OSJE 11 C 31/2025-29

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Procházkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o 10 460,50 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá do částky 5 460,50 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 460,50 Kč od 2. 3. 2023 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným soudu dne 31. 10. 2024 se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 10 460,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 460,50 Kč od 2. 3. 2023 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o úvěru ze dne datum, kterou uzavřel žalovaný se společností právnická osoba. se sídlem adresa, IČ IČO (dále jako „právní předchůdkyně“). Žalovaná částka sestává z jistiny úvěru ve výši 5000 Kč a z nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 5 460,50 Kč. Žalobkyně uvedla, že pohledávky z uvedené smlouvy byly postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni. Žalobkyně doplnila, že právní předchůdkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného jeho lustrací v registrech ISIR, CEE, SOLUS, NRKI, BRKI.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání nařízenému ve věci se bez omluvy nedostavil.

3. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. hodnota a formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo prokázáno, že tyto listiny jsou datovány datum, jako smluvní strany jsou v ní označeny právní předchůdkyně jako úvěrující a žalovaný, který byl identifikován svým rodným číslem, číslem občanského průkazu, adresou trvalého pobytu adresa, doručovací adresou adresa, e-mailem e-mail, telefonním číslem a č. účtu č. účtu, jako úvěrovaný a obsahem smlouvy je ujednání, že právní předchůdkyně poskytne žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč s úrokovou sazbou 40 % ročně, a to bezhotovostním převodem na účet č. č. účtu, a žalovaný úvěr splatí do 30 kalendářních dnů od poskytnutí včetně poplatku za poskytnutí ve výši 2 085,50 Kč a smluvního úroku, který byl vyčíslen na 164,38 Kč. Dle smlouvy měl poplatek v případě překročení doby splatnosti činit 5 460,50 Kč. Smlouva dále obsahuje ustanovení o tom, že se jedná o uzavření smlouvy na dálku, kdy právní předchůdkyně navrhne znění smlouvy žalovanému a ten její přijetí potvrdí zadáním kódu zaslaného na jím uvedené telefonní číslo. Smlouva je opatřena podpisem a razítkem právní předchůdkyně, žalovaný připojil ke smlouvě i formuláři dne datum SMS kód hodnota.

4. Potvrzením o platbě bylo prokázáno, že z účtu č. č. účtu vedeným u právnická osoba, který náleží právní předchůdkyni, byla dne datum provedena platba 5 000 Kč na účet č. č. účtu pod variabilním symbolem var. symbol.

5. Zprávou právnická osoba bylo prokázáno, že účet číslo č. účtu patří žalovanému.

6. Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek bylo prokázáno, že je datována datum, podepsána právní předchůdkyní jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a předmětem této smlouvy je postoupení pohledávek dle rámcové smlouvy uzavřené mezi účastníky dne datum a to 80 ks pohledávek. Seznam postupovaných pohledávek byl předán postupníkovi dne datum.

7. Seznamem postupovaných pohledávek bylo prokázáno, že je v něm uvedena pohledávka ve výši 10 460,50 Kč z úvěrové smlouvy hodnota dlužníka Jméno žalovaného identifikovaného rodným číslem.

8. Oznámením o postoupení pohledávek ze dne datum bylo prokázáno, že právní předchůdkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni a zároveň žalobkyně vyzvala prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k úhradě dluhu v celkové výši 22 549,23 Kč.

9. Podacím lístkem ze dne datum bylo prokázáno, že téhož dne odeslal zástupce žalobkyně žalovanému přípis.

10. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně a žalovaný potvrdili dne datum dokumenty s názvem Smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota a formulář pro informace o spotřebitelském úvěru, na základě kterých se právní předchůdkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč a žalovaný se tyto prostředky zavázal vrátit včetně sjednané úplaty. Částku 5 000 Kč převedla právní předchůdkyně převodem ze svého bankovního účtu na bankovní účet žalovaného č. č. účtu vedený u právnická osoba Žalovaný na úvěr ničeho nezaplatil. Dne datum podepsaly právní předchůdkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník dílčí smlouvu o postoupení pohledávek na základě rámcové smlouvy uzavřené mezi týmiž účastníky dne datum, kdy předmětem obou smluv je ujednání, že postupitel postupuje na postupníka v seznamu uvedené pohledávky, mimo jiné i pohledávky za žalovaným, jež je předmětem tohoto řízení, a postupník tyto pohledávky přijímá a zaplatí za ně sjednanou cenu. Postoupení pohledávky oznámila právní předchůdkyně žalované dopisem ze dne datum, kdy zároveň vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě žalované částky. Oznámení i výzva byly předány k poštovní přepravě téhož dne. Dle žalobkyně právní předchůdkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného tím, že nahlédla do registrů ISIR, CEE, SOLUS, NRKI, BRKI.

11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 28. 5. 2022, (dále jen „z. s. ú.“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.)

15. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Soud dospěl k následujícímu posouzení: Právní předchůdkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě úvěru dle § 2395 a násl. o. z. ve spojení s § 2 z. s. ú. Není sporu o tom, že žalovaný v době uzavření smlouvy vystupoval jako spotřebitel, žalobkyně vystupovala při poskytnutí úvěru jako podnikatelka. Žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně se věnovala procesu ověřování úvěruschopnosti žalovaného tím, že ho lustrovala v několika registrech. To však soud nepovažuje za dostačující. Aby věřitel skutečně řádně prověřil úvěruschopnost budoucího dlužníka, musí se zabývat příjmovou i výdajovou stránkou domácího rozpočtu dlužníka, což právní předchůdkyně neučinila. Vzhledem k výše uvedenému soud uzavírá, že právní předchůdkyně neověřila úvěruschopnost žalovaného řádně (vizte nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 k povinnosti obecného soudu zkoumat, zda úvěrující prověřil schopnost úvěrovaného úvěr splatit, dále rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, o povinnosti žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr). K otázce absolutní neplatnosti smlouvy a své povinnosti tuto okolnost zkoumat odkazuje soud na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C-679/18, s nímž se zcela ztotožňuje. Zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelských úvěrů, tedy zanedbáním povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele, došlo ve smyslu § 588 o. z. ke zjevnému porušení zákonných ustanovení chránících spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. Z tohoto důvodu je smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně domáhá zaplacení žalovaných částek, absolutně neplatná dle § 588 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 z. s. ú. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích – tyto nároky tak soud zamítl.

17. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně poskytla žalovanému částku 5 000 Kč a žalovaný z této částky nevrátil ničeho. Žalovaný se tak obohatil na základě absolutně neplatné smlouvy o rozdíl uvedených částek, tedy o částku 5 000 Kč, a ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen co do nároku na zaplacení uvedené částky. K požadavku na zaplacení úroků z prodlení soud odkazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 nebo rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka Olomouc ze dne 31. 10. 2023, sp. zn. 75 Co 252/2023, podle kterého § 87 z. s. ú. je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení dle o. z. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům úvěrů, kteří zanedbají svou povinnost ověřit úvěruschopnost dlužníka, spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Nárok na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. v době rozhodování soudu tedy dán nebyl. Dohoda mezi účastníky řízení o době splatnosti nebyla žádným z účastníků tvrzena, proti ji určil soud. Jelikož žalovaný netvrdil v průběhu řízení žádné skutečnosti, které by soud vedly k tomu, aby se odchýlil od obecné lhůty k plnění podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl tak, že žalovaný je povinen dlužnou jistinu vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci z tohoto rozsudku.

18. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Z porovnání přiznané částky a zamítnutých nároků je zřejmé, že větší úspěch v řízení měl žalovaný (výše žalobního nároku ke dni vyhlášení rozsudku činila 19 794,25 Kč, přiznána byla částka 5 000 Kč), žalovanému však podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

19. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro uložení lhůty delší ani pro přivolení k plnění ve splátkách.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Jeseníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.