OSFM 12 C 66/2025-13

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Boudovou Žiškovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částky 12 552,60 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se pro částku 6 552,60 Kč a pro zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 12 552,60 Kč od 23. 1. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 552,60 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba.., poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 6 000 Kč bankovním převodem na účet žalovaného č. č. účtu dne datum. Kromě vrácení jistiny požaduje žalobkyně také poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 6 552,60 Kč. Celá dlužná částka pak byla splatná dne 22. 1. 2022. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k plnění před podáním žaloby dne 7. 1. 2025, do dnešního dne však žalovaný nezaplatil ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, postupoval soud dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ( dále jen o.s.ř.) a k projednání věci jednání nenařizoval. Na výzvu soudu, jakým konkrétním způsobem, nad rámec v žalobě uvedených tvrzení, žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, nebylo rovněž reagováno.

3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 12. 2024 včetně přílohy soud zjistil, že společnost právnická osoba. postoupila soubor pohledávek na žalobkyni, mimo jiné i pohledávku za žalovaným. Z oznámení ze dne 7. 1. 2025 včetně podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno, že pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Součástí oznámení o postoupení pohledávky byla i výzva k úhradě před podáním žaloby. Z potvrzení o platbě ze dne 5. 12. 2024 soud zjistil, že částka 6 000 Kč byla zaslána na účet č. účtu dne datum s označením Anonymizováno. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum soud zjistil, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 6 000 Kč, a to do 22. 1. 2022. Jako bankovní účet klienta je ve smlouvě uvedeno číslo hodnota smlouva samotná je pak označena číslem Anonymizováno. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že celková částka, kterou se žalovaný zavázal vrátit, činí 8 700 Kč.

4. Na základě takto provedeného dokazování soud učinil skutkový závěr, že právním předchůdkyně žalobkyně poskytla bezhotovostním převodem žalovanému částku 6 000 Kč, a to na jeho účet. Pohledávku za žalovaných postoupila právní předchůdkyně žalobkyně společnost Anonymizováno na základě smlouvy o pohledávek na žalobkyni. K prokázání úvěruschopnosti žalobkyně navrhovala žádných důkazů a alternativně souhlasila s tím, že její nárok bude posouzen pouze jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaný dosud na svůj dluh neuhradil ničeho.

5. Po právní stránce soud posoudil věc podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně, respektive právní předchůdkyně žalobkyně, poskytla žalovanému částku 6000 Kč, přičemž žalovaný netvrdil, že by něco zaplatil, čímž by nárok žalobkyně zanikl. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a je povinen žalobkyni vrátit bezdůvodné obohacení. Žalobkyně ke zkoumání úvěruschopnosti na výzvu soudu ničeho nedoplnila a alternativně navrhla posouzení nároku jako nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Pro výše uvedené bylo tedy žalobě v částce 6 000 Kč vyhověno. Ve vztahu k zákonnému úroku z prodlení z ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb. vyplývá, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. V tomto případě určuje splatnost nesplacené jistiny soud, poněvadž nedošlo k dohodě mezi účastníky. V tomto směru lze odkázat na rozhodnutí NS ČR 33 Cdo 3675/2021. Vzhledem k tomu, že lhůta ke splatnosti byla určena soudem do tří dnů od právní moci rozsudku, tedy až tímto rozhodnutím, žalovaný se nemohl dostat v době vydání tohoto rozsudku do prodlení s plněním dluhu, proto byla žaloba zamítnuta rovněž v části týkající se úroku z prodlení. ( viz rozhodnutí KS Ostrava, č. j. 8 Co 86/2024-57 nebo č. j. 8 Co 123/2024-66)

Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o. s. ř, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V souladu se závěry vyslovenými v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015 soud kapitalizoval veškeré příslušenství pohledávky ke dni vyhlášení rozsudku a dospěl k závěru, že v projednávané věci měla žalobkyně úspěch jen částečný, když její žalobě bylo vyhověno v části týkající se zaplacení celkem co do jistiny ve výši 6 000 Kč, zatímco částka, pro kterou byla žaloba zamítnuta činí 6 552,60 + příslušenství. Již z tohoto pohledu je zřejmí, že větší úspěch ve věci měl tak nakonec žalovaný, který by měl právo na úhradu části nákladů řízení. Dle obsahu spisu však žalovanému žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.