OSHB 118 C 2/2023-64

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Prachařovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, Anonymizováno naposledy bytem Adresa zainteresované osoby 0/0, ⟪LB:lb_004⟫ zastoupená opatrovníkem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 ⟪LB:lb_005⟫ sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 ⟪LB:lb_006⟫ o zaplacení 148 412 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 91 257 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 91 257 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení, vše do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do nároku žalobkyně na zaplacení částky 57 155,08 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 39 897 Kč ve výši 15 % ročně od 19. 9. 2023 do zaplacení, s úrokem ve výši 69,2 % ročně z částky 110 799,98 Kč od 19. 9. 2023 do 12. 10. 2023 ve výši 4 905,84 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 110 799,98 Kč od 13. 10. 2023 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 19. 9. 2023 dosáhne částky 327 499 Kč, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 8 367 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právní zástupkyně žalobkyně tituly před jménem jméno FO, advokátky se sídlem adresa.

IV. Ustanovenému opatrovníkovi žalované Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 advokátovi se sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0, bude přiznána odměna za zastupování po právní moci tohoto rozhodnutí. Odměnu za zastupování zaplatí Česká republika.

V. Česká republika nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou domáhala se žalobkyně rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit jí částku 148 412 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně v žalobě uvedla, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena úvěrová smlouva č. hodnota. Žalovaná tuto smlouvu podepsala dne 24. 3. 2023. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalované na její účet finanční hotovost ve výši 114 000 Kč. K vyplacení úvěru žalované došlo dne 24. 3. 2023. Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve výši nominální úrokové sazby 69,2 % p.a. splatit ve 36 měsíčních splátkách po 7 581 Kč, splatných vždy k 14. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem duben 2023. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to konkrétně e-mailové komunikace. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, dále z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Na základě výše uvedených údajů i na základě provedeného tzv. scoringu klienta bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí úvěru žalované. Žalovaná nehradila splátky z poskytnutého úvěru řádně a včas a ocitla se tak v prodlení. Do data zesplatnění úvěru žalovaná žalobkyni uhradila dne 12. 4. 2023 částku ve výši 7 581 Kč, dne 11. 5. 2023 částku ve výši 7 581 Kč, dne 12. 6. 2023 částku ve výši 7 581 Kč, celkem tedy 22 743 Kč. Před provedením zesplatnění celého úvěru, v důsledku prodlení žalované vzniklo žalobkyni právo na smluvní pokutu dle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši 998 Kč. Dále žalobkyni vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši 400 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátky č. hodnota splatné dne 14. 7. 2023. K zesplatnění celého úvěru tak došlo ke dni 17. 9. 2023. Dále bylo ve smlouvě sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaná v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platila úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru, a to až do jejího úplného zaplacení. Žalovaná tak žalobkyni dluží částku odpovídající nové jistině úvěru v celkové výši 129 756,87 Kč, smluvní pokutu dle bodu 6.1. úvěrové smlouvy v celkové výši 998 Kč s příslušenstvím, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 400 Kč, smluvní pokutu dle bodu 6.5. úvěrové smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 129 756,87 Kč za každý den prodlení žalované s její úhradou, počínaje dnem 19. 9. 2023 do zaplacení. Žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 17 258,08 Kč. Dále žalobkyně požaduje úrok za poskytnutí úvěru ve výši 110 799,98 Kč ode dne 19. 9. 2023 do zaplacení. Úrok je žalobkyní požadován v nominální roční úrokové sazbě 69,2 % p.a.

2. Usnesením ze dne 8. 3. 2024, č. j. spisová značka byl žalované jako osobě neznámého pobytu v souladu s ustanovením § 29 odst. 3 o.s.ř. ustanoven opatrovník pro řízení z řad advokátů. Opatrovník se následně dne 14. 3. 2024 k žalobě vyjádřil a soudu sdělil, že neshledává nedůvodnost podané žaloby a navrhuje, aby žalobě bylo vyhověno.

3. Z předložených listin zjistil soud následující skutečnosti: ⟪LB:lb_001⟫ - z návrhu na uzavření smlouvy č. hodnota ze dne 24. 3. 2023, že byl uzavřen mezi žalobkyní a žalovanou. Celková výše úvěru byla v návrhu stanovena částkou 114 000 Kč, doba trvání úvěru 36 měsíců, výše jednotlivé měsíční splátky 7 581 Kč, zápůjčí úroková sazba 69,19 % p.a., výše předpokládané RPSN 95,95 %. Dle článku 6.1. návrhu na uzavření smlouvy bylo mezi účastníky sjednáno, že v případě prodlení žalované s úhradou kterékoli splátky, či její části v délce 30-ti dnů, je žalobkyně oprávněna nárokovat si uhrazení smluvní pokuty ve výši 499 Kč. Dle článku 6.4. návrhu na uzavření smlouvy bylo mezi účastníky sjednáno, že ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru. Dle článku 6.5. návrhu na uzavření smlouvy byla mezi účastníky sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % v případě, že žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru, ⟪LB:lb_002⟫ - z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru č. hodnota, že žalobkyně akceptovala návrh na uzavření úvěrové smlouvy, který byl žalovanou podepsán dne 24. 3. 2023 ve znění dodatku č. 1 k této úvěrové smlouvě. právnická osoba se smlouvou žalobkyně žalované oznámila základní parametry poskytovaného úvěru, včetně údaje o přesné výši RPSN. Jednalo se o spotřebitelský bezúčelový úvěr. Celková výše úvěru byla sjednána v částce 114 000 Kč. Doba trvání úvěru byla sjednána na 36 měsíců. Celková výše jednotlivé měsíční splátky byla sjednána ve výši 7 581 Kč. Zápůjčí úroková sazba činila 69,20 % a byla dohodnuta jako pevná po celou dobu splácení úvěru. Výše RPSN byla sjednána ve výši 98,95 %. Dále bylo ujednáno bankovní spojení pro úhrady jednotlivých splátek úvěru, ⟪LB:lb_003⟫ - ze splátkového kalendáře ke smlouvě o úvěru č. hodnota, že počet předepsaných splátek činil 36, kdy první splátka měla být uhrazena dne 14. 4. 2023 ve výši 7 851 Kč a poslední splátka dne 14. 3. 2026 ve stejné výši, ⟪LB:lb_004⟫ - z karty klienta ze dne 29. 1. 2024 k úvěrové smlouvě č. hodnota, že poskytnutá částka činila 114 000 Kč. Typ poskytnutého úvěru byl označen jako Bonus půjčka. Žalovaná uhradila žalobkyni dne 12. 4. 2023 splátku ve výši 7 581 Kč, dále dne 11. 5. 2023 splátku ve výši 7 581 Kč a dne 12. 6. 2023 splátku ve výši 7 581 Kč. Celkem tedy žalovaná na poskytnutý úvěr uhradila částku 22 743 Kč, ⟪LB:lb_005⟫ - z oznámení a výzvy k okamžité úhradě ze dne 17. 9. 2023, že žalovaná se ocitla v prodlení s úhradou splátky úvěru. Celková výše nesplacených závazků činila k tomuto dni 131 154 Kč, ⟪LB:lb_006⟫ - z výzvy k zaplacení a upozornění na možné zesplatnění celého úvěru ze dne 14. 8. 2023 a ze dne 14. 9. 2023, že žalobkyně žalovanou upozornila na skutečnost, že se dostala do prodlení s úhradou jednotlivých splátek úvěru, a to konkrétně splátky č. hodnota, splatné dne 14. 7. 2023 a splátky č. hodnota, splatné dne 14. 8. 2023. V důsledku tohoto prodlení vzniklo žalobkyni právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v celkové výši 200 Kč a smluvní pokuty v celkové výši 499 Kč. Zároveň s touto výzvou k zaplacení byla žalovaná upozorněna na možnost zesplatnění celého úvěru, ⟪LB:lb_007⟫ - ze zprávy právnická osoba o vedení účtu, že ke dni 24. 3. 2023 byla žalovaná majitelkou účtu č. č. účtu, který byl založen 18. 9. 2017, ⟪LB:lb_008⟫ - ze zprávy právnická osoba ze dne 24. 3. 2023, že na účet vedený na jméno žalované byla od subjektu Mubea Transmission C připsána částka 28 286 Kč, ⟪LB:lb_009⟫ - z hodnocení klienta ze dne 24. 3. 2023, že finanční potřeba žalované činila 150 000 Kč, celková výše úvěru činila 114 000 Kč, pravidelný čistý měsíční příjem žalované činil 30 950 Kč, výdaje na bydlení činily 4 620 Kč, celkové výdaje byly stanoveny na částku 9 480 Kč, rezerva činila 20 470 Kč, žalovaná uvedla název a kontakt na jejího zaměstnavatele (právnická osoba, adresa), pracovní poměr na dobu neurčitou, ⟪LB:lb_010⟫ - z předsmluvního formuláře ze dne 24. 3. 2023, že se jednalo o formulář pro poskytnutí standardních informacích o spotřebitelském úvěru, ve kterém jsou například obsaženy konkrétní podmínky pro čerpání úvěru, doba trvání úvěru, dále je zde uvedena celková částka, kterou se žalovaná zavázala uhradit, a to částka 272 916 Kč, výše výpůjčí úrokové sazby byla stanovena ve výši 69,19 % p.a., RPSN byla stanovena ve výši 95,95 %, smluvní pokuta v případě prodlení žalované byla stanovena ve výši 499 Kč, ⟪LB:lb_011⟫ - z výplatních pásek žalované, že za měsíc únor 2023 jí byla zaslána na účet částka 28 286 Kč a za měsíc duben 2023 částka ve výši 32 242 Kč, ⟪LB:lb_012⟫ - z dokladu o vyplacení úvěru, že dne 24. 3. 2023 žalobkyně zaslala na účet žalované částku ve výši 114 000 Kč, ⟪LB:lb_013⟫ - z výpisu nebankovního registru klientských informací, že CBS SKÓRE bylo vypočteno na 484 (výše skóre představuje platební morálku klienta, čím vyšší je skóre, tím vyšší je pravděpodobnost, že klient bude úvěr splácet), ⟪LB:lb_014⟫ - z výpisu z registru SOLUS ze dne 24. 3. 2023, že žalobkyně je oprávněna ode dne 11. 5. 2018 k činnosti ověřovat úvěrovou historii klientů z této databáze, kdy bylo zjištěno, že žalovaná je schopna poskytnutý úvěr splácet, ⟪LB:lb_015⟫ - z dodatku č. 1 k návrhu smlouvy o úvěru č. hodnota, že žalovaná hodlá podepsat a učinit žalobkyni návrh na uzavření úvěrové smlouvy č. hodnota. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to konkrétně na základě SMS zprávy, ⟪LB:lb_016⟫ - dne 8. 1. 2024 žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky v celkové výši 131 154 Kč s příslušenstvím ve lhůtě 15-ti dnů ode dne odeslání této výzvy.

4. Na základě provedených důkazů soud po skutkové stránce uzavřel, že žalobkyně zaslala na účet žalované dne 24. 3. 2023 částku ve výši 114 000 Kč. Žalovaná následně zaslala za účet žalobkyně tři platby v celkové výši 22 743 Kč.

5. Soud z hlediska hmotného práva danou věc posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Žalovaná, na rozdíl od žalobkyně, vystupovala v pozici spotřebitele, jednalo se tedy o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též „zákon o spotřebitelském úvěru“).

6. Podle § 13 o.z. každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky.

7. Podle § 576 má-li neplatné právní jednání náležitosti jiného právního jednání, které je platné, platí toto jiné právní jednání, pokud je z okolností zřejmé, že vyjadřuje vůli jednající osoby.

8. Podle § 588 věty prvé o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

9. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Teprve s účinností od 29. 5. 2022 zní § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru následovně: „Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.“

13. Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde žalobkyni), aby dlužníka - spotřebitele (zde žalovanou) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.

14. Žalobkyně tvrdila, že ověřovala úvěruschopnost žalované v dostupných databázích. Ověřování úvěruschopnosti dlužníka toliko z databází je však dle závěru soudu nedostatečné, neboť samo o sobě dostatečně nemůže vypovídat o skutečné majetkové situaci dlužníka a jeho schopnosti splácet úvěr, resp. pouze v některých evidentních případech může nasvědčovat tomu, že dlužník zjevně nebude schopen úvěr splatit, nepochybně však nahlédnutí do databází ani zdaleka nemůže odhalit všechny dlužníky, kteří zjevně nemohou být schopni splácet daný úvěr a u kterých se jejich neschopnost řádně splácet bude podávat spíše z jiných dokumentů, např. z jejich dokladů o příjmech, výpisů z účtu, dokladů svědčících o nezbytných výdajích apod. Z žalobkyní předložených listin je zřejmé, že posuzování splnění podmínky úvěruschopnosti žalované proběhlo ze strany žalobkyně toliko formálně. Z žalobkyní předložených dokladů o příjmech žalované vyplývá, že výše doložených příjmů se lišila s výši, kterou žalobkyně použila pro svůj výpočet skóre klienta při posuzování její úvěruschopnosti.

15. Dle databáze ARAD dostupné na internetových stránkách České národní banky obvyklá výše úroků u spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami domácnostem v březnu 2023 činila 9,45 % ročně. Sjednaná RPSN 95,95 % tedy v dané věci dosahovala více než 100násobku (sic) obvyklé úrokové míry. Ujednání o smluvním poplatku ve spojení s ujednáním o smluvním úroku a smluvní pokutě ve svém souhrnu natolik nepřiměřeně zatěžují žalovanou (jako spotřebitele), že tato ujednání jsou ve zjevném rozporu s dobrými mravy, a tudíž absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z. Jednotlivá ujednání soud posuzuje ve vzájemném kontextu, kdy žalovaná se zavázala k placení zjevně nepřiměřeného úroku (zápůjčí úroková sazba činí 69,19 %). Proto soud za absolutně neplatnou považuje celou smlouvu o úvěru, nikoliv pouze ujednání o úroku, resp. poplatku za poskytnutí úvěru. V opačném případě by poskytovatelům spotřebitelských úvěrů nic nebránilo co nejvíce „nadsazovat“ smluvní úrok a zakotvit do smlouvy i maximální zákonem stanovenou smluvní pokutu a „riskovali“ by toliko snížení úroku soudem za ponechání sjednané výše ostatních smluvních plnění. V takovém případě by ovšem nic nemotivovalo poskytovatele spotřebitelských úvěrů nabízet spotřebitelům takové (přiměřené) smluvní podmínky a ujednání, jež nečiní smlouvu či její část absolutně neplatnou.

16. Smlouva může být shledána absolutně neplatnou jako celek i pro její celkovou lichevní povahu (viz nález Ústavního soudu ze dne 19. 1. 2017, sp. zn. I. ÚS 3308/16). Rozdíl mezi lichevní smlouvou a jen jediným neplatným ujednáním pro rozpor s dobrými mravy (úroky) lze spatřovat zejména v celkové konstrukci smlouvy, kdy lichevní smlouva je konstruována tak, že se v zásadě dopředu předpokládá, že ji úvěrovaný nebude moci splácet, proto jsou zde nastaveny vysoké úroky a smluvní pokuty. Účelem této smlouvy je především uspokojit se z úroků, pokut a poplatků, které vzniknou nesplácením smlouvy. Jejich charakteristikou je nastavení vysokých úrokových měr a poplatků, tedy celkových nákladů na úvěr („RPSN“), které znesnadňují či přímo i znemožňují včasné splacení dluhu, které ve spojení s vysokými pokutami a úroky za prodlení dále jen prohlubovaly „dluhovou past“ úvěrovaného. Dříve byla smlouva často opatřena i rozhodčí doložkou, která spotřebiteli znemožňovala domáhání se práva u soudu, nicméně to již v rámci spotřebitelských smluv není možné od účinnosti zákona č. 258/2016 Sb., kterým byl změněn zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.

17. Soud vzal dále při svém rozhodování v potaz tu skutečnost, že je mu z úřední činnosti známo, že podnikatelská aktivita žalobkyně se dlouhodobě vyznačuje sjednáváním nepřiměřeně vysokých úroků a je v podstatě na sjednávání takových úroků založena. Je obecně známo, že žalobkyně poskytuje úvěry za dalo by se říci riskantních podmínek, z čehož pramení množství soudních sporů s jejími dlužníky, kteří nejsou schopni úvěr s vysokým úrokovým zatížením splácet. Soud toliko konstatuje, že žalobkyně nereflektuje názor projevený odvolacím soudem v rámci rozhodovaní o obdobných věcech žalobkyně (např. rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 47 Co 114/2023-247, 47 Co 77/2023-200, aj.) a stále dokola žalobkyně poskytuje a uzavírá nové spotřebitelské úvěry s nepřiměřeně vysokými úroky. Sama žalobkyně při jednání uvedla, že soud bude mít za nepřiměřenou výši úrokové sazby, navrhuje ji moderovat na výši 35 % ročně. Z tohoto vyjádření žalobkyně soud činí jasný závěr, že si je sama vědoma skutečnosti, že výše sjednaného úroku v předmětné smlouvě je nepřiměřeně vysoká a danou úvěrovou smlouvu tak činí samo o sobě neplatnou. Pokud by soud přisvědčil argumentaci žalobkyně a výši nemravného smluvního úroku moderoval, znamenalo by to, že by tím posvětil jednání žalobkyně, která vědoma si svého pochybění, až ve fázi soudního řízení činí veškeré kroky proto, aby „udržela“ platnost právního jednání. Takovýto postup však nelze podporovat a je zřejmé, že dosavadní rozhodovací praxe nemá na podnikatelské praktiky žalobkyně žádný výchovný efekt. Pokud by soud návrhu na moderaci smluvního úroku vyhověl, pouze by žalobkyni vyslal signál, že lze i nadále uzavírat úvěrové smlouvy se spotřebitelem za těchto podmínek a pouze v případě, že věc bude řešena soudně „stačí“ navrhnout moderaci výše smluvního úroku.

18. Ze shora uvedených důvodů soud shledal absolutní neplatnost celé smlouvy pro zjevný rozpor s dobrými mravy dle § 588 o. z. Je nutné konstatovat v daném případě nebyla ani dostatečně zkoumána úvěruschopnost žalované, která předložila žalobkyni pouze dva zpětné potvrzení o příjmech. Výše příjmů však zcela neodpovídala částce, ze které žalobkyně vycházela při hodnocení bonity klienta. K tomu žalobkyně vycházela z informací z veřejně dostupných databází. Vzhledem k výši poskytnutého úvěru, se toto hodnocení jeví jako nedostatečné, a i proto je nutné věc právně posoudit tak, jak je uvedeno níže.

19. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy tak částka 91 257 Kč představuje bezdůvodné obohacení, na jehož vrácení má žalobkyně nárok (§ 2993 o. z.). Žalobkyně žalované poskytla úvěr ve výši 114 000 Kč, kdy z této částky žalovaná prokazatelně uhradila 3 splátky po 7 581 Kč, tedy celkem 22 743 Kč. Jelikož žalobkyně prokázala, že tato částka byla žalované vyplacena, a ani žalovaná, popřípadě její opatrovník netvrdili opak, soud uložil žalované povinnost zaplatit tuto částku výrokem I. tohoto rozsudku.

20. S ohledem na závěr o bezdůvodném obohacení nelze přiznat žalobkyni nárok na jakákoliv další plnění plynoucí ze smlouvy, tj. smluvní pokutu, smluvní úrok, poplatek za poskytnutí úvěru. Soud v tomto případě vychází rovněž z rozhodovací praxe Krajského soudu v Hradci Králové, který se již v několika obdobných případech vyjádřil při postupu ohledně bezdůvodného obohacení podobně (např. sp. zn. 47 Co 114/2023 a další).

21. Úrok byl žalobkyni přiznán podle § 1970 o. z. ve výši stanovené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

22. Uložení povinnosti k náhradě nákladů řízení se řídí zásadou procesního úspěchu ve věci, srov. § 142 o. s. ř. Úspěch účastníka v řízení o zaplacení peněžité pohledávky se poměřuje i co do úspěchu ohledně příslušenství, tj. uplatněných úroků, včetně úroků z prodlení, srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, či ze dne 28. 3. 2018, sp. zn. spisová značka. Soud pak vezme v úvahu jejich výši ke dni vyhlášení svého rozhodnutí, viz nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08. Jelikož žalobkyně žalovala částku 148 412 Kč a byla úspěšná pouze co do částky 91 257 Kč, byla úspěšná v 62 % a neúspěšná v 38 %, čistý poměr úspěch žalobkyně činí 24 %. Soud proto při výpočtu výše náhrady nákladů řízení vycházel z tohoto vypočteného procentuálního poměru úspěchu. Kdy náklady činí 8 367 Kč (34 864 Kč jako 100% výše náhrady nákladů řízení, snížena na 24 %). Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 7 421 Kč, nákladů právního zastoupení dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu v platném znění za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění, sepis návrhu ve věci samé a účast na jednání - § 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu) po 7 060 Kč dle § 7 odst. 1 advokátního tarifu, dále 4 x náhrada hotových výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, navýšené o DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad dle § 137 o.s.ř., celkem 2 027,84 Kč( cestovné), to vše sníženo v závislosti na procentuálním úspěch žalobkyně.

23. Lhůty k plnění byly žalované stanoveny v délce 15 dnů (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

24. Náklady řízení náleží k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

25. Žalované byl v souladu s § 29 odst. 3 o. s. ř. ustanoven opatrovník pro řízení, odměnu stanoveného zástupce zaplatí stát (§ 140 o. s. ř.).

26. Stát nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť se nejedná o žádný případ dle § 149 odst. 2, 3 o.s.ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím Okresního soudu v Havlíčkově Brodě.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnosti uložené mu tímto rozhodnutím, může oprávněná podat návrh na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuci.