OSHB 8 C 60/2022-161

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivety Orlíkové a soudkyň Ing. Zdeňky Králíčkové a Zuzany Beránkové ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený dne Datum narození žalobce ⟪LB:lb_002⟫ bytem Adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátem Jméno advokáta A ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované ⟪LB:lb_007⟫ sídlem Adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ zastoupená advokátem Jméno advokáta B. ⟪LB:lb_009⟫ sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_010⟫ o zaplacení 82.167 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 41.028 Kč s ročním úrokem z prodlení 8,5 % z částky 24.007,725 Kč za dobu od 16. 10. 2021 do zaplacení, s ročním úrokem z prodlení 8,5 % z částky 17.020,125 Kč za dobu od 16. 11. 2021 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Ohledně požadavku na zaplacení další částky 41.139 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 12.977,275 Kč za dobu od 16. 10. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 19.964,875 Kč za dobu od 16. 11. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z částky 8.217 Kč za dobu od 16. 12. 2021 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce i žalovaná jsou povinni každý nahradit České republice – Okresnímu soudu v Havlíčkově Brodě do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí náklady řízení ve výši 4.290 Kč.

1) v září odpracováno 21 dnů (odečten státní svátek 28. 9. 2021) x 45 EUR x 25,405 Kč kurz k 15. 10. 2021 (splatnost mzdy za září 2021) = 24.007,725 Kč;

2) v říjnu odpracováno 15 dnů (odečtena dovolená 6 dnů) x 45 EUR x 25,215 Kč kurz k 15. 11. 2021 (splatnost mzdy za září 2021) = 17.020,125 Kč.

3. Pracovněprávní vztahy se řídí tímto zákonem; nelze-li použít tento zákon, řídí se občanským zákoníkem, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů (§ 4 zák.č.262/2006 Sb., zákoník práce).

4. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že v měsících září, říjen a listopad 2021 mezi nimi existoval pracovní poměr, žalobce jako zaměstnanec měl pravidelné pracoviště v adresa a býval se svým souhlasem vysílán žalovanou na pracovní cesty do Německa.

5. Zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnanci, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, náhradu výdajů, které mu vzniknou v souvislosti s výkonem práce, v rozsahu a za podmínek stanovených v této části (§ 151 zák.č.262/2006 Sb., zákoník práce).

6. Cestovní náhrady zaměstnance při zahraniční pracovní cestě upravuje § 166 zák.práce. Dle tohoto ustanovení zaměstnavatel je povinen za podmínek dále stanovených poskytnout zaměstnanci stravné ve výši a za podmínek stanovených v § 163, s výjimkou odstavce 4, a náhradu a) jízdních výdajů, b) jízdních výdajů k návštěvě člena rodiny, c) výdajů za ubytování, d) stravovacích výdajů v cizí měně (dále jen "zahraniční stravné"), e) nutných vedlejších výdajů. Zaměstnavatel může při zahraniční pracovní cestě poskytnout zaměstnanci i další cestovní náhrady.

7. Zaměstnanci přísluší při zahraniční pracovní cestě zahraniční stravné v cizí měně ve výši a za podmínek dále stanovených (§ 170 odst. 1 zák.práce).

8. Při sjednání paušální měsíční nebo denní částky cestovní náhrady, popřípadě při jejím stanovení vnitřním předpisem nebo individuálním písemným určením se vychází z průměrných podmínek rozhodných pro poskytování cestovních náhrad skupině zaměstnanců nebo zaměstnanci, z výše cestovních náhrad a z očekávaných průměrných výdajů této skupiny zaměstnanců nebo tohoto zaměstnance. Současně se určí způsob krácení paušální částky za dobu, kdy zaměstnanec nevykonává práci (§ 182 odst. 1 zák.práce).

9. Žalobce svůj požadavek opíral o konstrukci, že mezi účastníky byla sjednána paušální výše cestovních náhrad. V žalobě uváděl částku 36.975 Kč, resp. 1450 EUR, vždy měsíčně.

10. Pokud žalobce uvedené tvrdil, bylo na něm, aby svá tvrzení prokázal. Stíhá ho totiž ohledně těchto tvrzení povinnost důkazní ve sm. § 101 odst. 1 písm.b) a § 120 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.). O tom byl žalobce soudem poučen.

11. Žalobce jako důkaz soudu nabídl listinu nadepsanou jako „mzdové ohodnocení_kalkulace“ podepsanou žalobcem a jméno FO, když jméno žalobce je uvedeno v záhlaví listiny. Z ní, zejména z textu „průměrný cesťák v EU 1450“ a „průměrný cesťák v Kč 36975“ žalobce dovozoval právě ujednání o paušalizované výši cestovních náhrad. Podle soudu však nic takového z textu uvedené listiny dovodit nelze. A verzi žalobce nepodpořili ani vyslechnutí svědci. Z výpovědi žádného z nich nevyplynulo, že by bylo praxí žalované některému ze zaměstnanců sjednat paušální výši cestovních náhrad. Nepotvrdila to svědkyně jméno FO uvedené agendě cestovních náhrad se věnující a posuzující vykázanou odpracovanou dobu (u níž by snad mohla být zpochybňována věrohodnost výpovědi s ohledem na přetrvávající zaměstnání u žalované), ale ani svědkyně jméno FO (která již u žalované nepracuje a u níž uvedená obava neobstojí).

12. Za takové situace je zřejmé, že žalobci cestovní náhrada náleží, ale nikoli v jím tvrzené výši, nýbrž dle vyhl.č.510/2020 Sb., o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2021. Dle Přílohy k této vyhlášce činila základní sazba zahraničního stravného pro rok 2021 v Německu 45 EUR.

13. Ze mzdových výčetek žalobce za měsíce září 2021 a říjen 2021 podepsaných jméno FO (podpisem stvrzující správnost vykázaných údajů) soud uzavřel, že žalobci náleží:

14. Za listopad 2021 dle soudu žalobci náhrada cestovních výdajů nenáleží, když soud uvěřil důkazům žalované prokazujícím tvrzení, že v tomto měsíci již žalobce do Německa nejel (viz výpověď svědka jméno FO a zejména pak email z 31. 10. 2021).

15. Pokud žalobce žádal po žalované 82.167 Kč a dle soudu žalobci náleží 41.028 Kč (24.007,725 Kč + 17.020,125 Kč), bylo namístě žalobu ohledně zbývajících 41.139 Kč včetně úroků z prodlení připadajících na částku 12.977,275 Kč (36.975 Kč – 24.007,725 Kč) od 16. 10. 2021, z částky 19.964,875 Kč (36975 Kč – 19.964,875 Kč) od 16. 11. 2021 a z částky 8.217 Kč od 16. 12. 2021, vždy do zaplacení, jako nedůvodnou zamítnout.

16. K částce 41.028 Kč žalobci náleží úrok z prodlení z částky 24.007,725 Kč od 16. 10. 2021 do zaplacení a z částky 17.020,125 Kč od 16. 11. 2021 do zaplacení, to dle § 1970 zák.č.89/2012 Sb., občanský zákoník a § 2 vl.nař.č.351/2013 Sb.

17. Protože žalobce i žalovaná byli každý procesně úspěšný a neúspěšný co do 50 %, soud rozhodl, že se žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů nepřiznává (§ 142 odst. 2 o.s.ř.).

18. S ohledem na výsledek řízení by každý z účastníků měl uhradit 50 % nákladů řízení státu (§ 148 odst. 1 o.s.ř.) představovaných svědečným svědků jméno FO, jméno FO a jméno FO (625 Kč + 7.200 Kč + 754 Kč = 8.579 Kč: 2 = 4.290 Kč).

19. Lhůty k plnění povinností soud stanovil účastníkům v obvyklé délce (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové ve dvojím vyhotovení.

Náklady řízení České republice nechť účastníci zaplatí na účet 19-1725521/0710 pod VS 0811006022.

Nebude-li uvedená částka zaplacena ve stanovené lhůtě, bude po marném uplynutí lhůty 30 dnů předána Okresním soudem v Havlíčkově Brodě bez zbytečného odkladu ve sm. § 162 odst. 2 daňového řádu místně příslušnému celnímu úřadu, který bude pohledávku nadále vymáhat.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.