, že žalovaná vozidlo zadržuje neprávem, protože ji v době koupě za žalobkyni přebíral p. jméno FO.

6. Zástupce žalované k tomu sdělil, že toto tvrzení považuje přinejmenším za zvláštní, kdy žalobkyně vozidlo, jehož hodnota činí několik miliónů korun žalobkyně více jak dva roky nepostrádala.

7. Zástupce žalobkyně na toto reagoval, že p. jméno FO vozidlo přebíral jako fyzická osoba v roce 2022. Následně v roce 2023 žalovaná uplatnila zadržovací právo.

8. Zástupce žalované k tomuto uvedl, že p. jméno FO vozidlo přebíral z pozice prokuristy žalované, kdy vozidlo bylo zakoupeno k reprezentačním účelům společnosti žalované.

9. Zástupce žalobkyně na to uvedl, že vozidlo nebylo zakupováno za účely reprezentace, ale jako investice, kdy automobil byl zakupován za příznivou cenu s výhledem jejího navyšování časem.

10. Žalobkyně dále v koncentrační lhůtě namítla, že pohledávka, pro kterou žalovaná zadržovací právo zanikla, a to na základě postoupené pohledávky společností právnická osoba. žalobkyni, které bylo žalované doručeno dne datum spolu se zápočtem ze dne datum. Celkem takto zbývá žalované uhradit na jistině 5 615 064,74 Kč.

11. Zástupce žalované proti tomuto zápočtu uvedl, že jej žalovaná neuznává. Pohledávky nevznikly, společnost právnická osoba tyto stavební práce neprovedla. Pohledávky proto nemohly bát postoupeny a nemohl být proveden ani jejich zápočet. Postoupení ani nebylo podepsáno a není jasné, kdo jej učinil a kdy.

12. Oba zástupci účastníků k dotazu soudu sdělili, že mezi účastníky aktuálně probíhá několik dosud nevyřešených soudních sporů v řádově o desítky miliónů korun.

13. Z kupní smlouvy z datum soud zjistil, že vlastníkem vozidla je žalobkyně. Vozidlo za žalobkyni přebíral prokurista žalované p. jméno FO.

14. Z vyrozumění o uplatnění zadržovacího práva ve spojení s potvrzením o doručení do datové schránky dne datum soud zjistil, že žalovaná k vozidlu uplatnila zadržovací právo plynoucí ze splatných pohledávek žalované proti žalobkyni v celkové výši 5 075 482,71 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání zadržovaného vozidla přípisem z datum.

15. Z faktur č. hodnota soud zjistil, že žalovaná vystavila žalobkyni faktury na pohledávky plynoucí ze servisu vozidla v celkové výši 75 482,71 Kč (částky 6 885,87 Kč, 8 786,42 Kč, 8410,23 Kč, 22 479,14 Kč, 21 332,66 Kč a 7 588,39 Kč), kdy poslední z dotčených částek byla splatná dne datum.

16. Předžalobní upomínkou z datum se žalovaná domáhala úhrady pohledávky specifikované v jejím vyjádření k žalobě v celkové výši 5 000 000 Kč.

17. Z faktury č. hodnota soud zjistil, že žalovaná vystavila žalobkyni fakturu plynoucí z pohledávky za nákup 11 vozidel v celkové výši 9 622 148,95 Kč se splatností dne datum.

18. Z faktur č. hodnota soud zjistil, že společnosti právnická osoba. vystavila faktury proti žalované na celkovou částku 66 126 700 Kč. Poslední z faktur byla splatná dne datum.

19. Z jednostranného zápočtu a vyrozumění o postoupení pohledávky odeslaného žalované společností právnická osoba. sne datum a žalobkyní dne datum soud zjistil, že žalobkyně výše uvedené pohledávky započetla proti pohledávce žalované. Na pohledávkách mělo zbývat k úhradě celkem 5 615 064,74 Kč s příslušenstvím.

20. Z potvrzení plateb soud zjistil, že žalovaná společnosti právnická osoba. zasílala v období od datum – datum finanční obnosy v různých výších nekorespondujících s fakturami na které se žalobkyně v tomto řízení odkazovala. Žalobkyně k těmto uvedla, že žalovaná platbami de facto uznala pohledávku započtenou pohledávku žalobkyně proti žalované. Žalovaná k tomuto listinnému důkazu uvedla, že zápočet žalobkyně považuje za neplatný, pohledávky za neexistující. Žalobkyně byla v paralelně vedeném řízení u právnická osoba vyzvána k doplnění svých tvrzení tak, aby prokázala existenci pohledávek. Toto však žalobkyně soudu nedoložila.

21. Z ostatních listinných důkazů soud nezjistil žádné další skutečnosti rozhodné pro toto řízení.

22. Zástupce žalobkyně závěrem navrhl, aby žalobě bylo vyhověno. Pohledávka žalované proti žalobkyni zanikla zápočtem postoupené pohledávky na žalobkyni. Nadto se vozidlo nemělo dostat do dispozice žalované, protože vozidlo přebíral pan jméno FO za žalobkyni

23. Zástupce žalované závěrem navrhl, aby žaloby byla v plném rozsahu zamítnuta. Žalovaná prokázala své zadržovací právo proti žalobkyni. Zápočet žalobkyně nebyl prokázán. Nadto nelze vyloučit, že žalobkyně předala vozidlo p. jméno FO jako dar.

24. Pro úplnost soud uvádí, že o pohledávkách žalované za žalobkyní řešené i v tomto řízení probíhá dosud pravomocně neskončené řízení u právnická osoba

25. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

26. Podle § 1395 o.z. ten, kdo má povinnost vydat cizí movitou věc, kterou má u sebe, může ji ze své vůle zadržet k zajištění splatného dluhu osoby, jíž by jinak měl věc vydat. Podle § 1397 odst. 1 o.z. kdo zadržel cizí věc, vyrozumí dlužníka o jejím zadržení a jeho důvodu. Má-li věřitel věc u sebe na základě smlouvy uzavřené v písemné formě, vyžaduje i vyrozumění písemnou formu.

27. Podle § 1399 písm. a) o.z. zadržovací právo zaniká zánikem zajištěného dluhu nebo zadržené věci.

28. Podle § 1987 o.z. jsou k započtení způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

29. V projednávané věci žalovaná prokázala, že vůči žalobkyni platně uplatnila zadržovací právo, kdy žalobkyně existenci pohledávky žalované v průběhu řízení nesporovala a de facto ji uznala. Naopak žalobkyně neprokázala jí započtené pohledávky proti žalované, kdy k tomuto zápočtu mělo dojít v rámci koncentrační lhůty poskytnuté žalobkyni v tomto řízení. Jejich existenci žalovaná prokazuje pouze vystavenými fakturami a platbami žalované společnosti právnická osoba. Tato plnění ovšem zcela neodpovídají vystaveným fakturám a jiné důkazy žalobkyně soudu nenavrhla navzdory poučení, že jí tvrzené započtení soud považuje za nejasné, neurčité, a tedy neprokázané. Soudu je z úřední činnosti známo a ostatně toto vyplývá i ze shodných prohlášení zástupců účastníků, že žalovaná a žalobkyně (a potažmo i společnost právnická osoba, za kterou jako statutární orgán vystupuje tatáž osoba – jméno FO), byly dříve úzce podnikatelsky propojeny a nyní proti sobě vedou řadu soudních řízení ve kterých se řeší spory o částky v řádech desítek miliónů korun. Nelze tedy bez dalšího uzavřít, že dotčené platby žalovanou se vztahují k pohledávkám tvrzeným žalobkyní. Soud rovněž neuzavřel, že žalovaná vozidlo z důvodu převzetí vozidla prokuristou žalované zadržuje neprávem. Okolnosti týkající se pořízení vozidla vysvětlil prokurista žalované, kdy jeho výpověď je (jak správně namítl zástupce žalované) podpořena i skutečností, že žalobkyně více jak rok a půl vozidlo bez námitek přenechala žalované (resp. jejímu prokuristovi) k užívání.

30. Nadto soud sdílí stanovisko žalované, že ze žalobkyní předloženého postoupení pohledávky a vyrozumění o postoupení pohledávky nelze ani vyčíst, kdo jej učinil a kdy. Soud mj. ke zjištění, za jakým účelem bylo vozidlo zakoupeno, opakovaně k výslechu na jednání předvolával zástupce žalobkyně pana adresa (jehož výslech byl ostatně v řízení dokonce navržen žalovanou, nikoliv žalobkyní), který se ovšem opakovaně bez omluvy k jednání nedostavil a po celé řízení zůstal zcela nekontaktní. Protože žalobkyně neměla po výše uvedeném poučení soudu žádné další důkazní návrhy, vyhodnotil soud žalovanou navržený výslech p. jméno FO za nadbytečný a při rozhodování vycházel z provedených listinných důkazů a z výslechu prokuristy žalované, přičemž má za to, že žalobkyně v řízení neunesla břemeno důkazní a zápočet žalobkyně soud shledal za neplatný. Písemné vyrozumění žalované o uplatnění zadržovacího práva žalobkyně řádně obdržela, kdy ostatně v reakci na něj byla podána žaloba. S ohledem na výše uvedené má proto soud za to, že žalovaná řádně a platně uplatnila zadržovací právo proti žalobkyni a žalobu o vydání věci v celém rozsahu zamítl.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 181 076,50 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 000 000 Kč. Soud podotýká, že ačkoli je tato hodnota vyšší než pořizovací cena vozu, soudu je známo, že tento typ vozidel si může i po uplynutí času zachovat svoji hodnotu či dokonce se může jeho cena i zvyšovat. Toto ostatně potvrdil i sám zástupce žalobkyně, který při jednání dne datum uvedl, že vozidlo žalobkyně zakoupila jako investici. Tarifní hodnota byla stanovena dle obvyklé ceny vozidla v době zahájení řízení, kdy žalovaná tuto osvědčila předloženými inzeráty k prodeji vozidla v písemném vyčíslení nákladů řízení. Úkony právní služby sestávající z částky 6x 24 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, za písemné podání ze dne datum, za účast na jednání soudu dne datum, datum a datum a za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dne datum včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (ve znění po datum) a tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (ve znění do datum), cestovní náhrada v celkové výši 1 600 Kč sestávající pouze ze žalovanou požadované náhrady ze za ztrátu času v souvislosti s cestami realizovanými z název města do Domažlic dne datum v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč, dne datum v trvání 4 × 30 minut v částce 600 Kč a dne datum v trvání 4 × 30 minut v částce 600 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 149 650 Kč ve výši 31 426,50 Kč. Pro úplnost soud uvádí, že žalované nepřiznal jí požadovanou náhradu nákladů v souvislosti s poradou s klientem dne datum, protože z průběhu řízení nevyplývala potřeba další porady žalované s advokátem. Soud proto tento úkon vyhodnotil jako nadbytečný a především neúčelný. Žalovaná po této poradě neučinila žádný procesní úkon a porada časově ani nijak nesouvisí s nařízeným termínem jednání.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.