OSFM 40 C 101/2022-27

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Vlčkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částky 13 085 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 29. 10. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a smluvní pokutu ve výši 3 885 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 000 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 13 085 Kč s příslušenstvím. Tento návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne 8. 10. 2020 s žalobkyní smlouvu o zápůjčce (Smlouva). Na základě Smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč (Jistina), které byly žalovanému zaslány na účet č. bankovní účet dne 8. 10. 2020. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 1 200 Kč (Poplatek). Jistina a Poplatek byly splatné dne 28. 10. 2020, žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas. Zápůjčka byla žalovanému prokazatelně poskytnuta, jak je patrno z přiloženého potvrzení o provedené platbě, ale přesto nebyla žalovaným do dnešního dne vrácena v celé výši. Ke dni podání návrhu na vydání EPR žalovaný na svůj dluh uhradil 115 Kč Touto částkou byla ponížena smluvní pokuta. Žalobkyně poskytla zápůjčku prostřednictvím své webové stránky webová adresa, na které si žalovaný nejprve přečetl nabídku na uzavření smlouvy, nastavil si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky. Poté žalovaný vyplnil na webové stránce žalobkyně formulář – Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadal své osobní údaje, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobkyni. Žalovaný zaškrtl řádek s tímto textem:„ Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním Smlouvy o zápůjčce a zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům porozuměl a souhlasím s jejich zněním“. Tím žalovaný zároveň odsouhlasil znění Obchodních podmínek žalobkyně. Žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila totožnost klienta, a to tak, že klient je povinen žalobkyni v rámci žádosti o uzavření smlouvy poskytnout sken dokladu totožnosti se svou fotografií a dále pomocí ověřovací korunové bezhotovostní platby, jejíž součástí je rovněž informace o jméně a příjmení majitele tohoto účtu, na nějž je následně zápůjčka vyplacena (podmínkou pro výplatu je, že jméno a příjmení majitele účtu je shodné se jménem a příjmením klienta). Smlouva o zápůjčce je klientem podepsána elektronicky, a to PINem, který žalobkyně zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. Žalobkyně má za to, že tento PIN je tzv. prostým elektronickým podpisem, který splňuje požadavky § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. S ohledem na tuto skutečnost je třeba na smlouvu o zápůjčce uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným považovat za smlouvu uzavřenou v písemné podobě. Smlouva o zápůjčce včetně Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně byla neprodleně po potvrzení žalovaným žalovanému odeslána e-mailem na jím zadanou e-mailovou adresu, kdy tento způsob splňuje definici trvalého nosiče dat dle § 3 odst. 2 písm. k) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů („ ZSÚ“) a Žalobce tedy splnil svou povinnost dle § 105 odst. 1 ZSÚ. Před uzavřením smlouvy si žalobkyně od žalovaného vyžádala informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřil na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného (kdy žalovaný je dle § 84 odst. 2 ZSÚ povinen poskytnout žalobkyni úplné a pravdivé informace), resp. případně nahlédnutím do relevantních databází. Poskytnuté informace a dokumenty byly žalobkyní vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty žalovaného. Žalobkyně tedy splnila svou povinnost dle § 86 ZSÚ, když řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Na základě tohoto prověření žalobkyně dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet a v návaznosti na toto prověření byla s žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce.

V důsledku prodlení žalovanému vznikla povinnost uhradit též:

• úroky z prodlení ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

• účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši 2 500 Kč (čl. 2 Smlouvy)

(písemné výzvy odeslány dne: 4. 11. 2020, 11. 11. 2020, 18. 11. 2020, 27. 11. 2020, 12. 12. 2020)

K částce požadované za výzvy k úhradě odeslané dlužníkovi uvádíme, že důvodová zpráva k ZSÚ uvádí, že za účelně vynaložené náklady nelze považovat zasílání upomínek několikrát denně, kdy takové jednání důvodová zpráva označuje za šikanózní vůči dlužníkovi. Žalobkyně žalovanému odeslala upomínky s odstupem několika dnů (viz výše). Jednání žalobkyně je tedy v souladu s výše uvedeným požadavkem dle důvodové zprávy. Pokud snad zákonodárce zamýšlel odesílání upomínek omezit restriktivněji, měl tak učinit přímo ustanovením v zákoně, nebo případně vyjádřením takové myšlenky v důvodové zprávě, což ale neučinil. Pokud přihlédneme k praxi veřejnoprávních institucí, tak např. centrální depozitář cenných papírů na základě vyhlášky Ministerstva financí č. 212/2010 Sb., požaduje za poskytnutí údajů na základě strukturovaného dotazu úhradu včetně účelně vynaložených nákladů ve výši 290 Kč a v případě poskytnutí údajů na základě nestrukturovaného dotazu 820 Kč. Přičemž autoři výslovně dovozují, že účelně vynaloženými náklady jsou nejen náklady na poštovné a tisk dokumentu, ale i na přípravu vzorových dokumentů, úpravy informačního systému poskytovatele apod. Výše poplatku za upomínky účtovaná žalobkyní ve výši 500 Kč rovněž odpovídá tržnímu standardu (např. společnost právnická osoba účtuje za každou upomínku 600 Kč, právnická osoba 500 Kč za každou upomínku – výzvu k vyrovnání nepovoleného debetu, u úvěrů pak 350 Kč za první upomínku a 500 Kč za každou další upomínku – informace vyplývající z jejich ceníků dostupných na jejich webových stránkách). V žádném případě se tedy nedá u žalobkyně hovořit o neúčelně vynaložených nákladech, resp. nákladech neodpovídajících tržnímu standardu, nadto v situaci, kdy žalobkyně se s žalovaným na výši nákladů domluvili předem ve smlouvě o zápůjčce. Výše nákladů na zasílání upomínek je tedy zcela v mezích a po právu. Celková výše dluhu žalovaného, ke dni podání návrhu na vydání EPR, kterou žalobkyně požaduje, činí 11 700 Kč.

Jistina + poplatek ve výši 9 200 Kč

Náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč

Smluvní pokuta dle čl. 2 smlouvy o zápůjčce ze dne 8. 10. 2020 ve výši 0,10 % denně z dlužné částky ve výši 8 000 Kč (viz nárok 1), a to konkrétně ode dne 29. 10. 2020 (den následující po splatnosti zápůjčky, viz nárok 1) do dne 12. 4. 2022, kdy žalobkyně vyhotovuje tento návrh. Ke dni vyhotovení tohoto návrhu se tak po zaokrouhlení na celé koruny jedná o částku 4 240 Kč. S ohledem na § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a rozhodnutí žalobkyně nezatěžovat žalovaného neúměrnými náklady v souvislosti s jeho prodlením žalobkyně však vymáhá smluvní pokutu z prodlení pouze do výše, která nepřesahuje součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru. Žalobkyně tak v tomto případě uplatňuje pouze částku 4 000 Kč (8 000 Kč x 0,5). Z důvodu částečné úhrady byla tato částka ponížena na výši 3 885 Kč.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. K projednání věci nemusel soud nařizovat jednání, neboť účastníci souhlasili s projednáním věci bez jednání na základě listinných důkazů ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř.

3. Soud provedl důkaz listinami předloženými mu žalobkyní. Smlouvou o zápůjčce spolu se smluvními podmínkami bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 8. 10. 2020 Smlouvu o zápůjčce, na základě které zapůjčila žalovanému částku 8 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s dohodnutými poplatky, tedy celkem 9 200 Kč do 28. 10. 2020. Výpisem z účtu žalobkyně prokázala, že žalovanému částku 8 000 Kč skutečně poskytnula. Skutečnost, že žalovaný řádně nesplácel to, k čemu se zavázal, byla prokázána upomínkami a předžalobní výzvou spolu s podacím archem.

4. Na základě provedeného dokazování učinil soud skutkový závěr spočívající v tom, že mezi žalobkyní a žalovaným, jakožto fyzickou osobou, nepodnikatelem, byla uzavřena písemná smlouva o zápůjčce, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému dne 8. 10. 2020 požadovanou částku ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku do 28. 10. 2020 vrátit a současně zaplatit poplatek ve výši 1200 Kč. Tato skutečnost byla prokázána smlouvou o zápůjčce spolu se smluvními podmínkami a výpisem z účtu. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k dobrovolné úhradě dlužné částky, jak soud zjistil z předžalobní výzvy včetně dokladu o odeslání.

5. Podle ust. § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

6. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu výše citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně uplatněný žalobou je důvodný. Soud má za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně ve smyslu § 2390 občanského zákoníku uzavřena písemná smlouva o zápůjčce, na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout zápůjčku finanční částky ve výši 8 000 Kč na sjednanou dobu, a žalovaný se naopak zavázal žalobkyni tuto zápůjčku ve stanovené lhůtě vrátit a zaplatit za ni dohodnuté poplatky. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný řádně a včas svůj dluh nesplnil a nyní žalobkyni nadále dluží zapůjčenou částku, soud podané žalobě vyhověl a žalovaného zavázal žalobkyni zaplatit částku 13 085 Kč (z toho jistina 8 000 Kč, poplatek 1 200 Kč, smluvní pokuta 3 885 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky 2 500 Kč) spolu s úroky z prodlení v zákonné výši, na něž má žalobce právo podle § 1970 o.z. Nárok na smluvní pokutu má oporu v písemné smlouvě a rovněž v ustanovení § 2048 o.z.

7. Soudem stanovená lhůta k plnění vychází z ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. a činí tři dny od právní moci rozsudku, když v daném případě žádné důvody pro poskytnutí lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud neshledal, resp. nebyly v řízení ani tvrzeny, tím méně prokázány.

8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř, podle něhož má ve věci úspěšná žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému žalovanému. Náklady řízení žalobkyně pak představují částku 2 000 Kč a jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, dále odměnou za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní výzva) po 300 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., k těmto náleží 3 režijní paušály po 100 Kč. Žalovaný je povinen zaplatit tyto náklady ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř. k rukám právní zástupkyně žalobkyně dle § 149 ost. 1 o.s.ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.