OSJE 4 C 158/2025-71

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Ondryášovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o 111 436,88 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 3 246 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Návrh, aby byla žalované dále uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 108 190,88 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 105,34 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 111 436,88 Kč od 8. 7. 2025 do zaplacení, se v této části zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl podán soudu dne 8. 7. 2025, se žalobce domáhá zaplacení částky ve výši 111 436,88 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o úvěru č. hodnota uzavřené se žalovanou dne 3. 8. 2021, na základě které žalobce poskytl žalované částku 170 000 Kč. Žalovaná částka sestává z neuhrazené zesplatněné jistiny ve výši 108 885,88 Kč, poplatků za pojištění ve výši 951 Kč (pojistné 317 Kč splatné ve splátkách č. 44 až 46), nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvních pokut ve výši 1 000 Kč, příslušenství je tvořeno kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 105,34 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 111 436,88 Kč za dobu od 8. 7. 2025 do zaplacení. Žalobce uvedl, že řádně ověřil úvěruschopnost žalované, když opatřil údaje o jejích příjmech a výdajích, ověřil je z výpisu z účtu žalované a lustroval ji v různých registrech (NKRI, CEE, ISIR, odcizené doklady MVČR). Konečně žalobce poukázal na to, že žalovaná smlouvu tři a půl roku hradila a zjevně tedy v době uzavření smlouvy i dlouho poté splácet mohla.

2. Žalovaná k věci uvedla, že smlouvu předloženou žalovaným nepodepsala, žalobce neprokázal, že by tak učinila jakýmkoliv způsobem. Žalovaná uvedla, že žalobce řádně neověřil její úvěruschopnost, když vycházel z neúplných údajů a spolehl se na nepřiléhavý ekonomický model.

3. Kartou klienta bylo prokázáno, že žalobce při ověřování úvěruschopnosti žalované vycházel z toho, že žalovaná je vdaná, má jedno dítě, žalobci nebyl znám zdroj příjmů klienta, když této kolonce je uveden pouze znak „?“, výše příjmu je uvedena jako „0“, příjem ostatních členů domácnosti je vyčíslen na 65 000 Kč a náklady domácnosti na 17 000 Kč. Žalobce žalovanou lustroval v NRKI, ISIR, CEE, ověřoval její závazky u Kamali a ověřil, že její doklad není veden v registru odcizených dokladů. Dokument obsahuje výslovné prohlášení žalobce, že vycházel ze zde uvedených údajů.

4. Výpisy z účtu č. č. účtu bylo prokázáno, že tento účet je veden pro žalovanou, za období května 2021 byl počáteční zůstatek na účtu 10 290,77 Kč a konečný zůstatek -7 921,57 Kč, v období června 2021 byl konečný zůstatek -5 665,61 Kč a v období července 2021 byl konečný zůstatek -7 892,70 Kč. Výpisem z účtu dále bylo prokázáno, že v níže uvedených dnech v měsíci měla žalobkyně příjmy uvedené jako „mzda“ nebo „ošetřovné“ a dále níže uvedené pravidelné, opakující se platby označené jako trvalé příkazy („tp“) nebo jako splátky úvěrů či kreditních úvěrů („splátka“):

19 767,00 Kč

11.05.2021 mzda

1 462,00 Kč

06.05.2021 ošetřovné 1.3. - 24.3.2021, doplatek

8 208,00 Kč

19.05.2021 ošetřovné 2.4. - 25. 4.

-670,25 Kč

06.05.2021 splátka

-70,00 Kč

12.05.2021 tp

-500,00 Kč

14.05.2021 tp

-218,91 Kč

15.05.2021 splátka

-532,30 Kč

15.05.2021 splátka

-2 101,36 Kč

15.05.2021 splátka

-5 436,97 Kč

15.05.2021 splátka

-445,88 Kč

18.05.2021 splátka

-518,25 Kč

18.05.2021 splátka

-4 706,69 Kč

18.05.2021 splátka

-2 685,00 Kč

19.05.2021 tp

5. Tedy pravidelné výdaje v měsíci květen 2021 byly 17 885,61 Kč, z čehož většina byly splátky úvěrů, rozdíl mezi pravidelnými příjmy a mzdou (či příjmem nahrazujícím mzdu) pak byl 11 551,39 Kč;

27 725,00 Kč

11.06.2021 mzda

2 736,00 Kč

16.06.2021 ošetřovné 6.5.-9.5.

-676,85 Kč

03.06.2021 splátka

-802,00 Kč

04.06.2021 tp

-70,00 Kč

14.06.2021 tp

-500,00 Kč

14.06.2021 tp

-218,91 Kč

15.06.2021 splátka

-532,30 Kč

15.06.2021 splátka

-2 101,36 Kč

15.06.2021 splátka

-5 436,97 Kč

15.06.2021 splátka

-452,22 Kč

17.06.2021 splátka

-518,25 Kč

18.06.2021 splátka

-4 706,69 Kč

18.06.2021 splátka

-2 685,00 Kč

21.06.2021 tp

6. Tedy pravidelné výdaje v měsíci červen 2021 byly 18 700,55 Kč, z čehož většina byly splátky úvěrů, rozdíl mezi pravidelnými příjmy a mzdou (či příjmem nahrazujícím mzdu) pak byl 11 760,45 Kč;

25 925,00 Kč

12.07.2021 mzda

-692,01 Kč

02.07.2021 splátka

-802,00 Kč

07.07.2021 tp

-70,00 Kč

12.07.2021 tp

-500,00 Kč

14.07.2021 tp

-218,91 Kč

15.07.2021 splátka

-532,30 Kč

15.07.2021 splátka

-2 101,36 Kč

15.07.2021 splátka

-5 436,97 Kč

15.07.2021 splátka

-447,49 Kč

16.07.2021 splátka

-2 685,00 Kč

19.07.2021 tp

-518,25 Kč

18.07.2021 splátka

-4 706,69 Kč

18.07.2021 splátka

7. Tedy pravidelné výdaje v měsíci červenec 2021 byly 18 710,98 Kč, z čehož většina byly splátky úvěrů, rozdíl mezi pravidelnými příjmy a mzdou pak byl 7 214,02 Kč;

8. Nadto je výpisy prokázáno, že žalovaná měla u své banky vedoucí účet již 7 úvěrů a zároveň v červenci 2021 obdržela částku 9 000 Kč od společnosti ThePay, s. r. o., což jak je soudu známo, je platební brána sloužící často k výplatě prostředků z úvěru sjednávaných po internetu, dále v květnu 2021 obdržela obdobnou platbu od ThePay, s. r. o., ve výši 10 000 Kč a také částku 3 000 Kč od žalobce, přečerpání zůstatku na účtu, tedy čerpání kontokorentního úvěru měla žalovaná sjednáno do částky 9 000 Kč (produkt „Flexikredit“).

9. Fotografií občanského průkazu žalované bylo prokázáno, že žalobce ověřil totožnost žalované tak, že tato mu zaslala fotografii svého občanského průkazu.

10. Úvěrovou zprávou bylo prokázáno, že žalobce lustroval žalovanou v NRKI a zjistil o ní, že má 6 existujících splátkových úvěrů, jeden nesplátkový a 3 úvěry z kreditních karet.

11. Smlouvou č. hodnota o hotovostním a revolvingovém úvěru bylo prokázáno, že dne 3. 8. 2021 žalobce a žalovaná (SMS kódem) podepsali tuto listinu, kde ujednali, že žalobce poskytne žalované částku 170 000 Kč a žalovaná se ji zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 17,72 % ročně v celkem 84 měsíčních splátkách po 3 878 Kč s první splátkou splatnou po měsíci od poskytnutí úvěru, součástí splátky bylo pojistné za pojištění žalované pro případ smrti žalované, invalidity III. stupně, vydání průkazu ZTP/P, pracovní neschopnosti a ztráty zaměstnání nebo hospitalizace s benefitem odkladu splátek.

12. Výpisem čerpání úvěru bylo prokázáno, že žalovaná obdržela od žalobce částku 170 000 Kč dne 3. 8. 2021 a uhradila žalobci celkem 166 754 Kč, poslední úhradu učinila žalovaná dne 19. 3. 2025, žalovaná průběžně hradila přesnou výši splátek.

13. Předžalobní výzvou s podacím lístkem bylo prokázáno, že zástupce žalobce vyzýval žalovanou k zaplacení dluhu ze smlouvy č. hodnota a upozornil ji na možnost zahájení soudního řízení. Výzva byla žalované odeslána dne 25. 6. 2025.

14. K dokazování soud dodává, že neuvěřil obraně žalované o tom, že smlouvu neujednala, tedy nepodepsala. Žalovaná poskytla svou fotografii, své výpisy z účtu za 3 měsíce přímo předcházející uzavření smlouvy a zejména po dobu více než tří let na smlouvu hradila, a to přesně v té výši, jak byly ujednány splátky. Z toho má soud jednoznačně za prokázané, že smlouva předložená žalobcem je ta, jakou účastníc řízení ujednali.

15. Z dalších provedených důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění. Soud již z výše uvedených důkazů má za prokázané vše, co je nutné pro hodnocení posouzení úvěruschopnosti žalované tak, jak je to uvedeno níže v tomto rozsudku. Z výše uvedeného dokazování plynou tak zásadní vady procesu posouzení úvěruschopnosti, že jakékoliv další „ověřování“ úvěruschopnosti již nemohlo pochybení žalobce napravit. Jelikož pak soud dospěl k závěru o neověření úvěruschopnosti, je bez významu zabývat se upomínáním žalované a zesplatňováním úvěru. Bez významu pro věc je i mimosoudní jednání stran.

16. Konečně soud k dokazování dodává, že ani jeden z účastníků řízení se nedostavil k nařízenému jednání a připravili se tak o možnost být poučeni dle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“). Žalobcem tak nebyl navržen žádný důkaz k prokázání toho, zda došlo k jakémukoliv ověřování příjmu ostatních členů domácnosti a toho, zda byly použitelné k úhradě závazků žalované.

17. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

18. Žalobce při ověřování úvěruschopnosti žalované vycházel z toho, že žalovaná je vdaná, má jedno dítě, žalobci nebyl znám zdroj příjmů žalované, byť měl k dispozici výpisy z účtu žalované, kam jí chodila mzda, sám žalobce pak uvedl, že ani neznal výši příjmu žalované, resp. vycházel z toho, že žádný nemá. Dále žalobce vycházel z toho, že příjem ostatních členů domácnosti je 65 000 Kč, což žalobce nijak neověřil, a náklady domácnosti jsou 17 000 Kč. Žalobce žalovanou lustroval v NRKI, ISIR, CEE, ověřoval její závazky u Kamali a ověřil, že její doklad není veden v registru odcizených dokladů. Z výpisů z účtů žalované pak plyne, že ta měla ve třech měsících předcházejících uzavření smlouvy s žalobcem záporné zůstatky na účtu, kreditní rámec byla schopna dodržet jen díky čerpání půjček, existence těchto půjček byla žalobci známa jednak z výpisu z účtu a dále z výpisu z NRKI, zároveň z výpisů plyne (jak podrobně uvedeno výše), že po úhradě pravidelných závazků žalované této zbývá na živobytí měsíčně průměrně 10 175,29 Kč (průměr z rozdílu příjmů a pravidelných výdajů žalované za období května až července 2021), v červenci, tedy měsíci nejblíže uzavírání smlouvy, pak byl rozdíl mezi příjmy a pravidelnými výdaji žalované 7 214,02 Kč. Žalovaná svou totožnost prokázala žalobci poskytnutím fotografie svého občanského průkazu a poskytnutí výpisu z jejího účtu a následně dne 3. 8. 2021 podepsala SMS kódem smlouvu č. hodnota, kterou podepsal i žalobce, a kde ujednali, že žalobce poskytne žalované částku 170 000 Kč, což toho dne i učinil, a žalovaná se ji zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 17,72 % ročně v celkem hodnota měsíčních splátkách po 3 878 Kč s první splátkou splatnou po měsíci od poskytnutí úvěru, součástí splátky bylo pojistné za pojištění žalované pro případ smrti žalované, invalidity III. stupně, vydání průkazu ZTP/P, pracovní neschopnosti a ztráty zaměstnání nebo hospitalizace s benefitem odkladu splátek. Žalovaná na smlouvu splátkami uhradila celkem 166 754 Kč. Předžalobní výzva byla žalované odeslána dne 25. 6. 2025.

19. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022, (dále jen „z. s. ú.“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli

21. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

22. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

23. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

24. Soud dospěl k následujícímu posouzení: Žalobce a žalovaná uzavřeli dne 3.8. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě úvěru dle § 2395 a násl. o. z. ve spojení s § 2 z. s. ú., jak uvedeno výše v části rozsudku věnující se dokazování, žalovaná smlouvu zjevně ujednala, když za účelem jejího ujednání poskytla žalobci různé své dokumenty a dále na smlouvu dlouhodobě plnila, soud tedy neuvěřil její obraně spočívající v tom, že smlouvu nepodepsala SMS kódem ona, zjevně se tak stalo, jinak by žalovaná na smlouvu roky neplnila.

25. Není pak sporu o tom, že žalovaná v době uzavření smlouvy vystupovala jako spotřebitel, žalobce vystupoval při poskytnutí úvěru jako podnikatel. Žalobce tak měl povinnost posoudit úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 z. s. ú.

26. V prvé řadě je třeba zdůraznit, že žalobce sám předložil prohlášení, ve kterém k úvěruschopnosti žalované uvedl to, že vycházel z toho, že žalovaná vůbec příjmy nemá a pouze její domácnost má příjmy, což však nebylo nijak ověřeno a soudu doloženo, a to navzdory archivační povinnosti dle § 78 z. s. ú. Už to samo o sobě prokazuje, že žalobce zcela rezignoval na ověření úvěruschopnosti žalované. Tento závěr je dále podporován tím, že žalovaná měla v době sjednání smlouvy již nejméně 7 dalších závazků, v kreditním rámci svého běžného účtu (9 000 Kč) zůstávala jen díky čerpání zápůjček či úvěrů. Dokonce i kdyby soud, jak to demonstrativně učinil, posoudil úvěruschopnost žalované dle výpisu z účtu namísto žalobce, pak je zjevné, že žalovaná měla v době sjednávání úvěru tak vysoké pravidelné závazky (trvalé platby a splátky úvěrů), že při zohlednění splátky sjednávaného úvěru (3 878 Kč) by jí v červenci 2021 zbylo na živobytí pouze 3 336 Kč (7 214,02 Kč bez 3 878 Kč), o mnoho lepší by situace nebyla ani pokud bychom vycházeli z průměrných pravidelných výdajů žalované ve výši 10 175,29 Kč. Vzhledem k výše uvedenému soud uzavírá, že žalobce neověřil úvěruschopnost žalované řádně (vizte nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 k povinnosti obecného soudu zkoumat, zda úvěrující prověřil schopnost úvěrovaného úvěr splatit, dále rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, o povinnosti žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr). K otázce absolutní neplatnosti smlouvy a své povinnosti tuto okolnost zkoumat odkazuje soud na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C-679/18, s nímž se zcela ztotožňuje. Zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelských úvěrů, tedy zanedbáním povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele, došlo ve smyslu § 588 o. z. ke zjevnému porušení zákonných ustanovení chránících spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. Z tohoto důvodu je smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobce domáhá zaplacení žalovaných částek, absolutně neplatná dle § 588 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 z. s. ú. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích či pojištění– tyto nároky tak soud zamítl.

27. V řízení bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalované částku 170 000 Kč a žalovaná uhradila částku celkem 166 754 Kč. Žalovaná se tak obohatila na základě absolutně neplatné smlouvy o rozdíl uvedených částek, tedy o částku 3 246 Kč a ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen co do nároku na zaplacení uvedené částky. K tomu § 87 odst. 1 z. s. ú. stanoví samostatně splatnost nároku na vydání bezdůvodného obohacení z neplatně ujednané smlouvy o spotřebitelském úvěru, jedná se o speciální úpravu splatnosti k obecné právní úpravě dle o. z., splatnost nastává až rozhodnutím soudu o povinnosti spotřebitele vrátit poskytnuté plnění. K tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 nebo rozsudek Krajského soudu v Ostravě – pobočka Olomouc ze dne 31. 10. 2023, sp. zn. 75 Co 252/2023. Až do rozhodnutí soudu o povinnosti žalované plnit tak žalovaná nebyla v prodlení, žalobci proto nemůže náležet právo na úrok z prodlení, ale ani náhrada na náklady na vymáhání pohledávky, když vymáhání nesplatné pohledávky nelze považovat za jakkoliv přičitatelné žalované. Soud tak veškeré nároky mimo nároku na vydání bezdůvodného obohacení zamítl.

28. K námitce promlčení soud dodává, že nárok žalobce nemá za promlčený, žalovaná totiž plnila na smlouvu (jistinu úvěru), ještě naposled 19. 3. 2025 a to přesnou výší splátky, soud má tedy za to, že tímto plněním byl nárok žalobce uznán a nemohl se tedy dle § 639 o. z. ve spojení s § 2054 odst. 2 o. z. promlčet k datu podání žaloby (8. 7. 2025).

29. O náhradě nákladů soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., převážně úspěšná byla žalovaná, té však žádné náklady řízení nevznikly a soud jí tak ničeho nepřiznal.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Jeseníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.