OSJE 10 C 86/2024-99

Súd:
Okresní soud v Jeseníku
Spisová značka:
10 C 86/2024-99
Dátum rozhodnutia:
15. 4. 2025
ECLI:
ECLI:CZ:OSJE:2025:10.C.86.2024.1
Jazyk textu:
cs

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Reslovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o 144 991,28 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 126 240,08 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ve zbývající části, kdy se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 18 751,20 Kč, úroku 8,05 % ročně z částky 143 137,28 Kč za dobu od 20. 2. 2024 do zaplacení, úroku z prodlení z částky 144 991,28 Kč za dobu od 20. 2. 2024 do zaplacení ve výši 15 % ročně, kapitalizovaného úroku ve výši 11 738,34 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 149,69 Kč, zamítá.

III. Žalobci se přiznává náhrada nákladů řízení ve výši 7 773 Kč, kterou je povinen zaplatit žalovaný žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se po žalovaném domáhá zaplacení částky 144 991,28 Kč, která je tvořena jistinou ve výši 143 137,28 Kč a poplatky ve výši 1 854 Kč, spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 11 738,34 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 149,69 Kč, úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky 143 137,28 Kč za dobu od 20. 2. 2024 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 144 991,28 Kč za dobu od 20. 2. 2024 do zaplacení, to vše z titulu smlouvy o úvěru č. hodnota, kterou uzavřel s žalovaným dne datum a na základě které mu poskytl částku 150 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit v 96 měsíčních splátkách po 2 667 Kč. Žalobce uvedl, že před uzavřením smlouvy z výpisu z běžného účtu žalovaného ověřil jeho příjmy a zjistil, že tyto dosahovaly v dubnu 2022 částky částka, v květnu 2022 částky částka, v červnu 2022 částky částka, v červenci 2022 částky částka a v srpnu 2022 částky částka, výdaje žalovaného stanovil na 36 851,91 Kč součtem vybraných plateb z účtu žalovaného a jejich porovnáním s průměrnými výdaji domácností v ČR na osobu v roce 2021 a dále žalovaného lustroval v CBCB a registru CRIF, nezjistil o žalovaném žádné negativní informace a uzavřel, že rozdíl mezi jeho příjmy a výdaji postačuje k úhradě sjednané splátky. Předžalobní výzvou odeslanou žalovanému dne 15. 3. 2024 vyzval zástupce žalobce žalovaného k zaplacení dluhu.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil.

3. Žádostí o poskytnutí úvěru bylo prokázáno, že žalovaný dne datum požádal žalobce o úvěr ve výši 150 000 Kč s uvedením účelu jako „Bez udání účelu/Konsolidace“ a uvedl, že jeho čisté měsíční příjmy jsou částka, jeho pravidelné měsíční výdaje bez splátek úvěrů jsou 20 000 Kč a splátky úvěrů bez kreditních karet jsou 1 894 Kč.

4. Výpisem z CRIF bylo prokázáno, že žalobce před uzavřením smlouvy s žalovaným tohoto lustroval v registru CRIF a zjistil o něm, že má sjednán jeden spotřebitelský úvěr ve výši 120 000 Kč s měsíční splátkou ve výši 1 894 Kč a dále o něm zjistil, že na majetek žalovaného nejsou vedeny exekuce, nemá nepovolené debety a nedochází u něj k finanční delikvenci.

5. Výpisem z CBCB bylo prokázáno, že žalobce před uzavřením smlouvy s žalovaným tohoto lustroval v registru CBCB a zjistila o něm, že má sjednán jeden úvěr poskytnutý dne datum na kterém nedluží žádné splátky po splatnosti.

6. Tabulkou Statistiky rodinných účtů bylo prokázáno, že v roce 2021 byly spotřební výdaje domácností v průměrné výši 159 036 Kč ročně.

7. Tabulkou Statistiky rodinných účtů bylo prokázáno, že v roce 2022 byly spotřební výdaje domácností v průměrné výši 180 773 Kč ročně.

8. Výpisem z účtu č. č. účtu za duben 2022 bylo prokázáno, že v uvedeném měsíci žalovaný na účet obdržel celkem částka, z účtu odešlo celkem 82 024,00 Kč, počáteční zůstatek byl 184,91 Kč a konečný zůstatek byl 114 730,91 Kč, přičemž v příjmech žalovaný obdržel částka jako plnění z úvěru a dále částka obdržel ze svého účtu č. č. účtu.

9. Výpisem z účtu č. č. účtu za duben 2022 bylo prokázáno, že v uvedeném měsíci žalovaný na účet obdržel celkem částka, z účtu odešlo celkem 42 587,61 Kč, počáteční zůstatek byl 1 722,47 Kč a konečný zůstatek byl 17 314,86 Kč, přičemž veškeré příjmy na účet byly tvořeny platbami z účtu žalovaného č. č. účtu vyjma vkladu v hotovosti ve výši částka dne datum.

10. Výpisem z účtu č. č. účtu za květen 2022 bylo prokázáno, že v uvedeném měsíci žalovaný na účet obdržel celkem částka, z účtu odešlo celkem 175 966,00 Kč a konečný zůstatek byl 29 772,91 Kč.

11. Výpisem z účtu č. č. účtu za květen 2022 bylo prokázáno, že v uvedeném měsíci žalovaný na účet obdržel celkem částka, z účtu odešlo celkem 69 702,57 Kč a konečný zůstatek byl 45 102,29 Kč, přičemž veškeré příjmy na účet byly tvořeny platbami z účtu žalovaného č. č. účtu vyjma platby od jméno FO dne datum s poznámkou "reklama" ve výši 1 490 Kč.

12. Výpisem z účtu č. č. účtu za červen 2022 bylo prokázáno, že v uvedeném měsíci žalovaný na účet obdržel celkem částka, z účtu odešlo celkem 79 386,00 Kč a konečný zůstatek byl 20 891,91 Kč.

13. Výpisem z účtu č. č. účtu za červen 2022 bylo prokázáno, že v uvedeném měsíci žalovaný na účet obdržel celkem částka, z účtu odešlo celkem 106 619,76 Kč a konečný zůstatek byl 8 645,53 Kč, přičemž veškeré příjmy na účet byly tvořeny platbami z účtu žalovaného č. č. účtu vyjma dvou plateb od jméno FO, a to ze dne datum s částkou 7 538 Kč s poznámkou "jméno FO" a dne datum částka 2 625 Kč s poznámkou "Anonymizováno".

14. Výpisem z účtu č. č. účtu za červenec 2022 bylo prokázáno, že v uvedeném měsíci žalovaný na účet obdržel celkem částka, z účtu odešlo celkem 100 928,00 Kč, a konečný zůstatek byl 45 273,91 Kč.

15. Výpisem z účtu č. č. účtu za červenec 2022 bylo prokázáno, že v uvedeném měsíci žalovaný na účet obdržel celkem částka, z účtu odešlo celkem 63 895,34 Kč a konečný zůstatek byl 5 750,19 Kč, přičemž veškeré příjmy na účet byly tvořeny platbami z účtu žalovaného č. č. účtu.

16. Výpisem z účtu č. č. účtu za srpen 2022 bylo prokázáno, že v uvedeném měsíci žalovaný na účet obdržel celkem částka, z účtu odešlo celkem správně 94 456 Kč a konečný zůstatek byl správně 19 557,91 Kč.

17. Výpisem z účtu č. č. účtu za srpen 2022 bylo prokázáno, že v uvedeném měsíci žalovaný na účet obdržel celkem částka, z účtu odešlo celkem 70 606,84 Kč a konečný zůstatek byl 3 543,35 Kč, přičemž veškeré příjmy na účet byly tvořeny platbami z účtu žalovaného č. č. účtu s výjimkou platby ze dne datum od jméno FO ve výši 900 Kč.

18. Soud porovnal příjmy a výdaje na uvedených účtech a provedl vzájemné započtení plateb mezi účty tak, aby zjistil skutečné příjmy žalovaného na daných účtech a stejně tak skutečné výdaje, platby z jednoho účtu žalovaného na druhý a zpět tedy nelze považovat za skutečný příjem nebo výdaj žalovaného, za ty lze považovat jen příjmy a výdaje jiné. Stejně tak za příjem žalovaného soud nevzal plnění z úvěru v dubnu 2022. Z výpisů z účtů se tak prokázalo, že skutečné příjmy žalovaného v dubnu 2022 byly částka (tedy jedná se o příjmy na účet č. č. účtu bez zohlednění přijmu z úvěru ve výši 120 000 Kč a bez zohlednění platby 10 000 Kč z účtu žalovaného č. č. účtu a dále při zohlednění příjmu v podobě vkladu hotovosti ve výši částka na účet č. č. účtu, přičemž ostatní platby na tento účet zohledněny nejsou, když ty již jsou zohledněny v příjmech na účet č. č. účtu), skutečné výdaje žalovaného byly 78 431,61 Kč (jedná se o výdaje bez zohlednění plateb mezi účty žalovaného, jedná se tedy pouze o platby, které míří mimo účty žalovaného č. č. účtu a č. č. účtu, co do výpočtu se konkrétně jedná o výdaje z účtu č. č. účtu ve výši 42 587,61 Kč bez výdaje ve výši 10 000 Kč jako platby na účet č. č. účtu spolu s výdaji z účtu č. č. účtu ve výši 82 024,00 Kč bez výdajů ve výši 36 180 Kč jako plateb na účet č. č. účtu), rozdíl příjmů a výdajů žalovaného byl tak v dubnu 2022 celkem 10 138,39 Kč. Analogicky postupoval soud ve všech měsících a prokázalo se tak, že žalovaný měl v květnu 2022 skutečné příjmy částka a skutečné výdaje 149 668,57 Kč, rozdíl příjmů a výdajů žalovaného byl tak v květnu 2022 celkem -částka, dále žalovaný měl v červnu 2022 skutečné příjmy částka a skutečné výdaje 126 005,76 Kč, rozdíl příjmů a výdajů žalovaného byl tak v červnu 2022 celkem -částka, dále žalovaný měl v červenci 2022 skutečné příjmy částka a skutečné výdaje 103 823,34 Kč, rozdíl příjmů a výdajů žalovaného byl tak v červenci 2022 celkem částka, dále žalovaný měl v srpnu 2022 skutečné příjmy částka a skutečné výdaje 97 846,84 Kč, rozdíl příjmů a výdajů žalovaného byl tak v srpnu 2022 celkem -částka, celková bilance žalovaného tak za duben až srpen 2022 byla -částka.

19. Smlouvou o úvěru č. hodnota bylo prokázáno, že dne datum žalobce s žalovaným dohodli, že žalobce poskytne dne datum na účet žalovaného č. č. účtu částku 150 000 Kč, o což žalovaný žádá v plné výši, žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou jistinu spolu s úrokem ve výši 14,70 % ročně v 96 měsíčních splátkách splatných vždy k 20. dni v měsíci počínaje dnem datum, strany smlouvy dále sjednaly pojištění žalovaného pro případ smrti nebo úrazu s tím, že případné pojistné plnění bude použito na úhradu jistiny úvěru, za to měl žalovaný platit společně se splátkami úvěru poplatek 177 Kč měsíčně. Součástí smlouvy se měly stát obchodní podmínky a sazebník.

20. Záznamy o podpisu bylo prokázáno, že žalovaný zadáním SMS elektronického identifikátoru potvrdil svůj souhlas s žádostí o úvěr a smlouvou.

21. Sazebníkem bylo prokázáno, že je v něm obsažena sazba poplatku za výzvu k plnění ve výši 500 Kč.

22. Výpisem z účtu č. č. účtu bylo prokázáno, že z tohoto úvěrového účtu žalobce dne datum převedl na účet č. č. účtu částku 150 000 Kč.

23. Výpisem z účtu č. č. účtu za období září 2022 bylo prokázáno, že tento účet je veden na jméno žalovaného a ten na něj dne datum obdržel částku 150 000 Kč.

24. Přehledem plateb bylo prokázáno, že žalovaný uhradil žalobci celkem 23 759,92 Kč, a to dne 20. 10. 2022 částku 2 844 Kč, dne 22. 11. 2020 částku 86,92 Kč, dne 21. 11. 2022 částku 2 757,29 Kč, dne 20. 12. 2022 částku 2 844,00 Kč, dne 20. 1. 2023 částku 2 844,00 Kč, dne 20. 2. 2023 částku 2 844,00 Kč, dne 20. 3. 2023 částku 2 844,00 Kč, dne 20. 4. 2023 částku 1 516,84 Kč, dne 10. 5. 2023 částku 1 300,00 Kč, dne 5. 6. 2023 částku 3 378,87 Kč a dne 5. 6. 2023 částku 500,00 Kč.

25. Předžalobní výzvou a podacím archem bylo prokázáno, že zástupce žalobce vyzval žalovaného výzvou ze dne 11. 3. 2024 k zaplacení částky 158 879,31 Kč s příslušenstvím, a to jako dluhu ze smlouvy č. hodnota uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dne datum, dále upozornil žalovaného na možnost zahájení soudního řízení. Podacím archem bylo prokázáno, že předžalobní výzva byla žalovanému zástupcem žalobce odeslána.

26. Z ostatních provedených důkazů neučinil soud žádné relevantní skutkové zjištění, pokud jde o Předsmluvní informace a záznamu o podpisu předsmluvní informace, splnění informační povinnosti vůči spotřebiteli nebylo pro věc rozhodné. Stejně tak soud neučinil žádné skutkové zjištění z listiny označené jako „Anonymizováno_Historie“ a „Stav dlužné jistiny a příslušenství“, když tyto pouze popisují způsob, jakým žalobce dospěl k výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení a kapitalizovaného úroku. Soud neučinil žádné skutkové zjištění z Obchodních podmínek, když k nim žalobce neuvedl žádné tvrzení, které by měly prokazovat. Soud neučinil žádná skutková zjištění z upomínek a oznámení o zesplatnění, když skutečnosti z nich plynoucí byly vzhledem k závěru soudu uvedeném níže pro věc bezpředmětné.

27. Stejně tak soud neučinil skutková zjištění z usnesení Městského soudu v město č. j. spisová značka, neboť to se týká problematiky náhrady nákladů řízení u tzv. formulářových žalob do předmětu řízení nejvýše 50 000 Kč, což není přiléhavé této věci.

28. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný dne datum požádal žalobce o bezúčelový úvěr ve výši 150 000 Kč, své čisté měsíční příjmy v žádosti vyčíslil na částka, své pravidelné měsíční výdaje bez splátek úvěrů vyčíslil na 20 000 Kč a splátky úvěrů bez kreditních karet na 1 894 Kč. Žalobce ověřoval majetkové poměry žalovaného tak, že jej lustroval v registrech CBCB a CRIF přičemž z těch ověřila, že žalovaný se nenachází v exekuci, nemá žádné závazky z úvěrů po splatnosti, nemá nepovolené debety, má sjednán jeden úvěr poskytnutý dne datum s jistinou 120 000 Kč a s měsíční splátkou tak, jak ji uvedl ve své žádosti (1 894 Kč). Dále žalobce zjistil, že v roce 2021 byly spotřební výdaje domácností v průměrné výši 159 036 Kč ročně, v roce 2022 byly 180 773 Kč ročně. Žalobce ověřoval také příjmy a výdaje z výpisů z účtů žalovaného, a to z výpisů z účtů č. č. účtu a č. č. účtu za období od dubna do srpna 2022, z těch přitom vyplynulo, že žalovaný měl od dubna do srpna 2022 bilanci na účtech -částka, tedy kladný zůstatek na účtech měl jen díky úvěru z dubna 2022 ve výši 120 000 Kč. Žalobce neověřoval charakter příjmů ani výdajů žalovaného a neověřoval, zda tento je zaměstnán, podniká atp., tedy obecně jakého charakteru jsou jeho příjmy a výdaje. Dne datum žalobce s žalovaným sjednali listinu, s níž žalovaný souhlasil prostřednictvím zadání obdrženého SMS kódu, a v níž je uvedeno, že žalobce poskytne dne datum na účet žalovaného č. č. účtu částku 150 000 Kč, o což žalovaný žádá v plné výši, což se i stalo, žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou jistinu spolu s úrokem ve výši 14,70 % ročně v 96 měsíčních splátkách splatných vždy k 20. dni v měsíci počínaje dnem datum, strany smlouvy dále sjednaly pojištění žalovaného pro případ smrti nebo úrazu s tím, že případné pojistné plnění bude použiti na úhradu jistiny úvěru, za to měl žalovaný platit společně se splátkami úvěru poplatek 177 Kč měsíčně. Součástí smlouvy se měly stát obchodní podmínky a sazebník, v sazebníku je uveden poplatek za výzvu k plnění ve výši 500 Kč. Žalovaný uhradil žalobci celkem 23 759,92 Kč, a to dne 20. 10. 2022 částku 2 844 Kč, dne 22. 11. 2020 částku 86,92 Kč, dne 21. 11. 2022 částku 2 757,29 Kč, dne 20. 12. 2022 částku 2 844,00 Kč, dne 20. 1. 2023 částku 2 844,00 Kč, dne 20. 2. 2023 částku 2 844,00 Kč, dne 20. 3. 2023 částku 2 844,00 Kč, dne 20. 4. 2023 částku 1 516,84 Kč, dne 10. 5. 2023 částku 1 300,00 Kč, dne 5. 6. 2023 částku 3 378,87 Kč a dne 5. 6. 2023 částku 500 Kč.

29. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní

30. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „z. s. ú.“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

31. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

32. Podle § 86 odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

33. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

34. Soud dospěl k následujícímu právnímu posouzení. Žalobce a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě úvěru dle § 2395 a násl. o. z. ve spojení s § 2 z. s. ú. když se žalobce zavázal poskytnout na žádost žalovanému peníze a žalovaný se je zavázal vrátit v dohodnuté době spolu s úrokem. Není sporu o tom, že žalovaný v době uzavření předmětných smluv o úvěru vystupoval jako spotřebitel, žalobce jako podnikatel. Žalobce tak měl povinnost prověřit úvěruschopnost žalovaného dle § 86 z. s. ú., to žalobce sice učinil, avšak pouze formálně. Je sice pravdou, že žalobce lustroval žalovaného a zjistil jeho příjmy a výdaje, nicméně nezjistil, jakého charakteru jsou příjmy a výdaje žalovaného, a to v situaci, kdy se v 5 měsících před uzavřením smlouvy žalovaný propadl do dluhu téměř 100 tisíc Kč, a to průběžně. Bez znalosti toho, jakého charakteru byly příjmy žalovaného a jakého charakteru byly výdaje žalovaného nelze učinit závěr v tom smyslu, že snad žalovaný měl nějaké zbytné výdaje, které mohl snadno ušetřit a dostát tak sjednávanému závazku. Nelze se spokojit s úvahou, že žalovaný má vysoké obraty na svých účtech a tedy je schopen relativně malou splátku plnit, taková úvaha by vedla k tomu, že každý subjekt s vysokými příjmy, byť by zdaleka nepostačovaly na úhradu jeho závazků, by byl hodnocen jako úvěruschopný. Případné odkazy žalobce na průměrné výdaje domácností jsou tak zcela nepřípadné, žalovaný zjevně neměl ani průměrné příjmy, ani průměrné výdaje a pokud uvedl své průměrný výdaje na 20 000 Kč, přičemž takovým výdajům se výdaje žalovaného seznatelné z výpisů z jeho účtů ani zdaleka neblíží, měl se žalobce zabývat tím, jakého charakteru jsou příjmy a výdaje žalovaného a jaké jsou tedy jeho skutečné možnosti úvěr splácet a zejména zjistit, proč se jím uváděné příjmy a jím uváděné výdaje zásadně liší od výpisů z účtů. Nic takového ale žalobce neučinil.

35. Za této situace soud dospěl k závěru, že žalobce neposoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit úvěr (viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 k povinnosti obecného soudu zkoumat, zda úvěrující prověřil schopnost úvěrovaného úvěr splatit, dále rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, o povinnosti žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr) a s ohledem na to je smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejichž základě se žalobce domáhá zaplacení shora uvedené částky, absolutně neplatná dle § 87 odst. 1 z. s. ú., zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelského úvěru byla zjevně porušena zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. K otázce absolutní neplatnosti smluv a své povinnosti tuto okolnost zkoumat odkazuje soud mimo nad rámec znění zákona také na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C-679/18, s nímž se zcela ztotožňuje. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, stejně tak není možné pojistit neexistující závazek.

36. V řízení bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalovanému dne datum částku 150 000 Kč z níž žalovaný vrátil částku 23 759,92 Kč, žalovaný je tak rozdíl, tedy 126 240,08 Kč povinen žalobci navrátit dle § 87 z. s. ú.

37. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen co do nároku na zaplacení částky 126 240,08 Kč a v tomto rozsahu soud žalobě vyhověl (výrok I.), ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta (výrok II.). K požadavku na zaplacení úroků z prodlení soud odkazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, podle kterého § 87 z. s. ú. je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům „lichvářských“ úvěrů či poskytovatelům úvěrů, kteří zanedbali své povinnosti ověřit úvěruschopnost dlužníka, spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. tak v době rozhodování soudu dán nebyl. Dohoda mezi účastníky řízení o době splatnosti nebyla žádným z účastníků tvrzena, natož prokázána, a proto ji určil soud. Jelikož žalovaný netvrdil v průběhu řízení žádné skutečnosti, které by soud vedly k tomu, aby se odchýlil od obecné lhůty k plnění podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl soud tak, že žalovaný je povinen dlužnou jistinu vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

38. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 773 Kč, přičemž tato částka představuje 28 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobce v řízení v rozsahu 64 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 36 %, kdy soud pro stanovení míry úspěchu vyčíslil i požadované příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku) předmětem řízení byla k datu vyhlášení rozsudku 15. 4. 2025 částka 197 255,17 Kč tvořená částkou ve výši 144 991,28 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 11 738,34 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 149,34 Kč, úrokem 8,05 % ročně z částky 143 137,28 Kč za dobu od 20. 2. 2024 do dne vyhlášení rozsudku ve výši 13 290,39 Kč a zákonným úrokem z prodlení z částky 144 991,28 Kč za dobu od 20. 2. 2024 do dne vyhlášení rozsudku ve výši 25 085,47 Kč). Úspěch měl žalobce co do částky 126 240,08 Kč, ve zbývajícím rozsahu byl neúspěšný. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 144 991,28 Kč sestávající z částky 6 900 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 450 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 6 900 Kč za písemné podání ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 18 150 Kč ve výši 3 811,50 Kč, celkem tedy 27 761,50 Kč, z čehož 28% činí 7 773 Kč. O platebním místě k náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 149 odst. 1 o. s. ř., třídenní lhůtu k plnění stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Jeseníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.